č 6 7 8

Uvażujeme pro jednoduchost usek textu tvoreny jedinou vćtou. Psana vćta Priśel uż król? odpovfda vlastne ruznym mluvenym vetam (rcsp. leże vćtć v nćkolikerćm zvukovóm ztvarneni). Intonace, umisteni durazu a pauz, pfip. i lempo mohou ponćkud (a nćkdy i podstatne) posunout vyznam vóty i textu. Vśechny mluvenć vóty, kterć Izc povażoval za możne protćjśky uvedene psane vety, maji s fn' i społu navzajem spolećnou NST. Syntakticky i lexikalnś se shoduji. Fonemy a pfsmenne grafemy vzajemnć koresponduj! ustalenym, konvencionalizovanym, obecne srozumitelnym zpósobem; otaznik v psane vele odpovida tomu, co maji vśechna można zvukova ztvarnćni teto vety spolećne, tj. signalizaci modality vety. To, ćim se ruzne mluvene vćty odpovidajici uvedene psane vete lisi, je uż veci PST. Jsou to takove zvukove prostredky, ktere bychom v psanem texlu mohli pouze nahradit specifickymi grafickymi prostredky (napr. podlrżenim, poużilim odliśneho typu pisma, dulśich interpunkćnich znamenek) nebo verbalizaci (tj. explicilnim popisem uźileho zvukoveho prostredku),⁷ prip. bychom museli lexl zmenil (zmenit slovoslcd, neco doplnit nebo vypuslit) - v obou poślednich pripadech by se vśak uż se srovnavanym mluvenym lexlem neshodovala ani NST.

Spolećnou NST se vśemi zvukovymi zlvarnenimi dane vely i s jeji vyśe uvedenou grafickou podobou maji napr. i vety Priśc! uf Kral?, Priśel uż król?!, PRIŚEL uż kra!?, Prise! „uf król? aj.; każda z nich, podobne jako v pripade mluvenych vel, obsahuje proli vete Priśel uż król? eosi navic. Misio lechto prikladu slaći otevfil klerekoli noviny nebo ućebnici, a bychom videli lext, klery vedle jazykovych (v użśim smyslu) prostredku je zlvarnen s pomoci cele souslavy interpunkćnich znamenek, s yyużilim ruznych typu a velikosti pisma, lilulku, pod-, nad- a mezititulku, poznamek na okraji a pod ćarou, nekdy i s pomoci barevneho odliśeni ćasli lexlu ald.

NST bychom si mohli pfedslavil jako jakehosi spolećneho jmenovalele psanych i mluvenych texlu, jako to, co je v urćilem smyslu jazykove, spolećne obema zakladnim podobam jazyka, zatimco PST je lim, v ćem se bezprostredne projevuje psanosl nebo mluyenost textu. NST je konstiluovana (v psanych lexlech) zejmena pismennymi grafemy a dale nektcrymi inlerpunkćnimi znamenky, pokud ovśem maji v danem misie „ramalickou funkci (obvykle pak koresponduj! se zvukovymi prostredky vyjadrujicimi za kład ni intonaćni modely). Pismennym grafemum Ize priznat toto poslaveni nejen v pripade dusledne fonologickeho pravopisu, ale i v pripadech fonologickych pravopisu s inlerferujicimi projevy morfologickeho principu, pokud by takove jevy były popsa-lelne jako pfipady (ustalene, konvencionalizovane ald.) korespondence relezu grafemu s urćitymi morfemy. Soućasti PST jsou lakove graficke prostredky, ktere odkazuji primo k vyznamu nebo klcrć modillkuji informaci obsażenou v NST (lak napr. dvojice pomlćek zavorky, uvozovky signalizuji zvlaślni poslayeni te ćasli lexfu, klerou odde-luji) Hranice mczi prostredky NST u PST se nekryje s hranici mezi grafemy a ostatnimi grallckyrni prostredky. Zejmena neklere nepismenne grafemy a neklera inlerpunkćni znamenka mohou podle konlextu plnil jak funkci prostredku NST, lak i funkci

prostredku PST.    ....    ....    .    ...    . ,

Vśechny gniHcke prostredky, konstiluujici PST, jsou sice obvykle pocitovany jako

•    • ₇.. hrahiccmi bezproslredniho zajmu nebo kompelence gramatiky, nicmene

dolvaii podobu i obsah psanych lextu, ćimsi, co - obrazne rećeno - dava zasadę linearnim, dalsi rozmer.

S ol izkou co je vlaslnć v texlu możne povażoval za neutralni a na zaklade jakych

leriińrii    ndta^{nie z}P^illky u oliizky, co tojcjazyk a kde jsou jeho hranice. Pokud se żaby-

k n icn i, sc

I ICvV/a VW

jsou ćimsi, co psanym texldnit ^v

,_U1M........ ....................................., ^.................,_________j. , „_________arii do

lićinnć). O tako    poznam ku pod ćuroii**, „podtilul tćlo prednaśky by mohl hyt...”aid.; v mnoha Irazich sd

uvozovck".„tony^u,i ,    ./......l., ...,i

objcvuji otazniky'

; y^fhali/Jiei >c nbvyklc mluvi v souvisl»sti sc zvukovymi prtisircdky mluvcnćho tcxlu, klcrć O uruholfic . p_cn jin;ik nachylił. Mu2c l«imu vśak byt i naopak: psanć lcxly disponuji urćitymi psany tcxt nci ^yycnć tcxly nemohou nahradit jinak ncż lim. 2c jc vcrbalizuji (anebo mohou. ale nc dost pruslrcdky. kter^^ j_ru|_łc,mć vcrbali/.aci svćdći rcćnickć obrały jako napr. „toto podlrhuji’*. „toto dtiv;in'

vykrićniky. lećky. z;ivorky ald.

15

Sinvo a .\lavcsnoxt, 54. IWJ