23. HLÍSTI A PŘÍBUZNÉ KMENY

1. kmen: MECHOVNATCI (Entoprocta)

• drobní, kolem 0,5 cm, převážně mořští živoč.(Mechovnatka ostnitá), i sladkovodní (M. jemná)

• prostor mezi pokožkou a střevem mají vyplněný řídkým mezenchymatickým vazivem, mezi jehož buňkami je rosolovitá hmota

• přechod mezi schizocoelní a pseudocoelní organizací tělní dutiny

• larvy mechovnatců jsou obrvené a pohyblivé

• přisedají a mění se v dospělce

• tělo dospělců má podobu kalicha se stopkou

• kalich těla nese věnec chapadel s obrvenou pokožkou

• TS: trávicí trubice je průchodná a má tvar „U“, kolem ústního otvoru je věnec chapadel, který přihání potravu

• ústa, řiť i vývody pohlavní soustavy ústí uvnitř věnce chapadel

• NS: tvořena jednou zauzlinou

• VS: pár protonefrídií

• RS: nepohlavní → pučením → mohou vytvářet kolonie

• pohlavní (hermafrodite, gonochoriste)

• vývoj nepřímí → larvy jsou obrvené a pohyblivé

• živí se mikroorganismy a detritem

2. kmen: HLÍSTI (Nemathelminthes)

• velká skupina živoč., která je představována několika typy s různými variantami staveb. plánu těla

• níže uvedené třídy můžeme považovat i za samostatné kmeny

• některé druhy žijí volně ve vodě i půdě, jiné cizopasí u rostlin i u živočichů

• většina má oblé červovité tělo; nečlánkované, protáhlé válcovité, k oběma koncům se zužující

• jsou bilaterálně souměrní; dorůstají délky od 1 mm až 7m

• na rozdíl od ploštěnců a pásnic vzniká v průběhu vývinu u hlístů mezi ektodermem a entodermem nepravá druhotná tělní dutina, pseudocoel, vyplněná tekutinou

• mezenchymat. vazivo je redukované a vyplňuje částečně tento prostor jen u zástupců někt. skupin

• v pseudocoelu leží volně vnitřní orgány

• kožně svalový vak je tvořený jednovrstevnou pokožkou, na kterou se upíná hladká svalovina, a je napínán tekutinou pseudocoelu

• pohyb umožňuje vzájemné působení stahů svalstva a tlak tekutiny

• povrch těla je kryt silnou kutikulou, kterou vylučuje jejich jednovrstevná pokožka, mívá u některých druhů podobu pancířů (kutikula)

• NS: centrem NS je párové mozkové ganglium; z něho vybíhá u některých skupin (např. hlístic) prstenec kolem trávicí trubice a do těla nervové pruhy uložené ve vnitřních podélných lištách tvořených epitelem pokožky

• TS: trávicí trubice je přímá, zakončená řitním otvorem

• VS: vyluč. a osmoregulačními orgány jsou protonefrídie, nebo také zvláštní vylučovací žlázy

• CS: není vyvinuta

• DS: dýchají celým povrchem těla, endoparazitické druhy žijí anaerobně

• RS: většinou gonochoristé, u mnohých druhů lze rozlišit samce od samic, rozmnožují se pohlavně, vývin je u většiny zástupců nepřímí, přes larvu (hlístice)

• třída: Vířníci (Rotatoria)

• nejmenší mnohobuněční živ. (0,2 - 1 mm) s orgánovými soustavami

• u řady druhů byl zjištěn stálý počet tělních buněk

• žijí převážně ve sladkých vodách, kde tvoří součást zooplanktonu, popř. žijí přisedle

• mají jeden nebo dva kruhy vířivých brv v blízkosti úst, miniaturizovanou NS a orgány

• na jejich těle se dá rozlišit hlavová část (se smyslovými tykadly, pohárovýma očima a dvěma věnci brv - horní trochus umožňuje pohyb, dolní cingulum přihání potravu), rozšířená tělová část

• tělo je zakončeno nohou s příchytnou lepovou žlázou

• mají kloaku

• jejich kutikula vytváří u některých druhů pancířky

• mohou se rozmnožovat partenogeneticky (vyskytují se totiž pouze samičky, z nichž bez účasti samečků se líhnou opět samičky)

• anabióza = při vyschnutí stanoviště omezují některé druhy své životní projevy na nejnižší možnou míru, upadají do anabiózy

• v tomto stavu mohou přežívat i několik let a mohou se prostřednictvím větru i jinými způsoby šířit

• proto se často objevují i v nálevech vedle jednobuněčných nálevníků, se kterými jsou velikostně srovnatelní

• Krunýřenka obecná - vodní nádrže

• třída: Břichobrvky (Gastrotricha)

• mikroskopičtí vodní živočichové

• na břišní ploše těla mají dva podélné pásy brv

• můžeme je nalézt např. na dně lesních kaluží

• třída: Rypečky (Kinorhyncha)

• nejvýše 1 mm dlouhé

• kolem úst mají věnec ostnitých dlouhých kutikulárních výběžků

• kutikula jejich těla je rozčleněna na několik příčných pásů

• žijí mezi zrnky písku na dně moří

• vířníci, břichobrvky a rypečky se živí drobnými živočichy, řasami i detritem

• třída: Hlístice (Nematoda)

• nejpočetnější třída hlístů

• zahrnují živočichy typicky červovitého vzhledu, kteří v průběhu vývoje několikrát svlékají kutikulu

• cizopasníci, endoparaziti→ parazitují v různých org. zooendop. - rozrušují tkáň hostitele, fytoendop. - vysunutý kutikulární bodec

• charakteristické znaky:

• kožněsvalový vak obsahuje jen podélnou svalovinu

• NS má až 8 podélných pruhů probíhajících těsně pod pokožkou

• vylučovací orgány mají vzhled párových podélně uložených trubic

• samci jsou většinou menší než samice

• ústa vybavena kutikulárními zuby → narušují tkáň hostitele, za ústním otvorem mají pístovitý hltan → nasávání živin

• jednobuněčné vylučovací trubice vylučují škodlivé látky

• jednovrstevná pokožka vytváří syncytium, vylučující na povrch těla kutikulu

• NS: gangliová, objícnový nervový prstenec, nerv. provazce

• TS: průchodná, trubicovitá, kloaka

• DS a CS: chybí

• VS: protonefrídie

• RS: gonochoristé, pohlavní dimorfismus, samci nepárové varle, při vyústění pohl. ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), které slouží k rozevírání pohl. otvoru samičky

• samičky mají párové pohl. org.

• vývoj je nepřímý, přes larvu, vajíčka jsou dosti odolná proti nepříznivým podmínkám

• řád: háďátka (Rhabditoidea)

• drobní až mikroskopičtí hlísti, volně žijící

• součástí půdní zvířeny, edafonu, a podílejí se na půdotvorných dějích

• některé druhy cizopasí na rostlinách (většinou parazité na hospodář. rostl.)

• Háďátko řepné (Heterodera schachtii)

• parazituje v koříncích bulv řepy

• ztěžuje tak příjem živin z půdy

• napadená řepa vytváří další a další kořenové vlášení

• larvy vnikají aktivně do kořenů řepy → řepa uhyne → larva se opouzdří

• Háďátko pšeničné(Anguina tritici)

• parazituje v paždí listů a v klasech pšenice

• vyžírá obilky, které zduřují v novotvary nazývané hálky

• Háďátko zhoubné

• stejně jako vířníci mohou přežívat nepříznivá období ve stavu anabiózy

• řád: Háďata

• parazité živočichů

• Hádě ropuší

• Hádě střevní

• parazituje ve střevech, může i u člověka, nepřímý vývoj

• Měchovec žilní

• parz. ve střevech → chudokrevnost, dostávají se do plic → ústa - hlen → spolknut → střeva

• Plicnivka prasečí - mezihostitelem je žížala

• řád: Strunice (Mermitroidea)

• larvy strunic parazitují v tělní dutině larev hmyzu

• využívány v „biologickém boji“ proti tzv. hmyzím škůdcům

• řád: Škrkavky (Škrkavice; Ascaroidea)

• cizopasí ve střevě obratlovců

• Škrkavka dětská (Ascaris lumbricoides)

• známý parazit dětí

• cizopasí ve střevě člověka, klinickým příznakem je nemoc ascaridóza (nechutenství, zvracení, bolesti hlavy, může nastat i ochrnutí končetin)

• samice kladou vajíčka ve střevě a ta odcházejí z těla ven spolu s výkaly

• v kyslíkatém prostředí mimo tělo hostitele se začnou rýhovat a pokud se dostanou do žaludku hostitele vyvinou se v nich mikroskopické larvy

• vajíčka jsou velmi odolná a zůstávají nákazyschopná po dlouhou dobu

• do těla člověka se dostávají při jídle ústy, většinou se špatně omytou zeleninou hnojenou přírodními hnojivy

• z vajíček vylíhlé larvy pronikají stěnou tenkého střeva do krevního oběhu, povyrůstají v játrech, s krví se dostávají přes srdce do plic a opět povyrostou

• odtud jsou spolu s hlenem vykašlávány a znovu polykány

• ve střevě dospívají a rozmnožují se

• Škrkavka prasečí

• Roup dětský (Enterobius vermicularis)

• žije v tenkém střevě hl. u dětí (pijí hodně mléka), způsobuje oxyriuózu (podráždění, vyčerpání, svědění, kopřivky), samičky kladou v noci vajíčka do záhybů kůže v okolí řitního otvoru (jedna může naklást až 10 000 ks)

• vajíčka jsou mikroskopická a může je obsahovat i poletující prach

• člověk se většinou nakazí polknutím nebo vdechnutím, nemigruje tkáněmi

• řád: Vlasovci (= Spiruidi; Filarioidea)

• nebezpečný parazité obratlovců, včetně člověka, mezihostitelem bývají členovci (krev sající hmyz)

• Vlasovec mízní

• ucpává mízní cévy hostitele, městnající se lymfa způsobuje zbytnění postižených částí těla, provázené horečkami → elefantiáza (sloní nemoc)

• Vlasovec oční - způsobuje oční záněty a nádory kůže

• Vlasovec medínský

• pod kůží člověka, samice v kontaktu s vodním prostředím začne produkovat larvy, kterými se živí korýši (buchanky)

• řád: Nitkovci (Trichiuroidea)

• Tenkohlavec lidský - parazituje v tlustém střevě člověka, nemigruje

• Svalovec stočený (Trichinella spiralis)

• vyskytuje se i na našem území

• parazituje u prasat, šelem i u člověka

• dospělci žijí v tenkém střevě

• larvy pronikají do svalů a tam se živí svalovými vlákny, později se spirálně stáčejí a zapouzdřují se

• způsobuje trichinelózu → dvě fáze:

• a) střevní - horečky, bolesti břicha, zvracení, velká žízeň, otoky

• b)svalová - řezavé bolesti svalstva

• člověk se může nakazit nedostatečně tepelně upraveným masem

3. kmen: VRTĚJŠI (Acanthocephala)

• pseudocoelní živočichové červovitého tvaru těla, jehož přední část tvoří vychlípitelný chobotek s kutikulárními háčky, těmi se zavrtávají do střevní stěny svého hostitele (ptáci, savci)

• nemají střevo

• živiny přijímají celým povrchem těla

• gonochoristé, rozmnož. ve střevech, vajíčka opouštějí svého hostitele s výkaly

• mezihostitelem jsou různí bezobratlí živočichové

• Vrtejš veliký (Macracanthorhynchus hirudinaceus)

• žije nejčastěji ve střevech prasete, ale může být i u člověka

• Vrtejš kachní - dva mezihostitele (drobní korýši a ryba)

4. kmen: HLAVATCI (Priapulidea)

• relativně malí (do 20 cm) červovití pseudocoelní živočichové

• žijí v bahnitých dnech chladných moří a písčitých dnech moří tropických oblastí

• dospělci jsou draví, živí se drobnými bezobratlými živočichy

• své české jméno dostali podle toho, že přední část jejich těla tvoří ztlustlý bambulovitý rypec s kutikulárními háčky, který připomíná „hlavu“ živočicha

• ústní dutina je rovněž vystlána kutikulárními háčky

• malý kmen, zahrnuje pouze několik druhů

• Hlavatec žaludovitý - v polárních mořích

4