Struik 002

MAŁE

__ wv

SS

S o

H Cl4

0

£

cd

te Tn

1    2

O '>»

C > hH o

* £

co

C >W

.2 S,

U 3

O tj

•H

3 ©

3

A* C O

t4 -M > -2 o <2 D ta

_- Li

© H

YEDECKA rada MODESN1 ENCYKLOPEDIE

Jan Auerhahn (Ceskoslovenskh akademie vćd), proi. dr. Josef Augusta (Karlova universita Praha), Gus-tav Bareś (tJstay dejin KSC), prof, dr. inź. Vilibald Bezdićek (Vysoke ućeni technicke Brno), akademik dr. Josef Augusta (Karlova universita Praha), Guą-Dionyz Blaśković (Slovenska akademie vśd), prof. dr. Frantiśek Burianek (Karlova universita Praha), inż. Jiri Celeda (Vysoka śkola chemicko-technologic-ka Praha), doc. Antonin Cervinka (Institut spole5. ved Praha), prof. dr. Josef Dobersky (Karlova uni-versita Praha), ćlen korespondent CSAV Julius Do-lansky (Ceskoslovenska akademie vśd), akademik Oto Dub (Slovenska akademie vśd), doc. dr. Kareł Havlićek (Kariova universita Praha), ćlen korespondent CSAV Ferdinand Herćik (Ceskoslovensk£ akademie ved), prof. inź. Ladislav Jenicek (Ćeskś vysoke ućeni technicke), dr. Erika Kadlecova (Cesko-sloyenska akademie ved), doc. Vladimir Kaigl (Ćes-koslovenska akademie vćd), akademik Antonin Kleć-ka (Ceskoslovenska akademie vćd), doc. dr. ArnoSt Kleinzeller (Ceskoslovenska akademie vćd), prof. dr. Arnośt Klima (Karlova universita Praha), akademik Arnośt Kolman (Ceskoslovenska akademie v6d), prof. dr. Anton Kotzig (Słovenskś akademie ved), akademik Jaroslav Koźeśnik (Ceskoslovenskd akademie vćd), prof. Dalibor M. Krno (Universita Komenskćho Bratislava), prof. dr. inź. Ferdinand Kuba (Vysokś ućeni technickś Brno), prof. dr. Josef Kuba (Nńrod-ni technickś muzeum Praha), generałmajor Jaroslav Kućera (Vojensky historicky ustav) Luisa Landov4-Stychov4, prof. dr. Josef Linhart (Pedagogick^ ustav J. A. Komenskeho CSAV), akademik Josef Macek (Ceskosloyenskś akademie vćd), akademik Ivan Małek (Ceskoslovenskś akademie vćd), prof. dr. Josef Mohr (Karlova universita Praha), prof. dr. Ji-fina Otahalova-Popelovś (Karlova universita Praha), prof. dr. Otakar Pertold (Karlova universita Praha), ćlen korespondent CSAV Vaclav Petrźilka (Spojeń^ ustav jadernych yyskumii, Dubna SSSR), akademik Silvestr Prat (Ceskoslovenska akademie vśd), akademik Vladimir Prochazka (Ceskoslovenskś akademie vćd), prof. dr. Kareł Prerovsky (Balneolog! ck^ ustav Praha), dr. Vladimir Rumi (Institut spolećen-skych vćd), dr. Ivan Svitak (Ceskosloyenska akademie ved), akademik Frantiśek Sorm (Ceskosloven-ska akademie vśd), prof. MUDr. Vaclav Svśb (Kar-lova universita Praha), ćlen korespondent ĆSAV Jan Tauber (Ceskoslovenskś akademie vćd), prof. dr. Michał Topolsky (Universita Komenskśho Bratisla-va), dr. Yladimir Yanysek (CSAV).

PftEDMLUYA

Matematika je yelkym dobrodrużstylm v myslenl; v je-jlch dejinach se zrcadłi mnohś z nejhlubślch myslenek bezpoctu generaci lidstva. Stesnat tyto dejiny do knihy o necełych trech stech strankach jsme mohli jen za pred-pokladu prlsne kazne, s kterou jsme nacrtli vyvoj jen nekolika hlavnlch smeru a omezili objasnov§nI ostatnich historickych souvislostf. Bibliografickś udaje se nutne omezily jen na struSny prehled; mnohe pomerne vyznam-ne vedee, jako je Roberval, Lambert, Schwarz, Cebysev aj., jsme museli opomenout. Omezenf, kterś możnS nej-v!ce zkresluje, tkvl viak v nedostatecnem zarażeni ma-tematiky do celkovś kulturn! a spolećenske atmosfśry, v nlź kvetla nebo upadała. Matematika była ovlivnena zemedelstvlm, obchodem i vyrobou zbozl, vojenstv!m, inźenyrstvlm a fiłosofil, podobne jako fyzikou a astronomii. Vliv hydrodynamiky na teorii funkcl, Kantova ućeni a zememefictvf na geometrii, ełektromagnetismu na teorii diferencidłnlch rovnic, kartezianstvl na mechaniku a scholastiky na infinitesimSlnl pocet, to vse było możne naznaCit jen v nekolika vetśch nebo jen nekolika slo-vy, ackoliv pokrok a obsah matematiky łze plne po-chopit jen tehdy, kdyż se uvażi vsechny tyto urcujlcl faktory. Ćasto odkaź na literaturu musel nahradit historicky rozbor. Nćis vyklad konSI kołem roku 1900, protoże soudlme, że v dnesnl matematice je tolik nej-ruznejslch hledisek, że je nemożnś — rozhodne pro autora tóto knihy — zhodnotit bez zrejmych rozporu treba jen hłavni smery yyyoje¹.

Yerlme, że pres tato omezenl mużeme podat dosta-

5

1

Srv. H. Weyl, A Half Century of Mathematics, Amer. Math. Monthly, 58, 1951, str. 523-533.