61589 S5001861

vrchol

37' PIAn nroalu akropol* na Zśwlalll — A — olllf, E — vstup do areSlu, krlżek w krouiku — prlbllżni) miało nlluu kamennd płaałlky. Podle K. Motykovó. P. Ordy a A. Rybovć — Zivlat, koltskó hredlśt* vo stfodnlch CochAch, Praha 1978, obr. 3.

keltske kultury — civilizace oppid

skeho obdobl patri areał akropole na oppidu Zśvist (obr. 37). Archeologickym vyzkumem z de byl odryt cely kultovni komplex s pozustatky ojedinśle monumentalni architektury (obr. 38).

Symboly keltskych boźstev były zo-brazovśny na minclch a nachazime je i na dalSfch archeolog Ickach nalezech. Typickym prfkladem jsou bronzova ko* lećka, symbolizujlci Taranise, boha hromu a blesku (obr. 39). Potvrzenim teto interpretace je zobrazenl uvede-n^ch symbolu i na strfbrnśm kotli, kte-ry byl nalezen v bażinach u danskeho Gundestrupu. Na jeho stenach jsou zobrazeny vyjevy z keltske mytologie. (obr. 40).

Dtisledkem naboźenskych predstav je i forma pohrebnfho ritu. Na desftkśch keltskych pohrebiśf jsou pri vyzkumu hrobu nalezany nejen zbrane a śperky, ale ćasto I obetiny napoju v keramic-kych nśdobśch a obetiny j Id la, doloże-nś vyskytem zvlfeclch kostl. Nektere skupiny pohfbO (mlade źeny a ddti) jsou ćasto vybaveny i amulety s ochrannou funkcl.

Prudky ekonomicky a politicky vyvoj latónskś kultury yyustil zśkonitś vzni-kem oppid — velkych opevn§nych sfd-liSf „móstskśho" charakteru. Opevnft* •    nś oppida chrńnila keltske uzemf, sfd-

UStś a dopravn( spoję nejen pfed vpś-dem Germśnu ze severu, ale była stabilizujlclm prvkem i v rśmci ylastnl keltske oikumeny.

Dispozice oppid sice podleha mfst-nfm terśnnim podminkśm, ale opevnśnf było budovano bez ohledu na pfirodni I prekóźky a za ućelem zfskśni nejucele-n§jśf a obrany nejschopnśjśi płochy se zdroji pitne vody. Opevnen( tvo?ily mo-hutne hradby, tśhnoucf se v dślce mno-ha kilometru a uzav(rajfc( prostor o roz-loze desitek hektarO. Hradby se sklś-daly z ćelnf zdi a hliniteho nasypu, i Celni zecf była sloiena z nasucho kia* denych kamenti a zpevn6na svislymi tremy, zapuśtśnymi v pravidelnych in- I ten/ałech. Tato konstrukce była zpevn6-na jećte systemem vodorovnych kulu

I

38/ Stavba oltńre na akropoli oppida Zdvlst. Pódl* L. Jansovś — Keltlsches Oppldum Zóvlst. Heutlger Stand der Ausgrabungen und Ihre Ergebnisse, Archeologickó rozhle* dy XXIII, 1971, łab. IV.

39/ NAIozy bronzovych kolećek na atradonlc-k4m oppidu. Sblrka Nśrodnlho muzea.

40/ Mytologlckś sedna na sldnd kotle z Gun- I destrupu. Podle O. Klłndt-Jensena — Gun- J destrupkedelen, Kobenhavn 1981, obr. 8.