23362 skenování0026

4 Soustava travici

K trdvici soustave patri dvć vyvojovć odliśnć ćdsti, dutina ustni a travici trubice.

Dutina ustni je ohranićena rty (obr. 4.1), za nimiżjsou uloźeny zuby (obr. 4.2), dale tvrdym a mekkom patrem, tvdfemi a svalstvem spodiny ustni. Na spodinć dutiny ustni je uloźen jazyk. Dutina ustni je vystldna sliznici sloźenou z fidkeho kolagenniho vaziva, povrch pokry-vd vrstevnaty dlaźdicovy epitel nerohovćjici. Ve sliznici jsou uloźeny małe seromucinózni żldzky. Kromć małych slinnych źlćz, kterć se nachazeji ve sliznićnim vazivu, usti do dutiny ustni jeśtć vyvody velkych slinnych żldz, jejichż sekrećni utvary leźi mimo ni. Jsou to: żldza pfiuś-ni (glandula parotis), podćelistni (glandula submandibu-laris) a podjazykovd {glandula sublingualis).

Ustni dutina Jazyk

Jazyk (obr. 4.3 a 4.4) je svalovy organ sloźeny ze snopcu prićne pruhovaneho svalu a povlećeny sliznici dutiny ustni. Sliznice na dorzalni strane jazyka vybiha v ćetne vybćżky, zvane papily. Podle tvaru rozeznavame papily nitkovitó, houbovite, listovitć a hrazene. Papily hrazene jsou nejvćtSi, nejmenć poćetnć a vytvareji rozhrani tóla a korene jazyka—sulcus terminal is. Maj i palićkovity tvar a jsou zanofeny do sliznice. Jsou obklopeny kruhovitou brazdou (obr. 4.4). V dlazdicovem epitelu vystylajicim brazdu se nachazeji chut*ovć poharky. Pod sulcus termi-nalis jsou blizko sebe dv6 maić slinne żlazky, serózni żlazka Ebnerova, jejiź vyvody usti do brazdy kołem hra-zenych papil, a mucinózni Weberova (glandula lingualis posterior), jejiź sekret se dostdvd na povrch kofene, kde md lubrikacni funkci. Na koreni jazyka je ve sliznici vćtśi nahromadeni bunek lymfatickć linie organizovane v ja-zykovou mandli (tonsilla lingualis).

Priusm zlaza

Priuśni zlaza (glandula parotis) je slożend alveoldmi źld-za serózni (obr. 4.6). Z rozvótvenych alveolu, vystlanych seróznimi buftkami, vychdzeji vsunutć vyvody. Ty jsou vystlany nizkymi dlaźdicovymi bunkami s oploStćlymi jadry a zvyśujici se aź po kubicke buńky s kulatymi ja-dry. Vsunutć vyvody pokraćuji v dlouhe vyvody źihane, kterć maji dobre vyvinuty bazdlni labyrint (invaginace cytoplazmaticke membrdny a mitochondrie ve vybćźcich cytoplazmy pfi bazalni membrdnć). Na prurezu źldzou jich lze zastihnout znaćny poćet. Typickym bunećnym elementem pfiuśni złazy jsou serózni buńky pyramidovć-ho tvaru s kulovitymi jadry s granuldmim chromatinem a vyraznymi jaderky. V jejich cytoplazmś se v apikalni oblasti vyskytuji serózni granula, jejichż barvitelnost za-visi na aktudlnć syntetizovanćm enzymovem proteinu. Vyraznym rysem teto żlazy je takć vyskyt ćetnych tuko-vych bunek v intra- i interlobuldmim vazivu.

Podjazykova zlaza

Podjazykovd zlaza (glandula sublingualis) je sloźend żldza tuboalveoldmi se seromucinózni sekreci, s p?evahou mucinóznich bunek (obr. 4.8). Rozvetvene tubuly jsou vystlany mucinóznimi bunkami a jejich koncovć polo-mćsićite rozśifeni je tvoreno seróznimi bunkami (serózni lunuly). Mucinózni buńky jsou cylindrickeho tvaru, maji svetlou cytoplazmu vyplnenou obvykle temer neobarve-nymi hlenovymi granuly a jejich oplośtćld jadra s hrubym chromatinem leźi pfi spodinć bunek. Proto zde chybi vsunute vyvody, a jelikoż i źihane vyvody jsou relativnć kratkę, jejich na prurezech lalućku relativne mdło.

Podćelistni źlaza

Podćelistni źlaza (glandula submandibularis) je źldza smiśend, u cloveka s velkou pfevahou serózni sekre-ce (obr. 4.7). Vetśina źldzovych lalućku je sloźena ze seróznich alveolu se vsunutymi a źihanymi vyvody, mis-ty se vyskytuji tubuly z mucinóznich bunek, konćici polomćsićitym rozśirenim v serózni alveolus (serózni lunula).

Patrova mandle

Patrovd mandle (tonsillapalatina)j& nahromadćni bunćk lymfatickć fady ve sliznici zahybu faryngu mezi patrovy-