PĹed kolou stál bezvousĹź starĹź pán. KdyĹ uviděl Honzíka, rozzáĹila se mu tváĹ. RozpĹáhl ruce a Honzíka sevĹel v pevném objetí. Stáli jsme opodál a nic jsme nechápali. StarĹź pán s Honzíkem mluvil, a nakonec li spolu na oběd. Honzík si objednal pouze bylinkovĹź Ĺaj a pán salát. Po obědě spolu odeli do domku, ve kterém bydlela Honzíkova teta. Byl to vysokĹź bílĹź dĹm a teta je oba pĹivítala v jeho dveĹích. DruhĹź den nám Honzík vysvětlil, Ĺe to byl jeho dědeĹek z VysoĹiny. Vyprávěl nám o tamních lesích a zvíĹatech, protoĹe jeho dědeĹek byl hajnĹź.