doplnění: VIRY

- obsahují nukleovou kys. a bílkovinu

- mají schopnost replikace a evoluce

- velikost v nm

virion: je vlastní částice viru schopna infikovat hostitelskou buňku

nukleokapsida: z bílkovinného obalu + NK

: je obalena v membráně (= tzv. obalené viry - pochází z hostitelské b.)

kapsida: ( = obal viru) - tvoří kapsomery → bílkovinné molekuly, vznikají na základě hostitelské b.

- kapsidy vznikají z kapsomér (pomocí enzymů)

- NK a kapsid tvoří nukleokapsid

typy kapsid:

- rostlinné RNA viry

- ve šroubovici jsou RNA kapsoméry

uspořádány

trojuhel.

- v hlavičce NK

bičík: ohebný/neohebný, stažitelný/nestažitelný

: uvnitř bičíku je dřeň

bičíková vlákna: vyrůstají z bazální membrány

: obsahují enzymy → narušují povrch buňky (bakterie)

: slouží k přichycení

- buď tyčinkové nebo izodiametrální viry

- obsahují jednu nebo dvě membrány → jedna: pochází z plasmatické membrány hostit. buňky

- pokud jsou dvě: vnější pochází z plasmat.m. hostit.b. a vnitřní z jádra

- na povrchu virů → glykoproteiny: pomocí nich vir pozná, na jakou buňku má nasednout

nukleová kyselina

: ds RNA (dvě vlákna)

= positivní: + ss konec

= negativní: - ds konec

-před pomnožením viru v hostitelské buňce:

DNA viry - vytváří se nejprve jednořetězcová DNA, která se replikuje a začleňuje se do chromoz.hostit.b.

- přepisem této DNA vzniká virová mRNA, podle níž se syntetizují bílkoviny

RNA viry - 2 způsoby rozmnožování: pomocí kopií tvořených RNA, nebo se retroviry nejdříve vytvoří z virové RNA - jako mezistupeň molekula DNA - a podle ní vznikají opět molekuly RNA

RNA virus

ss RNA: když + tak slouží jako mRNA - pomocí ní probíhá syntéza bílkovin

: když - u retrovirů, musí nejdřív vzniknout + (info pro bílkoviny)

retroviry HIV

- +ssRNA : reverzní transkripcí se vytvoří +ssDNA = k tomu se dosyntetizuje + ssDNA a * dvoušroubovice

- virová DNA dává vzniknout proteinům

interakce viru s buňkou

průběh virové infekce

kapsida zůstává venku

ve formě váčku - uvnitř se kapsida s obalem rozpustí a NK se uvolní a začne se množit -

přepíše se v jiné typy a proběhne syntéza virových bílkovin (bez hostit.b. vir sám neumí) -

živiny k tomu potřebné poskytuje host.buňka

- vznikají kapsoméry = * nový virion - musí proběhnout zrání viru = tzn., že z kapsomér

vzniknou kapsidy, do ní se vpraví NK viru a dochází k prasknutí b. a nové viry jdou ven - to je pouze u neobalených virů

- u obalených: nový vir jde ven z buňky pomocí exocytózy

Lytický cyklus: u bakteriofágů

Virogenní cyklus (lyzogenní): u všech virů

- NK viru se začlení do chromozomů buňky - latentní forma, při dělení buňky se přenášejí do dceřinných buněk

- UV zářením zvýšenou t, ...přechod lyzogenního cyklu v lytický = rozpad buňky

- provirus se začlení do regulované oblasti genu → buňka se začne nekontrolovaně dělit (může/nemusí) = rakovina

- sám provirus nese gen z hostit. b. pro rakovinové bujení, když se dostane do jiné b. ... rakovina

rozdělení virů podle hostitele:

PRIONY

- bílkoviny, jsou součástí buněk (nejvíce v nerv.b.)

- neškodí: „vnitřní hodiny organismu“ - den, noc

- pokud ale změní svojí konformaci = tzn. z α-helix na β-skládaný list → vzniká prion

- pokud se do organismu dostane takhle změněný prion, ostatní se podle něho začnou též měnit → dochází k poškození mozku : vznikne z něj „houba“ = odumírají buňky, vznikají dutinky vyplněné tekutinou

- je poškozena i mícha - organismus hyne (poškozena motorika, psychika)

- priony jsou těžko zničitelné: nepomáhá zvýš.teplota, vaření, hydroxidy, kyseliny..jedině savo:-) - i popel je infekční

3