S5001887 RGBMax

ŚTiTY A JEJICH KOVANi

śtity samotni se zhotovovaty ze d?eva, potaho-vaty se kóźi a pro zpevnśn( okovśvały źelezny-mi soućśstmi - kxfkovitś nebo pisovi pukhce zpevfiovaty stfedovó żebro śtitu, k nómui byty piipevnśny ieleznymi nfly, okraj zpevńovato okrajovś kovónl. V na&ch nślezech se docho-\rśvaji pouze tyto żętezni soućśsti śtitu. na ni-ktetych lokautach ve vyjimećnś pfiznivych pod-minkach (nap?, eponymnl lokalita La Tene. patr-ni misto. kam byty piinaśeny obeti bobu ćr bo-hóm jezera) byty natezeny Śtity celi. Tvarovi zcela koresponduji se śtity, kteri znóme z iko-nografickych pramenó - nap?, z vyobrazenl bo jujldch Gaić na pergamonskem oltśti v Mali Asm nebo na skulptu?e heroa z nśmeckśho Gtaubergu.

Depot ze Pteni'

V r. 1868 pfi tiibi d?eva v lese na pobili obce Pteni (avśak na katastru Hrochova) nalezli leśni delnid soubor pfedmetó (o celkovem poćtu 38) z pozdnl doby latenske (tedy z poślednich dwu stoieti p?. n. I.), sestavajici z ?ady bronzovych kmużku s nśStky, jantarovych a sklenenych pereł a p?edevśim obsahujici dva bronzovi krouz-ky s postawu oranta uvnit? a dva bronzove za-\lisky. jeden v podobi bosi nohy a jeden v po-dobę boty. V nólezu se zajimave misi pfedmety ruzne provenience -jantarowi perty ukazuj! na baltskypuwd, nektene sklenśnś perty pochaze-ji z oblasti Sk>vinska, zśvisky v podobi boty ze sevemi Italie, krouiky s orantem je vubec teżko zafadit - jsou znamy pouze dva dalii exempla-?e. Tepnte v nedśvne doba se podartlo temifde-

Bronzovy kroutek s postawu oranta z hmmadniho nólezu. Pteni.

Kovśni z bronzovśho plechu s lidskymi maskami. Stari Hradisko.

to vśak neznamena, że nebyla zjiśtena i speciaiizovana femeslna vyroba. Były zkoumśny hmćlfskś dllny napf. v Milovicich, Mistnne nebo Strachotine, podle mnoźstvi dokonale keramiky vśak je nutno je pfedpokladat na vlce mistech; hojne jsou doklady kovolitectvi ba-revnych ći dokonce drahych kovu (Bofitov, Pavlov aj.). Mene ćaste jsou doklady kovdfskś vyroby. trebaze je doloźena kromę hojnych żeleznych pfedmetu należy strusky a lupy (Bezkov, Bmo-Obfany, Strachotfn, Velke Hosteradky) - zde je możno pfedpokladat że hutneni źeleza se dało nikoli ve vesniclch, ale bllzko lożisek rudy a zdroju dfeva.

Vysledky dlouholetych vyzkumu sidllśf a pohfebiśt umoźńuji naćrtnout obraz vyvoje keltske ekonomiky. Boufłiva expanze pfines-la nejen obsazenf novych uzeml (z v£tśiny z nich se Kełtovś kone-ckoncu po ćase stóhli nebo byli vytlaćeni), ale pfedevśim umożnila

14