POHLAVNÍ SOUSTAVA (organa genitalia)
Vzniká z mezodermu, zajišťuje vznik nového jedince.
Funkce pohlavních orgánů řídí hypotalamus, adenohypofýza a její hormony folitropin a lutropin.
Pohlavní soustava se skládá z pohlavních žláz (gonády), které produkují pohlavní buňky a hormony. Na ně navazují vývodné cesty. Přídatné žlázy produkují látky a sekrety umožňující vývoj pohlavních buněk a zevní pohlavní orgány slouží ke kopulaci.
Pohlavní soustava muže
Funkce:
tvorba mužských pohlavních buněk (spermiogeneze)
tvorba mužských pohlavních hormonů
pohlavní spojení (koitus)
Pohlavní žlázy (gonády)
Varlata (testes)
Párový orgán vejčitého tvaru s 4-5 cm na výšku a 2-3 cm na šířku se smíšenou funkcí. Jsou uložena mimo břišní dutinu v šourku (scrotum). Vznikají během embryonálního vývoje u 1. bederního obratle a před narozením sestupují do šourku, pouze 3 % narozených chlapců nemá varlata sestouplá. U 0,7-0,9 % chlapců nesestoupí ani dokonce prvního roku života. Základ gonád je u obou pohlaví do 6. týdne. Chromozom Y produkuje HY antigen, který reaguje se základem gonád a vznikají tak varlata. Není-li přítomen automaticky vznikají vaječníky.
Stavba varlat
Pokrývá je tuhý vazivový obal vstupující dovnitř a rozdělující varle na několik oddílů. Uvnitř oddílů jsou stočené semenotvorné kanálky, jejichž celková délka je 250-300 m. Ve vazivu vyplňujícím prostory mezi semenotvornými kanálky se vyskytují Leydigovy buňky produkující testosteron. Produkce testosteronu v 5. měsíci nitroděložního vývoje ovlivňuje vývoj postavy a centra v mezimozku (vliv na psychiku).
V kanálcích se vytváří spermie. Tento proces se nazývá spermiogeneze. Začíná v pubertě a trvá do různě vysokého věku. Spermatogonie (základ spermie) jsou na kraji kanálku, spermie postupují směrem ke středu.
Dále se v kanálcích nacházejí Sertoliho buňky, jenž vyživují spermie a chrání je před imunitním systémem. Vznik spermie trvá 74 dní a dalších 10 dní spermie dozrává v nadvarleti. Každou hodinu se do nadvarlat uvolní asi 1 mil. spermií.
Pro správný vývoj spermie potřebují teplotu asi o 4° nižší, než je teplota těla. V šourku je hladká svalovina, která ho při vyšší teplotě odtáhne od těla, při nižší naopak přitáhne k tělu. Tepny přivádějící krev do šourku jsou uloženy vedle žil, s nimiž si vyměňují teplo a regulují tak teplotu v šourku.
Spermie se skládá z hlavičky, krčku a bičíku. Hlavička nese jádro s genetickou informací, v mitochondriích krčku se vytváří ATP spotřebovávající se v bičíku pro pohyb. Na vrcholu hlavičky se nachází tzv. akrozom, tj. sekreční váček produkující enzymy potřebné k průniku do vajíčka.
Vývodné cesty
Nadvarle (epididymis)
Semenotvorné kanálky se spojují a vstupují do nadvarlete. Spermie se zde mísí s hlenovitým sekretem buněk. Dozrávají tu a skladují se, max. však 40 dní, poté jsou zničeny spermatofágy.
Chámovod (ductus deferens)
Tvořen hladkou svalovinou, 40 cm dlouhý s průsvitem 4 mm. Probíhá vzhůru tříselným kanálem, v prostatě se spolu s vývodem semenných váčků napojuje na močovou trubici. Při pohlavním vzrušení dochází ke stahování chámovodů a tím nasávání spermií.
Močová trubice
Spermie jí procházejí ven.
Přídatné žlázy
Semenné váčky (vesiculae seminales)
Párové, napojující se na chámovod před vstupem do prostaty. Produkují tekutinu tvořící 50-80 % ejakulátu (cukry, zásadité látky, hormony - prostaglandidy). Zásadité látky způsobují neutralizaci (uvnitř pochvy a močové trubice kyselé prostředí) pro přežití spermií. Hormony způsobují stahování svaloviny pochvy, a tím nasávání spermií do dělohy.
Předstojná žláza (prostata)
Nachází se pod močovým měchýřem. Prochází jí močová trubice. Její produkty jsou součástí ejakulátu. Obsahují prostaglandidy, zásadité látky pro neutralizaci kyselého prostředí a látky zlepšující pohyb spermií. U mužů převážně nad 50 let dochází ke zbytnění prostaty. Ta citlivě reaguje na množství testosteronu a jeho metabolitů, které nedokáže odbourat. Příznakem je obtížné močení.
Ejakulát (chám, semeno)
Spermie a produkty semenných váčků a prostaty. Při jedné ejakulaci se uvolní 2-4 ml ejakulátu obsahující asi 100-120 mil. spermií/ml. Pokud počet spermií klesne pod 20-50 mil. nebo je malé množství ejakulátu, je muž neplodný. Oplozovací schopnost si spermie zachovávají 22-24 h po ejakulaci. Pohybují se rychlostí 3-6 mm/min.Ve vývodných cestách ženy spermie vyhledávají teplo, a tím také vajíčko.
Zevní pohlavní orgány
Penis (pyj)
Slouží ke kopulaci. V normálním stavu má délku 10-12 cm, ztopořený 15-18 cm. Kůže na penisu je velmi pohyblivá, řídce ochlupená a více pigmentovaná, než ostatní kůže. Naspodu penisu se nachází šev, místo srůstu močové trubice. Ta prochází topořivým tělesem (corpus cavernosum) zakončeným žaludem (glans penis). Nad ním jsou další dvě souběžná topořivá tělesa mající vazivový obal a uvnitř vazivovou trámčinu a síť kapilár. Zdvojená kůže (kožní duplikatura), tzv. předkožka (preputium), zakrývá žalud a při erekci ho obnažuje.
Princip erekce
Při pohlavním dráždění erekční centrum v bederní míše vysílá do penisu vzruch, na jehož podnět se otevřou svěrače z penisové tepny a prostory penisu vystlané endothelem se plní krví. Vazivový obal znemožňuje odtok krve, tlak je zde desetkrát větší než systolický. Při dalším dráždění dochází k nasávání spermií a pomocí hladkých svalů nastává ejakulace. S pohlavním stykem je spojen tzv. orgasmus. Po velkém orgasmu dochází k ochabnutí a únavě, nedochází k dalšímu styku. Při menším orgasmu může k dalšímu pohlavnímu styku dojít.
Šourek (scrotum)
Vak rozdělený přepážkou na dvě poloviny, z nichž každá obsahuje varle a nadvarle. Kůže šourku je ochlupena, toto ochlupení přechází až na břicho.
Pohlavní soustava ženy
Funkce:
tvorba (oogeneze) a zrání vajíček
produkce ženských pohlavních hormonů
pohlavní spojení
výživa zárodku a plodu (gestace)
porod
Pohlavní žlázy (gonády)
Vaječník (ovarium)
Párový, 3-5 cm velký orgán vážící asi 10 g. Je kryt pobřišnicí, na které je zavěšen. U mladých dívek má hladký povrch, u žen rozeklaný. Produkuje vajíčka a hormony estrogen a progesteron.
Rozlišuje se dřeň a kůra vaječníku. Dřeň má vyživovací funkci, obsahuje cévy a nervy. Na povrchu kůry se nachází jednovrstevný epitel a pod ním vajíčka ve váčcích (folikulech). V plodu je v každém vaječníku asi 2 mil. vajíček. Do puberty většina zanikne, zůstane v obou vaječnících asi 400 000. Během života se uvolní 400-450 vajíček.
Oogeneze
Diploidní oogonie prodělává heterotypní dělení. V této fázi zůstává až do ovulace. Těsně před ní se zahájí homotypické dělení, které se dokončuje pouze po oplození. Po heterotypickém dělení vzniká 1 vaječná buňka a 1 buňka pólová, po homeotypickém dělení 1 buňka vaječná a 3 buňky pólové.
Vajíčko je staré stejně jako žena, proto po 30 letech věku přináší těhotenství větší riziko než dříve.
Ovulační cyklus
1. folikulární fáze
Z primárního folikulu vzniká sekundární a dozrává v tzv. Graafův folikul. Ten je naplněn tekutinou, v níž je vajíčko a hormon estrogen. Před uvolněním vajíčka je velký 10-15 mm. V 28denních cyklech vystupuje na povrch vaječníku, praská a vajíčko se uvolňuje do vejcovodu (ovulace). K ovulaci je potřebné zvýšení hladiny hormonů lutropinu a folitropinu. K ovulaci dochází asi 14. den menstruačního cyklu. Vaječníky se v produkci vajíček střídají. Provokovaná ovulace - k ovulaci dojde díky pohlavnímu styku (počítání plodných a neplodných dnů jako antikoncepce nemusí být účinné!).
2. luteální fáze
Po 3-4 dnech po ovulaci se Graafův folikul vyplňuje množícími se buňkami epitelu a mění se na žluté tělísko (corpus luteum), které produkuje progesteron. Ten ovlivňuje sliznici v děloze, podporuje uhnízdění oplozeného vajíčka a brání dozrávání dalších vajíček. Pokud dojde k oplození žluté tělísko si zachovává funkci do 5-6. měsíce těhotenství, poté jeho úlohu přebírá placenta. Pokud nedojde k oplození zaniká a mění se v bílé tělísko (corpus albicans) - jizvička na povrchu vaječníku.
Vývodné cesty
Vejcovod (tuba uterina)
Je 10-15 cm dlouhý a 5 mm široký s okraji rozvětvenými v prstovité výběžky, které zachycují vajíčko. Otvírá se volně do těla, při ovulaci zduří a přimkne se k vaječníku. Stěna je tvořena spirálně uspořádanou hladkou svalovinou. Vajíčko vejcovodem posunují řasinky řasinkového epitelu. Sliznice vybíhá v záhyby (průřez vejcovodu má tvar "H"). Při zánětu se záhyby mohou spojit a pokud dojde k oplození dochází k mimoděložnímu těhotenství. To je možné do 2. měsíce, poté dochází ke krvácení, které ohrožuje život matky.
Oplození (fertilizace)
Oocyt o velikosti 100-150 µm má 23 chromozómů. Po vstříknutí ejakulátu do dělohy většina spermií uhyne. Vajíčko oplozuje pouze jediná. Velké množství spermií je nutné proto, že k proniknutí do vajíčka je potřeba určitá koncentrace enzymů z akrozomu. Po oplození se dokončuje dělení a poté splývají jádra. Vajíčko je schopné oplození 10-15 hodin po ovulaci. K prvnímu dělení zygoty dochází 30 hodin po oplození, ostatní dělení jdou za sebou rychleji. V okamžiku když se vajíčko dostává do dělohy, tj. za 4-5 dnů po oplození, má 16 buněk.
Děloha
Orgán tvaru obrácené hrušky. V děloze je jednovrstevný epitel, v pochvě vícevrstevný. Tím může dojít k obrácení čípku dovnitř dělohy - může dojít k rakovině.
Části dělohy: děložní dno, děložní tělo, děložní rohy, děložní krček, děložní čípek.
Děložní stěna je tvořena hladkou svalovinou (myometrium), která spolu s břišním lisem zajišťuje vypuzování plodu a děložní sliznicí (endometrium). Sliznice obsahující mnoho žlázek se zvětšuje v sekreční fázi menstruačního cyklu. Zajišťuje výživu a zahnízdění zárodku. Kryta jednovrstevným válcovitým řasinkovým epitelem, který produkuje hlen.
Menstruační cyklus
Synchronizován s ovulačním cyklem. Vyvolán estrogenem a progesteronem. Trvá 24 - 32 dní, v průměru 28 dní.
menstruační fáze - odloučení sliznice dělohy spojeno s krvácením, trvá v průměru 4 dny
proliferační (růstová) fáze - účinkem estrogenu z Graafova folikulu roste nová děložní sliznice, 5.-12. den
sekreční fáze - zvětšuje se děložní sliznice do tloušťky 5 mm a překrvuje se díky estrogenu a také progesteronu ze žlutého tělíska, produkce více hlenu, sliznice nejlépe připravena k přijetí zárodku, 13.-27. den, 12.-14. den ovulace, klesá hladina progesteronu, děložní sliznice se snižuje a mezi 24. a 27. dnem se rozpadá
ischemická fáze - trvá několik hodin až 1 den (28. den), vyvolaná prudkým poklesem progesteronu, žluté tělísko se mění v bílé, z hypofýzy se uvolňuje hormon oxytocin, který na několik hodin zastaví přívod krve do sliznice, tím děložní sliznice odumře, poté se obnoví přívod krve, která odlučuje a odplavuje sliznici
Pochva (vagina)
Orgán délky 8 cm spojující dělohu s vnějším prostředím, kopulační orgán a porodní cesty. Sliznice vytváří řasy přimknuté k sobě (pochva je uzavřená). Poševní stěny vytváří okolo krčku poševní klenbu. U styku s močovou trubicí se nachází tzv. G bod, tj. silně inervované místo (erotogenní). Vchod je kryt do 1. pohlavního styku panenskou blánou (hymen), tj. slizniční řasou zmenšující otvor. Poševní sliznice tvořena mnohovrstevný dlaždicový epitel. Stěny pochvy z hladké svaloviny produkují glykogen. Ten se uvolňuje dovnitř, a slouží jako živina pro bakterii Lactobacillus acidofilus. Ta ho štěpí na kyselinu mléčnou - vytváří pH 4 (nepříznivé pro choroboplodné zárodky).
Zevní pohlavní orgány
Velké stydké pysky (labia majora)
Podloženy tukovou tkání. Kůže hodně pigmentovaná a ochlupená až na stydkou sponu. Ochlupení má na rozdíl od mužů ostrou hranici.
Malé stydké pysky (labia minora)
Vytváří valy okolo vchodu do pochvy. Silně pigmentované, obemykají klitoris.
Vestibulární žlázy
Malé žlázy: ústí u močové trubice
Bartholiniho žlázy: párové, u spodního okraje poševního vchodu, slouží ke zvlhčení
Poštěváček (clitoris)
Nad močovou trubicí, analogický penisu - dosahuje erekce, erotogenní místo. Má pouze 1 topořivé těleso. Po obou stranách poševního vchodu se nachází další topořivé těleso.
Pohlavní choroby