Maturitní otázka z českého jazyka a literatury č. 14
A) Česká próza meziválečná
Bezprostředně po 1. světové válce vzniká mnoho děl reagujících na válečné prožitky. Autoři většinou pojímají válku jako nesmyslné vraždění (Fráňa Šrámek - Žasnoucí voják, Jan Weiss - Barák smrti, Richard Weiner - Lítice). Druhou skupinu této literatury tvoří tzv. legionářská literatura - tvorba inspirovaná bojem a osudy legionářů v Rusku (Rudolf Medek - Legionářská epopej, Josef Kopta - Třetí rota, František Langer - Jízdní hlídka, Jaroslav Kratochvíl - Cesta revoluce, Prameny). Třetí linii tvorby reagující na válku tvoří díla soustřeďující se na problematiku člověka - jedince ve válce (Jaromír John - Večery na slamníku, Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka). V reakci na válku se rozvinul také vitalismus (Fráňa Šrámek).
Sociální reformismus uvádí do literatury brněnská Literární skupina v časopise Host (mluvčím kritik a literární teoretik František Götz). V této skupině nacházíme rysy expresionismu (Čestmír Jeřábek, Richard Weiner - Lítice, Jan Weiss - Dům o 1000 patrech, Franz Kafka, Karel Čapek). Představitelem pragmatického proudu u nás byl Karel Čapek.
Rozpor jedince a společnosti řeší někteří autoři idealizací (Božena Benešová) nebo revolučním nábojem (Marie Majerová - Nejkrásnější svět, Ivan Olbracht - Anna proletářka, Karel Nový).
Na hospodářskou krizi 30. let reagovali Vladislav Vančura, Ivan Olbracht, Karel Čapek a další.
Představiteli společenského románu 30. let (ve světě román-řeka) zachycujícího vždy alespoň osudy jedné generace byli Marie Majerová (Siréna), Benjamín Klička (Generace), Vladislav Vančura (Rodina Horváthova), Karel Poláček (Okresní město), Marie Pujmanová (Lidé na křižovatce) a další.
Román individuální zachycující individuální osudy na pozadí společenské problematiky reprezentují Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník), Karel Čapek (Hordubal), Marie Majerová (Havířská balada), Karel Nový (Chceme žít). Tato díla jsou někdy označována jako balady.
V linii kritického realismu pokračují díla Karla Nového, Anny Marie Tilschové, Karla Poláčka a dalších.
K individuální psychologii jsou zaměřena zejména díla Benjamína Kličky (Bobrové), Jaroslava Havlíčka (Petrolejové lampy), Jarmily Glazarové (Vlčí jáma) a dalších.
Tomuto proudu jsou blízká i díla s filosofickým nábojem od Karla Čapka (Hordubal, Povětroň, Obyčejný život) a Egona Hostovského.
Existencionalistickou tendenci můžeme vysledovat v díle Egona Hostovského (Sedmkrát v hlavní úloze, Úkryt, Cizinec hledá byt).
Tvorbu s iracionálními prvky reprezentují Richard Weiner (Hra doopravdy) a Ladislav Klíma.
K venkovu se obrací katolická próza zastoupená dílem Jana Čepa (Zeměžluč, Letnice, Děravý plášť, Hranice stínu) a ruralistická próza Josefa Knapa (Réva na zdi, Muži a cizinec, Vysoké jarní nebe), Františka Křeliny a Františka V. Kříže. Autoři mají sklon k lyrizování prózy. Téma venkova lze spatřit i v expresívních dílech A. C. Nora (Bürkental, Rozvrat rodiny Kýrů).
Historickým románem se zabývají Jindřich Šimon Baar (Paní komisarka, Osmačtyřicátníci, Lůsy), Jan Vrba, Jaroslav Durych (Sedmikráska, Bloudění, Rekviem). Vývoj biografického románu vrcholí za okupace - představitelé Vladimír Drnák (Hlavou proti zdi o van Goghovi, Španělská rapsódie o Goyovi, Stín přes paletu o Gauguinovi), Josef Toman (Don Juan) a další.
Za okupace se rozvíjí psychologická próza (Václav Řezáč, Marie Pujmanová - Předtucha, Jan Drda), baladická próza (Jarmila Glazarová - Advent, Jaroslav Havlíček, M. V. Kratochvíl), historická próza (Vladislav Vančura - Obrazy z dějin národa českého, Karel Schulz - Kámen a bolest, M. V. Kratochvíl - Osamělý rváč, František Kožík - Největší z Pierotů) a díla s námětem lidovým a pololidovým (Jarmila Glazarová - Chudá přadlena, J. Š. Kubín, Jan Drda - Městečko na dlani, Vladislav Vančura - Tři řeky, Jaromír John - Moudrý Engelbert).
Moderní próza
Vladislav Vančura
narodil se jako syn hospodářského správce v Háji u Opavy, dětství prožil na několika místech ve středních Čechách; studium na gymnáziu byl nucen přerušit kvůli rodinným i školním problémům; nakonec vystudoval medicínu a stal se lékařem ve Zbraslavi; věnoval se však především literární tvorbě; po nějakou dobu byl členem KSČ; za heydrichiády byl zatčen a popraven
prozaik a dramatik (psal filmové scénáře), ve 20. letech členem avantgardního sdružení Devětsil; jeho jazyk je plný složitých souvětí, přechodníků, zastaralých, ale i moderních až argotických slov; častý zastaralý pořádek slov, lyrizace textů, děj je jen postranní linií díla; jako vypravěč Vančura často vstupuje do díla
Pekař Jan Marhoul
inspiroval se osudem otce Karla Nového, který byl pekařem; Jan Marhoul je dobrosrdečný člověk, dává lidem na dluh a ti toho zneužívají
Pole orná a válečná
román dějově velmi volný, odráží chaotičnost 1. světové války a popisuje osudy lidí všech vrstev
Rozmarné léto
děj se odehrává v říčních lázních Krokovy Vary, kde se scházejí Antonín Důra, majitel plovárny, kanovník Roch a vojenský vysloužilec Hugo; přestože jsou to muži různých povolání, mají společný požitkářský přístup k životu (jídlo, ženy atd.); do klidného prostředí lázní přijíždějí komedianti - krásná Anna, která okouzlí všechny muže, a kouzelník Arnoštek, který okouzlí Antonínovu ženu Kateřinu; když komedianti odjedou, vše se vrátí do starých kolejí
Markéta Lazarová
děj balady je zasazen do středověku do okolí Mladé Boleslavi; král je rozhodnut skoncovat s loupeživými rytíři, a tak se proti nim vydává s vojskem; přestože jsou rody Kozlíků a Lazarů již dlouho ve sváru, je Mikoláš Kozlík vyslán k Lazarovi s žádostí o spojenectví proti králi; Lazar se nechce dohodnout, načež Mikoláš unáší jeho dceru Markétu; oba se do sebe postupně zamilují i přes jisté povahové neshody; jednou je Mikoláš s několika dalšími rytíři zatčen a popraven; po Mikolášově smrti přichází na svět jeho syn
slavný je i filmový přepis Františka Vláčila
Luk královny Dorotky
povídková kniha
Konec starých časů
Tři řeky
jazykově i kompozičně prostší román; kniha popisuje konec 19. století až dobu do první republiky
Koně a vůz
z plánové tetralogie stihl napsat jen první díl
Rodina Horvathova
Obrazy z dějin národa českého
po Mnichovu se Vančura rozhodl podpořit české sebevědomí připomenutím slávy národa, a tak vydal tuto knihu s historickým námětem; bohužel také nedokončené dílo
Kubula a Kuba Kubikula
kniha pro menší čtenáře; jadrný jazyk i metaforičnost, přímá řeč
Socialistický realismus
Díla reagují na sociální problémy. Do popředí se dostává dělnická třída (proletariát), která je nucena bojovat proti zvůli buržoazie a zasazovat se o uskutečňování myšlenek komunismu a socialismu. Vzorem pro tyto autory byla ruská literatura. Díla jsou pro jednostrannou ideologizaci schematická.
Ivan Olbracht (vl. jm. Kamil Zeman)
syn Antala Staška se narodil v Semilách; studoval právo, potom filosofii, ale ani jedno neukončil;stal se novinářem - redaktor Dělnických novin ve Vídni, později pracoval v Právu lidu a v Rudém právu v Praze; jeho ženou byla spisovatelka Helena Malířová; v roce 1929 se rozešel s novým vedením KSČ a ukončil činnost v Rudém právu; roku 1932 Olbracht odjíždí na Podkarpatskou Rus; zde se usadil v malé vesničce Kolčavě, ve které sbíral podklady ke svému budoucímu dílu; bída této krajiny ho přiměla k založení Komitétu pro záchranu pracujícího lidu Podkarpatské Rusi, jehož členy se stali např. F. X. Šalda, Nezval a další
O zlých samotářích
kniha povídek z prostředí lidí žijících na okraji společnosti, kteří bojují o udržení lidské důstojnosti a individuálních svobod; díky mizérii života upadají do mravní izolace a dávají průchod pudům; dobře prokreslené jednotlivé postavy
Žalář nejtemnější
psychologický román; osleplý penzionovaný policejní komisař Mach těžce nese svůj stav slepoty; zároveň propadá chorobné žárlivosti, načež se jeho žena nervově zhroutí a opustí ho
Podivné přátelství herce Jesenia
společenský román o osudech dvou lidí rozdílných povah
Obrazy ze soudobého Ruska (= Cesta za poznáním)
Anna proletářka
román o venkovské dívce Anně, která přišla za službou do Prahy; zde se stává uvědomělou revoluční bojovnicí; lásku nachází ve vztahu k dělníkovi Toníkovi
román měl na prostředí buržoazie a proletariátu ukázat zrod komunistické strany v bojích o Lidový dům; román schematický a nepřesvědčivý
Hory a staletí
kniha reportáží
Nikola Šuhaj loupežník
román-balada; jde o příběh vojenského zběha z konce 1. světové války, který se stal zbojníkem tak obávaným, že na něj byla vypsána odměna; balada kombinuje skutečný příběh s legendou, která o Nikolovi vznikla (bohatým bral a chudým dával apod.); láskou Nikoly byla Eržika; Nikola je nakonec zrazen svými druhy a zabit; Nikola se po smrti stal symbolem spravedlnosti, touhy po svobodě atd.
rozsáhlé přírodní, folklorní a pohádkové motivy; obrazný jazyk
slavné filmové zpracování - Balada pro banditu s Miroslavem Donutilem v roli Nikoly
Golet v údolí
povídková kniha zabývající se problematikou židovské otázky; pozornost je soustředěna na osudy židovské obce, která se řídí přísnými obyčeji svého vyznání
O smutných očích Hany Karadžičové
Hana se vymaní z náboženské obce a odchází za prací do Ostravy; zde se zamiluje do Iva Karadžiče; Ivo je těž Žid, ale svou víru opustil a dal se k volným myslitelům; to je velikou ranou pro Hanina otce, a tak když Hana s Ivem odcházejí z Haniny rodné vsi, ta ji celá vesnice oplakává jako mrtvou
Biblické příběhy
Čtení z Bible kralické
Ze starých letopisů
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
soubor staroindických bajek
Dobyvatel
kniha z dějin o dobyt Mexika - postava Cortéze
Marie Majerová
narodila se v Úvalu u Prahy; po otcově smrti žila rodina několik let v existenční nejistotě, avšak nakonec se usadila na Kladně; již od mládí se Majerová společensky a politicky angažovala; nejprve byla členkou sociální demokracie, později vstoupila do KSČ; byla redaktorkou Rudého práva; roku 1929 se jako mnozí rozešla s novým vedením KSČ a věnovala se výhradně psaní; po r. 1945 se k politické činnosti vrátila
Siréna
generační román o rodině Hudců z prostředí kladenského proletariátu
Havířská balada
zachycuje život českého havíře jako příběh zhuštěný do několika základních situací a vztahů; kniha je volným pokračováním Sirény - autorka navazuje na osudy rodiny Hudců; v první části popisuje Rudla Hudec své zážitky z války a z bojů proti buržoazii; v druhé části hovoří sama autorka; ve třetí části vede autorka dialog sama se sebou a přemítá o ženě Rudly Hudce a o známých, kteří se vrátili z ciziny, kde zbohatli
dílo je psáno formou villonské balady
Karel Nový
narodil se v Benešově u Prahy v rodině zchudlého pekaře; studia na gymnáziu nedokončil, a tak začal pracovat v novinách; v 1. světové válce bojoval na frontě; za 2. světové války se účastnil ilegálního odboje, byl zatčen, uvězněn v koncentračním táboře, odkud byl pro těžkou tuberkulózu propuštěn
Železný kruh
románová trilogie z venkovského proletářského prostředí
Chceme žít
novela o lásce švadleny Magdaleny a dělníka Josefa, kteří se postupně dostávají až na samé dno společnosti
Marie Pujmanová
pocházela z pražské intelektuálské rodiny, její otec byl profesorem právnické fakulty; po domácím studiu prošla lyceem; po 1. světové válce se podruhé provdala za režiséra ND
zpočátku se věnovala měšťanským vrstvám, později dělnické třídě; vedle děl socialistických publikovala i psychologické prózy, v nichž zachycuje vnitřní svět zejména dětí, mládeže a žen
Lidé na křižovatce
Hra s ohněm
Život proti smrti
románová trilogie zachycuje osudy dělnické a intelektuálské rodiny; ty se proplétají; vedle zaměření na sociální otázku je dílo vynikajícím popisem meziválečné společnosti
Předtucha
povídka je zajímavou studií dětských typů; jde o tři sourozence, kteří s rodiči odjíždějí na prázdniny na letní byt na venkov; rodiče jsou nuceni odjet, a tak děti zůstávají samy se služebnou; nejmladší, chlapec, je velmi silně citově vázán na oba rodiče, a tak pociťuje smutek; jeho starší bratr si užívá, neboť je rád, že je na chvíli sám; starší sestra obou chlapců se zamiluje; neustále má předtuchu něčeho zlého, až jednou v rádiu uslyší o vlakové nehodě; prožívá strach, neboť není jisté, zda rodiče přežili; nakonec se rodiče vracejí ke svým dětem
Psychologická próza
Na autory meziválečné doby silně zapůsobila psychoanalýza Sigmunda Freuda a nechali se inspirovat různě narušenými typy osobností. Značně naturalistické prokreslení.
Václav Řezáč (vl. jm. Václav Voňavka)
pocházel z pražské chudiny Na Františku; vlastní otec brzo zemřel a otčíma nenáviděl; vystudoval obchodní akademii a stal se úředníkem Státního statistického úřadu; pracoval také jako redaktor; stal se členem redakce Lidových novin, později deníku Práce a nakonec ředitelem nakladatelství Československý spisovatel
Černé světlo
balada o vzniku zla v člověku; hlavním hrdinou je Karlík, jediný syn pražského kupce, který neustále trpí nemocemi, z čehož se z jeho matky stala velmi úzkostlivá osoba; jako slabý se síly bál, ale na druhou stranu ji obdivoval; jelikož se nemohl bránit fyzicky, rozhodl se útočit hlavou; po smrti rodičů se ho ujímá jeho strýc a Karlík mu vypomáhá v obchodě; je rozhodnut se oženit se strýcovou dcerou Markétkou, a tak si zajistit strýcovu živnost; přestože je pro své okolí Karlík velmi obětavý člověk, postupně zničí celou strýcovu rodinu; nakonec, i když už je pozdě cokoli napravit, je Karlík odhalen; je vyhozen ze strýcova doma; jeho pokus o sebevraždu mu nevyšel; při něm přišel o jednu nohu; Karlík dochází uvědomění
Svědek
Rozhraní
Nástup
Bitva
Jaroslav Havlíček
narodil se v Jilemnici; do rodného města situoval i několik svých románů
Petrolejové lampy
jedná se o přepracovaný, již dříve vydaný, román Vyprahlé touhy; děj se odehrává v Jilemnici na přelomu století; hlavní postavou je Štěpka Kiliánová, dcera jilemnického stavitele; ta nepřijímá zákony své třídy a bouří se proti nim; mezi chlapci je oblíbená, ale žádný ji nemiluje; její touhou je vdát se a mít děti, proto se seznámí s Pavlem Malinou, do kterého se zamiluje a kterého si vezme; po svatbě se Pavel změní a je na Štěpku zlý, je agresivní a odmítá s ní sdílet jakékoli intimnosti; když se u něj po nějakém čase projeví příznaky syfilidy, kterou se nakazil od jedné dívky, Štěpka vše pochopí; po smrti Pavla Štěpka zůstává na statku; zde hospodaří s Pavlovým bratrem, který pomýšlí na svatbu s ní
Neviditelný
hlavní postava psychologického románu si myslí, že je neviditelná
Helimadoe
mladý, stále nemocný chlapec dochází k podivínskému doktorovi, který má pět dcer, jejichž osudy jsou líčeny z pohledu chlapce, který je teď již mužem
Egon Hostovský
autor píšící v exilu; ve svých dílech popisuje traumata, která exulanti prožívají
Cizinec hledá byt
pocitovost, pochody mysli
Jarmila Glazarová
narodila se na Malé Skále u Turnova; po smrti svých rodičů na počátku 1. světové války se i se svou sestrou odstěhovala do Slezska; zde potkala lékaře, za kterého se provdala a strávila s ním harmonické manželství; po manželově smrti začala psát intenzivně
Vlčí jáma
dojímavý příběh osiřelé dívky Jany a jejího vztahu k otčímovi Robertovi na jedné straně a tetě Kláře tyransky vládnoucí domácnosti na straně druhé; Jana a Robert se zamilují, Robert se ale Kláře neumí vzepřít, načež Jana odchází; za nějaký čas si Jana bere staršího muže
Advent
baladický román o svobodné matce Františce a vztahu k jejímu synovi Metodovi, jež, ve snaze Metoda zabezpečit, se provdá na horskou samotu za vdovce; příběh je zasazen do obrazu jediné noci, kdy Františka hledá Metoda, který utekl od prostředí samoty; při hledání Františka přistihne manžela se služkou ve stodole; nešťastnou náhodou převrhne lampu a stodola s oběma lidmi shoří; nakonec Františka Metoda najde
Demokratický proud
Karel Poláček
narodil se v Rychnově nad Kněžnou do židovské kupecké rodiny; vyrůstání na malém městě a jeho původ se později promítly do jeho tvorby; po studiích na gymnáziu byl povolán na vojnu; z té se vrátil a pod vedením bratří Čapků se věnoval práci pro Lidové noviny a literatuře; zahynul v koncentračním táboře Osvětim
humorista, uměl dokonale odpozorovat a parodovat hloupost, frázovitost, vnitřní prázdnotu i faleš; jeho styl je hořce kriticky humorný, jeho jazyk živý a pestrý
Muži v ofsajdu
drobná humoristická próza
Dům na předměstí
společenskokritický román
Okresní město
románová tetralogie zachycující obraz provinciálního života na malém městě prvních dvacet let 20. století s celou galerií maloměšťáckých typů
Okresní město
Hrdinové táhnou do boje
Podzemní město
Vyprodáno
U kamenného stolu
román
Bylo nás pět
Poláček očima dítěte pozoruje život na malém městě; jedná se o humorné vyprávění plné dětské fantazie a bezprostřední upřímnosti
Eduard Bass (vl. jm. Eduard Schmidt)
narodil se v Praze; vystudoval reálku; v dospělosti se věnoval kabaretní dráze (Červená sedma); stal se též redaktorem Lidových novin, později i jejich šéfredaktorem
novinář, reportér, prozaik, dramatik a kabaretiér; optimistický přístup ke světu, úsměvný humor; zaměřuje se na houževnatost a mravní sílu českých lidí
Klapzubova jedenáctka
povídka
Cirkus Humberto
román
Lidé z maringotek
soubor povídek
Duchovní a křesťanská próza
Jakub Deml
prozaik, básník, publicista a překladatel, představitel křesťanského spiritualismu a počátků existencionalismu
narodil se na Moravě v rolnické rodině; vystudoval gymnázium a bohosloví a stal se katolickým knězem; pro konflikty s církevními nadřízenými byl vyloučen z duchovní správy a penzionován
Moji přátelé
básně v próze; autor využil symboliky rostlin
Hlad smrti
Tanec smrti
obrazy děsivých vizí
Zapomenuté světlo
Jaroslav Durych
představitel historické imaginativní prózy v barokním pojetí světa
vystudoval medicínu, načež působil jako vojenský lékař a katolický publicista
Bloudění - Větší valdštejnská trilogie
rozsáhlý román zachycující dobu třicetileté války
Rekviem - Menší valdštejnská trilogie
soubor tří povídek vyprávějících o době po Valdštejnově smrti