Difuzionismus = samovoln� pronik�n� prvkł

-Nezaj�m� se o dosaśeny stupen vyvoje, ale tim jak mezi sebou kultury a spol reaguj� (vżvoj podm�n�nż migrac� vyn�lezł/my�lenek)

1.n�meck� �kola

v r�mci sv�ta/kontinentu n�kolik center, vz�jemn� propojenżch
- hodne se opirali o znalosti starovekych kultur

Leo Frobenius
"Teorie kulturn�ch okruhł�, "Matematika obyvatel Oce�nie�
kulturn� oblasti podle toho, jakou matematiku pouś�vaj� (kolik Ł�slic)
-hlavn� z�jem:rekonstrukce d�jin nep�semnickżch spol - objasnuje procesy vzajemnych kontaktu mezi kulturami
-materi�ln� kultura, kulty, malby + rytiny
-vżpravy do Afriky (8 expedic)
sb�r dat, publikace vżsledkł


W.J.Perry
- centrem starod�vnż Egypt - na z�klad� toho analyzuje dal�� kultury
snaha naj�t stopy sluneŁn�ho kultu
- "D�ti slunce� + mnoho dal��ch knih
- zajem take o indonezii


G.P.Murdock

neni je mozn� rekonstruovat dejiny, dulezite jsou vysledky z vyzkumu, srovnavaci metoda, encyklopedie

rozdelenie Ameriky na kulturni centra a oblasti
vic druhu indianov (12-14. st.)
napr. lesnż indi�ni


2.britsk� �kola

existuje jedno centrum a odkud se siri my�lenky
- zanikla celkom skoro (1. Łtvrt 20.st)

Francois Boas
-zakl�dal v USA antropologick� �koly
-materi�ln� kultura, mytologie, indi�ni Sev.Ameriky

Richard Thurnwald
-pr�vo, st�t + politick� syst�my

3.v�de�sk� �kola
-nemecka odnoz zabyvajici se nabozenstvim
-Univerzita v M�dlingu
jezuitsk� �kola (W.Smith, Pavel J�chym �ebesta, W.Koppers)


od konce 19. stol.
ter�nn� vżzkum a jeho pravidla
rozvoj metodologie

F. Boas - płsobil v NY
-Jessupovy expedice
-1896 - 1931
Alja�ka, KamŁatka, severoz�padn� Amerika
-zachycujś obraz zanikajścej kultury
- Łlov�k je ovliv�ov�n kulturou, spoleŁnost� ale i pł�rodn�m prostłed� (= 1. ekologickż antropolog)

W.H.Rivers - Uni Cambridge
-1898
vżzkumy Torresovy śśiny (expedice Cambridskżch studentł a jejich uŁitelł), �alamounovy ostrovy
-poznatky:
vżzkum z jednoho m�sta
potłeba pomocn�kł
vytipovat si je v m�st�, zapojit je do sb�ru dat, ale kritick� zhodnocen�
neefektivnost tlumoŁn�kł - nutnost naucit se jazyk
badatel mus� ś�t 1-2 roky mezi t�mi, kter� zkoum� (nejde o koŁ�rov� vżzkumy)
rozd�l vżzkumn�k � vżzkumnice
dłleśit� dokumentace v�eho, nem�m hypot�zu - zkoum�m v�echno, pouś�v�m v�echny mośn� druhy z�znamł (foto, vypr�v�n�, dotazy, n�kresy)
zpłsob grafick�ho zn�zorn�n� vztahł mezi pł�buznżmi (muśi = velk� p�smena, śeny = mal� p�smena)


Robert Lowie - Uni California
-antropologick� z�chrann� vżzkumy
-dokumentace zanikaj�c�ch kultur a n�bośenstv�ch, Sev.Amerika
-projekt INDI�N ISHI (1911)
vzpom�nky posledn�ho Łlena kmene
-rozvoj etnografickżch vżzkumł
płesv�dŁen� o v�rohodnosti dat s ohledem na evropsk� znalosti