10. Analytická geometrie
404
10. ANALYTICKÁ GEOMETRIE
Čas ke studiu:
300 minut
Cíl
•
Analytická geometrie navazuje na znalosti z planimetrie a stereometrie.
•
Zde se ale budou některé úlohy z předchozích kapitol řešit početně.
•
Pojmy bod, přímka, rovina už znáte, nový bude vektor, hlavně ale jejich analytické
vyjádřením v rovině, dále to budou pojmy kružnice, elipsa, parabola a hyperbola.
Vztahy mezi jednotlivými rovinnými útvary.
•
Naučíte se rozlišovat polohové a metrické vztahy a počítat s nimi.
10.1. Vektory
Budeme předpokládat, že alespoň intuitivně víme, co je bod, přímka, jak vypadá úsečka, polopřímka a
další rovinné útvary. Pro úplnost připomeneme, co je orientovaná úsečka.
Orientovanou úsečkou rozumíme úsečku
AB , kde A je její počáteční bod a B je
koncový bod. Krajní body orientované úsečky tvoří uspořádanou dvojici
[ ]
B
A,
.
Uspořádanou dvojici
[ ]
B
A,
nazveme vázaným vektorem. Označíme ho
→
AB
.
Volným vektorem
vr
nazveme množinu všech souhlasně orientovaných úseček téže
velikosti.
Každou orientovanou úsečku
→
AB
budeme nazývat umístěním vektoru
vr
.
Jsou-li body souřadnicemi
[
]
2
1
,
a
a
A
, resp.
[
]
3
2
1
,
,
a
a
a
A
,
[
]
2
1
,
b
b
B
, resp.
[
]
3
2
1
,
,
b
b
b
B
, pak
souřadnice vektoru
vr
=
→
AB
=
A
B
−
jsou
(
)
2
1
,
v
v
vr
, resp.
(
)
3
2
1
,
,
v
v
v
vr
, kde
1
1
1
a
b
v
−
=
,
2
2
2
a
b
v
−
=
,
3
3
3
a
b
v
−
=
. Pro
B
A
=
se vektor
o
v
r
r =
nazývá nulový.
10. Analytická geometrie
405
Operace s vektory
Pro vektory
(
)
2
1
,
u
u
ur
,
(
)
2
1
,
v
v
vr
, resp.
(
)
3
2
1
,
,
u
u
u
ur
,
(
)
3
2
1
,
,
v
v
v
vr
platí:
2
E
3
E
Velikost vektoru:
2
2
2
1
u
u
u
+
=
r
2
3
2
2
2
1
u
u
u
u
+
+
=
r
Součet vektorů:
(
)
2
2
1
1
,
v
u
v
u
v
u
+
+
=
+ r
r
(
)
3
3
2
2
1
1
,
,
v
u
v
u
v
u
v
u
+
+
+
=
+ r
r
Rozdíl vektorů:
(
)
2
2
1
1
,
v
u
v
u
v
u
−
−
=
− r
r
(
)
3
3
2
2
1
1
,
,
v
u
v
u
v
u
v
u
−
−
−
=
− r
r
k-násobek vektoru:
(
)
2
1
,
u
k
u
k
u
k
⋅
⋅
=
⋅ r
(
)
3
2
1
,
,
u
k
u
k
u
k
u
k
⋅
⋅
⋅
=
⋅ r
Opačný vektor k
ur
:
(
)
2
1
,
u
u
u
−
−
− r
(
)
3
2
1
,
,
u
u
u
u
−
−
−
− r
Skalární součin:
2
2
1
1
v
u
v
u
v
u
⋅
+
⋅
=
⋅ r
r
3
3
2
2
1
1
v
u
v
u
v
u
v
u
⋅
+
⋅
+
⋅
=
⋅ r
r
Odchylka vektorů:
v
u
v
u
r
r
r
r
⋅
⋅
=
ϕ
cos
, vektory jsou nenulové
o
u
r
r ≠
,
o
v
r
r ≠
.
Vektorový součin
Výsledkem skalárního součinu je skalár – číslo. Výsledkem vektorového součinu je vektor. Skalární
součin můžeme provádět jak v
2
E
tak v
3
E
, vektorový součin pouze v
3
E
.
(
)
1
2
2
1
3
1
1
3
2
3
3
2
,
,
v
u
v
u
v
u
v
u
v
u
v
u
v
u
−
−
−
=
× r
r
pro
u
k
v
r
r
⋅
≠
.
Pro
v
u
w
r
r
r
×
=
platí:
•
u
w r
r⊥
a zároveň
v
w r
r⊥
•
ϕ
sin
⋅
⋅
=
×
v
u
v
u
r
r
r
r
, kde
ϕ
je úhel vektorů
v
u r
r,
.
• pomocí vektorového součinu vypočítáme obsah trojúhelníku
ABC
, umístíme-li vektory
→
= AB
ur
,
→
= AC
vr
, pak jeho obsah je
v
u
P
ABC
r
r ×
=
∆
2
1
Nenulové vektory v
u r
r, jsou rovnoběžné, právě když
{ }
0
,
−
∈
⋅
=
R
k
u
k
v
r
r
.
Nenulové vektory v
u r
r, jsou kolmé, právě když
0
=
⋅ v
u r
r
.
Jsou dány vektory
n
v
v
v
v
r
r
r
r
,...,
,
,
3
2
1
, vektor
n
n
v
k
v
k
v
k
v
k
v
r
r
r
r
r
⋅
+
+
⋅
+
⋅
+
⋅
=
...
3
3
2
2
1
1
, kde
R
∈
n
k
k
k
k
,...,
,
,
3
2
1
, nazveme lineární kombinací vektorů
n
v
v
v
v
r
r
r
r
,...,
,
,
3
2
1
.
10. Analytická geometrie
406
Řešený příklad
• Vypočítejte skalární součin vektorů
v
u r
r,
, jestliže
°
=
=
=
30
,
2
,
5
ϕ
v
u
r
r
.
Řešení
v
u
v
u
r
r
r
r
⋅
⋅
=
ϕ
cos
⇒
ϕ
cos
⋅
⋅
=
⋅
v
u
v
u
r
r
r
r
⇒
3
5
30
cos
2
5
⋅
=
°
⋅
⋅
=
⋅ v
u r
r
• Určete odchylku vektorů
v
u r
r,
, je-li
a)
(
)
1
,
2
−
−
ur
,
( )
3
,
1
vr
,
b)
(
)
1
,
2
,
2
−
ur
,
(
)
3
,
3
,
3
vr
.
Řešení
a)
2
2
2
1
u
u
u
+
=
r
⇒
( ) ( )
5
1
2
2
2
=
−
+
−
=
ur
2
2
2
1
v
v
v
+
=
r
⇒
10
3
1
2
2
=
+
=
vr
( )
5
3
1
1
2
−
=
⋅
−
+
⋅
−
=
⋅ v
u r
r
2
2
10
5
5
cos
−
=
⋅
−
=
⋅
⋅
=
v
u
v
u
r
r
r
r
ϕ
⇒
π
ϕ
4
3
=
b)
2
3
2
2
2
1
u
u
u
u
+
+
=
r
⇒
( )
3
1
2
2
2
2
2
=
+
−
+
=
ur
2
3
2
2
2
1
v
v
v
v
+
+
=
r
⇒
3
3
3
3
3
2
2
2
=
+
+
=
vr
( )
3
3
1
3
2
3
2
=
⋅
+
⋅
−
+
⋅
=
⋅ v
u r
r
9
3
3
9
3
cos
=
⋅
=
⋅
⋅
=
v
u
v
u
r
r
r
r
ϕ
⇒
4
5
78
′
°
=
ϕ
• Rozhodněte, zda je vektor
ur
lineární kombinací vektorů
w
v r
r,
:
(
)
4
,
1
,
7
−
ur
,
(
)
1
,
3
,
1
−
vr
,
(
)
1
,
2
,
4
wr
Řešení
w
b
v
a
u
r
r
r
⋅
+
⋅
=
b
a
b
a
b
a
+
−
=
+
=
−
+
=
4
2
3
1
4
7
sečtením první a třetí rovnice dostaneme
5
11
=
b
,
ze třetí
5
9
−
=
a
,
10. Analytická geometrie
407
oba výsledky dosadíme do druhé rovnice
1
1
5
11
2
5
9
3
1
−
=
−
⇒
⋅
+
−
⋅
=
−
.
Vektor
ur
je lineární kombinací vektorů
w
v r
r,
.
• Vypočítejte vnitřní úhly trojúhelníka
ABC
a jeho obsah.
[
]
4
,
1
,
2
−
A
,
[
]
1
,
1
,
3
−
−
B
,
[
]
3
,
6
,
1
−
C
.
Řešení
(
)
2
,
5
,
4
−
=
−
=
B
C
ar
(
)
7
,
7
,
1
−
−
=
−
=
A
C
b
r
(
)
5
,
2
,
5
−
−
=
−
=
A
B
cr
99
54
54
99
54
cos
=
⋅
=
⋅
⋅
=
c
b
c
b
r
r
r
r
α
⇒
3
2
42
′
°
=
α
0
54
45
0
cos
=
⋅
=
⋅
⋅
=
′
c
a
c
a
r
r
r
r
β
⇒
°
=
′ 90
β
⇒
°
=
′
−
°
=
90
180
β
β
11
5
99
45
45
cos
=
⋅
=
⋅
⋅
=
b
a
b
a
r
r
r
r
γ
⇒
7
3
47
′
°
=
γ
(
)
(
)
6
,
24
33
30
21
2
1
33
,
30
,
21
2
1
2
1
2
2
2
=
+
+
−
⋅
=
−
=
×
=
∆
c
b
P
ABC
r
r
(
)
( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( ) ( )
( )
(
) (
)
33
,
30
,
21
5
7
2
1
,
5
1
5
7
,
2
7
5
7
,
,
1
2
2
1
3
1
1
3
2
3
3
2
−
=
−
⋅
−
⋅
−
−
⋅
−
−
−
⋅
−
⋅
−
−
−
⋅
=
=
−
−
−
=
×
c
b
c
b
c
b
c
b
c
b
c
b
c
b r
r
• Doplňte souřadnice vektoru
ar
tak, aby byl kolmý k vektoru
b
r
.
(
) (
)
4
,
2
,
2
,
5
,
2
,
1
−
b
a
a
r
r
.
Řešení
Pro kolmé vektory platí:
0
=
⋅ b
a
r
r
⇒
0
20
4
2
1
=
+
−
⋅ a
⇒
8
1
−
=
a
(
) (
)
4
,
2
,
2
,
5
,
2
,
8
−
−
b
a
r
r
jsou kolmé vektory.
10. Analytická geometrie
408
10.2. Přímka v rovině
Směrovým vektorem
přímky
p rozumíme nenulový vektor
sr
, který lze umístit na
přímku p .
Normálovým vektorem
přímky p rozumíme nenulový vektor
nr
, který je kolmý ke
každému směrovému vektoru přímky p .
Obecná rovnice přímky v rovině
Uvažujme nyní přímku
p
, nechť
( )
b
a
n ,
r
je její normálový vektor a nechť
[
]
2
1
, a
a
A
je libovolný
pevný bod přímky
p
, potom libovolný bod
[ ]
y
x
X ,
leží na přímce
p
právě tehdy, když vektor
(
)
2
1
,
a
y
a
x
A
X
−
−
=
−
je kolmý k vektoru
( )
b
a
n ,
r
, což je splněno právě, když platí:
(
)
0
=
⋅
−
n
A
X
r
⇔
(
)
(
)
0
2
1
=
−
⋅
+
−
⋅
a
y
b
a
x
a
⇔
(
)
0
2
1
=
−
−
+
+
ba
aa
by
ax
.
Dvojčlen
(
)
2
1
ba
aa
−
−
je konstanta, označíme ji
(
)
c
ba
aa
=
−
−
2
1
, dostaneme rovnici
0
=
+
+
c
by
ax
Každá přímka v rovině se dá analyticky vyjádřit lineární rovnicí ve tvaru
0
=
+
+
c
by
ax
,
kde
c
b
a ,
,
jsou konstanty, přičemž alespoň jedno z čísel b
a, je nenulové. Rovnici
nazýváme obecná rovnice přímky a
c
b
a ,
,
jsou koeficienty této rovnice.
Jsou-li
0
=
+
+
c
by
ax
a
0
=
′
+
′
+
′
c
y
b
x
a
rovnicemi téže přímky, pak platí:
ka
a
=
′
,
kb
b
=
′
,
kc
c
=
′
, kde
{ }
0
−
∈ R
k
.
Pozn. Přímka v rovině má nekonečně mnoho obecných rovnic, které dostaneme jako nenulové násobky
kterékoli z nich.
Jestliže má přímka
p
rovnici
0
=
+
+
c
by
ax
, kde
( )
0
,
≠
b
a
, pak vektory
(
)
a
b
s
,
−
r
,
(
)
a
b
s
−
,
r
jsou
jejími směrovými vektory a
( )
b
a
n ,
r
je její normálový vektor.
Pozn. S takovýmto vyjádřením přímky jste se již setkali u lineárních funkcí, i když tam se častěji
vyjadřuje z obecné rovnice
y
.
10. Analytická geometrie
409
Řešený příklad
• Určete obecnou rovnici přímky
p
, která prochází bodem
[
]
2
,
4
−
A
a má normálový vektor
( )
8
,
5
nr
.
Řešení
V rovnici
0
=
+
+
c
by
ax
je
8
;
5
=
= b
a
, tedy
0
8
5
=
+
+
c
y
x
.
Přímka prochází bodem
[
]
2
,
4
−
A
, proto jeho souřadnice musí splňovat tuto rovnici a platí:
( )
0
2
8
4
5
=
+
−
⋅
+
⋅
c
4
−
=
⇒ c
0
4
8
5
=
−
+
⇒
y
x
Obecná rovnice je tedy
0
4
8
5
=
−
+ y
x
.
• Určete v obecné rovnici
(
)
0
3
12
1
=
−
+
+
−
s
y
x
r
neznámé
s
r
,
, víme-li, že je to rovnice přímky
0
7
4
3
=
+
+ y
x
.
Řešení
Použijeme vztahu: Jsou-li
0
=
+
+
c
by
ax
a
0
=
′
+
′
+
′
c
y
b
x
a
rovnicemi téže přímky, pak platí:
ka
a
=
′
,
kb
b
=
′
,
kc
c
=
′
, kde
{ }
0
−
∈ R
k
.
Odtud je
7
3
;
4
12
;
3
1
=
−
=
=
−
s
k
k
r
⇒
24
;
10
;
3
=
=
=
s
r
k
.
Rovnice přímky je
0
21
12
9
=
+
+ y
x
.
• Určete obecnou rovnici přímky
p
, která prochází body
[
]
2
,
4
−
A
a
[ ]
5
,
3
B
.
Řešení
Body
B
A,
leží na přímce
p
, proto jejich souřadnice musí splňovat rovnici
0
=
+
+
c
by
ax
.
0
5
3
0
2
4
=
+
+
=
+
+
−
c
b
a
c
b
a
⇒
c
a
26
3
=
,
c
b
26
7
−
=
,
položíme
26
=
c
a dostaneme
3
=
a
,
7
−
=
b
.
Tedy
0
26
7
3
:
=
+
− y
x
p
je hledaná obecná rovnice.
• Napište obecnou rovnici přímky
p
procházející bodem
[ ]
3
,
1
−
M
a rovnoběžné s přímkou
0
7
3
2
:
=
+
− y
x
q
.
Řešení
Normálový vektor přímky
q
je zároveň normálovým vektorem přímky
p
. Obecná rovnice přímky
p
je tedy
0
3
2
=
+
−
c
y
x
. Konstantu
c
určíme dosazením souřadnic bodu
M
.
( )
0
3
3
1
2
=
+
−
⋅
−
⋅
c
11
−
=
⇒ c
Obecná rovnice přímky je
0
11
3
2
:
=
−
− y
x
p
.
10. Analytická geometrie
410
• Napište obecnou rovnici přímky
p
procházející bodem
[
]
3
,
4
−
M
a kolmé k přímce
0
5
3
2
:
=
+
− y
x
q
.
Řešení
Normálovým vektorem přímky
q
je vektor
(
)
3
,
2
−
nr
. Aby přímka
p
byla kolmá k přímce
q
, musí
být její normálový vektor kolmý k normálovému vektoru přímky
q
. Normálovým vektorem přímky
p
je např.
( )
2
,
3
n′
r
, platí
0
=
′
⋅ n
n r
r
.
Dále můžeme pokračovat třeba takto:
(
)
0
=
′
⋅
−
n
M
X
r
,
po dosazení získáme obecnou rovnici
přímky
p
(
) (
)
0
3
2
4
3
=
+
+
−
y
x
⇒
0
6
2
3
=
−
+ y
x
.
10. Analytická geometrie
411
Parametrické rovnice přímky v rovině
Symbolem
( )
s
A
p
r
,
budeme označovat přímku
p
, která je dána bodem
A
a svým směrovým
vektorem
sr
. Libovolný bod
X
roviny leží na přímce
p
právě tehdy, když vektor
A
X
−
je
násobkem vektoru
sr
. Pro
A
X
=
je
s
o
A
X
r
r
⋅
=
=
−
0
a pro
A
X
≠
je
p
X
∈
právě, když vektor
A
X
−
je směrovým vektorem přímky
p
a jako takový násobkem jejího směrového vektoru
sr
.
Platí tedy:
s
t
A
X
r
⋅
=
−
neboli
s
t
A
X
r
⋅
+
=
, kde
R
∈
t
. Rovnice se nazývají vektorová
parametrick
á rovnice přímky,
R
∈
t
je parametr.
Bod
[ ]
y
x
X
,
leží na přímce
( )
s
A
p
r
,
dané bodem
[
]
2
1
, a
a
A
a směrovým vektorem
(
)
2
1
, s
s
sr
právě tehdy, když platí
2
2
1
1
ts
a
y
ts
a
x
+
=
+
=
, kde
R
∈
t
.
Tyto rovnice nazýváme parametrické rovnice přímky p .
Je-li přímka
p
určena dvěma body
B
A,
, směrový vektor je
A
B
s
−
=
r
.
Řešený příklad
• Napište vektorovou parametrickou rovnici a parametrické rovnice přímky, která prochází body
[
] [ ]
1
;
6
,
7
;
5
−
−
B
A
.
Řešení
Platí
(
)
8
,
11
−
=
−
=
A
B
sr
.
Vektorová parametrická rovnice je
[
]
(
)
R
∈
−
⋅
+
−
=
t
t
X
8
;
11
7
;
5
.
Parametrické rovnice jsou
R
∈
−
=
+
−
=
t
t
y
t
x
8
7
11
5
.
10. Analytická geometrie
412
• Rozhodněte, zda body
[
] [ ]
2
;
1
,
4
;
0
L
K
−
leží na přímce
[ ]
( )
2
,
1
2
,
1
:
⋅
+
−
=
t
X
p
.
Řešení
Rozepsáním do souřadnic dostaneme:
t
y
t
x
2
2
1
+
−
=
+
=
.
Bod
[
]
4
;
0
−
K
leží na přímce
p
právě, když existuje číslo
R
∈
t
, že platí:
t
t
2
2
4
1
0
+
−
=
−
+
=
. Z obou
rovnic dostaneme
1
−
=
t
, je tedy
p
K
∈
.
Bod
[ ]
2
;
1
L
musí splňovat stejnou podmínku,
t
t
2
2
2
1
1
+
−
=
+
=
. Z první rovnice je
0
=
t
, ze druhé je
2
=
t
a tedy
p
L
∉
.
• Určete obecnou rovnici přímky
t
y
t
x
2
1
3
2
+
−
=
−
=
.
Řešení
Jsou dvě možnosti řešení. Vyloučením parametru (první rovnici vynásobíme dvěma, druhou
vynásobíme třemi a pak je sečteme) dostaneme obecnou rovnici
0
1
3
2
=
−
+ y
x
.
Nebo použijeme bod
[ ]
1
;
2
−
A
a směrový vektor
(
)
2
;
3
−
sr
přímky
p
. Normálový vektor přímky
p
je
ke směrovému kolmý, má tedy souřadnice
( )
3
;
2
nr
, platí
(
)
0
=
⋅
−
n
A
X
r
.
Po dosazení dostaneme rovnici
(
) (
)
0
1
3
2
2
=
+
+
−
y
x
, upravíme ji na obecnou rovnici
0
1
3
2
=
−
+ y
x
.
• Napište parametrické rovnice přímky
0
4
5
=
−
+ y
x
.
Řešení
K parametrickému vyjádření potřebujeme bod a směrový vektor. Normálový vektor přímky
( )
1
;
5
nr
a
směrový jsou kolmé, směrovým vektorem je
( )
5
;
1
−
sr
. Bod vypočítáme z obecné rovnice, jednu jeho
souřadnici si zvolíme např.
0
=
A
x
a vyjde
4
=
y
,
[ ]
4
,
0
A
. Parametrické vyjádření přímky je
t
y
t
x
5
4
−
=
=
10. Analytická geometrie
413
• Napište obecnou rovnici přímky
p
, která je kolmá k přímce
0
5
2
3
=
+
− y
x
a prochází bodem
[ ]
1
;
1
−
M
.
Řešení
Normálový vektor přímky
q
je rovnoběžný se směrovým vektorem přímky
p
. Může tedy být
(
)
2
;
3
−
=
=
p
q
s
n
r
r
.
Parametrické rovnice přímky
p
jsou
t
y
t
x
2
1
;
3
1
−
=
+
−
=
.
Vyloučíme parametr a dostaneme obecnou rovnici
0
1
3
2
=
−
+ y
x
.
10. Analytická geometrie
414
Vzájemná poloha dvou přímek
Z planimetrie víme, že dvě přímky v rovině mohou být:
• rovnoběžné
nemají žádný společný bod
• různoběžné
mají jeden společný bod
• totožné
mají všechny body společné
Úlohy typu – rozhodněte o vzájemné poloze přímek – řešíme jako soustavu rovnic o více neznámých a
podle počtu řešení rozhodneme o výsledku. Jedná se o polohové úlohy, nic zde neměříme.
Řešený příklad
• Rozhodněte o vzájemné poloze přímek:
a)
0
2
4
5
:
;
0
1
2
:
=
+
−
=
−
−
y
x
q
y
x
p
,
b)
0
20
4
4
:
;
0
5
:
=
+
−
=
+
−
y
x
q
y
x
p
,
c)
0
2
10
4
:
;
0
2
5
2
:
=
+
−
=
+
−
y
x
q
y
x
p
.
Řešení
a) Vyřešíme soustavu dvou rovnic o dvou neznámých.
0
2
4
5
0
1
2
=
+
−
=
−
−
y
x
y
x
⇒
3
;
2
=
= y
x
soustava má jediné řešení, přímky jsou různoběžné a protínají se
v bodě
[ ]
3
;
2
T
.
b) Když si obě rovnice prohlédneme, vidíme, že rovnice přímky
q
je dvojnásobek rovnice přímky
p
a jsou tedy totožné.
c) Normálové vektory
p
nr
a
q
nr
jsou násobky, přímky jsou rovnoběžné, nejsou totožné, protože
násobek neplatí pro konstanty
c
v obecných rovnicích.
10. Analytická geometrie
415
• Rozhodněte o vzájemné poloze přímek:
a)
t
y
t
x
q
y
x
p
14
15
3
,
3
4
:
;
0
4
2
5
:
−
−
=
−
=
=
+
−
,
b)
t
y
t
x
q
y
x
p
2
3
,
5
:
;
0
5
3
6
:
+
−
=
+
=
=
+
−
,
c)
t
y
t
x
q
y
x
p
2
3
,
4
1
:
;
0
7
2
:
+
=
−
=
=
−
+
.
Řešení
a) Dosadíme parametrické rovnice do obecné rovnice a dostaneme
(
)
0
4
14
15
3
2
3
4
5
=
+
−
−
−
−
t
t
.
Vypočítáme
3
7
=
t
, úloha má jediné řešení, jedná se o různoběžky, průsečík je bod
−
−
2
11
;
3
A
,
souřadnice dostaneme dosazením
3
7
=
t
do parametrických rovnic.
b) Dosadíme parametrické rovnice do obecné rovnice a dostaneme
(
) (
)
0
4
2
3
3
5
6
=
+
+
−
−
+
t
t
.
Vypočítáme
0
43
=
, úloha nemá řešení, jedná se o rovnoběžky.
c) Dosadíme parametrické rovnice do obecné rovnice a dostaneme
(
) (
)
0
7
2
3
2
4
1
=
−
+
+
−
t
t
.
Vypočítáme
0
0
=
, úloha má nekonečně mnoho řešení, jedná se o totožné přímky.
10. Analytická geometrie
416
• Rozhodněte o vzájemné poloze přímek:
a)
s
y
s
x
q
t
y
t
x
p
+
=
−
=
−
−
=
+
=
7
,
2
1
:
;
2
2
,
4
5
:
,
b)
s
y
s
x
q
t
y
t
x
p
2
,
3
:
;
2
,
3
:
−
=
=
−
=
+
=
,
c)
s
y
s
x
q
t
y
t
x
p
18
6
,
10
11
:
;
9
3
,
5
6
:
+
−
=
−
=
−
=
+
=
.
Řešení
a) Máme soustavu čtyř rovnic o čtyřech neznámých
s
y
t
y
s
x
t
x
+
=
−
−
=
−
=
+
=
7
2
2
2
1
4
5
,
porovnáme pravé strany rovnic v témže řádku a dostaneme dvě rovnice o dvou neznámých
s
t
s
t
+
=
−
−
−
=
+
7
2
2
2
1
4
5
.
Odtud vypočítáme
15
1
=
, soustava nemá řešení a jedná se tedy o rovnoběžky. Jiná možnost je
porovnat směrové vektory, jsou závislé, ale to nám ukáže pouze na to, že přímky nejsou
různoběžné.
b) V soustavě
s
y
t
y
s
x
t
x
2
2
3
3
−
=
−
=
=
+
=
porovnáme pravé strany na tomtéž řádku a dostaneme
s
t
s
t
2
2
3
3
−
=
−
=
+
,
odtud je
5
,
12
=
=
s
t
, je to jediné řešení, přímky jsou různoběžné. Protínají se v bodě
[
]
10
,
15
−
A
.
c) V soustavě
s
y
t
y
s
x
t
x
18
6
9
3
10
11
5
6
+
−
=
−
=
−
=
+
=
porovnáme pravé strany na tomtéž řádku a dostaneme
s
t
s
t
18
6
9
3
10
11
5
6
+
−
=
−
−
=
+
,
odtud je
23
23
=
, soustava má nekonečně mnoho řešení, přímky jsou totožné.
10. Analytická geometrie
417
Odchylka dvou přímek
Pokud se v zadání příkladu objeví výpočet velikosti úhlu, odchylka, kolmost nebo měření vzdálenosti,
jedná se o metrickou úlohu.
Odchylkou dvou přímek
p
p ′
,
v rovině rozumíme velikost ostrého nebo pravého úhlu,
který svírají.
Máme dvě přímky
p
p ′
,
v rovině,
s
s ′
r
r,
resp.
n
n ′
r
r,
jsou po řadě jejich směrové resp. normálové
vektory. Pro odchylku přímek
p
p ′
,
platí:
s
s
s
s
′
′
⋅
=
r
r
r
r
.
cos
α
resp.
n
n
n
n
′
′
⋅
=
r
r
r
r
.
cos
α
Řešený příklad
• Přímka
p
prochází body
[ ] [ ]
0
;
4
,
1
;
3
B
A
, přímka
q
prochází body
[ ] [ ]
7
;
2
,
5
;
2
L
K
. Vypočítejte
odchylku těchto přímek.
Řešení
Pro přímku
p
je směrový vektor
( )
1
;
1
−
=
−
=
A
B
sr
a normálový vektor
( )
1
,
1
nr
.
Pro přímku
q
je její směrový vektor
( )
2
,
0
=
−
=
′
K
L
sr
a její normálový vektor
( )
0
,
2
n′
r
.
Odchylku vypočítáme oběma způsoby (jen zde, jeden obvykle stačí).
s
s
s
s
′
′
⋅
=
r
r
r
r
.
cos
α
( )
2
2
2
2
2
1
0
1
cos
=
⋅
⋅
−
+
⋅
=
α
⇒
4
π
α
=
, měřeno ve stupních
°
= 45
α
n
n
n
n
′
′
⋅
=
r
r
r
r
.
cos
α
2
2
2
2
0
1
2
1
cos
=
⋅
⋅
+
⋅
=
α
⇒
4
π
α
=
, měřeno ve stupních
°
= 45
α
10. Analytická geometrie
418
Kolmost dvou přímek
Přímky, jejichž odchylka je
2
π
, ve stupních
°
90
, jsou kolmé.
Máme dvě přímky
p
p ′
,
v rovině,
s
s ′
r
r,
jsou jejich směrové a
n
n ′
r
r,
jejich normálové vektory. Potom
následující výroky jsou ekvivalentní:
1. Přímky
p
p ′
,
jsou kolmé.
2. Vektory
s
s ′
r
r,
jsou kolmé, což platí právě, když
0
=
′
⋅ s
s r
r
.
3. Vektory
n
n ′
r
r,
jsou kolmé, což platí právě, když
0
=
′
⋅ n
n r
r
.
4. Vektory
n
s ′
r
r,
jsou kolineární (vektor
n′
r
je směrovým vektorem přímky
p
a vektor
sr
je
směrovým vektorem přímky
p′
).
5. Vektory
n
s r
r ,′
jsou kolineární (vektor
nr
je směrovým vektorem přímky
p′
a vektor
s ′
r
je
směrovým vektorem přímky
p
).
Řešený příklad
• Napište obecnou rovnici přímky
p
, která prochází bodem
[ ]
1
,
1
A
a je kolmá k přímce
0
7
4
5
:
=
−
+ y
x
q
.
Řešení
Normálový vektor přímky
q
-
( )
4
;
5
q
nr
- je směrovým vektorem přímky
p
. Její normálový vektor je
pak
(
)
5
;
4
−
p
nr
.
Obecná rovnice má tedy tvar
0
5
4
:
=
+
−
c
y
x
p
.
Konstantu
c
vypočítáme dosazením souřadnic bodu
[ ]
1
,
1
A
do rovnice:
1
0
1
5
1
4
=
⇒
=
+
⋅
−
⋅
c
c
.
Obecná rovnice přímky
p
je
0
1
5
4
:
=
+
− y
x
p
.
10. Analytická geometrie
419
• Určete souřadnice bodu
M
, který je patou kolmice
k
sestrojené v bodě
[
]
5
;
5
−
P
k přímce
0
6
5
2
:
=
−
− y
x
p
Řešení
Normálový vektor přímky
p
je směrovým vektorem přímky
k
-
(
)
5
;
2
−
=
=
k
p
s
n
r
r
. Normálový
vektor přímky
k
je
( )
2
;
5
k
nr
.
Přímka
k
má obecnou rovnici
0
2
5
=
+
+
c
y
x
,
c
vypočítáme dosazením souřadnic bodu
[
]
5
;
5
−
P
do rovnice:
( )
15
0
5
2
5
5
−
=
⇒
=
+
−
⋅
+
⋅
c
c
.
Průsečík přímek
k
p,
je hledaný bod
M
.
Vyřešíme tedy soustavu
0
6
5
2
0
15
2
5
=
−
−
=
−
+
y
x
y
x
. Dostaneme
0
,
3
=
= y
x
a bod
[ ]
0
;
3
M
.
10. Analytická geometrie
420
Vzdálenost bodu od přímky
Pro vzdálenost
(
)
p
A
v ,
bodu
[
]
2
1
,a
a
A
od přímky
0
:
=
+
+
c
by
ax
p
platí vzorec:
(
)
2
2
2
1
,
b
a
c
a
b
a
a
p
A
v
+
+
⋅
+
⋅
=
.
Pro vzdálenost rovnoběžek
( )
s
A
a
r
,
a
(
)
s
A
a
r
,′
′
platí:
(
) (
)
a
A
v
a
a
v
′
=
′
,
,
.
Pozn. Jmenovatel zlomku
2
2
b
a
+
je velikost normálového vektoru přímky
p
.
Řešený příklad
• Určete vzdálenost bodu
[ ]
3
;
1
−
M
od přímky
0
5
4
3
:
=
+
− y
x
p
.
Řešení
Dosadíme do vzorce
(
)
2
2
2
1
,
b
a
c
a
b
a
a
p
M
v
+
+
⋅
+
⋅
=
⇒
(
)
( )
( )
4
5
20
4
3
5
3
4
1
3
,
2
2
=
=
−
+
+
−
⋅
−
⋅
=
p
M
v
.
• Napište rovnici přímky, která má od přímky
0
7
3
:
=
+
− y
x
m
vzdálenost
10
=
v
.
Řešení
Bude se jednat o dvě rovnoběžky
a
a ′
,
, stačí nám najít jeden bod na každé z nich, normálové vektory
jsou stejné jako normálový vektor přímky
m
.
Hledaný bod bude
[
]
2
1
, a
a
A
.
(
)
( )
10
1
3
7
3
,
2
2
2
1
=
−
+
+
−
⋅
=
a
a
m
A
v
10
10
7
3
2
1
=
+
−
⋅
⇒
a
a
⇒
10
7
3
2
1
=
+
−
⋅
a
a
,
z vlastnosti absolutní hodnoty dostaneme dvě rovnice, z každé vypočítáme jeden bod, bude to hledaný
bod rovnoběžky:
1.
10
7
3
2
1
=
+
−
⋅
a
a
3
3
1
2
−
⋅
=
⇒
a
a
, zvolíme si
1
1
=
a
, vypočítáme
0
2
=
a
⇒
[ ]
0
;
1
A
2.
(
)
10
7
3
2
1
=
+
−
⋅
−
a
a
17
3
1
2
+
⋅
=
⇒
a
a
, zvolíme si
1
1
=
a
, vypočítáme
20
2
=
a
⇒
[ ]
20
;
1
A′
Bod
[ ]
0
;
1
A
leží na přímce
0
3
:
=
+
−
c
y
x
a
, vypočítáme
c
dosazením souřadnic bodu
A
,
3
−
=
c
.
Obecná rovnice přímky
0
3
3
:
=
−
− y
x
a
.
Bod
[ ]
20
;
1
A′
leží na přímce
0
3
:
=
′
+
−
′
c
y
x
a
, vypočítáme
c′
dosazením souřadnic bodu
A′
,
17
=
′
c
. Obecná rovnice přímky
0
17
3
:
=
+
−
′
y
x
a
.
10. Analytická geometrie
421
10.3. Kružnice
Z planimetrie víte, že kružnice je množina všech bodů v rovině, které mají od pevného bodu (středu
kružnice) konstantní vzdálenost. Je-li
[ ]
n
m
S ,
střed kružnice, libovolný bod kružnice
[ ]
y
x
X ,
a
konstanta
r
(poloměr kružnice), pak vzdálenost bodů
X
S,
je dle definice kružnice rovna poloměru
(
) (
)
r
n
y
m
x
=
−
+
−
2
2
.
Po umocnění na druhou dostaneme rovnici kružnice:
(
) (
)
2
2
2
:
r
n
y
m
x
k
=
−
+
−
.
Je-li
[ ]
0
,
0
S
, pak rovnice kružnice je
2
2
2
:
r
y
x
k
=
+
.
Řešený příklad
• Upravte na středový tvar
0
3
4
6
2
2
=
−
−
−
+
y
x
y
x
.
Řešení
Rovnici přepíšeme
(
) (
)
0
3
4
6
2
2
=
−
−
+
−
y
y
x
x
a výrazy v závorkách doplníme na čtverec.
(
) (
)
4
9
3
4
4
9
6
2
2
+
=
−
+
−
+
+
−
y
y
x
x
(
) (
)
16
2
3
2
2
=
−
+
−
y
x
Střed kružnice je
[ ]
2
;
3
S
, poloměr
4
=
r
.
10. Analytická geometrie
422
Vzájemná poloha kružnice a přímky
Přímku, která má s kružnicí společný právě jeden bod, nazveme tečna kružnice.
Přímku, která má s kružnicí společné právě dva body, nazveme sečna kružnice.
Přímku, která nemá s kružnicí společný žádný bod, nazveme nesečna kružnice.
Je-li
(
) (
)
2
2
2
:
r
n
y
m
x
k
=
−
+
−
rovnice kružnice a bod
[ ]
2
1
,t
t
T
její bod, pak rovnice tečny v bodě
T
má tvar:
(
) (
) (
) (
)
2
2
1
:
r
n
t
n
y
m
t
m
x
t
=
−
⋅
−
+
−
⋅
−
.
Řešený příklad
• Určete rovnici tečny
t
kružnice
(
) (
)
100
12
3
:
2
2
=
+
+
−
y
x
k
v bodě
[
]
4
;
9
−
L
.
Řešení
Musíme ověřit , jestli bod
[
]
4
;
9
−
L
leží na kružnici
(
) (
)
100
12
3
:
2
2
=
+
+
−
y
x
k
:
(
) (
)
100
12
4
3
9
2
2
=
+
−
+
−
100
8
6
2
2
=
+
100
64
36
=
+
100
100
=
k
L
∈
⇒
.
Nyní dosadíme do vzorce pro rovnici tečny
(
) (
) (
) (
)
2
2
1
:
r
n
t
n
y
m
t
m
x
t
=
−
⋅
−
+
−
⋅
−
a upravíme:
(
) (
) (
) (
)
100
12
4
12
3
9
3
:
=
+
−
⋅
+
+
−
⋅
−
y
x
t
(
) (
)
0
100
12
8
3
6
:
=
−
+
+
−
y
x
t
0
22
8
6
:
=
−
+ y
x
t
10. Analytická geometrie
423
• Rozhodněte o vzájemné poloze (zda jde o tečnu, sečnu či nesečnu) přímky
0
7
4
3
:
=
+
+
−
y
x
m
a
kružnice
(
) (
)
100
12
3
:
2
2
=
+
+
−
y
x
k
, určete společné body, pokud existují.
Řešení
Máme vyřešit soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, jedna z rovnic je kvadratická.
0
7
4
3
=
+
+
−
y
x
(
) (
)
100
12
3
2
2
=
+
+
−
y
x
Z první rovnice vyjádříme jednu proměnnou
3
7
4
+
=
y
x
a dosadíme do druhé rovnice
(
)
100
12
3
3
7
4
2
2
=
+
+
−
+
y
y
,
upravíme ji
(
)
100
12
3
2
4
2
2
=
+
+
−
y
y
(
)
100
144
24
9
4
16
16
2
2
=
+
+
+
+
−
y
y
y
y
0
900
1296
216
9
4
16
16
2
2
=
−
+
+
+
+
−
y
y
y
y
0
400
200
25
2
=
+
+
y
y
0
16
8
2
=
+
+ y
y
(
)
0
4
2
=
+
y
4
−
=
y
dosadíme do
3
7
4
+
=
y
x
a dostaneme
3
−
=
x
. Je to jediné řešení, jedná se
tedy o tečnu, bod
[
]
4
;
3
−
−
A
je bodem dotyku.
• Rozhodněte o vzájemné poloze (zda jde o tečnu, sečnu či nesečnu) přímky
0
5
2
:
=
+
− y
x
p
a
kružnice
10
:
2
2
=
+ y
x
k
, určete společné body, pokud existují.
Řešení
Opět máme vyřešit soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, jedna z rovnic je kvadratická.
10
2
2
=
+ y
x
0
5
2
=
+
− y
x
Z druhé rovnice vyjádříme
5
2
−
= y
x
a dosadíme do první rovnice
(
)
10
5
2
2
2
=
+
−
y
y
,
odtud vypočítáme
0
3
4
2
=
+
− y
y
,
kořeny kvadratické rovnice jsou
1
,
3
2
1
=
= y
y
.
10. Analytická geometrie
424
Dosadíme postupně do
5
2
−
= y
x
a vypočítáme
3
,
1
2
1
−
=
= x
x
.
Odtud
[ ] [
]
1
;
3
,
3
;
1
2
1
−
A
A
. Úloha má dvě řešení a jedná se tedy o sečnu.
• Z vnějšího bodu
[ ]
2
;
5
M
veďte tečny ke kružnici
(
) (
)
100
12
3
:
2
2
=
+
+
−
y
x
k
.
Řešení
Bod
[ ]
2
;
5
M
je bodem tečny, ale ne bod dotyku.
Jeho souřadnice dosadíme do rovnice tečny
(
) (
) (
) (
)
100
12
12
3
3
:
2
1
=
+
⋅
+
+
−
⋅
−
t
y
t
x
t
a tedy
(
) (
) (
) (
)
100
12
12
2
3
3
5
2
1
=
+
⋅
+
+
−
⋅
−
t
t
.
Upravíme
0
62
14
2
2
1
=
+
+ t
t
.
Souřadnice
[ ]
2
1
,t
t
jsou souřadnice bodu dotyku, musí splňovat rovnici kružnice
(
) (
)
100
12
3
:
2
2
=
+
+
−
y
x
k
.
Platí
(
) (
)
100
12
3
2
2
2
1
=
+
+
−
t
t
.
Vyjádříme si jednu souřadnici
31
7
2
1
−
−
=
t
t
,
dosadíme a dostaneme rovnici
(
) (
)
100
12
3
31
7
2
2
2
2
=
+
+
−
−
−
t
t
,
vypočítáme
0
1200
500
50
2
2
2
=
+
+
t
t
0
24
10
2
2
2
=
+
+ t
t
6
,
4
2
2
−
=
′
−
=
t
t
11
,
3
1
1
=
′
−
=
t
t
.
Body dotyku hledaných tečen jsou
[
] [
]
6
;
11
,
4
;
3
−
′
−
−
T
T
.
Postupně dosadíme body
T
T
′
,
do rovnice tečny
(
) (
) (
) (
)
100
12
12
3
3
:
2
1
=
+
⋅
+
+
−
⋅
−
t
y
t
x
t
0
7
4
3
:
=
−
− y
x
t
,
0
26
3
4
:
=
−
+
′
y
x
t
.
10. Analytická geometrie
425
Kružnice z daných prvků
V této kapitole se podíváme na analytické vyjádření konstrukce kružnice z daných prvků.
V planimetrii jsem použili pravítko, tužku a kružítko, zde bude tužka stačit.
Řešený příklad
• Určete rovnici kružnice, která prochází body
[ ] [
]
3
;
2
,
3
;
4
−
B
A
a dotýká se osy
x
.
Řešení
Nejdříve se zamyslíme nad poslední podmínkou, jestliže se kružnice dotýká osy
x
,pak je poloměr
kružnice roven druhé souřadnici středu kružnice
n
r
=
.
Body
[ ] [
]
3
;
2
,
3
;
4
−
B
A
leží na kružnici, musí tedy jejich souřadnice splňovat rovnici kružnice
(
) (
)
2
2
2
:
r
n
y
m
x
k
=
−
+
−
, protože ale
n
r
=
, je rovnice kružnice
(
) (
)
2
2
2
:
n
n
y
m
x
k
=
−
+
−
.
Dosadíme tedy souřadnice bodů
B
A
,
do této rovnice.
(
) (
)
2
2
2
3
4
:
n
n
m
k
A
=
−
+
−
∈
(
) (
)
2
2
2
3
2
:
n
n
m
k
B
=
−
+
−
−
∈
Dostali jsme soustavu dvou rovnic o dvou neznámých. Tu nyní vyřešíme.
2
2
2
2
2
2
6
9
4
4
6
9
8
16
n
n
n
m
m
n
n
n
m
m
=
+
−
+
+
+
=
+
−
+
+
−
Rovnice od sebe odečteme a dostaneme jednu rovnici o jedné neznámé:
1
0
12
12
=
⇒
=
−
m
m
Dosadíme do jedné z rovnic a vypočítáme
n
:
3
0
6
18
6
9
1
8
16
2
2
=
⇒
=
−
⇒
=
+
−
+
+
−
n
n
n
n
n
.
Kružnice má rovnici
(
) (
)
9
3
1
:
2
2
=
−
+
−
y
x
k
.
• Napište rovnici kružnice, která má střed
[ ]
1
;
5
−
S
a dotýká se přímky
0
14
4
3
:
=
+
+ y
x
p
.
Řešení
Vzdálenost bodu
S
od přímky
p
je rovna poloměru kružnice.
( )
( )
5
4
3
14
1
4
5
3
,
2
2
=
+
+
−
⋅
+
⋅
=
=
p
S
v
r
Kružnice má rovnici
(
) (
)
25
1
5
:
2
2
=
+
+
−
y
x
k
.
10. Analytická geometrie
426
10.4. Elipsa
Elipsa
je množina všech bodů M v rovině, které mají od dvou různých pevně zvolených
bodů (ohnisek
F
E
, ) konstantní součet vzdáleností (
a
2
), který je větší než vzdálenost
ohnisek.
a
FM
EM
2
=
+
B
A
,
hlavní vrcholy elipsy
F
E,
ohniska
D
C,
vedlejší vrcholy elipsy
S
střed elipsy
FD
ED
FC
EC
BS
AS
a
=
=
=
=
=
=
hlavní poloosa elipsy
DS
CS
b
=
=
vedlejší poloosa elipsy
ES
FS
e
=
=
excentricita
Pro
e
b
a ,
,
platí Pythagorova věta:
2
2
2
b
e
a
+
=
Mějme dánu elipsu,
[ ]
n
m
S ,
je její střed,
a
hlavní poloosa,
b
vedlejší poloosa,
x
EF
, pak středová
rovnice elipsy má tvar:
(
) (
)
1
2
2
2
2
=
−
+
−
b
n
y
a
m
x
.
Je-li střed elipsy v počátku soustavy souřadnic
[ ]
0
,
0
S
, pak má její rovnice tvar
1
2
2
2
2
=
+
b
y
a
x
.
10. Analytická geometrie
427
Řešený příklad
• Určete typ kuželosečky
0
4
36
8
9
4
2
2
=
+
−
−
+
y
x
y
x
.
Řešení
Rovnici si přepíšeme
(
) (
)
0
4
36
9
8
4
2
2
=
+
−
+
−
y
y
x
x
,
ze závorek vytkneme
(
) (
)
0
4
4
9
2
4
2
2
=
+
−
+
−
y
y
x
x
,
výraz v závorce doplníme na čtverec
(
) (
)
36
4
4
4
4
9
1
2
4
2
2
+
=
+
+
−
+
+
−
y
y
x
x
,
přepíšeme na mocninu
(
)
(
)
36
2
9
1
4
2
2
=
−
+
−
y
x
,
vydělíme pravou stranou
(
) (
)
1
4
2
9
1
2
2
=
−
+
−
y
x
a máme středovou rovnici elipsy.
[ ]
2
,
3
,
2
;
1
=
= b
a
S
• Jakou rovnici má přímky, která prochází středem kuželosečky
0
1
2
16
4
2
2
=
+
+
−
+
y
x
y
x
a je
kolmá k přímce
0
5
3
2
=
−
+ y
x
.
Řešení
Musíme nejdříve upravit rovnici na středový tvar, použijeme stejný postup jako v předchozím
příkladě.
(
) (
)
0
1
2
16
4
2
2
=
+
+
+
−
y
y
x
x
(
) (
)
16
1
2
4
4
4
2
2
=
+
+
+
+
−
y
y
x
x
(
) (
)
1
16
1
4
2
2
2
=
+
+
−
y
x
Střed má souřadnice
[ ]
1
;
2
−
S
. Hledaná přímka má být kolmá k
0
5
3
2
=
−
+ y
x
, proto její normálový
vektor je
(
)
2
;
3
−
nr
a obecná rovnice
0
2
3
=
+
−
c
y
x
. Dosadíme souřadnice středu a dostaneme
( )
8
0
1
2
2
3
−
=
⇒
=
+
−
⋅
−
⋅
c
c
. Obecná rovnice hledané přímky je
0
8
2
3
=
−
− y
x
.
10. Analytická geometrie
428
Vzájemná poloha elipsy a přímky
Přímku, která má s elipsou společný právě jeden bod, nazveme tečna elipsy.
Přímku, která má s elipsou společné právě dva body, nazveme sečna elipsy.
Přímku, která nemá s elipsou společný žádný bod, nazveme nesečna elipsy.
Je-li
(
) (
)
1
2
2
2
2
=
−
+
−
b
n
y
a
m
x
rovnice elipsy a bod
[ ]
2
1
,t
t
T
její bod, pak rovnice tečny v bodě
T
má
tvar:
(
) (
) (
) (
)
1
:
2
2
2
1
=
−
⋅
−
+
−
⋅
−
b
n
t
n
y
a
m
t
m
x
t
.
Řešený příklad
• Napište rovnice tečen elipsy
1
25
100
2
2
=
+
y
x
v průsečících s přímkou
0
14
2
:
=
−
+ y
x
p
.
Řešení
Nejdříve najdeme průsečíky přímky a elipsy. Máme soustavu dvou rovnic o dvou neznámých, z druhé
rovnice si vyjádříme jednu proměnnou a dosadíme do první rovnice.
1
25
100
2
2
=
+
y
x
0
14
2
=
−
+ y
x
⇒
y
x
2
14
−
=
(
)
1
25
100
2
14
2
2
=
+
−
y
y
100
4
4
56
196
2
2
=
+
+
−
y
y
y
0
96
56
8
2
=
+
−
y
y
0
12
7
2
=
+
− y
y
Kořeny rovnice jsou
4
,
3
=
′
= y
y
,
6
,
8
=
′
= x
x
.
Průsečíky jsou
[ ] [ ]
4
,
6
,
3
,
8
T
T
′
.
Tečna v bodě
[ ]
3
,
8
T
:
1
25
3
100
8
:
=
+
y
x
t
⇒
0
25
3
2
:
=
−
+ y
x
t
.
Tečna v bodě
[ ]
4
,
6
T ′
:
1
25
4
100
6
:
=
+
′
y
x
t
⇒
0
50
8
3
:
=
−
+
′
y
x
t
.
10. Analytická geometrie
429
• Napište rovnici tečny k elipse
(
) (
)
1
9
3
25
2
2
2
=
−
+
−
y
x
v jejím bodě
[ ]
?
;
6
T
.
Řešení
Nejdříve vypočítáme druhou souřadnici bodu dotyku.
(
) (
)
1
9
3
25
2
6
2
2
2
=
−
+
−
t
0
144
150
25
2
2
2
=
+
−
t
t
5
6
,
5
24
2
2
=
′
=
t
t
Budeme mít tedy dva body dotyku
′
5
6
;
6
,
5
24
;
6
T
T
a dvě tečny
(
)(
) (
)
1
9
3
5
24
3
25
2
6
2
:
=
−
−
+
−
−
y
x
t
,
0
48
5
4
:
=
−
+ y
x
t
,
(
)(
) (
)
1
9
3
5
6
3
25
2
6
2
:
=
−
−
+
−
−
′
y
x
t
,
0
18
5
4
:
=
−
−
′
y
x
t
.
10. Analytická geometrie
430
10.5. Hyperbola
Hyperbola
je množina všech bodů M v rovině, které mají od dvou různých pevně
zvolených bodů (ohnisek
F
E
, ) konstantní rozdíl vzdáleností (
a
2
), který je menší než
vzdálenost ohnisek.
a
FM
EM
2
=
−
B
A
,
hlavní vrcholy hyperboly
F
E,
ohniska
v
u,
asymptoty
S
střed hyperboly
BS
AS
a
=
=
hlavní poloosa hyperboly
b
vedlejší poloosa hyperboly
ES
FS
e
=
=
excentricita
Pro
e
b
a ,
,
platí Pythagorova věta:
2
2
2
e
b
a
=
+
Mějme dánu hyperbolu,
[ ]
n
m
S ,
je její střed,
a
hlavní poloosa,
b
vedlejší poloosa,
x
EF
, pak
středová rovnice hyperboly má tvar:
(
) (
)
1
2
2
2
2
=
−
−
−
b
n
y
a
m
x
.
10. Analytická geometrie
431
Je-li střed hyperboly v počátku soustavy souřadnic
[ ]
0
,
0
S
, pak má její rovnice tvar
1
2
2
2
2
=
−
b
y
a
x
.
Rovnice asymptot jsou
0
:
,
0
:
=
+
=
−
ay
bx
v
ay
bx
u
.
Mějme dánu hyperbolu,
[ ]
n
m
S ,
je její střed,
a
hlavní poloosa,
b
vedlejší poloosa,
y
EF
, pak
středová rovnice hyperboly má tvar:
(
) (
)
1
2
2
2
2
=
−
−
−
b
m
x
a
n
y
.
Je-li střed hyperboly v počátku soustavy souřadnic
[ ]
0
,
0
S
, pak má její rovnice tvar
1
2
2
2
2
=
−
b
x
a
y
.
Rovnice asymptot jsou
0
:
,
0
:
=
+
=
−
by
ax
v
by
ax
u
.
Řešený příklad
• Určete typ kuželosečky
0
40
8
4
9
2
2
=
−
−
−
y
y
x
.
Řešení
Rovnici si přepíšeme
(
)
0
40
8
4
9
2
2
=
−
+
−
y
y
x
ze závorky vytkneme
(
)
0
40
2
4
9
2
2
=
−
+
−
y
y
x
,
výraz v závorce doplníme na čtverec
(
)
4
40
1
2
4
9
2
2
−
=
−
+
+
−
y
y
x
,
přepíšeme na mocninu
(
)
36
1
4
9
2
2
=
+
− y
x
,
vydělíme pravou stranou
(
)
1
9
1
4
2
2
=
+
−
y
x
a máme středovou rovnici hyperboly.
[ ]
13
,
3
,
2
,
1
;
0
=
=
=
−
e
b
a
S
10. Analytická geometrie
432
• Jakou rovnici má přímka, která prochází středy kuželoseček
0
1
2
6
2
2
=
+
+
−
+
y
x
y
x
a
0
12
4
2
2
2
=
−
+
+
−
y
x
y
x
.
Řešení
Musíme nejdříve upravit rovnice na středový tvar, použijeme stejný postup jako v předchozím
příkladě.
(
) (
)
0
1
2
6
2
2
=
+
+
+
−
y
y
x
x
(
) (
)
9
1
2
9
6
2
2
=
+
+
+
+
−
y
y
x
x
(
) (
)
9
1
3
2
2
=
+
+
−
y
x
- jedná se o kružnici
(
) (
)
0
12
4
2
2
2
=
−
−
−
+
y
y
x
x
(
) (
)
9
4
4
1
2
2
2
=
+
−
−
+
+
y
y
x
x
(
) (
)
1
9
2
9
1
2
2
=
−
−
+
y
x
- jedná se o hyperbolu
Středy mají souřadnice
[ ]
1
,
3
−
S
,
[
]
2
,
1
−
′
S
.
Hledaná přímka má směrový vektor
(
)
3
,
4
−
=
−
′
=
S
S
sr
.
Proto její normálový vektor je
( )
4
;
3
nr
a obecná rovnice
0
4
3
=
+
+
c
y
x
.
Dosadíme souřadnice středu
S
a dostaneme
( )
5
0
1
4
3
3
−
=
⇒
=
+
−
⋅
+
⋅
c
c
.
Obecná rovnice hledané přímky je
0
5
4
3
=
−
+ y
x
.
10. Analytická geometrie
433
Vzájemná poloha hyperboly a přímky
Přímku, která má s hyperbolou společný právě jeden bod a není rovnoběžná s asymptotou,
nazveme tečna hyperboly.
Přímku, která má s hyperbolou společné dva body, nebo je rovnoběžná s asymptotou
hyperboly, nazveme sečna hyperboly. Sečna rovnoběžná s asymptotou má s hyperbolou
společný jeden bod.
Přímku, která nemá s hyperbolou společný žádný bod, nazveme nesečna hyperboly.
Je-li
(
) (
)
1
2
2
2
2
=
−
−
−
b
n
y
a
m
x
rovnice hyperboly a bod
[ ]
2
1
,t
t
T
její bod, pak rovnice tečny v bodě
T
má tvar:
(
) (
) (
) (
)
1
:
2
2
2
1
=
−
⋅
−
−
−
⋅
−
b
n
t
n
y
a
m
t
m
x
t
.
Je-li
(
) (
)
1
2
2
2
2
=
−
−
−
b
m
x
a
n
y
rovnice hyperboly a bod
[ ]
2
1
,t
t
T
její bod, pak rovnice tečny v bodě
T
má tvar:
(
) (
) (
) (
)
1
:
2
1
2
2
=
−
⋅
−
−
−
⋅
−
b
m
t
m
x
a
n
t
n
y
t
.
Řešený příklad
• Určete vzájemnou polohu přímky
t
y
t
x
p
5
4
,
4
5
:
+
=
+
=
a hyperboly
9
2
2
=
− y
x
.
Řešení
Dosadíme do rovnice hyperboly parametrické rovnice přímky, vyřešíme kvadratickou rovnici a podle
počtu řešení rozhodneme o vzájemné poloze přímky a hyperboly.
(
) (
)
9
5
4
4
5
2
2
=
+
−
+
t
t
(
)
9
25
40
16
16
40
25
2
2
=
+
+
−
+
+
t
t
t
t
9
9
9
2
=
− t
0
=
t
Úloha má jediné řešení, jde tedy o tečnu, bod dotyku má souřadnice
[ ]
4
;
5
T
. Nebo o sečnu. Rovnice
asymptot jsou
0
,
0
=
−
=
+
y
x
y
x
, v parametrickém vyjádření
t
y
t
x
−
=
= ,
a
t
y
t
x
=
= ,
, přímka
p
je s asymptotami různoběžná a jedná se opravdu o tečnu.
10. Analytická geometrie
434
• Napište rovnici tečny hyperboly
(
) (
)
1
12
3
4
2
2
2
=
−
−
+
y
x
v jejím bodě
[
]
3
;
2
−
T
.
Řešení
Dosadíme do rovnice tečny
(
) (
) (
) (
)
1
12
3
3
3
4
2
2
2
:
=
−
−
⋅
−
−
+
⋅
+
y
x
t
Po úpravě má tečny rovnici
0
1
2
:
=
−
+ y
x
t
.
• Určete vzájemnou polohu přímky
0
2
2
3
=
+
− y
x
a hyperboly
1
9
4
2
2
=
−
y
x
.
Řešení
Z přímky
0
2
2
3
=
+
− y
x
si vyjádříme
3
2
2
−
=
y
x
a dosadíme do rovnice hyperboly,
dostaneme
1
9
4
3
2
2
2
2
=
−
−
y
y
a upravíme
(
)
1
9
4
1
2
9
4
2
2
=
−
+
−
y
y
y
9
1
2
2
2
=
−
+
−
y
y
y
8
2
−
=
y
4
−
=
y
dosadíme do
3
2
2
−
=
y
x
a
3
10
−
=
x
. Přímka a hyperbola mají společný právě jeden bod.
Mělo by se jednat o tečnu, ale rovnice asymptoty naší hyperboly je
0
2
3
=
− y
x
a přímka
0
2
2
3
=
+
− y
x
je tedy s asymptotou rovnoběžná, jedná se o sečnu.
Pozn.: V případě tečny vychází kvadratická rovnice, bod dotyku je dvojnásobný kořen této rovnice.
Pokud se jedná o sečnu rovnoběžnou s asymptotou, pak dostaneme lineární rovnici a jediné řešení.
10. Analytická geometrie
435
10.6. Parabola
Parabola
je množina všech bodů M v rovině, které mají od daného pevného bodu
(ohniska
F ) a od dané přímky (řídící přímka
d
) stejnou vzdálenost.
(
)
d
M
v
MF
,
=
F
ohnisko
V
vrchol paraboly
d
řídící přímka paraboly
p
parametr
(
)
d
V
v
VF
p
,
2
=
=
Mějme dánu parabolu,
[ ]
n
m
V
,
je její vrchol,
p
parametr,
y
o
, pak vrcholová rovnice paraboly má
tvar:
(
) (
)
2
2
m
x
n
y
p
−
=
−
.
Je-li vrchol paraboly v počátku soustavy souřadnic
[ ]
0
,
0
V
, pak má její rovnice tvar
2
2
x
py
=
.
Osa paraboly má rovnici
R
∈
=
+
c
c
x
,
0
.
d
o
d
o
F
V
M
d
o
d
o
F
V
M
10. Analytická geometrie
436
Mějme dánu parabolu,
[ ]
n
m
V
,
je její vrchol,
p
parametr,
x
o
, pak vrcholová rovnice paraboly má
tvar:
(
) (
)
2
2
n
y
m
x
p
−
=
−
.
Je-li vrchol paraboly v počátku soustavy souřadnic
[ ]
0
,
0
V
, pak má její rovnice tvar
2
2
y
px
=
.
Osa paraboly má rovnici
R
∈
=
+
c
c
y
,
0
.
Řešený příklad
• Určete vrchol a parametr paraboly
0
7
6
8
2
=
−
+
−
y
x
y
.
Řešení
Rovnici si upravíme
7
8
6
2
+
=
+
x
y
y
,
levou stranu doplníme na čtverec
9
7
8
9
6
2
+
+
=
+
+
x
y
y
,
přepíšeme na mocninu a z pravé strany vytkneme
(
)
(
)
2
8
3
2
+
=
+
x
y
.
Vrchol paraboly je
[
]
3
;
2
−
−
V
a parametr
4
=
p
.
• Určete vrchol a parametr paraboly
0
16
12
8
2
2
=
−
+
−
y
x
x
.
Řešení
Rovnici si upravíme
16
12
8
2
2
+
−
=
−
y
x
x
,
z levé strany vytkneme a doplníme ji na čtverec
(
)
8
16
12
4
4
2
2
+
+
−
=
+
−
y
x
x
,
přepíšeme na mocninu a z pravé strany vytkneme
(
)
(
)
2
12
2
2
2
−
−
=
−
y
x
,
rovnici vydělíme dvěma
(
)
(
)
2
6
2
2
−
−
=
−
y
x
.
Vrchol paraboly je
[ ]
2
;
2
V
a parametr
3
−
=
p
.
Pozn.: Parametr
p
určuje, jak moc je parabola otevřená či uzavřená, ale také kterým směrem je
otevřená. S tím jste se setkali i u kvadratické funkce.
10. Analytická geometrie
437
Vzájemná poloha paraboly a přímky
Přímku, která má s parabolou společný právě jeden bod a není rovnoběžná s osou
paraboly, nazveme tečna paraboly.
Přímku, která má s parabolou společné právě dva body, nebo je rovnoběžná s osou
paraboly, nazveme sečna paraboly. Sečna rovnoběžná s osou paraboly má s parabolou
společný jeden bod.
Přímku, která nemá s parabolou společný žádný bod, nazveme nesečna paraboly.
Je-li
(
) (
)
2
2
m
x
n
y
p
−
=
−
rovnice paraboly a bod
[ ]
2
1
,t
t
T
její bod, pak rovnice tečny v bodě
T
má
tvar
(
) (
) (
)
m
t
m
x
n
t
y
p
t
−
⋅
−
=
−
+
⋅
1
2
2
:
.
Je-li
(
) (
)
2
2
n
y
m
x
p
−
=
−
rovnice paraboly a bod
[ ]
2
1
,t
t
T
její bod, pak rovnice tečny v bodě
T
má
tvar
(
) (
) (
)
n
t
n
y
m
t
x
p
t
−
⋅
−
=
−
+
⋅
2
1
2
:
.
Řešený příklad
• Napište rovnici tečny paraboly
(
) (
)
2
1
2
3
+
=
−
x
y
v bodě
[ ]
5
;
2
T
.
Řešení
Dosadíme do rovnice tečny
(
) (
) (
)
1
2
1
4
5
2
3
+
⋅
+
=
−
+
⋅
x
y
,
po úpravě
0
1
2
:
=
+
− y
x
t
.
• Určete vzájemnou polohu paraboly
y
x
4
2
=
a přímky
0
4
2
=
+
− y
x
.
Řešení
4
2
−
= y
x
dosadíme do rovnice paraboly
y
x
4
2
=
(
)
y
y
4
4
2
2
=
−
y
y
y
4
16
16
4
2
=
+
−
0
4
5
2
=
+
− y
y
Kořeny jsou
4
,
1
=
′
= y
y
.
Přímka je sečna,
4
,
2
=
′
−
=
x
x
, průsečíky mají souřadnice
[
] [ ]
4
;
4
,
1
;
2
B
A
−
.
10. Analytická geometrie
438
Úlohy k řešení
Úloha 10.1.
Vypočítejte skalární součin vektorů, znáte-li:
a)
°
=
=
=
45
,
6
,
2
2
ϕ
v
u
r
r
b)
(
) (
)
6
,
5
,
3
,
2
,
3
,
4
b
a
r
r
♦
Úloha 10.2.
Zjistěte, zda vektor
(
)
4
,
2
,
1
−
−
cr
je lineární kombinací vektorů
(
) (
)
6
,
5
,
3
,
2
,
3
,
4
b
a
r
r
.
♦
Úloha 10.3.
Vypočítejte vnitřní úhly a obsah trojúhelníka
ABC
a jeho obsah.
[
]
3
,
2
,
1
A
,
[
]
2
,
2
,
1
−
−
−
B
,
[
]
1
,
2
,
0
C
.
♦
Úloha 10.4.
Doplňte souřadnice vektoru
ar
tak, aby byl kolmý k vektoru
b
r
.
(
) (
)
4
,
4
,
12
,
25
,
,
5
2
−
−
b
a
a
r
r
.
♦
Úloha 10.5.
Vypočítejte vektorový součin:
a)
(
) (
)
3
,
0
,
1
,
0
,
1
,
2
−
b
a
r
r
b)
(
) (
)
0
,
1
,
3
,
0
,
4
,
3
−
b
a
r
r
c)
(
) (
)
5
,
7
,
3
,
3
,
7
,
5
−
−
−
b
a
r
r
♦
Úloha 10.6.
Napište obecnou rovnici přímky
AB
,
[ ] [ ]
0
,
3
,
2
,
0
B
A
.
♦
Úloha 10.7.
Napište obecné rovnice těžnic trojúhelníka
ABC
, je-li
[ ] [ ] [ ]
4
,
1
,
7
,
6
,
5
,
0
C
B
A
. (Souřadnice středu
S
úsečky
AB
jsou
2
B
A
S
+
=
.)
♦
10. Analytická geometrie
439
Úloha 10.8.
Zjistěte, zda bod
[
]
8
,
1
−
C
leží na přímce
0
2
=
+
− y
x
.
♦
Úloha 10.9.
Určete odchylku přímek
0
7
4
3
:
=
+
− y
x
p
a
0
1
2
:
=
−
+ y
x
q
.
♦
Úloha 10.10.
Napište rovnici přímky, která je rovnoběžná s přímkou
0
1
=
+
− y
x
a má od ní vzdálenost
2
2
.
♦
Úloha 10.11.
Bodem
[ ]
1
,
1
A
veďte kolmici k přímce
0
1
5
2
=
+
− y
x
.
♦
Úloha 10.12.
Rozhodněte o jakou kuželosečku se jedná:
a)
0
40
10
6
5
2
2
=
+
−
+
−
y
x
y
x
b)
0
75
,
6
3
12
3
2
2
2
=
+
+
−
+
y
x
y
x
♦
Úloha 10.13.
Napište rovnici kružnice, která prochází bodem
[ ]
4
;
4
A
a průsečíky kružnice
0
4
4
2
2
=
−
+
+
y
x
y
x
s přímkou
0
:
=
+ y
x
p
.
♦
Úloha 10.14.
Napište rovnici kružnice, která prochází body
[ ] [ ]
2
;
6
,
3
;
5
B
A
a střed leží na přímce
0
3
4
3
:
=
−
− y
x
p
.
♦
Úloha 10.15.
Napište rovnici tečny kružnice
(
) (
)
25
4
2
2
2
=
−
+
−
y
x
v bodě
[ ]
1
;
6
A
.
♦
Úloha 10.16.
Napište rovnici tečny elipsy
(
)
(
)
100
1
25
2
5
2
2
=
−
+
+
y
x
v bodě
[
]
3
;
2
−
A
.
♦
10. Analytická geometrie
440
Úloha 10.17.
Napište rovnici tečny hyperboly
(
) (
)
11
3
1
2
2
=
−
−
+
y
x
, která prochází bodem
[
]
1
;
6
−
−
A
.
♦
Úloha 10.18.
Napište rovnici tečny paraboly
(
)
25
2
2
+
=
−
y
x
v bodě
[
]
16
;
5
−
A
.
♦
Úloha 10.19.
Je dána parabola
x
y
4
2
=
a přímka
0
3
=
−
− y
x
, určete délku tětivy, kterou přímka vytíná na
parabole.
♦
Úloha 10.20.
Napište rovnici tečen elipsy
36
9
4
2
2
=
+ y
x
z bodu
[
]
10
;
15
M
.
♦
10. Analytická geometrie
441
Klíč k řešení
10.1.
a)
12
b)
39
10.2.
b
a
c
r
r
r
−
=
10.3.
2
9
,
3
5
127
,
6
3
24
,
2
5
36
=
′
°
=
′
°
=
′
°
=
P
γ
β
α
10.4.
10
2
=
a
10.5.
a)
(
)
1
,
6
,
3
−
b)
(
)
5
,
0
,
0
c)
(
)
14
,
16
,
14
−
−
10.6.
0
6
3
2
=
−
+ y
x
10.7.
0
35
7
=
+
− y
x
,
0
47
11
5
=
+
− y
x
,
0
3
=
+
− y
x
10.8. Neleží.
10.9.
6
2
63
′
°
10.10.
0
5
=
+
− y
x
,
0
3
=
−
− y
x
10.11.
0
7
2
5
=
−
+ y
x
10.12.
a) hyperbola
b) elipsa
10.13.
(
)
16
4
2
2
=
−
+ y
x
10.14.
(
) (
)
25
6
9
2
2
=
−
+
−
y
x
10.15.
0
21
3
4
=
−
− y
x
10.16.
0
3
=
−
y
10.17.
0
25
3
5
=
+
− y
x
10.18.
0
46
6
=
−
− y
x
10.19.
2
8
=
v
10.20.
0
5
2
:
=
+
− y
x
t
,
0
30
9
8
:
=
−
−
′
y
x
t