doplnění: Bakterie
stavba bakteriální buňky: (viz prokaryotická buňka)
na povrchu buněčná stěna (1-10 mikrometrů) :
grampositivní: je-li peptidoglykanová vrstva na buněčné m. silná
gramnegativní: mají ji velmi tenkou, nad ní je ještě jiná vrstva složená z fosfolipidů, bílkovin...
nad buněčnou stěnou může být pouzdro - ochranná fce (může být i slizové pouzdro)
plazmatická membrána: zajišťuje stálost vnitřního prostředí buňky
vchlípení, nebo odškrcováním plazm.m. do nitra buňky * tylakoidy (plní fotosyntetickou fci) - pravé plastidy nemají
u nefotosyntetizujících bakterií vznikají vchlipováním mesozomy (u bakterií, které se živí organickými l.)
bičíky: rotační pohyb, jsou složeny z flagelinu - bílkovin (duté, šroubovitě stočené vlákno)
nemají pravé jádro, pouze 1 molekulu DNA, která není nijak chráněna (nemá biomembránu a nevytváří komplexy s histony) je stočená do dvoušroubovice, oba její konce jsou spojeny = vytváří kruh
DNA v prokaryot.b. označujeme jako nukleoid nebo bakteriální chromozom
bakteriální buňka je haploidní = sada genů je v buňce přítomna pouze jednou
plazmidy: malé kruhové molekuly DNA, nesou doplňkovou genetickou informaci
ribozomy 70s: jsou v cytoplasmě volně nebo přisedlé k vnitřní dtraně plazmat.m.
inkluze: zrníčka glykogenu, poly - β - hydroxymáselné inkluze = představují zásobu energie a uhlíku
chromatofory
tvar bakter.b.:
kulovitý
tyčinkovitý - endospora (vzniká uvnitř buňky) = má buď bacilární tvar (bun.stěna u
endospory není tlustá)
= plektridiální
= klastridiální
zakřivený
větvený
cyklus:
- bakteriální buňky se množí dělením (příčným) - vegetativně
- některé druhy se mohou rozmnožovat pučením (buňka se odškrcuje)
- za nepříznivých podmínek (= nedostatek živin) vytvářejí endospory = sporulace - za příznivých podmínek pak dochází ke klíčení endospor = rozmnožování
dělní bakterií:
mohou se rozdělovat podle bičíků (množství, velikost...)
rozdělení bakterií podle druhu výživy:
fotoautotrofní
- zdrojem energie: sluneční světlo
- zdrojem C: CO2
- organické l. získávají fotosyntézou: dělení na bekterie oxigenní, anoxigenní
oxigenní (prochlorophyta): jako zdroj elektronů: voda
: vedlejší produkt kyslík
- tylakoidy: mají fotosyntetickou fci
- u sinic: cyanobakterie
- fykobilizomy: obsahují barviva fykobiliny, další barviva: fykoerytrin, fykocyanin = složí jako antény
anoxigenní : zdrojem elektronů je: vodík nebo sulfan
: vedlejším produktem je síra
- světelné záření zachytávají barviva: chlorofyl a (u sinic), chlorofyl a, b (u chlorophyt), u bakterií je bakteriochlorofyl
- chlorozom: struktury na zachytávání světelného záření
: váčky na vnitřní straně plazmat.m., je spojen s bakteriochlorofylem v
membráně
: funguje jako anténa, je obalen lipidy
- chromatofory: vchlípeniny membrány dovnitř (buď je chromatofor nebo chlorozom, stejná fce)
fotoheterotrofní
- zdrojem energie: světelné záření
- zdrojem C: organické l. (= pyruvát)
chemoautotrofní
- zdrojem C: CO2
- zdrojem energie: oxidace anorganických l.
sirné bakterie: oxidují S (S-II , S0 ) → sírové anionty (= zisk energie)
nitrifikační bakterie: oxidují NH4 → NO2 , NO3 (= koloběh N v přírodě)
železnaté bakterie: ox. Fe2+ → Fe3+
vodíkové bakterie: ox. H2 → H+ → H2 O
chemoheterotrofní
- zdrojem C: organické l.
- zdrojem energie: oxidace organických l.
- zdrojem N: atmosférický dusík, amonné soli a amoniak, dusičnany, AMK (bílkoviny)..
oxidace organických l.:
kyslíkem: dýchání
anaerobní respirace: konečným akceptorem jsou dusičnanový anionty → dusitany → molek.dusík
- podléhají tomu denitrifikační bakterie
- může vznikat i síra (až sulfan) - sirné bakterie
fermentace: akceptorem elektronů je pyruvát
= alkoholová: * ethanol
= mléčná: * kys.mléčná
dělení podle vztahu ke kyslíku
striktně aerobní
striktně aerobní
fakultativně anaerobní bakterie: mohou si vybrat
anaerobní bakterie tolerantní ke kyslíku: nepotřebují kyslík a zároveň v jeho přítomnosti nehynou
dělení podle teploty prostředí
psychofilní: pod 20°C
mezofilní: 20-40 ºC
termofylní: 45-70 ºC
hypertermofylní: do 90ºC
prototrofní bakterie: nevyžadují při pěstování vitamíny, nukleotidy = tzn. žádné růstové
faktory, protože si je dokáží syntetizovat sami
auxotrofní bakterie: vyžadují to
výskyt:
nejvíce jich je v půdě, odtud se dostávají do ovzduší - za vlhka jich je méně (= jsou těžší a padají k zemi) než za sucha
- v zimě je jich více v místnostech, v létě je to obráceně
nevyskytují se v čistých vodách (neměli by co jíst:-), ve sladké, slané vodě jsou
v organismech: na povrchu, uvnitř - u člověka: na kůži (´= tam kde je vlhko, pot..produkují kyselinu mléčnou - zápach)
- v ústech - tvoří plak na zubech = kaz
- v dýchacích cestách jsou pomocí epitelů zachytávány
- v trávicím traktu: hlavně se vyskytují v tlustém střevě (Eschericia coli - produkuje
vitaminy skup.D)
Archebakterie
- liší se od ostatních organismů složením rRNA a lipidů
- jejich buněčná stěna je tvořena pseudomureuinem
- liší se stavbou plasmatické membrány = fosfolipidy jsou k mastné kyselině vázány éterovou vazbou (=ne esterovou)
extrémně halofilní: potřebují ke svému životu 9% a víc NaCl
: slané vývěry, jezery...
termofilní: vyskytují se v horkých sirných pramenech nad 100°C (vývěry na dně moří)
metanové archebakterie
bez buněčné stěny (= obsahují histony)
Sinice
- obsahují barviva jako: chlorofyl a, karoteny, fykobiliny
- heteocysty : buňky obalené tlustou buněčnou stěnou
: dochází v nich k fixaci vzdušného N (využití třeba v rýžových polích...)
- akinety: vznikají splynutím několika buněk - představují klidové spory = slouží k
rozmnožování
- klíčí tak, že jejich obsah se přemění v hormogonie: u vláknitých sinic - jsou tvořeny kratičkými několikabuněčnými vlákny, které se oddělují od mateřského vlákna, jsou pohyblivé - dorůstají ve vlákno nové ´slouží k rozmnožování
- zásobní látkou u sinic je sinicový škrob
- vyskytují se kdekoli, často v symbioze
druhy:
- v mořích: spyrogyra- biomasa, snadno stravitelná ( obsahuje vitamíny, bílkoviny ), krmení
pro rybičky
- vodní květ: vzniká na hladině při přemnožení sinic, produkují do vody toxiny
prochlorophyta: mají chlorofyl a, b což je typické až pro vyšší rostliny
3