EKOSLOVNÍK k ekostopě člověka

Biologická kapacita

Biologická kapacita je celková biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité území, např. státu. Vyjadřuje se, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech.Viz. též Biologicky produktivní prostor

Biologicky produktivní prostor

Biologicky produktivní prostor je plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. Tzn. jde o suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 11,4 mld. hektarů. Odhaduje se, že tento prostor odpovídá za 90% globální produkce biomasy.

Biologická (ekologická) kapacita

celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru, například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou. Viz. též Plocha na ochranu biodiverzity.

Dvojité započítávaní

Metoda výpočtu ekostopy se snaží nepřeceňovat lidské požadavky na přírodu. Proto se vyhýbá započítávání stejných ploch dvakrát. Příkladem může být chléb. Obilí, z kterého je vyroben chléb, prochází různými fázemi zpracování - od pěstování obilí, přes mletí, výrobu mouky, pečení chleba až po finální spotřebu výrobku. Ekonomická data stopují celou "životní pouť" výrobku a započítávají ekonomickou hodnotu každé z těchto fází zvlášť. Nicméně jde pořád o stejné obilí, které prochází produkčním procesem a nakonec skončí v lidském žaludku. Z hlediska ekologické stopy proto musí být započítáván pouze jedna fáze celého cyklu (např. produkce obilí).

Ekologický deficit (lokální, globální)

Ekologický deficit je množství, o které přesahuje ekostopa lokálně nebo globálně dostupnou ekologickou kapacitu.Viz. též Ekologická rezerva.

Ekologická rezerva

Přebytek ekologicky produktivní plochy ve srovnání s ekostopou státu. Státy, které mají ekologickou stopu menší než je jejich místě dostupné biologická kapacita, disponují ekologickou rezervou - rozdílem mezi kapacitou a ekostopou. V dnešním globalizovaném světě je tato rezerva často využívána dalšími státy - díky exportu produkce.Viz. též Ekologický deficit

Ekologická stopa

Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. Ekologická stopa je vyjadřována v jednotkách plošné míry v hektarech, přesněji v globálních hektarech.

Ekvivalentní faktory

Různé kategorie produktivní země mají rozdílnou produktivitu a ekvivalentní faktory udávají, kolikrát je určitá kategorie ekologicky produktivní země produktivnější než plocha průměrná, jejíž ekvivalentní faktor je roven jedné. Pak je možné sčítání a porovnávání různých druhů ekologicky produktivní země mezi sebou nebo srovnávání výsledků s výpočty ekologické stopy různých států. (S použitím ekvivalentních faktorů se nakonec produktivnější plocha jeví jako větší než je ve skutečnosti.) Viz. též Faktor výnosu.

Faktory výnosu

Udávají, kolikrát je půda v zemi úrodnější než globální průměr. Pokud je v zemi půda úrodnější než je světový průměr, jak tomu v případě České republiky je, plocha produktivní země se pak jeví jako zdánlivě větší.Viz. též Ekvivalentní faktor.

Globální hektar

Globální hektar odpovídá jednomu hektaru (100 x 100 metrů) biologicky produktivního prostoru s "globálně průměrnou produktivitou". V roce 1999 měla biosféra 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru, což odpovídá zhruba 1 plochy planety. Těchto 11,4 mld. hektarů biologicky produktivního prostoru tvoří 2,3 mld. oceánů a sladkovodních ekosystémů a 9,1 suchozemských ploch. Suchozemské plochy tvoří 1,5 mld. hektarů orné půdy, 3,5 mld. ha pastvin, 3,8 ha lesních ploch a 0,3 mld. ha zastavěných ploch.

Globální měřítko

Jedním z průvodních jevů globalizace je, že světová ekonomika, především díky mezinárodnímu obchodu, funguje čím dál tím více jako propojený a zasíťovaný celek. Zatímco ještě v první polovině 20. století byla většina komunit a regionů víceméně autarkických (tj. soběstačných co se týče zdrojů), dnes často ani nevíme, odkud pochází suroviny tvořící výrobky a potraviny, které každodenně používáme. Jedním si můžeme být jisti: pochází doslova z celého glóbu. Tomu odpovídá i naše ekologická stopa: její části se nacházejí na celé Zemi.

Hrubý domácí produkt (HDP)

Vyjadřuje ekonomickou hodnotu vytvořenou v národním hospodářství za uplynulé období (zpravidla rok). Je možné jej interpretovat jako hodnotu zboží a služeb domácího původu určených ke konečnému užití, proto bývá (především v přepočtu na jednoho obyvatele) považován za ukazatele materiální životní úrovně obyvatel.

Index lidského rozvoje (Human Development Index-HDI)

Měří kvalitu lidského života. HDI je vypočítáván na základě tří kategorií faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. Vlastní konstrukce HDI prošla v minulých deseti letech určitým vývojem, jeho tři základní složky však zůstali nezměněny. Lidské zdraví je v současnosti vyjádřeno jako průměrná očekávaná délka života při narození, protože tento demografický ukazatel v sobě nejlépe zahrnuje všechny negativní i pozitivní vlivy, které lidské zdraví ovlivňují. Úroveň vzdělanosti se stanovuje jako podíl gramotného obyvatelstva a jako kombinovaný podíl populace z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně. Hmotná životní úroveň je vyjádřena jako hrubý domácí produkt na osobu v USD, který je přepočítáván na paritu kupní síly. Je zveřejňován každoročně ve Zprávě o lidském rozvoji, kterou vydává od roku 1991 UNDP - United Nations Development Programme (Program rozvoje spojených národů). Data o HDI a HDP na této stránce jsou převzata ze zprávy z roku 2005 a jsou za rok 2003.Více informací na: http://cozp.cuni.cz/COZP-39.html.

Plochy na ochranu biodiverzity

Plochy na ochranu biodiverzity představují plochy biologicky produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství). Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. V známé zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto případě by každý stát měl chránit biologickou kappacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy.Viz. též Ekologický deficit a Ekologická rezerva.

Přestřelení

Jako přestřelení označujeme situaci, když lidské požadavky na přírodu překračují její schopnost regenerace; ať už jde o místní, regionální či globální měřítko.

Vtělená energie

Energie spotřebované během celého životního cyklu výrobku, od těžby, přes zpracování, dopravu, využití až po zneškodňování odpadu.

---