4265


KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY (Magnoliophyta)

- nejmladší, nejpočetnější a vývojově nejpokročilejší skupina semenných rostlin, doloženy už ze střední jury

- dokonalejší soustava vodivých pletiv, zdokonalená ochrana vajíček a tvorba květů, přizpůsobených k lákání hmyzích opylovačů

- jsou většinou autotrofní byliny nebo dřeviny, jen málo druhů jsou druhotně nezelené (saprofyté a parazité)

Reprodukční orgány krytosemenných:

Květ - specializovaný prýt omezeného růstu, nese různě přeměněné listy, které se přímo či nepřímo účastní pohl. rozmnožování.Z hlediska stavby, barvy a velikosti je velmi mnohotvárný.

Květní části umístěné na květním lůžku bývají volné či srostlé. Rozlišujeme květní obaly { které se nepodílejí na rozmnožování, jsou barevně a tvarově rozlišeny na kalich a korunu (květy různoobalné), pokud nejsou takto rozlišeny jedná se o okvětí (květy stejnoobalné)} a na vlastní reprodukční orgány květu- tyčinky a pestík.

Pylová zrna (samčí, mikrospory) vznikají meiotickým dělením v prašných pouzdrech tyčinek. Mají 2 obaly (vnější-exinu a vnitřní-intinu) a obsahují 2 buňky-větší vegetativní a menší generativní.

Vajíčka (samičí, makrospory )- ukryta v semeníku a přirůstají stopkou k jeho stěně. Vajíčko je mnohobuněčný útvar, je tvořeno pletivným jádrem (nucellus), ve kterém je uložen zárodečný vak (samičí gametofyt, jehož vývoj probíhá v pletivech sporofytu. Jeho nejdůl. Složkami jsou haploidní vaječná buňka a diploidní jádro zárodečného vaku) . Na povrchu je kryto 1 či 2 vaječnými obaly, které na vrcholu nesrůstají, a tak vzniká tzv. otvor kulový , kterým pylová láčka proniká k zárodečnému vaku.

Opylení a oplození - pylové zrno se zachytí na blizně, buňka rozmnožovací vnikne do cytoplazmy buňky vyživovací a pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku, v níž se diferencuje buňka láčková (vegetativní) a dvě spermatické buňky (samčí gamety) Po proniknutí láčky klovým otvorem dochází k dvojitému oplození, kdy jedna samčí gameta splývá s buňkou vaječnou a druhá s jádrem zárodečného vaku. Vaječná buňka se po oplození mění v zygotu, která se dále vyvíjí v zárodek (embryo). Z oplozeného jádra zárodečného vaku vzniká triploidní živné pletivo-endosperm, který zajišťuje výživu embrya.

Plod je rozmnožovací orgán krytosemenných rostlin zajišťující výživu a ochranu semen během zrání a často i jejich rozšiřování. Pravé plody vznikají přeměnou pestíku, na stavbě nepravých plodů se vedle plodolistů podílejí i jiné části květu. Dělíme je na plody suché (pukavé- měchýřek, lusk,šešule, šešulka, tobolka; nepukavé- nažka, číška, oříšek, obilka; poltivé- struk, dvounažka, tvrdka ) a dužnaté (bobule, peckovice, peckovička, malvice).

Srovnání vývojově původních a odvozených znaků krytosemennýchrostlin

Znak původní odvozený

Postavení květních částí ve šroubovici (spirální) v kruhu (cyklické)

Květní lůžko prodloužené zkrácené, ploché

Počet květních částí velký, neurčitý malý, určitý

Pohlavnost květů oboupohlavné jednopohlavné

Květní části (K,C,A) volné srostlé

Gyneceum apokarpní cenokarpní

(více jednoplodolistových (Jeden pestík z více

pestíků) plodolistů)

Postavení semeníku svrchní (polo)spodní

Krytosemenné rostliny se dělí do dvou tříd, na dvouděložné a jednoděložné . Mezi oběma skupinami nejsou ostré hranice. Prakticky žádný ze znaků není absolutně stálý.

Srovnání hlavních znaků dvouděložných a jednoděložných rostlin

Znak dvouděložné jednoděložné

Klíčení dvěma vstřícnými dělohami jednou dělohou

Hlavní kořen nezaniká, dlouho vytrvá záhy zaniká, je nahrazen

adventivními kořeny

Kambium vyvinuto,a proto stonek není vyvinuto

druhotně tloustne

Cévní svazky otevřené, uspořádané v kruhu roztroušené po celém

průřezu stonku

Listy řapíkaté, jednoduché či složené většinou nedělené

střídavé, přisedlé

Žilnatina zpeřená, dlanitá, síťovitá, znožená souběžná či oblouková

Květy pětičetné či čtyřčetné trojčetné

Květní obaly rozlišeny na kalich a korunu okvětí

vývojově původnější odvozenější

TŘÍDA : DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY (Magnoliopsida, Dicotyledonae)

Čeleď: Leknínovité (Nymphaeaceae)

-vodní či bahenní rostliny

-dlouhé řapíkaté listy, velké pravidelné květy různoobalné, plodem jsou měchýřky

-tracheje nepřítomny-dokládá starobylost čeledi

př: leknín bílý, stulík žlutý, viktorie

Čeleď: Pryskyřníkovité (Rununculaceae)

Čeleď: Bukovité (Fagaceae)

- převážně opadavé větrosnubné dřeviny

Čeleď: Břízovité (Betulaceae)

Čeleď: Hvozdíkovité (Caryophyllaceae)

Čeleď: Merlíkovité (Chenopodiaceae)

Čeleď: Vrbovité (Salicaceae)

Čeleď: Brukvovité (Brassicaceae, Cruciferae)

Čeleď: Růžovité (Rosaceae)

- dřeviny i byliny se střídavými listy opatřenými palisty

Čeleď: Bobovité (Fabaceae, Viciaceae)

Čeleď: Miříkovité (Apiaceae, Daucaceae, Umbelliferae)

Čeleď: Lilkovité (Solanaceae)

Čeleď: Krtičníkovité (Scrophulariaceae)

Čeleď: Hluchavkovité (Lamiaceae, Labiatae)

Čeleď: Hvězdicovité (Asteraceae, Compositae)

Další známé užitkové druhy dvouděložných rostlin

TŘÍDA: JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY (Liliopsida, Monocotyledonae)

Čeleď: Liliovité (Liliaceae)

Čeleď : Vstavačovité (Orchiaceae)

Čeleď: Šáchorovité (Cyperceae)

-čárkovité, trojřadě uspořádané listy, květy jsou oboupohlavné či jednopohlavné, stejnoobalné až bezobalné, uspořádané v jedno- až mnohokvětých kláscích

Čeleď: Lipnicovité (Poceae, Gramineae)

Významnější užitkové druhy jednoděložných rostlin

0x08 graphic

0x08 graphic

1

6



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
praca licencjacka b7 4265
4265
4265
4265

więcej podobnych podstron