40. Svalová soustava člověka

• s kostrou tvoří pohybovou soustavu

• svaly(musculi) jsou nejobjemnější tělesnou soustavou, představují asi 40% celkové tělěsné hmotnosti

• lidské tělo obsahuje asi 600 svalů.

• Tkáň svalová:

1. Svalstvo hladké:

• tvořené protáhlými jednojadernými buňkami vzájemně spojenými jemným vazivem

• v cytoplazmě obsahují buňky jemná, smrštitelná vlákna

• hladké svalstvo tvoří převážnou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře a je roztroušeno v kůži

• pracuje nezávisle na naší vůli, je inervováno vegetativními nervy

• Svalstvo příčně pruhované

• se skládá ze svalových vláken, která jsou mnohojaderná, dlouhá 1mm-několik centimetrů

• při slabém zvětšení lze na vlákně pozorovat pravidelně se střídající světlé a tmavé úseky

• vlákno obsahuje velké množství myofibril(aktin, myosin) s rozdílnou světelnou lomivostí(myosin-tmavá místa,aktin-světlá místa)

• jeho činnost je ovládána vůlí, je řízeno míšními a mozkovými nervy je pod kontrolou mozkové kůry

• tvoří svaly kosterní, jazyka a hltanu.

• Svalstvo srdeční - myokard

• je příčně pruhované, složené z jednojaderných až dvoujaderných úseků, buňky jsou spojeny šikmými můstky

• smršťuje se rytmicky nezávisle na naší vůli, je řízeno vegetativními nervy

2. Stavba kosterního svalu

• masitá část (svalové bříško)

• základní stavební jednotkou jsou svalová vlákna(o délce 0,5-20 cm a průměru20-150μm), která jsou mnohojaderná

• větší počet vláken(10-100) je spojeno řídkým vazivem a tvoří snopečky, ty se spojují ve snopce

• soubor všech snopců spojených vazivem tvoří svalové bříško(hlavu)

• na jeho povrchu je tenký vazivový obal- svalová povázka(fascie)

• k oběma koncům přechází sval v pevné šlachy, kterými se připojuje ke kostem

• šlachy(tendo)

• je svazek rovnoběžně uspořádaných kolagenních vláken

• kolagenní vlákna jsou pohromadě držena řídkým vazivem, které ohraničuje uvnitř šlachy jednotlivé svazky a pokrývá i povrch šlachy

• kolagenní vlákna šlachy probíhají lehce šroubovitě, takže tahový záběr kontrahujícího svalu je měkký a pružný

• sval je pružný a pevný→ při svalových onemocněních , únavě či prochlazení se pevnost svalu zmenšuje

• Spojení šlachy a kosti(svalový úpon)

• se usktečňuje především prostřednictvím:

• periostu- silný vazivový list na povrchu kosti

• část vláken šlachy přechází do periostu , který se na obrovské ploše připevňuje krátkými vazivovými vlákny ke kostní kompaktě

• Šlachové pochvy- místo, kde přechází šlacha přes kostěný podklad, vznikají kolem šlachy trubicobité útvary chránící její povrch před mechanickým poškozením

• Praktický význam mají hlavně v oblasti ruky. Hnisavé záněty kůže a podkoží prstů se mohou šířit do dlaně šlachovými pochvami, ve kterých se hromadí hnis. Naplnění pochvy hnisem vede ke stištění cév a následnému rozpadu šlachy.

• Submikroskopická stvaba myofibrily

• v cytoplazmě svalového vlákna jsou podélně uloženy myofibrily, které jsou příčinou jeho příčného pruhování

• myofibrily jsou tvořeny dvojlomným(anisotropním)myosinem a jednolomným(isotropní) aktinem

• myofibrila je tak tvořena základními válcovitými úseky, které umožňují její smršťování

• tyto základní úseky se nazývají sarkomery

• Při svalovém stahu se myosin nasouvá na aktin, a tím se zkracuje délka myofibrily. Při tom dochází ke štěpení molekul ATP. K tomu je nutná přítomnost Ca²⁺. Podnět pro svalový stah přichází po motorickém nerbovém vlákně. Jedno vlákno inervuje vždy více svalových vláken(tzv. motorická jednotka). Nervový vzruch, který dospěje na konec nervového vlákna, způsobí vylití mediátoru(acetalcholinu) do štěrbiny nervosvalové ploténky. Tím vznikne akční potenciál na svalovém vlákně a dochází k uvolnění Ca²⁺z biomembrán endoplazmatického retikula. Proběhne reakce mezi aktinem a myosinem-nastává svalový stah. Ca²⁺ ionty se vážou opět do biomembrány endoplazmatického retikula, vazby mezi myosinem a aktinem se uvolní - nastává natažení svalu.

• Změny elektrického potenciálu vznikající v kontrahujících se svalech, můžeme snímat elektromyografafem(EMG). Přístrojem se vyšetřuje jak normální svalová akce, tak poruchy svalového pohybu, poruchy inervace a postup rehabilitace svalů.

• Každý sval je i při tzv. klidu ve stavu určitého klidového napětí, kterému říkáme svalový tonus=pohotovostní napětí, které zabezpečuje trvalý kontakt kloubních ploch, zajišťuje vzpřímené držení těla a udržuje polohu útrob v břišní dutině.

• Při přílišné námaze organismus není schopen přivést krví ke svalu velké množství kyslíku (vyčerpaní zdrojů energie-ATP), sval proto pracuje na kyslíkový dluh; hromadí se kyselina mléčná a sval se dříve unaví.

• Názvy a funkce jednotlivých svalů

1. dle fce, kterou vykonávají:

• ohybače - flexory

• natahovače - extenzory

• přitahovače - adduktory

• odtahovače- abduktory

• svěrače- sfinktery

• rozvěrače-dilatátory

• dle směru svalových snopců:

• (přímé, šikmé, příčné)

• dle místa, kde leží: spánkový, prsní atd.

• obrysu (sval kruhový)

• počtu hlav (sval dvojhlavý, trojhlavý, apod.)

• tvaru (dlouhý, krátký)

• Svaly se při své činnosti doplňují, jeden pohyb jezabezpečen více svaly.

• Spolupracující svaly se označují jako synergisté.

• Skupiny svalů zabezpečující opačný pohyb - antagonisté.

1. Svaly hlavy dělíme na:

• žvýkací svaly- začínají na kostech mozkové části lebky a upínají se na dolní čelist

• spánkový sval(m.temporalis)

• žvýkací sval(m. masseter)

• zevní a vnitřní sval křídlový?(mm.pterigoidei)

• mimické svaly-jdou od lebečních kostí do kůže v obličeji

• sval nosní(m. nasalis), kruhový sval oční(m.orbicularis oculi), zdvihač horního rtu a nosního křídla, malý sval lícní, tvářový sval(m. buccinator), kruhový sval ústní, stahovač ústního koutku,malý a velký sval lícní, stahovač dolního rtu

• Krční svaly-úklony a předklony hlavy

• kloněné svaly(mm.scaleni)-po stranách krční páteře, pomocné vdechové svaly a pohybují páteří

• zdvihač hlavy, nadjazylkové svaly(vytvářejí dno ústní dutiny, zvedají hltan a stahují dolní čelist), podjazylkové svaly (táhnou hrtan a jazylku dolů)

• platysma-kožní sval, u člověka velmi redukován, stářím se zkracuje

• svaly hltanu-posunují sousto

• svaly hrtanu- s. hlasivkové

• Hrudní svaly(m.thoraci)

• velký a malý prsní sval, sval deltový (rotace ramene)

• Svaly břicha - přímé, šikmé, příčné

• Svaly zad - deltový, trapézový, široký zádový

• Svaly horních končetin

• dvojhlavý sval pažní(m. biceps), trojhlavý sval pažní (m. triceps), předloketní svaly-natahovače(extenzory) a ohybače ruky a prstů

• Svaly dolních končetin

• hýžďové svaly(m. gluteus maximus, medius, minimus), dvojhlavý sval stehení,

• krejčovský sval-nejdelší sval, dvojhlavý a trojhlavý sval lýtkový

5. Svalová činnost se projevuje:

1. zkrácením(aktivitou izokinetickou)-střídavá tato aktivita je typická pro pohyby cyklické, jako je chůze nebo běh, je aerobní a vede k rozvoji svalstva,srdce a plic.

2. zvýšením napětí bez zkrácení(aktivitou izometrickou)-dochází k výraznému zbytnění svalových vláken, k hypertrofii

3. aktivita brzdící(excentrická)-nedostatek fyzické aktivity vede k ochablosti=hypotonie svalstva, to se projeví na páteři a v uložení orgánů břišních.

3