S5001893 RGBMax

m

zminky o hromadnych nólezech mincl v 19. stoi., napf. z Plumlova, były vSak rozchvśceny a ne-dochovaly se), pfesto vśak soubor mincl z mo-ravskych naleziśt' Je pomśmó rozsóhly. Kromó ojedmślych exemplófó z różnych lokalit je nej-vótśl koncentrace nólezu na oppldu Starć Hradisko. Byty zde nalezeny jak zlató, tak stflbr-nó raiby ve vśech nominólnlch hodnotóch, pfe-devśim raiby bójskó (typicky je motiv konś), ale doloźeny jsou i mince z bliźślch i vzdólenśjślch oblasti Evropy - Francie, Burgenland, Itólie. Vyznamne jsou nólezy, ktere doklódajf raibu mincl na oppidu - mnoistwl ziomku destićek k odlśvśni mincovnlch stfiżku, nólezy mincov-nich vóżek a pfedewśim kotoućovitóho razldla; unikśtnim nólezem je olovenó destićka se zkouśkou raiby mince s konlćkem.

Zlató keltskó mince nalezenó na Moravó.

Bronzovó plastika lidskó hlavićky. Starć Hradisko.

Gaius Julius Caesar ve svych „Zópisclch o vólce gallske“ podobu op-pid v Gallii popsal vćetne dumyslne techniky stavby opevneni (ktere do-końce nazywał speciślnim vyrazem „murus gaUicus", tj. gallskś zed) - ka-mennś konstrukce tśchto hradeb była zpevnśna drevśnymi rośty, spojeny-mi hfeby, także było tómśf nemożnś je prorazit. Tato technika je typickś pro zśpadnł keltskou oblast, ve vychodni, v niż leźl i oppida moravska, se hradby oppid budovaly ponekud odliśnym zpusobem, s kamennou vnśjśl zdł zpevnenou svislymi kuły. Dalśim typickym pn/kem fortifikace oppid jsou tzv. kleśtovitó bróny, tj. vstupy, kdy v młste preruśenł hradby jsou jeji końce zahnuty dovnitf, takie vytvśfejł jakousi ulićku, na jejłmź kond tepn/e je vybudovśna vlastni stavba bróny; utoćnlci jsou pak vystaveni atakum obróncu z krldel hradby.    .

Starś Hradisko

Oppidum, leż lei na vychodnlm okraji Drahanskó vrchoviny, należ i k nej-znómójśim a nejduleźitójślm keltskym lokalitóm na Moravó a vyznamnym i v SirSłm stredoevropskóm prostoru. Mfsto je znómo jii od stfedovóku, a to nólezy jantaru, ktery se zde vyskytuje v hojne młfe. Prvnl zmlnka

o „hofe Kadidlnś" pochózl ze zemskych desek ołomom 1519, v kronice olomouckeho biskupa Dubravia, pfednlho, manisty, vydanó v r. 1552, je zmłnka o nalezech myrrhy (j cui Gradisco nomen“ (v młstó, ktere se nazyva Hradisko, mejśi zpróva je oznaćenł łokałrty jako „Hradisco, ubi tr, (Hradisko, kde je nachózena myrrha = jantar) na sławi J. A. Komenskśho z roku 1627. Svedći to o bohatych nśle mii je ostatnó lokalita proslulś dodnes, postupem ćasu vśe rozvłjejłcłho se vlastivedneho ruchu - je venovana pozom hum nólezu, pfedevśim mincim a kovovym predmetum; po vat i od bomy zśjem o lokalitu Ten vyustil v amaterske vyzl kych muzejnłch pracowniku F. Lipky a K. Snetinypfed przn kou a ve 20. letech 20. stoi. a tyto vyzkumyzase podnitilyi nalnich archeologu a nakonec i systematicky archeologicky V letech 1934-1937provadel spolećne Stśtni archeologicky pod vedenim J. Bóhma a Morawske zemske muzeum w Bm J. Skutilem. Pd welkoryse a prukopmcky pojatych wyzkumnyc datele zde realizowali prwni plośny wyzkum w historii naśi ar ty odkryty rozsóhló płochy uwnitf hradeb, było prozkoumóno

20