Evolucionismus
(2.polovina 19.stolet�)

- kołeny evolucionismu jiś ve starov�ku
- Łasov� projevy v Bibli
- 5.st.n.l. �ecko
a) optimistick� płedstava - v�e se vyv�j� k lep��mu (Herodotos, Aristoteles)
b) pesimistick� płedstava - lep�� bylo, śpadek
- pot� aś v renesanci, v 17.stolet�

płedchłdci v pł�rodn�ch v�d�ch:
Karl Lin� (1707 - 1778) - je mośn� srovn�vat druhy pł�rodn�ch jevł a ładit je

Erasmus Darwin (1731 - 1802) - reaguje na paleontologick� objevy, katastrofick� teorie = d�jiny sv�ta jsou płeru�ov�ny katastrofami, vżvojov� teorie (transformaŁn�) = śivoŁichov� se płizpłsobuj� podm�nk�m

v humanitn�ch:
J.Gotfried Herder (1744 - 1803) - zabżv� se filosofi� d�jin, d: Ideje k filosofii d�jin lidstva, starov�k byl obdob�m rom�nskżm, stłedov�k Germ�nł, budoucnost patł� Slovanłm, Łlov�k vznikl a vyvinul se v Asii

Ch.J.Tomsen (18.stol.) - D�n, archeolog, jako prvn� pouśil vżvojov� tł�d�n� (paleolit, neolit atd.)

Jan Slavom�r Tom�Łek (19.stol.) - historik, d: Doba prvn�ho Łlov�Łenstva

Charles Darwin (1809 - 1882) - spojil sv� pł�rodov�deck� znalosti s poznatky o primitivn�ch n�rodech, d: Z�śitky vżzkumn�ka z cest na Beaglu, Płvod Łlov�ka pohlavn� vżb�r - uv�d� i teorii vżvoje kultury, teorie uniformn�ch pochodł - ze souŁasn�ho stavu lze usuzovat na minul�, v�e se opakuje, lid� poch�zej� z niś��ch forem

spoleŁn� z�sady:
- lidsk� spoleŁnost jako celek i jej� d�lŁ� Ł�sti se vyv�j� od jednodu���ch forem ke slośit�j��m
- vżvoj je v�ude stejnż, kaśd� kultura j�m pro�la Łi projde
- doch�z� k postupn� diferenciaci kultur, z�niku Łi rozvoji
- spoleŁnosti se nevyv�j� stejn� rychle
- vżvoj m� upadaj�c� tendenci
- c�lem vżzkumn�kł je vytvołit osu vżvoje od poŁ�tku do tehdej�� doby
- kaśdż jev m� urŁitou setrvaŁnost, jevy ze star��ch dob złst�vaj�, i kdyś nefunkŁn�, i v modern� spoleŁnosti
- kaśdou spoleŁnost je mośn� załadit na vżvojovż stupe� a płedpokl�d� se, śe projde i v�emi n�sleduj�c�mi

- ne �kola, ale mnośina badatelł roztrou�enżch po cel�m sv�t�, od S Ameriky płes Evropu do Asie
- doba vrcholu evropsk�ho kolonialismu (płedn� a z�padn� Indie, Austr�lie, Indon�sie, S Afrika) => potk�vaj� spoleŁnost neodpov�daj�c� jejich płedstav�m vysp�l� spoleŁnosti - evoluŁn� teorie pom�h� vysv�tlit rozd�ly
- mnoś� se data o domorodc�ch - antropologov� maj� k dispozici i omezen� data o star��ch kultur�ch ze starov�ku i stłedov�ku, ke kterżm płid�vaj� sv� vlastn� poznatky o tehdej��ch spoleŁnostech

W.H.Prescott - AmeriŁan, historik
d: D�jiny dobyt� Mexika (1846), Peru (1847)
- na z�klad� archivn�ch z�znamł z 16. a 17.stolet� pod�v� sv�dectv� o vżvoji Mexika (Azt�kł) a Inkł (KeŁuov�, Ajmarov�), o dobyt� �pan�ly, o śivote spoleŁnost�, kultułe, obśiv�

- k dispozici data o cca 15 spoleŁnostech z cel�ho sv�ta
- po celou 2.polovinu 19.stolet� antropologov� pracuj� se zpr�vami z druh� ruky, neprov�d�j� osobn� vżzkum a sb�r dat, vlastn� vżzkumy se prov�d�j� aś od płelomu 19. a 20.stolet�

vżjimky:
L.H.Morgan - pr�vn�k, vżzkum kmene Senekł (st�t New York)
N.N.Miklucho-Maklaj - vżzkum na Nov� Guiney