07.Bakterie, Biologia Geografia


8.Bakterie, sinice

Nadříše: prokariota

Říše: achebakterie

Eubakterie (bakterie a sinice)

-1 buněčné org.

-buněčná stěna obsahuje pseudo murein

-některé buňky nemají buněčnou stěnu, odlišná stavba biomembrány

-žijí v extrémních podmínkách (slaná voda, horké prameny nad 100°C, sirné prameny)

-převádějí sirovodík ze síry

-patří sem i metanogenní bakterie, které převádějí CO2 na methan

-1 buněčné, všudypřítomné

-autotrofní i heterotrofní

-aktivní pohyb pomocí bičíku, ale i pasivně

-velikost závisí na druhu a prostředí, mladší jsou větší a silnější

tvar: kulovitý: koky

diplokoky

streptokoky

stafylokoky

tyčinkovitý: tyčinky

bacily - pokud mohou tvořit endospóry (částice odolné vůči vnějším podmínkám, slouží k rozmnožování a přežití buňky)

zakřivený: křivé bakterie

vibria

spirily- několikrát zvlněný

spirochety - treponemy - tvar šroubovice

větvené: aktinonycety

mykobakterie - větví se jen někde

korynobakterie - náznak větvení

bičíky - jsou duté, tvořeny z flagelinu, rotují, , buď na 1 konci, nebo v trsu, nebo po celém povrchu

výživa bakterií

-přijímají a vydávají potravu celým povrchem těla (difuzí)

-potřebují přijímat ze svého okolí látky nezbytné pro život, hlavně C a N (pro stvorbu aminokyselin, nukleových kyselin, sacharidů)

(bílkoviny se skládají z aminokyselin, ty jsou svázány peptidovou vazbou)

Rozdělení podle vztahu ke zdroji C

1.autotrofní (zdroj C je CO2, zdrojem N jsou dusičnany)

na přeměnu CO2 potřebují energii, tu získávají:

a)fotoautotrofní bakterie ze slunce

b)chemoautotrofní bakterie oxidací anorganických látek

2.heterotrofní (zdroj C jsou organické látky jako sacharidy, bílkoviny a karboxylové kyseliny, zdrojem N jsou anorganické látky jako močovina, dusičnany, amoniak)

a)fotoheterorofní

b)chmoheterotrofní - získávají energii oxidací organických látek

pokud má bakterie v nějakém prostředí žít a množit se, tak to prostředí musí obsahovat:

-zdroj C

-zdroj N

-další prvky jako S, P, H, O a stopové prvky jako Fe, Mg, Ca

-růstové faktory - vitaminy, báze a aminokyseliny

některé bakterie si toto všechno dokáží syntetizovat, potřebují jen zdroj energie

Rozdělení podle zdroje energie

1.fototrofní

-energie při fotosyntéze

-zdrojem H je H2S-nemají chlorofyl ale bakteriochlorofyl

-při fotosyntéze se neuvolňuje kyslík

2.chemotrofní

-získávají energii oxidací anog. nebo org. Látek

-chemoautotrofní - energie oxidací anorg.l (oxidace se děje vzdušným O)

-nitrifikační bakterie - ox. NH4+ ⇒ NO3-

-sirné bakterie - oxidují S ⇒ SO4 2-

⇒ SO3 2-

-bakterie oxidující CH4 ⇒ CO2 +H2O

H2 ⇒ H2O

-chemoheterotrofní - energie z org.l.

1)kvašením (fermentace): bez přítomnosti kyslíku, méně efektivní než dýchání, podle konečného produktu je dělíme na:

-ethanové - vzniká líh a CO2

-mléčné - vzniká kyselina mléčná

-propionové - kyselina propionová

-máselné - kyselina máselná a octová

2)dýchání (respirace): u eukariotických buněk na mitochondriích, v kyslíkatém prostředí dochází k úplné oxidaci 6 uhlíkatého cukru na vodu a oxid uhličitý, uvolní se tak největší množství energie (bakterie oxidují glu na kys.octovou a na vodu)

Vztah bakterií ke kyslíku

1)aerobní - rostou pouze za přítomnosti kyslíku, energie dýcháním

2)anaerobní - rostou v prostředí bez kyslíku, energie kvašením

3)fakultativně anaerobní - rostou za nebo bez kyslíku a energii získávají buď kvašením, nebo dýcháním

Rozdělení bakterií podle vztahu k teplotě

1)psychotrofní - žijí při teplotě nižší jak 20°C

2)mezofylní - 20 - 40°C, většina, patří sem saprofylní a patogenní (T +\- 37°C)

3)termofylní - 55 - 90°C

Funkce bakterií v přírodě

1)mineralizace organických látek (převedení org látek na anorg - teplo se uvolňuje), většina bakterií má opačné procesy, něž zelené rostliny, které tvoří org látky z látek anorg, za spotřeby světelné energie

uzavírají koloběhy látek v přírodě

2)jsou příčinou mnoha onemocnění, některé mohou být v symbiose s hostitelským org.

3)význam v průmyslů - biotechnologie, antibiotika, aminokyseliny, vitamin C, enzymy pro výrobu textilií, potravinách, v čističkách vod

4)modelový organismus

Výskyt bakterií v přírodě

-jsou všudypřítomné, nejvíce ve vodě, půdě a na a v organismech

-vyskytují se i v extrémních podmínkách

Bakterie v půdě

-ovlivňují úrodnost

-vytvářejí společenstva - mají mezi sebou vazby

1)saprofylní - živí se odumřelými zbytky org a rozkládají je

2)bakterie významné v koloběhu N

a)nitrifikační

b)denitrifikační

Koloběh dusíku

-začíná molekulárním dusíkem N2 v ovzduší

-v atmosféře probíhají fotochemické, vznikají oxidy dusíku, ty se postupně oxidují na NO2 , který reaguje se vzdušnou vlhkostí za vzniku HNO3, která se dostává do půdy, kde vytváří dusičnany

-některé bakterie a sinice jsou schopny poutat atmosférický N a začlenit ho do svých dusíkatých látek, jako aminokyselin (= fixace vzdušného kyslku)

-rostliny využívají jako zdroj dusíku NO3- a NH4+

-v průběhu potravního řetězce přebírají tento N v organické formě další organismy

-po odumření rostlin, živočichů a bakterií se org látky obsažené v jejich tělech začínají mineralizovat, na tom se podílejí saprofylní bakterie (ty mimo jiné rozkládají bílkoviny na aminokyseliny, z nichž se uvolňuje čpavek - dostává se do prostředí a vzniká z něj kation amonný, který využívají nitrifikační bakterie, jsou to chemoautotrofní org, oxidují kation amonný na dusitany, dále až na dusičnany)

-dusičnanové aniony mohou být využity denitrifikačními bakteriemi, které je redukují až na N2

-je přibližně 50 druhů bakterií a 50 druhů sinic, které fixují dusík

-azotobakter - žije sám v půdě

-rizobium - žije v symbiose v hlízkách bobovitých rostlin

-proces fixace N probíhá za úplného nepřístupu O, je to proces velice energeticky náročný

Koloběh uhlíku

-do atmosféry se oxid uhličitý dostává činností organismů (dýchání, hoření, kvašení)

-je využíván fotoautotrofními org, ty jsou potravou jiných bakterií a živočichů

-po jejich odumření rozkládají jejich tkáně půdní heterotrofní bakterie, při tom se do ovzduší uvolňuje oxid uhličitý

Koloběh síry

-S je součást aminokyselin, odumřelé tkáně rozkládají saprofytické bakterie a při tom se uvolňuje sirovodík

-fototrofní sirné bakterie z něj odčerpají H a S je oxidovaná sirnými bakteriemi na síran, což je zdroj S rostlin, z rostlin berou S živočichové

-tyto bakterie též oxidují sirovodík na sírany

Bakterie v ovzduší

-z půdy

-ve vlhku je méně bakterií než v suchu ( nad mořem je jich méně než nad pevninou)

-ve městech je bakt. více, než na venkově

-nad zasněženou plochou je jich též málo

-trvalý zdroj bakterií v místnostech jsou lidé

-bakterie se k člověku dostávají pomocí kapének, ty mohou zaschnout a vzniká infekční pracj

Bakterie ve vodě

-čisté a pramenité vody bez bakterií

-v mořské vodě - téměř ve všech hloubkách, nejvíce na povrchu a při pobřeží

Choroby přenášené bakteriemi

-vzdušnou cestou: tuberkulosa, záškrt, dávivý kašel, angína, spála, růže, streptokokový zánět

-almentární cestou: břišní tyf, paratyfy, salmonelosa, úplavice, cholera, streptokoková enterotoxikosa

-prostřednictvím kůže: tetanus, stafylokokové kožní nákazy, trachom

-pohlavním stykem: přijíce, kapavka

-prostřednictvím živých organismů: sněť slezinná, vozhřivka, vlnivá horečka

-nákazy rostlin: nádory, vadnutí, měkká hniloba mrkve a brambor

Využití v průmyslu

-biotechnologie - k výrobě, kyseliny mléčné, zrání sýrů a mléčných výrobků, k výrobě insulinu

Sinice

-prokariotické autotrofní org s jednobuněčnou vláknitou stélkou

-fotosyntéza rostlinného typu

-patří mezi gramnegativní bakterie

-někdy slizový obal

Buňka

-jednoduchá

-obsahuje thilakoidy (obsahují chlorofyl A, beta karoten, xantofyly) probíhá zde fotosyntéza

-na thilakoidech jsou tečky - fycobilizomy, jsou z pigmentu

-některé sinice mají v buňkách plynová tělíska, která slouží k plavání v určité hladině

-vláknité sinice mají silnější obaly, jsou světlejší než ostatní sinice, probíhá v nich fixace vzdušného N, který přeměňuje na NH3 a začleňuje ho do organických látek

Vodní květ

-sinice, které se vznášejí ve vrchních vrstvách eutrofních vod

-mají hodně živin

-patří sem např. anabaena a microcystis

-vytvářejí anatoxiny, způsobují vyrážky a alergie

-při odumření klesá ke dnu, začíná hnít, spotřebovává kyslík a způsobuje odumírání ostatních rostlin a živočichů

Zástupci

-drkalka, microcystys, noatoc

1



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
Mutace, Biologia Geografia
Vzjemn vztahy mezi organismy, Biologia Geografia
doplnnbakteri+sinice, Biologia Geografia
KOSTRA(1), Biologia Geografia
lovk a jeho zdrav, Biologia Geografia
42.Vyluovacsoustava, Biologia Geografia
52.genetika, Biologia Geografia
48.nervovasoustava, Biologia Geografia
57.puvodcloveka na Zemi, Biologia Geografia
CHOROBY Bakteryjne, biologia med
40.Svalovasoustava, Biologia Geografia
56.Aplikacegenetiky, Biologia Geografia
OPRN SOUSTAVA, Biologia Geografia
38.bi, Biologia Geografia
52.Genetikabunky, Biologia Geografia
51.Pohlavnsoustava, Biologia Geografia
EKOSLOVNIK, Biologia Geografia
28. Vzdusnicovci - system, Biologia Geografia
39.kosternsoustavalovka, Biologia Geografia

więcej podobnych podstron