Tfrtinka f. 1 auers
Ifelinka i. I mim
TYP S OBRAZEM ĆTYftNOHĆHO ZV/ftETE (ifelinka i. 1)
Tento typ je v katalogu uveden na prvnfm infstć, i kdy2jde pouze o okraj<>vou soućóst nalezu, nebotje zastoupen pouze jednfm kusem. V souboru tfetinek sta* tżrń starokolinskćho nólezu je to vSak mince, kterou podle dosavadnich kritgrif je tfeba povaźovat za nejstarSi. Obraz Ćtyfnohćho zvifete v/.nikl postupnym vy-vojem z obrazu Athćny Alkis na mincfch antickych a dobre jej dokumentuj! mince, kterć Paulsen1* shromóźdil ve svćm soupisu. Pośledni z tóto rady13 o hmotnosd 2,55 g była rażena tymi pórem razidel jako ć. 1 starokolfnskdho na-lezu. Kromć naprosto tych?, obrazu o tom svćdći pfibliźnć ćtvercovó maló lecka ukonćujici jednu zadni nohu zvifete, kteró je pat ma na obou tretinkóch state-ró. Pon£vad? na minci, publikovanć Paulsenem, nenf jejtó dostatećnś viditelnó nepravidelnó ćóra, vedouci na minci ć. 1 od tóto tećky smerem vlevo vzhuru, kteró vznikla vniknutim mincovniho kovu do praskliny v razidle, mince publiko-vana Paulsenem, jeji? naleziStć neni znómo, była raźena dfive ne? mince ć. 1 sta-rokolinskćho nalezu, dokud jeSt£ razidlo nebylo dplnć prasklć. Mince ć. 1 pro-to z typologickćho hlediska pfedstavuje pośledni ćlónek typu, ktery pfedchózel vziiiku nov£, jiż specificky keltske obrazovć nóplne na tfetinkóch statćru.
TYP S PftERUŚENOU KLIKATKOU (tfetinky £. 2-71)
Charakteristickym znakem tfetinek statćru, jejichź raźba jiź nebyla primo odvo-zovóna od antickych pfedloh ajejichż obrazovou nóplń je tfeba povaźovat za zcela samostatny keltsky vytvarny projev, je klikatka, kteró rómuje obraz na ru-bu, resp. je jeho vn£jśi soucasti. Tfetinky statćru i klikatkou, v dolni ćósti obrazu pferuSenou a nahrazenou paprsky polożenymi nejćastćji Sikmo od hrbolu ke kraji stfifku, patfi k dobre znómym typum tfetinek statćru z ćeskych zemi; ni ince loholo nalezu poćet jejich dosud znómych variant rozSifuji a pfispivaji k po-znóni vyvoje tohoto typu.
Podle obrazu na rubu jsou tfetinky s pferuSenou klikatkou rozdćlem do 19 skupin. Za typologicky nejstarSi je povażovana skupina, kde paprsky sme.fuji od hrbolu kolmo ke kraji stffźku, zpravidla jsou na minci zobrazeny celć, a pro-
[40]
to tvoff tyraznou souttst celt- kresby. Ponćvadż sesiava paprsku, / nich i prvni a tfctf SC ro/.dvojujc, ponćkud pi i pominą pismena, byl v papi scuh spatrotan napis LIKA14. I kdyz. lento vyklad byl opnśićn, mince s touto kresbou bvly povaźo-vóny /a zvI4Si ni skupinu, pfeds(avujici be/prosifedni piedstupefi k tfetinkam ndslcdujici muSloviu? fady’\ Siarokolinsky należ obsaliuje nekelik minci, kterć je możno pfiradit do skupiny „I.IKA“. Na prvnim misie v rade jejich variant je v katalogu raźcb uvedena ifelinka (r. 2), kiera pocha/i / tćhoź razidlajako jedna /. raźeb v Paulsenov£ publika* i"', jejiż nalcziśte vSak neni zruiino. Vzhledcm k odvo/.ovźni obrazu na Udo minci od Albeny Alki. byl obraz kladen vżdv lak, aby paprsky smćfovaly dołu. Jeho otoćeni o 90" v: .ik umoźńuje jiny \yklad. Jest-li/.e paprsky smćfuji vpravo, muźe byl v obrazu spaifov.1na stvlizovana hla\-a zprava, nebol' tećka na pravem hrbolu muźe byt pova/.ovana /a oko, vodorovn^ ćńrka za nos a lcvy hrbol nahraz.uje bradu. Tcnto obraz je v5ak v keltskem min-covnictvi yyjimećny. S drobnmi kresbou na pravćm hrbolu, kieni by v teto położę dodśvala eelćmu obrazu tyra/. hlavv, se ujinyrh tariani .i v dalśim vyvoji to-hoto typu ji?. nesettóvźme. Naopak postupne dochazi k takotym zmenam obrazu s pferuSenou klikatkou na rubu, ktere możnost jeho chlipani jako lidske hlavy naprosto tylućujf.
Podobne jako rub, ani lic tfetinek sta teru s pferuSenou klikatkou i dalśich typu, ktere se vyskytuji v nalezu, ncdava mnoho możnosu k bezpećnemu poznani jeho tyznamu nebo myślenkoveho obsahu. Z celkotćho ivaru reliefu nebo nekterych soucasti kresby vśak niuźeme usuzovai. że na nekterych mincfch Sio o obraz styIizovane hlavy. Jsou to pfedevśfni mince, ktere maji na lici hrbol s vy-beżkem. Jiż. mezi raźbami, ktere podle dlouhych pfimych paprsku mohou byt pfipojovśny ke skupine dnve zvane „LIKA1*, se v nalezu vv.sk vi la mince (£. 5) s wbćźkem z delśi strany hrbolu, klery dodav;i obrazu \yraz hlaty z ieteho profilu. Cely obraz soućasne ponekud pfipomina kresbu na staterech maskotitóho typu, nebot’ dv£ maić zahloubenć tećky v horni ćasti hrbolu a jedna vetśi v dolni ćśsti społu s vybeźkem tvori celek, klery nniże byt chapiin jako oblićej zpfe-du, nebo maska. Nelze tyloudt. źe i ve skupine, kterou v/hledem k dokonale-mu zpracovónf rubu i lice muźeme povażovat za klasickou. licni obraz predsta-voval tez stylizovanou hlavu; k tomuto tykladu doponuihaji kromę znafne zaoblene horni casti hrbolu pfedevsfm dv£ kratkę carky \ycbilzejici na prave strane z obvodu hrbolu. Podobni carky. yychazejici nałiofe / obvodu hrbolu. by mohly byt chńpńnyjako vlasy (ć. 43). Soućasne je to obraz, kiery se aistećne podoba obrazu na lici nćkterych siateru. Naopak stylizmanou hlatn z leve strany ponekud pfipomina lic mince c. 66, patfici ke skupine se spojenymi hrboly, ne-
[41 J