24. Kroužkovci (Annelida)
jejich tělo bývá válcovité a mírně zploštělé, na obou koncích zúžené, složené ze stejnocenných článků = homonomní segmentace
na povrchu těla jsou umístěny štětinky (pomocné orgány pohybu), někteří (parazité) mají na koncích těla po jedné přísavce (přidržování a pohyb) - přední přísavka je spojena s trávicí soustavou
článkování těla má za následek opakování některých tělních ústrojí v každém článku: nervová ústrojí (v břišní pásce), pohlavní orgány s vývody, vylučovací soust., pohybová svalovina - zbytek soustav prostupuje celým tělem
obývají moře, sladké vody, vlhké části souší
mohou se volně pohybovat v bahně, písčitých dnech i v zemi, nebo žijí v rourkách na dně moří, potoků a tůní…
stavba tělního článku:
1 pár coelomových váčků
1 pár vylučovacích orgánů = metanefridie
1 pár pohl. orgánů
1 pár nervových zauzlin
1 pár nečlánkovaných končetin = parapodie
toto platí pro všechny články kromě prvního a posledního
segmenty jsou od sebe odděleny blanitou přepážkou = dissepiment
na povrchu těla kutikula ( obsahuje žlaznaté buňky - vylučují hlen, usnadňují pohyb ), pod ní kožněsvalový vak - je tvořen jednovrstevnou pokožkou a vrstvami hladké svaloviny
fci kostry plní hydroskelet ( váčky plněné kapalinou )
nervová soustava:
žebříčkovitá, spojena nervovými vlákny
v hlavové části se vytvořilo nadhltanové mozkové ganglium - je spojeno s podhltanovým gangliem
trávicí soustava:
průchodná, trubicovitá = začíná ústním otvorem na1-2 článku a končí řitním otvorem
cévní soustava:
uzavřená = je tvořena 2 cévami : břišní a hřbetní, jsou navzájem spojeny spojkami
hřbetní céva - rytmické stahy = pohyb
vylučovací soustava:
vylučují pomocí metanefrídíí (nálevky), v každém článku 1 pár
odvodný kanálek prostupuje dissepiment a ústí na povrchu
začínají v 1 článku a končí v následujícím
dýchací soustava:
celým povrchem těla nebo žábrami
pohlavní soustava:
gonochoristi i hermafroditi…
Systematicky se třídí do 3 tříd, ale uvedeme jen dvě: Mnohoštětinatci a Opaskovci.
1 . třída : Mnohoštětinatci
mořští živočichové
mají vyvinuté parapodia (panožky )
podél celého těla mají na článcích bradavky se štětinkami, s přívěsky a žábrami
na 1. Článku mají tykadla + smyslové orgány :jednoduché oči
mají vychlípitelný jícen (rypák), chitinovité čelisti
gonochoristi, vývin nepřímý - přes larvu trochofora
nepohlavní rozmnožování : fissiparie
podtřída: Bloudivci
Nereidka hnědá (žije dravě v mořích)
Nereidka nájemnice: obývá opuštěné schránky měkkýšů
Palolo zelený (uvádí se jako jedlý) žije také v moři severně od Austrálie
odděluje zadní část těla, vypouští pohlavní b. - rozmnožování
Pískovník rybářský: žije na pobřeží moří, rybáři ho používají jako návnadu
vyhlubuje si v písku chodbičky tvaru U - filtrace mořské vody, organického materiálu
Afroditka kostnatá: „ mořská myš“ má dlouhé štětiny k obraně, při nebezpečí se stáčí do klubíčka
třída: Opaskovci
- mají v předních článcích opasek - v době rozmnožování se zduří kožní žlázy, opasek se zvýrazní : produkuje sliz - pomáhá při přenosu spermií, při páření a produkuje obal pro vajíčka = kokon
u vajíček nejsou vyvinuta tykadla ani parapodia
mají přímý vývoj a jsou hermafroditi, dýchají celým povrchem těla
podtřída: Máloštětinatci
zástupci jsou bez kusadel, tykadel, nemají vnější dýchací orgány
cévní soustava uzavřená (hřebetní a břišní céva s postranními oblouky, svalnaté "rourkovité" srdce, krev je červeně zbarvená hemoglobinem)
suchozemští dýchají povrchem těla, sliz podporuje rozpouštění kyslíku
nervová soustava žebříčkovitá s několika hlavními uzlinami
tvorové jsou pohlavními obojetníky, z oplozených vajíček se tvoří kokon (opasek), který např. žížala stahuje asi po jednom až pěti měsících přes příď těla
vyleze z něj asi 20 malinkých žížalek
štětin je málo, jsou krátké a pohyblivé v jamkách článků
nemají oči (snad jen barevné tečky), hlava není oddělená, nemají ani tykadla
poškozené tělo snadno a rychle regeneruje
k zemním tvorům patří :
Žížala obecná
1. článek má hmatovou fci
2. článkem začíná ústním otvorem trávicí soustava a končí posledním článkem
každý článek nese 8 štětinek - pohyb
živý se organickými zbytky v půdě - půdu polyká v celku, nestravitelné zbytky z ní vycházejí
povrch střeva je zvětšen střevní řasou (z důvodu chudoby potravy)
okolo střeva jsou chloragogenní buňky : slouží k ukládání odpadních l., syntetizuje se v nich glykogen
žije v děrách mezi trávou, břišní strana je světlejší, zadeček je vždy zploštělý a zaoblený
žížaly mají veliký půdotvorný význam, protože každá z nich dovede obrátit až 67 kg půdy na hektaru
zajišťují fci provzdušňovací, tvoří humus
vyskytují se na zahradách, na polích i v lesích
známe asi 6000 druhů žížal
většinou jsou dlouhé do 20 cm
u nás v kompostu žije žížala hnojní, je na hřbetě tmavočervená
je-li podrážděna, vylučuje mnoho žlutého a páchnoucího hlenu
v pařeništích i na záhonech často najdeme světle narůžovělou žížalu růžovou (délka až 85 mm)
žížala podhorská má zřetelné kroužkování, žije v trouchu pařezů a její sliz světélkuje
rozmnožování:
hermafrodit - 2 jedinci : opasek produkuje sliz = páření, výměna spermií
spermie si jedinec uschová do semenných váčků - přímo neoplodňují vajíčko
zralá vajíčka se dostanou do kokonu (vznikl činností opasku, sliz ) - musí se dostat k vyústění semenných váčků - oplození
Naidka
chobotnatá má dlouhý rypáček, dlouhé štětinky na hřbet, běžně žije v rybnících
Nitěnka obecná
je známá všem akvaristům, neboť může sloužit jako potrava pro ryby
žije v bahnité rource zalezlá přídí dolů, zadeček vystrkuje do vody a komíhá jím (nutnost - dýchání)
Roupice bělavá
nejspíše se najde někde poblíž břehů vod v humózní půdě či opadance
také se může chovat v laboratořích (i v domácnostech) jako krmivo pro akvarijní rybky
podtřída: Pijavice
zástupci mají krátké zploštělé tělo se zřetelnými kroužky = homonomní segmentace, ale každý článek má na svém povrchu 3-14 dalších zářezů : s vnitřním článkováním nemají nic společného
na obou koncích těla je jedna přísavka, 1. prochází ústní otvor a 2.slouží k přidržování
živý se dravě = ektoparaziti
některé pijavice mají chitinové čelisti - poškozují pokožku hostitele
trávicí trubice začíná pilovitými čelistmi k nařezávání kůže hostitele, v jícnu je žláza vylučující hirudin - vpouští do rány, zabraňuje srážení krve, jícen ústí do střeva s postranními zásobními vaky
nasátá potrava se trácí velmi dlouho
krev je červená, cévní soustava je uzavřená, dýchají celým povrchem těla
nervová soustava je žebříčkovitého typu, oči jsou pohárkovité
pijavky mají i hmat a chemická ústrojí
množí se jen pohlavně, jsou obojetníky, kokony snášejí ve vodě na rostliny a kameny
regenerační schopnost je malá
pohybují se píďalkovitě a dovedou vlnovitým způsobem plavat
Pijavka lékařská
na hřbetě má černohnědočervenou kresbu, břicho je světlé a černě skvrnité
v přírodě (napadne-li člověka) může na člověka přenést hnisavé bakterie a poraněná kůže je i tak zdrojem infekcí
ve středověku se užívala k odnímání krve (i dnes v různých zemích)
Pijavka koňská
je naše největší pijavka a najde se v návesních rybnících
hřbet má tmavohnědý až černý, břicho šedozelené
Chobotnatka rybí
přenáší krevní parazity, proto při přemnožení působí značné ztráty ryb
má štíhlé a příčně pruhované tělo s velkou zadní okrouhlou přísavkou
kokony lepí na vodní rostliny
Hltanovka bahenní
- je u nás nejčastěji, středně veliká, tělo má ploché, hnědě zbarvené se žlutými skvrnami na hřbetě