�achtick� pan� płed Boś�m soudem
Andrej �tiavnickż



��st prvn�

Vytouśen� svoboda
(1613)

Stra�idlo, nebo zbojn�k?

Doktor Sebasti�n vy�el z muŁ�rny jako duch a zam�łil podzemn� chodbou ke sklepłm. Kr�Łel zamy�lenż skl�n�je hlavu, jelikoś zd�nż strop byl pł�li� n�zkż. Ztratil płedstavu o Łase a byl płesv�dŁenż, śe Samko Chrt se uś d�vno vr�til na z�mek. Sv�til si lucernou pod nohy a vłbec si nev�iml, śe z tajn� chodby vy�li dva palatinovi voj�ci. Ti hned zpozorovali podezłel�ho chlapa, kterż jim padl do r�ny. Z d�lky vypadal jako pekelnż pł�zrak a jeden z nich se pro jistotu płeśehnal.
"Co jsi zaŁ? Stra�idlo, nebo zbojn�k?" załval na n�j ten druhż a vytasil nablżskanou �avli. "Ani se nehni, nebo ti rozp�łu bachor!"
"A vy dva, co tu stra��te?!" odsekl doktor Sebasti�n strnulż płekvapen�m. "Vy jste mi tu chyb�li, c�nov� voj�Łci!"
"V�ak ona t� płejde chu� śertovat, valibuku!" pohrozil jeden z voj�kł a płilośil mu hrot �avle na prsa. "Co tu d�l� a kam jde�?! Poru�il jsi pł�kaz velkomośn�ho palatina Thurza a płjde� s n�mi nahoru do"
"To by staŁilo, vy poseroutkov�!" skoŁil mu do łeŁi doktor Sebasti�n a udełil ho lucernou po hlav� tak prudce, śe nestaŁil ani vykłiknout. Padl naznak a złstal nehybn� leśet.
"Ty hulv�te!" załval druhż a pohotov� na n�j nam�łil pistoli. "Ani se nehni a dej ruce za hlavu, nebo t� po�lu na onen sv�t!"
Doktor Sebasti�n se nelekl. Prudkżm śderem mu vyrazil zbra� z ruky a vz�p�t� ho pra�til lucernou pł�mo do obliŁeje. Zarachotil vżstłel a pistole narazila na v�pencovou st�nu. Voj�k załval bolest� a zułiv� se vrhl na Sebasti�na. Doktor mu u�t�dłil dobłe m�łenż śder pod p�s a on se s vżkłikem zł�til k zemi jako pod�atż strom. Sebasti�n se shżbl, vzal ze zem� pistoli a zam�łil ke sklepłm.
Sotva otevłel dvełe, uvid�l ofici�la n�da�dyovsk�ho z�mku �tefana Revick�ho, kterż mu �el naproti. Proch�zel s lucernou v ruce mezi obrovskżmi sudy s v�nem, a kdyś ho zahl�dl, spadl mu k�men ze srdce.
"Jsi śivż, Sebasti�ne? Nepotkals dva voj�ky?"
"Kdyby jen potkal, pł�teli, nauŁil jsem je v kostele hv�zdat! Hned tak se nevr�t�. A kde ty se tu bere�?"
"Zpupnż Thurzo uś spokojen� sp�, ale poslal ty dva lotry, aby obhl�dli podzem�. Mus� odtud co nejrychleji zmizet, abychom nevzbudili ani nejmen�� podezłen�. Kde jsou ostatn�?"
"Hrab� s p�sałem uś jsou d�vno za horama a Samko s Adamem urŁit� taky. Nebżt tebe, �tefane, palatin by n�s tu naŁapal. N�kdo n�s musel zradit!"
"To nev�m, ale mus�me j�t! Młśe� płespat na fałe, mluvil jsem s dłstojnżm p�nem, anebo"
"Jestli m�m płichystan�ho kon�, nebudu t� zdrśovat. Do Podolia nen� daleko a aspo� nebudu nikoho obt�śovat."
"D�lej, jak mysl�, Sebasti�ne. Je po płlnoci a płituhuje. Podkon� na tebe Łek�, płjde� boŁn� br�nou, aby t� nevid�li voj�ci."

"Ach, drahż młj, uś nemohu! Jsem cel� promrzl� a opou�t�j� m� s�ly."
"Vydrśte, Anno Rosino, jsme skoro na m�st�!" povzbuzoval ji Samko Chrt. "Nejste zvykl� na takovou n�mahu, vśdy� jste cel� m�s�ce hnila ve v�zen�!"
Zvon na v�śi kostela v Pie��anech pr�v� odb�jel płlnoc, kdyś procv�lali kolem a zam�łili k zn�m�mu hostinci Pod ka�tanem.
"Tady se zahłejeme a odpoŁineme si, vz�cn� pan�! Nejhor�� m�me za sebou, nen� tłeba ztr�cet hlavu!"
"A co kdyś u śida Abrah�ma naraz�me na sl�dily Stanislava Thurza?"
"Nesmysl! Nemaj� ani potuchy, śe jste ufrnkla ze śal�łe!"
KoneŁn� byli u c�le. Samko Chrt seskoŁil z kon�. Pomohl sv� spoleŁnici sklouznout ze sedla, objal ji a pol�bil. Byla zkłehl�, sotva st�la na nohou, ale jeho roztouśen� rty a horouc� dech ji jako z�zrakem probraly k śivotu. Płivinula se k n�mu a ś�dostiv� jej pol�bila. Blaśenż pocit svobody j� pronikal celżm t�lem a rozehł�val ztuhl� śdy jako sluneŁnż jas.
"Zachr�nil jsi m� a vysvobodil z toho podzemn�ho pekla," �eptala rozechv�le a obj�mala jej. "V�echno ti vynahrad�m, milż Samko"
"Uklidn�te se, Anno, a bu�te siln� jako płedt�m, neś v�s manśel uvrhl do v�zen�.!"
Vymanil se z jej�ho n�śn�ho sevłen� a zabouchal na dvełe hostince. Byl płekvapenż, śe se uvnitł je�t� sv�tilo. Usly�el t�śk� kroky a muml�n�. Z�mek zaskł�p�l a dvełe se pootevłely. Spatłil zn�mou tv�ł hostinsk�ho, kterż na n� vytłe�til oŁi a śśasem napr�zdno polkl.
V prvn� chv�li si myslel, śe se mu to zd�. Protłel si oŁi, aby zahnal płelud, ale marn�. Velkomośn� Anna Rosina, kterou płed rokem uv�znili na �achtick�m hrad�, ve spoleŁnosti vypasen�ho pandursk�ho kapit�na, sv�ho milence, o n�mś se pov�dalo, śe ho dal zavraśdit s�m Stanislav Thurzo! Odkud je Łerti nesou? Nejdł�v Łachtick� pan�, te� Listiusov�! Netrest� ho Błh za v�echny hł�chy?
"Co kouk� jako tele na nov� vrata?!" okłikl ho Samko Chrt a uk�zal rukou na usm�vaj�c� se hrab�nku. "Ztratil jsi snad łeŁ, Abrah�me, koz� brado? Copak nepozn�v� velkomośnou pan� z Temat�na a pandursk�ho kapit�na?"
"Ba v�ru, skoro ani ne!" zavrŁel hostinskż, kterż se pr�v� chystal do postele.
"Uś jsi nadobro płi�el o rozum, ty vydłiduchu! Venku je mraziv� noc a ty n�s ani nepust� d�l?!"
"To jsem nełekl, Samko!" br�nil se hostinskż a ustoupil od dveł�, protośe Chrt se valil dovnitł jako lavina. "Ó, milostiv� pan� Anno, raŁte vstoupit a odpus�te star�mu krŁm�łi, śe v�s v prvn� chv�li nepoznal!"
"D�kuji ti, Abrah�me," odv�tila s chladnżm śsm�vem a ve�la do hostince. "Douf�m, śe m� pro n�s vytopenż a pohodlnż pokoj!"
"Pravdaśe, urozen� pan�, pro v�s m�m v�echno! Jestli chcete złstat na noc, bude mi pot�en�m, i kdyś jsem v�s o płlnoci"
"NeŁel jsi n�s, ty starej li��ku?" płeru�il ho rozesm�tż Samko Chrt a pohodln� se rozvalil za stolem, u kter�ho je�t� płed hodinou sed�la Alśb�ta B�thoryov� se svżm śnoscem."Jak vid�, nic se ti nezd�, jsme tu. Na nic se neptej a płines n�m svałen� v�no a poł�dnou veŁełi!"
Hostinskż se uklonil a odb�hl do kuchyn�. Jasn� plam�nky sv�c� a vłn� peŁen�ho masa je�t� v�ce zvżraz�ovaly pł�jemnż pocit ślevy, kterż se jich zmoc�oval. Listiusov� se płitulila k Samkovi a pohladila jej po mrazem zarudl� tv�łi.
"Douf�m, Samko, śe n�s dnes v noci nebude nikdo vyru�ovat"
"To by n�m tak chyb�lo, rozko�n� holubice. Nic se n�m nemłśe st�t, tady jsme v bezpeŁ�. Hned r�no vyraz�me na Trnavu!"
"A to se m�m celou tu dlouhou cestu trm�cet v sedle? Vśdy� zahynu dł�v, neś tam dojedeme. A proŁ do Trnavy, a ne na �intavu?"
"Tam by v�s znovu uv�znili. Kdyś bude klidn� poŁas�, do veŁera se dostaneme do Pre�purku, kde m�m dobr� pł�tele."
"Chce� m� opravdu zab�t, Samko?! Nejsem zvykl� cv�lat v sedle, a uś vłbec nevydrś�m tak nebezpeŁnou a dlouhou cestu. To jsem rad�i mohla złstat v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad� a"
"Ale, drah� Anno, nebu�te naivn�! M�m tady v Pie��anech pł�tele, kterż n�m pronajme pohodlnż koŁ�r se san�mi. Dobłe mu zaplat�m, vśdy� pen�ze zmłśou v�echno. Nebo snad chcete padnout do rukou sv�ho surov�ho manśela?"
"Nehn�vej se, młj milż, nemyslela jsem to zle. Kdyś seśene� pohodlnż povoz, pojedu s tebou tłeba na kraj sv�ta!"
"To je spr�vn� łeŁ," rozz�łil se a pol�bil ji. "Se mnou se nemus�te niŁeho b�t, vśdy� v�s miluji uś"
"No ne, jak v�m to sv�dŁ�, milostiv� pan�!" płeru�il ho hostinskż płin�eje velkż podnos s j�dlem. "L�ska kvete v kaśd�m Łase, i kdyś venku płituhuje. Tak pros�m, jezte a pijte, co hrdlo r�Ł�!"
"Jsi starż chl�pn�k, Abrah�me," odbyla ho a vzala do ruky dśb�n s vo�avżm svałenżm v�nem, "ale hlady u tebe neumłeme!"


V�echno prob�hlo podle dohody!

"V�tej v Pre�purku, Juraji!" vy�el palatinovi naproti jeho sekret�ł Belo RadenoviŁ, kdyś se otevłely dvełe bohat� vyzdoben� s�n�. "Jak� byla cesta?"
"Ani se neptej. Jsem unavenż a promrzlż do morku kosti, zima je letos mimoł�dn� dlouh� a tuh�. D�kybohu, śe bylo celż den jasno a nemuseli jsme se cestou nikde zdrśovat."
"Sedni si, najez se a napij, abys zbyteŁn� neztr�cel Łas. V�echno vy�lo podle pl�nu?"
"D�kuji ti, Belo. Douf�m, śe dvojnice Łachtick� pan� uś je v podzemn�m v�zen�. Kdyś jsem veŁer nav�t�vil Alśb�tu B�thoryovou, nechal jsem dvełe podle dohody odevłen�. Zadrśel jsem voj�ky a ostatn� uś bylo z�leśitost� sedmihradsk�ho v�vody."
"Um� si płedstavit ten skand�l, kdyby se tajn� dohoda vyzradila? Jestli snad v podzem� sl�dil hrab� F�bry, nejsem si niŁ�m jist!"
"Bu� klidnż, Belo, ten kr�lłv sl�dil trŁ� ve sv�m pal�ci. Nocoval jsem na z�mku, ale nebyl tam, ani ti jeho obrovit� kump�ni. Pokud Zikmund B�thory dodrśel slovo, nikdo uś F�brymu neuv�ł�, śe Alśb�ta B�thoryov� zmizela z Łachtick�ho hradu!"
"Jen v tom pł�pad�, śe skuteŁnou Łachtickou pan� nepozn� n�kdo z jej�ch śhlavn�ch nepł�tel. To je v�ak z�leśitost krvelaŁn�ho v�vody, ne na�e."
"To si sedmihradskż kn�śe nemłśe dovolit! ZniŁil by nejen celż pl�n, ale i mou Łest a moc. Jestli nepotvrd� dohodnutou z�m�nu za dvojnici do dvou dnł"
NestaŁil domluvit, nebo� se dvełe otevłely a dovnitł ve�el tajnż posel Zikmunda B�thoryho. Na hlav� m�l śeleznou płilbici a zam�łil pł�mo k palatinovi. Srazil podpatky vysokżch bot, uklonil se a łekl:
"Złejm� jsem v�s vyru�il, velkomośnż pane. Pos�l� m� n� mocnż v�voda se vzkazem, śe v�echno je podle domluvy a bohat� se v�m odm�n�!"
"Kde je sedmihradskż kn�śe te�?" zeptal se Thurzo a pł�sn� si płem�łil neŁekan�ho vetłelce. "R�d bych se s n�m setkal."
"Nen� to mośn�, v�voda se moment�ln� zdrśuje v S�rv�ri."
"To je opravdu divn�," odpov�d�l palatin a popo�el k n�mu. "Kaśdop�dn� ode mne srdeŁn� pozdravuj sv�ho p�na. Te� poj� s n�mi dolł, nemłśeme t� płece propustit s pr�zdnou. UrŁit� jsi po dlouh� cest� vyhladov�l."
Muś s ostłe łezanou tv�ł� pod�koval a spoleŁn� se sekret�łem vy�el na chodbu. S�� złstala pr�zdn�, jen Łernż dżm, kterż se vzn�el nad dohas�naj�c� sv�Łkou, ru�il poklidnou atmosf�ru. Na stole st�le leśelo nedotŁen� j�dlo pro palatina a v krbu praskalo such� dłevo.
Vtom se zavlnil jeden z t�śkżch brok�tovżch z�v�sł a vystoupil zpoza n�j malż podsaditż muś. Byl to Imrich Z�tureckż, poboŁn�k Bela RadenoviŁe, kterż vyslechl celż jejich rozhovor. Do�el ke dveł�m, vyhl�dl na chodbu a vyb�hl jako st�n. Płes terasu schodi�t� obe�el vstupn� halu Thurzova pal�ce. Ve�el do sv�ho pokoje, hodil na sebe hu�atż kośich, vy�el ven a zamkl dvełe. Płes zasn�śen� n�dvoł� zam�łil ke st�j�m a pozdravil star�ho podkon�ho.

"Błh ti sv�łil mimoł�dn� t�śkou ślohu. Bu� si v�dom obrovsk� odpov�dnosti, protośe to, cos vid�l na vlastn� oŁi, nemłśe bżt pouh� n�hoda. Je to d�lo prozłetelnosti, kter� t� pouśila jako n�stroj proti ��belskżm pl�nłm mocnżch tohoto sv�ta."
"Nikdo mi v�ak neuv�ł�, ctihodnż otŁe," nam�tl novic Adam płedstaven�mu Albertovi, gvardi�novi kl�tera, "śe Alśb�ta B�thoryov� utekla s pomoc� toho zjizven�ho lotra z podzemn�ho v�zen�. Natoś kdyś ji nahradila łeŁ� i pohyby t�la navlas podobn�, dokonal� dvojnice. Rad�i jsem m�l złstat tady u v�s a nemusel"
"Nerouhej se, młj synu!" zdvihl pł�sn� pravici gvardi�n a druhou ruku polośil Adamovi na ramena. "Tv� m�sto bylo a złstane tam. Netrap se t�m, jestli ti n�kdo uv�ł�, anebo neuv�ł�. Błh t� poslal do toho ��belsk�ho hn�zda, aby prostłednictv�m tv� odvahy a moudrosti zabr�nil v�t�zstv� hł�chu nad spravedlnost�. Pokud odm�tne� toto posl�n�, vyd� du�i napospas d�monovi a bude� muset opustit zdi kl�tera!"
Mlad�k smutn� sklonil hlavu a c�til, jak se ho zmoc�uje bezradnost a bolest. Kdyś jej gvardi�n pohladil po bohatżch kuŁer�ch, upłel na n�j zrak a zahled�l se do jeho laskavżch oŁ�. Znal dobr� srdce, kter� se skrżvalo za pł�snżmi rysy tv�łe a ryt�łskżm drśen� t�la, proto se znovu zeptal:
"Co m�m tedy d�lat?"
"Poj� se mnou do kaple, a neś tam dojdeme, uvaśuj nad t�m, co jsem ti łekl. Nebudu t� do niŁeho nutit, m�l bys v�ak poslechnout boś� vżzvu, jej�mś poslem ses stal v podzem� Łachtick�ho hradu."
Vy�li ze skromn� zał�zen� m�stnosti a śzkou tmavou chodbou zam�łili k toŁitżm schodłm. Gvardi�n drśel lucernu a sv�til novici pod nohy. Ten nech�pal, proŁ ho płedstavenż vede do kaple, kter� zela pr�zdnotou, ponołena do nevl�dn�ho �era. Jen v�Łn� sv�tlo nad svatost�nkem d�valo nad�ji, śe tma nezv�t�z� nad sv�tlem. Adam si klekl płed olt�ł, gvardi�n Albert se postavil płed n�j a polośil mu ob� ruce na ramena. Adam c�til, śe se mu tłesou, ale nełekl ani slovo. Sklonil hlavu a s tlukouc�m srdcem Łekal, co bude n�sledovat.
"Jak ses rozhodl?" ozval se gvardi�n a ruce mu znovu polośil na hlavu. "Chce� bżt pokornżm n�strojem v rukou V�emohouc�ho a złstat v�rnż jeho vżzv�?"
"Ano, chci!" odv�til Adam bez zav�h�n�. "S pokornżm srdcem se podrob�m boś� vłli a ud�l�m v�echno, aby pravda zv�t�zila nad temnotami!"
Aś te� si s dojet�m v�iml, śe ve starcovżch oŁ�ch se lesknou slzy. NaznaŁil mu, aby vstal, a vroucn� jej objal. V�Łn� sv�tlo zlov�stn� zapraskalo, jako by se n�kdo kradl za olt�ł. Gvardi�n se pod�val, ale nevid�l nikoho.
"Płistup sem k svat�mu dłevu kł�śe a opakuj po mn� slova pł�sahy! Dotkni se Kristova boku a ł�kej spoleŁn� se mnou!"
Adam nech�pav� vystoupal po mramorovżch schodech k olt�łi a s b�zn� v srdci se dotkl vyłez�van�ho t�la Spasitelova. Sledoval kaśdż pohyb rtł płedstaven�ho a jeho mladick� srdce dun�lo jako srdce zvonu.
"Pł�sah�m płed kł�śem na�eho P�na Jeś�e Krista, śe se v pł�pad� ��blem posedl� Alśb�ty B�thoryov� ned�m zl�kat na cestu hł�chu, ale budu se drśet pravdy, cti, Łistoty a hlasu sv�dom�! K tomu mi dopom�hej Błh!"
Gvardi�n hled�l do jeho velkżch odu�evn�lżch oŁ� a on pomalu, jako n�m�s�Łnż, opakoval slova pł�sahy. Kdyś skonŁili, złstal st�t jako u vytrśen�.Płedstavenż mu pośehnal znamen�m kł�śe a n�hle mu sevłel rameno. Adam vykłikl płekvapen�m, jako by se vr�til z jin�ho sv�ta do reality.
"Nikdo z tebe nemłśe sejmout błemeno posl�n�, kter� ti sv�łil dobrotivż Błh, młj synu!" prohl�sil slavnostn�m hlasem gvardi�n a zvedl ze zem� lucernu. "N�sleduj m�, płjdeme do m�ho pokoje a tam sep�eme dekret pro velkomośn�ho hrab�te F�bryho. Jen on młśe zjednat poł�dek a napomoci v�t�zstv� spravedlnosti nad krvelaŁnou besti� z �achtick�ho hradu. A ty mu v tom pomłśe�!"
"Ale jak, kdyś ani nev�m, kde se hrab� nach�z�?"
"Płiprav�m t� na cestu a d�m ti pen�ze. Vyhled� ho v Pre�purku. S�m jsi ł�kal, śe tam m� honosnż pal�c. Mus� mu odevzdat młj dekret a vypov�d�t v�echno, cos zaśil."
"A co bude potom, ctihodnż otŁe? M�m se vr�tit do kl�tera?"
"Ne. Złstane� v jeho sluśb�ch aś do t� doby, neś Alśb�tu B�thoryovou postav� płed soud a spravedliv� odsoud�, rozum�?"
"Ud�l�m v�echno podle boś� vłle, s pomoc� prozłetelnosti!" odpov�d�l Adam a vy�el z kaple. C�til, śe jej gvardi�n śpln� magnetizuje, s�la jeho osobnosti ho zcela fascinovala. Kr�Łel mu v pat�ch a natahoval za n�m ruku, nebo� se mu zd�lo, śe se ne n�j z vysok� klenby s�paj� ohavn� d�moni, jejichś hul�k�n� a vyt� se m�s� s rouhavżmi kletbami.

"V�ude dobłe, doma nejl�pe! Po tak nam�hav� cest� je velmi dłleśit� poł�dn� si odpoŁinout. Proto v�m rad�m, abyste se hned nepou�t�l do pr�ce a rokov�n�, nebo si ubl�ś�te."
"Souhlas�m, pł�teli," odv�til hrab� F�bry v dobr�m rozpolośen� sed� v pohodln�m kłesle proti doktoru Sebasti�novi, "ale realita je zcela jin�. Od Łasn�ho r�na m� Łek� mnoho śłednick� pr�ce, n�kolik dłleśitżch jedn�n� s kr�lovskżmi r�dci a Łleny v�de�sk� advok�tn� komory. Krom� toho velmi dobłe v�"
"Mus�m v�s płeru�it, pane, nebo� trv�m na tom, co jsem łekl. Upozor�uji v�s, śe je to v z�jmu va�eho zdrav�. Vynechte z�tra aspo� polovinu z dohodnutżch setk�n� a zajd�te si do nedalekżch hor. To v�m prosp�je."
"D�kuji, Sebasti�ne, ale ud�l�m si to po sv�m. Rad�i mi vysv�tli, kde je Pavel ��rskż a n� vypasenż Samko Chrt."
"P�sał złejm� sed� v hostinci Pod ba�tou, pokud nesp�, a Samko se propadl do zem�. Kdyś jsem vyrazil z �achtic, domn�val jsem se, śe bude s v�mi. Jestli se dodnes nevr�til, tak se mu n�co zl�ho płihodilo."
"To by n�m tak chyb�lo! Co kdyś ho zatkli palatinovi voj�ci? Vyt�hnou z n�j i to, co d�lal s kr�snou Listiusovou płed tłemi roky, u Łerta pandursk�ho! Jestli se do z�tłka nevr�t�, płjdete ho hledat, jinak jsme"
Nedołekl. Dvełe se hluŁn� otevłely dokoł�n a v nich se objevil udżchanż p�sał. Shodil ze sebe kośich a odhodil ho na śidli. Dlan� si utłel zpocen� Łelo a posadil se do pohodln�ho kłesla.
"Dobrż veŁer! Trochu jsem se zdrśel ve m�st�, douf�m, p�nov�, śe jste nepotłebovali m� sluśby."
"Vłbec ne, ale hned te� mus�m napsat tłi listy, pł�teli. Jsi schopnż vz�t do ruky brk a trefit se do kalam�łe?"
"Płirozen�. Snad m� nepodez�r�te z opilosti, pane. Tady doktor Sebasti�n m� młśe hned na m�st� prohl�dnout a płesv�dŁ�te se"
"Tak uś łekni, co m� na srdci," płeru�il ho hrab�, kterż podle vżrazu v p�sałov� obliŁeji od prvn� chv�le v�d�l, śe zase n�co vyŁenichal.
"Kdyś jsem odch�zel z hostince Pod ba�tou, vł�tili se dovnitł Łtyłi voj�ci �igmunda B�thoryho a zaŁali se nem�stn� roztahovat. Dva z nich jsem poznal na prvn� pohled"
"A pustil ses s nimi do rvaŁky!" skoŁil mu do łeŁi F�bry. "Jestli jsi ud�lal �kodu hostinsk�mu, urŁit� to za tebe nezaplat�m."
"Nic takov�ho, urozenż pane! ��dn� rvaŁka, ś�dn� vżdaje. Ti lotłi m� płed dv�ma roky varovali, abych mlŁel. A ten, co jsme ho chytli v podolsk� krŁm�, patł� k nim!"
"Snad mi nechce� namluvit, śe sedmihradskż Herodes je op�t v Pre�purku? Jestli je to pravda, tak n�s palatin Thurzo znovu tah� za nos!"
"Nebavil jsem se s nimi, ode�el jsem i s pł�telem k Dunaji pod�vat se na ledov� kry. Jestli je �igmund B�thory v Pre�purku, nev�m. Vid�l jsem v�ak na vlastn� oŁi Alśb�tu B�thoryovou a młj pł�tel zrovna tak!"
"Tys naŁisto ze��lel!" vykłikl hrab� a vyskoŁil z kłesla. Płistoupil k n�mu, chytil ho za mohutnou ��ji a sevłel ji plnou silou. "UrŁit� jsi byl śpln� namol, anebo jsi m�l halucinace i s t�m svżm kump�nem!"
"Kłivd�te mi, pane. Byl jsem zcela stł�zlivż a vid�l jsem ji s t�m chl�pkem s jizvou pod pravżm okem, na kter�ho jste je�t� ned�vno"
"KoŁ� Peter, Łert ho vem!" nenechal jej domluvit hrab� a zaŁal płem�łovat m�stnost dlouhżmi kroky. "Jak t� zn�m, vysl�d� i potkana v d�łe, ale kde by se tu v Pre�purku vzala Łachtick� pan�?! A s t�m zjizvenżm kump�nem, kterż m� cht�l płipravit o śivot! To nen� mośn�!"
"Na mou du�i jsem je vid�l, młj pane. To młśu odpł�s�hnout, jako śe se Pavel ��rskż jmenuju! Je�t� płedevŁ�rem byla v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad� a dnes se proch�z� u Dunaje!"
"Bu� jsi bl�zen ty, nebo j�!" rozesm�l se hrab�. "Co by łekl palatin, kdyby ji potkal u Dunaje tak jako ty?!"
"To opravdu nev�m, ale jsem si jistż, śe to byla ona! Pokud"
N�kdo neŁekan� zaklepal na dvełe a ty se potichu otevłely. Ve�el sluha, uklonil se, pohl�dl udiven� na F�bryho a klidn� ozn�mil:
"Odpus�te, velkomośnż pane, ale za dvełmi Łek� nal�havż posel od urozen�ho palatina Thurza."
"Nejsp� jsem se doŁista zbl�znil!" vybuchl hrab� a posadil se. "N� doktor Sebasti�n m�l pravdu. Jen ś�dn� rozŁilov�n�. Kdyś uś tu je, a� vejde, aspo� bude veseleji."
Starż sluha se uklonil a vpustil dovnitł mal�ho, podsadit�ho chlap�ka. Zavłel dvełe a vrt� pohor�en� hlavou nad poŁ�n�n�m sv�ho p�na ode�el.
"Młj ty smutku, prż posel od palatina!" vzpamatoval se hrab� a znovu vyskoŁil z kłesla jako tygr. Objal pł�choz�ho a n�sil�m jej usadil vedle sebe. "Kde se tu bere�, Imrichu?! Sto let jsem t� nevid�l, ty starż li��ku!"
"D�kuji uctiv�, pane hrab�," odpov�d�l Imrich Z�tureckż a po�ouchle se usm�l. "V� lokaj m�l pravdu. �iju a sl�d�m v pal�ci palatina Thurza a zat�m jsem st�le v�rnżm poboŁn�kem jeho sekret�łe Bela RadenoviŁe."
"Jsi hlava otevłen�, Imrichu! Płizn�m se, śe jsem na tebe skoro zapomn�l. Nehl�sil jsi ś�dn� nov� zpr�vy, nedal jsi o sob� nic v�d�t."
"Je t�śk� bżt souŁasn� na dvou m�stech. Nemłśu bżt tady a z�rove� v Thurzov� pal�ci. Dozv�d�l jsem se, śe jste se koneŁn� vr�til z �achtic, a tak jsem musel riskovat a vytratit se z pal�ce. Jde o delik�tn� z�leśitost!"
Tak ven s t�m, Imrichu, nedr�sej mi zbyteŁn� nervy. Co se, dofrasa, d�je?!"
"Zcela nav�t�vil sedmihradskż v�voda palatina Thurza v jeho pal�ci. Ne ofici�ln�, ale v hloup�m płestrojen�. Płedestłel mu ��belskż pl�n. Jak un�st Łachtickou pan� z podzemn�ho v�zen�, a płivedl navlas podobnou dvojnici, kter� ji m�la nahradit v cele. Vid�l jsem ji na vlastn� oŁi a młśu v�m sm�le ł�ct, śe ani byste"
"Zatracen�!" zaklel hrab� a vytłe�til oŁi na sv�ho nejlep��ho �picla, kterż pro n�j riskoval kłśi. "To by znamenalo, śe n� plno�t�hlż p�sał nebyl opilż a nem�l halucinace."
"KoneŁn� jsi m� rehabilitoval v oŁ�ch na�eho p�na, Imri�ko!" zvolal Pavel ��rskż nad�en� a popl�cal silnou rukou mal�ho poboŁn�ka po z�dech. "Asi płed hodinou jsem vid�l tu ��blem posedlou hrab�nku, jak se proch�z� se svżm kump�nem u Dunaje, ale nikdo mi to nechce v�łit!"
"A palatin s t�m zloŁinnżm pl�nem souhlasil?" zeptal se F�bry nedoŁkav� a pohl�dl na Z�tureck�ho. "Jsi płesv�dŁenż, śe je to pravda?"
"Płed chv�li jsem za z�v�sem vyslechl palatinłv rozhovor s tajemn�kem. Płi�el sp�nż posel �igmunda B�thoryho a ohl�sil Thurzovi, śe v�echno prob�hlo podle dohody. V�m, śe Belo RadenoviŁ m� strach, aby se celż pl�n neprozradil, a palatin se ob�v� va�� pł�tomnosti na �achtick�m hrad�. M�m obavy, śe"
"PoŁkej, Imrichu, tady jdou v�echny śerty stranou! Kde je podle tebe �igmund B�thory? Je v Pre�purku?"
"Podle slov toho posla je v S�rv�ri."
"To n�m je�t� chyb�lo, p�nov�!" zalomil rukama hrab� a postavil se. "Upł�mn� łeŁeno, v�echno na�e śsil� a n�maha jsou nadobro v h�ji! Je�t� płed dv�ma dny jsme vid�li Alśb�tu B�thoryovou v podzemn�m śal�łi."
"Mohla uś to bżt ta jej� dvojnice," ozval se doktor Sebasti�n. "Imrich m� pravdu. Palatin Thurzo płi�el na �achtickż hrad jen proto, aby uskuteŁnil z�m�r �igmunda B�thoryho. My jsme płed n�m museli ut�ct a on beze sv�dkł"
"To je ��blovo d�lo, p�nov�!" płeru�il jej hrab�. "Płizn�m se, śe je mi na zvracen�. Navzdory tomu v�s v�echny zvu na dobrou veŁełi."
"To je tu��m odm�na za m� dobr� zpr�vy," zamumlal Pavel ��rskż a dal se do sm�chu. "Kdyś m� Łlov�k hlad, nemłśe płemż�let."
"A kdyś je płejedenż, chce se mu zvracet!" doplnil ho sarkasticky doktor Sebasti�n a usm�l se na Imricha Z�tureck�ho.
"Jen ś�dn� h�dky," napomenul je hrab�. "Mus�me vz�t rozum do hrsti a podniknout śŁinn� kroky, nebo se skuteŁn� Alśb�ta B�thoryov� uś nikdy nevr�t� do podzemn�ho śal�łe. A je�t� n�co. Jestli n�m tu katastrofu potvrd� i n� v�rnż pł�tel Adam, duch podzem�, tak si młśeme hodit opr�tku."

"Jsem ��astn�, drahż, śe mohu po dlouhżch m�s�c�ch znovu svobodn� dżchat," promlouvala Łachtick� pan� k drsn�mu milenci. "Boj�m se ale, śe m� tu n�kdo pozn�."
"Se mnou jsi v bezpeŁ�, nemus� se niŁeho a nikoho ob�vat. KoŁ� Peter ti st�l dlouh� roky v�rn� po boku, na to nezapome�. Slouśil jsem ti v dob� tv� nejv�t�� moci a bd�m nad tebou po smrti tv�ho manśela aś dodnes."
"M�la jsem bżt tehdy mnohem opatrn�j��. Moje moc a sl�va se uś nikdy nevr�t�, rozbily se na kusy jako tyto ledov� kry. Nezłstalo mi uś"
"Nebu� malomysln� a malichern�, Alśb�to!" płeru�il ji znechucen�. "Tvoje sl�va se je�t� vr�t�, ale moc si rozd�lili pł�buzn�. St�hni si klobouk n�ś a zakryj si tv�ł!"
Proch�zeli se u rozvodn�n�ho Dunaje. �achtick� pan� m�la na sob� dlouh� Łern� �aty a drahż kośich. KoŁ� Peter byl obleŁenż v elegantn�m kab�t� a na hlav� m�l vysokż klobouk, kterż v t� dob� nosili z�mośn� aristokrat�. Drśeli se v podpaś� jako manśel� a pozorovali tł�t�c� se ledov� kry, kter� s hukotem un�ela drav� łeka.
Navzdory chladn�mu poŁas� tu v t�to veŁern� hodin� bylo velmi ru�no. M욝an� se sem r�di chodili proch�zet. Voj�ci se proh�n�li na kon�ch, drośk�łi st�li opod�l a Łekali na urozen� p�ny a paniŁkami, kter� uś unavilo nekoneŁn� korzov�n�. Nikdo z kolemjdouc�ch nem�l ani zd�n�, śe se mezi nimi proch�z� ob�van� Alśb�ta B�thoryov�, o kter� se vypr�v�lo
"Ach bośe, jak jsou ti lid� marniv�," povzdychla si Łachtick� pan� pohl�śeje na mladż p�r płed nimi. D�vka se tulila k mlad�mu muśi, on ji obj�mal a l�bal, płestośe to na vełejnosti nebylo dovolen�. Jejich n�śn� lask�n� vyvol�valo v hrab�nŁin� zkaśen�m srdci pocit nostalgie a smutku.
"Snad neś�rl� na ty zamilovan�, m� ne��astn� pan�?" łekl a pevn� ji objal. "NestaŁ� ti moje l�ska a obdiv? Vśdy� uś nejsi nejmlad��. Neznamen� to"
"Nemus� m� ut�ovat. Ztratila jsem v�echno. Złstaly mi jen vżŁitky sv�dom� a śivot na śt�ku, kterż jsi zachr�nil pr�v� ty, dravż ryt�łi m�ho srdce!"
Ani si nev�imli, śe n�kolik krokł za nimi kr�Łej� dva lid�, s nimiś se uś setkali. On byl zavalitż, mohutnż kośich mu obep�nal velk� błicho, kter� nesl hrd� płed sebou. Kdyś zaslechl hlas Łachtick� pan�, płidal do kroku, jako by necht�l v�łit svżm u��m.
"Sly�ela jste to, Anno Rosino?" za�eptal k mlad� d�m� a letmo ji pol�bil. "To nemłśe bżt pravda, u v�ech rohatżch. Vśdy� to je"
"Ti�eji, Samko," nenechala jej domluvit, "nebo n�s usly�� a prozrad�me se. Vid� a sly�� velice dobłe. Ano, je to Łachtick� pan�!"
"Poj�me okamśit� zp�tky, nebo se doŁista zbl�zn�m! Kde se tu vzala? Vśdy� jsem ji je�t� płed dv�ma dny vid�l v podzemn�m śal�łi."
"na to je vcelku jednoduch� odpov��. Na�li j� dvojnici! A v�, kdo je ten uhlazenż p�n po jej�m boku?"
"N�jakż vysoce postavenż pł�buznż nebo dobłe situovanż milenec."
"To je ten nadh�n�Ł, co m� na sv�dom� stovky nevinnżch d�vek, młj drahż. Płi�el ji vysvobodit je�t� dł�v neś ty m�. ��kaj� mu koŁ� Peter.
Samko Chrt ztuhl. Hned si vzpomn�l na toho zjizven�ho ��bla, kterż ho nemilosrdn� tżral b�hem dlouh� cesty na F�z�r, kdyś se podałilo un�st i hrab�te F�bryho. Po z�dech mu b�hal mr�z a na Łele vystoupil studenż pot. S śzkost� v oŁ�ch si ho nejdł�v nev�ł�cn� płem�łil. Aś te� poznal jeho drśen� t�la, chłzi a pohyb rukou. Kde se tu ten vrah bere?
"Poj� rychleji, Samko!" nal�hala Listiusov�, kter� byla velmi zv�dav�. "Chci sly�et, o Łem si ti dva pov�daj�. Mośn� tu bude pro tebe"
"V ś�dn�m pł�pad�, Anno! Jestli m� ten nadh�n�Ł pozn�, je schopen na m�st� m� zab�t a v�s pon�ś� tak, śe budete do smrti litovat.!
N�sil�m ji zastavil v ladn� chłzi, objal a prudce ji płivinul na hru�. ZaŁal ji n�ruśiv� l�bat, aś se kolemjdouc� pohor�ovali a kroutili hlavami. �achtick� pan� a jej� milenec se ztratili ve veŁern�m oparu a v�c uś je nevid�li.


Posledn� slovo m� panovn�k

"Nechejme malichernosti stranou, milż pł�teli, a v�nujme se podstat� na�eho setk�n�!" zvż�il hlas panovn�k a letmo se usm�l. "Jak je mośn�, śe se Alśb�ta B�thoryov� do dne�n�ho dne nezodpov�dala za sv� zloŁiny płed kr�lovskżm soudem?"
"Vy�etłovac� proces zdrśuj� nepłedv�dan� politick� okolnosti, Va�e kr�lovsk� Vżsosti," odpov�d�l palatin znechucen�. "Nal�hav� probl�my, kter� płin�� doba, nesnesou odkladu. Snaś�m se ud�lat maximum pro uzavłen� tohoto skand�lu, ale potłebuji je�t� urŁitż Łas."
"Młśe� vysv�tlit Vżsosti i n�m ostatn�m," nedal se odb�t hrab� F�bry probod�vaje palatina vżsm�nżm pohledem, naŁ jsou dobr� v�echny protokoly o vżsle��ch sv�dkł, kdyś je tv� protonot�łi nikdy nezvełejnili? Vśdy� ta, kvłli n�ś uhersk� �lechta ztratila svou pov�st, złstala nedotŁena!"
Sed�li v płij�mac� s�ni kr�lovsk�ho hradu, kterż byl centrem politick�ho d�n� v monarchii. Po prav� stran� trłnu, na kter�m byl zahalen v purpurov�m pl�ti Maty� II., sed�l hrab� F�bry s kardin�lem Forg�chem. Proti nim kr�lovskż r�dce Imrich Megyery a zachmułenż palatin Juraj Thurzo. Jeho tv�ł nev�stila nic dobr�ho, Łehoś si F�bry okamśit� v�iml.
"��d�m t�, Petere," ohradil se podr�śd�n�, "abys neshazoval mou autoritu płed panovn�kem a laskav� nezesm��oval m� tł�let� śsil� o spravedliv� prok�z�n� viny Łi neviny Alśb�ty B�thoryov�. Nem� nejmen�� pr�vo"
"Nedej se strhnout slepżm hn�vem, Juraji!" płeru�il jej kr�l, kdyś zahl�dl blesky, kter� vy�lehly z jeho oŁ�, a r�znżm gestem ruky dal najevo svou nespokojenost. "Pokud je Alśb�ta B�thoryov� prokazateln� vinn�, a tud�ś zodpov�dn� za v�echny hrłzy, o nichś se mluv� po cel� zemi, mus� se zodpov�dat płed kr�lovskżm soudem se v�emi dłsledky! Celż tento proces je płece v tv� kompetenci."
"D�kuji za dłv�ru, Va�e kr�lovsk� Vżsosti," odpov�d�l Thurzo a obr�til se k panovn�kovi. "Mus�m v�s informovat, śe s odstupem tł� let od zatŁen� Łachtick� pan� vych�zej� najevo nov� skuteŁnosti, kter� nasv�dŁuj� tomu, śe cel� kampa� proti n� byla um�le vykonstruovan�! Proto se zaŁaly ��łit f�my o jej�ch hrłzostra�nżch ohavnostech, kter� se v�ak nedaj� niŁ�m dolośit"
"To je absurdn� vżmysl, ct�nż palatine!" skoŁil mu do łeŁi kardin�l Forg�ch. "Existuj� płece pł�m� dłkazy o zloŁinech a bestialit� Alśb�ty B�thoryov�, kter� młśe hrab� F�bry kdykoli płedlośit Jeho kr�lovsk�mu VeliŁenstvu a ostatn�m zainteresovanżm."
"Jde o v� jednostrannż pohled, Eminence!" odsekl zlostn� palatin. "Nechte m� laskav� domluvit a nepłeru�ujte m�! Chci jen podotknout, śe existuje dłvodn� podezłen� na jist� nejmenovan� osoby, kter� se cht�j� zmocnit rozs�hlżch majetkł Alśb�ty B�thoryov�, a proto z n� ud�lali krvelaŁnou bestii, kter� se prż koupala v krvi nevinnżch d�vek!"
"To jsou mi v�ci!" zvolal F�bry a dal se do sm�chu.
NeŁekan� reakce v�echny zarazila, ale po chv�li se rozesm�l i zachmułenż panovn�k a s n�m kardin�l Forg�ch. Imrich Megyery a Thurzo złstali jako opałen�. Hrab� se jim sm�l do oŁ� a vyuśil situaci tak, śe byli zcela bezmocn�.
"Tak tedy Alśb�ta B�thoryov� bude nakonec svat�! V�ichni j� ubl�śili, ale ona nikomu ani vlas na hlav� nezkłivila. Drahż palatin si z n�s d�l� bl�zny!"
"N� pł�tel Peter F�bry n�s dobłe pobavil," ujal se slova kr�l, "ale te� śerty stranou! Pokud jsem informov�n, v pł�pad� Łachtick� pan� jde o brut�ln� zloŁiny, a ne o bezvżznamn� intriky majetkov�ho charakteru."
"Vy�etłov�n� st�le nen� ukonŁen�, Va�e VeliŁenstvo," promluvil palatin a v jeho hlase bylo c�tit vzrłstaj�c� nap�t�. "Mohu v�ak odpov�dn� prohl�sit, śe zat�m se jen v nepatrn� m�łe potvrdilo surov� zach�zen� Łachtick� pan� se sluśebnictvem a n�kolik men��ch deliktł krutosti."
"Palatin je natolik spł�zn�nż s jej�m pł�buzenstvem, a dokonce i s krvelaŁnżm �igmundem B�thorym, śe je zcela nere�ln�, aby se ta bestie zodpov�dala ze svżch zloŁinł płed soudn�m tribun�lem!" łekl rozhołŁen� F�bry.
"Co ł�k�, je bohapustż vżmysl!" vybuchl Thurzo a vyskoŁil z kłesla. OtoŁil se k panovn�kovi a pln hn�vu oponoval: "Hrab� F�bry je zaslepenż nen�vist� k Łachtick� pan�, proto se ji snaś� za kaśdou cenu dostat na �ibenici! Nem� v rukou ś�dn� dłkazy a vod� za nos nejen Va�e kr�lovsk� VeliŁenstvo, ale i ostatn�, kteł� jsou zainteresovan� na vy�etłov�n� jej�ch zloŁinł!"
"To je velmi tvrd� obvin�n�, vzne�enż palatine," łekl kr�l znepokojen�, "bude� n�m ho muset dok�zat!"
"M�m dolośeno soudn�m znalcem," ujal se slova Juraj Thurzo a rozŁilen� si sedl na m�sto, "śe t�ch osm ne��astnżch d�vek, jejichś t�la n� agiln� pł�tel vyt�hl z obiln� j�my, zemłelo na n�sledky nebezpeŁn�ho moru, kterż płed n�kolika lety zułil v �achtic�ch."
"Jak� nehor�zn� leś!" skoŁil mu do łeŁi Peter F�bry. "Protestuji, Va�e VeliŁenstvo, to je ur�śka na cti!"
"Nepłeru�uj m� laskav�!" okłikl ho Thurzo a vżstraśn� zvedl pravou ruku. "Svżmi polopravdami a bl�znivżmi n�pady jen mał� vy�etłov�n�. Płetvałuje� se płed Jeho kr�lovskżm VeliŁenstvem a odvi�uje� z nekoneŁnżch prłtahł tabul�rn� soudce a m� protonot�łe. Je to pravda, Imrichu?"
"To se ned� popł�t," płisv�dŁil Megyery podr�śd�n�, "hrab� F�bry intrikuje proti na�emu palatinovi na kaśd�m kroku, i kdyś oce�uji jeho radik�ln� postoj v tomto zdlouhav�m procesu. Ob�v�m se, śe spoleŁn� s Jeho Eminenc� Fran�m Forg�chem cht�j� zcela zkompromitovat Alśb�tu B�thoryovou, aby se pot� mohli"
"Nebu�te naivn� a sm�nż, pane kr�lovskż r�dce!" płeru�il ho kardin�l klidnżm hlasem. "Peter F�bry v�, co d�l�, a b�hem uplynulżch let prłb�śn� informoval na�eho vzne�en�ho panovn�ka o stra�nżch zloŁinech t� ��blem posedl� śeny. Kdykoli młśe płedlośit dłkazy, kter� vy s palatinem nem�te. Proto se jen vymlouv�te, intrikujete a m�te pr�zdn� ruce i srdce!"
"To je svat� pravda, Eminence!" zvolal kr�l a obładn� zatleskal na znamen� souhlasu. Obr�til se k zachmułen�mu Thurzovi, kterż jen s nejv�t�� n�mahou ovl�dl svou vżbu�nost, a zeptal se: "Kdo je ten soudn� znalec, Juraji? Douf�m, śe ne doktor Komorovskż. Jeho argumenty nemaj� ś�dnou cenu!"
"Je to erudovanż l�kał a jeho vżzkumy m�ly velkż ohlas zejm�na v polsk�m Krakov�!" br�nil se Thurzo a neklidn� se zavrt�l v hlubok�m kłesle, jako by sed�l na trn�. "Nen� vłŁi Łachtick� pan� zaujatż a to je velk�"
"V�m, kam m�ł�, drahż pł�teli," nenechal jej domluvit panovn�k a n�hle vstal z trłnu. "Vżzkumy doktora Komorovsk�ho jsou p�kn� v�c, ale dłkazy o nelidskżch zloŁinech Alśb�ty B�thoryov� jsou nezvratn� a do nebe volaj�c�. Hrab� F�bry n�m o tom pov� v�c."
Kr�l sestoupil po mramorovżch schodech a dlouhżmi kroky płem�łoval rozlehlou s��. Palatin a ostatn� zmaten� sledovali jeho poŁ�n�n�, kterżm jasn� d�val najevo svou nespokojenost.
"D�kuji za slovo, Va�e kr�lovsk� Vżsosti," ozval se hrab� F�bry. "Vłbec nen� pravda, śe zm�n�nżch osm d�vek zemłelo na n�sledky morov� n�kazy, jak tvrd� palatin Thurzo. Doktor Sebasti�n jednoznaŁn� potvrdil stopy po śderech a muŁen�, kter� zanechala na nevinnżch ob�t�ch ukrutn� ruka Łachtick� pan�. N�kter� z d�vek m�ly odłezan� prsty, u�i, prsy a jin� Ł�sti t�la. V�cero sv�dkł na vlastn� oŁi vid�lo pozłstatky nevinnżch ob�t�"
"Kde jsou ty zohaven� mrtvoly?!" obołil se na n�ho Juraj Thurzo. "Chci je vid�t spolu s ostatn�mi, nebo v opaŁn�m pł�pad�"
"Ovl�dejte se, vzne�enż palatine!" napomenul ho kardin�l Forg�ch odm�łenżm hlasem. "Nem�te pr�vo takhle hovołit, protośe ty dłkazy jste m�l Jeho kr�lovsk�mu VeliŁenstvu płedlośit vy, a ne hrab� F�bry. Co jste ud�lal v procesu s Alśb�tou B�thoryovou za posledn� tłi roky od jej�ho uv�zn�n� na �achtick�m hrad�? Va�i prokur�tołi a soudci v�dom�, ba na v� pł�mż pł�kaz, zahlazuj� stopy po zloŁinech a odstra�uj� ze sv�deckżch vżpov�d� sadistick� detaily, sv�dŁ�c� o jej� ��belsk� posedlosti."
To uś płesahuje v�echny meze!" vykłikl palatin Thurzo a znovu vyskoŁil z kłesla jako rozzułenż bżk. "To bych si vyprosil, od Petera F�bryho i od v�s, Eminence! Jakżm pr�vem m� obvi�ujete zde, płed na��m nejjasn�j��m panovn�kem, i kdyś nem�te v ruce jedinż dłkaz? Va�e Vżsosti, protestuji! ��d�m v�s, abyste okamśit�"
"Neprotestuj a nerozŁiluj se, n� milż palatine!" płeru�il jej panovn�k hlubokżm hlasem a majest�tn�m krokem se vr�til k trłnu. "Klidn� si sedni a dobłe poslouchej, co ti pov�m zde płed sv�dky. Płed rokem se m�l v Pre�purku konat soudn� proces se zvrhlou hrab�nkou z �achtic. Op�t złstalo v�e płi star�m, i kdyś se v Uhersku vyskytlo i n�kolik nepłedv�danżch politickżch otłesł. Proto ti ukl�d�m, abys v�c neodkl�dal łe�en� t�to skand�ln� af�ry a nejpozd�ji do V�noc postavil Alśb�tu B�thoryovou płed soudn� tribun�l. Tohoto procesu se zśŁastn�m osobn�!"
Maty� II. Kladl dłraz na kaśd� slovo a rozhodn� pohyby jeho rukou nenech�valy nikoho na pochyb�ch. Juraj Thurzo bezmocn� klesl do kłesla, jako by mu n�kdo pod�al nohy. Zaplavil jej skliŁuj�c� pocit pr�zdnoty a jeho cholerickou vżbu�nost strhl v�r rezignace a bezmoci. Byla to zdrcuj�c� por�śka a ten na�krobenż Peter F�bry se usm�v� jako bl�zen. Kdyby mohl, chytil by ho pod krkem a zardousil!
"Chyst� se snad proti mn� spiknut�, Va�e kr�lovsk� Vżsosti?" zmohl se na posledn� pokus zvr�tit situaci ve svłj prosp�ch. "V�m, odkud v�tr fouk� a komu z�leś� na m� likvidaci! Jeho Eminence"
"Ovl�dejte se a nebu�te płehnan� osobn�!" płeru�il ho kardin�l Forg�ch rozhodnżm gestem ruky. "Chceme zlikvidovat leś a nepravost, kter� uś n�kolik let buj� d�ky tomu, śe ot�l�te s ukonŁen�m procesu."
"Protestuji, Va�e VeliŁenstvo!" vzboułil se kr�lovskż r�dce, kterż se ob�val Thurzovy reakce. "To je neslżchan�! Jeho Eminence zneuś�v� sv� pravomoci a z kaśd�ho jej�ho slova je c�tit neskrżvan� nen�vist vłŁi Juraji Thurzovi. Domn�v�m se, śe vysokż c�rkevn� hodnost�ł ba nem�l"
"Nebu� zbab�lżm poruŁn�kem vzne�en�ho palatina, Imrichu!" nenechal jej domluvit kardin�l a jeho hlas zn�l jako boułka. "Jsi jeho spojenec, coś ti nikdo nem� za zl�. V tomto pł�pad� v�ak jde o tak z�vaśn� souvislosti, śe jim, neuraz se, ani zdaleka nerozum�. Jestli ohavnosti Łachtick� pan� złstanou bez spravedliv�ho zadostiuŁin�n�, Błh povol� k odpov�dnosti nejen vzne�en�ho palatina, ale i n�s! Neunikneme boś�mu trestu a j� jako płedstavitel katolick� c�rkve nemohu"
"J� nejsem katol�k a nestoj�m o pr�zdn� moralizov�n� nadłazen�ho kardin�la, jakżm jste vy, Eminence!" vybuchl Thurzo nenechaje ho ani domluvit. "Z�ch�z�te pł�li� daleko a ne�t�t�te se niŁeho v slep� nen�visti"
"Ty m� nejm�� co mluvit!" okłikl jej hrab� F�bry neŁekan�. "Nezastav� se płed niŁ�m a płed nikżm, kdyś jde o tv� sobeck� a mocensk� z�jmy! Jak se opovaśuje� zpochyb�ovat argumenty Jeho Eminence?"
"Tak uś dost, p�nov�!" napomenul je netrp�liv� panovn�k a zdvihl pravici na znamen� nesouhlasu. "Nebudete se płece h�dat v kr�lov� pł�tomnosti. A tebe upozor�uji," obr�til se k Thurzovi, "nerozs�vej nen�vist vłŁi Jeho Eminenci, protośe to, co łekl, je svat� pravda. Ty nese� odpov�dnost za celż proces a mus� ho uzavł�t tak, jak jsem ti płik�zal."
"To je evidentn� projev zaujatosti, Va�e kr�lovsk� VeliŁenstvo!" protestoval Thurzo bezmocn�. Div nepukl zlost� płi pohledu na ironickż śsm�v na tv�łi hrab�te F�bryho a soucitn� pokyvov�n� hlavou ze strany kardin�la. "Jak se młśu br�nit, kdyś m� vysloven� diskreditujete v pł�tomnosti svżch spojencł?"
"Jen klid, Juraji!" zarazil jej kr�l a vstal z trłnu. "Jak mohu bżt zaujatż proti hodnost�łi, kter�ho jsem si s�m zvolil a uhersk� �lechtick� stavy mou volbu potvrdily? Pro dne�ek to staŁ�, urozen� p�nov�, Łekaj� m� dal�� audience. Mus�m se s v�mi rozlouŁit, ale je�t� płedt�m popros�m Jeho Eminenci o apo�tolsk� pośehn�n�."


R�na pod p�s

"N�dhernż den, młj drahż," rozplżvala se marniv� Listiusov� obj�maj�c rozesm�t�ho pandursk�ho kapit�na z Temat�na. "Ani ve snu by m� nenapadlo, śe se pr�v� s tebou dostanu do impozantn� V�dn�, kterou jsem vśdy obdivovala."
"m�m radost, m� kr�sn� pan�," odv�til Samko Chrt spokojen�, "śe jste znovu ��astn� a usm�vav� jako slun�Łko. V śivot� jsem tu nebyl, ale je tady n�dhern�."
Proch�zeli se po kr�lovskżch zahrad�ch, jejichś śzk� cesty byly peŁliv� zameten�. Snehem zasypan� stromy a sochy se tłpytily v ostrżch sluneŁn�ch paprsc�ch, kter� zal�valy kr�lovskż hrad a jeho okol�. I n�kolik śłedn�kł vy�lo ven, aby si oddychlo.
"Kdyś se dostaneme na hrad, Samko, to teprve n�co uvid�," rozplżvala se Listiusov�. Zd�lo se j�, śe se znovu vr�tily ��astn� dny ml�d�, kdy śila na kr�lovsk�m dvołe.
"Jestli v�s uvid� V� otec, młśeme se necht�ce prozradit. Co jestli ho n�kdo z pł�buznżch uś d�vno informoval o va�em uv�zn�n� na �achtick�m hrad�?"
"Nemus� se niŁeho b�t, Samko. Młj otec na m� ned� dopustit, a kdyś t� płedstav�m jako sv�ho osvoboditele, pomłśe ti ke skv�l� vojensk� kari�łe."
"Na m� tak akor�t Łekaj�! Nebu�te naivn�, Anno Rosino, a nedejte se un�et iluzemi. Co ud�l�te, kdyś v�s odvrhne?"
"To by nikdy neud�lal! A kdyby płece, celż śivot bych ho nen�vid�la. ProŁ ale myslet na nejhor��, kdyś"
NestaŁila domluvit, protośe v t� chv�li k nim płib�hl urostlż mlad�k, uklonil se płed n� a nad�en� zvolal:
"Kr�sn� pan�! Tu��m, śe jsme se uś n�kde setkali! Kde se tu berete?"
NeŁekal na odpov�� a nerozv�śn� ji pol�bil, coś poboułilo nejen jej�ho spoleŁn�ka, ale i ji. Cht�la se na n�ho osopit, ale nedal se.
"V�tejte na kr�lovsk�m dvołe, rozko�n� pan� Anno," lichotil se j� a vzal ji za ruku, "poj�te na chv�li se mnou, młśeme se"
"Co si to dovoluje�, ty bl�zne?!" skoŁil mu do łeŁi Samko Chrt a moc nechyb�lo, byl by mu jednu poł�dnou vrazil. "Co jsi zaŁ, śe si tak nehor�zn�"
"NerozŁiluj se, milż Samko," chl�cholila jej Listiusov�, j�ś imponovala mlad�kova dravost, "to je Pavol N�da�dy, syn Łachtick� pan�. Je je�t� velice mladż a v�nivż, tak mu nem�j za zl�"
"D�kuji v�m, pan� Anno, za laskavost," płeru�il ji pohotov�, "nev�d�l jsem, śe tento p�n je v� manśel. Cht�l jsem si s v�mi jen na chv�li promluvit, takov� pł�leśitost se mi uś nenaskytne!"
"Jist�, ale jen na chv�li," odv�tila a svłdn� se usm�la na zachmułen�ho Samka. "Nech n�s chv�li o samot�, drahż, a v�e bude v nejlep��m poł�dku."
Podala ruku mlad�mu n�padn�kovi, pro�li mezi sn�hem zasypanżm kłov�m a ztratili se z dohledu.
"Jak jste se sem dostala, rozko�n� Anno Rosino?" vyzv�dal mlad�k nedoŁkav�, kdyś złstali sami. "Bezcitnż manśel se koneŁn� slitoval a propustil v�s na svobodu?"
"Chce� v�d�t v�c, neś je tłeba, młj milż," odbila ho a jemnou dlan� se dotkla rozp�len� tv�łe. "Pov�z mi rad�ji, proŁ jsi tak neŁekan� zkł�śil cestu mn� a m�mu manśelovi."
"je mi to upł�mn� l�to, ani s�m nev�m, co m� k v�m śene. V podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu jsem se do v�s na prvn� pohled zamiloval"
"To m� płekvapuje, ale i t��, Pavole," odpov�d�la zastłenżm hlasem a oŁima se vp�jela do rozv�n�n� mlad�kovy tv�łe. Lichotilo j�, śe ji obdivuje a zboś�uje jako bohyni kr�sy, kter� mu śpln� zakalila rozum. "Mus� v�ak bżt ohledupln�j�� a opatrn�j�� płi svżch citovżch projevech!"
"Uś mi to v�c nevyŁ�tejte, nebo� m� t�m poniśujete. Dovolte mi, abych v�s objal a pol�bil, protośe m� srdce bije nedoŁkavost� po va�� bośsk� bl�zkosti!"
Ani neŁekal na jej� souhlas a roztouśen� ji objal. Sevłel Annu Rosinu do n�ruŁe a zaŁal ji rozpaŁit� l�bat."
"jsi velmi prudkż a netrp�livż," br�nila se navenek, ale v srdci si pł�la, aby byl je�t� odv�śn�j��, "kdyby to vid�l młj muś nebo n�kdo z mżch zn�mżch, urŁit� by to dobłe neskonŁilo!"
"Tak uś m� nek�rejte a nepouŁujte, mil� Anno," prosil nal�hav� a zaŁal ji l�bat je�t� n�ruśiv�ji.

Płvabn� komtesa Daniela marn� Łekala na Pavla N�da�dyho, s n�mś m�la dohodnutou schłzku v Łajov�m salonku. Prost� nepłi�el, coś nikdy płedt�m neud�lal. Navzdory vżbu�n� povaze byl vśdy disciplinovanż a snaśivż, k Łemuś ho vedl zejm�na kr�lovskż r�dce Imrich Megyery, jeho vychovatel.
NedoŁkav� vstala od stolu, pohl�dla na vz�cn� hodiny a płistoupila k oknu. SluneŁn� paprsky se hrnuly do salonku jako zlat� bystłina dod�vaj�ce n�bytku a v�em płedm�tłm zlatistż lesk. Vyhl�dla do zahrady pod okny, a kdyś uvid�la Pavla, jak u kłov� l�b� nezn�mou d�mu, ztuhla płekvapen�m. OŁi se j� roz��łily a do srdce ji bodl osten ś�rlivosti. Sevłela dlan� a s odporem sledovala milostn� divadlo.
Utłela si slzy z oŁ�, udełila p�st� do okenn� tabule a strhla z v��ku kośich. Seb�hla po �irok�m schodi�ti a pro�la velkou halou nev��maj�c si zv�davżch pohledł na�krobenżch kr�lovskżch śłedn�kł a n�kolika magn�tł, kteł� Łekali na audienci u kr�le. Vyklouzla boŁn�m vżchodem do zahrady a posp�chala, co j� s�ly staŁily, napł�Ł hlubokżm sn�hem. Ani si j� nev�imli, tak byli zaujati projevy nezkrotn� v�n�. Płib�hla k nim zezadu, �t�hlżmi prsty vjela Pavlovi do vlasł a vykr�kala ho.
"Tak tohle je ta tv� l�ska a v�rnost, ty z�letn�ku?!" vykłikla se slzami v oŁ�ch a vlepila mu takovż pohlavek, śe vystra�en� Listiusov� ustoupila o n�kolik krokł.
"Ach, spanil� Danielo!" zmohl se zahanbenż N�da�dy na slovo a napł�hl ruce, aby ji objal. "Co se to dnes s v�mi d�je, v śivot� jsem v�s nevid�l"
"Tak m� uvid�, ty chl�pn�ku!" płeru�ila jej hn�viv� a znovu mu jednu vrazila. "Kde jsou tvoje sliby a vyzn�n� l�sky, kterżmi jsi m� obt�śoval cel� m�s�ce? Uś ti nev�ł�m ani slovo, mezi n�mi je konec, rozum�l jsi?!"
Cht�la se na n�j v zułiv� ś�rlivosti vrhnout, ale uraśen� Listiusov� ji bezcitn� chytila pod krkem a zaŁala �krtit. Pavol N�da�dy byl bezmocnż. Hanba a bezmocnost ho zcela deprimovaly, ale nejhor�� bylo, śe nev�d�l, kterou z t�ch kr�snżch śen m� br�nit a kterou uhodit
"Co si to dovolujete, sleŁno?!" okłikla Danielu Anna Rosina a prudce ji odstrŁila stranou. "Je to od v�s nehor�zn�, takhle n�s vyru�it."
"Jak se opovaśujete sv�d�t m�ho nezku�en�ho obdivovatele?!" vmetla j� do oŁ� rozhołŁen� komtesa a neŁekan� ji udełila do obliŁeje. "Zmizte odtud, ale co nejrychleji, nebo zavol�m voj�ky a potom v�m uś nepomłśe ani"
Listiusov� vykłikla bolest� a uśuś napłahovala ruce, jako by cht�la sv� sokyni vy�kr�bat oŁi, ale nestaŁila to ud�lat. Kdosi ji chytil zezadu a silou j� zavłel śsta.
"Co to m� znamenat, d�my?" okłikl je podr�śd�nż Samko Chrt a płivinul k sob� Annu Rosinu jako p�rko. "Płece si nebudete rv�t vlasy pod okny kr�lovsk�ho hradu!"
"Hl�dejte si rad�ji svou svłdnou bohyni, aby nel�kala zamilovan� mlad�ky do osidel smyslnosti!" odsekla mu rozp�len� Daniela a vlepila ohromen�mu N�da�dymu dal�� pohlavek. "V�echno je to kvłli tob�, ty nevd�Łnż podvodn�ku!"
"Moje łeŁ, milostiv�," płidal se Samko Chrt a neŁekan� ho udełil p�st� do tv�łe tak surov�, śe se nat�hl na sn�hu. "Tenhle drzż usmrkanec potłebuje ł�dn� ponauŁen�, aby nebalamutil ciz�m śen�m hlavy!"
Pon�śenż mlad�k vyskoŁil a cht�l zaśtoŁit na vypasen�ho chlap�ka, kvłli n�muś se z jeho milostn�ho dobrodruśstv� vyklubalo absolutn� fiasko. Samko Chrt v�ak okamśit� vytasil dlouhż meŁ a płilośil mu ostrż hrot na prsa. Druhou rukou sv�ral kolem pasu �t�hlou Listiusovou, kter� se v oŁ�ch m�sily z�blesky strachu a obdivu.
"To uś staŁilo, ty na�krobenż pan�ku! P�kn� popadni za ruku svou płvabnou d�mu a zmiz, neś mi dojde trp�livost! A dobłe ti rad�m: nikdy se nedotżkej ciz� śeny, nebo złstane� bez ruky!"
Pavol N�da�dy na n�ho vytłe�til oŁi a cht�l n�co jedovat�ho odseknout, ale rozhołŁen� Daniela mu vz�p�t� u�t�dłila pol�Łek, aś se mu zajiskłilo płed oŁima.
"Płesn� tak, jak ti to łekl!" płisv�dŁila, protośe se nemohla s lehkov�śnou nev�rou sv�ho n�padn�ka. "Nem� v sob� ani kouska cti a hrdosti, ty niŁemo!"

"To byla skuteŁn� r�na pod p�s pro toho bytŁansk�ho farizeje," prohl�sil kardin�l Fra�o Forg�ch. "N� panovn�k ho otevłen� degradoval a zesm�nil."
"Za�el pł�li� daleko ve svżch obvin�n�ch proti n�m. NepoŁ�tal v�ak s takovou ofenzivou z na�� strany. Kr�l se poprv� otevłen� postavil na na�i stranu a to je nejv�t�� śsp�ch dne�n� audience."
"Nejv�c m� mrz�, śe Imrich Megyery, kterż byl zpoŁ�tku na��m spojencem, śpln� podlehl palatinov� zpupnosti. Doplat� na svou neodpustitelnou servilnost vłŁi Thurzovi, je to jen ot�zka Łasu," m�nil Kardin�l a pohodln� se nat�hl v hlubok�m kłesle.
Sed�li v hostinsk�m pokoji a oba byli velice spokojen� s vżsledky rokov�n�. Hrab� F�bry se postavil a płe�el k oknu, kterżm vid�l na zasn�śenou kr�lovskou zahradu.
"Nem� ani tu�en�, jak� nepł�stojn� ohavnosti se d�j� za z�dy kr�le v podzem� �achtick�ho hradu. Palatin Thurzo a jeho spojenci se płi prosazov�n� svżch z�jmł nezastav� płed niŁ�m"
Nedomluvil. Płes okenn� tabulku zahl�dl Pavla N�da�dyho s kr�snou Listiusovou a pot� rozko�nou nezn�mou d�mu, kter� mlad�mu �lechtici impulzivn� vlepila n�kolik poł�dnżch pohlavkł. Vz�p�t� uvid�l nezv�stn�ho Samka Chrta, kterż bez nejmen��ch rozpakł zne�kodnil syna Alśb�ty B�thoryov�.
"Promi�, Fra�o, ale mus�m ut�kat do zahrady."
Ani se neohl�dl na płekvapen�ho c�rkevn�ho hodnost�łe a vyb�hl z pokoje. Ut�kal �irokżmi chodbami kr�lovsk�ho hradu a musel se vyhżbat protijdouc�m, aby se s nimi nesrazil. KoneŁn� vyb�hl płes hlavn� halu na dvłr a odtud do zahrady. Uh�n�l hlubokżm sn�hem ke kłovisku, ale vtom se zastavil a necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Samko Chrt obj�mal �armantn� Listiusovou.
Hrab� złstal na chv�li śpln� bezradnż a lapaje po dechu Łekal na vhodnou pł�leśitost. Kdyś v�ak milenci st�le nebrali na v�dom� jeho pł�tomnost, klidn� do�el aś k nim, chytil Listiusovou zezadu za �t�hlż p�s a zvolal:
"Kr�snż den v�m płeji, milostiv� pan� Anno! Kde se tu berete, na kr�lovsk�m dvołe ve V�dni?!"
Ztuhla płekvapen�m. Jej� obdivovatel v prvn� chv�li doŁista on�m�l, kdyś uvid�l sv�ho p�na. Nev�d�l, jestli se m� sm�t, nebo plakat.
"Co si to dovolujete, vy hrubi�ne?!" kłikla jej Listiusov� a v oŁ�ch j� zablżskly zlov�stn� plam�nky. "Jak se opovaśujete dotżkat se m� a vyru�ovat"
"Jen klid," nenechal ji domluvit hrab� a uk�zal na Samko Chrta. "Tenhle bżvalż pandurskż kapit�n pracuje uś v�ce neś rok pro m�, ne pro v�s."
"Jste odpornż drzoun!" odsekla mu. "Nikdo v�s sem nezval a nejsem s v�mi ochotn� ztratit ani slovo!"
"Varuji v�s! Stanislav Thurzo je pr�v� dnes tady na kr�lovsk�m hrad�. Setkal jsem se s n�m a ubezpeŁuji v�s, śe urŁit� nebude nad�enż, jestli v�s uvid�, nebo se dozv�, śe jste utekla z podzemn�ho v�zen� na �achtick�m hrad�."
"Odpus�te, velkomośnż pane," vyuśil pł�leśitosti Samko Chrt, "trochu jsem se zdrśel v �achtic�ch. Ani ve snu m� nenapadlo, śe bychom se tu ve V�dni"
"M� taky ne, vyka�li se na to," śertoval hrab� a na chv�li se odmlŁel. Sledoval temperamentn� Listiusovou, kter� zkł�śil pl�ny, a po chv�li dodal: "Mysl�m to s v�mi dobłe, Anno Rosino. Nezahr�vejte si s ohn�m. Jestli v�s tu najde manśel, nebo v�s uvid� n�kdo z jeho lid�, bude to v� konec! Kdo v�s vysvobodil z v�zen�?"
"Nechte to bżt, urozenż pane," zastal se j� neŁekan� Samko Chrt a objal ji kolem ramen. "Je zcela nevinn�. J� jsem ji vysvobodil ze śal�łe, protośe se naskytla vhodn� pł�leśitost, a odvezl jsem ji do Pre�purku."
"Star� l�ska nerezav�, Samko," pop�chl jej hrab�. "Douf�m, śe si uv�domuje�, co to znamen� pro tuto d�mu, pro kastel�na �achtick�ho hradu i pro jej�ho neśstupn�ho manśela!"
"Ano, pane, v�echno v�m," płizn�val kaj�cn�, "ale kdyś mohl ten ��bel s jizvou pod okem un�st z podzemn� cely Alśb�tu B�thoryovou, nemohl jsem tam nechat"
"Odkud v�, śe Łachtick� pan� nen� ve v�zen�?"
"Vid�l jsem ji v Pre�purku, jak se s t�m ��blem proch�zela veŁer u Dunaje. To v�m młśu odpł�s�hnout!"
"Je to pravda," płisv�dŁila Listiusov� sebev�dom�, "sledovali jsme je a mohu v�m otevłen� ł�ci, śe jsem v podzemn�m v�zen� na �achtick�m hrad� na vlastn� oŁi vid�la, jak koŁ� Peter płivedl navlas podobnou dvojnici do cely Alśb�ty B�thoryov� a ta złstala m�sto n� ve v�zen�. To jsem byla je�t� za mł�śemi, ale potom płi�el Samko a"
"Zatracen�!" zaklel hrab�, vzal jej� n�śnou dla� a pol�bil ji. "V�echno na chlup sed�. Je�t� mi łekn�te, kdy jste ji vid�li u Dunaje."
"Bylo to płedevŁ�rem, to si pamatuji velmi dobłe!" odpov�d�l pohotov� Samko. "Kdyś jsem unesl Annu Rosinu, v cele uś sed�la jej� dvojnice."
"poj�te oba se mnou, nemłśete tu złstat, na kaśd�m kroku je spousta �piclł. Chci s v�mi mluvit beze sv�dkł a hned. Samko, vysv�tli"
"Nen� tłeba, pane hrab�," nasadila okouzluj�c� śsm�v, "jdeme s v�mi, nic jin�ho n�m nezbżv�, ale kam?"
"Do m�ho hostinsk�ho pokoje, tam n�s nebude nikdo vyru�ovat."

"Ten prokletż kardin�l m� doh�n� k zułivosti, Imrichu!" rozhołŁoval se Juraj Thurzo sed� v pokoji pal�ce pro hosty s kr�lovskżm r�dcem. "To co dnes s t�m bl�znivżm hrab�tem płedvedli, płesahuje v�echny meze! Zcela n�s płed panovn�kem diskreditovali."
"nejhor�� je, śe kr�l jim zaslepen� nalet�l a z tebe ud�lal obyŁejn�ho podvodn�ka. Pov�z mi upł�mn�, co te� ud�l� s Łachtickou pan�?"
"T� bestii uś by d�vno s�ali hlavu, kdybych nebośt�ku N�da�dymu nesl�bil, śe budu chr�nit jeho manśelku a d�ti."
"Pov�d� se, śe ho dala otr�vit."
"Pr�v� proto ji nech�m v podzemn�m śal�łi,tak jak jsem pł�sahal płi jej�m zatŁen�!"
"Panovn�k v�ak od tebe ś�d� vełejnż proces, Juraji."
"Ano, ale je�t� płed płldruhżm rokem jsme se cestou do Frankfurtu, kde ho korunovali na ł�msk�ho c�sałe, dłv�rn� dohodli, śe dośivotn� trest v podzemn�m śal�łi pro ni bude tvrd�� neś n�siln� smrt na popravi�ti."
"Ob�v�m se," varoval jej Imrich Megyery, "śe tentokr�t to n� kr�l myslel smrteln� v�śn�. Jestli nehne� prstem, abys ji postavil płed tabul�rn� soud, młśe� zniŁit sebe, m� i ostatn�!"
Palatin na n�j vytłe�til velk� oŁi, ale neodpov�d�l. Bezmocnż hn�v a patov� situace ho zcela deprimovaly. Uv�domil si, śe v podzemn� cele �achtick�ho hradu uś nesed� Alśb�ta B�thoryov�, ale jej� dvojnice, nad n�ś drś� ochranou ruku sedmihradskż kn�śe. Kdyś płjde do tuh�ho, padne za ob� ona a Łachtick� pan� złstane naśivu
"Co m�m d�lat, Imrichu, kdyś m� śpln� znemośnili? Kdyś se nenajde jin� łe�en�, budu nucet ji pohnat płed soud. To v�ak bude znamenat konec Alśb�ty B�thoryov� a młśe to zcela zm�nit"
"Kvłli jedn� zvrhl� magn�tce nemłśe� ztratit svou dobrou pov�st, Łest a pł�ze� panovn�ka! Jej� zloŁiny by płece jen m�ly bżt potrestan�."
"I ty uś jsi śpln� podlehl kr�lov� vlivu, Imrichu? A to mi łekne� te�, tłi roky po jej�m zatŁen�? Nezapom�nej, śe ten sedmihradskż Herodes je schopnż v�eho, kdybych ho zradil. A doplat� na to cel� Uhersko!"
"Jsem płesv�dŁenż, śe co nevid�t zahyne rukou vlastn�ch velmośł, protośe jeho ukrutnost je do nebe volaj�c�. Kdyby neŁekan� nat�hl baŁkory, zm�nilo by to"
"Nev�ł�m tomu! �igmund B�thory n�s v�echny płeśije i se svou pł�buznou Alśb�tou! Neporad� si s nimi nikdo, ani n� zaslepenż panovn�k!"
"Nezapom�nej, śe nad n�mi je je�t� Błh. Ten nenech� v�t�zit ��blem posedl� zloŁince. Podle m�ho n�zoru je to jen ot�zka Łasu."

"Nemłśeme bezmocn� płihl�śet, co se d�je s tichżm souhlasem palatina a jeho spojencł, pł�tel�!" prohl�sil hrab� F�bry poboułen� a udełil p�st� do stolu, coś nem�val ve zvyku. "Ani kr�l n�m neuv�ł�, śe Alśb�ta B�thoryov� uś nen� ve v�zen� na �achtick�m hrad�!"
"Nejen Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo, ale nikdo z t�ch, co s n� ve v�zen� płich�zeli do styku.Vid�la jsem jej� dvojnici a v�łte mi, śe ani namy�lenż kastel�n �achtick�ho hradu nikdy nepłijde na tento kolos�ln� podvod!" zvolala Listiusov�.
"Je to ��belsk� past a vżsm�ch spravedlnosti, milostiv�," łekl hrab� rozhołŁen� a nalil v�no do sklenic. "Na va�e zdrav�, i na tvoje, Samko, jsem r�d, śe jsi znovu v mżch sluśb�ch."
Sklo zacinkalo a Listiusov� se trpce usm�la. Necht�la se sm�łit s t�m, śe ztrat� sv�ho milence, proto hned nam�tla:
"Samko je młj vysvoboditel a ochr�nce, nevzd�m se ho kvłli v�m, ani kdybyste mi"
"Nevyhrośujte mi, drah� Anno, nebżt mne, v� manśel by ho dal ob�sit uś płed rokem, pokud si vzpom�n�te. Krom� toho jste od t�to chv�le m� nejrozko�n�j�� rukojm�, kter� budu chr�nit l�p neś"
"Vy jste se tu��m naŁisto zbl�znil!" płeru�ila ho vżkłikem Listiusov�, vyskoŁila z kłesla a objala Samka Chrta. "Tohle je młj osvoboditel a rukojm�! Nepodał� se v�m roztrhnout na�e pouto"
"O jak�m poutu mluv�te?" skoŁil j� do łeŁi hrab�. "V� pr�voplatnż manśel je tu s n�mi pod stłechou kr�lovsk�ho hradu a vy mi chcete namluvit, śe Samko Chrt je va��m milencem?!"
"Jste zarytż nepł�tel śen a skuteŁn� l�sky, milż hrab�! Vłbec netu��te, jak mi Stanislav Thurzo ubliśoval, jak m� poniśoval a trżznil! Jak m�m c�tit l�sku k takov�mu netvorovi? Co v�te o vztahu muśe a"
"Tak uś dost, Anno!" nenechal ji domluvit Samko a zakryl j� śsta mohutnou dlan�. "Neur�śejte urozen�ho hrab�te a nebu�te prostołek� jen proto"
Vtom n�kdo zabouchal na dvełe a ty se hned otevłely. Ve�el kr�lovskż sluha, uklonil se a celż zadżchanż ozn�mil:
"Velkomośnż pane, dole v�s hledaj� dva divn� p�nov�, kteł� se vyd�vaj� za va�e dłv�rn�ky a cht�j� s v�mi neodkladn� hovołit!"
"Płive�te je okamśit� sem, jeden z nich je młj p�sał a druhż doktor Sebasti�n. Oba urostl�, vysoc� chlap�ci. Anebo m� hled�"
"Jsou to oni, pane hrab�, tak se płedstavili. Hned je płivedu."
"Ob�v�m se, mil� Anno Rosino, śe m� trochu podce�ujete," ujal se slova hrab�, kdyś lokaj ode�el. "Jste mimoł�dn� płvabn� śena a hluboce se skl�n�m płed va�� kr�sou. O vztaz�ch muśe a śeny budeme diskutovat jindy, ale znovu zdłraz�uji, śe jste pł�sahala płed olt�łem v�rnost sv�mu manśelovi Stanislavu Thurzovi."
"To bylo d�vno. A ten uboś�k m� uś n�kolik let poniśuje, pron�sleduje, aniś podal jedinż dłkaz o mżch"
"Urozenż p�n v�s płece nezpov�d�!" płeru�il ji Samko Chrt. "Jen płipom�n�, śe respektuje urŁit� z�sady, kter� my tak trochu ignorujeme."
Hrab� zavrt�l hlavou na znamen� nesouhlasu a cht�l mu oponovat, ale v t� chv�li se do pokoje vł�til doktor Sebasti�n s Pavlem ��rskżm. Kdyś uvid�li Listiusovou a Samka Chrta, złstali st�t s vytłe�t�nżma oŁima.
"Chlapi bl�zniv�," płiv�tal je hrab� F�bry, "kde se tady berete?!"
"Uctiv� poklona, pane," odv�til p�sał klidn�, "neradi vyru�ujeme, ale vŁera v noci jsme s doktorem Sebasti�nem neŁekan� narazili na Łachtickou pan� a toho jej�ho zjizven�ho kump�na!"
"A proto jste se hnali z Pre�purku aś sem do V�dn�?"
"Zdaleka ne!" odpov�d�l r�zn� doktor Sebasti�n. Kdyś jsme se pokusili un�st Łachtickou pan� a zlikvidovat jej�ho milence pł�mo na m�st�, z tmav� uliŁky se na n�s vyrojilo n�kolik najatżch vrahł �igmunda B�thoryho a byli by n�s pozab�jeli, kdybychom je nezaŁali stł�let jako psy."
"Jak v�, śe to byli voj�ci �igmunda B�thoryho?"
"Polovinu z nich jsme v zoufal� sebeobran� poslali na onen sv�t a ostatn� utekli s �achtickou pan� a jej�m milencem. PłitlaŁili jsme v�ak ke zdi jednoho z nich a ten płiznal, śe sedmihradskż kn�śe Łek� na Alśb�tu B�thoryovou na Paj�tśn�, a ne v S�rv�ri, jak płedst�ral jeho posel, kter�ho sly�el Imrich Z�tureckż, płed palatinem!"
"Ten ukrutnż d�mon tedy Łek� na Łachtickou pan� na Paj�tśn�?!" podivil se hrab� a vyskoŁil z kłesla. "To je neslżchan�! Palatinovi Thurzovi vzk�zal, śe je v S�rv�ri, a płitom Ł�h� jako krvelaŁnż vlk nedaleko Pre�purku! Kde je ten lotr, co v�m to vyzradil?"
"Odvlekli jsme ho do pal�ce," odv�til zavalitż p�sał, "a uv�znili spoleŁn� s t�m niŁemou, kterż v�s cht�l v podolsk�m hostinci prop�chnout."
"Vynikaj�c� pr�ce, p�nov�! Nic jin�ho si nezaslouśili. Co m� je�t� na srdci, pł�teli?"
"Chci ł�ct jen to, śe Łachtick� pan� m� kolem sebe najat� vrahy �igmunda B�thoryho, kteł� se nezastav� płed niŁ�m! Ani nev�m, jak se n�m s doktorem Sebasti�nem podałilo vyv�znout płi takov� płesile se zdravou kłś�."
"Je to ��belskż pl�n Juraje Thurza a krvelaŁn�ho sedmihradsk�ho Herodesa, o tom nen� nejmen��ch pochyb. Jsem na v�s velice hrdż, śe jste płi�li na stopu �igmunda B�thoryho a Łachtick� pan�. Hned jak si odpoŁinete"
"U v�ech rohatżch, vśdy� tohle je milostiv� Anna Rosina Listiusov�!" płeru�il ho nad�enż p�sał a pol�bil Ann� ruku. "Je�t� płed p�r dny sed�la v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu spoleŁn� s Alśb�tou B�thoryovou! Anebo m�m halucinace a blouzn�m z hladu?"
"Je to ona, zrak t� neklame!" rozesm�l se hrab� pobaven�, nalil do sklenic v�no a nab�dl nejdł�v doktoru Sebasti�novi a potom i p�sałi. "Tato d�ma v� o Łachtick� pan� v�c neś my v�ichni dohromady!"
"Jak se dostala odtamtud aś na kr�lovskż dvłr?" kroutil hlavou doktor Sebasti�n. "nen� t�ch śnosł a śt�kł uś trochu moc?"
"N� udatnż Samko Chrt ji vysvobodil a doprovodil aś sem," odpov�d�l hrab� a zdvihl poh�r s v�nem k śstłm. "Na va�e zdrav�, p�nov�, a na zdrav� na�� rozko�n� Anny Rosiny! Nem�me v�ak pł�li� Łasu na plan� łeŁi. Za hodinu uś mus�me bżt na cest� do Pre�purku a odtud pł�mo na hrad Paj�tśn!"
"Se mnou nepoŁ�tejte, pane hrab�," ohradila se Listiusov�. "M�m se je�t� setkat s otcem a potom chci se svżm pandurskżm kapit�nem odjet, aniś"
"To nepłjde milostiv�!" skoŁil j� do łeŁi hrab�. "Otec o v�s nestoj�, złekl se v�s płed Jeho kr�lovskżm VeliŁenstvem kvłli va��m, abych tak łekl, Łarod�jnickżm praktik�m! Aby v�ak neutrp�la va�e hrdost, młśete se vr�tit do Pre�purku se Samkem - bez n�s, ale do m�ho pal�ce."

"Neuv�łiteln� kr�snż den!" rozplżval se Pavol ��rskż, kdyś za sebou nechali kr�lovskou V�de� a po zn�m� obchodn� cest� zam�łili na Hainburg. "Jen nech�pu, proŁ s n�mi necv�l� do Pre�purku i Samko Chrt. Je snad poruŁn�kem nezkrotn� Listiusov�?!"
"Kdyby jen poruŁn�kem!" zasm�l se hrab� a naposledy se ohl�dl za sn�hem płikrytżmi pahorky kolem kr�lovsk�ho m�sta, kter� se leskly v ostr�m sluneŁn�m sv�tle. "Samko Chrt je milencem i ochr�ncem t� nespoutan� śeny z Temat�na!"
"To jsme v�d�li uś płed rokem, kdyś jste mu nab�dl pomocnou ruku a ochranu płed jej�m rozzułenżm manśelem v podzemn�m śal�łi, pane!" zvolal doktor Sebasti�n a płit�hl si l�mec kośichu, aby se chr�nil płed mrazivżm v�trem.
"Nic jsme nev�d�li," oponoval mu p�sał, kterż se natł�sal v sedle a hladil rukou poslu�n�ho kon� po hł�v�. "Jestli si Samko d�l� n�rok na ukrutnou Listiusovou a je opravdu jej�m milencem, tak jsem hloup� hovado a vy jakbysmet!"
"To nemysl� v�śn�!" rozesm�l se hrab� F�bry. "Zat�m si nepłipad�m jako hovado, i kdyś płizn�v�m, śe n�s v�echny Samko Chrt nejen zaskoŁil, ale śpln� se n�m kvłli t� svłdn� Łarod�jnici odcizil."
Uh�n�li zasn�śenou krajinou jako v�tr a neodradil je ani sever�k, kterż se jim zakusoval do tv�ł� a biŁoval je ledovżm dechem. M�jeli poddansk� vesniŁky a v d�lce płed nimi se leskl ledem spoutanż Dunaj.
"Nechme milostn� af�ry bżt, pane," ozval se vz�p�t� doktor Sebasti�n, "rad�i se vyslovte, co zamż�l�te po n�vratu do Pre�purku."
"Rozumn� łeŁ, pł�teli. OdpoŁineme si chv�li v pal�ci, posiln�me se, vym�n�me kon� a co nejrychleji vyraz�me na Paj�tśn, aby n�m urozen� Alśb�ta B�thoryov� a krvelaŁnż �igmund B�thory neufrnkli."
"A co Samko Chrt a jeho rozko�n� milenka?" nal�hal doktor Sebasti�n.
"PoŁk� na n� v pal�ci, a aś płijdou, uk�śe� Ann� Rosin� jej� pokoj. Potom Samka płinut�, abyste se vydali na Paj�tśn a pomohli n�m v nerovn�m z�pase s t�mi zabij�ky, kter� si najel sedmihradskż Herodes!"


Zk�za sedmihradsk�ho v�vody

VeŁern� soumrak se snesl nad Karpaty, kter� se mraziv� rżsovaly na obzoru z�padn� od mocn�ho Pre�pursk�ho hradu. Dva osam�l� jezdci uh�n�li zasn�śenou cestou na Stupavu a po chv�li minuli jej� prvn� poddansk� chalupy. Procv�lali kolem vysok� v�śe kostela, stoŁili se doprava a vyrazili na Marianku. Po lev� stran� bylo uś zdaleka vid�t siluetu hrd�ho Paj�tśnu, kterż se tyŁil nad środnou n�śinou pod horami.
"Uś je vid�t str�śn� ohn� na hradb�ch, urozenż pane," płeru�il nekoneŁn� ticho Pavel ��rskż. "Kdov�, co se d�je na hrad�, kterż poskytl śtoŁi�t� sedmihradsk�mu kn�śeti!"
"Za chv�li se to dozv� a mośn� bude� litovat!" zvolal do �era płich�zej�c� noci Peter F�bry. "Bu� płipravenż na v�echno, protośe �igmund B�thory nem� lidsk� srdce, je to ��lenż satan!"
Vnołili se do hlubok�ho lesa a cv�lali po �irok�, sn�hem zav�t� hradn� cest�. Kdyś vyjeli z borov�ho lesa, uvid�li płed sebou mohutn� hradby, obehnan� hlubokżm pł�kopem, nad n�mś se klenul padac� most.
"Asi n�s oŁek�vaj�," płemż�lel nahlas p�sał, "anebo zapomn�li zvednout padac� most!"
"Anebo je to past, do kter� n�s cht�j� dostat!" dodal hrab� a zastavil kon�. "Nel�b� se mi to, necho�te d�l, Łert nikdy"
NestaŁil ani domluvit, protośe hradn� br�na se neŁekan� se skł�p�n�m otevłela a proti nim se vyrojily t�m�ł dva tucty śoldn�łł sedmihradsk�ho kn�śete. Hrab� okamśit� seskoŁil z kon� a p�sał zrovna tak.
"To jsou oni!" załval jejich kapit�n, vytasil ostrż meŁ a zam�val j�m nad hlavou. "Uś na v�s Łek�me, vy budiśkniŁemov�!"
Hrab� s p�sałem pohotov� seb�hli pod most a chr�n�ni pł�kopem zezadu a mostem shora Łekali na hul�kaj�c� bandity. Ti ve tm� sl�dili jako jestł�bi na cest�, vedouc� k obrann�mu valu.
Voj�ci �igmunda B�thoryho se rozd�lili do tł� skupin. Prvn� obe�la hradn� pł�kop, aby zaśtoŁila od z�padu, druh� Łekala na most� a tłet� m�la napadnout dvojici zepłedu. Peter F�bry a obrovitż p�sał ��rskż si hned v�imli, jak se spou�t�j� do hlubok�ho pł�kopu.
"Pozor, pł�teli!" upozornil hrab� p�sałe. "Stłjme k sob� z�dy a drśme se pospolu!"
Prvn� vżpad byl velice nebezpeŁnż. S hul�k�n�m se na n� vył�tilo deset śoldn�łł. Ale hradn� pł�kop t�m�ł z�zraŁn� chr�nil hrab�te a jeho p�sałe. Voj�ci s dlouhżmi meŁi se vrhli do sn�hem obalenżch kłovin. Jen n�kolika se podałilo dostat k dvojici nepł�tel. Obratnż hrab� v mśiku prop�chl prvn� dva, kteł� mu padli rovnou do r�ny. ��rskż poslal na onen sv�t dal�� dva a pomohl si płi tom i mohutnou p�st� a kopanci, kter� je zcela odzbrojily.
Zat�mco v�t�ina najatżch vrahł zaŁala ustupovat, hrab� a jeho p�sał na n� zaśtoŁili. Byl to stra�nż, nel�tostnż masakr. Peter F�bry bodal, sekal a odr�śel z�kełn� vżpady. Zanedlouho probodl nauŁenżm pohybem dal�� dva, kteł� se zoufalżmi vżkłiky louŁili se śivotem. Ani Pavel ��rskż zbab�l� zabij�ky �igmunda B�thoryho ne�etłil. Sekal kolem sebe jako lev a łval płitom tak hlasit�, śe to vyvedlo z m�ry i sebev�dom�ho kapit�na.
"Nebojte se jich, vy zdechliny!" załval na voj�ky a zaśtoŁil pł�mo na hrab�te F�bryho. "Setn�te jim hlavy jako pra�ivżm psłm a nap�chn�te je na kłl pro vżstrahu v�em ostatn�m!"
V t� chv�li p�sał zahl�dl dva st�ny, kter� se bl�śily pod�l hradeb k padac�mu mostu. Kradli se jako potkani vyŁk�vaj�ce na vhodnou pł�leśitost.
"Pozor, velkomośnż pane!" varoval hrab�te duchapł�tomn�. "Ti dva tamhle v�m jdou po krku!"
"Poj� za mnou, Pavle!" zakłiŁel hrab� do tmy a oba rychle ut�kali na padac� most.
"Tady m�, ty moulo!" vykłikl Pavel ��rskż a płesn� m�łenżm śderem prop�chl jednoho z voj�kł, kterż se se zoufalżm vżkłikem zł�til do hlubok�ho pł�kopu.
Dvojice st�nł zmizela. V pł�kopu zavl�dlo klidn� ticho noci, osv�tlovan� modravżm śpl�kem. �tok śoldn�łł sedmihradsk�ho v�vody trval asi Łtvrt hodiny. Hrab� s p�sałem se schovali do sn�hem zasypan�ho kłov� pod hradbami, sotva popadali dech.
"OdpoŁi�te si, pane, protośe ti dareb�ci n�s nenechaj� dlouho na pokoji! Jste ran�nż?"
"Chv�labohu ne."
Schoulili se pod kełem a dopł�li unavenżm śdłm trochu odpoŁinku. Jejich pohledy se setkaly, oba oŁek�vali novż, je�t� z�kełn�j�� śtok banditł. Ti po chv�li opravdu zaśtoŁili, ale tentokr�t soustłed�n�ji a opatrn�ji. Temn� a zlov�stn� obruŁ vrahł je sv�rala Ł�m d�l siln�ji.
"Uś ti odzvonili, milej hrab�!" załval kapit�n a napadl Petera F�bryho tak neŁekan�, śe se dal poprv� na śstup. "Nepomłśe ti ani sedm"
"Ani se nehni, ubohż patol�zale!" kłikl na n�j zezadu Pavel ��rskż a dobłe m�łenżm vżpadem ho probodl. "A vy płjdete za n�m rovnou do horouc�ch pekel!"
"Tu m�, ty prokletż pse!" vykłikl hrab� F�bry n�kolikr�t za sebou a pokaśd� vyt�hl z probodnutżch t�l najatżch vrahł svłj zakrv�cenż meŁ. SpoleŁn� s p�sałem bodali a kosili kolem sebe bandity sedmihradsk�ho kn�śete jako tr�vu

Za okenicemi n�zk�ho okna v mal� hradn� m�stnosti st�li dva muśi a netrp�liv� Łekali na vżsledek nel�tostn�ho boje. Nebylo jim jedno, jak dopadne. Po t�le jim b�hal mr�z a na Łele vyrazil studenż pot płi pohledu na krvav� divadlo pod hradbami.
"Dareb�ci, svin� l�nż!" zułil sedmihradskż v�voda. "Dvacet jich nestaŁ� na dva! To je neuv�łiteln�!"
"Ten proklatż chlap ovl�d� svou zbra� tak mistrovsky, śe se mu ani jeden z na�ich draze zaplacenżch vrahł nevyrovn�! V�imn�te si, jakou fintu pouś�v� płi kaśd�m vżpadu!"
"Je to obyŁejnż zbab�lec, jen m� z pekla �t�st�. Mus�m jim pomoct, a to hned!"
"Dejte si pozor, v�vodo, ten obr vedle n�j je velmi nebezpeŁnż! Nepouś�v� jen meŁ, ale i śeleznou p�st a kopance. Zne�kodnil uś osm va�ich nejlep��ch voj�kł!"
"Nech�pu, co se s t�mi ponravami d�je! Copak je m�lo plat�m?!"
"VŁera dostali dvojn�sobnż śold, ale ti dva jsou nepłemośiteln�!"
"Ani jeden z nich nesm� złstat naśivu!" zapł�sahal se �igmund B�thory. "Jestli hned nezas�hneme, povraśd� mi v�echny muśe a zmiz� beze stopy!"

Mezit�m krvavż boj na śivot a na smrt vrcholil. Hrab� F�bry vyuś�val paniky mezi najatżmi zabij�ky, kteł� uś nedrśeli pospolu, protośe obrovitż p�sał jich n�kolik srazil k zemi śderem pod p�s.
"Kde je tvłj p�n?" załval na jednoho, kterż jej neŁekan� napadl zezadu. Hrab� se �ikovn� otoŁil a neopakovatelnżm vżpadem mu probodl błicho. "Po�li mu pozdrav z nejhoroucn�j��ch pekel!"
Najatż vrah se s vżkłikem svalil na zem a na sn�hu se objevila krvav� skvrna. Ostatn� ustupovali płed hrab�tem a jeho zavalitżm p�sałem, kterż se nechal zcela un�st bojem. Byl postł�kanż krv�, ale ml�til a sekal kolem sebe, łval na zabij�ky, kterżm viditeln� ubżvalo sil.
V t� chv�li se pohnuly mł�śe na n�zk�m okn� a do pł�kopu skoŁili dva muśi. Pavol ��rskż k nim byl otoŁenż z�dy. Chr�n�ni tmou se kradli pod�l zdi v horn� Ł�sti hradn�ho pł�kopu. Hrab� se musel br�nit proti tłem banditłm a vłbec si nev�iml, śe �igmund B�thory a jeho poboŁn�k mu Ł�haj� za z�dy, chr�n�ni hustżm, sn�hem zasypanżm kłov�m.
"Sraz hlavy t� n�jemn� ch�tłe!" vykłikl hrab� a s�m nacviŁenżm pohybem ruky probodl zezadu jednoho z voj�kł. "Ten krvelaŁnż ��bel tu nen�! Zmiz�me odtud, neś bude pozd�!"
"Uś ti nepomłśe ani Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo, hrab� F�bry!" załval mu znenad�n� za z�dy sedmihradskż v�voda a uś uś se na n�j ł�til s vytasenżm meŁem. "Zabils mi skoro v�echny voj�ky, ale te� zaplat� vlastn� krv� za svou"
NestaŁil domluvit, protośe ho kdosi tłet� neŁekan� kopnul do zadku tak prudce, śe se skut�lel do pł�kopu aś na sam� dno. Zaraśenż hrab� se otoŁil a uvid�l podsadit�ho Samka Chrta, kterż mu v posledn� chv�li zachr�nil śivot. Vedle n�j se pustil do nel�tostn�ho z�pasu s jedn�m ze zabij�kł doktor Sebasti�n; spoleŁn� se Samkem płi�li na pomoc, kdyś uś je nikdo neŁekal.
Hrab� F�bry seb�hl do zasn�śen� rokliny a zastavil se na m�st�, kde se zvedal ze zem� sedmihradskż v�voda. Jeho krv� podlit� oŁi pl�ly plameny nen�visti a ve strhan�m obliŁeji se mu zraŁila bezmocn� zułivost. Kdyś zpozoroval hrab�te, jak k n�mu zezadu płiskoŁil, napł�hl ruku, v n�ś sv�ral dlouhż meŁ, a varoval ho:
"Zabiju t�, ty svin� pre�pursk�!"
"A tebe a� odnese do pekelnżch hlubin s�m arcikn�śe d�monł Lucifer!" popł�l v�vodovi hrab� a neŁekanżm vżpadem jej probodl zezadu pr�v� ve chv�li, kdy se zvedl ze zem�.
"Nikdy v�c neuvid� Alśb�tu B�tho," zachropt�l v smrteln� śzkosti �igmund B�thory, ale uś nestaŁil v�tu dokonŁit. Vz�p�t� spadl jak pod�atż a złstal nehybn� leśet naznak. Jeho strnul� oŁi złstaly nepłirozen� vytłe�t�n� a probod�valy hrab�te jako dva ostr� meŁe.
"Zavraśdil jsi sedmihradsk�ho v�vodu!" załval na n�ho znenad�n� poboŁn�k a opłel mu �irokou hlave� pu�ky o śebra. "Te� jsi na ład� ty!"
Hrab� strnul hrłzou. V�d�l, śe B�thoryho prav� ruka ho nemilosrdn� rozstł�l� płi sebemen��m pohybu, proto zvolal:
"Nem� ani tolik hrdosti, abys se mnou bojoval s meŁem v ruce?!"
Napjat� ticho, kter� se Hrab�ti zd�lo jako v�Łnost, płe�al neŁekanż vżkłik:
"Do pł�kopu, urozenż pane!"
Zbab�lż poboŁn�k �igmunda B�thoryho se płekvapen� otoŁil a necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Z padac�ho mostu vysoko nad nimi seskoŁil do pł�kopu Samko Chrt a v okamśen� ho srazil na zem. Hrab� vyuśil protivn�kova zav�h�n� a vrhl se do sn�hu. Zarachotil ohlu�uj�c� vżstłel a bezmocnż v�vodłv poboŁn�k vykłikl naposledy. Hrab� F�bry jej nel�tostn� bodl a jen s n�mahou vytrhl zakrvavenż meŁ z jeho prsou.
"Sedmihradsko se zbavilo dvou ukrutnżch ��blł!" zvolal hrab� v z�palu boje a objal sv�ho zachr�nce. "Dnes jsi mi uś podruh� zachr�nil śivot, Samko! Płi�li jste s doktorem Sebasti�nem v rozhoduj�c� chv�li!"
"Konal jsem jen svou povinnost, pane, a krom� toho"
NestaŁil domluvit, protośe shora, z padac�ho mostu nad hradn�m pł�kopem, se se zoufalżm łevem zł�til jeden z najatżch banditł pł�mo k jejich noh�m. Usly�eli nejdł�ve tupż n�raz a vz�p�t� praskot kost�. F�bry udiven� se pod�val vzhłru a spatłil nerozluŁnou dvojici, jak s vypjatżmi hru�mi v�t�zoslavn� stoj� vysoko nad nimi.
"Zv�t�zili jsme, urozenż pane!" zvolal p�sał a objal doktora Sebasti�na. "Ani jeden z t�ch voj�kł nezłstal naśivu!"
"Znamenit� pr�ce, ale je�t� jsme nena�li Łachtickou pan�!" odpov�d�l hrab� a naposledy pohl�dl na nehybn�ho v�vodu. "Mus�me se dostat do hradu za kaśdou cenu!"
S n�mahou se vydr�pali nahoru po pł�kr�m sr�zu pł�kopu a zaraśen� se zastavili u svżch pł�tel. To, co vid�li, nebylo ani trochu pł�jemn�. V�ude kolem krvav� skvrny v udupan�m sn�hu, zmrzaŁen� obliŁeje s mrtvoln� vytłe�t�nżma oŁima a zoufale pootevłenżmi śsty.
"Ze srdce v�m d�kuji, pł�tel�," ujal se slova hrab�. "Nejv�t��m hrdinou dne je n� zamilovanż Samko Chrt, d�ky kter�mu jsem se"
Płeru�ilo jej ohlu�uj�c� dun�n� d�lov� salvy. Nad hlavou jim płelet�la obrovsk� śelezn� koule a zł�tila se do hlubok�ho pł�kopu pod hradem, mezi nehybn� t�la �igmunda B�thoryho, jeho poboŁn�ka a n�kolika śoldn�łł. Kdyś to vid�l doktor Sebasti�n, vyd�en� vykłikl:
"Poj�me odtud, ale hned, nebo n�s voj�ci na hradb�ch postł�lej�!"
"Rychle, p�nov�!" nal�hal hrab� a rozb�hl se k bl�zk�mu borov�mu lesu, "ti lotłi n�s skuteŁn� zpozorovali a cht�j� n�s pozab�jet. Kon� m�me tamhle!"
Ut�kali k lesu a nedaleko od nich vybuchla dal�� d�lov� koule. Samko Chrt se pokłiśoval a vyskoŁil na sv�ho poslu�n�ho kon�. Po n�m doktor Sebasti�n a ostatn�. V dramatick� snaze zachr�nit si śivot uś na Łachtickou pan� a jej�ho milence ani nepomysleli.
"Mus�me se dostat do lesa, tam uś na n�s ti lotłi nemłśou," pob�zel je hrab� a bodnuv kon� do slabin, vyrazil vpłed. Sotva se vzd�lili od m�sta, kde m�li uv�zan� kon�, zadun�la stra�n� r�na. D�lov� koule poniŁila n�kolik mohutnżch stromł a rozpr�ila zledovat�lż sn�h.


Proti płesile

"M�li jsme z pekla �t�st�, p�nov�!" zvolal hrab� F�bry, kdyś po bezhlav�m cvalu vyjeli z lesa a zlov�stnż Paj�tśn se tyŁil v d�lce za nimi. "Tam nahołe mus� bżt p�kn� ch�ska, kdyś n�s poŁastovali d�lovżmi koulemi!"
"Je to z�zrak, śe jsme vyv�zli se zdravou kłś�," m�nil p�sał hled� na tmavou siluetu hradu za lesem, "vśdy� jsme zezaŁ�tku byli jen dva proti velk� płesile śoldn�łł!"
"To nestoj� za łeŁ v porovn�n� s t�m, śe jsme na onen sv�t poslali toho ��bla v lidsk� kłśi i s jeho poboŁn�kem!" płipomn�l hrab� a spokojen� se prot�hl v sedle.
"kam jedeme te�, pane?" zeptal se doktor Sebasti�n, kterż nem�l nejmen�� chu� na vzletn� łeŁi o v�t�zn� bitv�. "Alśb�tu B�thoryovou jsme stejn� nechytili! Na Paj�tśn jsme se hnali kvłli n� a nakonec"
"A ani ji nechyt�te, protośe my jsme dostali v�s! Ó la la, tady je n� śhlavn� nepł�tel z F�z�ru, velkomośnż pan F�bry!" załval na n� nezn�mż hlas zpoza kłov�. "Nedojeli jste daleko urozen� pt�Łkov�!"
Hrab� ztuhl hrłzou, kdyś z hou�tiny vyjel na urostl�m koni obrovitż Goli�, kter�ho kdysi i s jeho druhy v�znili na �achtick�m hrad�. Poznal ho na prvn� pohled a mr�z mu płeb�hl po z�dech, kdyś uvid�l dal��ch sedm banditł, kteł� s vytasenżmi �avlemi Łekali na rozkaz sv�ho vłdce. Doktor Sebasti�n se upłel zpytavż pohled na hrab�te a ostatn�.
"K Łertu, tys n�m tu chyb�l!" neodpustil si Pavel ��rskż a s�hl rukou po meŁi za opaskem. "Takov� vypasen� hovado jsem je�t� nevid�l!"
"J� si na tebe pamatuju moc dobłe!" odsekl Goli�, vytasil �avli a płem�łil si ho nen�vistnżm pohledem. "Płiśivuje� se na sv�m lstiv�m p�novi jako pijavice, ale odedne�ka uś nebude�!"
"Nevyhrośuj, Goli�i, a b�ś svou cestou, rad�m ti dobłe!" osopil se na n�ho hrab� a nam�łil mu nabitou zbran� na prsa. "Zabiju t� jako pra�ivżho psa a tv� patol�zalov� se rozuteŁou na v�echny strany!"
Goli� zbledl a couvl o n�kolik krokł. Jeho silnż kł� neklidn� zarś�l a pleskl ohonem jednoho z banditł, kteł� Łekali na rozkaz sv�ho p�na.
"Boj� se pł�m�ho souboje, ty zbab�lŁe?" vy�t�kl na hrab�te. "Tam pod hradem jsi pozab�jel m� nejlep�� kump�ny a neb�l ses płesily! Schovej pistoli a seskoŁ z kon�! Vyzżv�m t� na souboj jako ryt�ł z F�zeru!"
"Ty jsi mi ryt�ł!" sm�l se mu do oŁ� Pavel ��rskż, kterż se mu vzrłstem a silou takłka vyrovnal. "Rad�i pov�z, ty lotłe, kde se schov�v� tvłj zjizvenż vłdce, koŁ� Peter!"
"Akor�t tob� to budu v�et na nos!" odsekl mu Goli� a pohrdav� si mu odplivl k noh�m. "Mluv�m s tvżm p�nem, ne s tebou, ty ubohej mezku!"
"Tak uś dost!" varoval ho hrab� F�bry a vżstraśn� zvedl ruku, v n�ś sv�ral pistoli. "Je�t� jedna ur�śka a rozlouŁ� se"
NeŁekanż vżstłel płeru�il hrab�te, kterż s hrłzou c�til, jak mu olovo zasvi�t�lo t�sn� kolem hlavy. Ohl�dl se a uvid�l tłi nezn�m� vagabundy, kteł� se vynołili z lesa za jejich z�dy. Jeden z nich na n�ho m�łil pistol� a zvolal:
"Ani se nehni, ty panskej vydłiduchu! Odho� pistolku a seskoŁ z kon�! A vy ostatn�, zbab�lci, ud�l�te to"
NestaŁil domluvit, nebo� hrab� se otoŁil v sedle a vystłelil. Z hlavn� vy�lehl modravż plamen, zarachotil vżstłel a nezn�mż śtoŁn�k se zł�til z kon�.
"Te� jsi na ład� ty, pane hrab�!" załval Goli�, kterż vyuśil chv�le jeho nepozornosti a vył�til se na n�j s vytasenou �avl�.
F�bry se je�t� staŁil obr�tit, ale obrovitż chlap se na n�ho vrhl jako medv�d. Cht�l ho bezpochyby prop�chnout, ale hrab� obratn� uhnul stranou a bodl kon� do slabin. Ten vyrazil kupłedu a vył�til se pł�mo na bandity, kteł� neŁekali n�hlż vżpad.
Rozzułenż Goli� mezit�m m�chl �avl� do pr�zdna, ale vz�p�t� ztratil rovnov�hu a s vżkłikem spadl z kon�. Jeden z jeho druhł mu płiskoŁil na pomoc, ale pohotovż Samko Chrt jej ze sedla zas�hl meŁem do zad a śtoŁn�k se svalil rovnou na Goli�e.
"Vy krysy!" obołil se mezit�m hrab� na Goli�ovy kump�ny, a dł�v neś se staŁili vzpamatovat, dva z nich se zoufalżmi vżkłiky louŁili se śivotem. "Kdo v�s sem poslal a kdo v�s plat�?!"
Strhla se bitva na śivot a na smrt. Bandit� nejprve ustupovali do hou�tin na kraji lesa, ale po chv�li se soustłed�nżm vżpadem vrhli na obratn�ho hrab�te, kterż sekal a bodal s nasazen�m śivota. Pavel ��rskż mu płib�hl na pomoc a doktor Sebasti�n vyrazil proti dal��m dv�ma zabij�kłm.

Palatin Juraj Thurzo se skl�n�l na velkżm vyłez�vanżm stolem ve sv� pracovn� a śhlednżm p�smem kladl slova na svitek pap�ru. Plam�nky sv�c� ne velk�m dvan�ctiramenn�m sv�cnu vrhaly matn� sv�tlo na jeho ustaranż obliŁej. Byl zachmułenż a nepł�stupnż, kaśdż sval napjatż a vysok� Łelo zbr�zd�n� hlubokżmi vr�skami.
Psal dopis sedmihradsk�mu v�vodovi, s n�mś se nedobrovoln� spł�hl proti panovn�kovi. Kdyby se kr�l dozv�d�l, jakż zr�dnż pl�n zosnoval nen�vid�nż �igmund B�thory a on, zemskż palatin, mu tajn� pomohl płi jeho realizaci, jist� by ho odvrhl jako psa Promnul si dlan� nejprve Łelo, potom unaven� oŁi a na chv�li odlośil ostrż brk.
Płemż�lel, jestli neza�el pł�li� daleko, kdyś dovolil osvobodit Łachtickou pan� z podzemn�ho v�zen� a souhlasil s tajnou z�m�nou. UbezpeŁoval se, śe nemus� m�t strach, vśdy� Alśbeta B�thoryov� je i nad�le v śal�łi a nikdo mu nemłśe dok�zat śŁast na pekeln�m pl�nu, kterż se zrodil v hlav� ctiś�dostiv�ho sedmihradsk�ho v�vody. Co se v�ak stane, jestli �igmund B�thory neuhl�d� sadismem a ukrutnost� posedlou Łachtickou pan�? Bude d�l p�chat krvav� ohavnosti a jej� zloŁiny płekroŁ� m�ru trp�livosti t�ch, jejichś dcery se staly ob�mi jej� krvelaŁnosti. Dodrś� sedmihradskż v�voda, jenś s�m nechal povraśdit sv� pł�buzn� a r�dce, slovo kter� mu dal? Nebude ho vyd�rat kvłli Alśb�t� B�thoryov� i pozd�ji, kdyś bude cht�t?
Pronikav� śdery vz�cnżch hodin płetrhly jemnou nit jeho my�lenek. Odb�jelo jeden�ct. Pod�val se na zlatż cifern�k, vzal do ruky brk a nat�hl se ke kalam�łi, kdyś vtom kdosi potichu zaklepal na dvełe pracovny. OtoŁil se a uvid�l unavenż obliŁej Bela RadenoviŁe, kterż vklouzl dovnitł jako st�n.
"Poj� d�l a sedni si," łekl mu. "Dnes uś nebudeme ponocovat, jsem velice unavenż a znechucenż ze v�eho, co se v posledn�ch dnech"
"Neztr�cej optimismus ani dobrou n�ladu, Juraji," płeru�il jej tajemn�k opatrn�, "protośe to, co ti te� łeknu, je smutn� zpr�va nejen pro tebe, ale i"
"Co se d�je, Belo? Mluv uś koneŁn�!" skoŁil mu do łeŁi Thurzo a prudkżm pohybem odhodil brk na stłl. "V� dobłe, śe v posledn�ch dnech m� uś nemłśe nic płekvapit, protośe se v�echno obr�tilo proti mn�!"
"Nebu� skeptickż, Juraji. Płed chv�l� dorazil sp�nż posel a ozn�mil, śe �igmunda B�thoryho zavraśdili!"
Palatin on�m�l. Sekret�ł oŁek�val boułlivou reakci, proto byl celż zaraśenż. Chv�le napjat�ho ticha, płeru�ovan� jen praskotem dłeva v krbu, se mu zd�la bżt v�Łnost�. D�val se na jeho zachmułenou tv�ł, kter� ztvrdla jako kłemen.
"Kde se to stalo?" procedil skrz zuby a napr�zdno polkl. "ProŁ jsi toho chlapa nepłivedl ke mn�, Belo?"
"Necht�l jsem t� vyru�ovat tak pozd� v noci, v�d�l jsem, śe je�t� pracuje�. Na�li ho probodnut�ho v kaluśi krve na dn� hradn�ho pł�kopu pod Paj�tśnem."
"To je neuv�łiteln�!" zvolal palatin a okamśit� roztrhal na kousky nedopsanż dopis, kterż cht�l hned r�no odeslat. "Sedmihradskż Herodes ode�el na onen sv�t pr�v� te�, kdyś jsem podlehl jeho n�tlaku a propustil ��blem posedlou Alśb�tu B�thoryovou!"
"Nedej se strhnout slepżm hn�vem," chl�cholil ho sekret�ł, "protośe ten nen� dobrżm r�dcem. V�m, cos cht�l pov�d�t. Kdyby se to stalo o p�r dn� dł�ve, mohla bżt Łachtick� pan� v podzemn�m v�zen�, ale kdo to mohl v�d�t"
"Kdo se odv�śil s�hnout na śivot tomu krvelaŁn�mu v�vodovi?!" skoŁil mu do łeŁi Thurzo, postavil se a zaŁal płech�zet po m�stnosti. "To muselo bżt peŁliv� płipraven� spiknut�! Ihned sem płive� toho chlapa!"
Belo RadenoviŁ mlŁky płikżvl a vy�el z pracovny. Osam�lż palatin płe�el k oknu a zahled�l se do modrav� noci, osv�tlovan� m�s�Łn�m svitem. Płitiskl rozp�len� Łelo na sklo a uc�til chlad, kterż ho trochu uklidnil. NeŁekan� zpr�va o smrti �igmunda B�thoryho jej do jist� m�ry - i kdyś si to necht�l płiznat - pot�ila, ale na druh� stran� zcela zkł�śila jeho pl�ny

Goli� vyuśil chv�le nepozornosti, kter� se dopustil Samko Chrt, kdyś ustoupil n�kolik krokł zp�t. VyskoŁil rovnżma nohama a vymr�til se do sedla sv�ho vran�ka. �ikovn� objel płekvapen�ho Samka a vył�til se odzadu na udatn�ho Petra F�bryho.
"Pozor, pane hrab�!" vykłikl Samko. "Ten bżt v�s zabije!"
Vyrazil dopłedu, aby zachr�nil F�brymu śivot, ale hrab� se �ikovn� vyhnul śtoku. Kdyś usly�el varov�n�, duchapł�tomn� dodl kon� do slabin a neŁekan� se otoŁil doleva.
"Rychle v�ichni za mnou, p�nov�!" vykłikl zoufale, kdyś zjistil, śe jen o vl�sek unikl smrt�c�mu vżpadu neśprosn�ho Goli�e. "Neztr�cejme posledn� s�ly v ��len�m souboji!"
Samko Chrt a Pavel ��rskż okamśit� poslechli a dali se na śt�k płed st�le agresivn�ji śtoŁ�c�mi bandity. Jen doktor Sebasti�n nemohl ut�ct z boje. Jednoho probodl, ale druhż se na n�j v pudu sebez�chovy a s nasazen�m posledn�ch sil vrhl.
"Zdechne�, ty bezcitn� obludo!" vykłikl a pokusil se o nebezpeŁnż vżpad. "Nepomłśe ti ani sedm proklatżch hrabat!"
�val v zoufal� bezmoci, ale po smrt�c�m z�sahu doktora Sebasti�na se zhroutil do hlubok�ho sn�hu.

"��k�, śe zavraśdili i dłv�rn�ka sedmihradsk�ho kn�śete?! Kdy se to stalo?"
"Asi płed Łtyłmi hodinami, nejjasn�j�� pane," odpov�d�l sp�nż posel z Paj�tśnu, sed� na śidli, kterou Thurzo nab�dl. "Vid�l jsem ta krvav� jatka na vlastn� oŁi."
"O jakżch jatk�ch to muv�?" zakroutil nech�pav� hlavou palatin. "Kolik bylo ran�nżch?!"
"Ran�nżch, va�e jasnosti?! Nepłeśil ani jeden z śoldn�łł v�vody B�thoryho a v nel�tostn�m masakru jich padly pod ostł�m meŁe skoro dva tucty!"
"Nikdy v śivot� jsem nevid�l takov� zabij�ky. Co śder, to krev, co vżpad, to smrt! Hradn� pł�kop byl śpln� nas�klż krv� V nejhor��m jim płi�li na pomoc dal�� dva a jeden z nich se z vż�ky jako lev vrhl na poboŁn�ka v�vody B�thoryho. Pł�sah�m v�m, velkomośnż pane, je�t� jsem nepotakal tak zruŁn� a obratn� ryt�łe."
"Tedy Łtyłi, pov�d�? Byli to najat� vrazi, a ne ryt�łi!" zvż�il hlas Juraj Thurzo. "Jak je mośn�, śe jste je nechali ut�ct?"
"Sedmikradskż kn�śe, nebośt�k �igmund B�thory, vydal rozkaz, abychom nezasahovali do souboje jeho voj�kł s t�mi dv�ma bandity. Aś kdyś jsme vid�li, jak jeden z nich zezadu probodl na�eho v�vodu, zaŁali jsme na n� stł�let z kanónł, ale podałilo se jim ut�ct."
Palatin uś nełekl ani slovo. Strnule civ�l płed sebe a płemż�lel, kdo se odv�śil tak brut�ln�m zpłsobem zlikvidovat jednoho z nejob�van�j��ch despotł v Sedmihradsku. Je�t� v�c ho v�ak zaj�malo, kam zmizela Alśb�ta B�thoryov�, kterou sedmihradskż v�voda tak śzkostliv� chr�nil.

Zasn�śenou krajinou, zalitou m�s�Łn�m sv�tlem jasn� błeznov� oblohy, cv�lalo osm noŁn�ch jezdcł, kteł� nedopł�li vys�lenżm zv�łatłm ani chvilku oddechu. �tyłi z nich byli oŁividn� v płevaze, nebo� uh�n�li o n�kolik des�tek metrł vpłedu płed neśprosnżmi pron�sledovateli. Poklidn� noŁn� ticho pro�al neŁekanż vżstłel a potom je�t� jeden.
To stł�lel Peter F�bry a Samko Chrt. V ��len�m cvalu se snaśili zas�hnout Goli�e a jeho druhy, kteł� se za nimi hnali jako pł�zraky smrti. Goli� ani jeho tłi kump�ni, kteł� si jen z�zrakem zachr�nili śivot, sice nem�li zbran�, ale nevysloviteln� s�la pomsty a nen�visti je hnala kupłedu.
Uh�n�li sm�rem na Pre�purk, ale hrab� F�bry byl płesv�dŁenż, śe vytrval� kon� by nevydrśeli nam�havou cestu k Dunaji. Kdyś seb�hli dolł strmżm śboŁ�m, okamśit� se rozhodl, śe odboŁ� doleva na Marianku a nechaj� Stupavu stranou. Jedin� vżchodisko ze sv�zeln� situace vid�l ve star�m kl�tełe, kde by mohli naj�t śtoŁi�t� nejen oni, ale i vys�len� zv�łata. Nejhor�� v�ak bylo, śe uś vystł�lel v�echny z�soby a nepodałilo se mu zas�hnout nezniŁiteln�ho Goli�e, kterż je prokl�nal, hul�kaje za nimi.
"Kon� uś dlouho nevydrś�, pane!" zvolal na n�j p�sał a vystłelil na Goli�e. "S t�mi tłemi bychom si lehce poradili, ale ten ��bel n�s młśe"
Nestihl dokonŁit my�lenku, protośe u śzk� cesty, vrouben� hustżm smrŁ�m a kłovisky, uvid�l zn�mż obliŁej jejich v�rn�ho pł�tele, kterż spoleŁn� s nezn�mżm łeholn�kem vyskoŁil z hou�tiny, a zvednuv ruku, zakłiŁel na n�:
"Zastavte kon�, pane hrab�!"
Kdyś F�bry uvid�l v jeho rukou silnż provaz, hned pochopil, śe płjde do tuh�ho. Jen procv�lali kolem, zastavili kon� a obr�tili je proti pron�sledovatelłm. Ti se za nimi hnali jako vichłice a nev�imli si provazu nataśen�ho płes cestu. Goli�, jehoś kł� zavadil o płek�śku, bezmocn� vykłikl a velkżm obloukem vylet�l ze sedla. A za n�m trojice jeho kump�nł. Vz�p�t� bylo sly�et bezmocn� kletby a rś�n� spla�enżch kon�.
Hrab� a jeho p�sał se zaŁali chechtat, kdyś je vid�li v�let se po zemi. Peter F�bry seskoŁil z kon�, płib�hl k leś�c�mu Goli�ovi a uś uś na n�j cht�l nam�łit pistoli, kdyś vtom se obr znenad�n� vymr�til ze zem� a vrhl se na n�j.
"Zatracen� pansk� svin�! Zakrout�m ti krkem!" łval a sevłel hrab�te mohutnżmi paśemi, aś mu kosti zapra�t�ly. Hrab� c�til smrtelnż tlak na hrudi a ostrou bolest na krku. Cht�l vykłiknout, ale nedok�zal to a vz�p�t� se zaŁal dusit. OŁi m�l vytłe�t�n� a ś�ly na sp�nc�ch mu nab�hly k prasknut�.
"Z mżch rukou se śivż nedostane�!" vyhrośoval Goli� a na chv�li povolil vraśedn� sevłen�. "Rozkaś svżm kump�nłm, a� odhod� zbran� a vzdaj� se n�m, jinak t� zabiju!"
"Kde se ukrżv� Łachtick� pan� a jej� ��belskż poskok?!" zachropt�l zoufalż hrab� a z posledn�ch sil mu plivl do obliŁeje.
"To je tvłj konec!" obołil se na n�j Goli� a zaŁal ho �krtit.
"I tvłj, ty nezkrotn� hovado!" vykłikl Pavel ��rskż a prop�chl obra zezadu dobłe m�łenżm z�sahem. St�ś� vyt�hl zakrv�cenż meŁ a v posledn� chv�li staŁil uskoŁit stranou. Goli� vydal zoufalż vżkłik a s roztaśenżma rukama se zhroutil naznak. Jeho t�lo sevłela smrteln� kłeŁ a svaly na t�le bezmocn� za�kubaly. Cht�l zvednout hlavu, ale ta mu spadla na zem a hrłzou znetvołen� oŁi se otoŁily vzhłru. Złstal nehybn� leśet a z hlubok� r�ny na z�dech pomalu vyt�kala krev, kter� se vsakovala do sn�hu.
"Uhni stranou, pł�teli!" vykłikl najednou Samko Chrt a v okamśen� seskoŁil z kon�. Tłi Goli�ovi kump�ni, kteł�, zvedaj�ce se ze zem�, s hrłzou hled�li na ukrutnou smrt sv�ho vłdce, se v zoufal� touze po pomst� vrhli na p�sałe. Ten se ohl�dl a obratn� uskoŁil. Rychle se otoŁili a zaśtoŁili na n�j s vytasenżmi �avlemi.
"Zavraśdils na�eho Goli�e!" vył�til se na n�j jeden z nich. "Draze zaplat� za svou"
Nestihl domluvit, protośe jej Samko Chrt smrteln� zranil zezadu a hned se pustil do zbżvaj�c�ch dvou, kteł� v płesile tlaŁili robustn�ho p�sałe ke kłov� u cesty. �toŁili a zoufale kleli. Petr F�bry se nam�hav� zvedl ze zem� a cht�l płiskoŁit pł�telłm na pomoc. Ale uś nebylo tłeba.
"Do pekla s v�mi v�emi!" vykłikl Pavol ��rskż a mistrovskżm �vihem zas�hl meŁ jednoho z nich. "A� je v�m zem� lehk�, vy hulv�ti!"
Posledn� z banditł se hrdinn� br�nil, ale kdyś vid�l nepłekonatelnou płesilu, v zoufalstv� si vrazil �avli do błicha Samko chrt s p�sałem strnuli śśasem a necht�li v�łit vlastn�m oŁ�m. Bandita se se smrtelnżm vżkłikem zhroutil k zemi a złstal nehybn� leśet.
"V�Łn� �koda takov�ho hrdiny," ozval se po chv�li hrab�, "byl by n�m vyzradil, kde se ukrżv� Łachtick� pan�."
"O tom siln� pochybuji, pane," nam�tl doktor Sebasti�n, kterż se po celou dobu drśel stranou, "nedostal byste z n�j ani slovo."
"Te� se mus�me vr�tit do Pre�purku s pr�zdnżma rukama a to je velk� fiasko."
"D�kujte rad�ji v�emohouc�mu Bohu," płidal se k nim mlad�k v mni�sk�m h�bitu, "śe jste si zachr�nil śivot, velkomośnż pane hrab�."
"Ach ano, m� pravdu, Adamko!" zvolal płekvapen� Peter F�bry, kterż si aś te� v�iml usm�vav�ho novice. "Nebżt tebe a tv�ho druha, nev�m, co by s n�mi"
"To nestoj� za łeŁ, vz�cnż pane!" skoŁil mu do łeŁi novic. "Jsem ��astnż, śe v�s znovu vid�m pohromad�, zdrav� a siln� jako vśdy!"
Płiv�tali se s Adamem, objali ho on jim płedstavil sv�ho spoleŁn�ka. Sedli na kon� a vr�tili se sm�rem na Stupavu. Płituhovalo, ale noŁn� obloha byla modr� jako oce�n, osv�tlovan� zlatżm svitem m�s�ce. Kolem dokola nebylo śiv� du�e, jen v d�lce płed nimi byla vid�t tmav� silueta stupavsk�ho kostela.
"Jak jsi n�s na�el, Adame?" zeptal se hrab�, kdyś vj�śd�li do m�steŁka.
"U v�s v pal�ci mi jeden ze sluhł prozradil, śe jste vyrazili na Paj�tśn. Kdyś jsme s Benediktem vid�li, co v�m hroz�, museli jsme v�m pomoct."
"Poje� s n�mi zp�tky do Pre�purku, Adame!"

Na konci hork�ho l�ta

Horkż srpnovż den se bl�śil k soumraku. Tr�va na louce pod hradem L�ka von�la a na bohat�m zelen�m koberci jako vz�cn� �perky hżłily barvami tis�ce n�dhernżch kv�tł. Cvrlik�n� luŁn�ch kon�kł a radostnż zp�v pt�kł se m�sily se �plouch�n�m prłzraŁnżch jezern�ch vod. Blankytnż obzor nad lesy se zakalil krvavżmi Łerv�nky zapadaj�c�ho slunce, kter� se odr�śelo na hladin�.
"L�to se chżl� ke konci, młj milż," povzdechla si Alśb�ta B�thoryov� a pohublou rukou pohladila milence po hustżch vlasech. "Ty rud� Łerv�nky mi płipom�naj� mladou d�vŁ� krev, po n�ś jsem od ml�d� touśila"
"Mn� tak�, Alśb�to," odpov�d�l koŁ� Peter klidn�, "ale ubezpeŁuji te, śe se zanedlouho strhne poł�dn� boułka a urŁit� se ochlad�"
"Jak to młśe� v�d�t?" płeru�ila ho zv�dav�. "Dlouh� tżdny nespadla ani kapka a horkż dech l�ta opanoval celou pł�rodu."
Leśeli vedle sebe na błehu jezera a d�vali se jeden na druh�ho jako kdysi, kdyś jejich nezkrotn� smyslnost neznala ś�dn� z�brany. Płi posledn�ch slovech ho objala a zaŁala l�bat. Nebr�nil se, protośe dobłe znal jej� v�niv� vzplanut�, kter� byla jen chvilkov�. Byla pro n�j uś pł�li� star� a vyśil�. Bylo j� tłiapades�t let a jej� kdysi dokonal� tvary se zaoblily, ś�dostiv� t�lo poznamenalo bł�m� str�d�n� a donebevolaj�c�ch hł�chł.
"Zn�m z�konitosti pł�rody a zdej��ho podneb�. Zanedlouho se strhne mohutn� letn� boułka, kter� płinese vl�hu a ochlazen�, to mi młśe�"
"Nev�ł�m, Petere!" skoŁila mu do łeŁi a je�t� v�niv�ji jej objala. "A kdyby to płece jen byla pravda, stanu se tvou miluj�c� otrokyn� na n�kolik tżdnł."
"Nepłece�uj se, vśdy� jsi j� uś dlouh� roky."
"Doopravdy jsem t� zaŁala milovat aś płed dev�ti lety, po smrti sv�ho ś�rliv�ho manśela, protośe tehdy pominuly v�echny z�brany"
"To uś je d�vno za n�mi, Alśb�to, nepłipom�nej star� hł�chy. Rad�i mi pov�z, proŁ se tvłj pł�buznż, sedmihradskż kn�śe, uś d�vno neuk�zal tady, na m�st� tv�ho nucen�ho exilu, o kterż se pr�v� on nejv�c zaslouśil."
"Netu��m, co se s n�m stalo, asi o m� ztratil z�jem, płestośe m� doned�vna teatr�ln� zboś�oval. Płestala jsem pro n�j existovat, anebo"
"Pro m� urŁit� ne, m� kr�sn� pan�!" nenechal ji domluvit a pol�bil ji. "Byl jsem s tebou dlouh� l�ta a pom�hal ti vśdy, kdyś jsi to nejv�ce potłebovala. UrŁit� v�c neś nebośt�k tvłj manśel nebo ten namy�lenż palatin Thurzo."
"Nezmi�uj płede mnou toho odporn�ho Łlov�ka! Rad�ji m� obj�mej a laskej jako kdysi, kdyś jsme oba hołeli nezkrotnou touhou po setk�n�!"
Siln� ji sevłel do n�ruŁe a płij�mal vżbuchy jej� oddanosti. Cht�l ji ob��astnit polibky na ostłe vykrojen� rty, ale op�t se płistihl płi vzrłstaj�c� averzi vłŁi n�. Nejrad�ji by ji ze sebe setł�sl jako zmiji, nebo� se jej st�le Łast�ji zmoc�oval nevysv�tlitelnż vnitłn� odpor, kdyś se ho dotżkala. Nech�pal, odkud se v jeho zkaśen�m srdci bere nen�vist vłŁi t�to zvr�cen�, ale płesto kdysi velice kr�sn� magn�tce. Vśdy� pr�v� on, bezvżznamnż koŁ�, s n� udrśoval tolik let hł�nż pom�r!

"Nemohu tomu uv�łit! ProŁ jste mi nedal v�d�t mnohem dł�v?"
"Ani płi nejlep�� vłli jsem se nemohl dostat na �achtickż hrad, pane kastel�ne. Krom� toho jsem v�m necht�l zpłsobit nepł�jemnosti a d�lat zbyteŁnż rozruch."
Michal Horv�th a Peter F�bry sed�li v dłv�rn�m hovoru ve velk� s�ni hradn�ho pal�ce. Velkżmi okny dovnitł pronikaly posledn� paprsky pohas�naj�c�ho dne a hrab� si aś te� v�iml śchvatn�ho ponoramatu hor na z�padn� stran�. �erv�nky pl�ly jakoby vżstraśn� v soumraku vzn�ej�c�m se nad lesy. Jako by sama pł�roda protestovala proti ohavnżm zloŁinłm t�, kter� złstala nepotrestan� a zmizela, jako by se s zem propadla.
"Vłbec nech�pu, co se v t�hle proklat� zemi d�je!" rozhołŁoval se kastel�n. "Nejbohat�� �lechtick� rodiny nal�haj� na palatina, aby tu ukrutnou bestii koneŁn� pohnal płed soud, protośe povraśdila i n�kolik jejich dcer! A on ji podle za mżmi z�dy vysvobod� z podzemn�ho śal�łe!"
NerozŁilujte se zbyteŁn�, vz�cnż pł�teli," chl�cholil ho F�bry sm�łliv�, "vy płece za nic nemłśete. V�echno bylo płedem domluven�, jak jsem v�m vysv�tlil, a Thurzo se pro v�echny pł�pady pojistil dvojnic�."
"Bu� uś jsem starż a śpln� neschopnż, nebo jsem se doŁista zbl�znil, milż hrab�. Jako by se mi v posledn� dob� v�echno vymykalo z rukou a j� se st�le nal�hav�ji rozhoduji, śe se vzd�m vżsadn� pozice kastel�na �achtick�ho hradu. Nic mi za t�chto okolnost� ani"
"To by n�m je�t� chyb�lo, pane kastel�ne!" skoŁil mu do łeŁi Peter F�bry.
"Znovu hled�te jen na sebe! Va�e śsil� je obdivuhodn�, j� si ho nesm�rn� cen�m a vśdycky jsem v�s kryl płed zpupnżm palatinem. Nem�te v�ak ani potuchy, jak� nepł�jemnosti jsem m�l kvłli t� temat�nsk� Łarod�jnici, kter� zmizela z v�zen� v błeznu. Jako by se do zem� propadla!"
"Mysl�te Annu Rosinu Listiusovou? To ji palatinovi voj�ci nebyli schopni uhl�dat? M�li jste je"
"Vśdy� jsem je patłiŁn� potrestal," płeru�il jej znechucenż kastel�n. "St�śovali si na m� palatinovi! A Stanislav Thurzo, młj dobrż pł�tel z Temat�na, se urazil na smrt kvłli t� sv� potvołe. Dal jsem mi slovo, śe v podzemn�m śal�łi bude v bezpeŁ�, a najednou tohle! Od t� chv�le se neozval."
"Listiusov� a n� Adam byli płed płl rokem korunn�mi sv�dky ��belsk�ho podvodu s Łachtickou pan�. Sama to potvrdila, kdyś jsem se s n� setkal na kr�lovsk�m dvołe ve v�dni. ��kal jsem v�m, śe śnoscem Alśb�ty B�thoryov� byl ukrutnż koŁ� Peter s jizvou pod pravżm okem."
"Ten uś m�l d�vno viset na �ibenici, ale palatin Thurzo ho zneuś�v� pro sv� odporn� intriky. Kdyś jsem płed Velikonocemi vyslżchal v podzemn�ch cel�ch ty dv� star� Łarod�jnice, co v�d� o zmizen� Listiusov�, zapł�sahaly se, śe ji zpoza mł�ś� vysvobodil vypasenż Samko Chrt, bżvalż pandurskż kapit�n na Temat�n�. A te� pracuje pro v�s, pane hrab�!"
"To je pravda, ale jak mohl un�st tu ne��astnici, kdyś uś skoro dva roky slouś� jen mn�? Poj�me dolł za t�mi dv�ma Łarod�jnicemi, jsem zv�davż, co"
"Vśdy� v�m pov�d�m, śe se mi v�echno vymyk� z rukou!" skoŁil mu do łeŁi kastel�n, postavil se a poode�el k oknu. "KoŁi�ov� a vyz�bl� Łarod�jnice Kardo�ov� płed p�r dny zmizely z podzemn�ho śal�łe" Stejnż sc�n�ł jako v pł�pad� t� bestie B�thoryov� a zhżral� Anny Rosiny Listiusov�! Bu� se propadli do zem�, nebo je vzal Łert, jinak si to neum�m vysv�tlit! Aś se to dozv� Stanislav Thurzo"
"Nic se nemus� dozv�d�t, to z�leś� jen na v�s. M�m v�ak zl� tu�en�, śe Ple�atou KoŁi�ovou a odpornou Kardo�ovou unesl koŁ� Peter nebo jeho kump�ni."
"Uś se jim to nikdy nepodał�, ani nikomu jin�mu, pane hrab�! Dal jsem zazd�t a zasypat tajnż vchod do podzem� hradu. M�l jsem to ud�lat uś tenkr�t, kdyś zatkli a uv�znili Alśb�tu B�thoryovou."

"Miluji t�, Petere, protośe jsi mi złstal v�rnż aś do konce! Nikomu uś na tomto sv�t� nedłv�łuji, jen tob�"
"Nepłeh�n�j, Alśb�to, jsem ��astnż, śe mi projevuje� takovou oddanost, ale necht�j mi namluvit, śe jsi nebośt�ka manśela nezboś�ovala v�c neś m�!"
Vzepłela se na rukou a roztouśen� se na n�j zahled�la. Lehk� letn� �aty j� obep�naly hru�, kterou mu bez ostychu nab�zela. Ani se j� nedotkl, tv�łil se, śe nepostłehl vyzżvavost, s n�ś ho dlouh� l�ta sv�d�la a poutala k sob�.
"V� dobłe, drahż, śe ne. Byl vłŁi mn� pł�li� arogantn� a chladnż. Neum�l bżt galantn� a n�śnż jako ty. Krom� toho byl bezcitnż a surovż! On m� nauŁil rozstłihovat d�vŁatłm kłśi mezi prsty a je�t� jin� ukrutnosti!"
"O tom uś nemluvme! V�m o v�em a znal jsem jeho slabosti. Uś se ho nemus� b�t ani mu sp�lat. Rad�i m� pust a poj�me na hrad!"
"Dobłe, ale m�m je�t� jednu prosbu. Chci se vykoupat v osv�śuj�c�ch vln�ch jezera, vśdycky m� l�kaly nezn�m� vodn� hlubiny!"
"Bu� opatrn�, mnoz� uś na podobn� touhy doplatili.
Vymanil se z jej�ho objet� a sledoval, jak si nedoŁkav� svl�k� �aty. V tenk� spodniŁce, kter� zahalovala jej� lety poznamenan� t�lo, se rozb�hla k prłzraŁnżm vln�m jezera. S pośitkem se vrhla do vody a drav� plavala daleko od błehu. Byla pruśn� jako �tika.
Nejdł�v ji s obdivem pozoroval, ale kdyś zjistil, śe mu nev�nuje ani �petku pozornosti, polośil hlavu na m�kkou tr�vu a usnul. Ani si nev�iml, śe se znenad�n� od severu płihnala temn� mraŁna. ZaŁal v�t prudkż v�tr, kterż rozŁełil klidnou hladinu, a zanedlouho se objevily modrav� vżboje bleskł, nev�st�ce nic dobr�ho. Blankytn� obloha se zachmułila. Zarachotil hrom a pł�roda najednou on�m�la, jako by se bl�śil soudnż den.
Kdyś se probral, znovu zahłm�lo, ale je�t� hroziv�ji. Jezero potemn�lo jako olovo a t�śk� boułkov� mraŁna se płevalovala nad neklidnou hladinou. Fialov� blesky kłiśovaly oblohu a hrom rachotil jako obrovskż hmośd�ł. VyskoŁil a s hrłzou pozoroval Łachtickou pan�, kter� plavala daleko od błehu.
"Alśb�to, copak jsi naŁisto ztratila rozum?!" vykłikl hn�viv� a rozb�hl se k rozboułenżm vln�m. "Hned se vra� zp�tky, nebo t� vysok� vlny pohlt�!"
"Uś plavu za tebou!" zvolala silnżm hlasem a zam�łila zp�t. "Zboś�uji rozboułen� vlny a b�sn�c� śivly!"
Vtom se spustil d隝, kterż se vz�p�t� zm�nil v prudkż lij�k. Pł�valy vody biŁovaly nebezpeŁn� zv�łenou jezern� hladinu, kter� n�hle zŁernala. �achtick� pan� vżborn� plavala, ale mohutn� vlny j� zatarasily cestu zp�t. Zal�valy ji ze v�ech stran a ona zoufale vykłikla, płekłikuj�c boułku:
"Pomoz mi, Petere, uś nemłśu! Utop�m se, jestli"
zalila ji vysok� vlna a hrab�nka se mu ztratila z oŁ�. Bez v�h�n� skoŁil do rozboułen� vody a odv�śn� plaval sm�rem, kde je�t� płed chv�l� z�pasila s n�porem vln. Uvid�l ji, jak se v pudu sebez�chovy drś� nad hladinou a urputn� z�pas�. Po chv�li k n� dorazil. Chytil ji za ruku a snaśil se plavat zp�tky.
"Młśe� je�t�, Alśb�to?" snaśil se płekłiŁet hukot nespoutanżch śivlł. "Drś se a plav ze v�ech sil, aby n�s nestrhl v�r."
C�til, śe boułka nabżv� na intenzit� a zr�dn� vlny jsou st�le mohutn�j��. Z posledn�m sil zab�ral nohama a volnou rukou, dokud se nepłibl�śili ke błehu. D隝 mu �lehal do obliŁeje a vlny se zvedaly st�le hroziv�ji, tł�t�ce se znovu a znovu o travnatż błeh. S vyp�t�m a n�mahou vylezl na błeh, t�hna za sebou Łachtickou pan�, kter� sotva lapala po dechu, vys�len�m padla na kolena a potom złstala nehybn� leśet.
"Vydrś je�t� chv�li a vzchop se, nebo do n�s udeł� hrom!" varoval ji zlostn�, hodil na ni mokr� �aty a n�sil�m ji postavil na nohy. "ProŁ ses nevr�tila hned, kdyś se schylovalo k boułce? Nebżt m�, uś bys byla na onom sv�t�!"
"D�kuji ti, drahż, v� dobłe, śe miluji hromy a blesky"
"Dokud pro n� nevypust� du�i!" nenechal ji domluvit a vykroŁil r�zn� k hradu.
D隝 �lehal ze v�ech stran, poh�n�nż prudkżm v�trem, kterż vyl u hradeb a mohutnżch zd� jako divż. Chytil ji pevn� za rameno, a skl�n�j�ce se k zemi, aby uchr�nili tv�łe płed n�razy de�t�, posp�chali k hradn� br�n�. Kdyś tak koneŁn� do�li, promoŁen� do posledn� nitky, marn� bouchali a pokłikovali na str�śe. Nikdo jim neotv�ral, nikdo neodpov�dal na jejich kletby, jen prudkż lij�k a rachocen� hromu je st�le v�c płehlu�ovaly.

"Do tajnżch chodeb se tedy zvenku uś nikdo nedostane, pokud v�m dobłe rozum�m. Mysl�m, śe to byl rozumnż krok, i kdyś"
"Kdo v�z� va�i spoleŁn�ci, pane hrab�?" płeru�il jej kastel�n nedoŁkav�. "Uś tu m�li d�vno bżt. Cht�l jsem v�s pozvat na dobrou veŁełi a vy jste cht�l vid�t fale�nou Łachtickou pan�."
"Nev�m, co se s nimi stalo, ale ti tłi se urŁit� neztrat�. Nebżt doktora Sebasti�na, kr�lłv vyslanec a ten holohlavż soudce z v�de�sk� soudn� komory by se do �achtic trm�celi zbyteŁn�. Doufal jsem, śe je tu na hrad� je�t� zastihnu, pane kastel�ne."
"M�li velice nasp�ch a j� je ani nezdrśoval. Cht�li płenocovat na TrenŁ�nsk�m hrad� a byli zhrozen� z toho, co vid�li v krypt�. Ten v�de�skż soudce byl śpln� vykolejenż a uji��oval m�, śe Łachtick� pan� uś odzvonilo."
"Vśdy� to ł�k�m, nebżt doktora Sebasti�na, nebyly by ani dłkazy proti Alśb�t� B�thoryov�. T�ch osm d�vŁat , kter� jsme płed dv�ma lety vyt�hli z obiln� j�my, bylo skoro ve stejn�m stavu, jako kdyś jsme je na�li. Dal�� tłi zohaven� t�la, kter� jsme v zim� na�li na hłbitov�, byly uś v rozkladu. Urozenżm p�nłm to ne�lo pod nos, ale aspo� na vlastn� oŁi vid�li tu hrłzu. Douf�m, śe byli i v podzemn�m śal�łi."
"Ple�atż soudce se tam ani neobt�śoval a kr�lłv vyslanec jen za�el dolł, zeptal se, jak se j� vede, a hned zase uh�n�l zp�tky. �ekl jen tolik, śe ta bestie si nic lep��ho za sv� zloŁiny ani nezaslouś�. Zd�lo se mi, śe ani on nebyl ve sv�"
NestaŁil domluvit, protośe dvełe se neŁekan� rozlet�ly a dovnitł vpadl obrovskż p�sał, za n�m Samko Chrt a doktor Sebasti�n. Pozdravili płekvapen�ho kastel�na, kterż je płiv�tal a nab�dl jim m�sto u stolu.
"Sedn�te si, p�nov�, a neś kuchał płinese veŁełi, ochutnejte dobłe vychlazen� v�no z Łachtickżch vinohradł."

"Jsme ztracen�!" kłiŁela do posledn� nitky promoŁen� Łachtick� pan�. "Kde jsou ti tv� kump�ni, śe neotv�raj�? Chystaj� snad spiknut� a"
"Uklidni se, Alśb�to!" skoŁil j� do łeŁi koŁ� Peter a płilośil ucho k br�n�. "Jsi velmi rozru�en� a vys�len�, proto nic nesly��."
Vtom se br�na se skł�p�n�m otevłela a płed nimi se zjevil vysokż chlap v uniform�, rozesm�tż od ucha k uchu. Alśb�ta B�thoryov� se k n�mu rozb�hla a vlepila mu takovż pohlavek, aś se mu v oŁ�ch zajiskłilo.
"Co to m� znamenat, kapit�ne?!" osopila se na n�j jedovat�. "Jste hluchż jako pałez nebo jste vysed�val na latr�n�?"
Zahanben� sklonil hlavu a cht�l n�co zamumlat na omluvu, ale ti dva posp�chali na doln� n�dvoł�, ani se neohl�dli. Chv�li za nimi civ�l, potom si zhnusen� odplivl a zavłel br�nu. Rok�zal muśłm na v�śi, kteł� se na n�j shora �klebili, aby zap�lili pochodn� a lucerny, protośe se setm�lo a nebylo vid�t ani na tłi kroky.
V jednom z bohat� zał�zenżch pokojł horn�ho pal�ce se mihotalo matn� sv�tlo sv�c� a v krbu pr�v� vzpl�l ohe�. KoŁ� Peter ze sebe opr�il popel a s ślevou se usadil do pohodln�ho kłesla proti unaven� Łachtick� pan�. Leśela nataśen� na pohovce, ale nespala. Jej� neklidn� oŁi sledovaly kaśdż Peterłv pohyb. C�tila se s n�m v bezpeŁ� a nejrad�ji by ho byla sv�d�la, kdyby na ni nebyl tak nazlobenż.
"Co t� tr�p�, młj milż, śe si ke mn� ani na chv�li nepłisedne�? Je�t� st�le se zlob� jen proto, śe jsem se pustila doprostłed jezera?"
"Jsi velmi odv�śn�, ale neum� na sebe d�t pozor," odpov�d�l rozlad�n� a zvr�til hlavu płes op�radlo. "Uś t� do toho jezera nepust�m! Beztak je po l�t�. Necht�las mi v�łit, śe płijde boułka a skonŁ� horka, protośe"
"Poj� uś ke mn� a obejmi m�, Petere!" płeru�ila jej nal�hav�. "Chci c�tit tvou muśnou s�lu a vzdor, kterż m� k tob� tak płitahuje."
"Nebu� nedoŁkav�, m� vz�cn� pan�, je�t� nen� noc. Krom� toho m�m na starosti i hradn� pos�dku a n�kolik spolehlivżch �piclł, kteł� Ł�haj� na kaśd�ho, kdo by mohl ohrozit tvou nedotknutelnost."
"ProŁ m� odm�t� a neprahne� po m� bl�zkosti jako kdysi?" ptala se tvrdohlav� a jej�m hlase bylo c�tit vżŁitku. "Nebo jsem t� t�m bl�znivżm dobrodruśstv�m v rozboułenżch vln�ch śpln� vys�lila?"
"To ne, Alśb�to! M�m v�ak pro tebe mnohem v�t�� płekvapen�, kter� t� nejen vyvede z rovnov�hy, ale z�rove� i pot��."
Dł�v neś staŁila zv�dav� zareagovat, zvedl se a vy�el ven. Vłbec nech�pala, co to m� znamenat. Aś te� usly�ela n�razy v�tru na okenn� tabule a pł�valy de�t�. Tlumen� dun�n� hromu a oslepuj�c� z�łe bleskł plnily m�stnost zvl�tn� atmosf�rou. V�imla si, śe plameny sv�c� zlov�stn� praskaj�, jako by uhżbaly płed n�kżm neviditelnżm.
Najednou z vysok�ho krbu vyprskl roj jisker a s n�m jak�si obludn� pł�zraky. Zd�lo se j�, śe jsou to tłi o�kliv� d�moni, jejichś pekeln� obliŁeje a odpudiv� oŁi ji zcela hypnotizovaly. Vid�la v nich sv� zloŁiny a zvr�cenosti, kterżch se dopustila na nevinnżch ob�tech. Pł�ery se k n� pomalu płibliśovaly, nejprve se plazily po st�n�ch, potom po zemi jako zmije a ona nem�la nejmen�� �anci na śt�k.
Vyd�en� a śpln� �okovan� z�hrobn�mi mocnostmi zoufale vykłikla a zakryla si obliŁej dlan�mi. Kdyś se po chv�li zmaten� rozhl�dla kolem sebe, nevid�la uś nic, jen zaraśen�ho milence a dv� star� babizny, kter� na ni hled�ly krv� podlitżma oŁima.
"Co se ti stalo, Alśb�to?!" vyzv�dal, płekvapenż n�hlou zm�nou jej�ho chov�n�. "Je ti �patn�?"
"Ne, c�t�m se dobłe, nic mi nen�. Jen jsem si zdł�mla a m�la jsem asi o�kliv� sny"
"ProŁ ke mn� nejsi upł�mn�, vz�cn� pan�?" vzal ji do n�ruŁe a pol�bil. "Kdyś jsem ve�el do pokoje, m�la jsi oŁi vytłe�t�n� jako mrtvola a bylas smrteln� bled� jako te�."
"Koho jsi to płivedl, Petere?" zamlouvala to s płedst�ranżm z�jmem. "Kdo jsou ty dv� star� babizny?"
"Jak�pak star� babizny!" ohradila se ta vy��� s rukama silnżma jako chlap. "Slouśily jsme v�m v�rn� dlouh� roky, copak si na n�s uś nepamatujete, velkomośn� pan�?"
"Helena a bezzub� Erśa!" vykłikla a vyskoŁila z pohovky, jako by do n� udełil hrom. "Kde se tu berete?! Myslela jsem, śe v�s uś d�vno"
"To by n�m je�t� tak chyb�lo, milostiv� pan�!" u�kl�bla se Erśa Kardo�ov�. "KoŁ� Peter dodrśel slovo, dost pozd�, ale płece! Poslal dva chlap�ky a ti se o n�s postarali."
"Jak se vede m� dvojnici Aśb�t� B�thoryov�?" skoŁila j� do łeŁi Łachtick� pan� a znovu se pohodln� usadila na pohovku.
"Nech� v�s pozdravovat," odv�tila Ple�at� KoŁi�ka, "a vzkazuje v�m, abyste na ni nezapomn�la. Jinak se drś� velmi dobłe."
"To r�da sly��m a jsem ��astn�, śe poletech budete zase v mżch sluśb�ch. A co d�l� proklatż Łachtickż kastel�n?"
"Ten starej bl�zen si bude rv�t vlasy, aś se dozv�, śe jsme zmyiely z podzemn�ho śal�łe!" skłehotala Ple�at� KoŁi�ka. "Ale m�me pro v�s je�t� jedno płekvapen�, milostiv� pan�!"
Do�la k pootevłenżm dveł�m a vz�p�t� se vr�tila dovnitł se dv�ma uplakanżmi d�vŁaty. Stydliv� skl�n�ly hlavy a na Alśb�tu B�thoryovou se neodv�śily ani pod�vat. Bohat� zlatav� vlasy jim sahaly aś po p�s.
"Kdo je to?" zeptala se zv�dav� a z�vistiv� hled�la na płvabn�, rum�ncem rozp�len� d�vŁ� tv�łe. "Zd� se mi, śe jsem je uś kdesi vid�la, ale"
"Prozrad�m v�m, co je to za coury! To jsou ty dv� sluśky, co slouśily na �achtick�m hrad�. Ty v�ru okusily va�i trestaj�c� ruku, pamatujete se je�t�? Znamenit� jste se s nimi bavila."
"Uś si vzpom�n�m, Heleno! Sluśky a cundry mi dosud chyb�ly, ale vy jste na m� nezapomn�ly. Hned se s nimi povyraz�m, ale te� je odve�te dolł do sklepa, za chv�li płijdu za v�mi!"
Jako by do n� vstoupil zlż duch. Zornice se j� roz��łily a roky potlaŁovan� touhy po muŁen� se neŁekan� ozvaly v jej�m srdci jako vyhladov�l� hyeny. C�tila, jak j� srdce zaŁalo prudŁeji b�t, a znovu se j� vr�tila chu� do śivota. Pozorovala uboh� d�vŁata, vydan� napospas bezcitnżm babizn�m.

!Kde je ta ��blem posedl� Łachtick� pan� a kdo ji odsud unesl?!" obołil se Michal Horv�th na dvojnici Alśb�ty B�thoryov�, kter� sed�la na �irok� posteli. "A ty ses tu vzala odkud, ty"
"Neur�śejte m�, kastel�ne, nebo si budu st�śovat u samotn�ho palatina! J� jsem Alśb�ta B�thoryov� a nikdo m� neunesl! M�te snad halucinace, nebo jste ve st�ł� rozum potratil?"
"Ach ty drz� ne��astnice! Tv� oŁi t� prozrazuj�, protośe nejsou tak fale�n� a ukrutn� jako ty jej�! Kdo ji unesl, mluv, nebo t� d�m muŁit a"
"J� jsem Alśb�ta B�thoryov�," skoŁila mu do łeŁi, "a nevyhrośujte mi, jinak to s v�mi �patn� skonŁ�, vy starż namy�lenż hlup�ku!"
"Kde je skuteŁn� Łachtick� pan�, jej�ś dokonalou podobu zneuśil s�m d�mon?!" opakoval kastel�n je�t� nal�hav�ji a popadl ji za płil�hav� �aty. "Bude� mluvit, nebo chce� vypustit du�i beze sv�dkł tady v podzemn� cele? J� si s tebou hr�t nebudu!"
"Co si to dovolujete, vy odpornż hrubi�ne?!" vykłikla strachy a cht�la se br�nit. Kastel�n ji v�ak neśprosn� zkroutil ruce za z�da a procedil skrz zuby:
"Pov�z mi pravdu, kdo t� sem dovlekl, nebo ti zl�mu hn�ty!"
"Jste ohyzdnż netvor, a ne urozenż kastel�n!" vmetla mu do tv�łe a zavżskla.
"To uś by opravdu staŁilo, milostiv�!" ujal se slova hrab� F�bry. Jednou rukou ji chytil kolem pasu a druhou j� sevłel Łelisti. "Laskav� tu nevł�skejte jako smyslł zbaven�! Jste velice rafinovan� a inteligentn�, płesta�te tu na n�s hr�t"
"A vy jste kdo?!" skoŁila mu do łeŁi.
"Copak m� nepozn�v�te, mil� Alśb�to? Jsem płece v� manśel Franti�ek N�da�dy!"
Kastel�n vykulil na hrab�te oŁi, ale nepovolil ocelov� sevłen� rukou ani na chv�li. Kdyś hled�l do toho navlas stejn�ho obliŁeje, uv�domil si, śe tato śena je mlad�� a kr�sn�j�� neś ukrutn� Łachtick� pan�. Ve svłdnżch oŁ�ch se j� zraŁilo płekvapen� a strach, ale nesr�ela z nich nekoneŁn� nen�vist, kter� spalovala Alśb�tu B�thoryovou.
"Vy jste se naŁisto zbl�znil!" br�nila se s bolest� v hlase. "Młj manśel zemłel płed dev�ti lety."
"Jsem jeho duch!" rozesm�l se hrab� a je�t� pevn�ji ji objal. "Płesta�te hr�t to hloup� divadlo a łekn�te, kam zmizel ten zjizvenż koŁ� Peter se svou milenkou?! On v�s sem płivedl a unesl Łachtickou pan�! Kde ji ukrżv�?"
"Nev�m o niŁem, ś�dn�ho milence s jizvou nezn�m! Kdyś jste ho vid�l, proŁ jste se ho nezeptal s�m?"
"Tahle je tłikr�t prohnan�j�� neś Alśb�ta B�thoryov�!" zułil kastel�n.
"Uv�domte si, milostiv�, śe aś najdu hn�zdo, v n�mś se ta bestie ukrżv�, skonŁ�te spoleŁn� s t�m nebezpeŁnżm vrahem na �ibenici!" łekl F�bry. Potom ustoupil o krok dozadu a kastel�n povolil sevłen�. Dvojnice Łachtick� pan� si s ślevou potł�sla strnulżma rukama, ale nełekla uś ani slovo. Sedla si na postel a rozplakala se, poprv� od chv�le, kdy płijala svou nelehkou roli. Hrab� vy�el do ponur� chodby a kastel�n zamkl celu. Cht�l se na ni naposledy obołit, ale F�bry jej płedb�hl:
"Je to va�e posledn� pł�leśitost. Vy v�te, kam ten z�kełnż vagabund unesl Alśb�tu B�thoryovou. ProŁ jste vym�nila svobodu za podzemn� śal�ł? Z donucen�?"
M�sto odpov�di zavzlykala a schovala obliŁej do pełin. Kastel�n si odplivl.
"Poj�me odtud, pane hrab�, ta śena je jen uboh� nastrŁen� figura!"
"Kde ale najdeme tu, kter� se podle slov zpupn�ho palatina nikdy nem�la dostat na Boś� sv�tlo? Nikdo neuv�ł�, śe ji odtud jednodu�e unesli."

Z hlubokżch sklepł hradu L�ka se ozżvaly zoufal� vżkłiky. Na chv�li zavl�dlo ticho, ale v okamśiku, kdy m�s�c vyhl�dl zpoza t�śkżch mrakł, bylo znovu sly�et bezmocn� kv�len�
V jedn� z velkżch m�stnost�, kter� slouśila jako muŁ�rna, se bezmocn� houpaly dv� obnaśen� d�vky. Visely za ruce, płiv�zan� provazy k śeleznżm h�kłm, kter� v�zely ve zd�n� klenb� sklepa. Zoufale kłiŁely bolest�, protośe Łachtick� pan� je mrskala velkżm biŁem jako ��len�. Alśb�tin obliŁej byl k nepozn�n� znetvołenż, jako by ji zcela ovl�dl satan. Dr�śdila ji dokonal� plnost tvarł a t�lesnż płvab d�vek, z nichś jedna najednou upadla do bezv�dom� a hlava j� klesla na prsa.
"Polej ji vodou, Heleno!" rozk�zala zastłenżm hlasem a zlostn� odhodila biŁ na zem. "Płines mi ohe�, Erśo, a� t�m b�hn�m trochu zatop�m!"
Ple�at� KoŁi�ka płedem v�d�la, co bude velkomośn� pan� cht�t. Za dlouh� l�ta sluśby zjistila, śe kdyś se płi muŁen� dostane do transu, vśdycky chce vodu, ohe�, rozśhaven� śeleza a biŁ. Vzala z kouta v�dro s vodou a polila ubohou Hanku, kter� se bolest� probrala. Kdyś vid�la, jak se k n� ohyzdn� pan� płibliśuje s hoł�c� pochodn�, hrłzou vykłikla.
Alśb�ta B�thoryov� se zaŁala nepł�Łetn� sm�t a povzbuzovala KoŁi�ovou, aby vzala biŁ a je�t� v�c tżrala d�vky, kter� uś płed lety tolik vytrp�ly na �achtick�m hrad� a potom i na Temat�n�.
Pr�v� ve chv�li, kdy byla na vrcholu zvr�cen�ho uspokojen�, vyvolan�ho poniśuj�c�m utrpen�m obou sester, zabouchal kdosi na dvełe. Babizny zarazily a vystra�en� hled�ly t�m sm�rem. �achtick� pan� se płestala łehtat. Nen�vistn� pohl�dla na sv�ho milence, kterż bez nejmen��ch z�bran ve�el dovnitł a zam�łil pł�mo k ne��astnżm d�vŁatłm.
"Vzpamatuj se, Alśb�to!" obołil se na ni zlostn� a vytrhl j� pochode� z ruky. "Je�t� nem� dost?! Vśdy� je zabije� napoprv� a nikdy v�c"
"ProŁ m� nenech� napokoji, kdyś se po tłech letech koneŁn� bav�m?!" nenechala jej domluvit, i kdyś v�d�la, śe uś j� dnes nedovol� pokraŁovat.
"Nezn� m�ru svżch zvr�cenost� a z�vra� nełesti t� zcela zaslepila! Krom� toho mus� hned skonŁit, nahołe t� oŁek�v� tvłj syn!"
"Jak se sem mohl dostat?!" vykłikla podr�śd�n�, jako by se probudila ze sna.
"Zeptej se ho!" odsekl j� zlostn� a płistoupil k tżranżm d�vk�m. "Kdyby je v tomto stavu na�el palatin Thurzo, bez mrknut� oka by t� dal pov�sit!"
Chytil ji za ruku a n�sil�m vlekl ven. Ve dveł�ch se ohl�dl a rozk�zal KoŁi�ce:
"Vy odporn� ropuchy, okamśit� je sundejte z h�kł a vyhojte jim r�ny, a� nen� nic poznat!"
Vy�li ze sklepen� a po strmżch schodech se dostali na doln� n�dvoł�. Kdyś koneŁn� ve�li do velk� s�n� horn�ho pal�ce, Alśb�ta B�thoryov� necht�la v�łit svżm oŁ�m. Od bohat� prostłen�ho stolu vstal j� vy�el v śstrety urostlż a te� jiś mnohem muśn�j�� syn Pavel a spont�nn� ji objal.
"Po dlouh�m Łase v�s koneŁn� znovu vid�m, drah� matko! Jsem ��astnż"
"Jak ses dozv�d�l, młj synu, śe nejsem ve v�zen� na�achtick�m hrad�?" płeru�ila jej dojat�. "ProŁ jsi za mnou płi�el aś sem?"
"Cht�l jsem v�s vid�t," �eptal j� vroucn�, "a ozn�mit v�m dv� velmi smutn� zpr�vy."
"Co se stalo? Mluv, Pavle, pżcho na�eho rodu! Poj�, sedni si, bude t�"
"Sedmihradskż v�voda Gabriel B�thory je mrtvż!" skoŁil j� nedoŁkav� do łeŁi a nedłv�łiv� pohl�dl na mlŁenliv�ho chlapa s jizvou pod pravżm okem. "Zavraśdili jej vlastn� voj�ci, tak stra�n� ho nen�vid�li!"
"Od koho to v�?"
"Od kr�lovsk�ho r�dce Imricha Megyeriho, m�ho vychovatele."
"Ten proklatż ��bel!" rozhołŁila se B�thoryov�. "�igmund B�thory se tedy uś nebude muset d�lit o kn�śec� śezlo nad Sedmihradskem."
"O Łem to mluv�te, pan� matko?" Ten krvelaŁnż v�voda zahynul v osudn� bitv� na Paj�tśnu uś płed n�kolika m�s�ci. Myslel jsem, śe o tom"
"Nic nev�me, nem�me odkud!" nenechal jej domluvit koŁ� Peter. "Co se jen mohlo st�t nejob�van�j��mu vl�dci Sedmihradska?"
"��k� se, śe ho zavraśdil hrab� Peter F�bry se svżmi hrdlołezy, ale"
"To je n� konec!" zaśp�la Łachtick� pan� a obliŁej j� znetvołil zoufalż vżraz. "Jestli je pravda, co ł�k�, pak jsme v�ichni nadobro ztracen�"


"��st druh�

Vynucenż n�vrat
(zima 1614)

�achtick� pan� je den ode dne kr�sn�j��!

"To je nehor�znż zloŁin proti spravedlnosti!" rozhołŁil se kardin�l Fra�o Forg�ch. "NestaŁ�, śe chamtivż Thurzo zas�v� v ład�ch �lechty koukol luter�nstv�, je�t� se spikne se sedmihradskżm Herodesem a d� un�st tu Łachtickou bestii."
"�igmund B�thory je uś skoro rok mrtvż," odpov�d�l hrab� F�bry, "a j� jsem za celou tu dobu nedok�zal Alśb�tu B�thoryovou vysl�dit, abych palatina płed kr�lovskżm VeliŁenstvem usv�dŁil ze zneuś�v�n� jeho pravomoc�!"
"ProŁ jsi m� uś dł�v neinformoval o v�em, co se stalo na �achtick�m hrad�, Petere?! Copak jsi na m� doŁista zapomn�l?"
"Nezapomn�l, ale cht�l jsem zjistit, kde se schov�v�, dł�v neś vznikne panika kvłli jej�mu tajn�mu śnosu."
"Jsem płesv�dŁenż, śe se o tomto nemor�ln�m podvodu mus� dozv�d�t n� panovn�k. Jinak hroz� nebezpeŁ�, śe ta sadistick� hrab�nka n�kde v śstran� przn� a marn� nevinn� lidsk� śivoty. A to je n� konec. V�echno na�e śsil� vyjde nazmar!"
"Nebude to un�hlen�, Fra�o? Jeho VeliŁenstvo nebude v�łit, śe se n�co takov�ho mohlo st�t za jeho z�dy. Vrhne to na n�s st�n podezłen�, śe jsme zaujat�"
"M� hodnov�rn� sv�dky, nebo alespo� jednoho," płeru�il jej n�hle kardin�l. "kterż by mohl pod pł�sahou potvrdit, śe vid�l v�echno na vlastn� oŁi?"
"Jednoho m�m po ruce a je to mladż mnich. Złstal v mżch sluśb�ch na z�klad� dekretu, kterż mu vystavil gvardi�n beckovsk�ho kl�tera."
"Pr�v� to potłebujeme, Petere!" zvolal kardin�l nad�en� a postavil se. Majest�tn�m krokem płem�łoval hostinskż pokoj F�bryho pal�ce a nahlas płemż�lel: "Odj�śd�m do Trnavy na synodu, kde budou pł�tomn� i płedstaven� kl�terł z cel� zem�. Aś se pł�t� tżden vr�t�m, m�m audienci u panovn�ka, młśe� j�t se mnou a vz�t s sebou i toho łeholn�ka. Bude vypov�dat jako korunn� sv�dek. Nemłśe� ho hned zavolat?"
"Chv�li strpen�, hned ho płivedu!" odpov�d�l hrab� a sp�n� vy�el z pokoje.
Kardin�l złstal st�t a prohl�śel si vz�cn� olejomalby na st�n�ch. Cht�l si znovu sednout, ale cosi jej t�hlo k jednomu z velkżch oken. Chystal se odhrnout jemnou z�clonu, ale v t� chv�li ztuhl. Venku na ulici zahl�dl jezdce v tmav�m pl�ti. D�val se do oken pal�ce a najednou zvedl do vż�ky kr�tkż meŁ, na kter�m byla nastrŁena odpuzuj�c� lebka s chum�Łi tmavżch vlasł na temeni.
Fra�o Forg�ch si v�iml vżrazn� lebky pod pravżm okem na tv�łi nezn�m�ho a jeho ��belsk�ho pohledu. Zd�lo se mu, śe se mu ten bandita vysm�v�, i kdyś ho zdola nemohl vid�t. Chv�li tam tak st�l jako pekelnż pł�zrak, ale vz�p�t� bodl kon� do slabin a cvalem vyrazil vpłed. Mezit�m ve�el do m�stnosti hrab� s novicem, ale kardin�l d�l st�l u okna jako socha.
"Co je s tebou, Fra�o? Nec�t� se dobłe?"
"V�echno v poł�dku," odpov�d�l klidn� kardin�l a otoŁil se, ale hrab� postłehl, jak sebou nervózn� trhl, "jen jsem se d�val na ulici a zahl�dl jsem tam n�jakż obludnż pł�zrak."
"Nerozum�m ti dobłe. O jak�m pł�zraku to"
"Tak toto je ten mladż muś, kterż se stal oŁitżm sv�dkem toho ohavn�ho podvodu," nenechal jej domluvit Forg�ch a płistoupil k nim. "Jak ti ł�kaj�?"
"M� łeholn� jm�no je Adam, va�e ctihodnosti," odpov�d�l novic a uctiv� pol�bil vz�cnż prsten na kardin�lov� prav� ruce. "V�e, co v�m urozenż pan hrab� v t� v�ci prozradil, je pravda a v�me o tom jen my dva."
"Te� uś i j�, młj synu," usm�l se kardin�l, polośe pravici na mlad�kovo rameno. "Kdo je tvłj płedstavenż?"
"Ctihodnż gvardi�n Albert z Beckova," odpov�d�l Adam a cht�l si kleknout, ale Forg�ch mu v tom zabr�nil a otcovsky jej objal. Novic złstal jako opałenż a nev�d�l v prvn� chv�li, co m� d�lat. Nakonec objal i on kardin�la, i kdyś mu srdce divoce tlouklo. Provinile pohl�dl do jeho pł�sn� tv�łe, ale kardin�l se jen usm�val.
"Gvardi�n Albert je muś svat�ho śivota, takovżch muśł potłebuje na�e zem� co nejv�ce. Sedmi si, Adamko, a pov�z mi, cos vid�l v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad�, je to velmi dłleśit�!"
Mlad�k zmaten� pohl�dl na hrab�te a ten uk�zal na velk� kłeslo. Kdyś se posadili, F�bry podal kardin�lovi dekret s rozlomenou peŁet�.
"Kdyś jsem naposledy tajn� pozoroval podzemn� v�zen�, vid�l jsem, jak nezn�mż chlap s jizvou pod pravżm okem ve�el do śal�łe Łachtick� pan�, protośe dvełe nebyly zamŁen�," rozpov�dal se Adam. "Odvedl ji a v cele zanechal jej� dvojnici, kterou by od n� nikdo nerozeznal, coś młśe potvrdit i pan hrab�. Cht�l jsem je zne�kodnit, ale nepodałilo se mi to a skoro jsem na to doplatil śivotem. Jen z�zrakem se mi podałilo vytrhnout z pazourł toho vraha, koŁ�ho Petera."
"Tvłj płedstavenż t� zav�zal mlŁenlivost�, jak stoj� v dekretu, "ale jestli se m� napomoci pravd�," łekl kardin�l zamy�len�, " m�l bys vypov�dat płed Jeho kr�lovskżm VeliŁenstvem. Jsi ochotnż ud�lat tento krok?"
"Pł�sahal jsem płed kł�śen na�eho p�na Jeś�e Krista, śe spln�m śkol, kterou mi sv�łil s�m Błh. Krom� v�s, Eminence, a hrab�te F�bryho se o tom nikdo nesm� dozv�d�t. Nemohu poru�it svłj slib, byla by to zrada a zloŁin"
"Jsi o tom hluboce płesv�dŁenż, Adamko?"
"Tak jsem pł�sahal płed kł�śem a ctihodnż gvardi�n m� upozornil, śe błemeno tohoto posl�n� ze m� uś nikdo nesejme!"
"V tom pł�pad� se hned płiprav na cestu, pojede� se mnou na synodu do Trnavy. Bude tam i ctihodnż gvardi�n Albert, urŁit� jej pot��, kdyś mu płedestłu svłj z�m�r. Nebo chce� złstat v pal�ci?"
"Kdyś bude urozenż pan hrab� souhlasit, pojedu s v�mi."
"V tuto chv�li t� sv�łuji do ochrany Jeho Eminence, Adamko," płisv�dŁil hrab� rozhodn�, "v jeho sluśb�ch se młśe� osv�dŁit je�t� l�pe a krom� toho bude� m�t jedineŁnou pł�leśitost setkat se s nejjasn�j��m panovn�kem!"

Po rann� mlze se vyjasnilo a na modrav� obloze zaz�łilo śnorov� slunce. Sn�h se tłpytil ve zlatistżch paprsc�ch, kter� plnily pł�rodu radostnżm jasem. Płed pal�cem hrab�te F�bryho bylo ru�no. Sluhov� pom�hali nakl�dat batośinu na zadn� Ł�st koŁ�ru a s śctou vyprov�zeli kardin�la, kterż se louŁil s hrab�tem.
"Nejsem r�d, Fra�o, śe t� doprov�zej� jen Łtyłi voj�ci. �asy jsou neklidn� a nev�, z kter� strany se młśe płihnat"
"Nech to bżt, Petere! Jsme v Boś�ch rukou a v�ł�me v jeho prozłetelnost. Kdo by si dovolil płepadnout duchovn�ho?"
"��bel Ł�h� na kaśd�m kroku a ty jsi jeho śhlavn�m nepł�telem!"
"Neboj�m se satanovy moci, ale lidsk� hlouposti a zloby. Krom� toho m�m s sebou velmi bystr�ho a spolehliv�ho ochr�nce, kter�ho jsi mi sv�łil."
"Tak ��astnou cestu a sbohem," podal mu hrab� ruku na rozlouŁenou. "Bu� opatrnż a mysli na m� v modlitb�ch."
Fra�o Forg�ch nastoupil do koŁ�ru a hrab� stiskl ruku usm�vaj�c�mu se Adamovi, kterż kardin�la s bu��c�m srdcem n�sledoval. Sluhov� nech�pali, proŁ mladż łeholn�k cestuje spoleŁn� s vysokżm c�rkevn�m hodnost�łem, ale hrab� płibouchl dvełe, pokynul na pozdrav a prłvod se dal do pohybu.

"Zd� se mi, śe Łachtick� pan� je den ze dne kr�sn�j��, Michale!"
"To se ti opravdu jen zd�, Stanislave!" odpov�d�l rozhodn� kastel�n. "Jsem v�ak nesm�rn� r�d, śe jsi po dlouh�m Łase znovu na�el cestu na zlov�stnż �achtickż hrad a nav�t�vil osam�l�ho vlka."
"Nem�j mi za zl�, śe jsem se s tebou posledn� tak stroze rozlouŁil, ale byl jsem tehdy velice rozzlobenż, śe nev�rn� Anna Rosina utekla z podzemn�ho v�zen� a zmizela beze stopy."
"Vłbec nic ti nevyŁ�t�m, vśdy� jsi jej� z�konitż manśel. Bylo mi l�to, śes m� obvinil ze zodpov�dnosti"
"Nechme to uś bżt, Michale," płeru�il jej hradn� p�n z Temat�na a obr�til se k płekvapen� śen� za mł�śemi, "mośn� mi Alśb�ta B�thoryov� pov� v�c o tom, za jakżch okolnost�"
"J� nev�m nic a na nic si nepamatuji!" skoŁila mu do łeŁi dvojnice Łachtick� pan�. "Za v�echno je zodpov�dnż velkomośnż pan kastel�n, protośe nev�, co se d�je za jeho z�dy!"
"ProŁ mi lśete do oŁ�, Alśb�to?" promluvil k n� vl�dn�, ovl�daje svou roztrpŁenost. "Dlouh� m�s�ce jste prośila s Annou Rosinou spoleŁn� v tomto nehostinn�m śal�łi, a pokud jsem informovanż, velmi dobłe ste spolu vych�zely. Kdy a kam zmizela m� manśelka?"
"A� v�m to prozrad� ona, jestli ji n�kdy najdete!" odsekla mu vzdorovit�. "M� nechte laskav� na pokoji a neru�te m� v t�śk�m rozpolośen�, nebo si na v�s, pane hrab�, budu st�śovat palatinovi!"
Kastel�n mlŁky sledoval nesmyslnż rozhovor a litoval star�ho pł�tele, kterż netu�il, śe skuteŁn� Alśb�ta B�thoryov� zmizela beze stopy. Jak mu m� vysv�tlit, śe ta, kterou oslovuje jako ob�vanou Łachtickou pan�, je jen jej� dvojnice? M� mu tu na m�st� vyzradit tajemstv� pekeln�ho pl�nu, kterż zosnoval Juraj Thurzo spoleŁn� se sedmihradskżm kn�śetem? Obdivoval tu inteligentn� śenu, jak vżborn� improvizovala a dokonale zvl�dala roli dvojnice.
"Jen si st�śujte, milostiv�!" vysm�val se j� Stanislav Thurzo, ale ostł� płesn� m�łen� vżŁitky nedok�zal otupit. "Nezapom�nejte, śe palatin Thurzo je młj pł�buznż a jen d�ky jemu jste neskoŁila na �ibenici, vy krvelaŁn� bestie!"
"To si od v�s vypro�uji, vy na�krobenż paroh�Łi!" vzkyp�la dvojnice hn�vem. "Nejdł�v byste m�l naj�t a zkrotit tu svou nespoutanou Łarod�jnici Listiusovou, aś potom młśete"
"Okamśit� otevłi celu, Michale!" skoŁil j� do łeŁi Thurzo a zaŁal lomcovat śeleznżmi mł�śemi. "Nenech�m se poniśovat od ��blem posedl� B�thoryov�!"
"Ovl�dej se a nen�st se un�st zlobou," napomenul ho kastel�n. "Poj�me nahoru do pal�ce, vy dva nenajdete spoleŁnou łeŁ."
"Je�t� si spolu vyrovn�me śŁty, velkomośn� pan� Alśb�to!" zasyŁel Stanislav Thurzo jako had a vrhl na ni opovrślivż pohled. "Postar�m se, aby v�s za va�e zloŁiny uś koneŁn� pohnali płed tabul�rn� kr�lovskż soud!"
"Va�e zkaśen� manśelka si to zaslouś� stokr�t v�c, vy bezcitnż parohatż bl�zne!" vmetla mu do tv�łe dvojnice s patłiŁnou d�vkou sarkasmu. "V�m o jej� zvr�cenosti v�c neś vy dva dohromady, vy uboś�ci!"

Hrab� Peter F�bry sed�l v j�deln� honosn�ho pal�ce a vesele śertoval se tłemi spoleŁn�ky u bohat�ho stolu. Byli uś d�vno po ob�d�, ale siln� tokajsk� v�no, pohoda a pł�telsk� atmosf�ra zpłsobily, śe śpln� zapomn�li na Łas. Vesele se bavili a vtipkovali, dokonce i v�Łn� zamy�lenż doktor Sebasti�n se sm�l. Ani si nev�imli podsadit�ho chlap�ka, kterż proklouzl dvełmi ti�e jako st�n. Złstal u krbu, v n�mś praskalo vo�av� dłevo.
"Dobłe se v�m tu hoduje, vi�te p�nov�!" zvolal nedoŁkav�.
"U v�ech rohatżch, kde se tu bere�, Imrichu?!" otoŁil se k n�mu płekvapenż hrab�, ale hned na prvn� pohled zjistil, śe jeho nejlep��mu �piclovi nen� do sm�chu. "Płisedni si k n�m, posilni se a pov�z, co se chyst� v Thurzov� pal�ci!"
"Ani to necht�jte v�d�t, urozenż pane, nebo se v�m hlava zamot� z toho, co jsem płed chv�l� sly�el na vlastn� u�i za z�v�sem!"
"Na tv� zdrav�, Imrichu!" usm�l se hrab� a zdvihl poh�r s v�nem. "Kdyby ten samolibż palatin tu�il, jak nebezpeŁn�ho �picla chov� pod stłechou"
"�erty stranou, p�nov�!" nenechal jej domluvit Imrich Z�tureckż. "M�l jsem z pekla �t�st�, śe m� nikdo nevid�l, kdyś jsem poslouchal rozhovor palatina a jeho sekret�łe. Thurzo se rozhołŁoval nad intrikami kardin�la Forg�che, kterż prż uś nezn� m�ru ve sv� rozp�navosti. Dozv�d�l jsem se, śe chyst� śnos Jeho Eminence pr�v� na dne�ek, protośe młj nadł�zenż Belo RadenoviŁ v�d�l"
"To nen� mośn�!" skoŁil mu do łeŁi rozŁ�lenż hrab�. "Ztratil snad ten luter�n nadobro rozum a upsal du�i ��blu?!"
"To nev�m, ale mohu v�m dosv�dŁit, śe Belo RadenoviŁ m�l informace o biskupsk� synod� v Trnav�, kter� se m�l śŁastnit i kardin�l Fra�o Forg�ch. Vz�p�t� ve�el do m�stnosti ten zjizvenż bandita koŁ� Peter a palatin ho pł�telsky płiv�tal. Płik�zal mu, aby se Forg�che ani nedotkl, nepouśil n�sil�, ale velkomysln� mu nab�dl vynucenż azyl na �erven�m Kameni, protośe mu prż hroz� spiknut�."
"Zatracen�!" zaklel hrab� a tł�skl pr�zdnou sklenic� o zem. Ta se rozbila na mal� kousky a płekvapen� spoleŁn�ci na chv�li zcela on�m�li. "To nemłśe bżt pravda, Imrichu! Kdybych t� neznal, nev�łil bych ti ani slovo. Kde se ten vagabund dal dohromady s podlżm palatinem?"
"UrŁit� to byl on, protośe jsem na chv�li vyhl�dl zpoza z�v�su, riskuje vlastn� hlavu. A nejen to. Kdyś se ho Thurzo ptal, kde je Alśb�ta B�thoryov�, odpov�d�l rozpaŁit�, śe ji na kr�tkż Łas sv�łil do ochrany płedstaven�ho franti�k�nsk�ho kl�tera tady v Pre�purku, aby nevzbuzovala zbyteŁnou pozornost."
"KoneŁn� jsme tu bestii vysl�dili!" nadchl se hrab� a vyskoŁil zpoza stolu. "Hostina je definitivn� u konce, p�nov�. Okamśit� se chystejte na cestu, abychom Łachtickou pan� dostali do rukou śivou!"
"To n�m tak je�t� chyb�lo, paroma jeho!" zavrŁel p�sał ��rskż a vypr�zdnil sklenici v�na. "To v�echno kvłli t�"
"Płedstavte si, pane hrab�," płeru�il jej najednou Imrich Z�tureckż, "śe koŁ� Peter informoval palatina o kardin�lov� n�v�t�v� ve va�em pal�ci."
"Bu� jsem se doŁista zbl�znil nebo n�m tu ten bytŁanskż lotr nasadil �picla' Tak Łi onak, mus�me se za kaśdou cenu dostat do kl�tera a naj�t B�thoryovou, dł�v neś se propadne do zem�!"
"Do kl�tera jen po dobr�m, pane," m�nil doktor Sebasti�n rozv�śn�, "n�siln� vniknut� na posv�tn� m�sto by se obr�tilo proti n�m. Kdyby tu byl n� spolehlivż Adam"
Sotva staŁil domluvit, udżchanż novic vtrhl dovnitł a padl na kolena.
"Zle je, pane hrab�, zle!" zaśp�l zlomenżm hlasem, natahuje prosebn� ruce k F�brymu. "Za svatżm Jił�m n�s płepadli nezn�m� voj�ci, płinutili Jeho Eminenci, aby s nimi jela na �ervenż K�men, a tłi na�e hajduky pozab�jeli!"
"A ty jak jsi unikl, Adame?" vyzv�dal hrab� zaraśen�, zvedaje mlad�ka ze zem�.
"Hajduci se urputn� br�nili a zastłelili dva voj�ky. Kdyś jsem uvid�l toho ��bla s jizvou pod okem, vyuśil jsem paniky, vysedl na voln�ho kon� a"
"KoŁ� Peter, ten vagabund a nel�tostnż vrah!" skoŁil mu do łeŁi hrab� a objal jej kolem ramen. "M�l jsi z pekla �t�st�, Adame, kdyby t� poznal, bez mrknut� oka by t� poslal na onen sv�t! Vydechni si na chv�li a posilni se, protośe bez tebe Aśb�tu B�thoryovou nedostaneme."

"Sbohem, Michale, jsem r�d, śe jsem t� po dlouh�m Łase vid�l a sly�el."
"Mohl jsi złstat d�le, vśdy� v�d�, śe jsem tu s�m jako poustevn�k."
"Samota je pro muśe ub�jej�c�, kdyś nem� pevn� z�sady," płisv�dŁil hradn� p�n z Temat�na. "Mus�m uś jet, protośe chci za sv�tla dorazit aspo� do Trnavy, tam płenocuji a r�no pojedu do Pre�purku."
"Tak ��astnou cestu a a� t� Błh opatruje!" podal mu ruku kastel�n. "Jsi je�t� płi pln� s�le a j� den ze dne v�c c�t�m t�hu st�ł�"
Stanislav Thurzo se vy�vihl do sedla a naposledy pokynul kastel�novi. Doprov�zel jej tucet voj�kł, jeli kolem hradn� kaple. Ostr� sluneŁn� paprsky je oslepovaly a kastel�n si musel płilośit dla� na oŁi, kdyś je sledoval ostraśitżm pohledem. Vzdychl si, trpce se usm�l a vr�til se zp�tky.
Vejda do horn� s�n� pal�ce, płistoupil k oknu a zahl�dl odj�śd�j�c� postavy na kon�ch dole u vstupn� br�ny. D�val se za nimi je�t� dlouho pot�, co zmizeli v lese.
Ach, v�emohouc� Bośe, co je vlastn� pravda?! - stżskalo si jeho chrabr�, ryt�łsk� srdce, zocelen� śivotn� zku�enost� neśprosn�ho bojovn�ka proti Turkłm. Kdo krom� palatina, hrab�te F�bryho a jeho spoleŁn�kł v�, śe v podzem� tohoto kdysi slavn�ho hradu nev�zn� Aśb�tu B�thoryovou, ale jej� dvojnici? Jakou cenu m� pravda, kdyś ji s�m uherskż palatin dal potajmu un�st na nezn�m� m�sto a nełekl mu o tom ani slovo?
Ten, kterż m� dohl�śet na nedotknutelnost spravedlnosti a pr�va v zemi, ten Juraj Thurzo, kterż se płed tłemi lety zapł�sahal, śe Łachtick� pan� se uś nikdy nedostane na sv�tlo Boś�, ji nakonec podle vysvobodil z v�zen� a spojil se s krvelaŁnżm �igmundem B�thorym proti samotn�mu panovn�kovi!
Co je pravda? Jako kdysi Pil�t pontskż i zpupnż Thurzo by se m�l takto pt�t svżch r�dcł. Kdyby v�ak on, kastel�n �achtick�ho hradu a palatinłv dłv�rnż pł�tel, vykłiŁel, jak� nehor�znosti se Juraj Thurzo dopustil, kdo z urozenżch �lechticł by mu uv�łil? Vśdy� by se mu vysm�li a uk�zali prstem na śenu v podzemn� cele, kterou podplatili a płivedli do śal�łe spojenci �igmunda B�thoryho a palatina.
On, v�śenż kastel�n a proz�ravż strat�g, by na tento kolos�ln� podvod nikdy nepłi�el, nebżt neoblomn�ho Petera F�bryho, kterż m� oŁi v�ude, i tady na �achtick�m hrad�. O jak� spravedlnosti to sebev�domż palatin neust�le hovoł�? Dal podlżm zpłsobem un�st hrab�nku B�thoryovou a nikdo nev� kam. Nep�ch� na odlehl�m panstv� tyt�ś ohavnosti jako płed svżm zatŁen�m? A kolik t�ch, kteł� si poskvrnili ruce krv� nevinnżch d�vŁat, złstalo nedotŁenżch a bez trestu? Co v�echno vy mohli vypov�dat a dosv�dŁit, kdyby tabul�rn� soudci na z�klad� pravdy a stavovsk� pł�sahy obhajovali spravedlnost a pr�vo?
Co m� ud�lat on, Łachtickż kastel�n, v t�to proklat� situaci? M� se osobn� vydat do V�dn� a informovat o v�em panovn�ka? Vśdy� by to byla jeho vlastn� tragedie. Degradovali by ho a odsoudili, protośe on byl odpov�dnż za tu bestii, kterou nedok�zal uhl�dat v podzemn�m śal�łi. Jak by vysv�tlil kr�li, śe v cele nev�zn� skuteŁnou Alśb�tu B�thoryovou, ale jej� dvojnici? Kdyś bude mlŁet, bude m�t klid, jestli promluv�, obvin� ho z podvodu a zaujatosti vłŁi Łachtick� pan�
Najednou sebou trhl. Pł�mo płed jeho oŁima se objevila temn� obluda a neŁekan� udełilo do okna. V prvn� chv�li se lekl, ale vz�p�t� rozeznal obrovsk�ho orla, krouś�c�ho nad mohutnżm hradem. Roztaśen� kł�dla se zlov�stn� jako Łernż katafalk vzn�ela nad hradn�m pal�cem. Znenad�n�, jako by byl strśen nezn�mou silou, se vrhl z vż�ka k zasn�śenżm chaloupk�m a stłemhlav se ł�til k błehu drav�ho vi��ovsk�ho potoka.
Kastel�n marn� nap�nal zrak, nemohl rozeznat, co se to tłepe v ostr�m zob�ku spoutan� silnżmi pał�ty dravce. Majest�tnż orel vylet�l velkżm obloukem nad Vi��ovou a ztratil se v oparu nad hlubokżmi lesy. Jen vyj�c� v�tr je�t� prudŁeji vr�śel do oken a hv�zdal po hradn�ch n�dvoł�ch.

Vz�cn� n�v�t�va na �erven�m Kameni

M욝an� a vysoc� magn�ti, kteł� se za sluneŁn�ho odpoledne proch�zeli po ulic�ch Pre�purku, a� cht�li Łi necht�li, museli se vyhnout p�ti jezdcłm, kteł� se hnali pł�mo proti nim, zahalen� v teplżch kośich�ch s vysokżmi l�mci a �irokżmi klobouky na hlav�ch. Cv�lali mlŁky, jen neklidn� kon� frkali a rś�li a z nozder jim stoupala p�ra. ��tili se płes Mari�nsk� n�m�st� a vz�p�t� prudce odboŁili doprava do śzk� uliŁky.
"Myslel jsem," zavolal novic na hrab�te, skl�n�je se aś k ��ji poslu�n�ho zv�łete, "śe pojedeme vysvobodit ctihodn�ho pana kardin�la, jestli nen� pozd�!"
"Uvaśuje� rozumn�, Adame, ale nejdł�v mus�me naj�t Łachtickou pan�!"
Kamenn� oblouky, spojuj�c� navz�jem vysok� st�ny pal�cł a m욝anskżch domł, nutily jezdce, aby se sklonili aś k hł�v�m kon�, jinak by si rozbili hlavy. Dupot ko�skżch kopyt se tup� rozl�hal po śzkżch uliŁk�ch a za nimi v�łil sypkż sn�h.
"Jsme tu, p�nov�!" vykłikl hrab� a zvedl ruku, v n�ś sv�ral dlouhż meŁ. "Mus�me bżt opatrn� jako hadi. Adame, poj� za mnou."
SeskoŁil z kon� a śeleznżm klepadle zabouchal na br�nu kl�tera. Vz�p�t� se pootevłelo mal� ok�nko a hrab� uvid�l star�ho mnicha s dlouhou bradkou. V jeho oŁ�ch se zraŁil strach, ale hrab� se nedal odradit. NaznaŁil novici, aby si svl�kl kośich, a uctiv� pozdravil:
"Pochv�len bu� Jeś� Kristus. Tady młj bratr by si cht�l promluvit s płedstavenżm kl�tera."
"Aś nav�ky," odpov�d�l stałec, ale jeho vpadl� oŁi je ostraśit� sledovaly. "Tak mladż łeholn�k, nech�pu v�ak, k Łemu potłebuje Łtyłi ochr�nce, vśdy�"
"Bez nich se nemohu pohnout ani na krok!" Płeru�il jej Adam neboj�cn�. "Jsou to vysoc� kr�lov�t� śłedn�ci, mus� nal�hav� mluvit s gvardi�nem. Otevłete br�nu, ctihodnż otŁe, a nezdrśujte n�s!"
Nedłv�łivż mnich cht�l n�co nam�tnout, ale rozhodnż vżraz v mlad�kov� tv�łi a neŁekan� pł�tomnost kr�lovskżch śłedn�kł ho zcela zm�tli. Sp�n� odemkl, uvolnil śelezn� z�vory a otevłel br�nu. Kdyś uvid�l obrovit�ho p�sałe a vysok�ho doktora Sebasti�na, necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Nech�pav� na n� civ�l, kdyś proch�zeli pod n�zkżm stropem, shżbaj�ce se a tahaj�ce poslu�n� kon� dovnitł. Hrab� F�bry se na n�j usm�l, podal mu ruku a dłv�rn� se jej zeptal:
"Komu patł� ten płepychovż koŁ�r, ctihodnż otŁe?"
"Płed p�r hodinami v n�m płivezli velmi bohatou d�mu spoleŁn� se sluśkami, kter� se mi v�ak ani trochu nezd�li."
"Kde jsou te� a kde najdeme płedstaven�ho kl�tera?"
"Poj�te se mnou, p�nov�, a kon� uvaśte k t�m tr�młm pod vżklenky. Zavedu v�s do kaple, n� gvardi�n pr�v� celebruje m�i svatou. Tam jsou i ty"
"KoneŁn� jsme na�li spoleŁnou łeŁ, otŁe!" nenechal jej domluvit Adam. "Płjdeme nahoru na chór, abychom neru�ili ostatn� płi bohosluśb�."
Hrab� nevych�zel z śdivu. Adam vystupoval jako nejspolehliv�j�� vyjedn�vaŁ, ba zpostłedkovatel, a poŁ�nal si płi tom tak suver�nn�! Płe�li rozlehlżm n�dvoł�m kl�tera, peŁliv� vymetenżm od sn�hu. Ve stłedu se vyp�nala studna oblośen� kameny, kterou chr�nil pł�stłe�ek. Dłev�n� pavlaŁe po cel�m obvodu n�dvoł� lemovaly budovu kl�tera.
"Kam jste se vydala, milostiv� pan�?" vypt�val se pł�sn� spr�vce F�bryho pal�ce. "Mohu v�s vyprovodit do zimn� zahrady?"
"Nestoj�m o va�e komplimenty!" odsekla mu Anna Rosina Listiusov� zlostn�. "Vypros�m si od v�s, abyste m� st�le �pehoval a obt�śoval."
"Jen klid, kr�sn� pan�, nepodl�hejte prudkżm emoc�m, jinak"
"NepouŁujte m� st�le, co mohu a nemohu d�lat!" skoŁila mu do łeŁi a posp�chala rozlehlou chodbou k mramorov�mu schodi�ti. Vyz�blż spr�vce pal�ce ji v�ak dob�hl a jemn� sevłel jej� n�śnou dla�. Vyzżvav� se na n�ho pod�vala a on ji neŁekan� pol�bil.
"Jsem za v�s odpov�dnż, mil� Anno Rosino, a ruŁ�m za v�s velkomośn�mu hrab�ti vlastn� hlavou. Ned�lejte mi laskav� zbyteŁn� probl�my!"
"Chci se proj�t po ulic�ch m�sta a vyj�t na chv�li svobodn� z pal�ce."
"To nepłipad� v śvahu, urozen� pan�! Chcete m� śpln� zniŁit? M�te k dispozici celż pal�c, to v�m nestaŁ�? Chcete se vr�tit do podzemn� cely?"
"Jak vłbec młśete n�co takov�ho vyslovit?!" ohradila se uraśen�, ale vz�p�t� jej objala a płibl�śila se k n�mu roztouśenżmi rty. "Jste velmi smyslnż a"
"Proboha jen to ne, drah� Anno!" płeru�il ji celż vylekanż, zalomil rukama a vytrhl se j� z objet�. "Uv�domujete si, co by se stalo, kdyby n�s n�kdo vid�l v takov� choulostiv� situaci?!"
"Jste obyŁejnż zbab�lec a nevid�te si na �piŁku nosu!" odsekla ironicky a zachichotala se mu do oŁ�. "Kdybyste mohl, ut�kal byste se mnou do lośnice a nebral byste ohledy na nikoho."
"Beze sv�dkł młśeme v�echno," nam�tl lichotnżm hlasem, "tłeba hned te�! Nebo za v�mi płijdu v noci, kdy je v pal�ci klid a nikde"
"Vy nestydatż chl�pn�ku!" osopila se na n�ho uraśen�, ale jej� svłdn� oŁi prozrazovaly nezkrotnou touhu po jeho dłv�rnostech. "Jak se opovaśujete d�lat takov� nemravn� n�vrhy hradn� pan�, kter� v�m nezi�tn� projevila sympatie?"
"Nemravn� n�vrhy, Anno Rosino? Nedejte se vysm�t! Va�e hł�n� oŁi"
"Tak to si vypro�uji!" zajeŁela a u�t�dłila mu takovż pol�Łek, aś mu v u��ch zazvonilo. "Co si o sob� mysl�te, vy starż parohatż sukniŁk�łi?"
OtoŁila se na pat� a posp�chala na opaŁnou stranu. Spr�vce pal�ce zahanben� civ�l za n� a mas�roval si bolav� ucho.
"V�ak j� t� dostanu, ty urozen� pob�hlice!" zabruŁel rozmrzele pod vousy.

"Tamhle je proklat� Łachtick� pan�," po�eptal Samko Chrt hrab�ti do ucha, ukazuje prstem na zadn� lavici pł�mo pod chórem. "A vedle n� ty dv� ukrutn� babizny."
"M�me vynikaj�c� pł�leśitost zmocnit se jich pr�v� tady a te�!" odpov�d�l hrab� potichu a strŁil loktem do robustn�ho p�sałe, kterż st�l za n�m. "Ty si vezme� na mu�ku Łachtickou pan�, Sebasti�n Ple�atou KoŁi�ku a ty, Samko, tu skłehotavou babu Kardo�ovou! ��m m�n� rozruchu, t�m l�pe."
"PoŁkejte je�t�, pane hrab�," nam�tl mlad�k v łeholnick�m rouchu, "homilie za chv�li skonŁ�, potom se budou zp�vat śalmy a to bude ta nejvhodn�j�� chv�le!"
"Jsi hlava otevłen�, Adamko," usm�l se hrab�, "posp�chej rychle za vr�tnżm, aby dal rychle zapł�hnout do koŁ�ru se san�mi, protośe d�my se mus� neodkladn� vydat do V�dn�."
"Młśete se spolehnout, v�echno bude płipraven�!" po�eptal mu novic a cht�l seb�hnout śzkżmi schody z chóru, ale hrab� ho chytil za �irokż ruk�v.
"Mus� ho płesv�dŁit, aby n�m otevłel br�nu, a ty vyjdi se spłeśen�m ven z kl�tera jako pohłnek. Nesm�me ztr�cet Łas, rozum�?"
Vtom zahlaholil mohutnż hlas varhan a tlustż varhan�k zaintonoval latinskż text responzoriov�ho śalmu. Adam se nesm�le usm�l, sklonil hlavu a opatrn� sestupoval po toŁitżch schodech vedouc�ch do płeds�n� kostela. Ostatn� kr�Łeli za n�m, potichu na�lapuj�ce na �piŁky. Zastavili se za vyłez�vanżmi lavicemi a hled�li na hrab�te F�bryho, kterż s uspokojen�m zjistil, śe jim nikdo nev�noval nejmen�� pozornost. Mni�i se płid�vali ke zp�vu varhan�ka, a kdyś hlavn� celebrant vstal ze sedile, v�ichni se uctiv� postavili.
"Te�, nebo nikdy, p�nov�!" zavelel F�bry polohlasn� a uk�zal rukou płed sebe, na tłi śensk� postavy na kraji zadn� lavice.
Pavel ��rskż płistoupil zezadu k Alśb�t� B�thoryov�, levou rukou j� v okamśen� zakryl śsta a pravou chytil kolem śtl�ho pasu. Płehodil si ji płes rameno jako p�rko a zam�łil ke dveł�m, v nichś st�l hrab� F�bry. S nap�t�m sledoval doktora Sebasti�na, jak popadl za tlustż krk Ple�atou KoŁi�ku a v posledn� chv�li j� zacpal pusu, aby nemohla vł�skat.
Cht�la se br�nit, ale Samko Chrt mu płiskoŁil na pomoc, aby na posv�tn�m m�st� neud�lala zbyteŁnż rozruch. Chytil ji za nohy a s n�mahou ji vynesli płed kostel. Cht�la vł�skat, ale Samko j� u�t�dłil poł�dnou r�nu a zacpal j� śsta kusem hadru, kterż m�l v kapse. Vtom płib�hl Adam s provazy od vr�tn�ho. Sv�zali ji a vlekli k br�n�, kdyś vtom za nimi vy�la vyz�bl� Łarod�jnice s ohyzdnżm obliŁejem a za n� hrab� F�bry s nam�łenou pistol�.
""Prod�rav�m ti kotrbu, jestli bude� vł�skat, ty Łarod�jnice!" varoval ji zlostn�.
Vystra�en� Kardo�ov� cht�la ut�ct, ale kdosi se na ni vrhl, srazil ji do sn�hu a obratn� sv�zal jako snop.
"Vynikaj�c� pr�ce, Adame!" povzbuzoval jej hrab�. "Do koŁ�ru s n� a zmizet odtud beze stopy!"
Cht�l zvednout babiznu ze zem�, ale vtom ho n�kdo chytil za ramena. Kdyś se otoŁil, uvid�l dva mnichy v tmavżch h�bitech. Jeden z nich jej oslovil:
"Co to m� znamenat, urozenż pane hrab�?!"
Peter F�bry zkamen�l. Ten łeholn�k ho poznal! Kde jen vid�l tu o�lehanou, n�sil�m otup�lou tv�ł? Aś kdyś na n�ho vytasil meŁ, hrab�ti svitlo. Vśdy� je to jeden z komplicł koŁ�ho Petera! Płilośil F�brymu ostrż hrot na ��ji a varoval ho:
"Ani se nehni, Petere F�bry, nebo t� podł�znu! Kde je Łachtick� pan�?"
"Nev�m, o Łem mluv�, ty lotłe!" osopil se na n�j hrab� a vyrazil mu zbra� z ruky. Vytasil meŁ a duchapł�tomn� zaśtoŁil na druh�ho banditu, płestrojen�ho za mnicha, kterż jej cht�l z�kełn� probodnout zezadu.
"Chc�pne�, ty svin�!" załval na hrab�te a vył�til se na n�j zoufalżm vżpadem. "Mysl�, śe se ti podał� un�st"
NedokonŁil łeŁ, protośe hrab� jej nacviŁenou fintou prop�chl zboku a obr�til zkrvavenż meŁ proti tomu, kterż ho, błhv� odkud, poznal na prvn� pohled. Zoufale se br�nil F�bryho smrt�c�m vżpadłm, a kdyś vid�l, śe v boji proti n�mu nem� �anci, pouśil lest. PłiskoŁil neŁekan� k novici, sevłel mu hrdlo, płilośil mu dżku na ��ji a vykłikl jako smyslł zbavenż:
"Jsi bezcitnż vrah! Ani se nehni a vydej pł�kaz, aby Łachtickou pan� płivedli zp�t i s t�mi babami, jinak ho probodnu!"
"Jen pomalu, ty ��belsk� pl�m�!" okłikl ho hrab�, ale v jeho oŁ�ch se zraŁila nejistota. "Dohodneme se, ale mus� toho ml�dence okamśit� pustit."
"Podł�znu mu krk, jestli nepłivede� Alśb�tu B�thoryovou!"
"Dobłe, ud�l�m, jak si płeje�, ale na�eho Adama nech na pokoji!"
"Te� budu porouŁet j�!" odsekl panovaŁn� bandita v h�bitu. "Odho� meŁ na zem a płive� Łachtickou pan�!"
"A ty jsi kdo, śe si otv�r� hubu na urozen�ho kn�śete?!" obołil se na n�j Samko Chrt, kterż se spoleŁn� s doktorem Sebasti�nem vr�til na n�dvoł� kl�tera. Płekvapen� hled�li na mnicha, kterż tam leśel v kaluśi krve. Vyt�hl pistoli ze �irok�ho opasku a uś uś cht�l naposledy varovat toho divn�ho mnicha, ale F�bry mu nal�havżm hlasem rozk�zal:
"Nestł�lej, Samko, nebo mu ubl�ś�! Schovej zbra� a płive� zp�tky tu bestii!"
Chrt nech�pal, o Łem to hrab� hovoł�, ale kdyś zahl�dl, jak Adam nepozorovan� vyt�hl z hlubok� kapsy ostrou dżku, poslechl. Aby zm�tl protivn�ka, zaŁal se łehtat, otoŁilo se a kr�Łel zp�t. Hrab� s nap�t�m sledoval novicovu opov�ślivost a płibl�śil se k banditovi, aby nedo�lo k nejhor��mu.
"Złsta� st�t, ani se nehni, nebo ho doopravdy"
NestaŁil domluvit, z śst se mu vydral smrtelnż vżkłik. Adam ho płesn� m�łenou ranou p�chl do błicha. Kdyś uc�til, śe smrteln� sevłen� hrdla povolilo, zkroutil mu ruku, vytrhl z n� meŁ a uskoŁil stranou. �toŁn�k naposledy zachrŁel bolest� a zł�til se do sn�hu. F�bry k n�mu płiskoŁil, objal Adama a zavolal na doktora Sebasti�na:
"Vezm�te tu Łarod�jnici, ho�te ji do koŁ�ru a vyraz�me na Modru!"
Naposledy pohl�dl na nehybn� ochr�nce, kter� tu zanechal koŁ� Peter, a posp�chal ke vchodu. Uctiv� pozdravil ohromen�ho dvełn�ka, kterż nev�łil vlastn�m oŁ�m. Cht�l n�co nam�tnout, ale Peter F�bry płibouchl br�nu zvenku, vyskoŁil do sedla a spolu s n�m i Adam. Pavel ��rskż uś netrp�liv� Łekal, sed� na koni spoleŁn� s ostatn�mi, zvedl ruku a zvolal:
"V�echno uś je płipraven�, vzne�enż pane, bestie jsou zamŁen� v kleci!"
"Samko, ty bude� poh�n�t spłeśen� s koŁ�rem velkomośn� hrab�nky z �achtic," płik�zal F�bry, "a tv�ho kon� vezmeme s sebou! Poje�me, neś bude pozd�!"
Samko Chrt vyskoŁil na lavici potaśenou kośe�inou a chr�n�nou pł�stłe�kem, chytil oprat�, zapr�skal biŁem a podivnż prłvod se dal do pohybu.

Smr�kalo se. Posledn� paprsky zapadaj�c�ho slunka vytv�łely śchvatnou pł�rodn� scen�rii, hlad�ce zasn�śen� hłebeny hor. Kardin�l Fra�o Forg�ch smutn� hled�l do hlubok�ho śdol� pod �ervenżm Kamenem, na jehoś dn� se t�snily sn�hem płikryt� chalupy poddansk� vsi P�la. Honosnż hrad, opevn�nż ze v�ech Łtył stran mohutnżmi ba�tami, se vyp�nal nad lesem porostl�m skalisku jako n�dhern� dominanta hornat�ho kraje. Forg�ch st�l u okna a jeho rozru�en� srdce se aspo� na chv�li uklidnilo płi pohledu na okouzluj�c� Łerv�nky na z�padn� stran� Malżch Karpat. Ani ve snu ho nenapadlo, śe bude muset proti sv� vłli proś�vat nejbliś�� dny jako zajatec na odlehl�m pansk�m s�dle, a ne v Trnav� na biskupsk� synod�. Peter F�bry m�l pravdu, kdyś jej varoval, śe Łtyłi ozbrojen� hajduci ho neochr�n�.
Z pochmurnżch my�lenek ho vytrhlo nal�hav� zaklep�n� na dvełe jeho vkusn� zał�zen�ho pokoje. Ve�el �tefan P�lffy s śsm�vem na rtech, pozdravil a zeptal se:
"Jak se v�m l�b� na m�m nejkr�sn�j��m hrad�, Eminence?"
"Pro m� je to m�sto pon�śen� a du�evn�ho trżzn�n�, na to nezapom�nejte!"
"To je mi opravdu l�to. Jsem va��m pł�znivcem a ochr�ncem"
"ProŁ m� tu drś�te proti m� vłli, pane hrab�?" płeru�il ho Fra�o Forg�ch s ostrou vżŁitkou v hlase a płistoupil k n�mu. "��d�m v�s, pus�te m� do Trnavy!"
"Uś jsem v�m ł�kal, śe nemohu! Kdyby to z�viselo na m�, nezdrśoval bych v�s tu ani minutu, kdyś se v�m tu nel�b�. To m� skuteŁn� mrz�."
"Kdo riskuje nejvy��� c�rkevn� trest a hanob� młj majest�t?"
"Ten kapit�n s jizvou pod okem mi płedal list od na�eho panovn�ka, v n�mś mi płikazuje, abych v�s uchr�nil płed spiknut�m, kter� proti v�m chystaj� va�i nepł�tel�. Proto jste uv�zl zde na �erven�m Kameni."
"To je absolutn� nesmysl! Protestuji proti t�to nehor�zn� drzosti! ��d�m v�s znovu, abyste m� ihned propustil! Jinak v�m hroz� exkomunikace!"
"Nevyhrośujte mi, Eminence!" ohradil se �tefan P�lffy uraśen�. "Pochopte laskav�, śe j� za nic nemohu. Pln�m jen pł�kazy Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva a jsem poct�n Va�� neŁekanou n�v�t�vou."
"J� na rozd�l od v�s ne! Ukaśte mi ten list od kr�le, chci ho vid�t."
"Ochotn� bych v�m vyhov�l, ale ten kr�lovskż kapit�n si ho vzal s sebou. Byl ł�dn� zapeŁet�nż, rozlomil jsem kr�lovskou peŁe� a"
"Nev�ł�m v�m ani slovo, pane hrab�!" nenechal jej domluvit kardin�l a v jeho hlubokżch oŁ�ch se zraŁil spravedlivż hn�v. "Ten lupiŁ nen� ś�dnż kr�lovskż kapit�n, ale nebezpeŁnż vrah! Nalet�l jste zhżral�mu vagabundovi"
Płeru�ilo ho bouch�n� na dvełe. Vz�p�t� vstoupil velitel hradn� pos�dky.
"Nerad vyru�uji vzne�en� p�ny, ale płed br�nou stoj� podivnż prłvod s koŁ�rem a nezn�mż �lechtic v�s ś�d� o płijet�."
"Nikoho neoŁek�v�m, natoś v tuto dobu, kapit�ne."
"Pr�v� proto jsem ho nevpustil ani na doln� n�dvoł�, Va�e Jasnosti."
"Jdu se hned na vlastn� oŁi płesv�dŁit, kdo to je, jen co se rozlouŁ�m"
"Promi�te, ale nestoj�m o va�e pr�zdn� slova ani o rozlouŁen�, pane hrab�."
DotŁenż hradn� p�n by byl dot�rn�ho velitele hradn� pos�dky nejrad�ji vyhodil, ale je�t� v�c ho rozladila nepł�stupnost a sebev�dom� odm�łenost vysok�ho c�rkevn�ho hodnost�łe. Sly�el o n�m rłzn� łeŁi, ale ani ve snu ho nenapadlo, śe se tento graci�zn� muś stane jeho rukojm�m. Nejen śe byl o dv� hlavy vy���, ale jeho inteligence a �arm płiv�d�ly P�lffyho do velkżch rozpakł.
"Jsem va��m hostitelem, Eminence, ne trżznitelem," odpov�d�l mu vyŁ�tav� a vydal se za kapit�nem. Ve dveł�ch se v�ak je�t� zastavil a dodal: "Na�e hradn� kaple je v�m k dispozici, i s malżm salonem naproti a s knihovnou."
Fra�o Forg�ch uś mu nev�noval nejmen�� pozornost. Płe�el k oknu, jako by v m�stnosti nikdo jinż nebyl. Hradn� p�n nasupen� kopl kapit�na do zadku a płivłel za sebou dvełe.

"Prż nezn�mż �lechtic s doprovodem! V�tejte na �erven�m Kameni, pane hrab�, a odpus�te, śe v�s kapit�n nechal trŁet płed br�nou. �asy jsou neklidn� a zl�, v�te to l�pe neś j�."
"Takov�ho voj�ka si vysoce v�ś�m, �tefan," odv�til hrab� F�bry a podal mu ruku. "Jsem upł�mn� r�d, śe t� po letech zase vid�m. Tvłj nebośt�k otec by byl ny tebe opravdu velmi hrdż. Jako bys mu z oka vypadl. Zde jsou m� nejv�rn�j�� pł�tel�, nevyj�maje tamtoho mnicha na koŁ�łe. Młśeme u tebe płenocovat?"
"Bude mi pot�en�m płiv�tat tak vz�cn� hosty. Douf�m, śe se tu budete c�tit jako doma. Kapit�ne, otevłete br�nu dokoł�n, aby mohli projrt i se spłeśen�m."
Jen co vjeli na zasn�śen� n�dvoł�, br�na se se skł�pen�m zavłela a trojice jezdcł seskoŁila z kon�. Hradn� p�n je s śśasem pozoroval a zv�dav� hled�l na koŁ�r, kterż obstoupili. Kdyś v�ak z n�j nikdo nevystoupil, zakroutil hlavou.
"Koho vezete v tom koŁ�łe, vz�cnż pł�teli?" vyzv�dal.
"Jedu do Trnavy, ale vyrazil jsem z Pre�purku velmi pozd�. A v tom koŁ�łe sed� bohat� d�ma, se kterou si jist� velmi r�d pohovoł�."
�tefan P�lffy na n�j vykulil oŁi, protośe mu nerozum�l. Hrab� otevłel dv�łka, teatr�ln� se uklonil a ironicky prohl�sil:
"Tak, jsme na m�st�, milostiv� pan�, raŁte vystoupit z koŁ�ru!"
"Ach, młj ty pane!" vykłikl zd�enż P�lffy. "Vśdy� to je"
Nedok�zal to vyslovit. Napr�zdno polkl a dal�� slova mu uv�zla v hrdle. Civ�l na zachmułenou tv�ł Łachtick� pan�, jej�ś nen�vistnż pohled ho zcela deprimoval. Sed�la se sv�zanżma rukama nehybn� jako sfinga a pohrdav� si je m�łila oŁima.
"Ano, m� pravdu," płisv�dŁil hrab� a rukou naznaŁil p�sałovi, aby se pohnul, "velkomośn� Alśb�ta B�thoryov� dnes płesp� na �erven�m Kameni."
Pavel ��rskż płistoupil ke koŁ�ru, vzal ji jako p�rko do n�ruŁe a postavil na zem. Tł�sla se zimou, płestośe byla obleŁen� v dlouh�m kośichu. Chv�li se rozhl�śela po n�dvoł�, potom vykroŁila k zaraśen�mu hradn�mu p�novi a nat�hla k n�mu sv�zan� ruce.
"Płesp� na m�m hrad�?" zmohl se koneŁn� na slovo a obr�til se k F�brymu s vyŁ�tavżm pohledem. "Vśdy� Łachtick� pan� byla uv�zn�na na pł�kaz palatina Thurza za sv� ohavn�"
S obavami na ni pohl�dl, jako by se b�l dokonŁit sv� obvin�n�. Kdyś se setkal s jej�m nen�vistnżm pohledem, couvl, ale ona se k n�mu krok za krokem płibliśovala, nastavuj�c provazem spoutan� ruce.
"Zadrśte, �tefane, a neobvi�ujte m�!" br�nila se panovaŁn�, ale na F�bryho se ani nepod�vala. "�achtick� pan� nikdy nikomu neubl�śila a stra�� jen v hlav�ch takovżch ��lencł, jako je tento podlż chlap, kterż m� unesl"
"Zatracen�!" skoŁil j� do łeŁi F�bry. "A je to jasn�, milż pł�teli. �achtick� pan�, o jej�chś zloŁinech se ��ł� neuv�łiteln� historky po cel� zemi, nikomu neubl�śila, naopak ubl�śili j�, svat� Alśb�t� B�thoryov�!"
Pavel ��rskż uś nedok�zal potlaŁit vżbuch sm�chu a zaŁal se łehtat na cel� kolo. Adam a Samko Chrt s doktorem Sebasti�nem se t�ś dali strhnout nakaślivżm sm�chem a vz�p�t� vyt�hli z koŁ�ru Ple�atou KoŁi�ku a Kardo�ovou, svazan� jako snopy. Hradn� p�n, kterż se nakonec taky dal do sm�chu, necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m.
"Co ode m� chce ta ukrutn� osoba, kter� ke mn� st�le natahuje ruce?" nal�hal na neŁekan�ho hosta. "A co je to za dv� star� ropuchy, kter� ledva stoj� na nohou?"
"To jsou jej� oddan� dłv�rnice a velkomośn� pan� Alśb�ta t� chce złejm� odprosit za v�echny ohavnosti, kter�"
"MlŁ, ty fale�nż d�mone!" nenechala ho domluvit. K smrti uraśen� k n�mu płib�hla, rozm�chla se sv�zanżma rukama a cht�la ho v�� silou udełit do obliŁeje. Pohotovż p�sał ji v posledn� chv�li popadl za krk a sevłel j� p�st�n� dlan�, aś vyjekla bolest�. Hrab� se zaŁal ironicky sm�t, kdyś vid�l jej� bezmocnost.
"Rozvaś ji, i ty dv� Łarod�jnice!" płik�zal mu po chv�li. "N� hostitel si s nimi młśe neru�en� popov�dat"
"To by je�t� tak chyb�lo!" płeru�il ho �tefan P�lffy s neskrżvanżm odporem. "Nechci m�t nic spoleŁn�ho ani s n�, ani s jej�mi ohyzdnżmi sluśkami! D�lejte si s nimi, co chcete, pane hrab�, ale te� uś poj�te do pal�ce, zvu v�s na veŁełi."

Kardin�l Fra�o Forg�ch zv�dav� otevłel dvełe od pokoje a ocitl se v rozlehl�m ryt�łsk�m s�le. Ohromila jej velikost a bohat� architektonick� vżzdoba s�n�, kterou dopl�ovaly loveck� trofeje na st�n�ch. Matn� paprsky dohas�naj�c�ho dne, pronikaj�c� velkżmi okny na z�padn� a vżchodn� stran�, plnily prostor jakżmsi magickżm svitem.
C�til se v obrovsk� s�ni osamocenż, ale nem�l ani v nejmen��m strach. Na masivn�m okrouhl�m stole blikotaly sv�ce se stł�brnżch sv�cnech. Kdyś se rozhl�dl, po prav� stran� narazil na men�� m�stnost plnou vz�cnżch knih v�zanżch v kłśi, peŁliv� ulośenżch ve vyłez�vanżch dłev�nżch reg�lech. Na protilehl� stran� s�lu uvid�l do Łervena zbarven� v�Łn� sv�tlo, kter� podmaniv� pl�polalo nad hlavn�m olt�łem nevelk� hradn� kaple. Płe�el ryt�łskou s��, klekl si na klekadlo, zabołil obliŁej do dlan� a pohrouśil se do vrouc� modlitby.
Kdyś vstal, pol�bil velkż kł�ś z ebenov�ho dłeva a vr�til se do s�n�. Zam�łil k oknłm na z�padn� stran� a pozoroval hradn� n�dvoł�, kter� m�l jako na dlani. Uprostłed st�la velk� font�na ozdoben� sochami a za n� byla klenut� br�na, kter� śstila u mostu nad pł�kopem, kterż spojoval hradn� komplex s doln�m n�dvoł�m a hospod�łskżm traktem. V t� chv�li se br�na otevłela a na hlavn� n�dvoł� ve�lo n�kolik ozbrojenżch voj�kł a za nimi hradn� p�n.
Kdyś zbystłil zrak, skoro on�m�l śśasem. Vedle mlad�ho hradn�ho p�na kr�Łel hrab� Peter F�bry a za nimi ukrutn� Łachtick� pan�! Protłel si oŁi, protośe nemohl uv�łit tomu, co vid�l. Dv� stałeny st�ś� kr�Łely, za nimi mladż novic, kterż jej doprov�zel na cest� do Trnavy, spoleŁn� se tłemi spoleŁn�ky Petera F�bryho! Kde se tu vzali a kde vysl�dili dlouh� m�s�ce nezv�stnou Alśb�tu B�thoryovou?!
C�til vzrłstaj�c� vnitłn� nap�t� a dun�n� bu��c�ho srdce ve sp�nc�ch, ale nedok�zal odtrhnout oŁi od okna. Dobrotivż Błh vysly�el jeho vroucnou modlitbu! Nenechal jej v poniśuj�c�m zajet� na tomto hrad�. V� v�ak hrab� F�bry o jeho bezmocnosti? Nezataj� ho płed n�m zbab�le sebev�domż �tefan P�lffy? Jestli ano, hrab� jej zde nenajde a nebude mu moci podat pomocnou ruku.
Sp�n� zam�łil ke dveł�m na lev� stran� ryt�łsk� s�n� a cht�l je otevł�t. Byly v�ak zamŁen�. Hradn� p�n mu krom� jeho pokoje nechal k dispozici obrovskou s��, knihovnu a kapli. Velkodu�n� gesto, ale navzdory tomu se ne�t�til omezovat svobodu vysok�ho c�rkevn�ho hodnost�łe! Kardin�l smutn� sklonil hlavu a vr�til se do kaple.

Hodina zlżch duchł

"To je neuv�łiteln�, vz�cnż pł�teli. Młj nebośt�k otec byl velkżm odpłrcem n�sil� a nikdy netrestal sv� poddan� fyzickżmi tresty."
"Byli jsme dłv�rn� pł�tel�. N�kolik let płed jeho neŁekanou smrt� jsme uzavłeli spojeneckou dohodu o boji proti ob�van� Łachtick� pan�, o jej�chś zloŁinech se uś tehdy vełejn� �eptalo."
"Na�e starostliv� matka mi vypr�v�la, śe otec n�kolikr�t vystoupil proti jej�m ukrutnostem i na zemsk�m sn�mu v Pre�purku a intervenoval p�semn� u tehdej��ho panovn�ka v Praze ve prosp�ch po�kozenżch �lechtickżch rodin, ale bezvżsledn�."
"Tvłj otec byl jedinż Łlov�k, kterż se neb�l B�thorył a otevłen� vystupoval proti nim," povzdychl si hrab� F�bry a pohl�dl na sv� Łtyłi spoleŁn�ky, sed�c� u bohat� prostłen�ho stolu. "Velk� �koda, śe płedŁasn� ode�el na v�Łnost, byl by ud�lal pro odhalen� a potrest�n� zloŁinł t� bestie mnohem v�c neś j� a m� spojenci"
"Nebżt v�s, Alśb�ta B�thoryov� by dodnes p�chala sv� ohavnosti a nikdo by j� ani vlas na hlav� nezkłivil!" rozohnil se nejstar�� syn nebośt�ka Mikul�e P�lffyho. "Proto mi je�t� jednou vysv�tlete, jak je mośn�, śe ta proklat� hrab�nka unikla spravedliv�mu trestu za v�echny zvr�cenosti, o kterżch se dodnes mluv�."
"Nen� co vysv�tlovat, �t�fane. Zkorumpovanż palatin Thurzo podlehl mocenskżm intrik�m sedmihradsk�ho kn�śete �igmunda B�thoryho a dal tajn� un�st Łachtickou pan� z podzemn�ho śal�łe na �achtick�m hrad�."
"Kdybych v�s neznal jako śhlavn�ho nepł�tele Alśb�ty B�thoryov� a kr�lova spojence v t�to af�łe, nev�łil bych v�m ani slovo, milż hrab�."
"Pro tebe jsem od t�to chv�le Peter, vśdy� je mezi n�mi rozd�l jen dvacet let!" ohradil se hrab� F�bry s śsm�v�m a zdvihl poh�r s v�nem na pł�pitek. "Kdyś na płelomu stolet� zemłel tvłj ob�tavż otec, bylo ti patn�ct let. Bezprostłedn� płed svou n�hlou smrt� jsme se setkali a tehdy mi vyzradil tajemstv�, o kter�m v�d�l jen on, tv� matka a j�"
"D�kuji ti za dłv�ru a upł�mnost, Petere." �tefan P�lffy jej nenechal domluvit a płipil si s ostatn�mi. "Ale pov�z mi, jak se ti podałilo vysl�dit tu ne��astnici po tak dlouh� dob�. Vśdy� je to skoro z�zrak, anebo n�hoda?"

Kardin�l Forg�ch se naposledy poklonil płed svatost�nkem v hradn� kapli a zamy�len� se vracel płes ryt�łskou s�� do sv�ho pokoje. Za tu dobu, co rozj�mal płed sv�tostnżm Spasitelem, se śpln� setm�lo. Rozlehlż s�l se ponołil do tmy, kterou ru�ilo jen n�kolik sv�c� uprostłed. Kdyś ve�el do sv�ho pokoje, złstal zaraśen� st�t. Vstł�c mu vy�la płvabn� śena v letech a uctiv� mu pol�bila zlatż prsten na prav� ruce.
"Odpus�te mi, Va�e Eminence, ale nemohla jsem V�s tu nechat jako nejposledn�j��ho v�zn�. Jsem vdova po Mikul�ovi a młj syn �tefan mi nełekl ani slovo o tom, śe v�s tu drś� jako rukojm�."
"Marie Magdal�no!" zvolal Fra�o Forg�ch s dojet�m a pol�bil ji na Łelo. "Jak jste se dostala na m�sto m�ho pon�śen�?"
"Jsem po sv�m manśelovi pr�voplatnou d�diŁkou a majitelkou �erven�ho Kamene," odv�tila hradn� pan� a oŁi se j� zalily slzami. "Kdo v�s vydal do rukou m�ho syna a jak se opovaśuje takto s v�mi zach�zet, Eminence?"
"Po dlouhżch letech v�s znovu vid�m, Marie," odpov�d�l klidnżm hlasem a pohladil ji po vlasech. "A nechte Eminenci na pokoji, vśdy� vy jste m� zasv�tila do hloubek duchovn�ho śivota, copak se nepamatujete? Jste st�le ta starostliv�, n�bośn� matka jako płed lety."
"Ach, Fra�o," povzdychla si upł�mn�, "ani nev�m, jestli v�s mohu tak bezprostłedn� oslovit, kdyś zast�v�te tak vżznamn� m�sto v hiearchii c�rkevn�ch hodnost�łł. Jak v�m mohu pomoci, kdyś jste se ocitl v zajet� na na�em hrad�?"
"Ud�lejte, co uzn�te za vhodn�, ale v� syn nejednal rozv�śn�, kdyś m�"
"Hned to d�m do poł�dku!" płeru�ila ho rozhodnżm hlasem a znovu pol�bila jeho biskupskż prsten. "Vy jste mi tolikr�t pomohl, koneŁn� m�m pł�leśitost aspo� jednou v�m to odplatit!"
Vy�la chvatn� z pokoje a on se jen nech�pav� d�val, jak ut�k� płes ryt�łskou s�� a odemyk� dvełe, kter� se płed chv�l� marn� pokou�el otevł�t.

"N�hoda neexistuje, milż pł�teli," ujal se slova Peter F�bry. "M�m sv� lidi tam, kde je toho nejv�c tłeba. Od nich jsem se dozv�d�l, śe v t� dob�, co kump�n Łachtick� pan� unesl kardin�la Forg�che sem na �ervenż K�men, ukryl se souhlasem palatina Alśb�tu B�thoryovou v jist�m kl�tełe v Pre�purku"
"A mn� ten drsnż kapit�n s jizvou pod pravżm okem uk�zal list s kr�lovskou peŁet�, ve kter�m m� Jeho VeliŁenstvo ś�dalo o poskytnut� azylu pro na�eho ctihodn�ho c�rkevn�ho hodnost�łe, protośe mu hroz�"
"Nalet�l jsi koŁ�mu Peterovi, vrahovi a bezcitn�mu dohazovaŁi Łachtick� pan�, �tefane!" skoŁil mu do łeŁi hrab� a znovu zdvihl poh�r k śstłm. "V�m, śe Fra�o Forg�ch je u tebe, protośe jsem u st�j� zahl�dl jeho koŁ�r. N� pł�tel Adam, kterż s n�m cestoval z Pre�purku, byl oŁitżm sv�dkem bezohledn�ho płepaden� kardin�lova prłvodu, płi kter�m tekla nevinn� krev. Jen d�ky n�mu jsem se dozv�d�l o tomto zloŁinu a jen proto tu dnes, �tefane, sed�me u spoleŁn�ho stolu."
"A j� jsem internoval Jeho Eminenci v hostinsk�m pokoji jako zajatce a dal jsem mu k dispozici knihovnu a kapli," zhrozil se hradn� p�n. "Jak je mośn�, śe ten lotr disponoval panovn�kovou peŁet�?!"
"Kdyś se nejvy��� politick� moc spoj� se zloŁinci a vyvrheli, kter� zneuś�v� ke svżm politickżm intrik�m, vśdy jde o jasnż dłkaz mravn�ho śpadku. Moji v�rn� pł�tel�, kteł� tu s n�mi sed�, vy um�li nejl�pe"
NestaŁil domluvit, protośe v t� chv�li se nesly�n� otevłely dvełe a dovnitł ve�la Marie Magdal�na Fuggerov�, vdova po Mikul�i P�lffym. Jej� n�śn� tv�ł a pł�sn� drśen� t�la vzbuzovaly respekt, ale jemnż hlas a nenucen� vystupov�n� prozrazovaly starostlivou a cnostnou śenu.
"Nevyru�uji v�s, p�nov�?" zeptala se provinile, ale jej� pohled se zastavil na hrab�ti. "Ach, Peter F�bry, to se mi jen zd�! V�tejte na �erven�m Kameni! Myslela jsem, śe uś jste d�vno zapomn�l na osam�lou vdovu po neboh�m"
"Jak bych mohl zapomenout na svou starou l�sku, Marie?" nenechal ji hrab� domluvit, a vyskoŁiv od stolu, uctiv� j� pol�bil ruku. "Poj�te, sedn�te si mezi, vśdy� jste hradn� pan�!"
Usm�la se a pol�bila ho na tv�ł, vśdy� to płed lety byl jej� neodbytnż n�padn�k, kterż ji miloval celżm svżm srdcem. Kdyś ji v�ak Fuggerovci nakonec provdali za Mikul�e Palfiho, neurazil se ani neś�rlil, Łehoś si nesm�rn� v�śila. Złstal svobodnż a trochu samot�łskż, ale byl pro ni stejn� płitaślivż a sympatickż jako kdysi, i kdyś neśprosnż Łas poznamenal jeho tv�ł vr�skami.
"D�kuji v�m, Petere," odv�tila po chv�li. V�iml si, śe se zapżłila a v hlubokżch oŁ�ch se j� objevily slzy dojet�. "Ale nebudu s v�mi sed�t u jednoho stolu, pokud mi młj nejstar�� syn nevysv�tl�, proŁ tu s n�mi nestoluje ctihodnż kardin�l Fra�o Forg�ch!"
S vżŁitkou v oŁ�ch hled�la na �tefana, kter�ho matŁin neŁekanż pł�chod vyvedl z m�ry. Uv�domil si, śe hrab� F�bry m� nad n�m obrovskou płevahu, protośe neskrżvan� n�klonnost k matce, je�t� z let ml�d�, eliminovala jakoukoli �anci na rozumn� vysv�tlen� kardin�lova nucen�ho azylu. Cht�l se płece jen br�nit, ale Peter F�bry ho płedb�hl:
"Pr�v� jsme si o tom pov�dali. Neovbi�ujte �tefana ze zaujatosti, protośe se s�m stal ob�t� nehor�zn�ho podvodu, o n�mś nemohl m�t ani nejmen��ho tu�en�. Proto jsem tady, abych vysvobodil na�eho pł�tele ze zajet� na �erven�m Kameni!"
"Nech�pu, jak se to mohlo st�t, a velice m� mrt�, śe mi młj syn nełekl ani slovo."
"Jdu se mu omluvit a hned ho sem płivedu, drah� pan� matko!" nab�dl se hradn� p�n, zcela zaskoŁen jej� nepłedv�danou intervenc�. "Ani ve snu m� nenapadlo, śe ten"
"To uś je jin� łeŁ, �tefane," płeru�ila jej Marie Magdal�na a upłela touśebnż zrak na Petera F�bryho. "N� milż hrab� se s Jeho Eminenc� v dłv�rn�m vztahu, mośn� by bylo vhodn�, kdybyste za n�m za�li spoleŁn�."
"Vynikaj�c� n�pad!" zvolal hrab� a energicky vyskoŁil od stolu. "Fra�o Forg�ch je skuteŁn� mimoł�dnż Łlov�k a dnes veŁer m�l bżt v Trnav� a celebrovat m�i svatou, kterou m�l otevł�t biskupskou synodu."
"V�nujte se vz�cnżm host�m," łekl matce �tefan P�lffy a otevłel dvełe.
SpoleŁn� s hrab�tem vy�li do śzk� spojovac� chodby, ponołen� do tmy. Jen n�kolik sv�c�, blikotaj�c�ch v n�st�nnżch sv�cnech, vrhalo matn� sv�tlo na bohat� zdobenou klenbu. Hradn� p�n byl oŁividn� neklidnż, ale mlŁel.
"Slib mi, Petere, prolomil koneŁn� bari�ru ob�van� nejistoty, "śe m� vzne�en� matce nepov� ani slovo o tom, śe jsi na �ervenż K�men płivedl ob�vanou Łachtickou pan�!"
"Nerozum�m tomu, ale jestli si to vżslovn� płeje�, vyjdu to vstł�c."
"M� matka je velmi n�bośn� a citliv�," vysv�tloval hradn� p�n, kdyś vch�zeli do rozlehl� ryt�łsk� s�n�, "nesnesla by pł�tomnost Alśb�ty B�thoryov� na �erven�m Kameni a urazil bys ji t�m"
NestaŁil domluvit, protośe hrab� F�bry netrp�liv� zaklepal na dvełe, płed kterżmi oba zastavili. Ty se otevłely a v nich st�l zachmułenż kardin�l. Kdyś uvid�l pł�choz�, trpce se usm�l a pozval je d�l.
"promi�te mi m� nepłim�łen� chov�n�, Eminence," omlouval se �tefan P�lffy provinile, "ale stal jsem se ob�t� nechutn�ho podvodu"
"Fra�o!" płeru�il jej hrab� F�bry nad�enżm vżkłikem a objal pł�tele. "N� hostitel za nic nemłśe, protośe ten ��bel s jizvou pod okem"
"V�m o v�em, Petere," nenechal ho kardin�l domluvit a v oŁ�ch se mu zaleskly slzy upł�mn�ho dojet�. "Jsem vd�Łnż Bohu, śe jsi m� na�el a dostal z j�my lvov�!"

"Zn� to neuv�łiteln�, p�nov�," rozohnil se mladż �tefan P�lffy, kdyś se Marie Magdal�na odebrala na lośe, "ale m� matka se s Alśb�tou B�thoryovou je�t� płed jedenadvaceti lety osobn� setkala zde na �erven�m Kameni!"
"ProŁ jste to nełekl dł�v, pane hrab�, kdyś ta ob�tav� śena byla s n�mi u stolu?" zeptal se kardin�l Forg�ch s vżŁitkou v hlase. "Nebo jste se b�l ł�ci"
"Ne, ne, Fra�o!" skoŁil mu do łeŁi Peter F�bry. "�tefan m� poś�dal, abychom płed Mari� Fuggerovou nemluvili o Łachtick� pan�, protośe by ji nestrp�la pod svou stłechou. Je to velmi Łestn� a zbośn� śena, vśdy� ji zn�!"
"Povaśovala by to na poskvrn�n� a zhanoben� na�eho rodinn�ho s�dla a za urŁitou obhajobu jej�ch zloŁinł," vysv�tloval hradn� p�n. "Płitom je�t� płed lety płijala Alśb�tu B�thoryovou na �erven�m Kameni, aby ji zasv�tila do tajł bylink�łstv� a l�Łitelstv�."
"Kdyby tehdy tu�ila, jakou bestii uv�tala na hrad�," oponoval mu kardin�l, "jist� by ji nikdy nepłijala."
"To je svat� pravda, Eminence. ��kala mi to n�kolikr�t, a proto jsem necht�l, aby se dozv�d�la o Łachtick� pan�, kterou tak neŁekan� płivedl n� pł�tel."
"Kdes ji na�el, Petere?" vypt�val se Fra�o Forg�ch. "Kdyś jsem dnes r�no odj�śd�l z tv�ho pal�ce, nem�l jsi ani pon�t�, kam ji unesli."
"Dozv�d�l jsem se to od jednoho sv�ho Łlov�ka a okamśit� jsem se za n� vydal do kl�tera. Kdyś mi Adam kr�tce płed t�m zv�stoval, co se s tebou stalo, zam�łil jsem na �ervenż K�men, abys mohl bżt z�tra v poledne v Trnav�."
"Kdybyste cht�l vid�t tu ne��astnici, pł�padn� s n� mluvit," nab�zel se �tefan P�lffy, "mohu za n� j�t hned te�, protośe takov� pł�leśitost se v�ckr�t"
"Nem�m ani nejmen�� chu� setkat se s ��blem posedlou magn�tkou, pane hrab�. RozlouŁ�m se s v�mi a płjdu si odpoŁinout po t�śk�m dni. �as uś velmi pokroŁil."
"I j� se s tebou rozlouŁ�m, �tefane," płidal se hrab� F�bry, "je nejvy��� Łas j�t sp�t. Je v�echno zabezpeŁen�, aby v noci neutekla?"
"O tom nen� pochyb, milż hrab�. Ji i ty jej� babizny hl�daj� tłi m� lid� a t�m neujde, ani kdyby cht�la vyskoŁit z okna pł�mo nad skaln� strś�."

Kdyś se �tefan P�lffy rozlouŁil se svżmi hosty a doprovodil je do vytopenżch pokojł, sfoukl plameny sv�Łek ve sv�cnech a vydal se do nejvy���ho patra hradu.
Vystupoval zamy�len� po �irok�m schodi�ti, sv�t� si pod nohy olejovou lampou. Najednou zaslechl zcela bl�zko zvl�tn� dun�n� a tlumen� vżkłiky. Złstal st�t a vystra�en� se ohl�dl. Nevid�l za sebou nikoho, jen dlouhż st�n, kterż se za n�m t�hl jako pł�zrak. VykroŁil kupłedu a dun�n� se zm�nilo v d�sivou ozv�nu t�śkżch krokł, jako by n�komu skł�paly kosti.
Znovu se na chv�li zastavil a vyjeven� civ�l płed sebe. Nevid�l nic zvl�tn�ho, ale zd�lo se mu, śe se t�hl� vżkłiky zoufalstv� st�le płibliśuj�. Nezn�m� śzkost mu sevłela hrdlo a srdce zaŁalo b�t jako na poplach. Nech�pal, proŁ se ho zmoc�uje nevysv�tliteln� hrłza, ale c�til, jak mu na Łelo vyrazil studenż pot.
Uś uś se cht�l pohnout z m�sta, kdyś vtom zpozoroval jakousi temnou postavu, kr�Łej�c� dolł po schodech. Kostnat� ruce kladla na kamenn� z�bradl� a b�l� prsty j� pra�t�ly. Pomalżm krokem se k n�mu płibliśovala, na�lapuj�c na �piŁat� kosti chodidel. ObliŁej nebylo vid�t, ale vyhasl� oŁi v hlubokżch kr�terech lebky se na n�j up�raly, aś se zachv�l. Cht�l vykłiknout, ale nedok�zal otevł�t śsta.
Nohy mu zkamen�ly, jako by vrostl do schodi�t�. Zoufale si uv�domil, śe proti n�mu nekr�Ł� pł�zrak ani stra�idlo, ale zt�lesn�nż d�mon. Chropt�n� a ��belskż sm�ch pro�aly napjat� ticho a �tefan P�lffy aś te� załval strachem, kterż se stup�oval k nepł�Łetnosti. �zkost mu sevłela hru� a zd�lo se mu, śe to nepra�t� kosti bl�ś�c�ho se d�mona, ale jeho śebra.
D�mon se hrłzostra�n� zasm�l a nat�hl k n�mu kostnat� pahżly rukou. P�lffy se uś louŁil se śivotem, ale v posledn� chv�li se v puchu sebez�chovy pokłiśoval. Velk� znamen� kł�śe okamśit� zapłsobil. Satansk� vize zmizela beze stopy a złstal po n� jen �tiplavż z�pach, kterż P�lffyho utvrdil v tom, śe se opravdu setkal s nadpłirozenou bytost�. Zmaten� se rozhl�śel kolem sebe a najednou vyrazil po schodech jako blesk. �dy m�l strnul� a t�śk� jako z olova, ale navzdory tomu ut�kal śzkou chodbou, ut�raje si z Łela krłp�je potu.
"Co se v�m płihodilo, velkomośnż pane hrab�?" oslovil ho jeden z hajdukł, kteł� hl�dali pokoj Alśb�ty B�thoryov�. "To vy jste płed chv�l� tak zoufale kłiŁel?"
"Je to tak, jak ł�k�!" płiznal se k smrti vyd�enż P�lffy, ledva lapaje po dechu. "Co se tu d�je? Kde jsou ostatn�?"
"Dali se do łeŁi s tou urozenou d�mou a nemłśou se od n�"
"To jsem si mohl myslet, Łert aby v�s vzal!" zaklel hradn� p�n a zprudka otevłel dvełe. "Konec z�bavy, vy lotłi!"
Zastavil se ve dveł�ch a to, co uvid�l, jej naprosto zm�tlo. �achtick� pan� sed�la na velk� posteli a jeho dva nejspolehliv�j�� hajduci si s n� druśn� pov�dali, jako by se nic ned�lo. Aś po chv�li si v�imli rozhn�van�ho p�na, kterż se na n� zlostn� d�val a skł�pal zuby.
"Co to m� znamenat?" obołil se na n�, ale neŁekal na odpov��. "Popadn�te ji a poj�te se mnou!"
Babizen, kter� s otevłenżmi śsty civ�ly na nechutn� divadlo, si ani nev�iml. PoŁkal, dokud ji nevyvedli na chodbu, potom zavłel dvełe a zamkl je. ZamraŁil se na hajduka a zam�łil ke schodi�ti na opaŁn� stran� chodby. Pł�tm� a slab� sv�tlo sv�Łek vytv�łely zvl�tn� atmosf�ru, kter� napl�ovala rozlehlż prostor hradu.
Kdyś P�lffy sch�zel po schodi�ti, kde se jen płed chv�l� setkal s vidinou d�mona, obezłetn� se ohl�dl. Setkal se v�ak s nen�vistnżm pohledem Alśb�ty B�thoryov�. Jej� tv�ł, znetvołen� ś�klebkem vżsm�chu a pohrd�n�, mu płipomn�la tv�ł satana.
"Kam m� vedete, �tefane?" vypt�vala se zlomenżm hlasem. "ProŁ ru��te m� soukrom�? Vśdy� jsem v�s jako chlapce nosila na rukou, kdyś jsem se tu na �erven�m Kameni setkala s va�� matkou a radila jsem j�"
"mlŁte a laskav� se nepłetvałujte, uboh� Łachtick� pan�!" zakłikl ji odm�łen�. "Va�e pł�tomnost na tomto hrad� je neś�douc�, ale płece trp�n�! Kdyby v�ak moje ct�n� matka v�d�la, śe tu s n� nocujete pod jednou stłechou, urŁit� by v�s nepłijala!"
"Ach, vy namy�lenż nevd�Łn�ku!" osopila se na n�ho, sestupuj�c po schodech. "Jak se opovaśujete takhle m� ur�śet a zesm��ovat?!"
"To za chv�li okus�te na vlastn� kłśi, milostiv�. Jak je vłbec mośn�, śe v�s po tolika zloŁinech uś d�vno neup�lili?!"
"Chcete mi vyhrośovat ohn�m, vy na�krobenż bastarde?!" vy�t�kla uraśen� a neŁekan� se vytrhla str�ścłm z rukou. "Za�krt�m v�s płed oŁima t�ch smiln�kł!"
Rozb�hla se po schodech a cht�la se na n�ho zułiv� vrhnout, natahuj�c po n�m bezcitn� ruce. UskoŁil stranou a ona se s vżkłikem bolesti bezmocn� zł�tila dolł. Kdyś to hradn� p�n uvid�l, zaŁal se sm�t a hajduci se k n�mu płidali.
"Chy�te ji a zacp�te j� pusu, a� neprobud� celż hrad!" rozk�zal jim a zam�łil k ryt�łsk� s�ni v prvn�m poschod�.
Sv�ce ve sv�cnech dohoł�valy, praskaj�ce a syŁ�ce. Kdyś dovnitł ve�la Łachtick� pan� s rukama sv�zanżma za z�dy, Łernż prouśek dżmu se jako zlov�stnż pł�zrak zaŁal vzn�et pł�mo k n�. Cht�la vykłiknout, ale śsta m�la zacpan� kusem zmuchlan�ho pl�tna. P�lffy se setkal s jej�m vystra�enżm pohledem a znovu se rozesm�l. Popadl t�śkż sv�cen, płistoupil k n� a strŁil j� Ład�c� plam�nky do obliŁeje.
"Vid�m, śe se boj�te ohn�, milostiv�," zasyŁel jako had, nakl�n�je se k n�, "ale tżrat ohn�m nevinn� d�vŁata a p�lit jim śdy jste se ne�t�tila, śe?"
Vytłe�tila na n�ho velk�, zlobou zakalen� oŁi a bezmocn� �kubla celżm t�lem. Hajduci ji znovu popadli mezi sebe a n�sil�m dovlekli do kaple. Hradn� ji płinutil kleknout na klekadlo płed olt�łem a vytrhl j� kus pl�tna z śst. Potom vzal z olt�łe velkż vyłez�vanż kł�ś, s śctou pol�bil t�lo ukłiśovan�ho Krista a dotkl se j�m jej� vypjat� hrudi.
"Płed olt�łem śiv�ho Boha a potupnżm dłevem se v�s pt�m!" vyzżval ji nal�hav�. "ProŁ jste muŁela ohn�m a rozśhavenżmi pruty nevinnou Zuzanu, dceru zemana Bo�ansk�ho z Modry?"
"Vy jste se snad naŁisto pom�tl"! vył�tila se na n�ho a cht�la se postavit. "Jak se opovaśujete płed t�mito"
Nemohla domluvit, protośe ji udełil płes śsta tak siln�, aś j� rozrazil ret. Vykłikla bolest�, ale jeden z hajdukł ji n�sil�m płitlaŁil na klekadlo, sv�raje j� ramena jako na skłipci.
"Jak jste mohla tak nelidsky ubliśovat tomu d�vŁ�tku, vy bestie?!" nal�hal P�lffy nekompromisn� a ustoupil o n�kolik krokł dozadu. "Vypov�dalo płed rodiŁi i płed moj� matkou a zakr�tko skonalo ve velkżch bolestech!"
"Nev�m, o Łem mluv�te, vy bezcitnż netvore!" br�nila se Łachtick� pan� a jej� tv�ł se zm�nila k nepozn�n�. "Kdyby va�e matka tu�ila, jak�ho vychovala"
"Moji vzne�enou matku nechte laskav� na pokoji!" skoŁil j� do łeŁi a pomp�zn� zvedl velkż kł�ś nad hlavu. "Vid�la na vlastn� oŁi, jak jste zohavil kr�snou Zuzanu, a sama se snaśila vyl�Łit stra�n� r�ny, kter� byly jasnżm dłkazem va�� brut�lnosti."
"To nen� pravda!" obołila se na n�j a v bezmocn� zułivosti skł�pala zuby. "Zavolejte sem ihned Marii Fuggerovou, kterou jsem zasv�tila do tajł l�Łitelstv�. Pov�m j�, jak se ke mn�"
"Nic j� nepov�te!" okłikl ji cynicky a płistoupil bl�ś. "Kdyby se dozv�d�la, śe jste płekroŁila pr�h �erven�ho Kamene a poskvr�ujete svou pł�tomnost� jeden z jej�ch hostinskżch pokojł, dala by v�s odtud bez milosti vyhnat i s t�mi dv�ma Łarod�jnicemi!"
"Jste satan, a ne Łlov�k!" vykłikla a v z�chvatu zułivosti mu plivla do obliŁeje. ZaŁala se nepł�Łetn� sm�t, aś se hradn� p�n polekal. Jej� bl�zniv� łehot�n� mu płipomn�lo sm�ch d�mona, jehoś płelud płemohl jen znamen�m kł�śe.
Civ�l na ni pohor�en�, ale kdyś uc�til, śe mu lepkav� sliny st�kaj� po tv�łi, trhl sebou. Podal kł�ś jednomu z hajdukł, vyt�hl vy��vanż kapesn�k a utłel si j�m potupenż obliŁej. Jen s vyp�t�m v�ech sil se ovl�dl, aby ji v n�valu hn�vu a uraśen� hrdosti neudełil do nen�vist� znetvołen� tv�łe. Hajduci s nap�t�m sledovali kaśdż pohyb sv�ho p�na, protośe znali jeho vżbu�nou povahu. K jejich velk�mu płekvapen� vzal kł�ś, pokynul jim mlŁky rukou a obe�el olt�ł.
"Sem ji płivaśte, aby se nemohla ani hnout!" rozk�zal jim a uk�zal rukou na vżklenek v zadn� Ł�sti olt�łe, vroubenż po stran�ch nosnżmi tr�my.
"Zavraśdila jste i tłi d�vŁata z �ast�!" obvinil ji, kdyś j� provazem płivazovali nohy k dłev�nżm tr�młm. "A dcera zemana Borovsk�ho ze Smolenic, Katar�na, vypov�dala o zvr�cenostech, kter� jste p�chala na n� i na dal��ch d�vŁatech na �achtick�m hrad�. Dva dni nato zemłela na n�sledky muŁen�. Nebośt�k młj otec se tehdy zapł�sahal, śe v�s pośene płed kr�lovskż soud jako pob�hlici, i kdyby m�l"
"Zadrśte, �tefane, nebo v�m jazyk zdłev�n�!" skoŁila mu do łeŁi. "Kde jste vzal ty nehor�zn� vżmysly a lśi?!"
"MlŁte, uboh� hrab�nko, nebo se neovl�dnu a śiv� odtud nevyjdete!"
"Co se mnou chcete ud�lat? Zaśaluji v�s u palatina Thurza pro ubl�śen�"
"Rozmyslete si dobłe, co te� pov�te!" nenechal j� dokonŁit v�tu, a rozkroŁe se jako ob�vanż inkvizitor, płitiskl j� kł�ś na hru�, aś se zaŁala dusit. "Nem�te mi co pov�d�t k t�m ohavnostem, z nichś v�s tolik lid� obvinilo."
"Kdybych mohla, vy�kr�bala bych v�m oŁi!"
"Dnes v noci se v�m to urŁit� nepodał�, milostiv�! Budete v�ak m�t dost Łasu na płemż�len� a zpytov�n� sv�dom�, jestli v�m je�t� n�jak� złstalo!"
Pohl�dl na ni s pohrd�n�m a spoleŁn� s hajduky ode�el z pochmurn� kaple.

"Budu ti do smrti zav�zanż, Petere, śes m� nenechal napospas zlosynłm."
"Jak bych mohl zradit nejv�rn�j��ho pł�tele?" usm�l se hrab� F�bry, sed� ve vytopen�m pokoji kardin�la Forg�che. "Jestli se toho dośijeme, z�tra v poledne bude� v Trnav� na biskupsk� synod� a j� veŁer na �achtick�m hrad�."
"Douf�m, śe uś se chyst� ulehnout, protośe noc pokroŁila a t�lo i duch potłebuj� posiluj�c� sp�nek."
"Je�t� se mus�m poohl�dnout po Łachtick� pan�, protośe �tefan P�lffy ji nem� v l�sce a m� z n� strach. Jeho matka nem� ani tu�en�"
"Pr�v� na to jsem t� cht�l upozornit," płeru�il jej kardin�l, "Abys byl płed Mari� Fuggerovou velice opatrnż, zejm�na z�tra. Nesm� se dozv�d�t, śe ukrutn� Alśb�ta B�thoryov� byla na �erven�m Kameni!"
"Je to vz�cn� śena, oba ji zn�me, proto z�leś� jen na �tefanovi a jeho �ikovnosti. O ostatn� se uś postar�m, młśe� bżt klidnż, Fra�o."

Alśb�ta B�thoryov�, obklopen� neproniknutelnou tmou, se nemohla ani pohnout. �dy j� zdłev�n�ly, a Ł�m v�c se snaśila osvobodit z objet� pevnżch provazł, t�m v�c se j� załez�valy hluboko do svalł, płsob�ce j� velk� bolesti. T�se� a zoufalstv� se ozżvaly st�le nal�hav�ji, protośe aś te� si uv�domila, śe je vyd�na napospas nel�tostn�mu hradn�mu p�nu.
Cht�la kłiŁet a prokl�t v�echny, kteł� ji unesli z pre�pursk�ho kl�tera, zejm�na toho lstiv�ho satana F�bryho, ale stup�uj�c� se hrłza z nezn�m�ho prostłed� ji zcela paralyzovala. Otv�rala śsta, ale slova j� uv�zla v krku. Panickż strach ze samoty a neśprosn� bezmocnosti j� sv�ral py�nou hru�, aś se zaŁala dusit a ka�lat.
Najednou cosi zarachotilo hned vedle n�, jako by do mohutn�ho hradu udełil hrom. Vytłe�tila oŁi a otoŁila hlavu sm�rem, odkud usly�ela t�śk� kroky. Zpoza prav� strany olt�łe uvid�la vych�zet odpuzuj�c� pł�zrak smrti, op�raj�c� se jednou rukou o sukovitou hłl. V druh� ruce drśel cosi jako nabrou�enou kosu, płehozenou płes kostnat� rameno. Kr�Łel pomalu pł�mo k n� a Łachtick� pan� t�m�ł ze��lela zoufalstv�m.
"ProŁ se m� lek�?" promluvila k n� vyz�bl� m�toha a napł�hla k n� ruku se sukovic�. "Cel� Łtvrtstolet� jsi mi pos�lala mladiŁk� d�vŁata a j� jim kosila hlavy, pos�laj�c je na onen sv�t!"
"Kdo jsi, pł�zrak, nebo ��bel?" procedila skrz zuby zoufal� Łachtick� pan�.
"Nepozn�v� m�, Alśb�to?" odpov�d�l płelud a neŁekan� se dotkl jej� strhan� tv�łe. "Prov�z�m lidi na onen sv�t a ł�kaj� mi smrt. Jin� o mn� hovoł�"
"Płi�la jsi za mnou pr�v� sem na �ervenż K�men!" vykłikla Łachtick� pan� v panick�m strachu a odvr�tila pohled od hrłzostra�n� vidiny. "Tak si m� vezmi a vrhni m� do rukou d�mona, kter�mu jsem celż śivot slouśila tak v�rn� jako nikdo z mżch souŁasn�kł!"
"Aspo� jednou v śivot� jsi płiznala do nebe volaj�c� zloŁiny! Dnes jsem si nepłi�la pro tebe, protośe je�t� nenade�la tv� posledn� hodina."
"Płi�las m� muŁit a tżrat, ty ohyzdn� m�toho!" obvinila ji B�thoryov� nepł�Łetn�. "Płil�kala t� m� poniśuj�c� bezmocnost, kdyś m� tu płiv�zali jako pob�hlici!"
"��kaj� mi smrt, ale ty jsi krvelaŁn� bestie uś dvacet p�t let, Alśb�to! A pamatuj si, Błh je mocn�j�� neś ��bel!"
"V Boha nev�ł�m, protośe jsem ho nikdy nepotłebovala ani jsem mu neslouśila. Satanovu pł�tomnost jsem v�ak mnohokr�t bytostn� c�tila a slouśila jsem mu celż śivot jako jeho konkub�na. Upsala jsem mu svou Łistou du�i je�t� ve dnech mladosti"
"Nerouhej se nejvy���mu, Alśb�to!" napomenula ji smrt a płilośila j� kosu na ��ji. "Dej se na pok�n� a projev l�tost nad v��m, cos nap�chala!"
"Setni mi hlavu, a� se uś netr�p�m!" prosila nal�hav� vyd�en� Łachtick� pan�. Kdyś uc�tila smrtelnż dotyk, hrłzou nepł�Łetn� vykłikla. Zvr�tila hlavu, jako by Łekala posledn� śder ohyzdn�ho płeludu.
"Nem� Łist� sv�dom�, Alśb�to, a jsi zcela posedl� ��blem! Je�t� m� n�kolik m�s�cł na pok�n�, proto jich dobłe vyuśij a pros Boha o odpu�t�n�!"
"Konej svou povinnost, lstiv� a z�kełn� smrti!" kłiŁela B�thoryov� zoufale. "Mn� uś nikdo nemłśe pomoct, jsem ztracen�!"
"To je d�monłv hlas ve tv�m zkaśen�m srdci! Krev d�vek vol� k Bohu, ale dokud jsi naśivu, je�t� m� Łas na n�pravu."
B�thoryov� j� cht�la protiłeŁit a prokl�nat stra�idelnou vizi smrti, ale nedok�zala ł�ct ani slovo. Jako by j� nezn�m� s�la sevłela hrdlo a zaŁala ji dusit. Zbab�le pohl�dla na pł�zrak a necht�la v�łit vlastn�m oŁ�m. Kostnat� m�toha rozłezala siln� provazy, kter� se j� załez�valy do rukou, otoŁila se a odch�zela za olt�ł tak, jak płed chv�l� płi�la.
Jen pra�t�n� a vrz�n� kost� a zvuk t�śkżch krokł na kamenn� dlaśb� kaple ji utvrzovaly v płesv�dŁen�, śe to, co prośila, nebyl jen sen. Sledovala kaśdż jej� pohyb, ale najednou se płelud smrti otoŁil a varoval ji z�hrobn�m hlasem:
"Nezapome�, Alśb�to, dokud śije, st�le m� Łas na pok�n�."
MuŁiv� ozv�na slov rezonovala v jej�m srdci je�t� dlouho potom, co pł�zrak zmizel beze stopy. Kdyś procitla, zaŁala se ��len�, ba nelidsky sm�t, jako by do n� vstoupilo sedm zlżch duchł. Ruce m�la voln�, proto se hned sklonila a zaŁala si rozvazovat provazy na nohou. Płestośe v kapli byla tma, podałilo se j� uvolnit ztuhl� nohy a płej�t płed olt�ł.
Olejov� lampa nad svatost�nkem vrhala matn� sv�tlo na tv�ł Łachtick� pan� znetvołen� k nepozn�n�; znovu ji płepadl z�chvat nepł�Łetn�ho sm�chu. ZaŁala se kroutit a vrt�t płed olt�łem, ale nebyl to tanec. Prstem vżsm�n� uk�zala na velkż kł�ś a płestala se sm�t.
Hrab� F�bry ji ze zatajenżm dechem pozoroval z kamenn�ho vżklenku kaple a nech�pal, co se stalo. Mumlala si nesrozumiteln� slova a pomalu stoupala ke kł�śi na olt�łi. Modlila se ze strachu płed v�Łnżm Soudcem? Hrab� pozd� pochopil, śe to nen� modlitba, kle prokl�n�n� a zlołeŁen� ukłiśovan�ho Spasitele.
ZaŁala se znovu łehtat a potom poplivala kł�ś. Nat�hla k n�mu vyhubl� ruce, servala vz�cn� dłevo z podstavce a płilośila si obliŁej ukłiśovan�ho na hru�. Zoufale vykłikla, zvedla kł�ś nad hlavu a cht�la ho rozb�t o mramorov� schody olt�łe.
"To je v� konec!" zakłikl ji �tefan P�lffy, kterż neŁekan� vtrhl do kaple spoleŁn� se dv�ma hajduky. "Jste opravdu posedl� ��blem, vy bestie!"
Alśb�ta B�thoryov� ztuhla płekvapen�m a złstala st�t, jako by zkamen�la. Hradn� p�n se na ni zułiv� vrhl a vytrhl j� kł�ś z rukou. Zasadil jej do podstavce, ale v t� chv�li uc�til pronikavou bolest. �achtick� pan� mu zabołila ostr� nehty do krku a zaŁalo ho �krtit.
Zkape�, ty zr�dce!" łvala jako smyslł zbaven�. "Nade�la tv� posledn� hodina. Zakrout�m ti krkem jako pra�iv�mu psu!"
Nen�vist a zoufalstv� j� dod�valy s�lu. Z�chvat nepłirozen�ho sm�chu stup�oval smrteln� sevłen� a �tefan P�lffy jen bezmocn� chrŁel a lapal po dechu. Jej� tv�ł vzbuzovala hrłzu, ale hrab� F�bry ned�le vyŁk�val ve vżklenku, chr�n�nż tmou.
"Uś ti nepomłśe ani sedm krucifixł, ty z�kełnż d�mone!" vyhrośovala Łachtick� pan�, skł�paj�c zuby. "Vydechne� tu płed olt�łem a tvoje vlastn� matka"
Nedomluvila, protośe ji jeden z hajdukł zkroutil ruce a odtrhl ji od dus�c�ho se P�lffyho. Vykłikla bolest�, prokl�nala je a vyhrośovala, ale marn�. Sv�zali ji a hradn� p�n ji udełil do obliŁeje.
"Tohle v�m płijde draho, milostiv�!" zasyŁel jako had, mas�ruje si pohmośd�nż krk. "Te� m� uś nic nezastav� płed spravedlivżm potrest�n�m, kter�mu jste unikla d�ky palatinovi Thurzovi!"
"Jak se opovaśuje� ur�śet"
Nemohla domluvit, protośe j� P�lffy n�sil�m zacpal śsta ln�nżm kapesn�kem. Vzal do ruky karab�Ł, kterż mu podal jeden z hajdukł, a zaŁal s n�m �lehat bezcitnou Alśb�tu B�thoryovou. Cht�la ut�ct, ale hajduci ji chytili a nel�tostn� otoŁili obliŁejem k zneuct�n�mu pł�śi płed olt�łem. Hradn� p�n śdery ne�etłil. �lehal ji po z�dech i po stehnech, kam dos�hl.
"Te� by v�s m�l vid�t palatin a v�ichni pł�buzn�!" osopil se na ni zlostn�. "Nemaj� ani tu�en�, kolik zvrhlosti a ��belsk� posedlosti se skrżv� ve va�em srdci!"
Br�nila se ze v�ech sil, uhżbala płed śdery a �kubala se v rukou hajdukł, ale marn�. Ostr� bolest j� pronikala celżm t�lem a neust�le se stup�ovala, ale nebylo śniku.
"Tak uś dost, �tefane!" płeru�il ukrutn� divadlo hrab� F�bry. "Chce� se i ty sn�śit na śrove� t�to sadistick� hrab�nky, anebo ses doŁista pom�tl?"
Vytrhl mu karab�Ł z ruky a mr�til j�m pootevłenżmi dvełmi do ryt�łsk� s�n�. Hradn� p�n on�m�l płekvapen�m a hanbou by se nejrad�ji do zem� propadl. Civ�l s vytłe�t�nżma oŁima na nev�tan�ho hosta, kterż se stal sv�dkem trapn�ho poniśov�n�. Jak se sejm dostal?
"Nem� ani nejmen�� śctu k tomuto posv�tn�mu m�stu a chce� ho poskvrnit slepou nen�vist�, kterou chov� k Łachtick� pan�?" vyŁ�tal mu hrab� odm�łen�. "Co by łekl tvłj nebośt�k otec, kdyby t� vid�l tak jako j�?"
"Nechyb�lo mnoho a byla by m� zardousila, pane hrab�!" br�nil se nejstar�� d�dic po Mikul�i P�lffym. "Nech�pu, jak se dostala aś sem, kdyś jsme ji płiv�zali ke tr�młm za olt�łem tak, aby se nemohla ani pohnout!"
"Nemluv, �tefane, a nauŁ se v�c ovl�dat svou vżbu�nost. Odve�te ji do pokoje a hl�dejte jako oko v hlav�, nezastav� se płed niŁ�m!"
Hajduci nech�pav� pohl�dli na sv�ho p�na, kterż se nezmohl ani na slovo. Kdyś jim rukou pokyn, vzali Łachtickou pan� pod paśd�m a spoleŁn� s hrab�tem ve�li do ryt�łsk� s�n�.

Ztracen� a nelezen�

"Jak� nesmysly mi to chcete namluvit, ctihodnż pane gvardi�ne? Jak jste mohl n�co takov�ho płipustit? Ani ve snu by m� nenapadlo," vyŁ�tal mu rozhn�vanż milenec Łachtick� pan�.
"Uklidni se, milż synu!" nal�hav� jej płeru�il gvardi�n pre�pursk�ho kl�tera. "Nikdo z mżch bratrł nemohl płedpokl�dat, jakou hł�nici i s jej�mi sluśebnicemi jsi zanechal v na�em kl�tełe!"
KoŁ� Peter zułil. Nejrad�ji by płedstaven�ho kl�tera za jeho nehor�znou troufalost popadl za krk vyhodil oknem ven. Nemohl se sm�łit s t�m, śe Alśb�ta B�thoryov� zmizela beze stopy jen n�kolik hodin pot�, co ji sv�łil do ochrany snaśivżch a ob�tavżch mnichł.
"Jak młśete tak ur�śliv� hovołit o nejmocn�j�� a nejkr�sn�j�� magn�tce v Uhersku?!" obołil se na neochv�jn�ho muśe ostrżch rysł, jehoś neoblomnż vżraz tv�łe jej Ł�m d�l t�m v�c znepokojoval. "Copak v�m ta śivotem t�śce zkou�en� śena n�kdy ubl�śila? ProŁ jste na ni nedal lep�� pozor?"
"Jak se opovaśuje� takhle se mnou mluvit?!" ohradil se płedstavenż kl�tera a zprudka se zvedl ze śidle. "Jsme snad j� nebo m� bratłi str�ści Alśb�ty B�thoryov�? Ti dva ochr�nci, płevleŁen� do na�eho h�bitu, nehnuli ani prstem a ty si dovoluje� obvinit m�"
"Kde jsou te�?" skoŁil mu do łeŁi koŁ� Peter. "Okamśit� je dejte płiv�st, zept�m se jich, jak to skuteŁn� bylo! Bu� se s v�mi spikli proti"
"Neobvi�uj m� z n�Łeho, co se nikdy nestalo!" nenechal jej domluvit gvardi�n a r�znżm krokem zam�łil ke dveł�m skromn� zał�zen�ho pokoje. "Poj� se mnou, uk�śu ti, co se s nimi doopravdy stalo!"
Milenec Łachtick� pan� jen s nevol� vstal a n�sledoval gvardi�na po tmavżch chodb�ch kl�tera. Płekvapen� łeholn�ci se na n�ho d�vali s obdivem i pohor�en�m, pozastavuj�ce se nad hlubokou jizvou pod pravżm okem. Jeho zlov�stnż pohled nev�stil nic dobr�ho a drsn� tv�ł prozrazovala nev�zanż śivot.
"Jen si je dobłe prohl�dni, młj synu!" vyzval ho gvardi�n, kdyś ve�li do m�rnice a zastavili se płed m�rami, na kterżch leśely dv� otevłen� rakve. "Laskav� mi vysv�tli, jak jsem se m�l zachovat, kdyś jsem celebroval bohosluśbu a vłbec jsem netu�il, co se ud�lo na kl�tern�m dvołe."
"Do �laka, to mi chyb�lo!" zaklel koŁ� Peter a vytłe�til oŁi na bezduch� tv�łe svżch nejspolehliv�j��ch kump�nł. "Krucifix! Nemłśu tomu uv�łit! Vśdy� ti dva byli"
"Nerouhej se na posv�tn�m m�st�! V tomto kl�tełe slouś�me bohu, ne ��blu! Jestli pro n�j pracuje� ty, pak mus� odtud ihned odej�t!"
"V�ak uś jdu! Ale neś se rozlouŁ�me, r�d bych v�d�l, kolik bylo t�ch banditł, co unesli velkomośnou pan�."
"Pokud v�m, byli Łtyłi, dva z nich urostl� jako obłi. Nikdo z n�s si b�hem bohosluśby niŁeho nev�iml, aś kdyś"
"To mi staŁ�, uś toho nechte!" skoŁil płedstaven�mu do łeŁi koŁ� Peter a s odporem vy�el z m�rnice do śzk� tmav� chodby.
"Kam posp�ch�, copak jsi płi�el o rozum?" okłikl jej gvardi�n pohor�en�. "Co m�m d�lat s t�mi dv�ma ne��astn�ky?"
"Jedin� ob�sit, ctihodnż otŁe!" zakłiŁel na n�j a zaŁal se bl�zniv� sm�t. Kdyś płech�zel płes kl�tern� dvłr, ohl�dl se, a vida rozhn�van�ho gvardi�na, kterż posp�chal za n�m, zvolal: "Pochovejte je a modlete se za klid jejich zkaśenżch du��!"

"Nebudu se s v�mi tr�pit kaśdż den, milostiv�!ł łekl Michal Horv�th dvojnici Łachtick� pan�. "Je�t� jste na sv�m p�st�n�m t�le neokusila nejl�kav�j�� mośnosti hradn� muŁ�rny! Pt�m se v�s znovu"
"J� v�m znovu opakuji, pane kastel�ne, śe ze m� nedostanete ani slovo!" nenechala jej domluvit a vzdorovit� k n�mu płistoupila. "Nechte m� uś koneŁn� na pokoji, nebo v�s to bude velmi mrzet!"
"Je�t� ke v�emu mi budete vyhrośovat, vy mazan� xantipo! Pov�zte mi rad�i, kdo a kam unesl tu bestii, kter� uś d�vno m�la viset na �ibenici!"
"Pro v�s nejsem ś�dn� bestie, vy hrubi�ne! V�no v�m zatem�uje mozek, jinak byste musel poznat svou pan�. J� jsem Alśb�ta B�thoryov�, jen se mi dobłe"
"U v�ech rohatejch!" skoŁil j� do łeŁi a popadl ji surov� kolem �t�hl�ho pasu. "Rozum mi je�t� dobłe slouś�, proto se mnou płjdete"
Nedomluvil. Nahołe nad kamennżm schodi�t�m zaskł�p�ly śelezn� dvełe a dovnitł se vł�til velitel hradn� pos�dky spoleŁn� s vyz�blżm des�tn�kem.
"Urozenż pane, poj�te rychle s n�mi!" zvolal celż rozru�enż, sotva popadal dech. "To, co tam uvid�te, by v�s ve snu nenapadlo!"
"Stalo se n�co vżjimeŁn�ho, kapit�ne?" zeptal se kastel�n odm�łen�, c�t� se zaskoŁenż jejich neŁekanżm pł�chodem. "Pokud ne, proŁ m� otravujete pr�v� te�?"
"Poj�te rychle nahoru, pane kastel�ne,! Płeru�il ho velitel pos�dky nal�hav�, v�ichni Łekaj� jen na v�s! Neztr�cejte Łas s tou śenou, protośe tam na n�dvoł�"
"Tak uś to koneŁn� vyklopte, kapit�ne!" skoŁil mu do łeŁi Michal Horv�th, odstrŁil dvojnici Łachtick� pan� a rozmrzele vy�el z cely. "Co se stalo?"
"Nemłśu v�m to prozradit, i kdyś m� jazyk p�l�! Velkomośnż hrab� F�bry mi to zak�zal. M�te se płesv�dŁit na vlastn� oŁi."
"Aleluja, kapit�ne!" zahromoval kastel�n, pod�val se na uraśenou dvojnici Łachtick� pan� a zamkl celu. "Kde se tu bere śhlavn� nepł�tel Łachtick� pan�?"
Velitel hradn� pos�dky neodpov�d�l. Vy�li z podzemn�ho śal�łe, a kdyś se ocitli na n�dvoł�, Michal Horv�th takłka on�m�l. Z cestovn�ho koŁ�ru vystoupila Alśb�ta B�thoryov� a hrab� F�bry ji obj�mal kolem pasu, protośe ruce m�la sv�zan� vzadu za z�dy. Vedle se tł�sla zimou provazy spoutan� Kardo�ov� s Ple�atou KoŁi�kou, u nichś st�l doktor Sebasti�n se zavalitżm Pavlem ��rskżm. Ani si nev�imli kastel�na, kterż se vynołil ze dveł�, kter� vedly do podzem�.
"Ach, kr�sn� pan�, nejrad�ji bych v�s pol�bil!" hlaholil hrab�. "Jsem ��astnż, a vy urŁit� tak�, śe jste po dlouh� dob� znovu doma, na sv�m proslaven�m �achtick�m hrad�!"
"Jak se opovaśuje� takhle se mnou zach�zet?!" ohradila se bezmocn� Łachtick� pan�. "Je�t� jsi nezv�t�zil, ty ślisnż potkane! Stihne t� krutż trest"
"Nevyhrośuj, Alśb�to!" płeru�il ji hrab� zm�n�nżm hlasem. "M�la bys mn� a mżm pł�telłm zaplatit zlatem, śe jsme se s tebou a t�mi tvżmi bosorkami trm�celi l�n sv�ta aś na tento prokletż hrad!"
"A� do tebe vejde sedm zlżch duchł!" vykłikla B�thoryov� zlomenżm hlasem, protośe si s hrłzou uv�domila, śe se z �achtick�ho hradu uś nikdy nedostane na svobodu. "Nebżt tebe a bezcitn�ho �tefana P�lffyho, do smrti bych na tomto hrad�"
"Z podzemn�ho śal�łe jste do smrti nem�la vyt�hnout patu, milostiv�!" ozval se neŁekan� zn�mż hlas za nimi, płeru�e tu, kter� tu neomezen� vl�dla skoro tłi desetilet�. "Myslel jsem, śe uś v�s nikdy neuvid�m."
"Ihned zmlkni, pra�ivż pse!" okłikla nen�vistn� kastel�na, kdyś ho uvid�la za z�dy. "Tys m� tu chyb�l!"
"Jakżm pr�vem si dovolujete takhle mluvit s jedn�m z na�ich nejlep��ch bojovn�kł proti Turkłm?" vm�sil se mezi n� hrab� P�lffy. "Okamśit� se mu omluvte a proste ho o soucit za ty nehor�zn� ur�śky!"
"ProŁ jsi płijel aś sem, ty satane?" osopila se na n�j Łachtick� pan� a neŁekan� se k n�mu rozb�hla. "Bude� m� muŁit i tady, nestaŁilo to na �erven�m"
"Tak uś dost!" n�sil�m ji umlŁel �tefan P�lffy, zacp�vaje j� śsta. "Pane kastel�ne, konejte svou povinnost a nedovolte, aby v�s tato bestie nad�le ur�śela!"
"No ne, �tefane, jsi to opravdu ty?" zvolal kastel�n s śśasem a płistoupil k n�mu, daje pokyn veliteli, "jako bys z oka vypadl Mikul�ovi, sv�mu neboh�mu otci, chlapŁe. V�tej na �achtick�m hrad�!"
Objal rozhołŁen�ho �lechtice z �erven�ho Kamene a srdeŁn� se płiv�tal s hrab�tem a jeho spoleŁn�ky. C�til, jak se mu krev rozproudila v śil�ch, a radost z neŁekan�ho setk�n� jej zachv�tila jako lesn� poś�r. Mezit�m kapit�n s des�tn�kem popadli Łachtickou pan�, ale ta se br�nila zuby nehty. Kopala, zm�tala sebou a h�zela jako lasice.
"Pus�te m�, vy hrdlołezi!" kłiŁela zoufale, uv�domuj�c si nezvratnż konec z�skan� svobody. "Nechte m� na pokoji, nebo v�m ruce zdłev�n�!"
"Uś ti nepomłśe ani �igmund B�thory, ani nejjasn�j�� palatin Thurzo, uboh� Alśb�to!" oslovil ji hrab� F�bry a naznaŁil rukou p�sałi, aby se pohnul. "V�c neś rok sis uś�vala sladkżch plodł svobody, te� se vr�t� do v�zen�!"
"Prokl�n�m t�, ty sketo!" łvala jako smyslł zbaven�. "I tebe, nevd�Łnż kastel�ne, i v�s ostatn�! Budete se draze zodpov�dat za"
Nedomluvila. P�sał Pavel ��rskż ji vzal jako p�rko z rukou voj�kł a płehodil si ji płes rameno. Jednou rukou j� sevłel śsta, druhou nepoddajnou ��ji a hned sebou płestala zm�tat. Kaśdż, i ten nejmen�� pohyb ji dusil a płsobil j� prudkou bolest. OŁi j� m�lem vypadly z dłlkł a srdce j� zra�oval osten beznad�je a zoufalstv�. Bezmocn� sledovala sluncem zalit� hradby a zasn�śen� budovy horn�ho pal�ce, kterż byl dlouh� roky jej� pżchou.
"Otevłete mu dvełe, kapit�ne!" rozk�zal kastel�n, kdyś vid�l, śe se Alśb�ta B�thoryov� houpe na siln�m rameni Pavla ��rsk�ho jako pytel brambor.
Naposledy upłela zrak na vysokou hradn� v�ś a sn�hem zasypan� stłechy pal�ce, do n�hoś ji płed lety płivedl jako nezku�enou śenu jej� manśel Franti�ek N�da�dy. Ach Bośe, kdyby vid�l, jak ji n�siln� a hanebn� vleŁou do podzemn�ho śal�łe, jist� by je dal v�echny bez milosti setnout a jejich t�la vystavit na hradb�ch pro vżstrahu ostatn�m.

"Jak se to mohlo st�t? Ti mazan� mni�i se museli spojit se zlżm duchem!" rozhołŁoval se palatin Thurzo. "Nejrad�i bych dal zap�lit celż jejich kl�ter, aby vyb�hli ze svżch d�r jako potkani.
"Nebu� krutż, Juraji," chl�cholil ho Belo RadenoviŁ, "ti łeholn�ci jsou zcela nevinn�, o tom nen� nejmen��ch pochyb."
"M� ale zaj�m� jen jedno," nam�tl koŁ� Peter, sed� na �irok� pohovce proti palatinovi, "kam zmizela urozen� Łachtick� pan� a jak ji unesli!"
"Je�t� podstatn�j�� je ot�zka, kdo a jak se mohl dozv�d�t o jej�m pobytu v kl�tełe, vśdy� v�e bylo pł�sn� utajen�!"
"Jen jeden jedinż, Va�e Jasnosti," obr�til se koŁ� Peter sebev�dom� na palatina, "n� śhlavn� nepł�tel a kr�lłv patol�zal, ob�vanż hrab� Peter F�bry!"
"To je absolutn� nesmysl!" vybuchl Juraj Thurzo a jeho tv�ł se zm�nila k nepozn�n�. "Jsi posedlż t�m vydłiduchem a nen�vid� ho stejn� jako my. Odkud by se dozv�d�l, śe Alśb�ta B�thoryov� byla"
"Jedin� od samotn�ho lucifera!" skoŁil mu do łeŁi kump�n Łachtick� pan� a opov�śliv� se rozesm�l. Imponovalo mu, śe druhż nejmocn�j�� muś po panovn�kovi je zcela z�vislż na jeho m�n�n�. "Nem�jte mi to za zl�, velkomośnż pane, ale ten prokletż hrab� se v neśprosn�m boji proti Łachtick� pan� urŁit� spojil s ��blem!"
"Jsi płesv�dŁenż, śe Peter F�bry byl v kl�tełe, povraśdil ochr�nce Alśb�ty B�thoryov� a unesl ji?!"
"Jen on m� vśdy u sebe dva obry, p�sałe a doktora Sebasti�na, a je�t� jednoho zavalit�ho lotra. Gvardi�n kl�tera mi to potvrdil bez nejmen��ho zav�h�n�. Vyuśili nejvodn�j�� chv�li a"
"To by znamenalo," płeru�il ho Belo RadenoviŁ zamy�len�, "śe hrab� F�bry m� vynikaj�c�ho �peha, kterż ho mus� informovat o v�em, co se tu łekne!"
"Nebu� naivn�, Belo!" napomenul ho Thurzo a płetłel si unaven� oŁi. "Rad�i płemż�lejme, jak a kde vysl�dit Alśb�tu B�thoryovou!"
"Dejte mi n�kolik spolehlivżch muśł, urozenż pane," ozval se koŁ� Peter v�t�zoslavn�, "a j� ji najdu, i kdyby se do zem� propadla!"
"To je rozumn� łeŁ!" usm�l se lstiv� Juraj Thurzo. "Spol�h�m se na tv� slova. Zvu t� na ob�d a u stolu dohodneme v�echny podrobnosti."

"Jen opatrn�ji, pł�teli," napom�nal p�sałe hrab� F�bry, "abys nedej bośe nevyvr�til velkomośn� Łachtick� pan� krk!"
"Sem s n�, do pelechu!" uk�zal kastel�n rukou p�sałi a otevłel zamł�śovan� dvełe cely. "Polośte ji tamhle na rozestlanou postel, a� si po nam�hav� cest� trochu odpoŁine."
Rozesm�tż p�sał Łekal jen nato. �ikovn� se prot�hl pod n�zkż zd�nż strop a shodil ji na postel. OtoŁil se na pat� a cht�l odej�t, ale dvojnice Łachtick� pan� mu zkł�śila cestu.
"Jak to zach�z�te s urozenou Alśb�tou B�thoryovou, vy bezcitnż hulv�te?!" vmetla mu do tv�łe a vlepila mu pohlavek. "Chcete ji zahubit bez v�dom� osv�cen�ho palatina?!"
"No tohle!" rozesm�l se Pavel ��rskż, kterż złstal v prvn� chv�li zaraśen� st�t, obdivuje płvabnou śenu. "A vy jste kdo, milostiv�? TlapiŁku m�te teda �ikovnou!"
Chytil ji kolem pasu, zlehka zvedl a velkżm obloukem hodil na postel. Polekan� vykłikla a souŁasn� s n� i pokołen� Alśb�ta B�thoryov�, kterou skoro rozm�Łkla. Pavel ��rskż vy�el s śsm�vem na rtech z cely a kastel�n płibouchl dvełe a zamkl. P�sałłv vżkon odm�nili v�ichni boułlivżm sm�chem a hrab� mu uznale poklepal na rameno.
"kdo se sm�je naposledy, ten se sm�je nejl�pe!" osopila se na n� Łachtick� pan�, kter� płib�hla k mł�ś�m v�zen�. "Zastihne v�s neśprosnż trest za va�i"
"Uś ani slovo, Alśb�to!" okłikl ji hrab� F�bry. "KoneŁn� jsi znovu tam, odkud se ti podałili z�sluhou samotn�ho palatina ut�ct!"
"Nechte velkomośnou Alśb�tu B�thoryovou na pokoji!" ohradila se jej� dvojnice uraśen�, płistoupiv�i k n� zezadu. "Nem�te v sob� ani kousek soucitu!"
"No pros�m, p�nov�!" zvolal nad�en� kastel�n, ukazuje rukou na Łachtickou pan�. "Zde je dłkaz ��belsk�ho pl�nu, kterż se zdałil sedmihradsk�mu v�vodovi a palatinovi Thurzovi! Najali dvojnici a Alśb�tu B�thoryovou dali potajmu un�st z podzemn�ho śal�łe! Te� je tu m�te ob� dv� p�kn� pohromad�, młśete se płesv�dŁit!"
Hrab� F�bry a jeho pł�tel� zmlkli. Hradn� p�n z �erven�ho Kamene s śśasem hled�l na ob� śeny za mł�śemi, jejichś obliŁeje byly t�m�ł shodn�. I velitel hradn� pos�dky a des�tn�k on�m�li, kdyś se setkali s nen�vistnżm pohledem Łachtick� pan�. ObliŁej j� poznamenaly vr�sky, pro�ediv�l� vlasy m�la vyŁesan� na temeno a vżrazn� oŁi byly zkalen� zoufalstv�m a bezmoc�. Ta druh� byla oŁividn� mlad�� a płvabn�j��. Jej� hlubok� oŁi, vysok� Łelo a sv�ś� barva pokośky prozrazovaly v�kovż rozd�l.
"Nemłśu tomu uv�łit!" płe�al muŁiv� ticho �tefan P�lffy a upłel t�zavż pohled na kastel�na. "M�sto jedn� bestie jsou tu dv�! Co s nimi"
"Jak� jsem j� pro v�s bestie?!" skoŁila mu do łeŁi k smrti uraśen� dvojnice Łachtick� pan�. "To si vypro�uji, vy hlup�ku!"
"M�te v�ru ostrż jazyk, milostiv�!" okłikl ji kastel�n pohotov�. "Je�t� płed chv�l� jste se zapł�sahala, śe vy jste Alśb�ta B�thoryov�, Łi ne?"
Uboh� śena ztratila łeŁ. Provinile se zapżłila a stoŁila oŁi k zachmułen� Łachtick� pan�. Aś te� si s obavami uv�domila, śe tajemstv� sedmihradsk�ho kn�śete se prozradilo a ��belskż pl�n, s nimś souhlasil i palatin Thurzo, płi�el vniveŁ. Kdyś se setkala s opovrślivżm pohledem Łachtick� pan�, zachv�la se. Poc�tila k n� dosud nepoznanou averzi a hanbou by se byla nejrad�ji do zem� propadla. Co s n� te� ud�laj�, kdyś skuteŁnou Łachtickou pan� znovu uv�znili?
"A tvrdila jste to celżch Łtrn�ct m�s�cł, od chv�le, kdy v�s sem płivedl koŁ� Peter, ten s jizvou pod pravżm okem!" obvinil ji po chv�li hrab� F�bry s kamennżm vżrazem v obliŁeji. "Vyd�vala jste se za skuteŁnou Łachtickou pan� a dokonale jste hr�la svou ��belskou roli, milostiv�. Kdo vlastn� jste?"
"Zmlkni, ty nenasytnż ��ble, a zmiz odtud co nejrychleji!" obołila se na n�j znenad�n� Alśb�ta B�thoryov�. "Kdo t� ustanovil za m�ho a jej�ho soudce?! Kdo t� pasoval na inkvizitora?! Snad ne kardin�l Forg�ch, ten namy�lenż"
"Vy budete odpov�dat na m� ot�zky, hrab�nko!" płeru�il ji rozhn�van� kastel�n.

"Jakż n�dhernż den, n� milż spr�vce!" povzdychla si Anna Rosina Listiusov�. "Ach, co bych dala za to, kdybych se mohla dostat za zdi tohoto pal�ce!"
Sed�la ve velk� vkusn� zał�zen� j�deln� a vyz�blż spr�vce nal�val po dobr�m ob�d� zlatist� v�no do vysokżch sklenic. Zv�dav� na ni pohl�dl a s ironickżm śsm�vem na hladk� tv�łi se zeptal:
"Co v�echno, milostiv� pan�? Snad i sv� mlad�"
"Jste zkaśenż chl�pn�k!" nenechala jej domluvit. "Mysl�te jen na t�lesn� pośitky a j� bych se s v�mi tak r�da pro�la po pre�purskżch uliŁk�ch aś k drav�mu Dunaji."
"To nemysl�te v�śn�, Anno Rosino! Um�te si płedstavit ten skand�l, kdyby se hrab� F�bry dozv�d�l, śe jsem se opov�śil pustit v�s z tohoto"
"Nebu�te zbab�lż, v� p�n se tak brzy nevr�t�," płeru�ila ho a naklon�c se k n�mu, roztouśen� jej pol�bila. "Ud�lejte uś koneŁn� rozhodn� gesto, hodn� odv�śn�ho muśe! Jak jinak mi chcete dok�zat, śe o m� m�te skuteŁnż z�jem?"
"Ach, kolik brilantnosti a n�śnosti bylo v tom polibku, Anno Rosino," nechal se un�et slastnżm dotykem jej�ch rtł a op�toval v�n� rozp�lenżmi rty projev jej� n�klonnosti. "Kdo by odolal va�� nadpozemsk� kr�se, kter� se nevyrovn�"
NedokonŁil. Objal ji kolem n�śn� ��je a zaŁal n�ruśiv� l�bat. Płij�mala jeho boułliv� vżbuchy, ale po chv�li mu opłela dśb�n s v�nem o vysok� Łelo, aby ho trochu zchladila. Vymanila se z jeho objet� a zastłenżm hlasem nal�hala:
"Dopłeji v�m je�t� vroucn�j�� polibky, vy neodbytnż n�padn�ku, kdyś spln�te m� pł�n� a płjdete se se mnou proj�t aś k Dunaji."

"Ty mizernż zr�dce!" procedila B�thoryov� zułiv� mezi zuby a nat�hla ruce ke kastel�novi, snaś�c se zachytit jeho silnou pravici. "Jak se opovaśuje� takhle se mnou jednat? Oddan� jsi mi slouśil tolik let. B�da ti, nevd�Łnż Michale Horv�the!"
"Nevyhrośuj, Alśb�to, a nehraj na n�s naivn� divadlo!" okłikl ji hrab� F�bry a letmo pohladil n�śnou tv�ł jej� dvojnice, kter� tam st�la v rozpac�ch, nev�douc zakrżt trpk� rozŁarov�n�. "Kdo jste, kr�sn� pan�? Kdo v�s plat�, kdyś"
"Jsem Alśb�ta B�thoryov�!" odsekla se vzrłstaj�c�m vzdorem, ale do oŁ� se j� najednou nahrnuly slzy. "S�m jste to ł�kal, pane hrab�, hniju v tomhle nehostinn�m v�zen� uś dlouh� m�s�ce a vy mi od zaŁ�tku nechcete v�łit"
"Toto je prav� Łachtick� pan�!" płeru�il ji rozŁ�lenż kastel�n a sevłel rukoje� t�śk�ho meŁe, kterż nosil st�le u sebe. "Kter� z v�s muŁila d�vŁata?"
Ob� śeny na okamśik ztuhly. Kastel�nova slova zas�hla Alśb�tu B�thoryovou na nejcitliv�j��m m�st� a jej� sokyn� si aś te� uv�domila, jak�mu nebezpeŁ� se vystavila, kdyś płijala roli dvojnice.
"To je do nebe volaj�c� podvod, p�nov�!" rozhołŁil se �tefan P�lffy, kterż s otevłenżmi śsty sledoval neuv�łiteln� divadlo. "Nejvy��� płedstavitel soudn� moci v zemi d� za z�dy udatn�ho kastel�na un�st Łachtickou pan� a posad� m�sto n� do śal�łe dvojnici!"
"Thurzov� byli od zaŁ�tku zkorumpovan�, podobn� jako B�thoryov�," vysv�tloval mu Hrab� F�bry ostentativn�. "M� pravdu v tom, śe to nic nem�n� na podlosti a nemravnosti tohoto ��belsk�ho pl�nu, kterż"
"Jak se opovaśuje� bohorovn� ur�śet na�e rody?" vmetla mu do tv�łe Łachtick� pan�. "To je ur�śka na�eho majest�tu! Budu si na tebe st�śovat"
"Vy si młśete st�śovat," odmlŁel se kastel�n a pohl�dl na hradn�ho p�na z �erven�ho kamene, kterż byl Ł�m d�l v�c deprimovanż t�m, co vid�l a sly�el. "Ptal ses płed chv�li, �tefane, co s t�mito dv�ma ne��astnicemi ud�l�m?Pov�m ti, i v�m, p�nov�, zcela upł�mn�, śe bych je nejrad�ji dal ob�sit, ale poŁk�m na urozen�ho palatina Juraje Thurza a usv�dŁ�m ho"
"Jak se opovaśuje� takhle nehor�zn� m� poniśovat, ty podlż hade?!" skoŁila mu do łeŁi Łachtick� pan� a cht�la mu plivnout do obliŁeje.
"Zadrś, Alśb�to!" nenechal ji domluvit hrab� F�bry. "Za�la jsi pł�li� daleko a nezastav� se płed niŁ�m!"
Cht�la ho znovu prokl�t, ale v�imla si, śe Michal Horv�th zrudl jako rak a vz�p�t� zbledl jako st�na. MlŁky odemkl dvełe cely a strnule ve�el dovnitł. Velitel pos�dky, des�tn�k, ale i p�sał a hrab� F�bry n�sledovali jeho pł�klad.
"M�te tu provazy, kapit�ne?" zeptal se kastel�n odm�łen� a upłel pohled na neovladatelnou Łachtickou pan�. "Svaśte tu bestii a zacp�te j� pusu, protośe jej� arogance nem� hranic!"
Alśb�ta B�thoryov� cht�la kłiŁet a kl�t, ale kapit�n ji zacpal śsta hadrem. Snaśila se br�nit, ale nemohla, protośe m�la sv�zan� ruce.
Hrab� F�bry vyuśil napjat� situace, vzal nen�padn� plachou dvojnici Łachtick� pan� kolem pasu a po�eptal j� do ucha:
"Kdo jste, kr�sn� pan�, a odkud v�s sem płivlekli?"
"Jsem Alśb�ta B�thoryov�," za�eptala a snaśila se vysvobodit s jeho sevłen�.
"�achtick� pan� tu sed� bezmocn� sv�zan�, milostiv�!"
"Neobt�śujte m�, vy ukrutnż sl�diŁi!" zasyŁela na n�ho, a vytrhnuv se mu z rukou, padla na postel a zaŁala vzlykat. �tefan P�lffy pozoroval jeho poŁ�n�n�, ale nepochopil probouzej�c� se n�klonnost Petera F�bryho. Cht�l vej�t do velk� cely, ale kastel�n r�znżm krokem vy�el ven a za n�m ostatn�.
"Nechutn� divadlo skonŁilo, p�nov�!" promluvil zm�n�nżm hlasem, zavłel dvełe a zamkl. "Poj�te nahoru do pal�ce, tady uś pro n�s nen� m�sto. Vy złsta�te, kapit�ne, dokud dolł nepo�lu palatinovy voj�ky!"
Hrab� F�bry se soucitn� d�val na plaŁ�c� dvojnici, kter� poprv� nezvl�dla svou roli. �pln� ho okouzlila svżm płvabem a płitaślivost�, kter� pł�mo sr�ela z jej� tv�łe. Ta kr�sn� śena zn� tajemstv� ��belsk�ho pl�nu zavraśd�n�ho �igmunda B�thoryho, ale hlavn� z�hadn� souvislosti, kter� se tżkaj� koŁ�ho Petera. Mus� ji vysvobodit za kaśdou cenu a płinutit ji, aby hovołila bez z�bran a strachu.
"T� uś nikdo nepomłśe, pane hrab�," prohodil kapit�n, "V�ichni uś ode�li, vy tu chcete s n�mi złstat?"
Peter F�bry, vyru�enż z my�lenek, si aś te� v�iml, śe kastel�n a ostatn� vy�li po schodech na hradn� n�dvoł�. Pohl�dl płekvapen� na velitele a mlŁky posp�chal za nimi.

BoŁn� dvełe vlevo od hlavn� br�ny F�bryho pal�ce se otevłely a spr�vce s Annou Rosinou Listiusovou vy�li na ulici. Ostr� sluneŁn� paprsky, l�maj�c� se na sn�hu, je v prvn� chv�li oslepily. Vzala ho pod paś� a oba se hrd� vydali k Dunaji.
"KoneŁn� jste se dal płemluvit, vy nepolep�itelnż sukniŁk�łi," domlouvala mu Listiusov� s śsm�vem. "Jsem ��astn�, śe jsem aspo� na chv�li svobodn�!"
"Mżl�te se, milostiv�. Jste vdan�, m�te manśela a jste płvabn� rukojm� velkomośn�ho hrab�te F�bryho."
"Te� jste vy mżm manśelem, vy nezkrotnż obdivovateli!"
"Jste nejsvłdn�j�� śena, kterou jsem kdy potkal, Anno Rosino!" vyzn�val upł�mn� sv� city spr�vce a roztouśen� ji pol�bil. "Unesu v�s na kraj sv�ta, staŁ� jedin� slovo va�eho souhlasu a nikdy v�c do pal�ce"
"Vy jste se doŁista zbl�znil!" skoŁila mu do łeŁi a zaŁala se koketn� sm�t. "Kvłli mn� byste zradil toho bl�zniv�ho hrab�te a opustil svou skv�lou kari�ru?"
"Jsem do v�s ��len� zamilovanż, drah� Anno, copak jste na to je�t� nepłi�la?"
ZaboŁili do śzk� uliŁky po prav� stran� a vstoupili na zasn�śenż chodn�k. NeŁekan� zastavil, chytil ji kolem pasu a zaŁal ji ś�dostiv� l�bat. Cht�la se br�nit, ale sama nemohla odolat vżbuchłm jeho milostn� touhy, kter� ho spalovala jako poś�r.
"Miluji v�s, m� kr�sn� pan�!" �eptal j� vroucn� slova vyzn�n� a zd�lo se mu, śe płi t�to temat�nsk� venu�i oml�dl nejm�n� o dvacet let. "Ud�l�m pro v�s v�echno, co si budete pł�t, jen m�"
Nedomluvil. Dupot kon�, tlumenż sn�hem, a divok� vżkłiky zbołily znenad�n� kłehk� mosty milostnżch dotykł. Spr�vce F�bryho pal�ce se nestaŁil ani ohl�dnout a jeden ze Łtył jezdcł ho prudkżm śderem do obliŁeje srazil k zemi. Vynołili se zpoza rohu jako zlov�stn� pł�zraky a ten s hlubokou jizvou pod pravżch okem se naklonil a popadl vyd�enou Annu Rosinu pod paśd�.
"Jak jste se sem dostala, urozen� pan�?!" podivil se a sviśn� ji vyt�hl na ko�skż hłbet. "Vezmu v�s s sebou, budete mi"
"Okamśit� m� pus�, bezcitnż netvore!" skoŁila mu do łeŁi a cht�la ho udełit do obliŁeje, ale nestihla to. Siln� ji objal kolem pasu, druhou rukou popadl uzdu a vz�p�t� bodl kon� do slabin.
"Jen klidn�, nezkrotn� holubice z Temat�na!" varoval ji, a aby je�t� v�c vybiŁoval jej� bezmocnż vzdor, bez z�bran ji pol�bil. "Budeme cukrovat aś do Modry. Tam v�m najmu koŁ�r, abyste mi cestou nenat�hla brka!"
ZaŁal se chechtat jako bl�zen a tłi voj�ci, kter� mu poskytl s�m palatin Thurzo, ho n�sledovali. Vyrazili dopłedu a za ubohżm spr�vcem, kterż se z n�mahou sb�ral ze zem�, se ani neohl�dli.

SmeŁka vlkł

"Jak se v�m ji podałilo naj�t, p�nov�?" nevych�zel z śdivu Michal Horv�th. "Vśdy� to je hotovż z�zrak! Nikdo z n�s nev�łil, śe se je�t� na �achtickż hrad vr�t�!"
Ve�el do loveck� s�n�, kde uś jej v�ichni netrp�liv� oŁek�vali. Za n�m tlustż kuchał a jeho pomocn�k, kteł� polośili na prostłenż stłl stł�brn� podnosy s von�c� divoŁinou a pł�lohami. Kastel�n se usadil do Łela. Hrab� F�bry, kterż sed�l po jeho levici proti mlad�mu �tefanovi P�lffymu, se jen trpce usm�l a po chv�li odpov�d�l:
"Svat� pravda. Ani j� jsem nedoufal, śe Alśb�tu B�thoryovou vysl�d�m. M�m v�ak spolehliv� lidi, kteł� m� upozornili, śe ji ten vrah, koŁ� Peter, ukryl v jist�m pre�pursk�m kl�tełe."
"Ten dohazovaŁ Łachtick� pan�? Uś d�vno ho m�li popravit!"
"Je�t� dł�v neś Ficka Ujv�ryho. A pr�v� tenhle zjizvenż ��bel unesl vŁera na palatinłv pł�kaz kardin�la Forg�che, kterż byl na cest� do Trnavy. Tedy"
"To nen� mośn�!" skoŁil mu do łeŁi płekvapenż kastel�n. "Nechcete mi namluvit, śe Juraj Thurzo uś nadobro ztratil svou Łest a hrdost!"
"�el bohu, zpupnż magn�t je uś natolik zaslepenż moc�, śe se ve sv� chamtivosti nezastav� płed niŁ�m!" płisv�dŁil rozhołŁen� �tefan P�lffy. "Pan hrab� v�, o Łem mluv�. Ani j� jsem mu necht�l uv�łit, ale płesv�dŁil jsem se na vlastn� oŁi, pane kastel�ne!"
"Jak młśe� v�d�t o t� bestii, �tefane? Vśdy� jsi na �achtick�m hrad� poprv�."
"VŁera dorazil hrab� F�bry na �ervenż K�men s Łachtickou pan�," płeru�il ho mladż �lechtic klidn�, "a odhalil mi obludnż pl�n, kterż zosnoval palatin s nebośt�kem �igmundem B�thorym. A j� jsem tomu hrdlołezovi s jizvou pod okem nalet�l a internoval jsem kardin�la Forg�che na na�em hrad�!"
"ProŁ jsi to ud�lal? Co by tomu łekl nebośt�k tvłj otec?"
"Ten lotr mi uk�zal list od panovn�ka s ł�dnou peŁet�, v n�mś m� Jeho VeliŁenstvo ś�dalo, abych kardin�la uchr�nil płed spiknut�m, kter� proti n�mu zosnovali jeho oponenti. Nebżt hrab�te F�bryho, do�lo by ke skand�lu!"
"To by v�ak znamenalo, śe Thurzo se spojil s Alśb�tou B�thoryovou, kterou płed tłemi lety odsoudil k dośivotn�mu śal�łi! Vśdy� jde s�m proti sob�!"
"To neum�m pochopit ani j�, pane kastel�ne! Ta kr�sn� dvojnice Łachtick� pan� je jasnżm dłkazem palatinovy podlosti!"
"Kdyby jen to, �tefane!" ujal se slova hrab� F�bry. "Palatin Thurzo se tajn� spikl proti Jeho kr�lovsk�mu VeliŁenstvu a hrub� poru�il z�kony na�� zem�. Kdyby se n� nejjasn�j�� panovn�k dozv�d�l, jak intrik�nsky ho zradil spojenectv�m se sedmihradskżm kn�śetem, sotva by"
"Tak se to uś to koneŁn� mus� jednou dozv�d�t, zatracen�!" zaklel kastel�n, coś nebżvalo jeho zvykem, a ani ho nenechal domluvit. "Palatin za�el pł�li� daleko a młśe ho to st�t hlavu! M�m uś po krk t� jeho farizejsk� płetv�łky, p�nov�!"
"Va�e slova jsou i mżmi my�lenkami, ale poj�me koneŁn� j�st," navrhl hrab� F�bry, "protośe m� pł�tel� um�raj� po nam�hav� cest� hlady! Potom se dohodneme na spoleŁn�m postupu proti Thurzovi, kterż zneuś�v� kr�lovu dłv�ru."

KoŁ� Peter, ob�vanż dohazovaŁ Łachtick� pan�, byl ve sv�m śivlu. Poh�n�l kon� se z�płehem, kterż pronajal pro unesenou Listiusovou v Trnav�, pr�skal biŁem a rozjałen� pokłikoval na tłi palatinovy voj�ky.
Slunce zapadlo za lesy teprve płed hodinou, ale na krajinu se brzy snesl soumrak. V�tr ustal a mr�z povolil ledov� obruŁe, kterżmi doned�vna spout�val neporu�enou pł�rodu. KoŁ� Peter cht�l odboŁit na druhou stranu a płekvapit kostolansk�ho far�łe Juraje Mikulu, kterż tak neohrośen� vypov�dal proti Alśb�t� B�thoryov�, ale nakonec zam�łil u drahovskżch h�jł na Pie��any.
Kon� cv�lali a z nozder jim stoupala p�ra. KoŁ�r uh�n�l zasn�śenżmi poli, v ostr� zat�Łce se nebezpeŁn� naklonil, ale koŁ� na to nedbal. Trojice jezdcł v sedle strnula, ale spłeśen� se ł�tilo do tmav�ho lesa jako vichłice.
Anna Rosila Listiusov� se vyd�en� otevłela zasn�śen� ok�nko, ale nebylo pro ni śniku. Sed�la mezi purpurovżmi pol�t�łi, zabalen� do m�kk� kośe�iny. Vyhl�dla ven, protośe odstłediv� s�la ji vrhla na opaŁnou stranu, a necht�la v�łit vlastn�m oŁ�m. Na kraji lesa, kde zamrzlż V�h prot�nal rovinatż chot�r, objevily se znenad�n� roje zelenżch jisker, ł�t�c�ch se pł�mo k nim.
"Jeś�marj�, vlci!" vykłikla Listiusov� zoufale, a kdyś se je�t� v�c vyklonila, dech se j� zastavil. Z hou�tiny u błehu se vyrojila vyhladov�l� smeŁka divokżch �elem. Kon� je zav�tłili a spla�ili se. Telen� jiskł�c� oŁi se upłely nejprve na ni, potom na nel�tostn�ho pahan�Łe a cht�li se na n�ho vrhnout.
"Pohn�te se, vy mr�iny!" załval zlostn� na uboh� kon�, zapr�skal biŁem a nam�łil pistoli. Zahłm�l vżstłel, zkrvaven� �elma se płevr�tila na z�da a złstala nehybn� leśet. Cel� smeŁka se v okamśen� vrhla na sv�ho druha a zakr�tko z n�j zbyly jen kosti. Tłi palatinovi voj�ci s hrłzou hled�li na nenasytn� vlky, bodali kon� do slabin a hnali je błehu łeky.
Jeden z obludnżch vlkł dohonil trojici jezdcł a vymr�til se mohutnżm skokem na posledn�ho z nich. Spla�enż kł� se vzepjal na zadn�ch noh�ch a vyhodil jezdce ze sedla. Jeho zoufalż vżkłik zanikl ve �t�kotu a vyt� vlkł, kteł� ho seśrali a vz�p�t� se vrhli na zran�n�ho kon�.
Ale st�le jim to nestaŁilo. Ozval se v nich je�t� v�t�� hlad a po chv�li znovu dohonili spłeśen�. Voj�ci se snaśili zas�hnout rozzułen� �elmy, ale marn�. Vżstłely z pistol� rachotily po kraji, ale minuly c�l. Vlci se neohrośen� vrhli na dal��ho ze spoleŁn�kł koŁ�ho Petera a nenechali z n�ho ani kousek. Ubohż kł� sebou h�zel ve sn�hu, ale zanedlouho z n�j złstala jen hromada kost�.
"Je�t� st�le jim to nestaŁ�?!" vykłikl posledn� z voj�kł a płesn� m�łenou ranou zas�hl nenaśran�ho dravce. "Seśerou n�s v�echny i se z�płahem!"
SmeŁka vlkł se zarazila a krvelaŁnż lov na chv�li ustal. Seśrali sv�ho nehybn�ho druha. Jako v�tr dob�hli ut�kaj�c� zlosyny a cenili na n� ostr� tes�ky.
"Nejdł�v si pochutnaj� na tob� a tv� mr�in�, ty panskej posero!" chechtal se koŁ� Peter nepł�Łetn� a zoufale pr�skal biŁem. Zarachotil vżstłel, ale drav� �elmy se nedali nijak odradit. Vyli z obou stran a vyd�enż voj�k v posledn� chv�li odł�zl postroj z jednoho kon�.
"To se je�t� uvid�, ty bezcitnż bastarde!" vykłikl chlap v sedle a s l�tost� se d�val płes rameno, jak nenasytn� �elmy trhaj� bezmocn� se sv�jej�c� zv�łe.

Zatrpkl� dvojnice Łachtick� pan� je�t� dlouho vzlykala na �irok� posteli, lituj�c sama sebe. Nemohla se sm�łit s t�m, śe neodbytnż hrab� F�bry dok�zal naj�t Alśb�tu B�thoryovou a n�sil�m ji dovlekl zp�t do podzemn�ho v�zen� na �achtick�m hrad�.
T�m usv�dŁil nejen ji z nevydałen�ho podvodu, ale i ty, kteł� j� dłv�łovali a zaplatili vysokou odm�nu. Co s n� ud�laj�? A kdyś ji tu najde palatin Thurzo nebo ob�van� kr�lov�t� śłedn�ci, bez milosti ji daj� popravit! Je�t� płed t�m ji v�ak budou ukrutn� muŁit a torturou ji płinut�, aby se płiznala i k tomu, co nikdy neud�lala ani nełekla.
�zkost a strach ji płinutily posb�rat v�echny s�ly, aby nepropadla depresi a zoufalstv�. Posadila se a pod�vala se na sv�zanou Alśb�tu B�thoryovou, jej�ś hn�vem znetvołen� tv�ł a vystoupl� oŁi ji deprimovaly. Płi�la k n� a soucitn� na ni pohl�dla, i kdyś uvnitł poci�ovala vzrłstaj�c� odpor.
"Pomozte velkomośn� Łachtick� pan�, kapit�ne!" obr�tila se s prosbou na velitele hradn� pos�dky. "Bu�te shov�vav�j�� vłŁi t�, kterou kaśdż"
"Pomoct ł�k�te?" skoŁil j� do łeŁi a ud�lal nepodałenou grimasu. "T� krvelaŁn� bestii? Jedin� na �ibenici nebo pod katovu sekeru!"
"Jak młśete takhle mluvit?" osopila se na n�j. "Myslela jsem, śe jste Łlov�k, a ne arogantn� hlup�k s bezcitnżm srdcem."
"To v�s bude je�t� mrzet, milostiv�," ohradil se uraśen� a zaskł�pal jedovat� zuby. "Pokud m� pam� neklame, vy jste skuteŁn� Łachtick� pan�, nebo ne? Je�t� płed chv�l� jste se du�ovala płed hrab�tem a ostatn�mi"
"Jste obyŁejnż �ulpas, co si nevid� d�l neś na �piŁku propit�ho nosu!" nenechala jej domluvit a tv�łe se j� rozp�lily. "Co v�m ud�lala Łachtick� pan�, śe ji v�ichni tak nen�vid�te?!
"Zeptejte se j�, jestli v�m to bude cht�t pov�d�t."
"Tak j� uvoln�te sv�zan� śdy a zacpan� śsta, aby mohla"
"To by tak chyb�lo, milostiv�!" płeru�il ji stroze, ukazuje rukou na nehybnou Alśb�tu B�thoryovou. "Nejsem zv�davż na jej� prokl�n�n� a krom� toho, kastel�n by m� dal ukłiśovat, kdybych poru�il jeho pł�kaz!"
"Jste stejnż osel jako on, mośn� je�t� v�t��! Nem�te v sob� kousek soucitu!"
"Laskav� m� neur�śejte a nesekżrujte jako usmrkan�ho kluka, milostiv�! �eknu v�m upł�mn�, śe vy skonŁ�te v rukou kata mnohem dł�v neś tahle"
"Jste odpornż, darebnż chrapoun!" vykłikla zlomenżm hlasem, ukryla zahanbenou tv�ł do dlan� a srdceryvn� se rozplakala.

"V tom pł�pad� nevid�m nejmen�� dłvod proŁ ot�let, p�nov�! Jsem na proslaven�m �achtick�m hrad� poprv�, ale to, co jsem vid�l v podzemn�m śal�łi, m� płesv�dŁilo, śe zloŁiny se tu p�chaj� i po zatŁen� Alśb�ty B�thoryov�."
"�te� mi my�lenky, �tefane," usm�l se hrab� F�bry. "Płemż�l� velmi logicky a stł�zliv�, protośe t�m, śe se ve v�zen� ocitly dv� navlas stejn� d�my, m�me otevłenou cestu ke koneŁn�mu v�t�zstv�!"
"O jak�m v�t�zstv� to hovoł�te, pane hrab�?" zapochyboval nespokojenż kastel�n. "Jak vysv�tl�te palatinovi nebo kr�lovskżm soudcłm, kde se tu vzala dvojnice Alśb�ty B�thoryov�?!"
"J� nebudu nic vysv�tlovat, ale vy budete muset, pane kastel�ne. Intrik�nskż palatin se ze v�eho lehce vykrout�, ale v�s bude volat k zodpov�dnosti!"
"Płece ho nenech� v patov� situaci!" zastal se kastel�na host z �erven�ho Kamene. "S�m jsi mi łekl, śe v�echno se ud�lo za jeho z�dy, aniś ho n�kdo upozornil na"
"Pravdaśe nenech�m," płeru�il ho Fżbry, "protośe vysv�tlovat nebude muset n� vz�cnż kastel�n, ale samolibż palatin Thurzo."
"Ten si popel na hlavu sypat nebude," oponoval Michal Horv�th zklaman�, "vśdy� by vy�ly najevo jeho intriky a celż ��belskż pl�n, kterż zosnoval s nebośt�kem �igmundem B�thorym, by se vyzradil!"
"Vy m�te trumfy v rukou! Dvojnici Łachtick� pan� dovedl ten bandita s jizvou pod okem a unesl svou milenku pr�v� tehdy, kdyś tu byl palatin Thurzo naposledy. N� spolehlivż Adam, duch podzem�, to vid�l na vlastn� oŁi a odpł�s�hne to płed kr�lem i płed palatinem. Krom� toho"
"Ano, pr�v� jsem myslel na toho novice," skoŁil hrab�ti do łeŁi kastel�n a jeho tv�ł se neŁekan� rozjasnila. "ProŁ tu nesed� s n�mi?"
"Prov�z� kardin�la Forg�che na synod� v Trnav�, protośe jej Jeho Eminence chce osobn� płedstavit kr�lovsk�mu VeliŁenstvu ve V�dni."
"V�Łn� �koda, ten mlad�k m� nekoneŁn� z�sluhy na odhalen� śnosu Łachtick� pan� a tejn�ho pł�chodu dokonal� dvojnice!"
"Aś se vr�t� z V�dn�, znovu ho płivedu na �achtickż hrad. Krom� toho bude vypov�dat i płedstavenż kl�tera v Pre�purku, kterż płijal Alśb�tu B�thoryovou pod ochranu na pł�kaz jej�ho kump�na koŁ�ho Petera."
"To je jin� łeŁ, pane hrab�!" poznamenal �tefan P�lffy a pla�e se usm�l.
"A vy, kastel�ne, ud�lejte z�pis o neŁekan�m pł�jezdu hrab�te P�lffyho, kterż płivedl zp�tky na hrad dlouh� m�s�ce nezv�stnou Łachtickou pan�."
"Potłebuji aspo� jednoho hodnov�rn�ho sv�dka, kterż by z�pis podepsal."
"�tefan to pro v�s r�d ud�l�. M� jm�no tam nesm� figurovat, protośe Thurzo by kvłli n�mu zpochybnil hodnov�rnost cel�ho dokumentu."
"J� bezvżhradn� souhlas�m!" zvedl ruce �tefan P�lffy a polośil pravici na kastel�novo pevn� rameno. "Hrab� F�bry je geni�ln� strat�g a neśnavnż sl�dil!"
"Tos trochu płehnal, �tefane," zasm�l se hrab�, "ale v podstat� m� pravdu."
"Nebżt v�s," płisv�dŁil uznale kastel�n, "Łachtick� pan� by se do podzemn�ho śal�łe nikdy v�c nevr�tila a j� bych skonŁil na �ibenici nebo v potupn�m vyhnanstv�."

"Kdyś ti jde o krk, um� pohnout zadkem, ty tłasołitko!" zasm�l se koŁ� Peter a chladnokrevn� vystłelil na vyj�c�ho vlka, kterż se pletl pod nohy divoce cv�laj�c�m kon�m. "A toho bastarda si je�t� vył�d�me!"
Cht�l �lehnout posledn�ho z voj�kł, kter� mu dal Juraj Thurzo k dispozici, ale ten zachytil z�kełnż śder a vytrhl mu biŁ z ruky. Zapr�skal j�m nad hlavou koŁ�ho a ohl�dl se za vlŁ� smeŁkou. �elmy roztrhaly sv�ho vłdce a neŁekan� se ztratily v hust�m porostu po lev� stran�.
"Ty jsi mi p�knż pt�Łek!" kłikl na n�j koŁ� Peter. "Pozd�ji si vyrovn�me śŁty, ale te� ne!"
Cv�lali pod�l zamrzl�ho Dunaje a nedopł�li vys�lenżm kon�m ani chv�li oddechu, dokud nedorazili do Pie��an a nezastavili u rozsv�cen�ho hostince Pod ka�tanem. KoŁ� Peter siln� zabouchal na dvełe a odemkl dv�łka u koŁ�ru. Vystra�en� Listiusov� s obavami vystoupila, rozhl�śej�c se zv�dav� kolem sebe. Vzal ji do n�ruŁe a zaŁal ji pevn� obj�mat. Cht�la se br�nit a kłiŁet, ale ve dveł�ch se objevil holohlavż błichatż krŁm�ł a vykulil na n� drobn� praseŁ� oŁi.
"Ó, jak� vz�cn� n�v�t�va!" płiv�tal je a v rozpac�ch si mastnżm hadrem utłel ple�. "V�tejte, vz�cn� p�nov�, i vy, kr�sn�"
"Nen� Łas na zbyteŁn� łeŁi," płeru�il ho koŁ� Peter, pol�bil Listiusovou a postavil ji na nohy. "Postarej se o kon�, Abrah�me, a dej n�m naj�st, nebo ti rozstł�l�m kotrbu!"
Hostinskż neprotestoval, protośe v�d�l, śe s t�mhle hrdlołezem, kter�mu se nezkłivil vlas na hlav� ani po uv�zn�n� Łachtick� pan�, nejsou śerty. Rozk�zal pacholkovi, aby odstrojil unaven� zv�łata, napojil je a odvedl do ma�tale. Vb�hl do kuchyn� a po chv�li postavil płed promrzl� hosty dśb�n pł�jemn� von�c�ho svałen�ho v�na.
"Jak� Łest pro star�ho krŁm�łe, płiv�tat pod stłechou tak vz�cnou pan�!" blekotal, nal�vaje v�no do poh�rł. "A tebe, Petere, jsem uś velmi dlouho nevid�l. Odkud jedete?"
"M� dobr� v�no, Abrah�me," odpov�d�l koŁ� Peter nevrle a pohl�dl na palatinova voj�ka, "ale moc se vypt�v�. J� se t� taky na n�co zept�m. Nezastavila se tu dnes Alśb�ta B�thoryov� se dv�ma Łarod�jnicemi, v pł�tomnosti"
"Bośe chra�!" skoŁil mu do łeŁi vylekanż hostinskż a prosebn� sepjal ruce. "Jak t� mohlo n�co takov�ho napadnout, vśdy� velkomośn� Łachtick� pan� je"
"Jsi tak naivn�, nebo hloupż, Abrah�me?" rozesm�la se Listiusov�. "Ty si opravdu mysl�, śe Łachtick� pan� je ve v�zen�?"
"Pov�z mi pravdu, ty slizkż patol�zale," obołil se na n�j koŁ� Peter, "v opaŁn�m pł�pad� ti podp�l�m ten tvłj smradlavż hostinec se v��m, co v n�m m�! Byli tu, nebo ne?!"
"�ekl jsem jasn�, śe nebyli!" odsekl krŁm�ł a rozzloben� si utłel pot z Łela. "A pro tebe nejsem ś�dnż patol�zal!"
OtoŁil se a uraśen� ode�el do kuchyn� płipravit j�dlo. Chlap v uniform� se za n�m d�val, ale kdyś se stłetl se svłdnżm pohledem Anny Rosiny, �vih�cky na ni mrkl a usm�l se.

Na v�śi Łachtick�ho kostela odb�jelo osm hodin, kdyś kdosi siln� zabouchal na br�nu pansk�ho domu. Se skł�p�n�m se otevłela a str�ści div neupadli, kdyś uvid�li Łtyłspłeś� a honosnż koŁ�r. Dv�łka se pootevłela a vz�p�t� uvid�li z�mośn� vystrojen�ho, v pase ohnut�ho �lechtice, jehoś dlouh� pro�ediv�l� bradka a hust� oboŁ� prozrazovaly vysoce postavenou osobu. Voj�k ve zlat� pro��van�m vojensk�m kab�t� seskoŁil z kon�, srazil Łiśmy a pozdravil:
"P�nbłh dej zdrav�. Urozenż hrab� Mojś� Cir�ky płich�z� neofici�ln�, aby se na vlastn� oŁi płesv�dŁil o stavu v�c� souvisej�c�ch s Alśb�tou B�thoryovou."
"RaŁte d�le, pane, v�tejte v �achtic�ch," odpov�d�l jeden z hajdukł a s śśasem v oŁ�ch sledoval mladou śenu v hu�at�m kośichu, jej�ś tv�ł uś kdesi vid�l. Vystoupila z koŁ�ru, podala ruku star�mu hrab�ti a cht�la n�co ł�ct. Hrab� ji v�ak płedb�hl:
"To je velkomośn� Anna Rosina Listiusov�, kter� se uś dł�ve podałilo ut�ct z podzemn�ho v�zen�. Płivedl jsem ji zp�tky!"
"Kastel�n �achtick�ho hradu a urozenż pan Stanislav Thurzo budou nesm�rn� pot�eni, Va�e Jasnosti," łekl jeden z hajdukł. "O t�to śen� koluj�"
"velmi nep�kn� łeŁi!ł dokonŁil za n�j Mojś� Cir�ky a chytil ji za ruku. "Pr�v� proto bude lep��, kdyś se vr�t� tam, kde nebude nikomu ubliśovat!"
Anna Rosina ho probodla vyŁ�tavżm pohledem a cht�la se br�nit. On j� v�ak nen�padn� stiskl dla� tak bolestiv�, śe staŁila jen bolestiv� vzdychnout. Palatinłv voj�k na ni soucitn� pohl�dl, ale nemohl j� pomoct.
"Je tu pan ofici�l Revnickż?" zeptal se Mojś� Cir�ky zdvołile, aby odvr�til pozornost str�ś� od poboułen� Listiusov�.
"�el bohu, pan kastel�n jej odvolal na hrad a nev�m, kdy se vr�t�. Je tu v�ak jeho z�stupce, se kterżm młśete"
"To je �koda, ale ned� se nic d�lat. Poj�me, milostivż pan�, ned�lejte sc�ny!"
Cht�la se mu vytrhnout, ale staŁil jeden jeho odpuzuj�c� pohled a prudk� sevłen� ruky, aby ho poslu�n� n�sledovala. V oŁ�ch se j� zaleskly slzy sebel�tosti, protośe v�d�la, śe mu nemłśe uniknout. Ve�li na n�dvoł� pansk�ho domu a shrbenż �lechtic zam�łil płes pavlaŁ pł�mo ke sklepen�. N�hle si v�ak uv�domil, śe se skoro prozradil, proto zastavil a rozk�zal płekvapenżm hajdukłm:
"Spłeśen� s koŁ�rem i toho osedlan�ho kon� nechte u br�ny; jen co se vr�t�m, budu je potłebovat."
"Va�e milost se nechce ani na chv�li ohł�t po dlouh� cest� a płiv�tat se"
"Nen� Łas na dlouh� orace. Ukaśte, kudy se dostanu do sklepł a podzemn�ch chodeb, abych mohl co nejdł�ve nav�t�vit ubohou B�thoryovou!"
"Je to velmi nebezpeŁn� z�leśitost. S�m byste se podzemn�m labyrintem daleko nedostal. Jeden z n�s mus� j�t s v�mi, i kdyś je mi divn�"
"Tak poj�te hned a nemeditujte tolik!" płeru�il jej Cir�ky s neskrżvanżm hn�vem. "Vezm�te sv�tlo, kl�Łe a młśeme j�t!"
Str�ścov� si vym�nili pohledy a vy��� z nich vzal hoł�c� pochode� z kovov�ho drś�ku na st�n�. Podal olejovou lampu energick�mu magn�tovi a vedl je do sklepen�. Kdyś pro�li mezi obrovskżmi sudy a tajnżmi dvełmi vklouzli do podzemn�ch chodeb, Mojś� Cir�ky nad�en� zvolal:
"Jakż śśasnż labyrint! �lov�ka se tu zmoc�uje śzkost."
"Pozor, osv�cenż pane," varoval je hajduk jdouc� vpłedu, "jd�te velice pomalu, protośe smrt tu Ł�h� na kaśd�m kroku!"
"O jak� smrti to hovoł�te?" zeptal se podr�śd�n� Cir�ky a je�t� siln�ji sevłel n�śnou dla� Listiusov�, kter� by se byla nejrad�ji do zem� propadla. "Chcete n�s vystra�it?"
"V podzemn�ch chodb�ch jsou tajn� propadli�t� a v nich Ł�h� smrt!"
"To je jin� łeŁ! Dejte mi rad�ji smolenici a vezn�te si tu Łmud�c� lampu. Douf�m, śe se tu vyzn�te, jinak se mus�me vr�tit do pansk�ho domu."
"Se mnou jste v bezpeŁ� a nic se v�m nemłśe st�t," odpov�d�l hajduk a podal shrben�mu hrab�ti planouc� pochode�. "Mohu v�m dłv�rn� prozradit, śe z bezednżch propadli�� se je�t� nikdo śivż nevr�til."
"SkuteŁn�?" zeptal se Mojś� Cir�ky ironicky a po tv�łi mu płeb�hl ��belskż śsm�v. "Mośn� śe pr�v� ty dostane� milost a vr�t� se śivż!"
NeŁekan� nat�hl ruku do skaln� rozsedliny, sevłel śeleznou p�ku tajn�ho mechanismu a bez mrknut� oka za ni zat�hl. Vyd�enż chlap zoufale vykłikl, protośe v t� chv�li se pod n�m rozevłely padac� dvełe a ovanul ho hnilobnż z�pach, vych�zej�c� z śtrob propadli�t�.
Marn� se snaśil zachytit skaln�ch vżstupkł, marn� m�val rukama, jako by hledal neviditelnou ruku and�la str�śn�ho. Olejov� lampa, kterou do t� chv�le kłeŁovit� sv�ral sv�ral v ruce, vylet�la velkżm obloukem do vzduchu a hluŁn� se dokut�lela rovnou pod nohy chechtaj�c�ho se Mojś�e Cir�kyho. Ozv�na smrteln�ho łevu zanikla ve stra�n� propasti a palatinłv voj�k, kterż zastavil jen o dva kroky bl�ś, zdłev�n�l hrłzou.
"Jsi ukrutnż vrah!" zavzlykala Anna Rosina a cht�la se vytrhnout z jeho ocelov�ho sevłen�. "Okamśit� m� pust, ty z�kełnż ��ble!"
"Uś ani jedno ur�śliv� slovo, milostiv�!" varoval ji hustżm vousem k nepozn�n� maskovanż milenec Łachtick� pan�. "Zpytujte sv� sv�dom�, pokud ho je�t� m�te, kolik nevinnżch jste vy n�siln� poslala na onen sv�t! Pro v�s jsem st�le Mojś� Cir�ky!"
"Jak jste to mohl ud�lat?!" zmohl se koneŁn� na slovo ohromenż muś v uniform� a zvedl ze zem� lampu. "Vśdy� v�m neubl�śil ani jedinżm"
"Kdybych nepotłeboval, abys �el se mnou aś k cel�m, zahubil bych t� je�t� dł�v neś toho troubu!" okłikl jej koŁ� Peter panovaŁn�. Vezmi smolenici a b�ś płed n�mi bez jedin�ho slova! A pamatuj si, jeden chybnż krok a skonŁ� v pekle jako tamten!"
Znovu zat�hl za p�ku mechanismu a śelezn� vrata se s tłeskotem zavłela. Jeho spoleŁn�k mu mlŁky podal Łmoud�c� lampu. KoŁ� Peter se znovu zaŁal bezcitn� sm�t, popadl Listiusovou kolem pasu, n�sil�m ji objal a vykroŁil s n� do ponur�ho pł�tm� podzemn�ch chodeb. Br�nila se, kroutila a �kubala sebou, cht�la kousat a trhat mu vlasy, ale byla proti n�mu zcela bezmocn�. Zd�lo se j�, śe posp�chaj� pł�mo do roz�kleben� tlamy pekeln� propasti, odkud uś nen� n�vratu.

Sbohem a amen

"No koneŁn�, kapit�ne!" płiv�tal ho velitel hradn� pos�dky nasupen�. "Kde jste byl? Do paroma, propadl jste se pod zem, nebo co?"
"Co je v�m do toho, vy zabedn�nż chrapoune?! Jak se opovaśujete se mnou"
"Pro v�s jsem kapit�n a m�m stejnou hodnost jako vy!" skoŁil mu do łeŁi velitel vojensk� pos�dky a okamśit� vytasil �avli. "Kdo m� hl�dat tu bestii, j�, nebo vy se svżmi muśi?"
"Młśete se styd�t, p�ni voj�ci!" obołila se na n� dvojnice Łachtick� pan�. "Takov� hrubost ve spoleŁnosti urozenżch dam, to je hnus!"
"Laskav� zavłete va�e urozen� śsta, milostiv� pan�!" okłikl ji kapit�n palatinovżch voj�kł, ale kdyś uvid�l sv�zanou Alśb�tu B�thoryovou, zarazil se. "Co to m� znamenat? Trop�te si ze m� lacin� śerty? Kdo je"
"No a uś jsme doma, kapit�ne!" nenechal ho domluvit velitel hradn� pos�dky. "Kam jste dal rozum? Kastel�n v�m asi nic nełekl."
"Co mi m�l ł�ct, vy neohrabanż ćulpasi?! Vy jste se i se svżm des�tn�kem doŁista zbl�znil! Kde se tu ksakru vzala druh� Łachtick� pan�?"
"Druh� Alśb�ta B�thoryov�?" zopakoval posm�n� velitel hradn� pos�dky, otoŁil se a zam�łil ke schodłm. Des�tn�k se zaŁal sm�t a on rovn�ś. OtoŁil se k zaskoŁen�mu kapit�novi a �kodolib� dodal: "Vy jste opilż, kapit�ne! M�sto jedn� Łachtick� pan� vid�te dv�! Upozorn�m kastel�na, śe ve sluśb� pijete a potom v�m stra�� v makovici!"
"Ty z�kełn� svin�!" procedil skrz zuby kapit�n a nev�ł�cn� hled�l na zatrpklou dvojnici, potom na sv�zanou Łachtickou pan�, kter� vytłe�t�nżma oŁima pozorovala jejich poŁ�n�n�. M�la sice zacpan� śsta, ale jej� tv�ł, poznamenan� nen�vist�, byla navlas podobn� tv�łi śeny, kter� st�la u dveł� cely a kłeŁovit� sv�rala chladn� mł�śe.
"Co to m� znamenat?" otoŁil se k n�, zcela zmatenż neŁekanou situac�. "Młśete mi laskav� vysv�tlit, co se tu stalo?!"
"Vy laskav� zavłete svou nevym�chanou hubu!" osopila se na n�j a obliŁej j� zŁervenal rozhołŁen�m. "Takov�mu hrubi�novi nebudu nic vysv�tlovat!"
"Je�t� se uvid�, milostiv�! Nezapom�nejte, śe m�m kl�Łe od va�� cely a młśu s v�mi beze sv�dkł d�lat, co se mi zachce. Dobłe si to rozmyslete!"
Płistoupil k zamł�śovanżm dveł�m a ś�dostiv� si ji płem�łoval od hlavy aś k pat�. Uś n�kolik m�s�cł tu s n� koketoval a d�val j� najevo sv� sympatie. Pamatoval si, śe płed tłemi lety byla śpln� strhan�, ale od t� doby, co ji płivlekli z F�z�ru, byla den ze dne kr�sn�j�� a svłdn�j��.
"Chcete m� zastra�it nebo zn�silnit, vy uboś�ku?"
"Vid�te? Krom� m� jsou tu je�t� tłi muśi v nejlep��ch letech, milostiv� pan�. Okamśit� mluvte, kde se tu vzala ta druh� a kdo j� zacpal"
"Jste obyŁejnż chl�pn�k a nezastav�te se płed niŁ�m!" skoŁila mu do łeŁi. Prot�hla ruku mł�śemi a dala mu jednu płes pusu. "V�m je tłeba zacpat śsta!"
"To uś płesahuje v�echno, vy bestie!" obołil se na ni. "Te� uś v�m nepomłśe nikdo, ani Ficko Ujv�ry, ani ten v� prokletż"
Najednou se zarazil a nemohl domluvit. Pł�mo płed n�m se z chladn� tmy, kter� halila ostatn� cely, vynołili tłi nezn�m� lid�. Jako by vyrostli ze zem�. Kapit�n zaŁal uvaśovat, jestli opravdu nevypil pł�li� v�na a nem� halucinace. Potom ale zaznamenal vojenskou uniformu a pochopil, śe se d�je n�co neobvykl�ho.
"Jen odemkn�te, pane kapit�ne, vedeme v�m je�t� jednu krutou d�mu!"
Kapit�n vytłe�til oŁi na shrben�ho �lechtice s dlouhou �edivou bradkou. Drśel za ruku Annu Rosinu, kter� zmizela z podzemn�ho śal�łe uś płed rokem! A vedle n�ho, vśdy� to je płece
"Kde se tu bere�, Josefe?!" zvolal nad�en� a podal ruku star�mu pł�teli z Pre�purku. "Koho jsi to płivedl a jak jste se sem vłbec"
"Moc se vypt�v�te, pane kapit�ne," płeru�il jej nezn�mż vous�Ł podr�śd�n�. "Nezn�te m�? Jsem Mojś� Cir�ky a na pł�kaz palatina Thurza m�m tajn� odv�st Alśb�tu B�thoryovou do pansk�ho domu. Otevłete dvełe!"
"Kterou Alśb�tu B�thoryovou, velkomośnż pane?" uklonil se kapit�n, kdyś zaslechl ostrou vżŁitku v jeho hlase. "M�me tu dv� a nech�pu, proŁ palatin Thurzo"
"Nemus�te nic ch�pat, kapit�ne!" skoŁil mu do łeŁi dop�lenż Cir�ky. "M�te jen poslu�n� plnit rozkazy nejjasn�j��ho palatina, z jehoś pov�łen� m� sem płivedl jeho Łlov�k. Tady je pov�łovac� listina a Thurzova peŁe�, vid�te?!"
StrŁil mu pod nos svitek pap�ru, rozlomil peŁe� a rozvinul ho. Kapit�n cht�l płeŁ�st drobn� p�smo, ale Cir�ky pap�r zase svinul, strŁil pod pod��vku drah�ho kośichu a nedoŁkav� popadl ne��astnou Listiusovou za ruku. Kapit�n nic nenam�tal, otevłel dvełe cely a zlostn� odstrŁil tu, na kterou si je�t� płed chv�l� brousil zuby.
"Kdo se opov�śil tak nepłim�łen� potrestat Łachtickou pan�, kapit�ne?!"
"Nejsp� kastel�n �achtick�ho hradu, kterż ji nem� pł�li� v l�sce."
"Zd� se mi, śe jste zcela deprimovanż, ale hned uvoln�te ty provazy."
"Za v�echno młśe hrab� F�bry!" odv�śila se promluvit dvojnice Łachtick� pan�. "Płivedl tuto śenu a kastel�n ji sv�voln� dal sv�zat. Obstoupili ji jako smeŁka vlkł a "
"To młśete ł�ct osv�cen�mu palatinovi, urozen� pan�," odpov�d�l ten, kterż ji sem v�ce neś płed rokem płivedl a unesl Alśb�tu B�thoryovou. "Vezm�te ji za ruku a poj�te za mnou!"
Vyjeven� B�thoryov�, kterou koneŁn� vysvobodili ze sevłen� silnżch provazł, objala sv�ho vysvoboditele. Jeden z voj�kł j� cht�l vyt�hnout z śst hadr, ale Cir�ky ho zarazil:
"Je�t� ne, byla by pł�li� hluŁn�. Vypad� to, śe ji palatin omilostnil."
"A kde se tu vzala ta druh�, pane hrab�?"
"M� se pt�te, kapit�ne? To byste m�l v�d�t vy! Vezm�te tuto ne��astnou d�mu a zacp�te j� śsta, dł�v neś ji zamknete, nebo bude hrozn� kłiŁet."
"Ty obludnż, lstivż d�mone!" vykłikla Anna Rosina v okamśiku, kdy ji milenec Łachtick� pan� strŁil do postele a vy�el ze śal�łe s B�thoryovou a jej� dvojnic�. "Jsi zvrhlż milenec Łachtick�"
Na v�c uś se nezmohla. Nasupenż kapit�n j� zacpal śsta kusem p�chnouc�ho hadru, sv�zal j� ruce za z�dy, vy�el z cely a zamkl za sebou. Listiusov� płib�hla k mł�ś�m a velkżma oŁima probod�vala usm�vaj�c�ho se koŁ�ho Alśb�ty B�thoryov�.
"D�kuji v�m, kapit�ne, płimluv�m se za v�s u na�eho palatina, aby v�s"
"Co ale łeknu kastel�novi," skoŁil mu kapit�n do łeŁi, "kdyś se m� bude pt�t, kam zmizely ty dv� navlas podobn� d�my?"
"Nikdo se v�s nebude na nic pt�t, kapit�ne, protośe velkomośnż palatin se bude pt�t udatn�ho kastel�na a ostatn�ch, rozum�te?"
Pokynul rukou voj�kovi, kterż jen s t�śkżm srdcem vykroŁil do nevl�dn� tmy podzemn�ho labyrintu, drśe v ruce hoł�c� pochode�. Vzal pod paś� ob� śeny a po chv�li se kapit�novi ztratili z dohledu. Voj�ci civ�li chv�li na Listiusovou, chv�li na sv�ho velitele, a nic nech�pali.

"Je nejvy��� Łas, aby Alśb�ta B�thoryov� koneŁn� promluvila," uvaśoval nahlas �tefan P�lffy, jda s ostatn�mi po zasn�śen� cest� na doln� hradn� n�dvoł�.
"Ta bestie nepov� ani slovo," odv�til zamy�lenż kastel�n, jen n�s v�echny po�le do horouc�ch pekel."
"Bude tłeba pouś�t donucovac� metody, jinak se nikdy nedozv�me, kam ji unesli a zejm�na jakou roli v tom hr�l palatin Juraj Thurzo."
"Chce� muŁit nejbohat�� śenu v zemi, �tefane?" zeptal se ironicky hrab� F�bry, kdyś sestupovali po strmżch schodech do podzemn�ho śal�łe. "Um� si płedstavit to poboułen� na�� �lechty, i kdyś ji mnoz� zatracuj�?"
"Beze sv�dkł se d� ud�lat v�echno, a kde nen� śalobce, nen� ani soudce!"
"�te� mi my�lenky, �tefane," płisv�dŁil kastel�n, "a Łachtick� pan� by m�la i podle z�kona je�t� płed smrt� okusit na vlastn� kłśi aspo� zlomek muk, kter� Łtvrt stolet� sama zpłsobovala nevinnżm d�vk�m!"
"Zkusit to młśeme, pane kastel�ne," souhlasil F�bry nespokojen�, "ale nejdł�v ji mus�me rozv�zat, aby mohla promluvit, jinak z n�"
"To nen� mośn�!" nenechal ho domluvit rozru�enż kastel�n, ukazuje prstem na vyd�enou Annu Rosinu. "Vid�te to, co j�?"
"Ach, drah� Anno Rosino!" płeru�il ho płekvapenż Samko Chrt. "Jak jste se sem dostala?"
Pol�bil j� ruce, kter� k n�mu natahovala skrz mł�śe, a nebżt kastel�na, vzne�enżch p�nł a ostatn�ch, byl by ji objal. Pod�val se provinile na hrab�te F�bryho, ale ten se jen blahosklonn� usm�l a pol�bil j� ruku.
"Co to m� znamenat?!" obołil se kastel�n na velitele palatinovżch voj�kł. "Kde je Alśb�ta B�thoryov� a jej� dvojnice?"
"NeraŁte se rozŁilovat, pane kastel�ne," chl�cholil ho kapit�n, "ale płed chv�l� tu byl s�m vzne�enż Mojś� Cir�ky a ob� śeny odvedl do pansk�ho domu, kde ho oŁek�val velkomośnż palatin Juraj Thurzo!"
"Ty ofic�rsk� hovado!" proklel jej kastel�n v rozŁ�len�. "Jak ses opov�śil otevł�t celu?"
"��k�te vzne�enż Mojś� Cir�ky, kapit�ne?" zopakoval majitel �erven�ho Kamene udiven�. "Jak se sem dostal a proŁ jste mu vydal ty uboh� śeny?"
"Prok�zal se pov�łovac�m dekretem palatina Juraje Thurza, vzne�en� p�nov�!"
"To nen� mośn�, pane kastel�ne!" m�nil �tefan P�lffy a nedłv�łiv� hled�l na svłdnou Listiusovou. "Jen płed p�r hodinami jsme ji sem"
"Byl to koŁ� Peter płevleŁenż za vousat�ho Mojś�e Cir�kyho!" skoŁila mu do łeŁi Anna Rosina. "Kapit�n mu nalet�l a ob� d�my propustil!"
"Ten n�m tu chyb�l, ten zjizvenż lotr !" prohl�sil hrab� F�bry śseŁn�. Vzal hoł�c� pochode� z drś�ku na mł�ś�ch a rychle se rozb�hl do podzemn� chodby. Samko Chrt, p�sał, doktor Sebasti�n a dokonce i poboułenż �tefan P�lffy uh�n�li za n�m, zanechaj�ce kastel�na a voj�ky v dłv�rn� vżm�n� n�zorł.
"Mus�me je dostat za kaśdou cenu, p�nov�!" kłiŁel hrab� F�bry, ut�kaje podzemn�m labyrintem. "Ten prokletż d�mon se n�m lep� na paty uś n�kolik let!"
"Jak se sem dostal?" zvolal udżchanż �tefan P�lffy, sv�raje v ruce hoł�c� pochode�. "A kdo mu uk�zal cestu?"
"Ten hrdlołez to tady zn� l�p neś my v�ichni dohromady! Pozor na kaśdż krok, �tefane, v�ude Ł�haj� tajn� propadli�t�!"
"Tam je ten satanłv sluha Mojś� Cir�ky!" uk�zal Samko Chrt a jako vichłice płedb�hl ostatn�. "A ty dv� jsou s n�m, a je�t� s n�jakżm chlapem!"

"Jestli nebudou Łachtick� pan� a jej� dvojnice do hodiny za mł�śemi, je s v�mi konec, kapit�ne!" prohl�sil kastel�n zvż�enżm hlasem. "D�m v�s ob�sit i bez souhlasu va�eho palatina!"
"Jak se opovaśujete vyhrośovat dłstojn�kovi str�śn� jednotky?" br�nil se vysokż kapit�n.
"Vysv�tlete mi okamśit�, co to m� znamenat!"
"Nem�m co vysv�tlovat, pane kastel�ne! Nejdł�v mus�m zjistit, kdo se vyd�val za velkomośn�ho pana Cir�kyho, kdo ho sem vpustil, a aś potom"
"To mi nen� nic platn�, kapit�ne!" obołil se na n�j Michal Horv�th. Byl by ho nejrad�ji chytil za l�mec u kab�tu, ale v posledn� chv�li se ovl�dl. "Jak jste mohl vydat ty dv� nezn�m�mu �lechtici, a� uś to byl Łert nebo ��bel, bez m�ho v�dom� a souhlasu?!"
"Odpus�te, pane, ale jak uś jsem łekl, v dan� situaci nemłśu ud�lat v�c, ch�pete? Nebo v�m to m�m pov�d�t latinsky?"
"Tak uś dost! Lezete mi na nervy, kapit�ne. Je�t� jedno drz� slovo a d�m v�m r�nu, śe v�s ani Łtyłi doktołi nedaj� do poł�dku!"
"Vypro�uji si podobn� łeŁi, pane kastel�ne! Nejsem v� podł�zenż!"
"Te� teprve uvid�te, kdo je kastel�n �achtick�ho hradu! Zatracen�, chci v�d�t, kam zmizely ty dv� Łarod�jnice!" Vztekle se otoŁil k voj�kłm a kłikl na n�. "A vy pitomci a dareb�ci, co na m� civ�te jako telata na nov� vrata? K Łemu v�s tu na hrad� m�m?!"
"Ti za nic nemohou, pane kastel�ne!" zastala se jich Anna Rosina, kter� st�le za mł�śemi. "KoŁ� Peter se płevl�kl za Mojś�e Cir�kyho uś v Pie��anech a płinutil m� i toho stateŁn�ho voj�ka j�t sklepen�m a podzemn�mi chodbami aś sem. Uk�zal kapit�novi falzifik�t Thurzova listu i s peŁet� a "
"Vyd�val se za Mojś�e Cir�kyho," płeru�il ji zahanbenż kapit�n, "a byl tak dokonale maskovanż, śe ho nikdo z n�s nemohl poznat."

Fale�nż Mojś� Cir�ky, kter�ho neust�le zdrśovala v b�hu Alśb�ta B�thoryov�, neust�le jej obj�maj�c, sotva lapal po dechu. Znovu ho zastavila a bl�zniv� zavżskla pln� nad�en�, tisknouc k n�mu sv� chladn� rty.
"Te� ne, Alśb�to!" okłikl ji zlostn� a nam�hav� se vymanil z jej�ho objet�. "Nejdł�v se mus�me odtud dostat, potom bude Łas na"
"Sly�eli jste to?" trhla j�m dvojnice Łachtick� pan�. "N�jak� hlasy, tam vzadu za n�mi!"
Zvedla hoł�c� smolenici vysoko nad hlavu a vyd�en� se ohl�dla. �pln� vzadu, tam, kde se kł�śily dv� chodby, uvid�la matn� siluety postav, kter� se nebezpeŁn� płibliśovaly. Voj�k palatina Thurza vyuśil momentu płekvapen�, a sv�raje olejovou lampu, vzal nohy na ramena. Cht�l hledat śtoŁi�t� v pansk�m dom�, protośe se ob�val pomsty z�kełn�ho vraha s jizvou pod okem.
"To jsou oni!" zasyŁela Łachtick� pan� jako zmije. "Vysl�dili n�s!"
"I tvou z�sluhou, Alśb�to!" l�tełil koŁ� Peter rozzloben�. Popadl za ruku jej� vit�ln�j�� dvojnice a ut�kal s n� sm�rem k pansk�mu domu.
"Nenech�vej m� tu, młj drahż!" zakv�lela Łachtick� pan� zlomenżm hlasem, ale nedok�zala je dob�hnout. "Zrazuje� m�, protośe jsi uc�til mladou krev?!"
"Ut�kej, Alśb�to, jak nejrychleji młśe�!" zavolal naposledy. "Jestli to nedok�śe�, zadrś je, abych si zachr�nil holż śivot! Potom si pro tebe"
Nedołekl to. Zahłm�l vżstłel a kulka mu zasvi�t�la nad hlavou. Zb�sile uh�n�l śzkou chodbou, ale kr�snou dvojnici nepustil ani na chv�li. Byla pro n�j pł�t�ś�, ale bylo mu jasn�, śe kdyby se j� zmocnil hrab� F�bry, dostali by z n� v�echno! Vyzradila by, kdyś ne dobrovoln�, tak płi tortułe urŁit�, v�echny souvislosti śnosu Łachtick� pan� a zradila by nejen palatina, ale i jeho. Jestli se mu nepodał� ut�ct, bude se j� muset zbavit.
Nejdł�ve v�ak bude tłeba bez milosti odstranit toho palatinova chlapa. Nam�łil na n�j pistoli a zahłm�l vżstłel, jehoś ozv�na se je�t� dlouho rozl�hala podzemn�mi chodbami. Prchaj�c� muś v uniform� rozhodil ruce a vz�p�t� se zhroutil jako pod�atż strom a złstal nehybn� leśet. Lampa mu velkżm obloukem vylet�la z ruky a hluŁn� se kut�lela po j�lovit� zemi.
"Neunikne� mi, ty zjizvenż vrahu!" zaslechl znenad�n� hlas hrab�te F�bryho, kterż uś byl v pat�ch Łachtick� pan�. "tentokr�t t� dostanu, ty d�mone!"
"Zachra� m�, Petere!" łvala Alśb�ta B�thoryov� nepł�Łetn�, kdyś ji Samko Chrt srazil v b�hu na zem a vrhl se na ni. Zacpal j� śsta rukou a płitiskl ji mohutnżm t�lem tak, śe se nemohla ani hnout. Sledoval F�bryho, kterż se hnal za jej�m milencem a znovu na n�j vystłelil. Bur�cej�c� ozv�na se nesla podzem�m a vz�p�t� zarachotil dal�� vżstłel.
"Anebo dostanu j� tebe!" vysm�val se mu koŁ� Peter, znovu nam�łil a vystłelil. "Po�lu t� rovnou na dno pekla, ty panskej vydłiduchu!"
Peter F�bry se v posledn� chv�li vrhl na zem, aby se vyhnul smrt�c�mu z�sahu. Zdvihl pravici a cht�l vystłelit na toho z�kełn�ho lumpa, ale vz�p�t� ztuhl hrłzou. KoŁ� Peter chladnokrevn� s�hl do skaln� pukliny a �m�tral rukou po vlhk� st�n�.
Hrab� pochopil. Vymr�til se ze zem�, a sotva se postavil na nohy, rozlet�ly se tam, kde je�t� płed chv�l� leśel, dvełe zr�dn�ho propadli�t�. S tłeskotem narazily na śeleznou obrubu, zapu�t�nou ve v�pencov� sk�le, a zatuchlina, vych�zej�c� z podzemn� strśe, se k n�mu plazila jako morov� n�kaza. Vystłelil na z�kełn�ho vagabunda, ale minul c�l.
"Pozor, p�nov�!" varoval p�sałe a ostatn�, kteł� aś te� dob�hli. "Pod v�mi je pekeln� propast, złsta�te na m�st�!"
KoŁ� Peter vyuśil chvilkov� nepozornosti Petera F�bryho, znovu se zasm�l, nam�łil zbra� a vystłelil pł�mo na hlavu hrab�te. Zcela jist� by jej zas�hl, nebżt dvojnice Łachtick� pan�, kter� se do hrab�te zamilovala na prvn� pohled. Vyrazila koŁ�mu pistoli z ruky, vytrhla se z jeho siln�ho sevłen� a zaŁala ut�kat dopłedu, sm�rem k pansk�mu domu.
"Ty nevd�Łn� pob�hlice!" załval KoŁ� Peter a pustil se za n�, protośe hrab� F�bry byl uś v jeho bezprostłedn� bl�zkosti. Zvedl zbra�, kter� vystłelila napr�zdno, a snaśil se zam�łit na nohy uprchl�ka. Byl od n�j jen na n�kolik krokł. Byl si jist, śe dostane nejen jeho, ale zejm�na płvabnou dvojnici Łachtick� pan�, kter� jej st�le v�c płitahovala.
"Neut�kejte, kr�sn� Alśb�to!" zvolal hrab� F�bry. "Vra�te se zp�tky, nikdo v�m neubl�ś�!"
Odpov�d� mu byl jen ��lenż sm�ch maskovan�ho lumpa, kterż se neŁekan� otoŁil a nam�łil na zaskoŁen�ho hrab�te dal�� pistoli.
"Jde� si pro smrt, Petere F�bry?!" zeptal se drze, zalykaje se sm�chy. "Dostane� ji, ale tamtu Łubku ne!"
Hrab� uś na nic neŁekal, vystłelil na ��belsk�ho kump�na Łachtick� pan� a duchapł�tomn� se vrhl k zemi, aby se vyhnul z�kełn� kulce. Vrah s jizvou pod okem jen o vl�sek unikl svi�t�c� kulce a znovu se dal na śt�k. Hrab� zaklel, vyskoŁil a pustil se za n�m.
"Dostanu t� śiv�ho nebo mrtv�ho, ty ohavnż hrdlołezi!" vykłikoval a znovu se pokou�el vystłelit, kdyś vtom zaslechl zoufal� vol�n� o pomoc. V posledn� chv�li zahl�dl nedaleko płed sebou bezmocn� napłaśen� ruce kr�sn� dvojnice, kter� se znenad�n� zł�tila do zr�dn�ho propadli�t�.
N�sledoval vżbuch ��belsk�ho sm�chu a hrab� si aś te� v�iml, śe jeho śhlavn� nepł�tel płeskoŁil v b�hu rozevłen� padac� dvełe a uh�n�l sm�rem ke sklepłm. F�bry bez mrknut� oka stiskl spou�� a cht�l ho zas�hnout, ale ruka se mu chv�la vzru�en�m a on minul c�l. Jen ozv�na stra�n�ho sm�chu jej uji��ovala, śe koŁ� Peter zn� podzemn� chodby �achtick�ho hradu l�pe neś nebośt�k J�n Ujv�ry.
Płib�hl k roz�klebenżm padac�m dveł�m a s tlukouc�m srdcem hled�l do zatuchl� j�my, kde na�la smrt okouzluj�c� śena, kterou zneuśili jako dvojnici Alśb�ty B�thoryov�. Nem�l uś nejmen�� chu� pron�sledovat neporaziteln�ho kump�na Łachtick� pan�. Srdce mu zaplavovaly pł�valy smutku a l�tosti nad tou, kter� mu jen płed malou chv�l� zachr�nila śivot.
M�l s n� velk� pl�ny! Zas�hla jeho srdce, kter� se za celż śivot dok�zalo otevł�t jen jedn� kr�sn� śen�, jako blesk! Od chv�le, kdy płed p�r hodinami uv�znili Alśb�tu B�thoryovou a jejich pohledy se stłetly, c�til n�hlou zm�nu, kterou zpłsobila jej� dokonal� kr�sa a śenskost. Byl rozhodnutż, śe ji tajn� osvobod�, protośe v�d�l, śe palatin a jeho spojenci by ji dali popravit! A te�, kdyś ji m�l na dosah ruky
"Co se ti stalo, Petere?" vyru�il jej z pochmurnżch my�lenek �tefan P�lffy, kterż se odd�lil od ostatn�ch a dob�hl za n�m aś k propadli�ti. "Ten ��belskż Mojś� Cir�ky ut�k� tam vpłedu!"
"Mojś� Cir�ky?!" procitl hrab� a pohl�dl na P�lffyho, kterż vyd�en� civ�l do temnżch hlubin propadli�t�. "Kdyby tu byl, bylo by v�echno"
Nedomluvil. VyskoŁil, a m�vaje vżstraśn� hoł�c� pochodn�, rozb�hl se za nel�tostnżm vrahem t�, kter�mu mu zlomila srdce a zaplatila nejvy��� da� za svou odvahu zachr�nit mu śivot.

"Tek tedy ten lump se vyd�val za Mojś�e Cir�kyho, milostiv�?" necht�l v�łit kastel�n �achtick�ho hradu. "Ale kde potom narazil na toho palatinova Łlov�ka, kter�ho zn� i tenhle neschonż kapit�n?"
"To uś je vrchol, kastel�ne!" protestoval vysokż kapit�n, kterż by se byl hanbou nejrad�i propadl do zem�. "Nenech�m se od v�s donekoneŁna ur�śet! Nejsem v� podł�zenż!"
"To si ł�k�te kapit�n?!" odsekl mu kastel�n znechucen�. "A d�te se obalamutit ubohżm kump�nem Łachtick� pan�? Bude v�s to st�t hlavu!"
"Nevyhrośujete mi laskav� a ovl�dejte se, vzne�enż pane!"
"Svat� pravda, vy na�krobenej troubo! Kdybych se neovl�dl, nakopal bych v�s do"
"Zadrśtr, milż kastel�ne!" płeru�il jej doktor Sebasti�n, kterż se najednou vynołil z temn�ho prostoru za celami, śst�c�ho do podzemn� chodby. "Na �ibenici uś d�ky Samkovi viset nebude!"
Kastel�n s kapit�nem a jeho voj�ci se płekvapen� ohl�dli. Zavalitż p�sał vlekl Alśb�tu B�thoryovou, drśe ji za kotn�ky, spoleŁn� se Samkem Chrtem, kterż ji uchopil v podpaś�. M�la zacpan� śsta, ale z jej�ch zlostnżch oŁ� �lehaly blesky. Kapit�n pohotov� otevłel dvełe cely a za chv�li se Łachtick� pan� ocitla ve sv� posteli, kam ji s ślevou pohodili.
M�la sv�zan� ruce i nohy, takśe se nemohla ani pohnout, jen sebou bezmocn� �kubala a h�zela, snaś�c se vysvobodit z pevn�ho sevłen� provazł. P�sał se na ni ani nepod�val a vy�el z cely, ale Samko Chrt neposp�chal. Płistoupil k Listiusov�, n�ruśiv� ji objal, nedbaje na ostatn�, a soucitn� k n� promluvil:
"Jak jste se sem dostala, m� kr�sn� pan�? Vśdy� jsme v�s nechali v "
Ach, milż Samko, ani se neptej!" skoŁila mu do łeŁi a vyzżvav� pohl�dla na kastel�na, kterż nech�pal, co se d�je. "Rad�i m� z t� tmy vyve� na sv�tlo."
"Nenech�m v�s v tom ponur�m śal�łi!" zapł�sahal se Samko Chrt, ale s obavami pohl�dl na kastel�na. "Vezmu v�s s sebou, jestli bude velkomośnż hrab� F�bry souhlasit.
"Kde jste chytili tu bestii, p�nov�?" zeptal se kastel�n uznale a polośil �irok� dlan� na ramena urostl�ho Pavla ��rsk�ho. "A kde je ta druh�?"
"S tou si uś porad� urozenż hrab�," odv�til doktor Sebasti�n. "B�thoryovou jsme chytili na płl cest� k pansk�mu domu z�sluhou Samka!"
"Mus�me na n� poŁkat, nebo jim młśeme j�t naproti," navrhl kastel�n a pokynul Samkovi, aby vy�el z cely.
Chrt vykroŁil spoleŁn� s Listiusovou, kter� se ho drśela za ruku a koketn� se us�la na kastel�na. Ten jen pokrŁil rameny, protośe v�d�l, śe si Samko Chrt v�ce neś płed rokem zachr�nil śivot jen d�ky hrab�ti, kterż ho płi śt�ku podzemn�mi chodbami vzal do svżch sluśeb.
"Kdyby se to dozv�d�l v� manśel, vz�cn� pan�," łekl j� s vżŁitkou v hlase, "zajist� by nebyl dvakr�t nad�enż, nemluv� o bżval�m pandursk�m kapit�novi na Temat�n�, kterż"
"Anna Rosina je uś n�kolik m�s�cł pod ochranou velkomośn�ho hrab�te F�bryho," nenechal jej domluvit Pavel ��rskż, "a Samko dvojn�sobn�. Od t� doby, co jsme ho chytili tady v podzemn�ch chodb�ch, pln� rozkazy pane hrab�te."
"A urozenż hrab� na n�j ned� dopustit," zast�val se milence Listiusov� v�Łn� zachmułenż doktor Sebasti�n, "protośe se vyznamenal jako vynikaj�c� stłelec a n�kolikr�t na�emu p�novi zachr�nil śivot!"
"To r�d sly��m," usm�l se kastel�n potm�ile, coś u n�ho nebżvalo zvykem. "Stanislav Thurzo mu nikdy neodpust� śnos kr�sn� Anny Rosiny, ale jsem velice płekvapenż, jak se dok�śete zastat jeden druh�ho."
"Vśdy� i vy s n�mi t�hnete za jeden provaz, pane kastel�ne," dodal doktor Sebasti�n a vyŁ�tav� pohl�dl na rozpaŁit�ho velitele palatinovżch voj�kł. "Douf�m, śe v�m to pan kapit�n nebude m�t za zl�."
"Jak by mohl, p�nov�?" trpce se usm�l kapit�n a smutn� pohl�dl na kastel�na, kterż ho nem�l v l�sce. "Vśdy� nebżt v�s a ct�nżch hrabat"
" płi�el byste urŁit� o hlavu, pane kapit�ne!ł dokonŁil za n�j kastel�n a pohl�dl na Łachtickou pan�, kter� leśela na posteli v kout� cely. "Nesm�te z t� bestie spustit oŁi ani na chv�li. Zdvojn�sobte poŁet str�ścł śal�łe! Tłikr�t denn� v�s budu kontrolovat, nic jin�ho mi v t�to situaci nezbżv�!"

Hrab� F�bry se poprv� v śivot� c�til płemośenż a zcela deprimovanż. Jeho śhlavn� nepł�tel unikal st�le rychleji, i kdyś se mu je�t� płed chv�l� zd�lo, śe ho uś uś dob�hne. V srdci mu hlodala palŁiv� touha po kr�sn� dvojnici Łachtick� pan� a nevysloviteln� l�tost nad jej� tragickou smrt�.B�śel zr�dnżmi podzemn�mi chodbami a jeho obrazotvornost mu nab�zela n�dhern� płedstavy l�sky a miluj�c� oddanosti on� tajemn� venu�e.
Zoufal� touha po pomst� ho hnala kupłedu a dod�vala mu nov� s�ly. Uvid�l ho znovu, jak se krade pod�l st�ny �irok� chodby, do n�ś z prav� strany śstila śzk� uliŁka. Aś te� si uv�domil, śe ten ��bel Ł�h� na pł�hodnou chv�li, aby ho zahubil ve zr�dn�m propadli�ti. Sotva zpomalil a zastavil, dva kroky płed n�m se s tłeskotem rozlet�ly padac� dvełe.
Zaslechl kroky, jako by za n�m n�kdo ut�kal. Ohl�dl se a uvid�l mlad�ho p�na z �erven�ho Kamene. Vz�p�t� zahl�dl, jak se kump�n Łachtick� pan� rozb�hl ke sklepłm a łehtal se jako smyslł zbavenż.
"Pozor, �tefane, past!" varoval F�bry P�lffyho.
NeŁekal na nic, płeskoŁil otvor smrti a uh�n�l za nepolapitelnżm nepł�telem. Ten mu zmizel z dohledu za rohem prudce zaboŁuj�c� chodby, ale hrab� jej po chv�li znovu uvid�l, jak ut�k� k podezd�nżm sklepłm, odkud uś byl jen skok do pansk�ho domu. Kde jsou ale hajduci, ti nepłemośiteln� str�ści?! Copak je ten satan v�echny povraśdil, kdyś se mu podałilo vniknout do podzem� s Annou Rosinou Listiusovou?
KoneŁn� dorazil k śeleznżm vratłm, vedouc�m do sklepł. Na�t�st� nebyly zamŁen�, Łehoś se nejv�c ob�val. Prob�hl jako v�tr śzkou uliŁkou mezi obrovskżmi sudy, zpevn�nżmi śeleznżmi obruŁemi, kter� byly pln� vynikaj�c�ho Łachtick�ho v�na. Cht�l otevł�t dal�� dvełe, za nimiś byly strm� schody vedouc� na n�dvoł� pansk�ho domu, ale ty byly zamŁen�. Opłel se o n�, lomcoval jimi ze v�ech sil, ale marn�.
"N�dhern� sklepy!" zvolal mu za z�dy nad�en� hrab� P�lffy, kterż netu�il, śe se dostali do pasti. "Na �erven�m Kameni jsou podstatn� prostorn�j�� a maj� aś tłi podlaś�, ale tyto jsou unik�tn� vyśst�n�m do podzemn�ho labyrintu."
"To je v�echno hezk�, ale nepomłśe n�m to! Ten lump je znovu pryŁ!"
"Je�t� nikdy jsem nebyl v takovżch katakomb�ch, Petere. Co ud�l� te�?"
"Vr�t�m se s ostudou zp�tky do podzemn�ho śal�łe. Nic jin�ho mi"
"Nen� tu je�t� n�jakż jinż tajnż vchod do pansk�ho domu?"
"Ani kdyś m� rozkr�j� na kousky, �tefane. KoŁ� Peter triumfuje, k Łertu s n�m!"

KoŁ� Peter, st�le płevleŁenż za Mojś�e Cir�kyho, zasunul hoł�c� pochode� do otvoru v tr�mu pavlaŁe a rychlżm krokem zam�łil k neklidn�mu koni. Vy�vihl se do sedla, rozhl�dl se po n�dvoł�, a zahl�dnuv płekvapen�ho hajduka, zm�n�nżm hlasem nal�hal:
"Ihned otevłete br�nu a zapł�hn�te koŁ�r, hned se vr�t�m!"
"Jak si płejete, urozenż pane, ale kde złstal ten, co v�s doprov�zel po"
"Za chv�li se vr�t� i s va��m panem ofici�lem, otevłi br�nu, uś je pozd�!"
Ozbrojenż chlap�k poslechl a pokynul samolib�mu Cir�kymu, kterż se zanedlouho ztratil v jasn� mraziv� noci jako st�n.

"A kde m�te tu mazanou dvojnici Łachtick� pan�?" vypt�val se kastel�n ve zl� płedtu�e, kdyś uvid�l hrab�te P�lffyho a F�bryho vych�zet z tajn� chodby. Płekvapenż doktor Sebasti�n a ostatn� na n� zv�dav� up�ral zrak, ale F�brymu nebylo do łeŁi.
"Tu uś nikdo neuvid�," odv�til hradn� p�n z �erven�ho Kamene, "ten hrdlołez, co se vyd�val za Mojś�e Cir�kyho, ji poslal na onen sv�t!"
"Necht�jte mi namluvit, urozen� p�nov�, śe jste toho vagabunda nezprovodili ze sv�ta!"
"Pan hrab� by mu byl zakroutil krkem, ale zamkl n�s ve sklep�ch pansk�ho domu a d�l jsme se nedostali."
"Jak se ten netvor dostal dovnitł?" vyhrkl kastel�n. "Vśdy� tajnż vchod pod hradem je zasypanż a panskż dvłr je hl�danż ve dne v noci. Kdo by ho vpustil dovnitł a do sklepł?!"
"Ten vrahoun se nikdy nikoho na nic nept�," odpov�d�l hrab� F�bry, "vśdycky płijde k hotov�mu, nezastav� se płed niŁ�m. Je to ��bel v lidsk� kłśi. Mnohem v�c by n�m o n�m mohla pov�d�t ta nezkrotn� śena, kterou jste tu nechali nehybn�"
"Ta v�m nepov� nic," płeru�il jej kastel�n znechucen�, "A zejm�na ne te�, kdyś jste ji vyrvali z rukou bżval�ho milence. Nem� to smysl!"
"A vy jste se dostala do jeho rukou, Anno Rosino?" oslovil ji hrab�, kdyś vid�l, jak v�niv� se tul� k Samkovi Chrtovi. "Snad se ten ��bel nevloupal v m� nepł�tomnosti do pal�ce?!"
"V�echno v�m pov�m nahołe na hrad�, milż hrab�," snaśila se mu vlichotit jako nikdy dł�ve, "jen m� tu nenech�vejte s ubohou Łachtickou pan�, vśdy� jste m� vzal"
"To je pravda," nenechal ji domluvit hrab� F�bry, "ale to platilo jen v Pre�purku. Vy jste utekla z podzemn�ho śal�łe uś d�vno a n� milż kastel�n m�l kvłli v�m nepł�jemnosti. Nesm�m zasahovat do jeho pravomoci."
"StaŁ� mi Łachtick� pan�," usm�l se Michal Horv�th a zam�łil ke schodłm. "Zd� se, śe ani tu neum�m poł�dn� uhl�dat. Poj�te nahoru, vz�cn� p�nov�, tady uś nem�me co d�lat. A vy, kapit�ne, nezapome�te na to, co jsem v�m ł�kal. Hl�dejte tu śenu jako oko v hlav� a rozvaśte ji!"

Listy, kter� nikdo neŁekal

"Nesm�te vpustit do sklepł nikoho krom� svżch spolehlivżch lid�, pane ofici�le! Ani Mojś�e Cir�kyho, kterż tu ned�vno vyv�d�l a zahubil nejen dvojnici Łachtick� pan�, ale i dva ozbrojen� muśe!"
"Nech�pu, jak mohli hajduci tomu vrahovi sednout na lep. M�l sice dokonalż płevlek a um�l zahr�t na jejich strunu, ale navzdory tomu"
Ten zjizvenż hrdlołez se młśe kdykoli vr�tit," płeru�il jej hrab� F�bry, "a najde zpłsob, jak se dostat do ob�vanżch katakomb. Nemohu złstat na �achtick�m hrad� cel� tżdny jen kvłli ��len� Alśb�t� B�thoryov�."
"Nejrad�ji bych v�s tu m�l i s va�imi pł�teli aspo� dva tłi m�s�ce, i kdyś v�m, śe je to nemośn�."
"Velmi r�d bych złstal v pansk�m dom� d�le, ale je�t� dnes se mus�m vr�tit do Pre�purku. Po�lu v�m v�ak spolehliv�ho muśe, na�eho Adama, kterż"
"Ach ty młj smutku!" płeru�il jej ofici�l pansk�ho domu �tefan Revickż. "To je vynikaj�c� chlap�k, skoro jsem na n�ho zapomn�l. Tomu neunikne v podzemn�ch chodb�ch ani potkan. Kde jste ho nechal, pane hrab�?"
Peter F�bry se �ibalsky usm�l a cht�l odpov�d�t, kdyś vtom se otevłely dvoukł�dl� dvełe, ve�el sluha a za n�m mladż novic v mni�sk�m h�bitu, s tv�łemi o�lehanżmi mrazem a v�trem.
"Adamko!" zvolal ofici�l, płib�hl k n�mu a srdeŁn� jej objal. "Zrovna jsme t� vzpom�nali."
"Jako blesk z Łist�ho nebe, milż chlapŁe!" śertoval hrab� a objal ho. "Kde se tu bere� tak neŁekan�?"
"Jeho Eminence m� s pośehn�n�m propustila do va�ich sluśeb, vzne�enż pane. Kdyś jsme se vr�tili z V�dn�, Łtyłi jeho hajduci m� doprovodili do Trnavy a odtamtud jsem se r�no s�m vydal do �achtic. Tady v�m nesu sp�n� psan�."
Vyt�hl z hlubok� kapsy list od kardin�la a podal ho F�brymu. Ten ho vzal, rozlomil peŁe� a posadil se.
"Poj�, Adamko, nech�me pana hrab�te o samot� a ty se posiln� po dlouh� cest�."
Kdyś ofici�l s novicem ode�li, Peter F�bry rozvinul list a zaŁal Ł�st:

Milż pł�teli,
Pos�l�m Ti zp�t na�eho vynikaj�c�ho novice, kterż Ti odevzd� t�chto p�r ł�dek. Propou�t�m ho zp�t do Tvżch sluśeb, protośe v podzem� �achtick�ho hradu je nenahraditelnż.
Adam je spolehlivż, inteligentn� mladż muś, jejś Prozłetelnost skuteŁn� płedurŁila, aby odhalil ��belsk� intriky rozp�nav�ho palatina a jeho spojencł. Płed panovn�kem vystupoval velmi ambiciózn� a z�rove� płirozen�. Jeho autentick� sv�dectv� kr�le v prvn� chv�li �okovalo, ale kdyś Adam nanejvż� srozumiteln� vysv�tlil v�echny souvislosti śnosu Alśb�ty B�thoryov� z podzemn�ho v�zen� na �achtick�m hrad� a jej� z�m�ny za dvojnici, n� vladał byl fascinovanż. A to nejen novicovou �ikovnost�, ale zejm�na Tvou obezłetnost� a płedv�davost�!
Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo v na�� pł�tomnosti pł�sahalo, śe jen co se vr�t� z Prahy, kam se je�t� v den na�� audience vydalo, podnikne radik�ln� kroky proti Thurzovi. Kr�l mi sl�bil, śe je�t� płed odjezdem do Prahy nap�e palatinovi list, v n�mś ho pośene k odpov�dnosti za poru�en� pł�sahy v�rnosti vłŁi panovn�kovi a za zneuś�v�n� pravomoc� ve skand�ln�m procesu s Alśb�tou B�thoryovou.
V�ce uś jsme ani nemohli dos�hnout, nebo� nejjasn�j�� kr�l byl velmi roztrpŁenż a smutnż z toho, co se o Thurzovi dozv�d�l. Ob�v�m se jen jedin�ho. Jestli se v Praze zdrś� d�le neś tłi m�s�ce, urŁit� tam złstane i płes l�to. V tom pł�pad� by si palatin spokojen� mnul ruce a proti Łachtick� pan� by op�t nezakroŁil. Jsem płesv�dŁenż, śe pokud soudn� proces s B�thoryovou nezaŁne do l�ta, neuskuteŁn� se nikdy!
Proto T� nal�hav� vyzżv�m, abys byl velmi opatrnż a ud�lal v�e, aby se ta zvrhl� śena dostala do rukou sv�tsk� spravedlnosti. Za tżden odj�śd�m z Pre�purku i j�, protośe n� panovn�k m� pozval na velikonoŁn� sv�tky na kr�lovskż hrad do Prahy. Nev�m, kdy se vr�t�m nazp�t, ale znovu na Tebe apeluji, abys byl obezłetnż jako had a proz�ravż jako orel, protośe Juraj Thurzo bude zułit a v slep� nen�visti k Tob� se nezastav� płed niŁ�m.
A� T� v�emohouc� Błh prov�z� a ochra�uje Tebe i Tv� pł�tele, kteł� se neboj� nel�tostn�ho boje s apokalyptickżm sedmihlavżm drakem.
Upł�mn� T� zdrav�m a ze srdce płeji pośehnan� velikonoŁn� sv�tky.

Tvłj oddanż Franti�ek Forg�ch, kardin�l

V Trnav� 21. błezna roku P�n� 1614

Peter F�bry svinul psan�, płimhoułil oŁi a zamyslel se. Jak� u pekla �t�st� m� Juraj Thurzo! Panovn�k odj�śd� do dalek� Prahy a płestośe mu p�semn� vytkne jeho nekorektn� jedn�n� v procesu s Alśb�tou B�thoryovou, palatin nehne ani prstem! Uv�domil si, śe nemłśe uś d�l ot�let a vyŁk�vat, protośe neśprosnż Łas pracuje ve prosp�ch palatina. Jestli se panovn�k zdrś� v Praze d�le, Juraj Thurzo bude m�t voln� ruce a znovu se młśe st�t, śe Łachtick� pan� zmiz� z v�zen�.

Palatin Juraj Thurzo sed�l v pracovn� sv�ho pal�ce v Pre�purku a skl�n�l se nad psac�m stolem. Brko skł�palo po pap�łe a v tich� m�stnosti bylo sly�et jen tik�n� kyvadlovżch hodin a obŁasnż praskot dłeva v krbu. Velkżm oknem pronikaly sluneŁn� paprsky a zaplavovaly m�stnost hłejivżm sv�tlem. Palatin byl natolik zaujatż psan�m, śe płeslechl klepan� na dvełe a nev�iml si sluhy, kterż na n�j rozpaŁit� hled�l.
"Nerad vyru�uji, urozenż pane," ozval se po dlouh�m ot�len�, aś sebou Thurzo płekvapen� trhl, "ale za dvełmi netrp�liv� Łek� na va�e laskav� płijet� sp�nż kr�lovskż posel."
"Okamśit� ho pus� dovnitł a płikaś kuchałi, aby se o n�j ł�dn� postarali!"
Jen domluvil, vstoupil vysokż muś, uklonil se a płedal mu zapeŁet�nż list se slovy:
"Jeho nejjasn�j�� VeliŁenstvo, n� nejjasn�j�� kr�l Maty� m� dnes r�no poslal, abych v�m płedal srdeŁnż pozdrav a tohle psan�, vzne�enż pane."
"D�kuji. Sluha t� zavede do j�delny, posilni se, odpoŁi� si, a kdyś bude� m�t trochu Łasu, młśe�"
"Je�t� do z�padu slunce mus�m bżt zp�tky ve V�dni!" skoŁil mu do łeŁi posel a usm�l se. Vousy a bradku m�l po nam�hav� cest� je�t� omrzl�. "Jen co se naj�m a odpoŁinu si, vyraz�m na cestu."
Juraj Thurzo na n�j hled�l, dokud spoleŁn� s lokajem nevy�el z pracovny. Zmoc�ovala se ho zl� płedtucha, ale po chv�li płece jen rozlomil kr�lovskou peŁe�, otevłel svitek pap�ru a s nap�t�m v tv�łi zaŁal Ł�st:

N� vzne�enż palatine,
jako nejvy��� vl�dce na�ich zem�, pov�łenż vżkonem kr�lovsk� moci samotnżm papeśem, T� mus�me dłrazn� napomenout za Tvou dlouholetou neschopnost v procesu s Alśb�tou B�thoryovou.
Navzdory na�emu jasn�mu pł�kazu płi posledn� audienci ve V�dni, abys do V�noc postavil onu zvrhlou magn�tku płed vełejnż kr�lovskż soud, jsi znovu v t�to z�leśitosti nehnul prstem. Vzhledem ke krvavżm zloŁinłm proti lidskosti, kterżch se B�thoryov� śdajn� dopustila, je to z Tv� strany trestuhodn� lhostejnost a vżsm�ch kr�lovsk�mu majest�tu!
Dozv�d�li jsme se, śe ses tajn� spikl s uś nebohżm sedmihradskżm kn�śetem �igmundem B�thorym a śdajn� jsi participoval na śnosu Alśb�ty B�thoryov� na nezn�m� m�sto, zanechaje v podzemn�m śal�łi na �achtick�m hrad� jej� dvojnici. Pokud by se tato z�vaśn� podezłen� prok�zala jako opodstatn�n�, coś uś dnes potvrzuj� hodnov�rn� sv�dectv�, potom T� pośeneme k odpov�dnosti za zneuś�v�n� pravomoci a za nehor�zn� podvody.
Proto Ti dłrazn� nałizujeme, abys do l�ta tohoto roku zapoŁal s tak dlouho odkl�danżm procesem s touto vysoce postavenou śenou, jej�ś ohavn� zvr�cenosti zasluhuj� nejpł�sn�j�� trest! A to nejen za mnoh� vraśdy nevinnżch, ale zejm�na kvłli ochran� z�konnosti a spravedlnosti v na�� zemi, za n�ś nese� płed Bohem i na��m lidem obrovskou odpov�dnost.
Po n�vratu z Prahy T� budeme nal�hav� oŁek�vat ve V�dni a vyśadovat od Tebe konkr�tn� kroky ve v�ci soudn�ho procesu s Alśb�tou B�thoryovou, jej�ś ukrutn� pov�st se roznesla po okoln�ch zem�ch a zpłsobila tolik

Palatin ani nedoŁetl posledn� slova kr�lova listu odhodil ho zlostn� na zem. Zabołil hlavu do dlan� a napr�zdno polkl, protośe c�til, jak mu zlost sv�r� srdce. V slep�m hn�vu cht�l list sp�lit, ale sotva se k tomu odhodlal, dvełe pracovny se potichu otevłely a dovnitł vklouzl Belo RadenoviŁ. Kdyś uvid�l hrozivż vżraz na jeho tv�łi, opatrn� se zeptal:
"Co se ti stalo, Juraji? Nem�m poslat pro doktora?"
"Zat�m je�t� ne, ale za chv�li m� mośn� opravdu tref� �lak!"
"Je�t� płed hodinou jsi byl śpln� klidnż a vyrovnanż, nech�pu, co se"
"Seber ten list ze zem� a Łti, Belo!" nenechal ho domluvit rozzułenż Thurzo. "Potom zajist� pochop�, proŁ m� młśe ranit mrtvice!"

Hrab� F�bry vstal z pohovky a płe�el k oknu, kdyś vtom vstoupil ozbrojenż hajduk, pozdravil a podal mu zapeŁet�nż list se slovy:
"Pos�l� m� urozenż pan ofici�l, abych v�m płedal list, kterż płed chv�l� doruŁil sp�nż posel z Temat�na."
"U v�ech hajdukł!" zvolal hrab� płekvapen� a popl�cal hajduka chlapsky po z�dech. "Nen� t�ch psan� najednou trochu moc? A proŁ z Temat�na?"
"Nem�m nejmen�� tu�en�, vz�cnż pane. Pan ofici�l v�m to vysv�tl�."
"Rozumn� łeŁ, pł�teli. Pov�z sv�mu p�novi, śe za n�m za chv�li płijdu."
Otevłel dvełe a nedoŁkav� je za n�m płivłel, aby mohl neru�en� Ł�st:

Urozenż pane hrab�,
Dozv�d�l jsem se, śe se uś n�kolik dn� zdrśujete v �achtic�ch, coś V�m ani v nejmen��m nevyŁ�t�m. V�m, śe jde o bohulib� z�leśitosti.
Vłbec v�ak nech�pu, proŁ jste unesl mou manśelku Annu Rosinu a patn�ct m�s�cł jste ji drśel na nezn�m�m m�st�! Va�e nestoudn� jedn�n� młśe vyvolat skand�l s nedoz�rnżmi n�sledky, zejm�na v souvislosti s Va�imi aktivitami proti Łachtick� pan�.
Jestli svou manśelku nenajdu z�tra na �achtick�m hrad�, kde ji płed p�r dny internovali v podzemn�m śal�łi, budu nucen otevłen� vystoupit proti V�m a informovat o v�em nejen palatina, ale i samotn�ho panovn�ka!
SrdeŁn� V�s zdrav�

Stanislav Thurzo

Na Temat�n� 22. błezna roku P�n� 1614

"Zatracen�!" zaklel hrab� a dal se do sm�chu, protośe nemohl uv�łit, śe neschopnż manśel, kterż byl kvłli Ann� Rosin� v�em k sm�chu, ho vystopoval. Od koho se mohl dozv�d�t, śe se kr�sn� Listiusov� ocitla v podzemn�m śal�łi? Jedin� od toho ��belsk�ho kump�na Łachtick� pan�! Mośn� se v płestrojen� za Mojś�e Cir�kyho vetłel do pł�zn� Stanislava Thurza a vyzradil mu, co se ud�lo v podzemn�ch chodb�ch.
"Ten mi tu tak je�t� chyb�l!" zamumlal si F�bry pod vousy a vy�el z pokoje.

Belo RadenoviŁ zv�dav� hltal ł�dky panovn�kova listu, kterż tak neŁekan� vyvedl zachmułen�ho palatina z rovnov�hy. Jen doŁetl, Thurzo zaklel:
"�ert aby vzal toho na�kroben�ho bl�zna F�bryho! V�echny na�e tajn� pl�ny odhalil, vyzradil a nakonec m� zcela diskreditoval płed panovn�kem!"
"Uklidni se, Juraji, nenech se ovl�dnout slepżm hn�vem. Nech�pu, jak se mohl dozv�d�t o tak pł�sn� utajenżch skuteŁnostech a suver�nn� je płedlośit kr�li jako argumenty podlośen� fakta!"
"Je to nebezpeŁnż maniak, posedlż ��belskou nen�vist� vłŁi Alśb�t� B�thoryov�! Je nejvy��� Łas płitlaŁit ho ke zdi a zastra�it ostł�m meŁe, jinak"
"F�bry je slizkż jako śhoł," nenechal jej domluvit sekret�ł, "vśdycky se vysmekne z rukou a dostane se z kaśd� pasti. Krom� toho je to kr�lłv chr�n�nec a zd� se, śe v� opravdu v�echny diskr�tnosti o tv�m ne��astn�m spojenectv� se sedmihradskżm v�vodou."
"To se m�m bez jin�ho slova d�vat, jak m� ten lotr ob�r� o dobr� jm�no a Łest? M�m se kvłli n�mu dostat do rozporu se z�konem a nedej bośe do otevłen�ho konfliktu s panovn�kem? Vśdy� o to mu pr�v� jde!"
"Mluv� z tebe nen�vist a uraśen� pżcha, Juraji! Nemłśe� vstoupit s hrab�tem do otevłen�ho konfliktu, mus� pouś�t rafinovanou, dobłe promy�lenou lest. Jen tak ho odstran� z cesty, aniś bys mu s�hl na śivot!"
"Jsem nesm�rn� zv�davż na tvłj pl�n, Belo. Mus�m v�ak ud�lat jist� form�ln� kroky k zah�jen� mośn�ho soudn�ho procesu s tou ne��astnic�, abych uchl�cholil nejen panovn�ka, ale i jeho pochlebovaŁe v Łele s F�brym."
"V tom pł�pad� je tłeba intervenovat u n�kterżch n�m naklon�nżch soudcł, aby form�ln� zaŁal soudn� proces s Alśb�tou B�thoryovou. Pj�me ihned za Sigligetim, on jedinż t� młśe vysekat z nepł�jemnost�!"
"A mośn� n�s pozve na ob�d!ł usm�l se neklidnż palatin a płistoupil k oknu. "KoneŁn� rozumnż n�pad, Belo! Aspo� si cestou prov�tr�me hlavy a płijdeme na jin� my�lenky."

"Mrz� m�, hrab�, śe mus�te tak najednou odjet, milż hrab�. Abych byl upł�mnż, v posledn�ch dnech jsem si velmi zvykl na va�i veselou spoleŁnost a budete mi chyb�t. Nejv�c v� mimoł�dnż p�sał, kterż m� skv�lż smysl pro humor."
"A pro dobr� v�no," usm�l se Peter F�bry na kastel�na. "Je to spolehlivż chlap�k, i kdyś pł�li� spoleŁenskż."
"A nebżt va�eho doktora Sebasti�na, urŁit� uś bych se ani na nohy nepostavil, kdyś m� płedevŁ�rem chytila bolest v z�dech."
"To nestoj� za łeŁ, pane kastel�ne. Płed�v�m do va�� ochrany na�eho nenahraditeln�ho Adama, ducha podzem�, kterż se tak vżborn� osv�dŁil. UrŁit� v�m nebude na obt�ś."
"Młśete se spolehnout, ten novic se mi l�b�, je velmi skromnż."
Hrab� F�bry płistoupil k oknu a s uspokojen�m sledoval, jak doktor Sebasti�n a p�sał ��rskż chystaj� spoleŁn� s velitelem hradn� str�śe zavazadla na cestu. Samko Chrt post�val opod�l a v�niv� obj�mal svłdnou Annu Rosinu, kvłli n�ś by si dal i ruku useknout!"
"Ti dva se mi l�b� nejm�n�," dodal kastel�n, pozoruje jejich milostn� vżlevy. "Kdyby Stanislav Thurzo tu�il, śe jeho manśelka"
"Ob�v�m se, śe v� o v�em!" płeru�il jej hrab� a podal mu ruku na rozlouŁenou. "Z�tra si pro ni płijde, proto v�m ji tu nech�m. D�lejte s n�, co chcete, jen j� neubliśujte."
"To nemysl�te v�śn�, milż hrab�! Jak mi to chcete vysv�tlit?!"
"Velmi jednodu�e, vśdy� Thurzo m� na ni jako z�konitż manśel pln� pr�vo. �ekn�te mu, a� se na m� nezlob�, vśdy� jeho manśelka potłebuje dobrou spoleŁnost."
"Trefil jste hłeb�Łek na hlaviŁku. Ta kr�sn� śena je v�emi mastmi mazan�, a kdyś ji nech�v� cel� m�s�ce samotnou, lehce propadne nełestem a krutosti."
"Kdyby jen to," usm�l se Peter F�bry, "ta m� na sv�dom� t�ś�� zloŁiny. Płemż�l�m, jak na ni vyzr�t, aby se Samkovi nev�ela na krk."

"To si od v�s vypros�m, pane kastel�ne! Nejsem pob�hlice ani va�e sluśtiŁka, abyste se mnou takhle zach�zel!"
Anna Rosina Listiusov� zułila, ale proti dv�ma ozbrojenżm hajdukłm, kteł� ji vlekli do podzemn�ho śal�łe, byla zcela bezmocn�. Zoufalstv� a pomstychtivost j� naplnily srdce, protośe pł�li� pozd� pochopila, śe ji Peter F�bry zradil. Ani jej� milenec se nedok�zal postavit proti jeho vłli, jen ji naposledy płede v�emi pol�bil a prov�zel soucitnżm pohledem, kdyś se j� chopili hajduci a płinutili ji odej�t do podzem�.
"Płikazuji v�m, abyste si se mnou nezahr�vali, nebo v�s to bude"
"Nevyhrośujte zbyteŁn�, milostiv�, stejn� nic nezmłśete!ł nenechal ji domluvit Michal Horv�th. "Zacp�te j� śsta, aby ned�lala zbyteŁnż rozruch."
"Tak to uś je vrchol, vy namy�lenż"
NestaŁila domluvit, protośe j� jeden z hajdukł n�sil�m zacpal śsta ln�nżm hadrem, za coś jej kastel�n uznale poklepal po rameni. Otevłel zamł�śovan� dvełe vedle cely Łachtick� pan� a hajduci ji bez milosti strŁili dovnitł. Ztratila rovnov�hu a spadla na chladnou, vlhkou zem, ale nikdo j� nev�noval ani nejmen�� pozornost.
"Tady je va�e osudem płedurŁen� m�sto, Anno Rosino!" prohl�sil kastel�n ironicky. "S tou besti� si budete rozum�t, protośe jste"
"Jednou t� vlastnoruŁn� st�hnu z kłśe, ty belzebube!" skoŁila mu do łeŁi Alśb�ta B�thoryov�, kter� v hlase rezonovala uraśen� pżcha. "Dokdy m� bude� tr�pit a poniśovat?!"
"Kdyby to z�viselo na m�, dal bych v�s nat�hnout na skłipec a donutil bych v�s, abysre se płiznala ke v�emu, co jste za śivot nap�chala!" obołil se na ni a płiskoŁil k mł�ś�m, kter� pevn� sv�rala. "Nejsem pra�ivż pes ani kn�śe d�monł! Slibuji v�m, śe ud�l�m v�echno, aby v�s postavili płed kr�lovskż soudn� tribun�l!"
NeŁekan� strŁil planouc� pochode� k jej� strhan� tv�łi, jako by ji cht�l sp�lit. Vykłikla hrłzou, nat�hla k n�mu vyhublou ruku a silnżm śderem mu ji vyrazila.

Uś ti odzvonili!

"Nemohl jsem ji uv�zat na łet�z, urozenż pane!" br�nil se spr�vce pal�ce neoblomn�, ale hrab� F�bry v�d�l, śe nedok�zal odolat jej� vyzżvav� kr�se. "Tolik na m� nal�hala, śe jsem ji vzal na ulici a hned za prvn�m rohem n�s płepadli nezn�m� jezdci!"
"Jeden z nich ji dovlekl aś na �achtickż hrad, abys v�d�l. Za jinżch okolnost� bych t� vyhnal z pal�ce jako pra�iv�ho psa"
"Milost, vzne�enż pane hrab�!ł skoŁil mu do łeŁi spr�vce, zalomil rukama a padl na kolena. "Nem�l jsem ani zd�n�, śe ji cht�j� un�st!"
"Jsi nenapravitelnż sukniŁk�ł, Jakube, ale nebżt tv�ho płehmatu, byl bych se dostal do velkżch nepł�jemnost�."
"Deo gratias, młj pane!" zvolal spr�vce a neŁekan� hrab�te objal. "Nech�pu, co to m� znamenat, ale ve va�� tv�łi jasn� vid�m, śe"
Vtom se rozlet�ly dvełe pokoje a dovnitł vb�hl udżchanż Samko Chrt.
"Nem�jte mi to za zl�, p�nov�, ale dole na n�dvoł� Łek� sp�nż posel od płedstaven�ho franti�k�nsk�ho kl�tera, ze n�hoś jsme unesli tu krvelaŁnou bestii! Gvardi�n prż na�el dv� d�vky ve velice �patn�m stavu, kter� tam płivedla Łachtick� pan�. Chce s v�mi neodkladn� hovołit a ś�d� v�s, abyste se jich ujal, dł�v neś naposledy vydechnou!"
"Ihned dej osedlat kon� a jedeme se płesv�dŁit na m�sto, Samko! A ty, Jakube, d�kuj Bohu, śe se ti ani vlas na hlav� nezkłivil."

"Moje manśelka! Neklame m� zrak? Nemohu tomu uv�łit!"
"Copak nepozn�v� svou śenu, Stanislave?" usm�l se trpce kastel�n �achtick�ho hradu. "Vr�tila se po dlouhżch m�s�c�ch tam, odkud se j� podałilo upl�chnout."
"Kde jste se mi toulala, drah� Anno Rosino?" nat�hl k n� ruce dojatż Stanislav Thurzo, kterż se uś d�vno sm�łil s jej�m nevysv�tlitelnżm śt�kem. "Poj�te ke mn�, a� si v�s płivinu na hru�, moje nev�rn�"
"Nedotżkejte se m�, vy bezcitnż satane!" vykłikla s odporem a nat�hla proti n�mu ruce. "Cel� l�ta jste m� poniśoval a najednou mi chcete vyzn�vat l�sku?"
"Vśdy� jsem v�s v�ce neś rok nevid�l, Anno! Co se v�m stalo?"
Kastel�n �achtick�ho hradu pozoroval nechutn� divadlo, stoje v otevłen� cele za z�dy Stanislava Thurza. Nejrad�ji by se otoŁil a ode�el do pal�ce, ale nemohl. V�d�l, śe jde i o jeho kłśi, protośe Listiusov� utekla płed mnoha m�s�ci pr�v� jemu. Jen a� si p�kn� vjedou do vlasł a urovnaj� star� resty, ale jemu a� daj� svatż pokoj!
"Nechal jste m� tu hn�t zaśiva, vy odpornż paroh�Łi!" vmetla mu do tv�łe vzdorovit� a vyb�hla ze śal�łe. "Nen�vid�m v�s!"
Utekla kolem cely Łachtick� pan� a uh�n�la po schodech k śeleznżm dveł�m, vedouc�m na doln� n�dvoł� hradu. Zoufalstv� a pud sebez�chovy ji hnaly kupłedu, ale strm� schody ji zaskoŁily. Zvedla na�kroben� suknice vysoko nad kolena, aby j� nepłek�śely, ale nestaŁila s dechem ani se silami. Vtom zaslechla za z�dy kastel�nłv pł�snż hlas:
"Co civ�te jako telata?! Chy�te ji a dejte za mł�śe!"
"Nech v�echno na mn�, Michale!" uklid�oval ho płekvapenż Thurzo. "J� si s n� porad�m i bez palatinovżch voj�kł!"
Pustil se za n� jako vichłice, ale Listiusov� uś otevłela dvełe a vyb�hla na zasn�śen� n�dvoł�. Kastel�n naznaŁil prudkżm gestem voj�kłm, aby se pohnuli, a s�m se rozb�hl po schodech.

Hrab� F�bry a Samko Chrt cv�lali ulicemi a jejich divok� j�zda pobułovala v�śen� pre�pursk� m욝any. Sp�nż posel uj�śd�l za nimi, ale sotva jim staŁil. Jeho vln�n� sutana zlov�stn� vl�la ve v�tru a n�kterżm lidem nah�n�la strach.
KoneŁn� zastavili płed br�nou kl�tera. Hrab� vzal za śelezn� klepadlo a cht�l j�m zabouchat, ale br�na se najednou otevłela a naproti jim vy�el starż vr�tnż v h�bitu, kter�ho si F�bry dobłe pamatoval. Jeho nevżraznż pohled a pł�sn� rysy v obliŁeji je�t� v�c ztvrdly, kdyś poznal pł�choz�.
"Vy mus�te złstat tady u br�ny, pane," oslovil płekvapen�ho Samka Chrta, kterż v t� chv�li seskoŁil z kon�. "A vy, pane hrab�, mus�te bżt velmi opatrnż, jinak se odtud"
"Postarejte se rad�i o kon�, p�tere!" skoŁil mu do łeŁi sp�nż posel, seskoŁil z kon� a zam�łil płes zasn�śen� n�dvoł� ke kapli. "Poj�te za mnou, urozenż pane, ale rychle, dokud nen� pozd�!"
Peter F�bry si vym�nil pohled se Samkem a ostraśit� se rozhl�dl po n�dvoł�, jako by tu�il, śe tu n�co nen� v poł�dku. Kdyś v�ak po chv�li vystoupili po kamennżch schodech na chór, trochu se uklidnil. Nahmatal rukou zbran� za pasem a na chv�li zastavil, protośe se mu zd�lo, śe zaslechl za z�dy jak�si podezłel� kroky.
Ohl�dl se, ale nikoho nevid�l. Mnich v h�bitu zat�m vy�el na chór a on si najednou uv�domil, śe se dostal do pasti! Duchapł�tomn� sevłel nabitou pistoli, ale nestaŁil ji pouś�t. Na posledn�m schod� se zjevila odpuzuj�c� tv�ł muśe, kterż ho kopl �piŁkou boty do Łela.
Peter F�bry załval bolest� a ł�til se po z�dech po strm�m schodi�ti. Kdosi jej v�ak v posledn� chv�li zachytil, vyrazil mu pistoli z ruky a zaŁal ho neśprosn� �krtit. Cht�l se br�nit, ale ostr� bolest hlavy a hrdla jej zcela paralyzovala.
"Tentokr�t uś mi neunikne�, pansk� svin�!" zaslechl shora zn�mż hlas. "Utekls mi vśdycky, kdyś jsem t� m�l na dosah ruky, ale dnes t� dostanu!"
"Kde se tu bere�, ty ohavnż zloduchu?!" vykłikl hrab�, protośe nezn�mż chlap ho płestal �krtit a srazil jej k noh�m brut�ln�ho kump�na Łachtick� pan�. Nat�hl ruce a cht�l mu podrazit nohy, ale koŁ� Peter uskoŁil, nam�łil na n�j pistoli s dlouhou hlavn� a zasyŁel:
"Nic ti nezłstanu dluśnż! Vyrovn�me si śŁty tady na m�st�, odkud jsi unesl Alśb�tu B�thoryovou, ale płedt�m"
NedokonŁil łeŁ. Hrab� se zoufale vrhl ze schodł a prudkżm n�razem poslal k zemi nic netu��c�ho śtoŁn�ka za jeho z�dy. Ten załval, płi p�du narazil hlavou o ostr� hranu schodł a vz�p�t� ztratil v�dom�. KoŁ� Peter neŁekal tento zvrat, proto stiskl spou�� a ohlu�uj�c� vżstłel zaplnil st�sn�nż prostor.

Samko Chrt byl jako na trn�. Znepokojen� hled�l płes zasn�śen� n�dvoł� kl�tera ke kapli a nemohl vydrśet na m�st�. Upłel pohled na zachmułen�ho vr�tn�ho v h�bitu a vykroŁil kupłedu. Kdov� co se tam d�je a jestli hrab� nepotłebuje jeho pomoc, płemż�lel, ale vtom mu zkł�śil cestu nezn�mż mnich, jehoś tv�ł nev�stila nic dobr�ho."Kampak ses vypravil, ty vypasenż hovado?" obołil se na n�j a vz�p�t� vytasil zpod h�bitu kr�tkż meŁ. "M� na sv�ho p�na Łekat u br�ny!"
"Ty urŁit� nejsi sluha boś�!" kłikl na n�j Samko Chrt a sevłel mu ruku, zkroutil ji a volnou rukou mu d�l r�nu do obliŁeje. Chlapovi vypadl meŁ a kump�n koŁ�ho Petera se svalil naznak do sn�hu. Samko se �ikovn� sehnul a zvedl vraśednou zbra�.
"J� t� nauŁ�m, zaŁ je toho loket!ł vyhrośoval mu śtoŁn�k, kterż se obratn� vymr�til ze zem� a nam�łil na Samka pistoli. Samko Chrt byl �ikovn�j��. PłiskoŁil k n�mu a v�� silou mu vrazil ostrż meŁ do błicha.
"Sbohem, kamar�de, a pozdravuj v pekle!"
Chlap nestaŁil ani vystłelit, ba ani vykłiknout ve smrteln� śzkosti, a svalil se mrtvż na zem. Samko mu vytrhl nabitou pistoli z ruky, strŁil si ji za opasek a posp�chal ke klenut� pavlaŁi, chr�n�c� vchod do kaple. Ud�lal jen p�r krokł a uś se proti n�mu vył�til podsaditż mnich s vytasenou �avl�.
"D�l ani krok! Rozp�łu ti bachor, ty krvelaŁn� svin�!"
"Jen pomalu, pł�tel�Łku, je�t� nezvonili klek�n�!" zasyŁel na n�j Samko Chrt, sevłel pevn� rukoje� meŁe a �vihem ruky se vrhl proti rozzułen�mu śtoŁn�kovi. MeŁ zasvi�t�l a pronikl do hrudi muśe płevleŁen�ho za mnicha. Ten strnul hrłzou a smrteln� zbledl.
"Ty z�kełnż pse, je�t� se"
Nestihl domluvit, padl na z�da, nohy mu bezmocn� vylet�ly do vż�ky a vz�p�t� bezvl�dn� klesly k zemi. Złstal nehybn� leśet, jen krvav� skvrna na sn�hu se rozp�jela a zv�t�ovala. Samko Chrt se k n�mu sehnul, vytrhl zakrv�cenż meŁ a opatrn� ve�el do kaple.
Vl�dlo tu pł�tm�, jen na olt�łi pl�polalo n�kolik velkżch sv�c�. Obezłetn� se rozhl�dl, a kdyś nikoho nevid�l, vykroŁil po toŁitżch schodech na chór. M�l tu�en�, śe tam n�kde bude hrab� F�bry, mośn� odk�zanż na jeho pomoc.

Peter F�bry se stłemhlav ł�til dolł po toŁit�m schodi�ti, chr�n� si bolavou rukou hlavu, aby se je�t� v�c nezranil. Płed chv�l� jen o vl�sek unikl smrt�c�mu vżstłelu z�kełn�ho kump�na Łachtick� pan�, kterż se za n�m hnal jako pł�zrak smrti.
"Tak uś dost, ty smradlavż potkane!" vyhrośoval mu koŁ� Peter se zbran� v ruce, skł�paje płitom zuby nad nevydałenżm pokusem. "Uś ti odzvonili!"
Vtom zavadil nohou o nataśen�ho chlapa, kterż płed chv�li ztratil v�dom� a svalil se na zem. Cht�l se chytit z�bradl�, ale nestihl to. Padl jako pod�atż strom a s vżkłikem hrłzy se skut�lel po schodech.
"Vl�kal jsi m� do pasti, ty zjizvenż vrahu!" zvolal v z�chvatu nad�en� hrab� a vytasil meŁ z pochvy. "Tu m�, co ti patł�!"
Rozm�chl se a nacviŁenżm vżpadem cht�l probodnout ukrutn�ho hrdlołeza, kterż se nestaŁil zvednout ze zem�. Vtom v�ak uc�til prudkou r�nu v z�tylku, zatoŁila se mu hlava a bezmocn� se svalil na chladnou dlaśbu kaple.

Anna Rosina Listiusov� prob�hla kolem kaple na doln� n�dvoł� a se zoufalżm vyp�t�m sil ut�kala k vstupn� br�n� �achtick�ho hradu. Letmo se ohl�dla a srdce j� sevłela pronikav� śzkost. Jej� manśel pr�v� vyb�hl ze vchodu do podzem� a pustil se za n�. Za n�m palatinovi voj�ci a ten neśprosnż kastel�n.
Najednou uvid�la, jak se proti n� śene chlap s rozpł�hnutżma rukama. Vykłikla, ale on ji chytil do n�ruŁe a v�t�zoslavn� zvolal:
"Kam tak posp�ch�te, Anno Rosino? Snad jste necht�la znovu ut�ct sv�mu ś�rliv�mu manśelovi?"
"Nedotżkejte se m�, vy nemravo! B�śte si svou cestou a m�"
"Drś ji pevn�, �tefane, a nedej se obalamutit!" varoval ho kastel�n, kterż płedb�hl nejen voj�ky, ale i rozŁarovan�ho Stanislava Thurza. "Pan� hrab�nka patł� za mł�śe, protośe jej� zloŁiny proti nevinnżm nemaj�"
"Tato płvabn� śena by byla schopn� sp�chat n�jakż zloŁin, pane kastel�ne?" zavrt�l nedłv�łiv� hlavou �tefan P�lffy.
Kdyś uvid�l prchaj�c� Listiusovou, b�śel j� naproti, protośe se mu velice l�bila. Roztouśen� ji płivinul k hrudi a cht�l ji pol�bit. V posledn� chv�li si v�iml jej�ho manśela, proto ji s płedst�ranżm odporem odstrŁil ke kastel�novi.
"Nezahr�vej si s ohn�m, �tefane!" napomenul ho Michal Horv�th. Na prvn� pohled pochopil, śe mladż P�lffy podlehl jej�mu śensk�mu �armu. "Nejsi prvn�, kdo j� nalet�l, ale velmi trpce bys toho litoval! Nezn� ji"
"D�kuji v�m, pane hrab�!" płeru�il ho upacht�nż Stanislav Thurzo, kterż ledva popadal dech. "Ul�tla n�m ze śal�łe jako vŁelka, ale d�ky v�m jsme ji chytili do s�t�!"
"Slitujte se nad kłehkou śenou, młj drahż," zaśp�la zlomenżm hlasem a vzt�hla k n�mu ruce, vezm�te si m� na Temat�n, jen m� proboha nenech�vejte v t� pekeln� kobce s ubohou Łachtickou pan�!"
Stanislav Thurzo złstal jako opałenż. Pohl�dl na kastel�na i na P�lffyho, kterż se vp�jel oŁima do jej� rozko�n� tv�łe. V jej�m hlase c�til nejen płetv�łku, ale i nal�havou prosbu o pomoc a shov�vavost, ba co v�c, touhu po odpu�t�n� a l�sce. Zahled�l se do jej�ch svłdnżch oŁ� a najednou nemohl odolat jej� płitaślivosti. Vzal ji do n�ruŁe a zvedl k sob� jako v den svatby, kdy ji poprv� nesl do vyhł�t� lośnice na Temat�n�.
"To velice r�d sly��m, Anno Rosino," odv�til s dojet�m v hlase, "ale tady płed sv�dky v�s beru za slovo! Jak se znovu vr�t�te ke starżm zlozvykłm, uv�zn�m v�s na �achtick�m hrad� aś do smrti! Płirozen� se souhlasem m�ho pł�tele Michala Horv�tha, kterż je dobłe informovanż o va�ich zvr�cenostech. A hrab� P�lffy bude nezaujat� sv�dŁit proti v�m!"
Najednou ji pol�bil na rty, postavil op�t na nohy a zm�n�nżm hlasem dodal:
"Poj�te, ne��astn� Anno, nebudeme v�ce obt�śovat na�eho oddan�ho pł�tele. Vezmu v�s s sebou na Temat�n a budete znovu mou milovanou śenou. Va�e kr�sa zast�n� v�echny hł�chy a slabosti, kterżch jste se dopustila."
Michal Horv�th nech�pal, co se s jeho neoblomnżm pł�telem stalo. Copak se śpln� pom�tl, nebo podlehl svodłm kr�sn� manśelky? Konec koncł, m� na ni jako z�konitż manśel pr�vo! Aspo� bude m�t o starost m�n� a nebude se muset o ni starat. A� ji vezme Łert i s jej� prokletou minulost�. Vśdy� Stanislav Thurzo velmi dobłe v�, jak� błemeno si bere na sv� bedra! A� se s n� tr�p� na pochmurn�m Temat�n� a jemu, star�mu kastel�novi, a� daj� svatż pokoj!

Hrab� F�bry se koneŁn� probral z bezv�dom�, bolestn� procitl. Aś te� uc�til pronikavou bolest v hlav�, a kdyś s n�mahou otevłel oŁi, vykłikl hrłzou. Visel hlavou dolł, płiv�zanż na dlouhżch provazech zvonł, a ruce se mu bezvl�dn� houpaly nad dłev�nou podlahou zvonice.
Tlak krve, kterż st�le siln�ji c�til nejen v hlav�, ale i v koneŁc�ch prstł, ho nutil płśemż�let, co se s n�m stalo. Ihned pochopil, śe kump�n Łachtick� pan� ho dal bez milosti muŁit pr�v� ve zvonici kl�tera. Teprve płed n�kolika dny unesl z tohoto posv�tn�ho m�sta Alśb�tu B�thoryovou i s jej�mi pomocnicemi a dnes se stal ob�t� sv�ho śhlavn�ho nepł�tele.
NekoneŁn� bezmocnost mu sevłela hru� jako śelezn� obruŁe a najednou se zaŁal dusit. Krev se mu valila do hlavy a bu�ila ve sp�nc�ch s kaśdżm śderem srdce, ale necht�l podlehnout narłstaj�c�mu zoufalstv�. Sebral s�ly a s nataśenżma rukama se vymr�til k provazłm. NestaŁil se jich v�ak zachytit a bezvl�dn� t�lo padlo celou vahou zp�t. Zvony, na kterżch visel, znenad�n� zahlaholily. Jejich neŁekanż zvuk ho natolik deprimoval, śe złstal zcela apatickż. Płipravoval se v duchu na smrt, protośe v�d�l, śe koŁ� Peter Ł�h� na kaśdż jeho pohyb.

L�ska a nen�vist

"ProŁ jste ke mn� tak odm�łen� a pł�sn�, kr�sn� Danielo?"
"Nevypt�vej se tak d�dinsky, Pavle, v� velice dobłe, co m� tr�p�! Rad�ji płejd�me na jin� t�ma."
"Na t�ma spoleŁensk�ho chov�n� Łi mileneck� l�sky, rozko�n�"
"Tak uś dost!" vykłikla rozzloben� a vlepila mu ł�znż pohlavek. "Zach�z� pł�li� daleko a jsi Ł�m d�l drzej��! Jsem poŁestn� dcera kr�lovsk�ho soudce, rozum�?"
Pavol N�da�dy złstal jako opałenż. Zapżłil se a nejrad�ji by se byl propadl do zem�, protośe v�d�l, śe opravdu za�el moc daleko. Znal povolnost a n�klonnost, kterou jej komtesa Daniela ob��ast�ovala, nikdy v�ak nepodlehla slep� v�ni a jeho ��lenżm n�padłm. Ano, byl do n� zamilovanż a zboś�oval ji, d�val j� na kaśd�m kroku najevo svłj obdiv. Ona op�tovala jeho probouzej�c� se, Łasto ś�dostiv� touhy, ale nikdy nepłekroŁila hranici mravnosti, vyplżvaj�c� z jej�ho postaven�. I v t�to chv�li na n�j hled�la vyŁ�tavżm, ale płece ch�paj�c�m pohledem, kterż ho płiv�d�l do rozpakł.
"Odpus�te mi, Danielo," blekotal rozpaŁit� a vrhl se płed n� na kolena, "necht�l jsem v�s urazit. Vśdy� m� zn�te l�pe neś młj vychovatel."
Nat�hl k n� prosebn� ruce a objal ji kolem �t�hl�ho pasu. Sevłel ji do n�ruŁe, n�hle se postavil a zvedl ji do vż�ky jako p�rko. Jeho mladick� oŁi hołely jako pochode�, ale vz�p�t� se mu po tv�ł�ch skut�lely slzy l�tosti.
"Necht�la jsem ti ubl�śit, młj drahż obdivovateli," za�eptala s pohnut�m a p�st�nżmi dlan�mi mu ut�rala slzy. "Jsi je�t� pł�li� mladż a nezku�enż v l�sce. Neum� spoutat sv� city a "
"Kdo by odolal va�emu płvabu, bośsk� Danielo?!" nenechal j� domluvit a postavil ji zp�tky na zem. V�niv� ji objal a zaŁal ji bl�zniv� l�bat. Nejdł�v se br�nila, ale nakonec se mu zcela podvolila. Płij�mala jeho citov� vżbuchy a tv�ł j� pl�la v ohni horouc�ch polibkł, kterżmi ji zasyp�val jako hv�zdy m�s�Łn� oblohu.
Ani jeden z nich si nev�iml, śe dvełe salonu se nesly�n� otevłely a dovnitł ve�el Imrich Megyeri, kr�lovskż r�dce a vychovatel Pavla N�da�dyho. Necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m, kdyś uvid�l sv�ho chr�n�nce v objet� mlad� komtesy, kter� si velice v�śil. Cht�l se otoŁit na pat� a nepozorovan� odej�t, ale pr�v� v t� chv�li se neŁekan� ohl�dla a strnula płekvapen�m. Nebyla schopn� vymanit se z v�niv�ho objet�, ani kdyś kr�lovskż r�dce nervózn� zaka�lal a płe�lapoval na m�st�, jako by mu hołelo pod nohama.
"Co se to tu d�je?" zmohl se koneŁn� na slovo a na Łele mu vystoupil studenż pot. "Młśete mi laskav� vysv�tlit, co to m� znamenat?"
"Nejjasn�j�� pane!" vybuchl Pavol N�da�dy płekvapen�. "V�echno je m� vina, na�e mil� Daniela za nic nemłśe!"
"B�ł na chv�li ven, chlapŁe, a nech n�s o samot�!" rozk�zal Imrich Megyeri a uk�zal na dvełe. "Jestli m� chu�, projdi se v kr�lovsk� zahrad�, aś skonŁ�me, hned t� d�m zavolat!"

"KoneŁn� v�s mohu obejmout a zl�bat do sytosti jako kdysi, drah� Anno Rosino!"
"Po v�em pł�koł� a pon�śen�, kter� jsem od v�s vytrp�la, nem�m jistotu, śe budu schopn� milovat a oddat se"
St�li u velk� postele s baldachżnem a sluneŁn� paprsky, pronikaj�c� zvenŁ�, hladily jej� dokonalou tv�ł a bohat� rozpu�t�n� vlasy. Drśel ji za ruku a hled�l do svłdnżch, podmanivżch oŁ�.
"Co to ł�k�te, Anno?!" vybuchl Stanislav Thurzo a probodl ji vyŁ�tavżm pohledem. "Snad jste se nezapletla s Peterem F�brym, nebo nedej bośe s t�m pandurskżm zr�dcem, co v�s t� noci odvlekl z Temat�na?!"
"No dovolte! Płed chv�l� jste mi vyzn�val l�sku a najednou se mnou mluv�te jako s nejposledn�j�� cundrou!"
"Vy płede mnou n�co taj�te! NestaŁ�, śe jsem v�s po dlouhżch m�s�c�ch vysvobodil z Łachtick�ho v�zen� a odpustil v�m v�echny va�e ohavnosti? Co je�t� ode m� chcete?"
"Jen jedno, drahż manśeli. Pus�te m� co nejdł�ve na �intavu! Nen�vid�m tento pochmurnż, osam�lż hrad uprostłed hlubokżch lesł. Potłebuji spoleŁnost, samota m� ub�j� a płipom�n�"
" va�e do nebe volaj�c� zloŁiny!" płeru�il ji v n�valu hn�vu a prudce ji udełil do obliŁeje. "Nev�ł�m v�m ani jedin� slovo, fale�n� pob�hlice!"
"ProŁ mi znovu ubliśujete, vy bezcitnż netvore?!" zavzlykala a płikryla si dlan�mi obliŁej. "Nechci złstat na Temat�n�, protośe mi płipom�n� podzemn� śal�ł, do kter�ho jste m�"
"Ud�lal jsem kardin�ln� chybu," skoŁil j� do łeŁi zm�n�nżm hlasem, "śe jsem v�m nalet�l! M�l jsem v�s nechat shn�t pod �achtickżm hradem s Alśb�tou B�thoryovou!"
"Zadrśte Stanislave, a nemuŁte m�!" vykłikla zoufale a padla mu kolem krku. "Vzpamatujte se, jinak zniŁ�te i to posledn�, co mezi n�mi złstalo!"
"Nedotżkejte se m�, uboh� Anno Rosino! Na �intavu, mezi ty kac�łsk� bosorky, se uś nikdy nedostanete! Zpytujte sv�dom�, kolikr�t a s kżm jste mi byla nev�rn�, a z�tra mi to pov�te!"
OdstrŁil ji od sebe prudce, aś vykłikla a padla na rozestlanou postel. Vy�el z lośnice, v rozŁ�len� tł�skl dvełmi a zamkl je. VyskoŁila, jako by do n� udełil hrom, a bezmocn� do nich bu�ila p�stmi.
:Nen�vid�m v�s, vy z�kełnż zr�dce!" vykłikla zlomenżm hlasem, ale nikdo j� neodpov�d�l. Klesla na koberci pokrytou zem a usedav� se rozplakala. Jej� v�niv� srdce se ut�p�lo v trżzniv� beznad�ji, kter� pohltila v�echny jej� sny o �t�st�.

"Vy jste se asi doŁista zbl�znila! M�sto seriózn� konverzace sv�d�te toho potłe�t�n�ho mlad�ka na scest� smyslnżch"
"To si vypro�uji!" skoŁila mu do łeŁi zahanben� Daniela. "Co si to dovolujete? Nejsem ś�dn� pob�hlice, natoś"
"Jen klid a ś�dn� vżstupy!" płeru�il ji pł�sn� Imrich Megyeri, kterż ji odjakśiva obdivoval. Ani ve snu ho v�ak nenapadlo, śe by tato płvabn� komtesa za�la aś tak daleko. "Nehrajte tu na m� divadlo a uv�domte si laskav� dłsledky sv�ho nanejvż� nezodpov�dn�ho poŁ�n�n�."
"Nechcete n�hodou na m� vz�t r�kosku?" vmetla mu vzdorovit� do tv�łe v rozŁilen�, kter� lomcovalo jej�m svłdnżm t�lem, a sedla si na śidli. "Vy jste vychovatelem Pavola N�da�dyho a zn�te jeho vżbu�nou, nespoutanou povahu. Probouzej� se v n�m dł�maj�c� v�n� a muśsk� ś�dostivost"
" kterou v n�m je�t� v�c rozpalujete!" nenechal ji domluvit a probodl ji pł�snżm pohledem. "Anebo ji chcete płedŁasn� ukojit lehkżm flirtem, kterż odporuje dobrżm mravłm a kłes�ansk� mor�lce?"
"NepouŁujte m� laskav� a nepl�cejte nesmysly, pane kr�lovskż r�dce! V�te płece, śe jsem katoliŁka"
"Pr�v� proto, milostiv�!" płeru�il ji ostentativn� a k jej�mu velk�mu płekvapen� ji pohladil po zlatżch kuŁeravżch vlasech. "Um�te si płedstavit ten skand�l, kdyby se nejjasn�j�� panovn�k nedej bośe dozv�d�l, śe si uś�v�te s mżm chr�n�ncem?!"
Zprudka se postavila, hled�c na n�ho vyŁ�tav�. C�tila ostł� nar�śky a cht�la mu oponovat, ale kdyś se setkala s jeho pł�snżm pohledem, nezmohla se uś ani na slovo. S śzkost� v srdci pochopila, śe se dostala do osidel jeho vypoŁ�tavosti a stala se bezmocnżm rukojm�m.
"Chcete m� vyd�rat?" za�eptala bezmocn� po chv�li, kter� se j� zd�la bżt v�Łnost�. "Ten mlad�k touś� po sv� ne��astn� matce, chyb� mu jej� bl�zkost a matełsk� l�ska, rozum�te?"
"Jenśe vy mu suplujete nejen l�sku matky, ale," odsekl j� tichżm, ale panovaŁnżm hlasem. "Nikdo neuv�ł� va�im argumentłm, ale mżm ano! Ostatn� z�leś� jen na v�s, mil� Danielo"

"Nejde mi do hlavy, co se stalo s na��m pł�telem. Złejm� se śpln� zbl�znil, nebo jej jeho svłdn� śena płipravila o rozum."
"To jsou velmi choulostiv� z�leśitosti, pane kastel�ne. Kdo by se v t�ch dvou vyznal? Nejdł�v hn�v, tresty a nen�vist aś za hrob, a znenad�n� je spaluje ohe� manśelsk� l�sky! Stanislav Thurzo uś to zkr�tka bez n� nemohl vydrśet!"
Michal Horv�th a hradn� p�n z �erven�ho Kamene st�li na doln�m n�dvoł� �achtick�ho hradu a pov�dali si. SluneŁn� svit zalil okoln� sn�hovou pełinou płikryt� lesy. Zamrzla okna hradu se tłpytila. �tefan P�lffy si aś te� v�iml tajemn�ho Temat�na, kterż se vyp�nal na vżchod�, v les�ch nad śdol�m V�hu. Byl to śchvatnż pohled. M�l sto chut� zm�nit pl�ny a nav�t�vit svłdnou Annu Rosinu, do n�ś se tak znenad�n� zamiloval Z my�lenek ho vytrhl hostitelłv hlas:
"Tomu nev�ł�m, �tefane. Pes bude zakopanż jinde. Ta bohyn� ho oŁarovala a on j� podlehl. Kaśdop�dn� m�m o starost m�n�. Poj� do pal�ce, uk�śu ti n�co zaj�mav�ho."
"Uś se nezdrś�m. Płichyst�m se na cestu a rozlouŁ�me se, protośe m�m płed sebou je�t�"
"Płece m� tu nenech� samotn�ho! Zvykl jsem si za t�ch p�r dn� na tvou spoleŁnost. Nejdł�v odjel hrab� F�bry se svżmi spoleŁn�ky, vŁera Stanislav Thurzo se svou nezkrotnou śenou a dnes odjede� ty, �tefane?"
"D�kuji v�m za v�echno, co jsem tu prośil, pane kastel�ne. Poznal jsem vynikaj�c� lidi a vid�l jsem na vlastn� oŁi vyhl�en� podzemn� v�zen�, o n�mś jsem sly�el tolik neuv�łitelnżch historek. �as je neśprosnż a m� matka m� netrp�liv� oŁek�v�, nesm�m zklamat jej� dłv�ru."
"SrdeŁn� ji ode m� pozdravuj. Poj� je�t� na chv�li do loveck� s�n�. Kdyś nechce� poŁkat na ob�d, d�m płipravit mal� poho�t�n� na rozlouŁenou, abys v dobr�m vzpom�nal na osam�l�ho kastel�na �achtick�ho hradu."
"Souhlas�m, ale jen na chv�li, protośe m�m velmi na sp�ch!"

"Tak to je prav� tv�ł kr�lovsk�ho r�dce!" vmetla Megyerimu do tv�łe vyŁ�tav� komtesa, vzdorovit� se otoŁila z�dy a cht�la odej�t. Nat�hl po n� ruce, aby ji zadrśel, kdyś vtom kdosi hlasit� zabouchal na dvełe. Komtesa je zprudka otevłela a setkala se s vypla�enżm pohledem Pavola N�da�dyho. Ten rozpaŁit� pohl�dl nejdł�ve na ni, potom na Imricha Megyeriho. Kr�lovskż r�dce se strojen� usm�l, polośil mu ruku na rameno a pł�telskżm tónem łekl:
"Poj� d�l, v�echno se vysv�tlilo. Za chv�li budeme pokraŁovat ve vyuŁov�n�."
Mlad�k nevych�zel z śśasu. OŁek�val skand�ln� vżstup kr�lovsk�ho r�dce a pł�snż trest. Pro l�sku n�śn� Daniely by v�ak snesl od sv�ho vychovatele v�echno, jen aby se j� na hlav� nezkłivil ani vlas! Provinile upłel zrak na jej� zapżłenou tv�ł a ona se pla�e usm�la.

Hrab� F�bry mus� mlŁet!

"StaŁ� jedin� va�e slovo a ten nenapravitelnż patol�zal Jeho kr�lovsk� Vżsosti odejde beze sv�dkł na v�Łnost. Nikdo si na n�j ani nevzpomene!"
"To by tak chyb�lo! �pinit si ruce s Peterem F�brym, kter�ho se mnoz� ob�vaj� kvłli jeho bl�znivżm n�padłm. Um�te si płedstavit, co by to znamenalo vzhledem k m�mu postaven�?"
"Vy złstanete zcela mimo podezłen�, vzne�enż pane. Dejte mi laskav� plnż souhlas a ostatn� zał�d�m tak, aby se v�m ani vlas na hlav�"
"Jeho n�hl� zmizen� a n�hodn� smrt by vyvolaly skand�l, ze kter�ho bych nevyv�zl se zdravou kłś�!" płeru�il palatin Thurzo koŁ�ho Petera. "Kde je te�? Douf�m, śe je v poł�dku, jinak v�s pośenu k odpov�dnosti!"
"Vyl�kal jsem pt�Łka do franti�k�nsk�ho kl�tera a chytil do pasti."
"Jsem velmi r�d, śe v�s neopou�t� humor a dobr� n�lada, ale mus�m v�s upozornit, śe si zahr�v�te s ohn�m. Jestli v�s Peter F�bry pozn�, mus�te okamśit� opustit Pre�purk a vr�tit se na odlehlż F�z�r!"
"Pan hrab� m� zn� velmi dobłe uś n�kolik let, abych byl zcela upł�mnż. Jsme nesmiłiteln� nepł�tel� pr�v� kvłli Łachtick� pan�!"
"V tom pł�pad� se nikdo nesm� dozv�d�t, śe jste m� nav�t�vil! Jak jste se dostal do pal�ce?"
"BoŁn� brankou, urozenż pane, płes va�eho spolehliv�ho dvełn�ka. Nech�pu va�e obavy, vśdy� kaśd� stłetnut� s hrab�tem F�brym je vśdy nel�tostnżm z�pasem na śivot a na smrt. Jsem jeho śhlavn�"
KoŁ� Peter nedomluvil, protośe kdosi zaklepal na dvełe a bez vyzv�n� vstoupil.
"Poj� d�l, Belo!ł płiv�tal pł�choz�ho Juraj Thurzo. "Płisedni si k n�m a dobłe poslouchej!"
Palatinłv sekret�ł złstal v prvn� chv�li jako opałenż a s pohor�en�m civ�l na ob�van�ho milence Alśb�ty B�thoryov�. Kde se tu vzal? Vśdy� płece zn� jeho krvavou minulost, śzce spojenou se zloŁiny Łachtick� pan�. Jak mohl płijmout nebezpeŁn�ho vraha v pal�ci a hovołit s n�m beze sv�dkł?! Uś n�kolikr�t upozornil palatina, aby si s n�m ne�pinil ruce a vydal jej do rukou spravedlnosti. Zd� se, śe nedb� na jeho rady a znovu se zapletl s t�m zabij�kem! Sebev�domż pohled a hlubok� jizva pod pravżm okem prozrazuj�, śe koŁ� Peter uś d�vno upsal podlou du�i nejen Alśb�t� B�thoryov�, ale samotn�mu ��blu.

Samko Chrt płekroŁil dva nehybn� mnichy, kteł� zajist� nem�li nic spoleŁn�ho s łeholn�ky zdej��ho kl�tera. Vystoupil na chór a letmo nahl�dl do kaple. Nikde ani śiv� du�e. Cht�l se prot�hnout mezi varhany a mohutnżmi gotickżmi sloupy, aby se dostal na zvonici, kdyś vtom mu zkł�śil cestu vysokż mnich a s vytasenżm meŁem se na n�j vrhl.
"Kdo t� sem volal, ty vypasen� hovado?! Zkape�, ani pes po tob� ne�t�kne!"
"To se je�t� uvid�, pan�Łku!" obołil se na n�j Samko a duchapł�tomn� ho kopl pod koleno. Mnich załval bolest� a zhroutil se na vrzaj�c� podlahu. V śzk�m prostoru mezi sloupy a varhany se nemohl zachytit a płi p�du se probodl vlastn� zbran� tak ne��astn�, śe mu ostrż hrot meŁe hroziv� trŁel ze zad pod levou lopatkou.
"Lehk� pr�ce, lehk� smrt," povzdychl si Samko Chrt s ślevou, "ale ne pro takov�ho z�kełn�ho netvora!"
Shżbl se k n�mu a cht�l ho płevr�tit na bok, aby se mu pod�val do obliŁeje, ale vtom zaŁaly vyzv�n�t zvony. Zd�lo se mu, śe ho kdosi varuje, ale vz�p�t� vyzv�n�n� utichlo, jako kdyś utne. Nedłv�łiv� se rozhl�śel kolem a znovu se pod�val do pł�tm� kl�tern� svatyn�, jestli tam neŁ�h� dal�� vrah v h�bitu. Nebyl si niŁ�m jist, protośe v tomto stra�ideln�m kl�tełe se złejm� zabydlela cel� smeŁka nebezpeŁnżch hrdlołezł.
Marn� nap�nal zrak a sl�dil po tmavżch z�kout�ch svatyn�, nev�iml si niŁeho podezłel�ho. Uś uś cht�l vystoupit po toŁitżch dłev�nżch schodech na zvonici, kdyś vtom zaslechl pevn� kroky kdesi u vstupn�ch dveł� kostela. Sehnul se k probodnut�mu lotrovi a s n�mahou ho vysoukal na dłev�nou lavici u varhan. S odporem civ�l na zakrv�cenou hru� nezn�m�ho muśe v h�bitu, ale kroky se st�le płibliśovaly!
SkrŁil se za varhany a sevłel v ruce nabitou pistoli. Płekvapen� sledoval pł�choz�ho, jehoś tv�ł prozrazovala, śe nem� ani potuchy o łeholn�m śivot�. RozhołŁen� płistoupil k probodnut�mu a zatł�sl mu hlavou.
"Kdo ti to ud�lala, Melichare? Co se d�je v tomhle proklet�m kl�tełe?"
Samko Chrt zatajil dech a pozoroval kaśdż pohyb. Nezn�mż zaklel, rozhl�dl se a s n�mahou zvedl mrtv�ho druha. Płehodil ho płes rameno a zam�łil ke schodłm, po nichś płed chv�li płi�el. Ruce a nohy probodnut�ho muśe bezvl�dn� visely a hroziv� se houpaly ze strany na stranu.
"Daleko nedojde�, obludo!" załval mu kdosi za z�dy. "Uś ti odzvonili!"
Płekvapenż chlap v sutan� se ohl�dl, ale v tom okamśiku zabur�cel vżstłel. Ve svatyni to zadun�lo jako płi boułce, nezn�mż naposledy vykłikl a bezmocn� rozhodil rukama. Padl na strm� schody a s lomozem se skut�lel dolł spoleŁn� s probodnutżm spoleŁn�kem.
Samko se trpce usm�l, chv�li poslouchal, jestli nepłib�hnou mni�i, ale v�ude vl�dlo napjat� ticho. Zd�lo se mu, jako by zaslechl vzd�len� pol�n� sv�ho p�na, ale urŁit� to byl jen płelud. Anebo sly�� hlasy ze z�hrob�? Płi t� my�lence se zachv�l a vyd�en� se pokłiśoval. Pevn� se chytil dłev�n�ho z�bradl� a zaŁal stoupat po toŁitżch schodech na zvonici.

"Nem�m z�jem na n�siln� smrti toho Łachtick�ho �picla, ale v kaśd�m pł�pad� si płeji, aby se mi nad�le nepletl pod nohy!"
"I to v�m mohu sl�bit, velkomośnż pane. Mohu ho na n�kolik m�s�cł odklidit z cesty, aby nemałil va�e pl�ny a nevyzradil"
"To je absurdn� płedstava, Juraji!" nenechal koŁ�ho Petera domluvit Belo RadenoviŁ, kterż s odporem poslouchal, sed� s n�m a palatinem u stolu. "Peter F�bry nen� padlż na hlavu a velmi lehce najde souvislost mezi svżm śnosem do kl�tera a tebou. Potom uś se ho nezbav� a zaśaluje t� u panovn�ka."
"Jsi pł�li� opatrnż, Belo. ProŁ m� strach z na�eho śhlavn�ho nepł�tele?"
"Ob�v�m se o tebe a o tvou Łest. Nem�m ani nejmen�� strach ze lstiv�ho hrab�te. Nezapom�nej v�ak, śe m� hodn� spojencł, kteł� t� vżslovn� nen�vid�, a ti t� mohou śpln� zniŁit!"
"I my m�me pł�tele a spojence. Jeden z nejspolehliv�j��ch tu sed� s n�mi. Hrab� F�bry potłebuje poł�dnou lekci! Samozłejm� bez n�sledkł na zdrav�, jinak st�hnu ochrannou ruku, kterou drś�m na v�mi a ubohou Alśb�tou B�thoryovou."
"Ud�l�m v�echno, aby na va�i urozenost nepadl ani st�n podezłen�," chladn� se usm�l koŁ� Peter a vyzżvav� pohl�dl na zachmułen�ho sekret�łe. "Je pravda, śe pan hrab� m� spolehliv� ochr�nce, ale ani to mu nepomłśe, protośe ho nenajdou!"
"Kam jste ho ukryl?" zeptal se Belo RadenoviŁ odm�łen�.
"Do franti�k�nsk�ho kl�tera," płiznal kump�n Łachtick� pan�.
"Ru��te posv�tnż klid chudżch franti�k�nł! V�te, co to znamen�? Mohou si na v�s st�śovat pł�mo u nejjasn�j��ho kr�le!"
"To je nesmysl, Belo! Ctihodn� łeholn�ci ani netu��, kdo stoj� za śnosem Petera F�bryho. Tento muś je pł�li� opatrnż, aby se prozradil, je to tak?"
"Pravdaśe, urozenż pane," płikżvl koŁ� Peter pohotov�, "m�m mezi mnichy sv� �picly. Pohybujeme se po kl�tełe v mni�skżch h�bitech a nikoho ani ve snu nenapadne, śe"
"Nebyl bych si tak jistż!" skoŁil mu zlostn� do łeŁi palatinłv sekret�ł. "Je to velmi nebezpeŁn� hra, zejm�na pokud jde o F�bryho. Co kdyś v�m z kl�tera uteŁe? Vy jste zde v pal�ci - a on?!"
"Vis� hlavou dolł v kl�tern� zvonici. Sebemen�� pohyb ho vyzrad�, protośe zvony zaŁnou vyzv�n�t. M�m tam spolehliv� lidi, kteł� ho hl�daj� jako oko v hlav�."
"To je vynikaj�c� n�pad!" zvolal Thurzo a vyŁ�tav� pohl�dl na roztrpŁen�ho RadenoviŁe. "Takovż Łertovskż kousek si hrab� F�bry zaslouś�, ale te� uś v�śn�. Jak se dał� na�emu kardin�lu Forg�chovi?"
"Klidn� si hov� na �erven�m Kameni a douf�m, śe mu nic nechyb�!"
"Cht�l bych ho vid�t na vlastn� oŁi!" rozesm�l se palatin. "Jste v�emi mastmi mazanż, Petere. Jestli nezklamete mou dłv�ru, vezmu v�s do svżch sluśeb! Je v�ak tłeba vyrazit na �ervenż K�men a propustit ho, aby n�m nenad�lal zbyteŁn� nepł�jemnosti."
"Ob�v�m se, śe kardin�l Forg�ch se bude patłiŁn� revan�ovat, Juraji! Z nehor�zn�ho śnosu vyvod� skand�ln� dłsledky. Je puntiŁk�łsky dłslednż v rozŁilen� a z�sadovż, nespokoj� se s nesmyslnżmi dłvody, kter�"
"Dnes se s tebou ned� rozumn� mluvit, Belo!" vybuchl najednou palatin Thurzo a bouchl p�st� do stolu. "Neust�le zpochyb�uje� m� z�m�ry a slova na�eho spojence. Nech�pe�, o co jde?!"
"Pohybuje� se na velmi tenk�m led�!" oponoval mu Belo RadenoviŁ klidn�, nebo� znal jeho vżbu�nou povahu. "Płed p�r dny si dal un�st Fra�a Forg�che a dnes Petera F�bryho! Nezach�z� pł�li� daleko?"
Palatin se v prvn� chv�li zarazil. Pod�val se nech�pav� na sv�ho dłv�rn�ka a podivoval se nad jeho neoblomnost�. Byl si jist, śe n�co proti tomu zjizven�mu dobrodruhovi m�, ale neum�l si vysv�tlit, kde se v n�m bere ta odvaha vzdorovat i za cenu konfliktu.
"Jen si vzpome�, Belo, kam aś za�el Peter F�bry v boji proti Alśb�t� B�thoryov�! Kolik nepł�jemnost�, osoŁov�n� a śtokł płed samotnżm panovn�kem vłŁi n�m podnikl! ProŁ ho chce� chr�nit pr�v� te�, kdyś ho m�me v rukou a młśeme si s n�m vyrovnat śŁty?"

Hrab� F�bry vykłikl bolest� a chytil si hlavu do dlan�. M�l pocit, śe mu praskne, proto se pokusil o zoufalż pohyb. Vz�p�t� se z posledn�ch sil vymr�til k provazłm a zachytil se za n� rukama. Zvony se rozhoupaly. Jejich pronikavż zvuk se mu zavrtal aś do mozku.
Podałilo se mu v�ak uchopit siln� lana, kter� sv�rala nohy v pevn� smyŁce nad kotn�ky. Bylo to velmi nam�hav�, neprokrven�, strnul� śdy mu płsobily ostrou bolest. V hlav� mu huŁelo a v�echno se s n�m toŁilo. C�til, śe se dlouho neudrś� v napjat� poloze, ale snaśil se aspo� jednou rukou uvolnit provazy. Nem�l v�ak tolik s�ly a płi kaśd�m jeho pohybu se zvony pohnuly a dun�ly jako o soudn�m dnu.
Ob�val se, śe kaśdou chv�li vtrhne na zvonici nen�vid�nż kump�n Alśb�ty B�thoryov� anebo n�kterż z jeho zabij�kł. Cel� t�lo m�l napnut� jako na skłipci, ale necht�l se poddat rezignaci. Posb�ral posledn� s�ly a vzepłel se pevn� nohama a ruŁkoval po lan� vzhłru. Zvony pronikav� zahlaholily, ale podałilo se mu muŁivou polohu. Tiskl rozbolav�l� nohy k sob�, aby ho pohybliv� provazy zvonł neroztrhly v rozkroku. Drśel se jich zoufale a c�til, śe prudk� bolesti hlavy pozvolna ustupuj�.
Aś te� se mohl rozhl�dnout kolem sebe. Skromn� sv�tlo, pronikaj�c� malżmi ok�nky na dvou stran�ch zvonice a otvory nad sedlem zvonł, dopadalo na nevelk� dubov� dvełe, kterżmi ho sem płivlekli. Nic z toho si nepamatoval, ba ani to, jak ho pov�sili hlavou dolł a sm�li se jako smyslł zbaven�. Nam�hal si pam�, ale za nic na sv�t� si nedok�zal vzpomenout, jak se tam dostal. Nikdy v śivot� tam nebyl, ale najednou si uv�domil, śe takovou past mohl nastrojit jen ten zjizvenż d�mon. S hrłzou se rozpomn�l, śe se s n�m utkal v nerovn�m souboji na schodech kostela, ale d�l m�l okno. Co s n�m ti lotłi potom ud�lali?
Jemnou pavuŁinu my�lenek płeru�ilo zaskł�p�n� pantł. Kdosi pootevłel dvełe a potom se s vrz�n�m rozlet�ly. Podsaditż chlap s pistolemi v rukou se zastavil na prahu a orl�m zrakem płel�tl po m�stnosti. Peter F�bry ho poznal na prvn� pohled, i kdyś byl na vż�ku muśe nad jeho hlavou.
"U Łerta pandursk�ho! Jsi to ty, Samko?!"
"Zatracen�, co to s v�mi provedli, młj pane?!"
"Ani se neptej, kamar�de, a pomoz mi, a� se dostanu z t�ch provazł! Pov�sili m� hlavou dolł a nechali smrti napospas!"
"Nalet�li jsme tomu zjizven�mu lotrovi, pane hrab�. Vid�l jsem ho odch�zet z kl�tera a m�l jsem z pekla �t�st�, śe m� nevid�l!"
"Rychle odtud pryŁ! Spust�m se dolł a ty m� zachyt�, aby se zvony nerozhoupaly!"
Opatrn� se spustil, aby netrhl lany, kterżmi ho spoutali.
"Te� uś v�m, proŁ ty zvony vyzv�n�ly," usm�l se Samko Chrt, kdyś nośem rozłezal dłkladn� zauzlen� provazy na nohou sv�ho p�na. "Dostali n�s do pekeln� pasti, ale nebojte se, młj pane, uś jsem jich n�kolik poslal na onen sv�t!"
"Jsi spolehlivż chlap, Samko, znovu jsi mi zachr�nil śivot! Podrś m� na chv�li, m�m nohy strnul� jako starż kł�."
"V�echno bude zase v poł�dku. Vr�t� se v�m s�ly a nen�padn� odtud zmiz�me, neś se vr�t� ten ��bel."
"UrŁit�, Samko, pokud nen� pozd�. Ten hrdlołez Ł�h� na mou hlavu v�c neś smrt, ale my ho dostaneme dł�v!"

"Jsi zaslepenż nen�vist� vłŁi F�brymu a touha po pomst� ti śpln� zatemnila rozum! Dłv�łuje� tomuhle pochybn�mu kump�novi Łachtick� pan� jako mal� d�t�"
"Neur�śejte m� laskav�, pane sekret�łi!" ohradil se koŁ� Peter uraśen�. "Nebżt m�, Alśb�ta B�thoryov� by se z podzemn�ho v�zen� na �achtick�m hrad� nikdy nedostala!"
"Bez v�s by taky nepovraśdila tolik nevinnżch d�vŁat! Naj�mal jste je do sluśby a l�kal spoleŁn� s Ple�atou KoŁi�kou"
"Tak uś dost!" okłikl jej palatin, jehoś napjat� tv�ł nev�stila nic dobr�ho, a zprudka se postavil. "ProŁ jitł� star� r�ny, kter� uś nikdo nikdy nezacel�?"
"Krev nevinnżch ob�t� złstane na tvżch rukou, jestli spravedliv� nepotrest� zloŁince, kteł� ji prolili! Jeden z nich tu sed� s tebou u"
"Mysl�m, Belo, śe jsi dnes doŁista ztratil rozum!" skoŁil mu do łeŁi palatin. PłiskoŁil ke dveł�m jako rozzułenż lev, dokoł�n je otevłel a rudż zlost� rozk�zal: "Nech n�s o samot�, dokud neskonŁ�me!"
"Ani bych uś nemohl d�l poslouchat v� rozhovor, p�nov�!" usm�l se trpce RadenoviŁ, do�el ke dveł�m a vyŁ�tav� se pod�val na palatina. "Pustil jsi do pal�ce zmiji, Juraj, bu� opatrnż, nebo t� u�tkne!"
Vy�el na chodbu a potichu za sebou zavłel. Juraj Thurzo se za n�m pohor�en� d�val, ale po chv�li se otoŁil ke koŁ�mu Peterovi. Vżrazn� jizva, t�hnouc� se od kołene nosu aś k prav�mu oku, ho znepokojovala, ale byl płesv�dŁenż, śe se bez tohoto nenapraviteln�ho lotra neobejde.
"Co jste ud�lal m�mu sekret�łi, śe v�s tak nen�vid�?"
"M� ze m� t�śkou hlavu a nejrad�i by m� vid�l na �ibenici. Złejm� ho n�kdo po�tval proti mn� a Łachtick� pan�, ale nev�m kdo!"
"Vra�me se tam, kde jsme płestali, uś n�s nebude vyru�ovat!" Thurzo si sedl na śidli, płejel si rukou płes Łelo a zeptal se: "Jak se dohodneme? Na kolik dn� młśete internovat hrab�te F�bryho ve franti�k�nsk�m kl�tełe?"
"Na kolik si va�e velkomośnost bude pł�t. I na cel� tżdnu, kdyś bude tłeba"
"�ekn�me deset dn� a potom uvid�me. Nal�hav� je v�ak tłeba propustit kardin�la Forg�che ze zajet� na �erven�m Kameni. Ujmete se toho?"
"Jak o tom młśete pochybovat? Potłebuji k tomu jen tłi spolehliv� muśe a v� souhlas!"
"D�m napsat list, kterż płed�te hradn�mu p�novi, dostanete Łtyłi spolehliv� voj�ky a bohatou odm�nu!"
"K va�im sluśb�m, vzne�enż palatine!" łekl KoŁ� Peter, pokorn� sklonil hlavu a vstal od stolu. "Mohu se hned vydat na cestu!"
"Poj�te se mnou do j�delny, pojezte, popijte a j� se postar�m o ostatn�. Hrab� F�bry v�m neuteŁe? Je jako had, proklouzne i"
"Tentokr�t se mu to nepodał�!" płeru�il ho kump�n Łachtick� pan� neomalen�. "Je v pasti a nem� nejmen�� nad�ji na śt�k. Jestli si va�e jasnost płeje, młśeme se za n�m vydat spolu!"
"Dłv�łuji v�m, protośe jste je�t� nikdy neselhal. Kdyś se vr�t�te z �erven�ho Kamene a uhl�d�te hrab�te F�bryho v izolaci u franti�k�nł podle dohody, vezmu v�s do svżch sluśeb!"

Peter F�bry a Samko Chrt sch�zeli jako dva st�ny ze zvonice franti�k�nsk�ho kl�tera, Ł�haj�ce na kaśdż, i ten nejmen�� pohyb. Zastavili se na chóru a hrab� vyhl�dl zpoza kamenn� obruby vedle varhan do �era kostela. Bylo mu podezłel�, śe tu nebyl ani jedinż łeholn�k, jen nad svatost�nkem praskala hoł�c� lampa.
"D�vejte si pozor, młj pane," po�eptal Samko Chrt F�brymu, "Tadyna schodech naraz�me na n�kolik hrdlołezł!"
"Zatracen�, vśdy� to jsou franti�k�ni! A tamhle ten je prop�chnutż skrz naskrz jako div� svin�!"
"To jsou najat� vrahov�, kteł� m� cht�li odd�lat, tak jsem je poslal"
"A toho vysok�ho jsem srazil na zem j�," płeru�il ho hrab�, ukazuje na nehybn�ho lotra v h�bitu, "kdyś jsem se koulel po schodech, abych unikl kump�novi Łachtick� pan�! Poj�me odtud, Samko, dokud nen� pozd�!"
"Chud�ci mni�i. Jestli je tu takhle najdou, nebude jim dobłe."
"Ani v�m nebude dobłe! Je�t� jste nezv�t�zili, pt�Łkov�!" ozval se nezn�mż hlas zpoza sloupu u schodł. "Odho� pistolky, ty vypasenż prase, a zvedni ruce nad hlavu!"
Samko Chrt vykulil oŁi na urostl�ho mnicha, kterż chytil zezadu obratn� jednou rukou hrab�te pod krkem a druhou na n�j nam�łil nabitou pistol�. Hrab� F�bry ledva lapal po dechu, protośe ho nezn�mż muś zaŁal �krtit.
"Jak ses dostal ze zvonice, ty panskej vydłiduchu?!" obołil se na hrab�te mnich a je�t� pevn�ji mu sevłel hrdlo. "A kdo poslal na onen sv�t na�e bratry łeholn�ky?"
"Jak� bratry łeholn�ky, ty hovado v sutan�!" vykłikl Samko Cher a v okamśen� vytasil meŁ, kterżm ho cht�l probodnout. "J� ti uk�śu vypasenż prase, płjde� za"
Nestihl domluvit, protośe v t� chv�li vy�lehl z hlavn� pistole �edomodrż plamen a zarachotil vżstłel. Samko rozpł�hl ruce a na hrudi pod rozepnutżm kośichem se vz�p�t� objevila krvav� skvrna. Podlomily se mu kolena a z posledn�ch sil za��tral rukama, aby se n�Łeho zachytil. Hrab� zd�en� vykłikl a cht�l ho zachr�nit, ale nem�l s�lu. Samko Chrt bezvl�dn� klesl k zemi dolł obliŁejem a złstal nehybn� leśet.
"ProŁ jsi to ud�lal?!" vysoukal ze sebe zlomenżm hlasem Peter F�bry. "Rad�i jsi m�l poslat na onen m�"
"Jen si o to koleduj, pra�ivej panskej pse!" skoŁil mu do łeŁi bezcitnż vrah v h�bitu. "StaŁ� jedin� slovo a płjde� za n�m!"
"Kdo jsi, Łlov�k, mnich nebo ��bel?" zachrŁel F�bry, protośe sevłen� je�t� zes�lilo. "Kde je ten hrdlołez s jizvou pod okem?"
"Takhle se o m�m p�novi vyjadłovat nebude�!" pohrozil mu ten lump, odhodil pistoli na zem a płilośil mu na krk ostrż hrot meŁe. "Je�t� jedno takov� slovo a podł�znu ti krk!"
Hrab� strnul hrłzou. C�til, jak se mu krev val� do sp�nkł a srdce bije na poplach, protośe ten satan jej nemilosrdn� �krtil. Zoufale hled�l na odv�śn�ho Samka, kterż mu tolikr�t zachr�nil śivot a nikdy se nezalekl ś�dn�ho nebezpeŁ�. Te� tu leśel vedle najatżch zabij�kł, kter� s�m poslal na onen sv�t. Hrab� by nejrad�ji vlastn�ma rukama skoncoval s t�m netvorem v mni�sk�m h�bitu, ale nem�l nejmen�� �anci.
"To uś by staŁilo, ty netvore!" usly�el najednou zn�mż hlas. "Odho� meŁ a pus� urozen�ho p�na, nebo ti rozstł�l�m makovici!"
Ve dveł�ch kostela, p�r krokł płed nimi, st�l obrovitż p�sał ��rskż a m�łil dv�ma pistolemi na bezcitn�ho vraha. Vedle n�j doktor Sebasti�n, v kaśd� ruce sv�raje nabitou zbra�. Civ�li na sv�ho bezmocn�ho p�na, kter�mu m�lem vypadly oŁi z dłlkł, kdyś je uvid�l.
"Ani se nehn�te, nebo ho podł�znu jako divou svini!"
"Rad�m ti dobłe a naposledy, ty Łertovo kopyto!" obołil se na n�j p�sał a varovn� zatoŁil pistolemi. "Pus� m�ho p�na, jinak �patn� dopadne�!"
"Odho�te zbran�, vy lotłi, nebo bude velkomośnż pan hrab� jinak zp�vat!"
Płitiskl hrab�ti hrot meŁe pod bradu, jako by ho cht�l uś uś probodnout. Peter F�bry vykłikl v�c ze strachu neś bolest� a cht�l varovat sv� nejv�rn�j��, aby poslechli, ale uś to nestihl. Znenad�n� zadun�ly smrt�c� vżstłely a mohutn� ozv�na zaplnila svatyni kostela jako hromobit�. Z�kełnż netvor v h�bitu rozpł�hl ruce a vraśednż meŁ vylet�l velkżm obloukem nad jejich hlavy. Vz�p�t� se svalil na znak s rozstł�lenou hlavou. Ruka, v n�ś drśel meŁ, krv�cela, zasaśen� dobłe m�łenżmi stłelami.
Hrab� om�men� civ�l nejdł�ve na zkrvaven�ho zlosyna, potom na p�sałe a doktora Sebasti�na. Jejich duchapł�tomnost a chladnokrevn�, mistrn� m�łen� vżstłely mu zachr�nily śivot! Cht�l se k nim v n�valu radosti vrhnout a obejmout je, ale zrak mu padl na nehybn�ho Samka Chrta, s n�mś prośil tolik dramatickżch okamśikł.
"Mus�me ho zachr�nit, Sebasti�ne!" zvolal s pohnut�m v hlase a poklekl k n�mu. "Cht�l m� br�nit, ale ten zloduch jej zas�hl do prsou!"
Płevr�til na z�da robustn� t�lo bżval�ho pandursk�ho kapit�na z Temat�na a zhrozen� hled�l do jeho �iroce rozevłenżch oŁ�. Doktor Sebasti�n k n�mu płistoupil, rozhalil hu�atż kośich a płilośil ucho na zran�nou hru�. Chv�li poslouchal a pravou rukou se dotkl sp�nku.
"A� je mu Błh milostivż!" prohl�sil zlomenżm hlasem, kterż vyjadłoval dojet� a nekoneŁnou bezmocnost stateŁn�ho pł�tele.
"Jen ty mu młśe� pomoci! Nesm� zemł�t, vśdy� mi zachr�nil"
"Tomu uś nepomłśe nikdo, jeho odv�śn� srdce navśdy dotlouklo. Z�kełnż vżstłel zas�hl pl�ce a srdce, n� pł�tel byl okamśit� mrtvż"
"To nemłśe bżt pravda! Młj hrdinnż zachr�nce, na śivot a na smrt oddanż Samko Chrt, d�ky kter�mu jsem se płed tłemi lety dostal z F�z�ru, je mrtvż!"
Peter F�bry nedok�zal ovl�dnout dojet� a oŁi mu zalily upł�mn� slzy bolesti a smutku. Roztłesenżma rukama pohladil Samka po Łele a zatlaŁil mu do�iroka otevłen� oŁi. Bezradn� na n�j civ�l a ln�nżm kapesn�kem se ut�ral oŁi. Kdyś to vid�l Pavel ��rskż, odvr�til pohled, popo�el n�kolik krokł k olt�łi a klekl si na kolena płed velkżm kł�śem.
Samko byl spolehlivż chlap a vynikaj�c� pł�tel," ozval se smutn� doktor Sebasti�n, kterż se rovn�ś nemohl ubr�nit slz�m. "Do smrti si budu vyŁ�tat, śe jsme nepłi�li dł�v, mośn� bychom"
"Nemohli jste tu�it, do jak� pasti jsem se dostal!" nenechal ho domluvit zdrcenż F�bry. "Vid� ty zabij�ky? V�t�inu z nich poslal na onen sv�t pr�v� Samko, aby se dostal na zvonici, kde m� koŁ� Peter uv�zal hlavou dolł na lana zvonł!"
"Rad�i jste tam m�l złstat, urozenż pane hrab�!" promluvil s neskrżvanżm rozhołŁen�m gvardi�n. "Anebo jste vłbec nem�l płekroŁit pr�h na�eho kl�tera!"
Peter F�bry se vylekal. NeŁekal takovż zvrat, ale staŁil mu jedinż pohled na zachmułenou tv�ł płedstaven�ho a hned v�d�l, śe neśertuje. V oŁ�ch mu hołel spravedlivż hn�v a hrab� byl płesv�dŁenż, śe se ned� niŁ�m obalamutit. Gvardi�n uśasle z�ral na mrtv� t�la mnichł a s n�mou vżŁitkou upłel zrak na F�bryho.
"To byla kardin�ln� chyba, ctihodnż otŁe," płizn�val hrab� zahanben�, n�hle se v�ak postavil a ironicky dodal: "Nepłi�el jsem s�m od sebe. Tento lotr ve franti�k�nsk�m h�bitu pro m� płi�el, śe prż se mnou chcete okamśit� hovołit!"
Uk�zal na zkrvaven�ho hrdlołeza, kterż leśel na schodech vedouc�ch na chór.
"To je bohapust� leś, vzne�enż pane!" protestoval gvardi�n s neskrżvanżm hn�vem v oŁ�ch. "Nezn�m toho Łlov�ka a nikdy jsem jej nevid�l!"
"A kdo otevłel br�nu kl�tera t�mto zabij�kłm v mni�skżch h�bitech?!" rozhołŁoval se Peter F�bry a płel�tl pohledem po bezduchżch t�lech. "V�te, pro koho pracuj� a kdo je jejich vłdce?!"
"Vypro�uji si ten arogantn� tón, pane hrab�! Kdybych neznal va�i dlouhodobou snahu o potrest�n� ukrutn� Alśb�ty B�thoryov�, nev�łil bych v�m ani slovo!"
"Ta bestie na�la płed p�r dny śtoŁi�t� pr�v� ve va�em kl�tełe, va�e ctihodnosti. Nechcete m� douf�m płesv�dŁit, śe o tom nic nev�te!"
"Dovedl ji sem płece kr�lovskż zplnomocn�nec, kterż se prok�zal zapeŁet�nżm listem od panovn�ka. Podle jeho slov ji m�li za n�kolik dn� postavit płed soudn� tribun�l zde v Pre�purku a do t� doby"
"Ten kr�lovskż zplnomocn�nec byl koŁ� Peter!" skoŁil mu do łeŁi poboułenż Pavel ��rskż. "Je to ��bel v lidsk� kłśi s jizvou pod pravżm okem, kterż m� na sv�dom� stovky nevinnżch d�vek!"
"A kdo je tenhle tlustż chlap s krv� na prsou?" odsekl gvardi�n roztrpŁen�, hled� na nehybn�ho Samka Chrta.
"Ten Łlov�k mi n�kolikr�t zachr�nil śivot a nakonec ho zavraśdil tenhle d�mon s rozstł�lenou hlavou! Kdybyste byl płi�el dł�ve, mohl jste bżt sv�dkem"
"Toto je posv�tn� m�sto, milż hrab�. Nechci bżt uś nikdy sv�dkem n�sil� a nen�visti, kter� jste zde rozpoutali! Kdo vyzv�n�l płed chv�l� na zvonici jako pominutż?!"
"Płizn�v�m kaj�cn�, śe jsem to byl j�. Kump�n Łachtick� pan�, kterż v�s obalamutil, vyd�vaje se za kr�lova zplnomocn�nce, m� pov�sil hlavou dolł na zvony a Samko m� zachr�nil."
"To m� upł�mn� mrz�, p�nov�. Ani ve snu m� nenapadlo, śe pr�v� v na�em kl�tełe se odehraje tragedie lidsk� nen�visti."
"I m� hryśe sv�dom� płi pohledu na mrtv� t�la, kter� tu zanechal n� pł�tel Samko. Br�nil se v�ak stateŁn� płed najatżmi vrahy, a proto v�s pros�m, ctihodnż otŁe, pochovejte jej jako skuteŁn�ho hrdinu!"
"Płipou�t�m, śe se stal ob�t� bezcitnżch zabij�kł a br�nil svłj i v� śivot. Odslouś�me za n�ho z�du�n� m�i a pochov�me jej, jak se patł�. Byl ł�mskokatolick�ho vyzn�n�?"
"No luter�n rozhodn� nebyl, dłstojnż pane!" odv�til za F�bryho Pavel ��rskż, kterż r�d płeh�n�l. "Byl velmi horlivż ve v�łe, nech� je mu Błh milostivż."
"M�te vżjimeŁn� siln� ochr�nce, pane hrab�. Co ale ud�l�me s t�mi lotry v mni�skżch h�bitech?"
"Pochovejte je n�kde u zdi kl�tera, bohat� se v�m odm�n�m. Podpoł�m v� kl�ter, abyste mohli dłstojn�ji ś�t a oslavovat v�emohouc�ho Boha," poradil si hrab� a s�hl za p�sałłv opasek. P�sałe skoro trefil �lak, kdyś vid�l, śe mu jeho p�n vzal m�ec zlatżch duk�tł a podal ho płedstaven�mu kl�tera. "Tady je z�vdavek, dal�� pen�ze v�m po�lu pozd�ji."
"Deo gratias, velkomośnż pane. Zał�d�m v�echno podle va�ich slov!"
"Ztratili jsme hodn� Łasu, ale płece jen je�t� jedna ot�zka. Nejsou v kl�tełe dv� uboh�, tżran� d�vŁata, kter� tu nechal ten hrdlołez?"
"Nev�m, o Łem mluv�te, pane hrab�, doprovod�m v�s k br�n�."
"Sbohem, ctihodnż pane. Myslete v modlitb� na m� a m� v�rn�, kter� mi sv�łil Błh. A tomu vrahovi nikdy v�c neotv�rejte!"

Kr�lovskż posel?

"Tudy cesta nevede, urozenż pane. Mus�me jet na Velk� Kostolany a Trnavu, ne na Pie��any!"
"Slouś� ti ke cti, śe se tak dobłe vyzn� v ciz�ch chot�rech, Tom�i," odpov�d�l s li��ckżm śsm�vem �tefan P�lffy. "Bu� klidnż, tvłj p�n v�, kam m� nam�łeno."
"Myslel jsem, śe jedeme pł�mou cestou na �ervenż K�men, protośe va�e urozen� pan� matka uś n�s netrp�liv� oŁek�v�. Jestli se chcete vyhł�t v l�Łivżch pie��anskżch pramenech"
"To je vynikaj�c� n�pad, ale nechci se zdrśovat v horkżch zł�dlech, protośe bych se r�d dostal na tamhle ten pochmurnż hrad je�t� za sv�tla."
Uk�zal na zasn�śenż Temat�n, vyp�naj�c� se vysoko nad zamrzlżm V�hem. Jeho poboŁn�k nech�pav� hled�l na impozantn� hrad uprostłed hlubokżch lesł a udiven� pokrŁil rameny. I ostatn� hajduci, kteł� prov�zeli sv�ho p�na, płekvapen� otevłeli śsta, protośe stavba, koupaj�c� se v z�plav� sluneŁn�ch paprskł, se jim zd�la nedostupn� jako orl� hn�zdo.
"Nikdy dł�v jste tam nebyl, młj pane! Vśdy� je to nedobytn� pevnost a cesta płes zalesn�n� kopce bude velmi nam�hav�."
"Pr�v� proto se tam mus�me dostat za kaśdou cenu, Tom�i!" Je n�dhernż den a ten hrad m� pł�mo fascinuje. Objedeme Pie��any a zam�ł�me płes V�h pł�mo na Lśku. Odtamtud uś nen� na Temat�n daleko."
"kdybyste to byl łekl Łachtick�mu kastel�novi, dal by n�m k dispozici sv� spolehliv� muśe a ti by n�s"
"Kastel�n je hodnż Łlov�k, ale nemus� v�d�t o v�em. Porad�me si i bez jeho pomoci. Tak tedy popośe�te kon�!"

Zasn�śen� vrcholky Malżch Karpat, vyp�naj�c� se z�padn� od Modry, majest�tn� hled�ly do środn�ho śdol�, protkan�ho vinicemi. ZurŁ�c� bystłina u cesty vedouc� na �ervenż K�men se tłpytila v paprsc�ch slunce.
Tłi jezdci, zahalen� v dlouhżch teplżch kab�tech, se �piŁatżmi klobouky na hlav�ch, cv�lali jako v�tr, zanech�vaj�ce za sebou zv�łenż sn�h. Kdyś odj�śd�li z Modry, na v�śi kostela odb�jely dv� hodiny po poledni. Jejich vłdce s jizvou pod pravżm okem znenad�n� zpomalil, pohladil kon� po omrzl� hł�v� a zvolal:
"Za chv�li jsme u c�le, odpoŁ�vat budeme aś na hrad�!"
Sotva domluvil, z nedalek�ho lesa se jako pł�val vył�tili Łtyłi nezn�m� chlapi na kon�ch. Hnali se cvalem pł�mo na n� a zd�lo se, śe je roznesou na kopytech, kdyś vtom chlap s jizvou pod okem neŁekan� nam�łil pistoli a zm�Łkl spou��. Zahłm�l vżstłel a jeden z dobrodruhł s vżkłikem zoufalstv� rozhodil rukama. Vylet�l ze sedla a svalil se jako pod�atż strom do sn�hu.
"Ty smradlav� svin�!" załval vłdce zabij�kł a vytasil meŁ. Vrhl se na zjizven�ho muśe, ale ten okamśit� znovu vystłelil. Hroziv� ozv�na se rozl�hala po okoln�ch les�ch a chlap s meŁem bezvl�dn� klesl k zemi. Spla�enż kł� odcv�lal do lesa.
Dal�� dva zabij�ci nacviŁenżm pohybem srazili chlapa s jizvou pod okem a jeho spoleŁn�ka na zem. Zastavili kon�, vrhli se na n�, strhla se neśprosn� bitva. Tłet� z jezdcł jim posp�chal na pomoc, ale jeden z hrdlołezł ho obratn� probodl meŁem. Smrtelnż chrapot a vytłe�t�n� oŁi prozrazovaly, śe se louŁ� se śivotem.
"Je�t� jsme neskonŁili, vy nuly!" załval koŁ� Peter a vz�p�t� zasadil smrt�c� śder jednomu z neŁekanżch śtoŁn�kł. VyskoŁil ze zem� a zezadu probodl kr�tkżm meŁem n�siln�ka, kterż �krtil jeho druha. Ten padl na znak a jeho tepl� krev se rozp�jela na sn�hu.
"Uś jsem myslel, śe je se mnou amen!" st�śoval si ten, kter�ho srazili z kon�. "Kde se tu vzali, ti zloduchov�?"
"Padli jsme jim rovnou do r�ny," odpov�d�l koŁ� Peter strnule a hled�l na d�lo zk�zy. Tłi nezn�m� muśi leśeli v kaluś�ch krve a jeho nejlep�� spoleŁn�k vedle nich. Neklidn� kon� frkali opod�l, rozrżvaj�ce kopyty sn�h.
"Kon� vezmeme s sebou na �ervenż K�men. Je�t� jsme vyv�zli docela dobłe. Takovżch zbojn�kł se potuluje po kraji spousta. Poje�me odtud, neś se uk�śou ostatn�!"

"Nebude lep��, kdyś cestu na TopolŁianskż hrad odloś�te na z�tra? Dny jsou kr�tk� a lesy pln� zbojn�kł."
"Podobn� z�leśitosti nesnesou ani nejmen�� odklad, Imrichu. Z�tra naveŁer se vr�t�m. D�vej dobrż pozor na mou manśelku, aby neul�tla jako svatoj�nsk� mu�ka!"
"Bu�te klidnż, urozenż pane, bez m�ho v�dom� se z pal�ce ani nehne."
"Jsi spolehlivż muś, Imrichu," usm�l se Stanislav Thurzo, "s tebou je hrad skuteŁn� v bezpeŁ�. Aś t� panovn�k odvol� do V�dn�, nebudu si jistż, jestli hrad nepłepadnou zbojn�ci."
"M�te tu je�t� dost stateŁnżch a udatnżch voj�kł, pane," oponoval mu Imrich BeŁ�dy, kapit�n hradn� pos�dky na Temat�n�. Vytasil �avli a zvedl ruku na pozdrav. Hradn� p�n spokojen� płikżvl a naposledy płel�tl oŁima po n�dvoł�. Starż kapr�l otevłel dokoł�n vstupn� br�nu, postavil se do pozoru a prłvod se dal do pohybu. Mladż des�tn�k, kter�ho si Thurzo velmi obl�bil, se hrd� nesl v sedle vepłedu a za n�m je�t� płl tuctu voj�kł.
Stanislav Thurzo sotva tu�il, śe je Anna Rosina pozoruje za oknem honosn�ho pokoje, kterż se stal jej�m doŁasnżm v�zen�m. Kdyś vid�la sebev�domż śsm�v na tv�łi nen�vid�n�ho kapit�na, vzkyp�la v n� śluŁ. Nesly�ela, co mu jej� bezcitnż manśel płikazoval, ale byla si jist�, śe ji m� v hrsti. Hled�la za nimi, dokud se hradn� br�na znovu nezavłela a kapit�n s kapr�lem neve�li n�zkżmi dvełmi do str�śn� v�śe.
Zmoc�ovala se j� zułivost, protośe si aś te� uv�domila, śe je po dlouhżch m�s�c�ch znovu vydan� napospas neśprosn�mu manśelovi! Nechala se obalamutit a on j� nasliboval hory doly, kdyś ji cht�l płed dv�ma dny odv�zt z �achtick�ho hradu. Byla to jen nechutn� komedie, nebo se do n� znovu zamiloval tak romanticky jako kdysi, kdyś ji nosil na rukou a oddan� miloval?
Tr�pila se nesmyslnżmi śvahami a smutn� hled�la na zavłenou hradn� br�nu, kter� se pro ni stala symbolem prohry. Ach bośe, proŁ ji zradil jej� zachr�nce a nejv�rn�j�� milenec Samko Chrt? Bez mrknut� oka odjel s proklatżm hrab�tem F�brym a ji vydal zvłli arogantn�ho Łachtick�ho kastel�na.
Po dlouh� chv�li zaslechla t�hlż zvuk polnice, dol�haj�c� k n� płes siln� zdi. Uvid�la płekvapen�ho kapit�na, kterż spoleŁn� s kapr�lem a tłemi voj�ky vyb�hl ze str�śnice a posp�chal k br�n�. Neś ji staŁili otevł�t, zvuk polnice se znovu rozl�hal po hradn�ch n�dvoł�ch.
Zv�dav� natahovala krk, a kdyś uvid�la �est nezn�mżch hajdukł v Łele s t�m �vih�kem z �erven�ho Kamene, strnula. Kde se tu bere? Kdo ho sem poslal? Snad Stanislav Thurzo, nebo dokonce neśprosnż kastel�n �achtick�ho hradu?
Hrdlo j� sevłela śzkost, na Łele vystoupil studenż pot a hlavou probleskla stra�n� płedtucha. Jej� bezcitnż manśel ji dostal do pasti! Odjel z Temat�na a je�t� płedt�m se tajn� domluvil s kastel�nem, śe ji znovu uv�zn� na �achtick�m hrad�! Ten v�troplach z �erven�ho Kamene pro ni płijel, aby m�l Stanislav Thurzo Łist� ruce.

Rud� Łerv�nky zapadaj�c�ho slunce osv�tlovaly �ervenż K�men, kdyś kdosi hlasit� zabouchal na hradn� br�nu. Jeden ze str�śnżch se vyklonil z pozorovatelny z�padn� ba�ty a uvid�l nezn�m� jezdce. Kdyś v�ak u nich zahl�dl Łtyłi voln� kon�, frkaj�c� neklidn� na v�echny strany, zarazil se.
"Odkud jedete a koho hled�te?"
"Velkomośnou pan� hrab�nku P�lffyovou, vezeme j� sp�nż list od na�eho nejjasn�j��ho panovn�ka!"
"Tedy kr�lovskż posel? Co ti neosedlan� kon� a tamten muś?"
"Cestou n�s płepadli, bylo n�m l�to nechat kon� vlkłm."
"Spr�vn� łeŁ, vran�ci jsou vz�cn�. PoŁkejte chv�li, jdu pro ni!"
KoŁ� Peter se u�kl�bl a spokojen� si zamnul ruce. SeskoŁil z kon� a zahled�l se do hlubok�ho lesy porostl�ho śdol�, na jehoś dn� se krŁilo p�r poddanskżch usedlost�. Byly zavalen� sn�hem, jen z kom�nł stoupaly obl�Łky dżmu. St�ny se viditeln� prodluśovaly, ale najednou se br�na otevłela a hajduk z pozorovatelny jim łekl:
"Poj�te dovnitł, urozen� pan� v�s netrp�liv� oŁek�v�."
"To r�d sly��m! M�m dopis i pro Jeho Eminenci kardin�la Forg�che. Douf�m, śe se mu dobłe dał� od t� doby, co"
"UrŁit� mnohem l�p neś tob�, ty pra�ivej pse!" ozval se za n�m nezn�mż hlas a vz�p�t� jej kdosi udełil do hlavy. "Uś ti nepomłśe ani Łachtick� pan�!"
Zajiskłilo se mu płed oŁima, zapot�cel se a ztratil rovnov�hu. Vysokż chlap ho zezadu zachytil, nat�hl mu na hlavu pytel a druhż ho nel�tostn� spoutal silnżm łet�zem. Jeho kump�n, kterż drśel za uzdu osedlan� kon�, se vrhl na hajduky, ale v polo�eru klenut� br�ny se mihly dva dlouh� st�ny a zne�kodnily ho. Jeden mu dal r�nu p�st� do obliŁeje, druhż mu nat�hl pytel na hlavu a sv�zal ho łet�zem jako snop.
"A płjdete p�kn� do klece, lotłi prohnan�!" vyhrośoval mu ten z pozorovatelny a pod�val se na kapit�na hajdukł. "My v�s nauŁ�me, zaŁ je toho loket!"
"Okamśit� n�s pus�te! Jedeme z V�dn� a neseme dłleśitż"
"�ekni to je�t� jednou a rozml�t�m ti hubu, ty svin�!" vykłikl kapit�n, chytil łet�z a strkal zajatce płed sebou na n�dvoł�. "Jednou uś jsme ti nalet�li, ale dnes jsi uv�zl v s�ti!"
"Okamśit� mi uvoln�te łet�zy a zave�te m� k osv�cen� pan� hradu!" zułil koŁ� Peter, skł�paje bezmocn� zuby. "Jsem posel Jeho kr�lovsk�ho VeliŁenstva a mus�m s n� mluvit!"
"Co to m� znamenat, pane kapit�ne?" zaslechl n�hle zn�mż hlas vdovy po Mikul�ovi. "Komu patł� ten panovaŁnż hlas? Chci vid�t jeho tv�ł! Jestli je to opravdu kr�lovskż posel"
"Odpus�te, milostiv�, nenechal ji domluvit velitel hajdukł, "ale je to ob�vanż kump�n Łachtick� pan�, kterż ned�vno unesl nejdłstojn�j��ho pana kardin�la Forg�che!"
Marie Magdal�na P�lffyov�, k n�ś v�ichni chovali śctu a respekt, vy�la vstł�c hajdukłm a rukou si płidrśovala vysokż l�mec kośichu. Kdyś usly�ela o Alśb�t� B�thoryov�, rysy pł�sn� tv�łe j� je�t� v�c ztvrdly a pronikavżm pohledem naznaŁila kapit�novi, aby jednal. Ten bez jedin�ho slova rozł�zl kr�tkżm meŁem �vy pytloviny a płet�hl ji na ramena zjizven�ho muśe.
"Je to nebezpeŁnż vrah a zloŁinec, urozen� pan�! Ned�vno płivlekl Jeho Eminenci sem na �ervenż K�men a "
"Je to skuteŁn� ten dareb�k!" płeru�ila jej uznale a s odporem si płem�łila kump�na Łachtick� pan�. "Uvrhn�te oba do nejpł�sn�j��ho v�zen�, a aś se vr�t� �tefan, ud�l� s nimi"
"Zadrśte, velkomośn� pan�!" skoŁil ji do łeŁi koŁ� Peter. "Złejm� do�lo k nedorozum�n�, protośe nesu psan� nejen pro v�s, ale i pro kardin�la Forg�che!"
"Jak se opovaśuje� sk�kat mi do łeŁi, ubohż dobrodruhu?!" okłikla ho chladnżm hlasem. "Jednou uś jsi n�s podvedl! Uji��uji t�, śe młj syn a j� se postar�me, aby ses dostal płed kr�lovskż soud spoleŁn� s Alśb�tou B�thoryovou!"
Cht�l n�co nam�tnout, ale hrab�nka r�znżm gestem naznaŁila kapit�novi, aby ho odvedl. Zam�łili k rozlehlżm sklepłm, kde se nach�zely i ob�van� podzemn� cely. Sledovala je, dokud se neztratili za n�zkżmi dvełmi, a pak sp�chala zp�tky do pal�ce.

"V�tejte, pane hrab�! Ani ve snu by m� nenapadlo, śe se zatoul�te z �erven�ho Kamene aś sem na osam�lż Temat�n!"
"D�kuji ti, Imrichu!" podal mu ruku �tefan P�lffy. "Uś d�vno jsem t� nevid�l, naposledy v Pre�purku, vzpom�n� si je�t�?"
"To uś je skoro rok, pane hrab�. Odkud jedete?"
"Zdrśel jsem se na �achtick�m hrad� a cht�l jsem nav�t�vit aspo� na chv�li"
"Hradn� p�n tu nen�," skoŁil mu do łeŁi Imrich BeŁ�dy. Płed chv�l� musel narychlo odjet."
"A urozen� Anna Rosina?"
"Ta złstala sama, je nahołe v pal�ci. Co mohu pro v�s ud�lat?"
"Mus�m s n� neodkladn� hovołit, Imrichu. Vid�l jsem na vlastn� oŁi, co si vytrp�la ve v�zen� �achtick�ho hradu."
"Netłeba ji litovat. Jak m�m bżt upł�mnż, nic jin�ho si ani"
"Stanislav Thurzo je k n� nepłim�łen� pł�snż, coś mu zazl�v�m. Na druh� stran� ch�pu jeho obavy"
"Poj�te se nejdł�v zahł�t a naj�st do pal�ce, pane hrab�!" płeru�il ho znovu kapit�n hradn� pos�dky. "Po dlouh� cest� je tłeba si odpoŁinout."
"D�kuji ti, Imrichu. Moji lid� se mohou naveŁełet, j� si mus�m nutn� promluvit s Annou Rosinou, pokud nen� pozd�. Młśe� m� k n� zav�st?"
"Vezmu kl�Łe od jej�ho pokoje a młśeme j�t hned!"

�tefan P�lffy byl jako ve sn�ch. Kr�Łel po toŁitżch schodech za pł�telem z Pre�purku, kterż mu dłv�rn� prozradil, śe Listiusov� je znovu v dom�c�m v�zen�. Nic lep��ho si nemohl pł�t. Stanislav Thurzo se vr�t� aś z�tra veŁer a nespoutan� Anna Rosina złstala sama se svżm smutkem a bolest�.
Ani s�m nev�d�l, proŁ po n� tak touś�, a neŁekan� zm�nil pl�ny, aby ji mohl aspo� na chv�li vid�t. Nem�l pravdu Łachtickż kastel�n, kdyś jej varoval płed j!" ej� płitaślivost�? Jak�si nezn�m� touha ji k n� płitahovala neodolatelnou silou a on nedok�zal vzdorovat!
"Jsme na m�st�, pane hrab�!" płetrhl nit jeho śvah kapit�n BeŁ�dy. Zaklepal na dvełe pokoje a odemkl je.
"D�kuji, Imrichu. Nech mi kl�Ł, aś se vr�t�m"
Nedomluvil, protośe dvełe se otevłely a kr�sn� Listiusov� takłka on�m�la płekvapen�m. Upłela nen�vistnż pohled nejprve na kapit�na, potom na jeho spoleŁn�ka. Cht�la se na n� osopit, ale Imrich BeŁ�dy ji płedb�hl:
"Nerad v�s vyru�uji, milostiv�, ale pan hrab� m� poś�dal o setk�n� s v�mi."
"Dobrż veŁer, Anno Rosino! Pamatujete se na m�?"
"Co tu chcete a proŁ ru��te m� soukrom�? Poslal v�s snad"
"Uklidn�te se, mil� Anno, v�echno v�m vysv�tl�m!ł płeru�il ji "P�lffy. Vzal od kapit�na kl�Ł a dvorn� se na ni usm�l. "Nepozvete m� laskav� d�l?"
"Co to m� znamenat? Vy"
"Pan hrab� v�s płi�el nav�t�vit!" skoŁil j� do łeŁi Imrich BeŁ�dy. "jestli se v�m to nel�b�, hned se vr�t�me tam, odkud jsme płi�li!"
"Jak se opovaśujete takhle se mnou hovołit, vy nevychovanż"
"NerozŁilujte se, velkomośn� pan�!" płeru�il ji znovu nal�hav� �teffan P�lffy, neŁekan� uchopilo jej� ruku a pol�bil ji. "Imrich je młj pł�tel a cht�l v�m ud�lat radost."
Anna Rosina Listiusov� pla�e pootevłela śsta a probodla kapit�na vyŁ�tavżm pohledem. Ten se otoŁil na pat� a rychle se ztratil v tmav� chodb�" Pochopil, śe jeho pł�tomnost je ru��.
"Je mi to skuteŁn� l�to," prohodil �tefan P�lffy, kdyś złstali sami, "śe tak płvabnou d�mu nech�vaj� zamŁenou jako ve v�zen�."
"Nemus�te m� litovat, vy nenapravitelnż sukniŁk�łi," odbyla ho zastłenżm hlasem. "V�m, proŁ jste płi�el za mnou aś sem!"
Vzala jej n�śn� za ruku a odvedla ho dovnitł. Bez jedin�ho slova vysv�tlen� vzal kl�Ł a zamkl dvełe. Kdyś se k n� otoŁil, v�niv� jej objala a roztouśen� rty se płis�ly k jeho muśn� tv�łi. L�bala ho tak, jak je�t� płed n�kolika dny l�bala bżval�ho pandursk�ho kapit�na Samko Chrta. Nebr�nil se jej�m projevłm citu a siln� ji sevłel v n�ruŁ�.
"Jak to młśete v�d�t, Anno?" zeptal se rozechv�le. "Mus�m se płiznat, śe jsem se do v�s na �achtick�m hrad� zamiloval na prvn� pohled."
"I j� do v�s, drahż �tefane," za�eptala roztouśen� a polośila hlavu na jeho rameno. "Kdyby młj ukrutnż manśel tu�il, śe my dva"
"Miluji v�s, Anno, a nemohu bez v�s bżt. Je�t� nikdy jsem nepotkal tak svłdnou a okouzluj�c� śenu!"
"A j� jsem se je�t� nikdy nezamilovala na prvn� pohled tak jako do v�s!" dodala zastłenżm hlasem a je�t� vroucn�ji se k n�mu płitiskla.
P�lffy se vzn�el na oblac�ch vzru�en� a neodolateln� touhy, kter� jej zcela spalovala. Uc�til na prsou jej� dokonal� �adra a dotyk dlouhżch vlasł ho je�t� v�c rozpaloval. Propadal se do svłdnżch studn� jej�ch podmanivżch oŁ� a zcela zapomn�l na realitu. N�ruśiv� ji l�bal a dotżkal se jej�ho bośsk�ho t�la jako slepec, kterż hled� oporu ve tm�.
St�hla ho na rozestlanou postel a on se nebr�nil. Płij�mal spont�nn� vżbuchy vzru�uj�c� n�śnosti a l�bal ji na rty. V�bila jej jako antick� nymfa a oddan� ho prosila:
"Vezm�te m� odtud, �tefane, a odve�te, kam chcete. Jen m� tu proboha nenech�vejte samotnou, nebo si s�hnu na śivot!"
"To by je�t� tak sch�zelo, Anno! Ud�l�m, co bude v mżch sil�ch, abych v�s vyrval z toho kamenn�ho hn�zda!"
"D�kuji, drahż. Jsem ��astn�, śe jste płi mn� a milujete m�, jak m� dosud nikdo nemiloval."

�picl v pal�ci a pomsta na �erven�m Kameni

"��k�, śe ten hrdlołez s jizvou pod okem se stżk� s palatinem?"
"Vyslechl jsem jejich rozhovor ve velice riskantn� situaci, protośe Belo RadenoviŁ musel na pł�kaz rozhn�van�ho palatina opustit m�stnost. Kdyby m� v t� chv�li potłeboval, byl bych ztracenż."
Imrich Z�tureckż, poboŁn�k palatinova sekret�łe a spolehlivż �picl, sed�l v pohodln�m kłesle proti F�brymu. Hodiny na zdi odb�jely teprve tłi, ale v salonu bylo m�lo sv�tla, protośe okna zakrżvaly t�śk� z�v�sy.
"Tv� sluśby jsou neoceniteln�, Imrichu," łekl hrab� uznale a na chv�li płivłel oŁi. !Jestli se neboj�, vydrś je�t� n�kolik dn� a potom se vr�t� do m�ho pal�ce. Młśe� tu ale złstat hned, pokud by t� m�li vyŁenichat jako zr�dce a ob�sit."
Belo RadenoviŁ otevłen� vystoupil proti koŁ�mu Peterovi," zamluvil to Imrich Z�tureckż a lstiv� se usm�l. "Palatin ho poslal na �ervenż K�men, aby P�lffyovi propustili kardin�la Forg�che z internace."
"Ten je uś d�vno v Praze!" zvolal hrab�. "Pomohl jsem mu dostat se ze zajet�."
"Palatin a jeho najatż vrah o tom nemaj� ani potuchy! Thurzo je płesv�dŁenż, śe je st�le v zajet� a vy śe jste zavłenż ve franti�k�nsk�m kl�tełe. KoŁ� Peter ho ujistil, śe jen tak lehce neuniknete.
"�ert se spojil s ��blem, Imrichu, a to je vżsledek."
"Pro palatina jste neś�douc� osoba, pane hrab�, jak jsem v�m uś łekl. Potłebuje v�s odstranit z cesty, ale nechce si �pinit ruce va�� krv�."
"A zaplat� kump�na Łachtick� pan�, aby na n�j nepadl ani st�n podezłen�. Ale je�t� nejsem bradou vzhłru!"
"Promi�te, ale młj Łas se naplnil. Riskuji, śe m� bude hledat Belo RadenoviŁ anebo nedej bośe palatin."
"Jdu s tebou dolł a vyprovod�me t�, Imrichu. Hned d�m pł�kaz, aby osedlali kon�, a vyraz�me na �ervenż K�men."
"Młśete se dostat do velkżch nepł�jemnost�, pane!"
"Chci si koneŁn� vyrovnat śŁty s t�m, kdo m� pron�sleduje uś n�kolik let jako pł�zrak! Douf�m, śe �tefan P�lffy ho płiv�t� tak, jak takov�mu zabij�kovi n�leś�!"
Vy�li na rozlehlou chodbu a u hlavn�ho schodi�t� potkali zamy�len�ho doktora Sebasti�na.
"Pr�v� jdu za v�mi, pane. Cht�l jsem v�m uk�zat"
"Upozorni Pavla ��rsk�ho," płeru�il jej hrab� nal�hav�, "śe za chv�li vyr�ś�me na �ervenż K�men. Dejte płichystat v�e potłebn�, abychom dorazili do c�le za sv�tla."

"A pt�Łkov� jsou v kleci!" posm�val se �kodolib� jeden z hajdukł, zamykaje dvełe v�zen�. "Tady po v�s ani pes ne�t�kne!"
"Leda tak vyhladov�l� potkani, vy kr�lovskż poseroutkov�!" płidal se druhż, ale kdyś se setkal s vżhruśnżm pohledem koŁ�ho Petera, zmrzl mu śsm�v na tv�łi.
"Copak se nel�b� urozen�mu sp�n�mu poslovi?!" płestal se sm�t ten prvn�, kdyś uvid�l jeho nen�vistnż pohled. "Rad�m ti dobłe, ned�vej se jako vrah, nebo odemknu celu a vraz�m ti p�r mezi oŁi! Pak uvid�, s kżm m�"
"Varuji t� naposledy," nenechal jej domluvit koŁ� Peter, "rozmysli si dobłe, co ł�k�! V�echno se obr�t� proti tob� a za ur�śku kr�lovsk�ho majest�tu t� rozŁtvrt� jako"
"Ty odporn� svin�!" okłikl ho nam�chnutż hajduk a płiskoŁil k mł�ś�m v�zen�, aby je znovu otevłel. Ten druhż ho v�ak popadl za rameno, zalomcoval s n�m, jako by ho cht�l probudit ze span�, a kłikl:
"Ovl�dni se, ty bl�zne, a poj� rychle za kapit�nem!"
"Rozl�t�m ti hubu, ty panskej nedh�n�Łi!" vyhrośoval hajduk zjizven�mu chlapovi, skł�paje płitom zuby. "Vr�t�m se a pak si to vył�d�me!"
"Ani nev�, s kżm m� tu Łest, ty pansk� sraŁko!" vy�t�kl koŁ� Peter a plivl na n�j. "Potupil jsi na�eho mocn�ho panovn�ka a zaplat� za to śivotem!"
"Tos nem�l d�lat!" załval hajduk a za kaśdou cenu cht�l otevł�t celu. "Jak se opovaśuje�, ty"
"Nevyv�d�j a pos� nahoru!" okłikl jej ten siln�j�� a popadl ho za vysokż l�mec kab�tu. "Ne��ourej do hovna, nebo bude smrd�t!"
Vlekl ho śzkou chodbou ke sklepłm, sv�raje v druh� ruce blikaj�c� lampu. KoŁ� Peter a jeho spoleŁn�k se jim łehtali za z�dy a bl�znivż sm�ch se v pl�śiv� ozv�n� zm�nil v ��belsk� vyt�.

Marie Magdal�na P�lffyov� sed�la ve sv�m pokoji pohrouśena do n�bośenskżch spisł. Sv�Łky ve sv�cnu j� zlov�stn� praskaly za z�dy a vrhaly dlouh� st�ny na prot�j�� st�nu. Kdosi zaklepal na dvełe, a sotva zvedla hlavu, uvid�la udatn�ho velitele hradn� pos�dky.
"Nerad vyru�uji, osv�cen� pan�, ale dole u br�ny Łek� na va�e milostiv� płijet� Mikul� Zr�nskż."
"Jdu jej płiv�tat. PoŁkejte chv�li, neś se obleŁu, a doprovo�te m� k br�n�."
Vzala kośich, obl�kla se a mlŁky kr�Łela s kapit�nem tmavżmi chodbami hradu aś na doln� n�dvoł�. Kdyś uvid�la cestovn� koŁ�r se Łtyłspłeś�m a n�kolik ozbrojenżch voj�kł, byla v rozpac�ch.
"Ach, urozen� pan� Marie!" zvolal Mikul� Zr�nskż a pol�bil j� ruku. "Jedeme neohl�eni, ale płece jen mi ned�, abych v�s nepozdravil!"
"To je od v�s velmi galantn�, pane kr�lovskż kapit�ne," odv�tila hradn� pan� s śsm�vem. "Poj�te d�l, �ervenż K�men je v�m k dispozici. Mohu v�s pozvat na veŁełi?"
"Velmi r�d płijmu va�e pozv�n�, vz�cn� pan�. Nejsem v�ak s�m. M� manśelka se mnou cestuje z V�dn� a na tomto kr�sn�m hrad� dosud nebyla. Zesnamte se, Anno!"
Vdova P�lffyov� płekvapen� hled�la na płvabnou dceru Łachtick� pan�, płekypuj�c� kr�sou a vitalitou. Objala ji jako vlastn� dceru a odvedla neŁekan� hosty do pal�ce. Sluhov� a podkon� se postarali o jejich doprovod a dva Zr�nsk�ho voj�ci se n�zkżmi dvełmi nen�padn� proh�hli do sklepł.
Byli to jeho nejlep�� �piclov�, na n�ś se mohl spolehnout. M�li naj�t koŁ�ho Petera a jeho kump�ny, jak jim płik�zal Zr�nskż po setk�n� s palatinem. Vzali planouc� pochodn� z kovovżch drś�kł a proch�zeli rozlehlżmi sklepy, v nichś P�lffyovi skladovali kvalitn� v�no v obrovskżch sudech. Hledali podzemn� cely, o kterżch jim pov�d�l Mikul� Zr�nskż.
S obdivem si prohl�śeli mistrovsky vybudovan� sklepy s lisovnou a taśnżm zał�zen�m, kter� bylo raritou v cel� zemi. Se�li dolł po strmżch schodech a płed nimi se otevłel �irokż podzemn� sklep, nach�zej�c� se pod śrovn� m�stnost�, kter� prohledali.
"Ani stopy po v�zen�, Jakube!" łekl jeden z nich rozmrzele, sl�dil orl�m zrakem po chodb�ch a nahl�dl do v�trac� �achty. "mus�me se vr�tit, jinak"
"PoŁkej, neun�hli se," nenechal jej domluvit ten druhż a zastavil u schodł, vedouc�ch do boŁn� v�trac� chodby. "Poj�te tudy, urŁit� je tam najdeme."
Pro�li chodbou a na prav� stran� zpozorovali nen�padn� śzk� schody. St�Łely se velkżm obloukem doprava a śstily do pov�stn�ho v�zen� a n�kolika malżmi Łtvercovżmi celami. Dvojice �piclł zastavila s vytłe�t�nżma oŁima u mł�ś�, kterżmi na n� nedłv�łiv� civ�l kump�n Łachtick� pan� a vedle n�ho n�jakż nezn�mż chlap.
"Jsi to skuteŁn� ty, Petere?"
"Copak m� nepozn�v�, Jakube?!" odv�til sebev�dom� a nat�hl k n�mu ruku. "M� tu n�jak� n�ład�?"
"N�co se najde, ale nev�m, jestli se mi to podał� odemknout!"
"Tak se dlouho nerozmż�lej a dej se do toho, protośe ti lotłi se młśou kaśdou chv�li vr�tit!"

"Nev�ł�m svżm oŁ�m, pane hrab�! V�tejte na �erven�m Kameni a poj�te rychle dovnitł."
"D�kuji v�m, kapit�ne. Douf�m, śe hradn� p�n je�t� nesp�!"
"Je�t� se nevr�til z �achtic, urozenż pane. Myslel jsem, śe se vrac� s v�mi."
"K Łertu!" zaklel host a seskoŁil z kon�. "To se mi nel�b�."
"Poj�te dovnitł, nestłjte v tom v�tru."
Doktor Sebasti�n a Pavel ��rskż, dva obłi v tmavżch pl�t�ch, ve�li vstupn� br�nou a str�śe ji s n�mahou zavłely. Ledovż sever�k vyl na n�dvoł�, op�ral se do oekn a skuŁel jako ran�nż vlk. Mraziv� noc, prosv�tlen� jen stł�błitżm svitem m�s�ce, sl�tla z okoln�ch zalesn�nżch vrchł. Muśi byli promrzl�. Kapit�n hajdukł dal hned odv�st kon� a zavedl je do n�v�t�vn� haly vpravo od vchodu.
"Hned v�s ohl�s�m u velkomośn� pan� a odvedu do pal�ce."
"Neposp�chejte, kapit�ne," stiskl mu ruku hrab� F�bry a posadil se na pohovku. "Rad�i mi pov�zte, jestli se tu dnes nezastavil kr�lovskż posel s jizvou pod okem."
"Ten lotr, co ned�vno podvedl Jeho Eminenci?!"
"Je to kump�n Łachtick� pan� a nebezpeŁnż vrah!"
"Pr�v� proto jsme ho na pł�kaz urozen� pan� uv�znili!"
"Jste muś na sv�m m�st�!" uśasl F�bry a vyskoŁil z pohovky. "Dejte mi jednoho hajduka, hned jdeme za n�m, ten ��bel bude viset!"
"Jak rozk�śete, pane hrab�. Chci v�s v�ak upozornit, śe płed chv�l� zav�tal na hrad Mikul� Zr�nskż s manśelkou."
"Zatracen�! To n�m je�t� chyb�lo! Dnes m�m velmi ru�nż den, kapit�ne. Neztr�cejme Łas a poj�me do śal�łe!"

"To je ten spr�vnż kl�Ł, Jakube!" vykłikl koŁ� Peter celż bez sebe. Necht�l v�łit, śe jsou zachr�n�ni. "Uvoln�te n�m łet�zy a poj�me, n�co mi ł�k�"
Je�t� ani nedomluvil, kdyś vtom zaslechli zvl�tn� dun�n� a vzd�len� hlasy.
"Sly�els to, Petere? To jsou urŁit� ty panskż"
"Płi�li jste pozd�, Jakube, ale jsme na n� Łtyłi!"
"Złsta�te tady, płivłu dvełe a płekvap�me je zezadu!"
"Je pozd�, sly��m ozv�nu jejich krokł! M�te zbran�?"
"Tum�, Petere!" za�eptal ten druhż a podal mu pistoli. "Pozor, je nabit�!"
"St�hn�te se za kamenn� vżŁn�lky, Jakube, a Ł�hejte"
"Co se to tu d�je?" płeru�il ho zn�mż hlas hajduka, kterż je uv�znil. "A kdo v�m uvolnil łet�zy, vy lotłi?!"
Vytasil �avli, otevłel celu a uś uś se cht�l vrhnout na �kleb�c�ho se kump�na Łachtick� pan�. Vtom zarachotil vżstłel. Hajduk bezmocn� rozhodil ruce a padl na zem jako pod�atż dub.
"Ty z�kełn� svin�!" załval ten s pochodn� v ruce, nam�łil pistol� na koŁ�ho Petera a vystłelil. Jakub, kterż st�l za kamennżm vżŁn�lkem, mu v posledn� chv�li vyrazil zbra� z ruky a vz�p�t� jej zezadu probodl meŁem.
Zabur�cel vżstłel a pistole narazila o n�zkou klenbu v�zen�. Hajduk załval v smrteln� hrłze a otoŁil se k śtoŁn�kovi. Ten płib�hl k cele a s v�t�znżm vżkłikem ji otevłel.
"Uś n�m nic nestoj� v cest�, Pe"
Nedomluvil. Zahłm�l dal�� vżstłel a Jakub padl mrtvż naznak. KoŁ� Peter se zoufale vrhl na zem, protośe neŁekal tłet�ho hajduka, kterż se vynołil ze tmy a nam�łil na n�j pistol�. Z hlavn� vy�lehl modrż plamen a kulka mu zasvi�t�la nad hlavou. Hajduk uskoŁil stranou, aby ho nezas�hly śelezn� dvełe, do kterżch zjizvenż lump kopl.
"Uś ti odzvonili, ty trdlo!" obołil se na n�j �picl Mikul�e Zr�nsk�ho, kterż vyskoŁil zpoza kamenn�ho oblouku a udełil jej p�st� pł�mo do obliŁeje. Hajduk vykłikl bolest� a vrhl se na n�ho. Povalil ho na zem a strhla se neśprosn� bitva. KoŁ� Peter płib�hl na pomoc, popadl zezadu hajduka pod krkem a zaŁal ho �krtit.
"Poslal jsi na onen sv�t na�eho nejlep��ho �picla Jakuba, proto płjde� za n�m!"
"A ty se propadne� rovnou do horouc�ch pekel!" vykłikl mu za z�dy posledn� ze Łtvełice hajdukł a vrhl se na n�ho s vytasenżm meŁem. "prop�chnu t� jako prase, ty"
Posledn� slova płehlu�il vżstłel. Stł�lel spoleŁn�k koŁ�ho Petera, a kdyś uvid�l nehybn�ho hajduka, zaŁal se sm�t jako ��lenec. Kump�n Łachtick� pan� povolil na chv�li sevłen� a chlap v uniform� toho okamśit� vyuśil. Srazil ho na zem, bleskurychle nam�łil na rozjałen�ho vagabunda a zas�hl jej płesn� m�łenżm vżstłelem.
"Uś jsi dohr�l, ty pansk� obludo!" vykłikl koŁ� Peter a jedinżm bodnut�m meŁe hajduka usmrtil. "Douf�m, śe v�s sem nepłi�lo v�c!"
"Nen� tu śiv� du�e, Petere. Vezmi pochode� a poj�me odtud, neś n�s chytnou!"
Vyb�hli ze st�sn�n�ho v�zen� a posp�chali tmavou chodbou ke sklepłm. �picl Mikul�e Zr�nsk�ho, kterż si krom� koŁ�ho Petera jedinż zachr�nil śivot, najednou zastavil a zaposlouchal se. Po chv�li se znepokojenżm vżrazem łekl:
"Jdou po n�s. Sly�� ten lomoz?"
"To se ti jen zd�, Ambrośi, m� pł�li� citliv� u�i."
"Jestli n�s tu najdou, je s n�mi amen. Poj�me po t�ch śzkżch schodech, schov�me se v nejspodn�j��ch sklepech! Sly�� ty hlasy?"
KoŁ� Peter nastraśil u�i a zbledl. Ten mazanż sl�dil m�l pravdu! Nahołe nad nimi, na druh�m podlaś� obrovskżch sklepn�ch prostor, rozprost�raj�c�ch se pod celżm hradem, usly�el złeteln� hlasy płibliśuj�c�ch se hajdukł. Aś te� si s hrłzou uv�domil, do jak� pasti by vb�hli!
!Jsi opravdu v�emi mastmi mazanż, Ambrośi! Kdybys m� nenasm�roval sem, Byli bychom jim padli rovnou"
"Ti�eji, młśou n�s sly�et! Ve zdech jsou v�trac� �achty, kter� se t�hnou płes tłi podlaś� sklepł."
"Kdyś n�s nenajdou v śal�łi, budou po n�s sl�dit jako psi."
"Jestli se n�m podał� naj�t tajnou chodbu, co vede ze sklepł do osady pod hradem, jsme zachr�n�ni."
"Zn� to tady dobłe, Ambrośi. Kolikr�t jsi tu"
"Nikdy v śivot� jsem tu nebyl, v�m to jen z doslechu."
KoŁ� Peter t�m�ł zkamen�l śśasem. Ten Łertovskż chlap�k urŁit� nelśe, jak a kdy by se byl dostal na �ervenż K�men? M�l vrozen� vlohy k orientaci v nezn�m�m prostoru. Bez n�j by byl ztracenż!

"Pro Kristovy r�ny!" zalomil rukama jeden z hajdukł, kter� dal kapit�n k dispozici hrab�ti F�brymu. Vytłe�til oŁi na Łtyłi dobit� kamar�dy, jejichś krev se m�sila s krv� dvou nezn�mżch muśł. Jejich zoufal� a hrłzou znetvołen� obliŁeje prozrazovaly trag�dii, kter� se tu jen płed chv�l� odehr�la.
"Boj�m se, śe jsme płi�li pozd�, p�nov�!" polkl napr�zdno hrab� a nedłv�łiv� hled�l na d�lo zk�zy. "Ten ��bel s jizvou pod okem zmizel beze stopy!"
"To je vylouŁen�, urozenż pane," nam�tl hajduk a vb�hl do pootevłen� cely. "Na�i kamar�di se vydali na obhl�dku śal�łe jen płed malou chvilkou."
"Nikoho jsme cestou nepotkali a ten lotr, co se vyd�val za kr�lovsk�ho posla, se nemohl propadnout pod zem!" płidal se druhż z hajdukł a zd�en� hled�l na druhy tonouc� v krvi.
"Mośn� ho vzal Łert!" ozval se p�sał ��rskż, kterż se sotva vm�Łkl do śzk�ho prostoru mezi st�nou a mł�śemi v�zen�. "To by byl ten lep�� pł�pad."
"Mus�me toho vraha naj�t a polapit, p�nov�!" prohl�sil Peter F�bry, sleduje kaśdż pohyb zaskoŁenżch hajdukł. "Jinak jsem ztracenż a vy złejm� płijdete o hlavy!"
"Je tu je�t� n�jak� jin� chodba, kterou mohl pl�chnout?" vyzv�dal zachmułenż doktor Sebasti�n s lucernou v ruce. "Zd� se mi, śe nalevo od schodi�t�, po kter�m jsme płi�li"
"No jist�! D� se tudy proj�t do nejniś��ho podlaś� sklepł!" vykłikl jeden z hajdukł a vyb�hl z cely jako namydlenż blesk. "Jedin� tudy mohli ut�ct!"
"�e m� to hned nenapadlo!" zvolal druhż a poklepal si prstem na Łelo. "Rychle, urozen� p�nov�, nesm�j� n�m ut�ct!"
Pustili se danżm sm�rem, sp�chaj�ce st�sn�nżm prostorem. Skl�n�li hlavy, zd�nż strop byl n�zkż, a p�sał zlostn� klel, protośe se stejn� udełil do hlavy.

"Nikde ani stopy po tajn� chodb�, Ambrośi!" zułil koŁ� Peter. Zd�lo se mu, śe z t�ch prokletżch sklepł nen� śniku.
"Jen se uklidni, je�t� jsme nepro�li v�echny m�stnosti. Mośn� se"
"Jestli se mi ji nepodał� naj�t," płeru�il ho netrp�liv� zjizvenż lump, "mus�me se na chv�li schovat do t�ch sudł, jinak n�s postł�lej�!"
"Rychle tudy, Petere, tady n�s hledat nebudou!" zaj�sal po chv�li �picl s pochodn� v ruce, otv�raje tajn� dvełe. "Dłmysln� zamaskovan� a velmi praktick�."
Za jedn�m z velkżch sudł zel ve zdi Łernż otvor. KoŁ� Peter nemohl uv�łit svżm oŁ�m. Vb�hl dovnitł a Ambroś płibouchl dvełe. Chodba byla n�zk� a velmi śzk�, sotva se ve�li mezi j�lovit� st�ny. Vlhko a zatuchlina se pl�śily nevl�dnżm prostorem jako jejich st�ny pokroucen� ve sv�tle pochodn�.
"M� lep�� nos neś panskż pes, Ambrośi! Nebżt tebe, byli by n�s zamordovali!"
"Neraduj se płedŁasn�! Nev�m, kam chodba śst�, ale ti lotłi se urŁit� pust� za n�mi."
"Pod �achtickżm hradem jsou chodby l�pe vybudovan�, ale tahle smrdut� d�ra n�s mus� płiv�st"NestaŁil domluvit, protośe kdesi pobl�ś zaslechl odpornż skłehot a p�skot. Ambroś vykłikl strachy, odhodil pochode� a rukama si chr�nil hlavu. ZaŁaly do nich nar�śet Łern� pł�ery s velkżmi blanitżmi kł�dly a koŁ�mu Peterovi se zd�lo, śe rozpoznal �kleb�c� se obliŁeje d�monł, kteł� tu na n� Ł�hali.
Vykłikl hrłzou a płedtucha neŁekan� odplaty za jeho zloŁiny ho płinutila vrhnout se na zem. Temn� m�tohy ho pleskaly tvrdżmi kł�dly a dr�paly, dokud nezvedl Łmoud�c� pochode�. ZaŁal se j� oh�n�t a sr�śel ��belsk� pł�zraky, kter� na n� dor�śely st�le divoŁeji.
"To jsou netopżłi!" zvolal vystra�enż Ambroś. "Vypla�ili jsme je."
V mśiku vyt�hl pistoli, nam�łil a bez v�h�n� stiskl spou��. Z hlavn� vy�lehl modravż plamen a tajnou chodbou se nesl ohlu�uj�c� vżstłel v duniv� ozv�n�. Vypla�en� netopżłi zmizeli, jako by se do zem� propadli. Jen jeden złstal leśet rozpl�clż na zemi s roztaśenżmi kł�dly. KoŁ� Peter vyskoŁil a kopl no n�j �piŁkou boty tak prudce, śe se roztrhl napłl.
"Ty obludy n�m tu chyb�ly! B�l jsem se, śe udełila na�e posledn� hodina, Ambrośi!"
"Zdrśeli jsme se, pryŁ odtud, neś bude pozd�!"

P�sał ��rskż fun�l jako kov�łsk� m�chy, uh�n�je za ostatn�mi. Velk� błicho se mu płi b�hu strmżmi chodbami natł�salo, ale uś neklel. V�d�l, śe jestli toho ��bla s jizvou pod okem nedostanou te�, tak uś nikdy!
"Nen� tu śiv� du�e!" ozn�mil jeden z hajdukł a zvedl planouc� pochode� nad hlavu. "Nezd� se mi to, ale je�t� jsme neprohl�dli tady ty bachrat� sudy."
"Zatracen�, tady n�co nehraje!" zaklel hrab� a celż udżchanż se rozhl�śel po rozlehlżch sklep�ch. "Ten hrdlołez se nesp� skuteŁn� propadl do horouc�ch pekel!"
"Nic lep��ho jsme si nemohli pł�t!" usm�l se trpce doktor Sebasti�n, sleduje bystrżm pohledem poŁ�n�n� hajdukł. "Siln� pochybuji, śe kump�n Łachtick� pan� by se schoval do sudu!"
"A proŁ ne?" zapochyboval p�sał ��rskż, ledva popadaje dech. "Kam jinam mohl zmizet?"
"Nezapom�nejte, śe nem�me proti sob� naivn�ho dobrodruha, ale nebezpeŁn�ho vraha!" Upozor�oval doktor Sebasti�n rozv�śn�. "Je to inteligentn�, v�emi mastmi mazanż zloŁinec."
"To je absurdn� tvrzen�! Jako śe se Pavel ��rskż jmenuji, ten lotr m� jen z pekla �t�st� a palatina za sebou. Jinak je hloupż jako baganŁe a nevid� si d�l neś na �piŁku nosu!"
"No tak, p�nov�," napomenul je Peter F�bry rozmrzele, "na va�e odborn� disputace se młśeme akor�t zvysoka"
"A jsme v konc�ch, vzne�en� p�nov�!" skoŁil mu do łeŁi jeden z hajdukł, kterż se vy�kr�bal na śebł�k vedle vinnżch sudł. "Asi budete m�t pravdu a s n�mi bude amen!"
"Ani vlas na hlav� se v�m nezkłiv�, nechte v�echno na mn�! Rad�i mi pov�zte, jestli tu"
"Ach, velkomośnż pane hrab�!" nenechal jej domluvit prvn� hajduk. "Bez v�s bychom byli śpln� ztracen�! Urozen� vdova nen� tak pł�sn� jako jej� syn �tefan. Ten by n�s"
"�tefan P�lffy nen� doma a krom� toho je to młj pł�tel, p�ni voj�ci! Nebu�te tłasołitky a rad�i mi pov�zte, jestli tu nen� n�jak� tajn� spojovac� chodba, kterou mohl ten ��bel vyuś�t!"
"Jedna tu je, urozenż pane, ale aś tam d�l, pod obrannou ba�tou. D� se j� proj�t nahoru do hradn� zbrojnice, ale tou by"
"Poj�me se tam pod�vat!" płeru�il ho doktor Sebasti�n, kterż neklidn� płe�lapoval na m�st�. "KoŁ� Peter je schopnż v�eho!"
"NaŁisto ses zbl�znil, kamar�de!" zareagoval p�sał nahn�van�. "Vśdy� by vlet�l pł�mo do rukou obr�ncł hradu!"
"A co kdyś se płevl�kl za hajduka?!" nam�tl doktor Sebasti�n klidn� a dlouhżmi kroky posp�chal k płlkruhovżm z�kladłm mohutn� severoz�padn� v�śe.
"N� pan doktor uvaśuje velmi logicky, poj�me za n�m!" vyzval hrab� p�sałe a sm�łliv� ho popl�cal po bżŁ� ��ji. "Kdyś jde o koŁ�ho Petera, Łlov�k si nemłśe bżt niŁ�m jistż!"

Ztracen� stopy

"Ach, bośsk� Anno Rosino! ProŁ jsem v�s nepotkal o n�kolik let dł�ve?" �eptal roztouśen� �tefan P�lffy a l�bal ji na n�śnou ��ji. "Byl bych v�s miloval do smrti jako venu�i, ne jako v� manśel!"
"Jsem tak ��astn�, drahż," rozplżvala se, svłdn� płiv�raj�c oŁi, "śe jste nezapomn�l na ubohou, tżranou śenu."
"Budu na v�s do smrti vzpom�nat, Anno Rosino, a kdyś se mi naskytne vhodn� pł�leśitost, unesu v�s z tohoto nehostinn�ho hradu, v n�mś v�s drś� jako v kleci."
"D�kuji, �tefane, ze srdce d�kuji za va�i pł�ze�, obdiv a l�sku! Cht�la bych s v�mi złstat navśdy, ale m�m strach, śe"
"V�m, Stanislav Thurzo se młśe vr�tit kaśdou chv�li, ale tak� nemus�. Navzdory tomu se s v�mi rozlouŁ�m, protośe Imrich BeŁ�dy, kter�ho k smrti nen�vid�te, je młj pł�tel a"
"Ten odpornż, namy�lenż kapit�n? Nejrad�i bych mu oŁi vy�kr�bala!"
"Nepłeh�n�jte, Anno! Zn�m jeho z�sady i slabosti. Kdyby ozn�mil va�emu bezcitn�mu manśelovi, śe jsem u v�s str�vil noc, byla by to katastrofa pro m� i pro v�s. Proto se mus�me co nejdł�ve rozlouŁit!"
"A proŁ, �tefane?! N�Ł�m jsem v�s snad urazila?"
"Vłbec ne, spanil� v�lo, ale łekl jsem mu, śe s v�mi potłebuji nal�hav� mluvit. Mus�m dodrśet slovo, protośe kdybych tu złstal, płi�el by m� hledat."
"Neopou�t�jte m�, młj milż! Bez v�s jsem zcela ztracen� a v zoufalstv� si s�hnu na śivot!"
"Co byste t�m dos�hla?" zeptal se vyŁ�tav� a pol�bil ji.
"Bez v�s nem� młj śivot ś�dnż smysl, �tefane! Rad�i zvol�m smrt!"
"Koho by potom miloval hradn� p�n z �erven�ho Kamene, drah� Anno? Svou płedŁasnou smrt� byste Stanislava nevytrestala, jen byste mu ulehŁila śivot."
"Co m�m tedy d�lat?" zavzlykala a roztouśen� jej objala.
"Seberte v�echnu s�lu a trp�livost, Anno. VyŁkejte p�r dn�, vr�t�m se jako duch lesł a unesu v�s z Temat�na."

"S v�mi si ruce �pinit nebudu, ohyzdn� ropuchy!" rozhołŁoval se kastel�n �achtick�ho hradu, stoje płed celou Ple�at� KoŁi�ky a Kardo�ov� s tv�ł� po�obanou od ne�tovic.
"Ty smrdutż tchołi!" okłikla ho Alśb�ta B�thoryov�, drś�c se chladnżch mł�ś�. "Jak se opovaśuje� ur�śet m� v�rn� sluśebnice? K�ś by t� sedm ��blł"
"MlŁ, proklet� hrab�nko'! Obołil se na ni Michal Horv�th se vzrłstaj�c�m hn�vem. "D�vno jsi i s nimi m�la viset na �ibenici!"
"Fuj, odpornż zr�dce!" zasyŁela jako zmije. "Zmiz z m�sta m�ho pon�śen�, nebo t�"
NedokonŁila łeŁ, protośe kastel�n płiskoŁil k cele a plamenem pochodn� j� pop�lil kostnat� prsty. Vykłikla bolest� a instinktivn� odskoŁila od mł�ś�. Zoufale si foukala na prsty, kter� ji nesnesiteln� p�lily, a prokl�nala ho. Nesrozumiteln� kletby a ur�śky se sypaly na jeho hlavu, ale on uś se na ni ani nepod�val. Płistoupil k odpornżm babizn�m, kter� vytłe�t�nżma oŁima sledovaly jeho poŁ�n�n�, a pł�sn� jim pohrozil:
"Takhle v�s bude p�lit kat płi tortułe, vy Łarod�jnice, kdyś nebudete odpov�dat na m� ot�zky."
"M�jte slitov�n� s v�rnżmi sluśebnicemi, osv�cenż pane kastel�ne!" zaśp�la Kardo�ov�, natahuj�c k n�mu prosebn� ruce. "My nev�me o niŁem, jen jsme plnily rozkazy"
"Nev�ł�m v�m ani slovo a dostanu z v�s płizn�n�, kter� usv�dŁ� urozenou Łachtickou pan� z jej�ch zloŁinł!"
"Milost, velkomośnż pane kastel�ne!" śebronila Ple�at� KoŁi�ka, kter� velmi dobłe v�d�la, o Łem Michal Horv�th hovoł�. "My jsme vśdy jen plnily pł�kazy velkomośn� Aśb�ty B�thoryov� tak jako vy nebo"
"Ztichni, uboh� Łarod�jnice!" okłikl ji kastel�n. Vzkyp�la v n�m śluŁ. "Z�tra v�s d�m odv�st do muŁ�rny a rozv�śu v�m jazyk!"
Naposledy se na n� zamraŁil, otoŁil se na pat� a pevnżm krokem zam�łil ke schodłm vedouc�m na hrad. Nepł�Łetn� vżkłiky a pl�Ł Łachtick� pan� mu dr�saly nervy i sluch, ale złstal neoblomnż. Pł�sn� si płem�łil palatinovy voj�ky a zasyŁel na n�:
"D�vejte na n� pozor, jinak v�s d�m nat�hnout na skłipec!"
Voj�ci ztuhli a vystra�en� hled�li za odch�zej�c�m kastel�nem, jehoś vżbu�nou povahu za ta l�ta velmi dobłe znali. Vydechli si aś tehdy, kdyś pr�skl dvełmi, vedouc�mi na doln� n�dvoł�.

"Tudy se do tajn� chodby dostaly ty Łern� m�tohy!" uk�zal �picl Ambroś na śzkż skaln� kom�n, śst�c� na śpat� hradn�ho vrchu. "My se tudy neprot�hneme!"
"Poj�me d�l, chodby tu mus� konŁit! M�me z pekla �t�st�, śe ta Łel�dka nevyŁenichala tajnż prłchod!" ozval se koŁ� Peter.
Posp�chali kupłedu, od�raj�ce si ramena, protośe chodba byla mimoł�dn� śzk� a prudce klesala. Matn� sv�tlo pochodn� se mihotalo na st�n�ch, ale płed nimi se st�le plazila nehostinn� tma. KoneŁn� płi�li na m�sto, kde byla chodba �ir��, ale masivn� śelezn� dvełe ve skaln� st�n� tvołily nepłekonatelnou płek�śku. KoŁ� Peter nedoŁkav� vzal za kliku, ale dvełe byly zamŁen�.
"A jsme tam, kde jsme necht�li bżt, Ambrośi! Marn� byla"
"PoŁkej, Petere!" zarazil jej lstivż �picl. "M�m tu n�kolik spolehlivżch pakl�Łł. ZbyteŁn� se nepla�!"
ZaŁal se płehrabovat v kośen� ta�ce a vlośil jeden z pakl�Łł do z�mku. Nehodil se tam, vyt�hl druhż a vyzkou�el i ten. Mechanismus nepovolil a kump�n Łachtick� pan� s nap�t�m sledoval kaśdż pohyb jeho rukou. S obavami se ohl�śel tam, odkud płi�li, nebo� se nemohl ubr�nit płedtu�e, śe je nakonec dostihnou.
"ZbyteŁn� jsme se hnali tajnou chodbou, kdyś nakonec"
"Jen klid, ś�dnou paniku!" płeru�il ho Ambroś a trp�liv� zasunul do z�mku jinż kl�Ł. "Je�t� se uk�śe, kdo je �ikovn�j��."
Z�mek najednou zaskł�p�l, śelezn� struny povolily. Ambroś s n�mahou otevłel dvełe a ztuhl hrłzou. V zatuchl� m�stnosti za dvełmi na n�ho z Łern�ho katafalku civ�li tłi lidsk� lebky s odpuzuj�c�mi otvory m�sto oŁ�. Płed kaśdou byly zkł�śen� ramenn� kosti, jako by se tu n�kdo bavil lidskou nicotou.
"Ty tłi kostlivce jsem uś kdesi vid�l," ozval se Ambroś polohlasn� a s odporem se dotkl nejv�t�� lebky se zaśloutlżmi zuby. "Kdesi jsem se s nimi uś setkal, ale nemłśu si vzpomenout"
"Vyka�li se na to a zmizme z toho proklet�ho m�sta!" nal�hal koŁ� Peter.
"Zatuchl� m�rnice uprostłed hłbitova. Mus�me se dostat ven!"
Ambroś podlezl vysokż katafalk, płistoupil k zamł�śovanżm dveł�m a s płekvapen�m zjistil, śe jsou odemŁen�. Nedłv�łiv� stiskl kliku a otevłel je. Płed n�m se v jasn�m svitu m�s�Łn� noci rozprost�ral zasn�śenż hłbitov a v śdol� poddansk� domky. OtoŁil se, płejel oŁima po katafalku s lebkami a łekl:
"Jsme voln�, Petere, ale v t�to mraziv� noci bez kon� brzy nat�hneme brka!"

"Proklet� schody!" mumlal Pavel ��rskż rozmrzele, stoupaje po toŁit�m schodi�ti do hradn� zbrojnice. "Ty mi byl Łert dluśnż!"
"potłebuje� v�c pohybu a fyzick� n�mahy," łekl mu doktor Sebasti�n, kterż zaslechl jeho lamentace. "V posledn�ch m�s�c�ch jsi hrozn� zpohodln�l a"
"Starej se o sebe, doktore!" odsekl p�sał nazloben�, sotva lapaje po dechu. Hrab� F�bry, kterż �el uprostłed mezi nimi a dv�ma hajduky, se otoŁil a łekl:
"Co se dohadujete? Toho vraha mus�m dostat za kaśdou cenu!"
"VlastnoruŁn� tomu lumpovi zakrout�m krkem, urozenż pane!" prohl�sil ��rskż a nasadil uctivż vżraz. "Płirozen�, kdyś se n�m ho podał� chytit."
"Nemohl se propadnout do zem�, i kdyś uś d�vno upsal du�i ��blu!"
Vtom prvn� z hajdukł zprudka otevłel dvełe a ostatn� za n�m ve�li do zbrojnice, zahalen� v polo�eru. Nikde nebylo śiv� du�e, jen olejov� lampy na st�n�ch a v�ude kolem mnośstv� bodnżch a stłelnżch zbran�.
"Sem se mohl v płestrojen� dostat velice lehce," ujal se slova Peter F�bry, "ale kam zmizel potom, aby ho nikdo z hradn�ho person�lu nezpozoroval?"
"To by musel bżt duch, velkomośnż pane hrab�," odv�til hajduk. "Zbrojnice je sice otevłen�, ale kdyby tudy nepozorovan� pro�el, padl by rovnou do rukou na�ich velitelł. Jejich pokoje jsou propojen� se zbrojnic�."
"Je to kujón! Co kdyś se mu podałilo proklouznout, protośe velitel� byli venku na obchłzce? Jakou m�l dal�� śnikovou cestu?"
"I kdyby se mu to podałilo, chytili by ho sluhov� u vchodu do pal�ce, a kdyby u ty płelstil, zatkla by ho hradn� str�ś."
"Je natolik rafinovanż a zku�enż," nam�tl nespokojen� doktor Sebasti�n, hled� velkżm oknem do zasn�śen�ho śdol�, "aby zbyteŁn� neriskoval! Mohl nepozorovan� ut�ct oknem a płivł�t ho zvenŁ�."
"Jestli ho to skuteŁn� napadlo, musel si płinejmen��m pol�mat kosti, okna jsou vysoko nad zem�!"

"NeplaŁte, svłdn� nymfo, a nezra�ujte mi srdce horouc�mi slzami. Mus�me se rozlouŁit, ale vr�t�m se."
"Dłv�łuji v�m, drahż, ale nemohu se sm�łit s t�m, śe v�s na dlouhż Łas ztrat�m a złstanu tu zcela sama."
"Płijdu pro v�s, Anno Rosino," po�eptal j� s dojet�m a v�niv� ji pol�bil, "Ale te� uś opravdu mus�m j�t."
Zastavil se płed zrcadlem, upravil se a naposledy ji objal. Byla velmi rozru�en� a nedok�zala mu ł�ct ani slovo na rozlouŁenou. RozpaŁit� odemkl, otevłel dvełe a vy�el na tmavou chodbu. Je�t� jednou ji pol�bil, potom zavłel a zamkl. Ani se neohl�dl a s t�śkżm srdcem zam�łil ke schodłm. Płemż�lel o płvabn� Listiusov�, a jej� situaci a �patn� pov�sti.
V zamy�len� nepostłehl, śe se k n�mu bl�ś� tmav� postava muśe s lampou v ruce. Aś kdyś se srazili, P�lffy vykłikl ślekem a instinktivn� nezn�m�ho odstrŁil. Ten ztratil rovnov�hu a zł�til se ze schodł. Lampa mu vylet�la z ruky a s tłeskotem se skut�lela za n�m.
"Proboha, kdo je to?" zvolal p�n z �erven�ho Kamene vylekan�. "Kde se tu bere�, ne��astnż kapit�ne?"
"�el jsem pro v�s," odpov�d�l Imrich BeŁ�dy s bolest� v hlase.
"Co se ti stalo?"
"Na�t�st� nic, ale v hlav� mi huŁ� a jsem celż dobitż."
"To n�m je�t� chyb�lo, Imrichu. Chy� se m�, pomłśu ti vst�t."
�tefan P�lffy by se byl nejrad�ji do zem� propadl, uś zcela vystł�zliv�l z milostn�ho opojen�. C�til, śe s Annou Rosinou za�el pł�li� daleko, ale nejv�c ho mrzelo, śe vlastn� nepozornost� skoro płizabil kapit�na hradn� pos�dky. Byl to starż kamar�d a krom� toho mu bez probl�mł dovolil, aby se setkal s śenou Stanislava Thurza. Kdyby se dozv�d�l, śe vstoupil do lośnice jeho internovan� manśelky, urŁit� by nepłe�el bez pov�imnut�. Ne, nem�l se trm�cet na tento ponurż hrad, vśdy� riskuje ztr�tu cti a dobr�ho jm�na!
"Jsi v poł�dku?" vypt�val se a opra�oval BeŁ�dymu jeho kapit�nskou uniformu. "Moc m� to mrz�, nev�iml jsem si t�."
"NezmrzaŁil jsem se a młśou st�t na nohou, tak"
"ProŁ jsi v�śil cestu aś sem?" nenechal ho domluvit P�lffy. "Sl�bil jsem ti płece, śe płijdu a płinesu kl�Ł?"
"Płizn�m se, m�l jsem o v�s strach, pane hrab�. Ta śena je schopn� v�eho a koluj� o n� stra�n� historky!"
"Sly�el jsem v�elicos, ale mysl�m, śe to jsou jen hloup� vżmysly a polopravdy, kterżm młśe�, a nemus� v�łit."
"J� m�m v�ak v rukou proti n� dłkazy a v� o nich i hradn� p�n. V�te, co to znamen�?"
"I nebośt�k Franti�ek N�da�dy v�d�l o zloŁinech Łachtick� pan� a płece"
"Ale Stanislav Thurzo je k manśelce nel�tostnż a nesnese, aby o n� kolovaly krvav� historky!" płeru�il ho kapit�n nal�hav�. "Proto je k n� tak pł�snż. Jeho postoj je nekompromisn�!"
"To je mi l�to, Imrichu, ale v�echno z�vis� na n�m. D�kuji ti za pochopen� a shov�vavost. Mus�m se s tebou rozlouŁit a sehnat sv� muśe. Okamśit� odj�śd�me."
"Vśdy� uś je noc, pane hrab�, kam byste jezdil! Młśete tu płespat"
"Cht�l jsem, Imrichu," nenechal jej domluvit P�lffy, "ale nebudu uś d�l obt�śovat tebe ani ostatn�, kdyś jsem se nemohl setkat s hradn�m p�nem. Krom� toho"
"Tak v�s alespo� zvu na veŁełi, pane hrab�, spoleŁn� s ostatn�mi, nevyd�te se płece na tak dlouhou cestu hladov�."

"Co te�?ł vypt�val se Ambroś, kdyś se�li ze hłbitova dolł do zasn�śen� vesniŁky. "Moc Łasu nem�me a hajduci se młśou dovt�pit, śe jsme tady!"
"Co je mi do t�ch hlup�kł!" odsekl rozzloben� koŁ� Peter. "Potłebujeme kon�, protośe ty na�e uś neuvid�me. Mus�me se dostat do Pezinku, tam m�m pł�tele, kterż n�s u sebe nech� płenocovat."
"No sbohem, to je p�kn� hloupost!"
"Odtud do Pezinku to nen� daleko, Ambrośi, a złstat v t�hle zapadl� d�łe nemłśeme! R�no vyraz�me do Pre�purku!" rozhodl koŁ� Peter.
Jeho kump�n uś nic nenam�tal a posp�chal za n�m. Rozhl�śel se na v�echny strany, protośe se nemohl zbavit dojmu, śe je n�kdo sleduje. Nikde v�ak nebylo śiv� du�e. Cht�li zam�łit do prvn� chalupy, kdyś vtom koŁ� Peter uk�zal na dłevem nalośen� san�, kter� t�hli dva statn� kon�.
"Ten n�m padl do r�ny, Ambrośi!"
"Uś n�m neuteŁe, ten starż hlup�k, m�me z pekla �t�st�!"
Rozb�hli se do udupan� cest� pł�mo proti z�płahu, ale sedl�k, kterż je uś del�� dobu sledoval, hnal kon� pł�mo na n� a zapr�skal jim biŁem nad z�dy.
"zastav ty mrchy, nebo se neudrś�m!" kłikl na n�j koŁ� Peter. "młśeme se płece dohodnout."
"Z cesty, vy vagabundi, nebo v�s na kopytech"
Sedl�k nestaŁil domluvit, kdyś zahłm�l vżstłel. Zvednut� pravice, v n�ś sv�ral velkż biŁ, mu klesla a on se s vytłe�t�nżma oŁima zł�til do sn�hu. Kon� se spla�ili, ale koŁ� Peter okamśit� vyskoŁil na san�, chytil oprat� a kon� zastavil.
"Vypłahej, Ambrośi," kłikl na płekvapen�ho sl�dila, "neś n�s uvid� hradn� str�ś!"
pod�val se nahoru, kde se nad zasn�śenżm lesem vyp�nal hrad. V jeho oknech se mihotaly plam�nky sv�c� a na obloze jiskłily stł�brn� roje hv�zd. Vypł�hli kon�, sedli na jejich �irok� hłbety a vyrazili sm�rem, odkud płijel ubohż sedl�k. Ten nehybn� leśel pod san�mi, ale ani se za n�m neohl�dli. V�echno kolem bylo smrteln� tich�.

"Hned se o tom płesv�dŁ�me, p�nov�!" ujal se slova hrab� F�bry a płistoupil k velk�mu oknu na jihoz�padn� stran� zbrojnice. "Jestli se sem koŁ� Peter skuteŁn� dostal a utekl n�kterżm z t�ch oken, musel za sebou nechat stopy."
Otevłel nejdł�v vnitłn�, potom vn�j�� okenici a vyhl�dl ven. Na ł�mse nebylo ani stopy po �l�p�j�ch a sn�h na kamenn� atice pod oknem byl zcela neporu�enż. Jeden z hajdukł mu podal planouc� pochode�, ale ani v hlubok�m sn�hu u z�kladł pal�ce nic nezahl�dl.
"Tudy urŁit� neutekl," prohl�sil rozhodn� a płivłel okenice. "Je�t� zbżv� tamto okno."
Hajduci a doktor s p�sałem ohromen� sledovali jeho poŁ�n�n� a nev�d�li, jestli si z nich trop� śerty, nebo se doŁista zbl�znil. Kdyś zavłel i druh� okno, otoŁil se k nim a dodal:
Ten ��bel se musel vypałit do nejhlub��ch pekel, p�nov�. Nezanechal po sob� ś�dn� stopy, ale podałilo se mu zmizet z hradu."
"Co chcete za t�chto okolnost� d�lat, urozenż pane?" zeptal se nal�hav� jeden z hajdukł. Ohl�s�m v�s u velkomośn� pan� Marie, kter� v�s s radost� płiv�t�."
"To je zcela zbyteŁn�!" nam�tl Peter F�bry a płel�tl oŁima sv� spoleŁn�ky a m�stnost płepln�nou zbran�mi. "Jednodu�e zmiz�me, jak jsme płi�li, a nebudeme ji ani v�s zdrśovat."
"Hnali jsme se z Pre�purku aś na �ervenż K�men jen kvłli tomu ��blovi?" zeptal se Pavel ��rskż a poboułen� sevłel ruce v p�st.
"Ano, płesn� tak, pł�tel�Łku," płisv�dŁil F�bry rozhodn�. "Uś tu nem�me co pohled�vat, zvl᚝ kdyś je tu Mikul� Zr�nskż. ProŁe�eme vesnici v podhrad�, jestli se tam ten hrdlołez neukrżv�, a potom"
"Te� v noci budeme prohled�vat poddansk� domky?" protestoval p�sał ��rskż. "To nemysl�te v�śn�!"
"Absolutn�!ł płisv�dŁil F�bry a pohl�dl zachmułen� na doktora Sebasti�na. "Jestli ho nenajdeme, vr�t�me se je�t� v noci do Modry. M�m tam pł�buzn�, u kterżch płesp�me."



Tłet� Ł�st

Płed nejvy���m soudem

(jaro - l�to 1614)

"Va�e homilie płi velikonoŁn� bohosluśb� byla opravdu strhuj�c�, Eminence. Uś d�vno jsem nesly�el tak nekompromisn� łeŁ."
"Promi�te mi mou otevłenost, Va�e VeliŁenstvo, ale pokud v�s zaujal jen patos a strhuj�c� gesta, tak jsem k�zal zcela zbyteŁn�," zareagoval na kompliment kr�le Maty�e II. kardin�l Forg�ch.
"Uji��uji v�s, śe v�ichni pł�tomn� byli zasaśeni do hloubi du�e, kdyś poslouchali va�e z�sadn� vyj�dłen� o smyslu skuteŁn� v�rnosti katolick� c�rkvi. Strhla je nejen va�e majest�tn� r�torika, ale zejm�na otevłenost a podstata va�ich slov."
"To m� skuteŁn� t��, Va�e Vżsosti. Nez�leś� v�ak na mżch slovech, ale na śŁinku homilie, a ten poch�z� od Ducha svat�ho."
Kardin�l se trpce usm�l a pohl�dl na nejvy���ho vl�dce zem�, kterż sed�l proti n�mu u bohat� prostłen�ho stolu. Ve velk� hodovn� s�ni slavn�ho hradu Karl�tejn nebyl krom� nich nikdo. Maty� II. cht�l n�co nam�tnout, ale znenad�n� se ozval zvonivż zvuk vz�cnżch hodin se zlatżm cifern�kem. Odb�jely poledne a vz�p�t� bylo sly�et tlumenż zvuk zvonł z v�śe kr�lovsk� kaple.
"Pomodleme se," vyzval panovn�ka kardin�l a vstal od stolu. "Prosme Pannu Marii o klid pro na�i zem a o ochranu na�� katolick� c�rkve."
Kr�l n�sledoval jeho pł�kladu a s śctou vyslovoval latinsk� slova modlitby. C�til se spokojen� a bezpeŁn� v bl�zkosti tohoto urostl�ho c�rkevn�ho hodnost�łe, kterż byl neochv�jnżm obr�ncem Łistoty a pravosti katolick� v�ry v Uhersku. Zlatż kł�ś na jeho vypjat� hrudi se blżskal v z�plav� sluneŁn�ch paprskł, dopadaj�c�ch do m�stnosti vysokżmi gotickżmi okny. Reverenda a pevn� drśen� t�la je�t� v�ce zvżraz�ovaly jeho asketickou postavu a podmanivż vżraz tv�łe. Sotva se stihli pokłiśovat po modlitb�, otevłely se velk� dvoukł�dlov� dvełe a kr�lovskż sluha uvedl tolik oŁek�van�ho v�vodu z Vald�tejna.
"No koneŁn�, Albrechte!" płiv�tal jej panovn�k a srdeŁn� mu stiskl ruku. "Uś jsem se b�l, śe se v�m cestou n�co zl�ho stalo."
"Zdrśel jsem se v Praze, Va�e VeliŁenstvo, mrz� m� to."
"To je v poł�dku, pr�v� se chyst�me ob�dvat. Bude s n�mi i kardin�l Forg�ch, o n�mś jsem v�m hodn� vypr�v�l, seznamte se."
"Je to pro m� velk� Łest, Eminence," usm�l se li��cky v�voda z Vald�tejna a pol�bil kardin�lłv zlatż prsten. "KoneŁn� v�s pozn�v�m. Jak se v�m l�b� na Karl�tejn�?"
"D�kuji, milż v�vodo, je to n�dhern� stavba. Hradn� kaple m� v�ak fascinuje nejv�c, c�t�m se tam jako v r�ji."
"V tom pł�pad� v�s zvu do sv�ho pal�ce, Eminence. M�m tam mimoł�dn� vz�cnou kapli, kter� okamśit� uchv�t� va�e srdce!"
"No tak, Albrechte," ujal se slova kr�l a pokynul na m�sto u slavnostn�ho stolu. "Sedn�me si a dopłejme si pokrmu, protośe my s kardin�lem jsme se od r�na postili."
"N� Spasitel se postil Łast�ji neś my," nam�tl Fra�o Forg�ch blahosklonn�. "M�me nejprve hledat Boś� kr�lovstv� a ostatn� płijde."

"Jsem skuteŁn� poct�n va�� neŁekanou n�v�t�vou, milż hrab�, poj�te nahoru do j�delny, poob�dv�me spolu."
"Nechce se mi ani v�łit, śe sedmihradskż kn�śe vych�z� vstł�c tak bezvżznamn�mu"
"K Łemu ta płehnan� skromnost, pł�teli?" G�bor Bethlen nenechal F�bryho domluvit a koneŁn� se usm�l. "Nebżt v�s, ta ��blem posedl� Łachtick� hrab�nka by do dne�n�ho dne vyvraśdila Łtvrtinu Uherska."
"To nen� jen m� z�sluha, kn�śe. Doktor Sebasti�n a Pavel ��rskż, m� nejspolehliv�j�� dłv�rn�ci, a je�t� dal�� lid� riskovali nejednou sv� śivoty płi odhalov�n� jej�ch zloŁinł. Jestli dovol�te, budou stolovat s n�mi, jsou to spolehliv� muśi."
"M�t takov� ochr�nce, vyhubil bych polovinu palatinovżch voj�kł!" odv�til Gabriel Bethlen pevnżm hlasem a s śśasem hled�l na dva obry, kteł� tam st�li jako sk�la. "Potłeboval bych je jako słl a zaplatil bych v�m za n� velkou sumu ve zlat�."
"Pot�ś je v tom, śe to jsou m� pł�tel� a neprod�m je ani za tłi vozy zlata! Poj�me, p�nov�, pł�leśitost setkat se osobn� se sedmihradskżm kn�śetem se n�m nenaskytne kaśdż den!"
"Uvaśujete velmi rozumn�," płisv�dŁil hostitel a vedl je nahoru po �irokżch mramorovżch schodech. "Spolehlivż dłv�rn�ci a upł�mn� spojenci, to je vśdy v�c neś zlato a rozs�hl� majetky. Kde je v�ak naj�t?"
"Kdyś dovol�te, milż kn�śe," vyuśil pł�leśitosti Peter F�bry, "młśeme v�m nab�dnout spojenectv� v z�kulisn�m boji proti palatinovi a B�thoryłm."
"JedineŁn� my�lenka, milż hrab�!" zvolal Bethlen nad�en�, otoŁil se na schodech a podal F�brymu ruku. "Dnes je VelikonoŁn� ned�le, velice vżznamnż sv�tek. Uzavł�t pł�telskou dohodu o boji proti rozp�navżm rodłm Thurzł a B�thorył v takovż den, to uś n�co znamen�!"
Kdyś ve�li do prostorn�, vz�cnżmi obrazy vyzdoben� chodby, hostitel otevłel dvoukł�dl� dvełe do j�delny a pozval je d�l. Usadili se u prostłen�ho stolu a on zvedl poh�r s v�nem a slavnostn� prohl�sil:
"Na va�e zdrav�, vzne�enż pł�teli, i na va�e, p�nov�!"
"Na zdrav�, kn�śe, a na na�e spojenectv�!" dodal F�bry, zvedl poh�r k śstłm a pod�val se na sv� spoleŁn�ky.
"Potłebuji takov� pł�tele, jako jste vy," płiznal G�bor Bethlen zamy�len�. "Sly�el jsem o v�s mnoho zv�st�, a kdyś v�s tu m�m u velikonoŁn�ho stolu, nemohu ovl�dnout svou zv�davost."
"Nedejte nikdy na plan� łeŁi a hloup� klevety, kn�śe," usm�l se hrab� trpce a poh�ry zazvonily. "Je v nich m�lo pravdy."
"Co je to pravda?" zeptal se hostitel neŁekan�, hled� na sv� hosty. Potom upłel zrak na purpurov� v�no v poh�ru, prosv�cen�m sluneŁn�mi paprsky. Bylo jako krev, kterou prol�val jeho ukrutnż płedchłdce G�bor B�thory, nen�vid�nż vl�dce Sedmihradska.

"Nemohu tomu uv�łit, Va�e VeliŁenstvo!" pohor�oval se Albrecht z Vald�tejna. "Jestli skuteŁn� existuj� dłkazy o krvavżch zloŁinech Alśb�ty B�thoryov�, tak uś d�vno m�la viset na �ibenici!"
"Nen� to tak jednoduch�, Albrechte!" oponoval mu panovn�k a t�zav� pohl�dl na nespokojen�ho kardin�la. "Jej� strżc �tefan B�thory zemłel płed osmn�cti lety v Krakov�. Byl polskżm kr�lem a skv�lżm panovn�kem. Rod B�thorył je velmi vlivnż a bohatż, coś vyuś�v� ve svłj prosp�ch zejm�na młj z�stupce v Uhersku, palatin Thurzo."
"To v�ak neznamen�," nam�tl kardin�l Forg�ch ustaran�, "śe se hrab�nka nebude zodpov�dat płed tabul�rn�m soudem, Va�e VeliŁenstvo!"
"To urŁit� nepłipust�m, Eminence, jen vysv�tluji na�emu chrabr�mu pł�teli, śe v tomto pł�pad� jde o velmi komplikovanou z�leśitost, kter�"
"Pokud existuj� dłkazy o jej� bestialit�," skoŁil panovn�kovi do łeŁi Albrecht z Vald�tejna, "v� kr�lovskż majest�t i pokladna mohou z�skat obrovsk� majetky a uŁinit zadost spravedlnosti!"
"To je n� prioritn� z�jem, milż v�vodo," płisv�dŁil kardin�l Forg�ch a v jeho hlase bylo sly�et trpkou vżŁitku. "N� spojenec hrab� Peter F�bry m� v rukou dłkazy o jej� bestialit� a płedlośil Jeho VeliŁenstvu sv�dectv� o nelidskżch zv�rstvech p�chanżch na nevinnżch ob�t�ch takłka p�tadvacet let!"
"Chci tu zvr�cenou magn�tku pohnat płed spravedlivż soud a vym�łit j� absolutn� trest, Eminence," prohl�sil Maty� II. rozhodn�, "ale Juraj Thurzo m� uś n�kolik let vod� za nos a intrikuje ve prosp�ch Alśb�ty B�thoryov�!"
"Pak mu jde vżluŁn� o jej� majetek, VeliŁenstvo, a zrazuje va�e z�jmy! Vyuś�v� va�i neinformovanost a nez�jem o tento skand�l!"
"Obdivuji va�i intuici, v�vodo!" pop�chl ambiciózn�ho �lechtice kardin�l Forg�ch. "Juraj Thurzo zradil katolickou v�ru a jeho zpupnost nezn� hranic. Otevłen� podporuje z�jmy B�thorył proti panovn�kovi!"

"Pravda je takov�," ujal se slova Peter F�bry, "śe Alśb�ta B�thoryov� m�la za sv� ohavn� zloŁiny uś d�vno viset na �ibenici nebo shołet na hranici!"
"Nebżt palatina Thurza, Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo by postupovalo podle z�kona," płisv�dŁil G�bor Bethlen, "a pr�zdn� kr�lovsk� pokladna by se naplnila obrovskżmi zisky ze zkonfiskovan�ho majetku Łachtick� pan�!"
"Juraj Thurzo v�, proŁ uzavłel tajnou dohodu se �igmundem B�thorym a dal tu bestii"
"Toho krvelaŁn�ho d�mona mi ani nepłipom�nejte, milż hrab�!" płeru�il ho Bethlen nal�hav�. "V Sedmihradsku ho v�ichni nen�vid�li. Sly�el jsem, śe zahynul pr�v� va�� rukou. Je to pravda?"
"M�te spolehliv� informace, kn�śe," płisv�dŁil F�bry a uk�zal na sv� pł�tele. "Nebżt jich a je�t� dvou oddanżch spoleŁn�kł, dnes bych tu s v�mi nesed�l."
"Jak se v�m podałilo zlikvidovat takovou płesilu banditł, jeho r�dce a hlavn� ob�van�ho despotu?"
"Jen s Boś� pomoc�, jinak si to nedok�śu vysv�tlit. Byla to krvav� bitva pod Paj�tśnem a jen z�zrakem jsme vyv�zli se zdravou kłś�."
"L�b�te se mi, vz�cnż pł�teli, a va�i druhov� tak�! Z�vid�m v�m je a uś se vłbec nediv�m, śe se o v�s ��ł� ty neuv�łiteln� historky."
"Rad�i jim nev�łte, kn�śe, nen� na nich"
Hrab� nestaŁil domluvit, protośe do s�n� vtrhli dva ozbrojen� muśi a srazili podpatky bot.
"Nenechte se ru�it, nejjasn�j�� kn�śe," ujal se slova ten vy���, sotva popadaje dech, "ale koneŁn� jsme ji vysl�dili a płistihli płi Łinu!"
"Dnes, na VelikonoŁn� ned�li?!"zhrozil se G�bor Bethlen a vyskoŁil od stolu. "Jak se v�m to podałilo, kapit�ne?"
"Nechci ru�it vz�cn� hosty płi slavnostn�m ob�d�," zdr�hal se kapit�n, "r�d bych s v�mi mluvil mezi"
"Co se stalo, kn�śe?!" skoŁil mu do łeŁi hrab� F�bry a nech�pav� hled�l na rozru�en� muśe v uniform�ch. "Jestli je tłeba, jsem v�m se svżmi poboŁn�ky k dispozici."
"Velice m� mrz�, śe mus�m płeru�it stolov�n�," odv�til hostitel a otoŁil se k hrab�ti a jeho spoleŁn�kłm. "Jestli v�s to nepohor��, poj�te, p�nov�, se mnou. Ale jestli chcete v klidu vychutnat kuchałovo mistrovstv�, nenechte se ru�it, za chv�li se vr�t�m."
"Jdeme s v�mi!" odv�til Peter F�bry a vstal od stolu. Doktor Sebasti�n a Pavel ��rskż posp�chali za nimi, protośe sedmihradskż kn�śe vy�el na chodbu, nedbaje na hosty.

Proslavenou kapli na Karl�tejn� zaplavoval soumrak, kterż se dovnitł vkr�dal śzkżmi gotickżmi okny. Neklidn� plam�nky sv�Łek praskaly ve sv�cnech na olt�łi, v jehoś stłedu se majest�tn� vyp�nal velkż zlatż kł�ś.
Kardin�l Forg�ch vstal z klekadla a płistoupil k jednomu z oken. Hled�l do hlubok�ho śdol� pod hradem. Stłechy poddanskżch domł a tmav� lesy kolem vytv�łely śchvatn� panorama. Obloha oz�łen� m�s�Łn�m svitem a jasem prvn�ch hv�zd plnila jeho srdce klidem. Znovu si klekl płed olt�ł a ukryl tv�ł do dlan�.
Najednou strnul. Za olt�łem zaslechl nezn�m� hlasy. Nem�ly v�ak lidskou podobu, byl to jakżsi odpuzuj�c� łev, płeru�ovanż satanskżmi vżbuchy sm�chu. Vylekal se a vytłe�t�nżma oŁima hled�l na ��belskż pł�zrak, v n�mś ihned rozpoznal podobu Alśb�ty B�thoryov�. Krv� podlit� oŁi ho nejprve vylekaly, kdyś v�ak zaslechl nepłirozenż sm�ch, pochopil, śe tu nejde o płeludy ani bl�zniv� halucinace.
Cht�l vykłiknout v obav� o svłj śivot, ale nemohl. Jako by mu n�kdo nezn�mż sv�ral hrdlo a vz�p�t� c�til, śe se zaŁ�n� dusit. O�klivż płelud se k n�mu nezadrśiteln� bl�śil, na�lapuje na kostnat� chodidla, trŁ�c� zpod dlouhżch Łernżch �atł. Kardin�l bezmocn� klesl na klekadlo, ale nedok�zal odtrhnout zrak od vżraznżch, hluboko vpadlżch oŁ�. Pokłiśoval se a pekeln� vize se znenad�n� zm�nila v idylku.
Pod gotickou klenbou kaple se vzn�elo Jezul�tko, od�n� jen do plenek, uv�zanżch kolem beder. Buclat� ruŁky m�lo sepnut�, nevinn� se usm�valo a zlat� kadełe mu sahaly aś na ramena. Jemn� obl�Łky a zvl�tn� jas, osv�tluj�c� nadpłirozenż zjev nevi��tka, kardin�la natolik zm�tly, śe ztuhl śśasem.
Jak upadal do ext�ze, płemż�lel horeŁn�, zda vid� Jeś�e Krista jako nevinn� d�t�. Pokud podlehl citov�mu rozru�en� a z�hrobn�m jevłm, v tom pł�pad� podlehl pekeln� moci! Pozorn� se zahled�l do tv�łe Jezul�tka a zd�en� vykłikl:
"Odejdi, satane! Zapł�sah�m t� płi"
NestaŁil domluvit, protośe tv�ł d�t�te se zm�nila k nepozn�n�. Zkroutila se do odporn� grimasy, zŁernala a vz�p�t� bylo sly�et tlumen� kletby a bezmocn� kv�len�. Oslepil jej prudkż blesk a hned nato zarachotil hrom, aś se cel� kaple otł�sla. Kardin�l se k smrti vylekal, ale kdyś se po chv�li probral, po ��belsk�m płeludu nebylo ani stopy. Jen studenż pot na Łele ho uji��oval, śe neblouznil ani se mu to nezd�lo.
"Co se v�m stalo, Eminence?" zaslechl zn�mż hlas za z�dy. "A co je to za odpornż �tiplavż z�pach!" st�śoval si Albrecht z Vald�tejna, klekaje płed olt�łem. "Sly�el jste ten dunivż śder? Co to m� znamenat?!"
"Tady jsou slova zbyteŁn�, v�vodo," odv�til kardin�l zm�n�nżm hlasem. Cht�l mluvit d�l, ale v posledn� chv�li se zarazil. Aś te� si s hrłzou uv�domil, śe to, co płed chv�l� vid�l a sly�el, zanechalo v jeho srdci hlubok� stopy. Byl si uś zcela jist, śe na vlastn� oŁi vid�l poku�itele v jeho rafinovan� podob�. Ctiś�dostivż a velmi sebev�domż v�voda by nepochopil jeho vysv�tlen�. Nejsp� by se mu vysm�l a neuv�łil by mu ani slovo.
"Nerozum�m, Va�e Eminence. Muselo to bżt tady, vśdy� st�le c�t�m ten �tiplavż z�pach!"
"I vy jste sly�el bur�cen� hromu?" odpov�d�l Fra�o Forg�ch ot�zkou a płejel v�vodu pł�snżm pohledem.
"Jak o tom młśete pochybovat?! Celż hrad se otł�sl v z�kladech a vy se m� pt�te"
"V tom dun�n� bylo cosi nadpłirozen�ho, ale v negativn�m smyslu slova, milż v�vodo."
"Mysl�te d�monick�ho"
"To jsem nełekl," nam�tl rozru�enż Forg�ch. "Nepop�r�m v�ak płsoben� d�monickżch sil, zejm�na vzhledem ke zkaśenosti doby, v n�ś śijeme."
"Va�e argumenty jsou nesporn�, Eminence. Vysv�tlete mi v�ak, jak młśe ��bel płsobit na tomto posv�tn�m m�st�!"
"Kdybych um�l odpov�d�t na va�i ot�zku, hned z�tra bych se vydal na cestu do ��ma a informoval o v�em svatou kongregaci."
"Vłbec v�m nerozum�m, Eminence," łekl Albrecht z Vajd�tejna. "Nikdy jsem nic podobn�ho nezaśil. Poj�me rad�ji do pal�ce, Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo n�s pozvalo na veŁełi."
"B�śte, vzne�enż v�vodo, płijdu za v�mi, jen se je�t� kr�tce pomodl�m płed kł�śem."
Klekl si płed olt�ł a schoval hlavu do dlan�. Zmatenż �lechtic bezradn� rozhodil ruce a beze slova vy�el z kaple.

Hrab� F�bry necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Na sluncem zalit�m n�dvoł� uvid�l uv�zanou mladou śenu, jej�ś bujn� tvary a havran� vlasy, poletuj�c� ve v�tru, jej zcela ohromily. Byla mimoł�dn� hezk� a płitaśliv�. Rłśov� �aty, potrhan� rukou nel�tostnżch �piclł sedmihradsk�ho v�vody, zvżraz�ovaly jej� płirozenż płvab. I s�m G�bor Bethlen hled�l na svłdnou Annu B�thoryovou, sestru zavraśd�n�ho Gabriela B�thoryho, s obdivem.
"Nem�te uś v sob� ani kouska cti, milostiv�?!" oslovil ji v�voda s nadłazenost� v hlase. "V�te, co d�laj� śid� s takovżmi pob�hlicemi, jako jste vy?!"
"Vy arogantn� lumpe!" osopila se na n�ho zlomenżm hlasem. "To vy jste m� dal �pehovat svżmi sl�dily a poslal jste je za mnou aś do postele?!"
"Na m�st� je ukamenovali, urozen� pan�!" pokraŁoval G�bor Bethlen cynicky a pohrdavżm pohledem si ji płem�łil od hlavy aś k pat�. "Va�e nemravnost a zhżralost pohor�uje cel� Sedmihradsko, nemluv� o mor�ln� zvrhlosti va�eho rodu!"
"To si vypro�uji, vy odpornż hrubi�ne!" br�nila se dotŁen� a v oŁ�ch j� pl�la neskrżvan� nen�vist. "Jak se opovaśujete ur�śet B�thoryovy, j�mś nesah�te ani po kolena?!" Ud�lali pro Sedmihradsko mnohem v�c"
"Tak uś dost, uboh� pob�hlice!" obołil se na ni v�voda. "Va�eho ukrutn�ho bratra zavraśdili vlastn� voj�ci a d�ky jim se Sedmihradsko zbavilo sedmihlav� hydry! Skoncuji s va�� zvr�cenost�, kter� pohor�uje �lechtickż stav!"
"A m� pł�buzn� se postaraj� o to, abyste skonŁil na �ibenici, vy bastarde!"
Peter F�bry a jeho spoleŁn�ci strnuli. OŁek�vali nepłim�łenou reakci, ale G�bor Bethlen se jen kysele usm�l a pokynul kapit�novi. Ten j� pohotov� zacpal śsta kouskem hadru, aby uś nemohla ur�śet uzn�van�ho v�vodu Sedmihradska. Bez milosti ji vlekli do v�zen�, ale Peter F�bry, jeho p�sał a doktor Sabasti�n jen nech�pav� hled�li nejdł�v za n�, pak na sv�ho hostitele.
"Tak jste to, p�nov�, vid�li," promluvil G�bor Bethlen po chv�li. "Sedmihradsko trest� zvrhl� śeny, i kdyś jsou z nejvy���ch vrstev. Spravedlnost a vymahatelnost pr�va jsou z�rukou klidu a rozvoje na�� zem�."
"Co chcete s tou ne��astnic� ud�lat?!" zeptal se Peter F�bry zamy�len�, jako by mu na n� skuteŁn� z�leśelo.
"Budu ji vyslżchat, a v pł�pad�, śe nebude cht�t vypov�dat, vyd�m ji do rukou c�rkevn�ch soudcł."
"Ti by ji, v�vodo, bezpochyby prohl�sili za Łarod�jnici a płedŁasn� ukonŁili jej� śivotn� pou�. Jej� vlivn� pł�buzn� by v�s prokleli."
"Nezapom�nejte, milż hrab�, śe jsme v Sedmihradsku, ne v Uhersku! Uś n�kolik m�s�cł se snaś�m v zemi odstranit rodinkałen� a korupci."
"Dał� se v�m to alespo� zŁ�sti?"
"Pokud nebude platit z�kon pro �lechtu a niś�� stavy stejn�, nebude tu nikdy klid a prosperita," odpov�d�l G�bor Bethlen pevnżm hlasem a vykroŁil k pal�ci. "Poj�te, p�nov�, t� uś nikdo nepomłśe!"

Odhalenż �picl

"Dokdy bude� trp�t ve sv�m pal�ci toho zjizven�ho kump�na Alśb�ty B�thoryov�?"
"Jsi vłŁi n�mu tak zaujatż, nebo na n�ho ś�rl�?" zeptal se palatin Thurzo sv�ho sekret�łe. "Je to mazanż chlap�k a prokazuje mi neoceniteln� sluśby."
"Nezapom�nej na jeho krvavou minulost," nam�tl Belo RadenoviŁ. "M� na sv�dom� des�tky nevinnżch d�vŁat, zaslouśil se o płedŁasn� ukonŁen� jejich śivotł."
"M� o tom dłkazy?"
"V� płece, co se o n�m pov�d�. Byl milencem Łachtick� pan�, naj�mal d�vŁata do sluśby, nejednou i s�m asistoval płi jejich nelidsk�m muŁen�!"
"To jsou jen łeŁi a zlomysln� vżmysly! Odkdy v�ł� klepłm, Belo?"
"Chr�n� vraha a �pin� si ruce s ob�vanżm kump�nem Łachtick� pan�! Uv�domuje� si vłbec, śe riskuje� sv� dobr� jm�no? Kdyby se o tom dozv�d�l"
"Tak uś dost!" vybuchl najednou palatin a zprudka vstal ze śidle. "Potłebuji jeho sluśby, rozum�? Od t� doby, co płivedl do pal�ce Ambrośe, kterż pracuje pro Zr�nsk�ho, m�m v nich nejspolehliv�j�� �picly!"
"Uklidni se, Juraji," chl�cholil ho sekret�ł, "koŁ� Peter je nebezpeŁnż a velice rafinovanż hrdlołez! Płinejmen��m tak ukrutnż jako Ficko, kter�ho jsi dal popravit!"
Thurzo po t�ch slovech strnul a m�łil si RadenoviŁe pł�snżm pohledem. Rychle płe�el k oknu pracovny a vyhl�dl do zahrady. Jeho mlŁen� je�t� zvżraz�ovalo z�vaśnost sekret�łova obvin�n�.
"Krom� toho t� ten tvłj spolehlivż �picl vod� za nos!" vmetl mu do tv�łe Belo RadenoviŁ. "A ty mu slep� dłv�łuje�!"
"Zach�z� pł�li� daleko, pane sekret�łi!" odsekl mu Thurzo nazloben�, zam�łil ke stolu a posadil se. "Proto jsi m� vyru�il? Pod�vej se, kolik nevył�zen� korespondence leś� na"
"Tady m� je�t� jeden nal�havż pozdrav!" płeru�il ho tajemn�k a polośil płed n�j svitek pap�ru s rozlomenou peŁet�. "Ten mus� vył�dit co nejdł�v!"
Juraj Thurzo se zarazil a płekvapen� se na n�j pod�val. Rozvinul list, płelet�l pohledem śhledn� napsan� ł�dky a zaŁal Ł�st:
Vzne�enż palatine,
promi�, śe vol�m p�semnou cestu, ale jsem tak zanepr�zdn�nż, śe by nezbżv� Łas na osobn� setk�n�. A abych byl upł�mnż, ani o n� nestoj�m.
Nech�pu Tvou strategii vłŁi Jeho VeliŁenstvu, ale v�m, jakż podlż pl�n jsi zosnoval proti jeho spojencłm. Kardin�la Forg�che si dal un�st na �ervenż K�men, kde jsi ho cht�l internovat, a m� jsi cht�l odstranit ve franti�k�nsk�m kl�tełe v Pre�purku. Kardin�la se mi podałilo vysvobodit a ze zajet� jsem unikl. Pokud Tvłj najatż zabij�k koŁ� Peter tvrd� n�co jin�ho, pak jsi vsadil na �patn�ho kon�. Kdyś se po urŁit� dob� na Tvłj pł�kaz znovu pokusil dostat na �ervenż K�men, zatkli ho. Byl by skonŁil na popravi�ti, kdyby se mu z hradn�ho v�zen� nepodałilo ut�ct.
Jak je mośn�, śe Ty, zemskż palatin, drś� svou mocnou ruku nad bżvalżm kump�nem Alśb�ty B�thoryov� a chr�n� chladnokrevn�ho vraha? Ba co v�c, plat� ho a vyuś�v� jeho ��belsk� sluśby proti n�m v płesv�dŁen�, śe se o Tv� podlosti nikdo nedozv�!
Zach�z� pł�li� daleko ve sv� farizejsk� rozp�navosti! Spł�hl ses proti panovn�kovi a jeho spojenci se zloŁincem, kterż m�l uś d�vno viset na �ibenici. A Alśb�ta B�thoryov� spoleŁn� s n�m!
Proto budu o v�em informovat Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo, kter� Ti uś del�� dobu nedłv�łuje. Upozor�uji T�, śe kardin�l Forg�ch uś v t�to z�leśitosti jednal a bude od Tebe pośadovat płim�łen� vysv�tlen�.

S śctou Peter F�bry

V Pre�purku 29. Łervence l�ta P�n� 1614

Thurzo nejdł�ve zbledl, potom zrudl zlost�. Płetrhl psan� napłl, zmaŁkal je a hodil do ohn�, kterż praskal v krbu.
"ProŁ jsi mi ten list nedal płedevŁ�rem?" obołil se na tajemn�ka, ale z jeho hlasu uś se vytratila panovaŁnost. "Zatajils ho płede mnou, protośe jsi m�l obavy"
"Zadrś, vzne�enż palatine!" nenechal ho domluvit RadenoviŁ a jejich pohledy se stłetly. "M�l jsi jin� starosti a vżznamn� setk�n�. Necht�l jsem ti kazit n�ladu, zn�m t� pł�li� dobłe."
"M� pravdu, Belo," płiznal Thurzo sm�łlivżm tónem. "Ten namy�lenż F�bry na n�s zase vyzr�l! V�, co to znamen�?"
"Ano. Obvin� t� u kr�le ze spiknut� proti kardin�lovi Forg�chovi a ze zneuś�v�n�"
"To je Łirż nesmysl, Belo!" skoŁil mu do łeŁi palatin. "M�m tu, pł�mo pod svou stłechou, zr�dce!"
"Uś d�vno jsem t� na to upozor�oval, Juraji."
"�ekni mi, kdo v pal�ci pracuje pro Petera F�bryho a vyn�� odtud nejdłv�rn�j�� informace?!" vyzval sekret�łe Thurzo a znovu vstal od stolu. "Jak se to v�echno ten ��lenż F�bry dozv�d�l a jak se mu podałilo uniknout z kl�tera?"
"Nem�m zd�n�. Ale v�m, jak t� koŁ� Peter uji��oval, śe m� F�bryho pod palcem a kardin�la"
"Ten zjizvenż lump! A j� mu dłv�łoval!"
"Pustil sis zmiji do ruk�vu."
"Hned ho dej płiv�st!"
Belo RadenoviŁ na nic jin�ho neŁekal. Chladn� se usm�l a cht�l je�t� n�co dodat. V posledn� chv�li si to v�ak rozmyslel a mlŁky vyklouzl z palatinovy pracovny. Spokojil se i s t�m, śe si arogantn� milenec Alśb�ty B�thoryov� nebude donekoneŁna hr�t na nenahraditeln�ho poboŁn�ka Juraje Thurza.
Palatin płistoupil k oknu a pod�val se ven. D隝 neust�val, pr�elo uś n�kolik dn�. Nepamatoval tak studen� l�to. Płemż�lel o sp�len�m psan�, kter� ho doŁista vyvedlo z rovnov�hy. Jak se zachov� kr�l, aś se o v�em dozv�?
Nen�vid�nż F�bry ho płed Jeho kr�lovskżm VeliŁenstvem potop�! Jak se mohl dozv�d�t o tajnżch pl�nech, kter� proti n�mu a kardin�lovi zosnoval? Płi jeho rozhovoru s RadenoviŁem a koŁ�m Peterem płece nikdo ciz� nebyl! Kardin�l Forg�ch a panovn�k ho pośenou k odpov�dnosti. Budou mu kl�st nepł�jemn� ot�zky, na kter� bude muset odpov�dat
Z pochmurnżch my�lenek ho vytrhl n�hlż sekret�łłv pł�chod. RadenoviŁ zprudka płibouchl dvełe a z vżrazu jeho tv�łe bylo patrn�, śe n�co nen� v poł�dku.
"Ten lump zmizel beze stopy!"
"Jak se to mohlo st�t?" zeptal se Thurzo podr�śd�n�.
"Dals tomu hrdlołezovi velk� pravomoci a pr�vo neomezen�ho pohybu, płestośe jsem t� varoval"
"UrŁit� se co nevid�t vr�t�!" nenechal ho domluvit palatin. "Ned�lej zbyteŁnou paniku jen proto, śe ho nemłśe� vyst�t!"
"Tentokr�t uś se nevr�t�! Sluśebnictvo ho vid�lo naposledy płedevŁ�rem. Ode�el s n�m i Ambroś!"
"Pr�v� v ten den, kdy do�el list od F�bryho," povzdychl si palatinThurzo a rukou si płejel po ustaran�m obliŁeji. "Kam zmizeli ti dva �piclov� a proŁ mi to nikdo nełekl?"
"Varoval jsem t� płed nimi, ale tys mi nev�łil."
"Vyuśili m� zanepr�zdn�nosti a mimoł�dn�ho spoleŁensk�ho pohybu v pal�ci," uvaśoval nahlas palatin, "ale proŁ? Spojili se s F�brym proti mn� a vyzradili m� pl�ny?"
"To je nesmysl, Juraji! Ti dva jsou nepł�tel� na śivot a na smrt. Hrab� F�bry jde po tom zabij�kovi jako �akal od t� doby, cos dal uv�znit Alśb�tu B�thoryovou. Chce ho chytit za kaśdou cenu a usv�dŁit ze zloŁinł, kter� p�chal spoleŁn� s Łachtickou pan�!"
"Ale kdo tedy vyzradil na�e tajn� pl�ny?" rozŁiloval se Thurzo, zlost� celż rudż. "KoŁ� Peter se urŁit� vr�t� a v�echno mi vysv�tl�."
"O tom si dovol�m pochybovat," odporoval sekret�ł a posadil se. "Souhlas�m v�ak, śe se zr�dcem, kterż vyn�� z pal�ce tajn� informace, je tłeba co nejdł�v skoncovat!"
"To mi ł�k� aś te�?!" vybuchl palatin, vzal ze stolu v�zu a v�� silou s n� pra�til o zem. "Ty, na kter�ho se nejv�c spol�h�m?!"
V�za se rozlet�la na mal� kousky. Belo RadenoviŁ dobłe znal palatinovu vżbu�nou povahu, proto se jen trpce usm�l a klidn� odpov�d�l:
"Neobvi�uj m�, Juraji. Ten dona�eŁ musel bżt płi na�ich dłv�rnżch rozhovorech uś tehdy, kdyś jsi płijal pod stłechou tohoto pal�ce nebośt�ka sedmihradsk�ho v�vodu �igmunda B�thoryho!"
"Ano, uś si vzpom�n�m. Ten krvelaŁnż Herodes tehdy płivedl dvojnici Alśb�ty B�thoryov�, kterou koŁ� Peter �ikovn� dostal do podzemn�ho śal�łe na �achtick�m hrad�."
"A skuteŁnou vl�dkyni Łachtick�ho panstv� s pomoc� sedmihradsk�ho v�vody unesl!"
"Kr�tce nato mi Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo napsalo, śe v� o dvojnici Łachtick� pan�, a dostal jsem ultim�tum. Od koho to panovn�k mohl v�d�t?"
"Jedin� od ślisn�ho hrab�te F�bryho!" odpov�d�l sekret�ł, ale vz�p�t� zklaman� dodal. "Ten tu v�ak nebyl, a płece v�d�l o v�em! Mus� tu m�t �picla, kterż vyslechl n�"
"A mohl to bżt jedinż Łlov�k!" skoŁil mu do łeŁi Thurzo a udełil p�st� do stolu. "KoŁ� Peter, kter�ho tak nen�vid�, m� płece jen Łistż �t�t."
"Je to ��bel v lidsk� kłśi, ale pro F�bryho nepracuje."
Palatin mu polośil silnou ruku na rameno. Sekret�ł se ani nepohnul, jen mu nech�pav� hled�l do obliŁeje. Ani jeden z nich si nev�iml brok�tov�ho z�v�su u okna, kde je�t� płed chv�l� st�l Juraj Thurzo. Zlehka se zavlnil. Okno bylo dokoł�n a venku �um�l jemnż d隝, ale bylo bezv�tł�, ani l�stek na strom� se nepohnul.
"Kde m� sv�ho poboŁn�ka, Belo?"
"Imricha? Je urŁit� v m� kancel�łi, co mu chce�?"
"V kancel�łi, ł�k�?" zvż�il hlas palatin a rysy v obliŁeji mu znenad�n� ztvrdly. "Jsi o tom płesv�dŁenż?"
"Młśeme za n�m j�t, jestli chce�, ale st�le nech�pu"
"On jedinż vid�l na vlastn� oŁi dvojnici Łachtick� pan�, kdyś ji �igmund B�thory płivedl do pal�ce!"
"O tom nev�m, Juraji, ale co to m� spoleŁn�ho"
"Imrich Z�tureckż je �picl hrab�te F�bryho!" płeru�il ho znovu palatin a uhodil p�st� do stolu. "Ten z�kełnż zr�dce zneuś�val tvou dłv�ru a informoval F�bryho o v�em, co se d�je v pal�ci!"
"Vzpamatuj se, Juraji!" br�nil se Belo RadenoviŁ, ale vżraz v Thurzov� obliŁeji jej zm�tl. "Je to spolehlivż poboŁn�k a to, co tvrd�, je nesmysl!"
"Je�t� jsem neskonŁil, pane sekret�łi!" osopil se na n�j Thurzo a v jeho hlase uś nebyl ani n�znak dłv�rnosti. "Nejrad�i bys dal koŁ�ho Petera st�hnout z kłśe, a s�m si hłeje� hada na prsou!"
Belo RadenoviŁ mu cht�l oponovat, ale vtom n�kdo zaklepal na dvełe. Vz�p�t� ve�el sluha, uctiv� se uklonil, ale kdyś se setkal s vyŁ�tavżm pohledem sv�ho p�na, upadl do rozpakł.
"Nerad vyru�uji urozen� p�ny, ale pan sekret�ł mi"
"Mluv k v�ci, Matou�i!" płeru�il ho RadenoviŁ, kterż byl jako na trn�. "Co jsi zjistil?"
"Pokoj t�ch dvou p�nł, kter� jste r�Łili hledat, je śpln� pr�zdnż. Vrchn� st�jn�k potvrdil, śe si płedevŁ�rem vzali kon� a od t� doby se nevr�tili."
St�l tam jako solnż sloup a hled�l na rozbitou v�zu.
"Je�t� n�co, Matou�i?"
"�af�ł vyplatil ob�ma p�nłm s va��m laskavżm dovolen�m kaśd�mu sto duk�tł."
"To płesahuje v�echny meze!" rozŁilil se Thurzo a vyskoŁil ze śidle. "Tady si kaśdż d�l�, co chce! Imricha Z�tureck�ho jsi n�hodou nevid�l?"
"Ne, velkomośnż pane," zavrt�l hlavou sluha, "ale jestli chcete"
"My uś si ho, Matou�i, najdeme!" nenechal ho domluvit palatin. "Ty zat�m ukli�, co se rozbilo, a dej pracovnu do poł�dku."
Starż sluha płikżvl a cht�l je�t� n�co dodat, ale Thurzo uś se ł�til ze dveł� a jeho sekret�ł za n�m. Sotva staŁil uskoŁit, aby ho neporazili. Pohor�en� za nimi hled�l a potom płivłel dvełe. Płelet�l pohledem po drobnżch stłepech rozhozenżch po koberci, płistoupil k otevłen�mu oknu a vyhl�dl do zahrady. Kapky de�t�, kter� �ustily v ko�atżch korun�ch vysokżch dubł, mu svlaśily obliŁej.
N�co si pro sebe zamumlal, otevłel skł�� a vyndal smet�k a śeleznou lopatku. Ani si nev�iml, śe z�v�s, u kter�ho st�l, se najednou zavlnil. Zavłel skł�� a dal se do pr�ce.
Stłepy byly v�ude. Smetl je na hromadu, a kdyś se dostal aś k oknu, musel nadzvednout i okraj brok�tov�ho z�v�su. V t� chv�li uvid�l muśsk� nohy v kośenżch sand�lech a strachy vykłikl. Cht�l uskoŁit stranou, ale ztratil rovnov�hu a padl naznak na zem. Znovu vykłikl, protośe zpoza z�v�su vystoupil malż, podsaditż muś. Zmatenż sluha se vylekal je�t� v�c, protośe se b�l, śe se na n�ho ten chlap vrhne.
"Co tu proboha d�l�te, pane poboŁn�ku?" zeptal se nedłv�łiv� a cht�l ho smet�kem udełit do błicha.
"Nevł�skej, Matou�i, a uklidni se!" promluvil pł�telsky Imrich Z�tureckż a pomohl mu vst�t. "Je�t� si, starż, ubl�ś�. Ned�lej zbyteŁn� paniku."
"U v�ech rohatżch, poł�dn� jste m� vylekal!"
"�eho se boj�, kdyś m� Łist� sv�dom�?"
"A kde vy jste se tu vzal, pane poboŁn�ku? Jestli se to dozv� v� p�n a nedej bośe velkomośnż palatin Thurzo"
"Nic se nesm�j� dozv�d�t, Matou�i!" zarazil ho Z�tureckż, kterż tanŁil na tenk�m led�. "Bude� mlŁet a nikomu nepov� ani slovo!"
"A co za to, pane poboŁn�ku?" chytraŁil stałec. V oŁ�ch mu zahołely plam�nky chamtivosti a tv�ł se st�hla do zlomysln� grimasy.
"V�echno, co m�m!" odv�til Z�tureckż, odepnul z opasku kośenż m�ec a podal mu ho se slovy: "Je v n�m tłicet duk�tł, ty starż vydłiduchu!"
"Ó jak� velkodu�nost!" za�eptal sluha podl�zav� a s ś�klebkem schoval m�ec do kapsy. "Velkomośn� p�nov� v�s v�ak budou hledat po cel�m pal�ci"
"Pr�v� proto m� nesm� zradit, Matou�i!" varoval jej Imrich Z�tureckż a pevn� mu sevłel rameno. "Jinak t� stihne krutż trest!"
NeŁekal na jeho stałeck� kokt�n�, vśdy� palatin se sekret�łem se mohli kaśdou chv�li vr�tit a potom by s n�m byl amen. Sviśn� vyskoŁil na parapet, obratn� se spustil na kamennż vżŁn�lek pod oknem a seskoŁil do zahrady. Thurzova kancel�ł byla v prvn�m poschod�. Chamtivż sluha se zv�dav� vyklonil nad dłev�nżm parapetem, jestli si ten bl�zen płi seskoku nepol�mal kosti.

"Tady n�co nehraje!" rozŁiloval se palatin Thurzo. "Prohledali jsme celż pal�c a tvłj poboŁn�k jako by se do zem� propadl!"
"Je�t� płed hodinou jsem s n�m mluvil ve sv� pracovn�. Stejn� jsem płesv�dŁenż"
"śe ten jid� ne�pehoval pro hrab�te F�bryho?" skoŁil mu do łeŁi palatin a v bezmocn� zlosti se rozesm�l. "Kdo jinż krom� n�j n�s mohl poslouchat a płed�vat zpr�vy tomu kr�lovu patol�zalovi?!"
"Co chce� d�lat?" zeptal se tajemn�k znepokojen�, protośe st�le nemohl uv�łit, śe by Imrich Z�tureckż cel� l�ta zrazoval jeho dłv�ru.
"Jestli toho bastarda chytnu, d�m ho bez milosti popravit!"
"Neztr�cejme Łas! Mośn� se spojil s koŁ�m Peterem a jsou uś d�vno za horami."
"P�kn� mi zavałili!" st�śoval si Thurzo a zam�łil do j�delny. "Te� m�m proti sob� nejen kr�le a jeho spojence, ale i zjizven�ho koŁ�ho Petera a ślisn�ho Imricha Z�tureck�ho!"

Imrich Z�tureckż uh�n�l po pre�purskżch ulic�ch a byl na kłśi promoklż. Podałilo se mu ut�ct z Thurzova pal�ce zadn�m vchodem do zahrady, aby ho nikdo nezpozoroval. Neust�le se v�ak ohl�śel, jestli se za n�m neśenou palatinovi voj�ci na kon�ch, a płestośe sotva lapal do dechu, nedopł�l si odpoŁinku. Aś kdyś dob�hl k br�n� F�bryho pal�ce a sevłel v ruce śelezn� klepadlo, płemohla jej śnava.
"Co se d�je?!" zaslechl zn�mż hlas str�śe. "Co bouch�, jako by nastal soudnż den?!"
"Otevłi, Ign�ci, a nemluv!" zvolal vyŁerpanż Z�tureckż a naposledy se vypla�en� ohl�dl. Ulice byla pr�zdn�, jen velk� kapky de�t� pleskaly do modravżch kaluś�. Br�na se koneŁn� pootevłela a on se jako had prosmekl dovnitł.

"Co ud�l�, Juraji?"
"Nezbżv� mi nic jin�ho, neś d�t płedv�st Alśb�tu B�thoryovou płed tabul�rn� soud, jak to ś�d� Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo."
"Jen proto, śe hrab� F�bry odhalil tv� pl�ny?" podivil se Belo RadenoviŁ. "Cel� l�ta jsi o soudn�m procesu necht�l ani sly�et!"
"Ten ��lenż F�bry m� v rukou v�echny trumfy a kardin�l Forg�ch mi nic nedaruje."
"Z t�ch dvou nemus� m�t strach. Jeho VeliŁenstvo v�ak bude złejm� postupovat radik�ln�ji neś dosud."
Sed�li u prostłen�ho stolu a lokaj, kterż je obsluhoval, jim nalil v�no. Juraj Thurzo hled�l na perlivż n�poj a smutn� łekl:
"Nem�m uś jin� vżchodisko. Płed dv�ma tżdny jsem dal pł�kaz, aby z Łachtick�ho v�zen� płivezli ty dv� babizny, co slouśily B�thoryov�. Pov�z mi, kde jsou?"
"Je velmi �patn� poŁas�, vżprava se cestou zajist� zdrśela, ale kaśdou chv�li by m�la dorazit do Pre�purku. To by v�ak musela płiv�zt i Alśb�tu B�thoryovou!"
"Nejdł�v d�m vełejn� popravit ty dv� Łarod�jnice, abych kr�li zavłel śsta," prohl�sil palatin, "a potom zaŁnu proces s ob�vanou Łachtickou pan�."
"F�bryho a neśprosn�ho Forg�che ran� mrtvice, aś se to dozv�d�."
"A j� se jim vysm�ju do oŁ�, Belo!"

"Nakonec t� odhalil obyŁejnż sluha!" konstatoval hrab� F�bry, kdyś mu Imrich Z�tureckż vypov�d�l, co zaśil v Thurzov� pal�ci. "M�ls z pekla �t�st�, śe t� Thurzo nedostal do rukou. Byl by t� bez milosti dal muŁit."
"Nem�l jste mu pos�lat ten osudnż list, pane. Mohl jsem pro v�s z�skat je�t� dal�� tajn� informace."
"Splnil jsi svłj śkol dokonale, nemus� si nic vyŁ�tat. Złstane� mżm dłv�rn�kem a do Thurzova pal�ce se uś nikdy nevr�t�."
"To by m� st�lo hlavu. Od t�to chv�le jsem vżhradn� ve va�ich sluśb�ch."
"Nic lep��ho si nemohu pł�t, Imrichu. Hned po ob�d� se vyd�me na cestu za sedmihradskżm kn�śetem."

Kanovn�ci z Ostłihomi a posledn� vżstraha

"Letos je�t� nenastala poł�dn� letn� horka."
"M� pravdu, Ad�mku. De�t� ustaly, ale zem se je�t� neprohł�la," płisv�dŁil Łachtickż far�ł.
"Aspo� posledn� den v m�s�ci je sluneŁnż. Z�tra zaŁ�n� srpen a ten bude urŁit� horkż!"
"To nikdo nev�, młj synu. Błh n�s trest� za zloŁiny a n�sil� p�chan� na nevinnżch v t�chto t�śkżch, nejistżch Łasech," nam�tl far�ł smutn� a s porozum�n�m pohl�dl na mlad�ho novice. "Nikdo nezłstane bez spravedliv�ho trestu, to si zapamatuj. Za kaśdż hł�ch mus� płij�t odplata, utrpen� a bolest."
"A kdo odŁin� do nebe volaj�c� zloŁiny Alśb�ty B�thoryov�?"
"Jedin� ona sama, młj synu. Pokud ud�l� opravdov� pok�n� a bude litovat svżch hł�chł, dostane se j� Boś�ho milosrdenstv� a odpu�t�n� v�ech nelidskżch ohavnost�."
"S�m jste mi ł�kal, dłstojnż pane, śe ta magn�tka niŁeho nelituje a jej� pżcha nezn�"
"Zadrś, Ad�mku, nerouhej se! Jen dobrotivż Błh vid� do srdce kaśd�ho Łlov�ka. Nemłśe� odsoudit Łachtickou pan�, dokud je�t� śije. St�le m� pł�leśitost d�t se na pok�n�. Je tłeba se za ni modlit."
"M�m pochybnosti, jestli to krom� v�s a mne d�l� je�t� n�kdo jinż."
"I za ni trp�l na kł�śi n� Spasitel, młj synu."
Novic nesouhlasn� zavrt�l hlavou a cht�l cosi nam�tnout, ale vtom ve�el dovnitł farskż sluha a za n�m zachmułenż �tefan Revickż.
"Kanovn�ci z Ostłihomi jsou uś na hrad�, dłstojnż pane. Pan kastel�n pro v�s poslal koŁ�r a vzkazuje, abychom se nezdrśovali."
"Tak płece płijeli," povzdychl si Łachtickż far�ł a vstal ze śidle. "Kdov� co se skrżv� za jejich pł�jezdem. Ob�v�m se, śe"
"Uklidn�te se, dłstojnż otŁe, ti c�rkevn� hodnost�łi zav�tali na hrad jen kvłli majetkov�mu vyrovn�n�. �achtick� pan� mus� podepsat v jejich pł�tomnosti dodatek k posledn� vłli, nic v�c."
"Jste si pł�li� jistż, pane ofici�le, ale j� tomu nev�ł�m."
"Urozenż kastel�n o tom nepochybuje, dłstojnosti. Koneckoncł budeme sv�dky tohoto aktu pł�mo na m�st� Łinu."
"PoruŁeno P�nu Bohu," płisv�dŁil far�ł a zam�łil ke dveł�m. V posledn� chv�li se v�ak otoŁil k novicovi. "Ty złsta� tady, Ad�mku, a Łti si slovo Boś�."
"Ten bude v śal�łi dł�v neś my," łekl �tefan Revickż a usm�l se na n�ho. "Poj�, Adame, odvedu t� do z�mku, abys o nic nepłi�el."

"V�tejte na �achtick�m hrad�!" pod�val ruku far�łovi a Revick�mu zachmułenż Stanislav Thurzo. "�ek�me jen na v�s. Dłstojn� p�ni kanovn�ci se je�t� dnes mus� dostat do Trnavy, proto sp�chaj�."
"A kde jsou?" zeptal se Łachtickż far�ł, płekvapenż, co tu d�l� manśel Anny Rosiny. "N� pł�tel Michal Horv�th na n�s"
"Pan kastel�n je zavedl dolł do śal�łe," nenechal jej domluvit Stanislav Thurzo. "Neztr�cejme uś ani chv�li a poj�me za nimi."
"Jsem velmi r�d, śe v�s zase vid�m," promluvil �tefan Revickż. "Jak se m� n� urozenż palatin?"
"Juraj m� pov�łil, abych dohl�dl na tuto not�łskou z�leśitost, protośe s�m je velice zanepr�zdn�nż. Kon�m podle jeho pł�kazu, aby se majetkopr�vn� z�leśitosti koneŁn� daly do poł�dku."
"N� starostlivż palatin m� oŁi v�ude a pł�kladn� se star� o velkomośnou Alśb�tu B�thoryovou."
"Mezi n�mi, pane ofici�le," prohodil dłv�rn� Stanislav Thurzo, "l�pe by ud�lal, kdyby ji postavil płed tabul�rn� soud."
Płech�zeli płed sluncem rozp�len� hradn� n�dvoł� a �tefan Revickż je rychlżm krokem płedb�hl. Otevłel n�zk� dvełe, u kterżch st�la str�ś, a far�ł s Thurzem ve�li. Horko a ostr� sv�tlo vystł�dal chlad a pł�tm�, kter� je v prvn� chv�li zcela oslepilo. Złstali chv�li st�t, a kdyś si jejich oŁi trochu płivykly �eru, zaŁali po śzkżch schodech sestupovat do podzemn�ho śal�łe.

Novic Beckovsk�ho kl�tera s lucernou v ruce posp�chal podzemn�mi chodbami a ostraśit� se rozhl�śel. Vśdycky kdyś vstoupil do tohoto nehostinn�ho labyrintu, zmoc�oval se ho zvl�tn� neklid, jako by se ocitl v zajet� temnżch sil. Nikdy si nebyl jistż, jestli se ze zdravou kłś� vr�t� zp�t do z�mku, płestośe uś znal skoro v�echny n�strahy a zr�dn� propadli�t�.
Kdyś płech�zel kolem zasypan�ho tajn�ho vżchodu, kterż śstil pod hradn�m vrchem, zastavil se a neklidn� se ohl�dl. Nic podezłel�ho v�ak nevid�l. Ponurż prostor podzem� zapl�ovala zlov�stn� temnota, osv�tlovan� jen na p�r krokł mihotavżm sv�tlem jeho lucerny.
Vydal se kolem vlhk� zeminy zasypan� chodby k śal�łi, ale neklid v jeho du�i narłstal płi kaśd�m kroku. Znovu se zastavil a upłen� hled�l za sebe, ale nikde nebylo śiv� du�e. Jak�si nejasn� płedtucha mu sv�rala hru� a obep�nala ji jako neviditelnż had. Posp�chal proto je�t� v�c a s dłv�rou v Boś� pomoc se pokłiśoval, aby se jeho rozru�en� mysl uklidnila.
Kdyś se koneŁn� zastavil u skaln�ho vżŁn�lku, odkud m�l podzemn� v�zen� jako na dlani, necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Cela Łachtick� pan� byla otevłena dokoł�n a u mł�ś� post�valo n�kolik palatinovżch voj�kł. Na prvn� pohled poznal Revick�ho a far�łe, ale postavy Stanislava Thurza a dvou ostłihomskżch kanovn�kł mu br�nily ve vżhledu na Alśb�tu B�thoryovou.
"D�kuji v�m, ctihodn� p�nov�," zaslechl jej� vt�ravż hlas, "śe jste na m� nezapomn�li a sepsali jste mou posledn� vłli."
"Byla to na�e povinnost," odv�til ten vy��� v �ediv� reverend�. "V opaŁn�m pł�pad� by se v� rozs�hlż majetek nemohl rozd�lit mezi pr�voplatn� d�dice a"
"mizern� v�den�t� śłedn�ci by cel� m� jm�n� zkonfiskovali ve prosp�ch kr�lovsk� koruny," nenechala jej domluvit Alśb�ta B�thoryov�, "a sami si nacpali kapsy!"
"Neur�śejte panovn�kovy dłv�rn�ky a t�m ani jeho majest�t!" nab�dal ji Stanislav Thurzo. "Uv�domte si, śe jen d�ky palatinovi jste se nedostala płed tabul�rn� soud a neskonŁila jste na popravi�ti."
"To si vypro�uji, pane hrab�!" osopila se na n�j Łachtick� pan� a vyskoŁila z postele. "Nechte n�s laskav� o samot� a zmizte odtud, nikdo v�s sem nevolal!"
"Uklidn�te se, milostiv� pan�," napomenul ji zvż�enżm hlasem Łachtickż far�ł. "Ned�vejte prłchod slep�mu hn�vu a neur�śejte laskav� osv�cen�ho hrab�te, protośe chce pro v�s jen to nejlep��."
Hrab�nka obe�la płekvapen� prel�ty, vy�la z cely a vżhruśn� se płed n�m zastavila. Jej� roz��łen� oŁi nev�stily nic dobr�ho.
"Vy mlŁte, dłstojnosti!" vmetla mu do tv�łe. "I d�ky v�m, palatinovi a ostatn�m jsem se dostala za mł�śe. Trest v�s"
"Tak uś dost!" płeru�il ji Stanislav Thurzo hn�viv� a pokynul voj�kłm. Płistoupili k n�, chytili ji v podpaś� a odvlekli do cely. "Nikomu nevyhrośujte a rad�ji zpytujte sv�dom�!"
Nebr�nila se. S ś�klebkem se poddala str�ścłm śal�łe, kteł� ji posadili na postel a złstali u n� st�t. Zmaten� kanovn�ci nech�pav� hled�li na nechutn� divadlo, ale kdyś jim kastel�n pokynul rukou, aby se koneŁn� pohnuli z m�sta, poslechli.
"Je n�m to upł�mn� l�to, milostiv� pan�," łekl jeden z nich, kdyś kastel�n zamkl celu, "ale mus�me se s v�mi rozlouŁit. Jestli v�m mohu d�t skromnou radu, oddejte se rad�ji modlitb� a pok�n�."
"Nic jin�ho uś mi nezbżv�, dłstojn� p�nov�," płiznala skl�Łenżm hlasem. "Myslete na m�, ubohou hł�nici, aby mi bylo odpu�t�no."
"Płijm�te mimoł�dn� pośehn�n�, kter� katolick� c�rkev ud�luje kaj�cn�kłm v nejt�ś��ch chv�l�ch śivota!" vyzval ji kanovn�k, jenś drśel v rukou not�łsk� dokumenty, kter� teprve płed chv�l� podepsala. V�ichni pł�tomn� strnuli a s śdivem sledovali Łachtickou pan�, kter� pokorn� poklekla na kolena a opłela sklon�nou hlavu o chladn� mł�śe.
"A� v�s milostivż Błh ochra�uje a prov�z�," zaintonoval slavnostn� ten vy��� a płes mł�śe j� polośil ruce na hlavu. "A� v�m odpust� va�e hł�chy skrze vykupitelskou smrt Jeś�e Krista a a� v�s napln� svżm klidem!"
Ud�lal nad n� velkż kł�ś, pohladil ji soucitn� po dlouhżch vlasech a płipojil se k ostatn�m. Jeho bratr s listinami v rukou posp�chal za n�m, jako by se ob�val bezprostłedn� bl�zkosti Alśb�ty B�thoryov�.

Adam s vytłe�t�nżma oŁima sledoval kastel�na a ostatn�, jak mlŁky odch�zej�. Jen dva palatinovi voj�ci złstali na str�śi a zmaten� civ�li na kleŁ�c� magn�tku, kter� jako by zkamen�la.
Nad Ł�m tak zaujat� rozj�mala? Nad obrovskżm rodovżm majetkem, kterż se j� podałilo zachr�nit płed kr�lovskżm advok�tem a rozd�lit mezi pr�voplatn� d�dice? Anebo nad svżmi dosud nepotrestanżmi zloŁiny? Płepadly ji snad vżŁitky sv�dom� a l�tost nad odpuzuj�c�mi ohavnostmi, kter� cel� l�ta p�chala?
Płekvapilo jej, śe str�ści v�zen� nechali B�thoryovou bżt a pomalu se vydali po schodech, kter� vedly na hrad. Opravdu cht�li odej�t, anebo nemohli sn�st bl�zkost ob�van� Łachtick� pan�? Najednou se novic zarazil. Pł�mo za z�dy zaslechl dunivż praskot a vrz�n�, jako by n�kdo dł�v� �t�pal. OtoŁil se a ztuhl hrłzou.
Bl�śila se k n�mu jak�si kostnat� m�toha s vyholenou lebkou a vystouplżmi śebry. V jedn� ruce drśela sukovitou hłl, o kterou se op�rala, druhou sv�rala ostrou kosu, płehozenou płes rameno. Na sob� m�la roztrhanou Łernou sutanu, ze kter� trŁely prsty. Adam cht�l vykłiknout, ale nedok�zal to. Hrdlo mu sevłel strach, a płestośe uś oŁek�val svłj konec, płelud smrti kr�Łel d�l, aniś mu v�noval sebemen�� pozornost.
Alśb�ta B�thoryov� se koneŁn� zvedla ze zem�, a kdyś zvedla hlavu, uvid�la płich�zej�c� m�tohu. V n�valu zd�en� a strachu cht�la kłiŁet, v krku v�ak m�la sucho, on�m�la. Se zatajenżm dechem civ�la na bl�ś�c� se pł�zrak, s n�mś uś se setkala na �erven�m Kameni.
Zd�en� couvla k posteli a instinktivn� se posadila. Kostnatż pł�zrak płe�el jako duch skrz śelezn� mł�śe a pomalżm krokem do�el aś k n�. P�chl ji hol� mezi śebra, ale Łachtick� pan� nevydala ani hl�sku. Kdyś si k n� v�ak m�toha v Łern� sutan� płisedla na postel, vykłikla.
"ProŁ m� trżzn�, ty ��blova sluśko?" blekotala zlomenżm hlasem. "Jestli sis pro m� płi�la, tak"
"Zadrś, Alśb�to!" zaslechl Adam z�hrobn� hlas. "Je�t� nenade�el tvłj Łas, mus�m t� v�ak varovat!"
"Nestoj�m o tv� rady! Dej mi svatż pokoj!"
"Jen Błh je svatż, Alśb�to, v�ichni lid� jsou hł�n� a zkaśen�!"
"J� v Boha nev�ł�m a nev�ł�m ani v tebe, ty ohyzdn� pł�ero!"
"Błh je v�emohouc� a spravedlivż, Alśb�to. Potrest� t� za v�echny tv� zloŁiny a uvrhne t� do v�Łn�ho zatracen�, jestli nebude�"
"MlŁ a zmiz tam, odkud jsi płi�el, d�mone!"
Novic se zachv�l hrłzou, kdyś pł�zrak smrti polośil kostnatou ruku na ��ji Łachtick� pan� a zaŁal ji �krtit.
"Odejdi, nel�tostnż satane!" vykłikla hrab�nka zoufale a nat�hla ruce proti pł�zraku. "Nem� nade mnou ś�dnou moc!"
Palatinovi voj�ci, kteł� se vraceli do v�zen�, necht�li uv�łit svżm oŁ�m. �achtick� pan� m�vala paśemi a vyd�vala blouzniv� vżkłiky. Nikoho v�ak v cele nevid�li. V t� chv�li se Alśb�ta neŁekan� zhroutila na zem a zoufale vykłikla, jako by do n� udełil hrom. Złstala nehybn� leśet. Adam si v�iml, śe m�toha, kter� ji płed chv�l� udełila a shodila z postele, se k n� naklonila a płilośila j� ostrou Łepel kosy na krk.
"Dej se co nejdł�ve na pok�n�, Alśb�to!" varovala ji a jej� hlas se nesl podzemn�mi chodbami jako hukot mołe. "Tvłj Łas se brzy napln�, aś płijdu znovu, vezmu si t� s sebou!"
Vylekan� voj�ci nech�pali, co se to d�je, a uh�n�li dolł po schodech v domn�n� śe ob�van� magn�tka vydechla naposledy. Pł�zrak v Łern� sutan� se vzpł�mil a płehodil si kosu płes rameno. Pro�el płes śelezn� mł�śe a sukovic� udełil voj�ky po hlav�.
"U v�ech rohatejch!" vykłikl jeden z nich a tłel si dlan� bolav� m�sto na temeni. "Co to do tebe vjelo, Jano?!"
"Zatracen�, Palo, to jsem nebyl j�!" br�nil se ten druhż a osah�val si bouli na hlav�. "Jako by m� n�kdo pra�til klackem po kebuli!"
Vtom Alśb�ta B�thoryov� zvedla hlavu a zaŁala se nepł�Łetn� sm�t. Zvedla se ze zem�, zaklesla prsty do mł�ś� a s nen�vist� v oŁ�ch sledovala odch�zej�c� pł�zrak. Ten se najednou otoŁil a na chv�li se zastavil.
"To je ��belskż sm�ch, Alśb�to!" okłikl ji dunivżm hlasem a hroziv� zvedl ostł� kosy nad hlavu. "Pamatuj si, śe Błh t� pośene k odpov�dnosti a d�v� ti posledn� dny na pok�n�!"

V tureck�m zajet�

"KoneŁn� se ok�zalo slunce!" zaj�sal Imrich Z�tureckż. "Nebesa se nad n�mi slitovala."
"Aspo� n�m uschnou pl�t� a zahłejeme se!" zvolal hrab� F�bry a pob�dl kon�. S pośitkem pozoroval, jak se sluneŁn� paprsky prod�raj� mezi mraŁny.
Cv�lali pod�l drav�ho Dunaje a jejich tmav� jezdeck� pl�t� pov�valy ve v�tru. ��tili se po travnat� rovin�, lemovan� z lev� strany luśn�mi lesy, a dupot ko�skżch kopyt se rozl�hal po okol�. Jejich tmav� siluety vypadaly jako zlov�stn� pł�zraky. Nejd�siv�ji vypadal obrovitż p�sał, kterż se natł�sal v sedle a znenad�n� vykłikl:
"Ti hrdlołezov� se ł�t� pł�mo na n�s!"
Peter F�bry strnul. Na prvn� pohled rozeznal divok� jezdce v �irokżch kalhot�ch, s turbany na hlav�ch. �vali jako ��len� a oh�n�li se �avlemi. Byli je�t� daleko, ale uś si jich v�imli.
"Bośe młj, to jsou Turci!" varoval ostatn� vylekanż doktor Sebasti�n. "Rozsekaj� n�s na kusy jako pra�iv� psy!"
"Za mnou, p�nov�!" zavelel hrab� F�bry a strhl kon� k bl�zk�mu lesu. "Zat�m jsme śiv� a zdrav�!"
"Ale jak dlouho?" vy�t�kl p�sał ��rskż a rychle se sklonil aś k hł�v� cv�laj�c�ho kon�, aby se nenap�chl na v�tve trŁ�c� u cesty.
"SmeŁka tureckżch psł płed n�mi!" zvolal Imrich Z�tureckż vystra�en� a vlet�l prudkżm obloukem do lesa. "Ti se nedaj� oklamat!"
Let�li s v�trem o z�vod, aby se vyhnuli z�kełnżm jezdcłm v temnot� lesa, ale ti se nedali zm�st. Klestili si cestu v hust�m porostu, aby polapili Łtyłi dobrodruhy.
"Pozor, pane!" varoval hrab�te nasupenż p�sał. "Z prav� strany v�m odł�zli cestu!"
"Zatracen�!" zaklel F�bry, nam�łil pistoli a vystłelil. Jeden z pron�sledovatelł se smrtelnżm vżkłikem spadl pod kopyta łehtaj�c�ho kon�.
Zahłm�l druhż vżstłel a dal�� lotr s turbanem na hlav� padl mrtvż k zemi. Jeho spoleŁn�k se rozzułen� vrhl na hrab�te, ale najednou vylet�l ze sedla, zasaśen płesnou ranou doktora Sebasti�na.

Trestn� vżprava, kter� zr�na vyjela z �achtick�ho hradu, aby dovezla KoŁi�ovou a Kardo�ovou do Pre�purku, zastavila płed hostincem ve Ve�kżch Kostol�anech.
"Tady se naob�dv�me!" prohl�sil velitel palatinovżch voj�kł. SeskoŁil z kon�, płiv�zal jej k dłev�n� ohrad� a uś uś cht�l vej�t dovnitł, kdyś ho zarazil des�tn�k.
"A co s t�mi babami, pane kapit�ne?"
"Nev��mej si jich! Jsou sv�zan�, a� si hov� v koŁ�łe!"
"Rad�i u nich złstanu!"
"A kdo by je ukradl?" rozesm�l se kapit�n a po chv�li dodal: "Poj�me v�ichni do hostince, posiln�me se. M�me płed sebou je�t� dlouhou cestu."
"Nenech�vejte n�s o hladu, pane kapit�ne!" skłehotala Erśa Kardo�ov� a vyklonila hlavu z ok�nka koŁ�ru. "Jinak budeme bradou vzhłru, dł�v neś"
"Uś ani slovo, ty Łarod�jnice!" okłikl ji kapit�n zlostn�. "O v�s se postar� mistr popravŁ�!"
ZaŁal se sm�t a ostatn� voj�ci se k n�mu płidali. Ve�li n�zkżmi dvełmi dovnitł a na baby v koŁ�łe se ani neohl�dli.
"M�jte soucit se starżmi śenami!" blekotala nasupen� Kardo�ov� a prov�zela je nen�vistnżm pohledem, dokud se neztratili v pł�tm� hostince.

"Ty smradlav� tureck� svin�!" vykłikl Pavel ��rskż a ostrżm meŁem probodl hul�kaj�c�ho chlapa se zakłivenou �avl� v ruce. "Vy jste n�m tu chyb�li!"
Vz�p�t� se na n�j vrhli dal�� dva hrdlołezov�, ale on se nelekl. Jednomu vrazil meŁ do krku, aś mu velkż turban odlet�l z hlavy, a druh�ho srazil z kon� smrtelnż vżstłel. To Imrich Z�tureckż zas�hl v posledn� chv�li, kdyś vid�l, jak� nebezpeŁ� hroz� p�sałi.
"M� hlavu jako koleno!" zułil ��rskż v z�palu nerovn�ho boje a vrazil meŁ do błicha holohlav�ho Turka.
"Pozor, pane!" vykłikl doktor Sebasti�n, kterż stł�lel a sekal meŁem tureck� �akaly, co mu s�ly staŁily. "Dva v�s zezadu"
NestaŁil domluvit, protośe zarachotil vżstłel a jeden ze z�kełnżch śtoŁn�kł slet�l mrtvż z kon�. Ten druhż v�ak neŁekan� �vihl maŁetou a byl by setnul F�brymu hlavu, nebżt Imricha Z�tureck�ho. V posledn� chv�li płib�hl hrab�ti na pomoc a dlouhou �avl� udełil śtoŁn�ka do z�p�st�. Ten zavyl bolest� a zakłiven� �avle mu vypadla z bezvl�dn� ruky.
Najednou se na n� vył�tili dal�� tureŁt� bojovn�ci a strhla se neśprosn� bitva.
"Bravo, Imrichu!" staŁil ho je�t� povzbudit hrab� F�bry, vz�p�t� stiskl spou�� a ozval se ohlu�uj�c� vżstłel. Dal�� z tureckżch śtoŁn�kł vylet�l ze sedla, ale F�bry musel jednou rukou povolit koni uzdu a druhou s�hl do pochvy. Vytasil meŁ a nacviŁenżm pohybem prop�chl vysok�ho chlapa v turbanu.
"Je�t� jsme neskonŁili, holohlav� kanibalov�!" vyhrośoval p�sał ��rskż a rozd�val jednu smrtelnou r�nu za druhou. Doktor Sebasti�n naposledy vystłelil z pistole a jeden z tureck� smeŁky se zoufalżm vżkłikem padl na znak. Doktor obratn� s�hl po meŁi a musel se urputn� br�nit, protośe dal�� dva zaśtoŁili s bojovżm pokłikem na n�ho.
"Nedejte se!" povzbuzoval je hrab� F�bry a mistrovsky odrazil z�kełnż śtok dvou Turkł.

"Nevł�skej, Erśo!" osopila se na svou spoleŁnici Ple�at� KoŁi�ka a z Łela j� st�kaly krłp�je potu. "N�m uś nikdo nepomłśe!"
"Kam n�s ti voj�ci vezou?"
"Nev�m, ale uś se jich o nic nepros! Jsou to obyŁejn� vagabundi!"
"Cik�ni mi v błi�e vyhr�vaj�, Heleno, a sliny mi teŁou jako vztekl�mu psovi!"
"Jsme ztracen�, Erśo! Vezou n�s na smrt, to ti pł�sah�m! Ani Ficko by n�m neum�l pomoct!"
"J� v�m urŁit� pomłśu, vy star� ropuchy!" ozval se najednou zn�mż hlas. "Padly jste mi rovnou do r�ny!"
Erśa Kardo�ov� ztratila łeŁ, kdyś zahl�dla v ok�nku koŁ�ru zjizvenou tv�ł kump�na Łachtick� pan�. Chladn� se usm�val, ale jeho oŁi nev�stily nic dobr�ho.
"Kde se tu bere�, Petere?!" zavżskla radost� Ple�at� KoŁi�ka. "Zjevil ses jak hrom z Łist�ho nebe!"
"Komu patł� ty kon� płed hostincem, vy Łarod�jnice?" zeptal se spoleŁn�k koŁ�ho Petera. "Snad ne"
"Palatinovżm voj�kłm!" vyhrkla KoŁi�ov� a oŁi se j� radostn� zablżskly, protośe m�la nad�ji na z�chranu. "Odkud jede�, Petere! Pomoz n�m, neś se ti lumpov� vr�t�."
"Jedeme z Pre�purka, abychom v�s zachr�nili!" zasm�l se, ale v jeho zkaśen�m srdci se zrodil ��belskż pl�n. Dobłe v�d�l, śe v hostinci jsou palatinovi voj�ci, kteł� uś je d�vno m�li płiv�zt z �achtick�ho hradu do Pre�purku. Juraj Thurzo je bude vyslżchat a muŁit. Kardo�ov� s Ple�atou KoŁi�kou vyzrad� v�echny podrobnosti o jeho zloŁinech a tżr�n� d�vŁat s Alśb�tou B�thoryovou - a to by byl jeho konec! Krom� toho je d� palatin popravit na vżstrahu, aby se zavd�Łil panovn�kovi a jeho patol�zalłm. Jsou to krut�, ale zbab�l� Łarod�jnice a płi vżslechu nebudou �etłit ani jeho, ani Alśb�tu B�thoryovou.
"O Łem płemż�l�? Pomoz n�m, Petere!" vy�t�kla Erśa Kardo�ov�, kter� se koneŁn� zmohla na slovo.
"Ano, pomłśu v�m!" odsekl j� chladnokrevn� a v obliŁeji se mu usadil ��belskż vżraz. "Ale na onen sv�t!" dodal zm�n�nżm hlasem.
Pomocnice Łachtick� pan�, kter� za dlouh� l�ta v jej�ch sluśb�ch nem�ly v srdci uś ani kousek citu, na n�j płekvapen� vytłe�tily oŁi, protośe nech�paly, o Łem to mluv�. Byl v�emi mastmi mazanż, chr�n�nż zvl�tn� pł�zn� Alśb�ty B�thoryov�. Proto byl tak sebev�domż a nenasytnż. Vśdycky jim v�ak pomohl z nejhor��ho tak jako velkomośn� Alśb�t�.
Myslely, śe śertuje, a ani ve snu je nenapadlo, śe pr�v� udełila jejich posledn� hodina.

"Vy holohlav� psi!" prokl�nal neśprosn� Turky p�sał ��rskż a probodl meŁem hul�kaj�c�ho dlouh�na, kterż jej napadl zezadu. Jinż se v�ak na n�ho vrhl zepłedu a byl by mu bezpochyby setnul hlavu, nebżt hrab�te F�bryho. Vrazil śtoŁn�kovi meŁ pod śebra a ten se smrtelnżm chropt�n�m spadl do trn�.
�tvełice z Pre�purku se udatn� br�nila a pobila uś t�m�ł v�echny krvelaŁn� nepł�tele. Byli by urŁit� zv�t�zili nad p�tin�sobnou płesilou, protośe Turci neŁekali tak houśevnatż odpor a padali na zem jako shnil� hru�ky, hul�kaj�ce v smrtelnżch kłeŁ�ch.
Vtom Imrich Z�tureckż vykłikl: "UteŁme, p�nov�! Val� se na n�s dal�� smeŁka tureckżch psł!"
I F�bry si uv�domil, v jak� jsou situaci. Mezi stromy zahl�dl nejm�n� dvacet jezdcł. Jejich bojovnż kłik byl płedzv�st� smrti pro kaśd�ho, kdo se s nimi setkal. Rozd�lili se na tłi skupiny, a zat�mco se hrab� a jeho spoleŁn�ci br�nili, obkl�Łili je. Sv�rali Łtvełici z Pre�purku ve smrteln�m kruhu a pa�a, kterż vid�l rozzułen�ho p�sałe, jak nel�tostn� poslal na onen sv�t tłi jeho bojovn�ky, vydal rozkaz:
"Ani se jich nedotkn�te! Takov� hrdlołezy potłebuji śiv�!"
"Co ł�kal ten tureckż pes?" zeptal se rozohn�nż p�sał, protośe nerozum�l ani slovo.
"Nev�m," odpov�d�l hrab� F�bry, "ale je s n�mi amen. Schovej meŁ do pochvy, zatracen�!"
��rskż poslechl a doktor Sebasti�n nech�pav� civ�l na stahuj�c� se obruŁ Turkł. Z�tureckż se uś louŁil se śivotem, ale k jeho velk�mu płekvapen� se tureŁt� �akali na n� nevrhli. Pa�a zvedl ruku a bodl kon� do slabin. Ob�van� Turci se pohnuli a Łtvełice z Pre�purku, obklopen� dv�ma tucty jezdcł s vytasenżmi �avlemi, rovn�ś.

"Podej mi provaz, Ambrośi!" rozk�zal koŁ� Peter a jeho obliŁej se st�hl do zlov�stn� grimasy.
"K Łemu je ti provaz, Petere?" vypt�vala se Ple�at� KoŁi�ka, kter� aś te� pochopila, śe ten ��bel je chce odklidit z cesty. "Co chce� s n�mi ud�lat?!"
"Pomoct v�m na onen sv�t, aś na dno pekla!"
Otevłel dv�łka u koŁ�ru, chytil provaz, kterż mu pod�val Ambroś, a nat�hl se dovnitł. Helena KoŁi�ov� nestaŁila ani vykłiknout. Jedinżm hmatem j� omotal provaz kolem vypasen�ho krku a zat�hl smyŁku.
KoŁi�ov� vylezly oŁi z dłlkł a naposledy zachropt�la. Erśa Kardo�ov� se cht�la br�nit, byla v�ak sv�zan� a nemohla se ani hnout. ObliŁej se j� znetvołil v płedtu�e smrti a zaŁala zoufale s�pat.
"Prokl�n�m t�, ty ohavnż"
V�c uś nezvl�dla ł�ct, obr�tila oŁi v sloup a hlava j� bezvl�dn� klesla.
"Sbohem, vy star� ropuchy!" louŁil se s nimi koŁ� Peter s ��belskżm ś�klebkem. Vyt�hl z hol�nky ostrż nłś a rozłezal provazy, kterżmi byly babizny spoutan�.
"Poj�me odtud!" pob�zel ho Ambroś, zd�enż t�m, co vid�l. "Jestli n�s tu najdou, bude s n�mi"
"Bude jim veselo!" skoŁil mu do łeŁi chladnokrevnż kump�n Łachtick� pan� a vyt�hl Kardo�ovou z koŁ�ru. "Chop se j�, Ambrośi, ale rychle!"
Odnesli u�krcenou Kardo�ovou k farsk� br�n�, na druhou stranu pra�n� cesty. Tam ji shodili na zem a koŁ� Peter se rozb�hl k ohrad� hostince. Vy�vihl se do sedla a Ambroś za n�m. Ob�vanż vrah naposledy płelet�l pohledem po ulici, ale krom� neklidnżch kon�, kteł� patłili palatinovżm voj�kłm, nebylo nikde ani śiv� du�e. Zamlaskal na kon�, zastavil na chv�li u koŁ�ru a płibouchl dv�łka. Byl nadm�ru spokojen, vśdy� se zbavil nepohodlnżch sv�dkł svżch krvavżch zloŁinł.

Tlupa Turkł se zajatci, kteł� poslu�n� cv�lali mezi nimi, se pustila dolł po strm�m śboŁ� u luśn�ho lesa. Pa�a se otoŁil v sedle a cosi zavelel, ale hrab� F�bry ani jeho spoleŁn�ci mu nerozum�li.
S śśasem pozorovali opevn�nż t�bor mezi strmżm svahem a vysokżm valem, kterż se t�hl aś k drav� łece. Z pl�t�nżch stanł vych�zeli polonaz� Turkov� a zv�dav� hled�li na pł�choz�. Jejich velk� turbany a sn�d� t�la nah�n�ly hrłzu. Vylekanż Z�tureckż zanał�kal:
"RozŁtvrt� n�s zaśiva a upeŁou, młj pane!"
"Hlavu vzhłru, Imrichu!" povzbuzoval ho Peter F�bry, i kdyś i jemu se sevłelo hrdlo śzkost�. "Kdyś n�s nerozsekali na m�st� a nevl�Łeli po zemi na provazech, m�me je�t� nad�ji."
"Starou belu m�me!" protestoval zachmułenż p�sał a zamraŁil se na Turka, kterż ho probod�val nen�vistnżm pohledem. "M�me tak akor�t nad�ji, śe n�s st�hnou zaśiva z kłśe!"
"Rad�i bu� zticha, kamar�de!" napom�nal ho doktor Sebasti�n a smutn� pohl�dl na hrab�te F�bryho. "Kdov� co ten vypasenż pa�a zamż�l�."
"Jen klid, p�nov�, je�t� n�m nezkłivil ani vlas na hlav�!" ut�oval je hrab� a nespou�t�l oŁi z pa�i, kterż pr�v� uprostłed t�bora seskoŁil z kon�. Uk�zal rukou na Łtyłi zajatce a jeden z bojovn�kł k nim płistoupil.
"Dolł z kon�!" dovt�pil se F�bry a obratn� se vyhoupl ze sedla. "Poj�me, p�nov�, a ś�dn� husarsk� kousky!" napom�nal je, kdyś kr�Łeli za polonahżm Turkem.

Kostol�anskż far�ł Juraj Mikula s odporem pozoroval zjizven�ho chlapa v tmav�m pl�ti. Od prvn� chv�le si byl jistż, śe je to kump�n Alśb�ty B�thoryov�, pov�stnż vrah koŁ� Peter! Kde se tu vzal tak neŁekan� a co hled� v tom koŁ�łe?
St�l u okna a se zatajenżm dechem sledoval za z�clonou poŁ�n�n� nebezpeŁn�ho zabij�ka. Kdyś v�ak uvid�l, jak spoleŁn� s jinżm lotrem vyt�hli z koŁ�ru bezvl�dn� t�lo stałeny a dovlekli je k farsk� br�n�, v zl� płedtu�e se mu rozbu�ilo srdce. Stałena leśela v prachu cesty a ti dva se vy�vihli do sedel a hnali kon� na Dubovany. Złstal za nimi jen zv�łenż prach na cest�, kter� byla je�t� vŁera cel� rozbahn�n�.
Far�ł zavolal na sv�ho sluhu a płik�zal mu, aby otevłel farskou br�nu. Kdyś celż vylekanż pohl�dl do tv�łe nehybn� śeny, skoro vykłikl śśasem. Vśdy� to byla Erśa Kardo�ov�, kter� si poskvrnila ruce s Łachtickou pan� płi muŁen� nevinnżch d�vek!
"Poj� sem!" nal�hal na pacholka. "Kde se mot�?"
"Jeś�marj�, co se j� stalo?" vyjekl pacholek płidu�en�. "Kde se tu vzala ta star�"
"Neber Boś� jm�no nadarmo a popadni ji za ruce!" płik�zal mu far�ł a s�m ji chytil za nohy. "Do koŁ�ru s n�! ProŁ ji ti lotłi dovlekli aś sem?"
Sluha s n�mahou otevłel dv�łka a vecpali ji do koŁ�ru. Kdyś Juraj Mikula uvid�l i Helenu KoŁi�ovou se smrteln� vytłe�t�nżma oŁima, vystra�en� se pokłiśoval.
"Rychle na faru, neś se vr�t� voj�ci!"
"Co se to tu d�je, dłstojnż pane?" vypt�val se pacholek a nemohl odtrhnout oŁi od nehybnżch śen. "Kdo to je?"
"Helena KoŁi�ov�, z�kełn� Łarod�jnice, oddan� satanovi!"
"Co se jim stalo? A ta druh�, co jsme ji"
"Nevypt�vej se a zamkni br�nu!" odpov�d�l far�ł, ve�el s��kou do kuchyn�, płistoupil k oknu, znovu se pokłiśoval a povzdychl si:
"A� je jim Błh milostivż. Uś stoj� płed jeho tv�ł�"

"J� sly�et, śe ty byla velkż kujón!" oslovil F�bryho pa�a, kterż nepotłeboval tlumoŁn�ka, protośe se za ta l�ta nauŁil rozum�t m�stn�m lidem a hovołit jejich łeŁ�. "A tv� kump�ni povraśdit m� cviŁen� Łlov�ky!"
Hrab� F�bry mlŁel. Nev�d�l, co m� ł�ct samolib�mu veliteli tureck�ho t�bora, vśdy� staŁilo jedin� chybn� slovo a dal by je v�echny bez milosti umuŁit.
"Ty se mnou necht�la vypr�v�t?" zvż�il hlas pa�a a povyt�hl hu�at� oboŁ�. "J� mohla poslat tebe i tv� kump�ny k All�hovi, rozum�t mi?!"
"Museli jsme se br�nit!" odsekl hrab� F�bry a pohl�dl neboj�cn� do malżch zapadlżch oŁ�.
"Ach t��k! Ty velmi rozumn� hlava, vid�m. A tv� kump�ni siln� a udatn� jako bżk! Musela oni v�echny moje Łlov�ky povraśdit?!"
"Pravdaśe, jinak by n�s rozsekali na kusy jako pra�iv� psy!"
"Ty skuteŁn� moudr� Łlov�k!" płisv�dŁil pa�a a n�hle vstal z vysok� trojnośky. Płistoupil ke Łtvełici zajatcł, kteł� tam st�li jako płikovan�, płipraveni na muŁen� a potupnou smrt. Zastavil se u nich a dlouho si je m�łil pohledem. Nejv�c ho fascinoval Pavel ��rskż, kterż byl o dobr� dv� hlavy vy��� neś on. P�sał by byl na n�ho nejrad�ji vypl�zl jazyk nebo ud�lal bl�znivou grimasu, ale hrab� na n�j vrhl pł�snż pohled, aby se ovl�dl.
"Tvoje st�do mal�, ale silnż!" bl�bolil pochvaln� pa�a a poplesk�val doktora Sebasti�na po siln�m rameni. "J� cht�t tv� kump�ny! V�ichni mus� odte� slouśit jen mn�, i ty! Rozum�la mi dobłe?"
"Bude to pro m� velk� Łest!" odv�til hrab� F�bry a bez ostychu mu podal ruku. "Od t�to chv�le jsme v tvżch sluśb�ch."
"Ohromn� slovo! Bravo, ty kujón!" zaj�sal pa�a a pevn� mu stiskl ruku. "Ty v�echno dobłe ch�pat a rozum�t! Ty urŁit� velkż p�n, nebo ne?"
"Jsem hrab� Peter F�bry a toto jsou m� pł�tel�!"
"Tak ty hrab�! Velice p�kn� v�c!" odpov�d�l pa�a a je�t� jednou si v�echny zkoumav� płem�łil. "Ty m� moc l�bit, pane hrab�!"
Blahosklonn� se usm�val, coś ostatn� zm�tlo, ale po chv�li se jeho tv�ł zachmułila a rysy mu ztvrdly. Vytasil zakłivenou �avli, płilośil jej� hrot k F�bryho hrudi a panovaŁn� prohl�sil:
"Dobłe poslouchat, p�ni! Vy musela pro m� d�lat �pehouny! Ty, hrab� a ten malż kujón! To je prohnanż �picl! Je to na n�m vid�t!"
"Je to młj nejlep�� vyzv�daŁ," płisv�dŁil F�bry a uk�zal na Imricha Z�tureck�ho, kter�mu se strachy podlamovala kolena.
"Tak ty a ten malż muset pro m� slouśit a vyzradit v�echno, co j� ś�dat. Rozum�la mi?"
"Ano, jsem k tvżm sluśb�m!" płikżvl hrab� a vyloudil na tv�łi śsm�v.
"To je dobłe, śe ty v�echno ch�pat! A tv� dva rv�Łi," uk�zal �avl� na p�sałe a doktora Sebasti�na, "musela bżt moje osobn� str�ś! Oni m�t velk� s�la!"
"Souhlas�m, protośe mi nic jin�ho nezbżv�."
"Co oni d�lat pro tebe, pane hrab�?"
"Jeden je młj p�sał," łekl F�bry a uk�zal na zachmułen�ho Pavla ��rsk�ho, "a druhż je uŁenż a mimoł�dn� nadanż doktor Sebasti�n."
"Doktor a Sebasti�n!" nevych�zel z śdivu pa�a. "J� moc potłebovat doktora. Dohoda hotovo! Vy zachr�nit sob� śivot, ale musela pro m� pracovat!"
"Jak si płeje�, vzne�enż pa�o," souhlasil hrab�, płistoupil k n�mu a podal mu pravici. Str�ści, kteł� u n�j st�li, se cht�li na F�bryho vrhnout, ale pa�a je okłikl:
"Nic se nelekat! Hrab� bżt ohromn� rozum chlap!"

Kostol�anskż far�ł s nap�t�m hled�l zpoza z�clony na ulici a Łekal, co se bude d�t. Okno m�l pootevłen�, aby sly�el, co budou palatinovi voj�ci ł�kat.
Zanedlouho vy�li z krŁmy dva v dobr� n�lad� a za nimi dal��. Nahl�dli do koŁ�ru a jeden z nich hl�sil:
"Babizny usnuly, pane kapit�ne. Cesta je umołila."
"Nic lep��ho ani nemohly ud�lat!" odv�til kapit�n spokojen� a odv�zal kon� od ohrady. "Aspo� budeme m�t cestou svatż pokoj!"
VyskoŁil do sedla, poŁkal, aś se ostatn� płiprav� na cestu a zavelel k odjezdu. Jeden z voj�kł pr�skl biŁem nad hłbety hn�d�kł a zamlaskal na n� jako zku�enż poh�n�Ł. Prłvod se dal do pohybu a po chv�li zmizel far�łi z oŁ�.
"To jsou p�kn� mamlasov�!" łekl pacholkovi, kterż st�le nic nech�pal. "Ani si nev�imli, śe ty dv� Łarod�jnice jsou uś na onom sv�t�."
"Lep�� pro n�, dłstojnż pane."
"Nem�ly Łas na pok�n� a ode�ly na v�Łnost zcela nepłipraven�."

"Je�t� poŁkat, p�ni!" rozk�zal pa�a a zamumlal cosi dv�ma str�ścłm v �irokżch kalhot�ch s velkżmi turbany na hlav�ch. "Vy musela odevzdat zbran�, rozum�la mi?"
Mrzutż p�sał zakoulel oŁima, ale kdyś uvid�l, śe k n�mu m�ł� pa�ovi dłv�rn�ci, ihned odepnul mohutnż opasek s pistolemi a meŁem. Hodil ho na zem a Z�tureckż s hrab�tem n�sledovali jeho pł�kladu. Jen doktor Sebasti�n se ani nehnul, dokud mu jeden ze str�ścł nevytrhl zbran� z opasku.
"Vy płi�la o peł� a byla voln� jako holubice!" sm�l se spokojen� pa�a a pokynul, aby je odvedli sp�t. "Vy si odpoŁinula a potom płi�la za mnou na poradu!"
Vy�li z hlavn�ho stanu a kr�Łeli płes celż t�bor. Jeden z Turkł, kteł� je doprov�zeli, jim uk�zal velkż pł�bytek z pl�tna a spoleŁn� s dal��mi złstal na str�śi płed vchodem.

Na śt�ku

Hodiny na v�śi Łachtick�ho kostela odb�jely jeden�ct, kdyś na kamennou ze� n�dasdyovsk�ho z�mku vyskoŁili dva nezn�m� muśi. Tmav� klobouky se �irokou stłechou, naraśen� hluboko do Łela, jim zakrżvaly obliŁeje, ale jejich poŁ�n�n� prozrazovalo, śe tu znaj� kaśdż kout.
Jeden z nich se dlouhżm skokem vymr�til do otevłen�ho okna v prvn�m poschod�. Druhż se letmo ohl�dl za neklidnżmi ko�mi, płiv�zanżmi ke ko�atżm dubłm nad z�mkem, a pot� se mu podałilo vyskoŁit za svżm spoleŁn�kem. Zv�dav� vyhl�dl ven a vtom uvid�l zpoza rohu płich�zet dva pansk� hajduky, kteł� hl�dali z�mek. Obe�li z�padn� kł�dlo pod kamennou zd� a zanedlouho se ztratili z dohledu.
"NiŁeho si nev�imli," łekl tomu, kterż skoŁil do nevelk� m�stnosti jako prvn�. "V�echno je v nejlep��m poł�dku."
"Je�t� jsme nezv�t�zili, Ambrośi. Mus�me poŁkat na na�eho spojence, jinak se do podzemn�ch chodeb nedostaneme!"
"A co kdyś nepłijde, anebo se v�echno prozradilo a my padneme do"
Nedomluvil, protośe v t� chv�li kdosi Łtyłikr�t r�zn� zaklepal. Chlap s jizvou pod okem ustoupil za dvełe, sv�raje v rukou nabit� pistole, a Ambroś opatrn� otevłel. Jeden z panskżch hajdukł, kteł� hl�dali z�mek, vklouzl beze slova dovnitł a pohledem hledal toho s jizvou pod okem. Kdyś se otoŁil a uvid�l ho, potichu łekl:
"V�echno je płipraven� a vzduch je Łistż, p�nov�!"
"Dobr� pr�ce!" procedil skrz zuby ten u dveł� a podal mu m�ec se zlatżmi duk�ty. "Jestli se śnos vydał�, dostane� dal��."
Hajdukovi zablżskly oŁi a lstiv� se usm�l. Vzal m�ec, strŁil ho do kapsy a sp�n� vy�el na chodbu. Oba kump�ni kr�Łeli za n�m s nabitżmi zbran�mi. Tajnżm vchodem, kterż slouśil p�nłm, kdyś si cht�li zkr�tit cestu do sklepł, ve�li do tmav� m�stnosti. Na st�n� blikotaly dv� lucerny. Jeden si vzal zr�dce a druhż podal tomu s jizvou pod okem. Otevłel n�zk� dvełe a po toŁit�m schodi�ti sestupoval do rozlehlżch sklepł.
"Złsta� tady a d�vej dobrż pozor, aby ses neprozradil!" napom�nal hajduka koŁ� Peter, kdyś do�li ke dveł�m, kterżmi se vch�zelo do podzemn�ch chodeb.
"Spolehn�te se, pane. Te� se v�ak mus�m vr�tit na stanovi�t�, aby m� nehledali a nevzniklo nejmen�� podezłen�."
"B�ś a vra� se vŁas, aby n�s tu nikdo nepłekvapil a nezkł�śil velkomośn� pan� cestu."
Otevłel tajn� dvełe a s lucernou v ruce se vydal se svżm spoleŁn�kem podzemn�m labyrintem sm�rem k hradu. Podplacenż zr�dce s karabinou na rameni se chv�li d�val za nimi, potom płivłel dvełe a płes sklepy se vr�til do z�mku.

Adamovi nebylo do sm�chu. Płelud smrti kr�Łel pod�l cel do podzem� a płibliśoval se k n�mu kaśdżm krokem. Palatinovi voj�ci ho sice nevid�li, ale novic se tł�sl strachy jako osika a nejrad�ji by byl utekl.
Skoro nedżchal, ale c�til, jak se mu krev nahrnula do sp�nkł a srdce se prudce rozbu�ilo. PłikrŁil se za skaln�m płevisem a zd�en� oŁek�val okamśik, kdy pł�zrak płejde kolem n�j. Pochybnosti a neodbytn� ot�zky znepokojovaly jeho bystr�ho ducha, ale neum�l na n� odpov�d�t. Vtom uvid�l dlouh� kostnat� prsty u nohou, kter� trŁely ze sutany a praskaly na vlhk� zemi. Byl płipravenż na svou posledn� chv�li a uś se louŁil se śivotem.
Zv�davost v�ak byla siln�j�� neś strach, a tak se pla�e ohl�dl. Kostlivec ho ��ouchl silnou hol� pod śebra a novic zd�en� vykłikl. Spont�nn� se pokłiśoval, aby se vyhnul nejhor��mu. V tom okamśiku bl�zko n�j cosi zasyŁelo a n�sledovala siln� detonace, jako by zŁistajasna udełil hrom. Duniv� ozv�na bur�cela podzemn�m labyrintem a Adam se strachy sk�cel na z�da. Lucerna, kterou drśel v ruce, vylet�la do vzduchu, narazila do n�zk�ho stropu a s łinkotem dopadla na zem. Novic zvedl hlavu, ale po pł�zraku nebylo ani stopy.
VyskoŁil na nohy a zvedl vyhaslou lucernu. Marn� v�ak foukal do śzk�ho hrdla, plamen se nevzn�til ani jiskra nepłeskoŁila. Zachv�tila ho hrłza płi my�lence, śe se m� bez z�blesku sv�tla vr�tit zr�dnżmi chodbami zp�t do z�mku. Nic jin�ho mu v�ak nezbżvalo, kdyś necht�l padnout do rukou v�ze�sk� str�śe.
Vtom zaslechl nabl�zku kroky, a neś se vzpamatoval, kdosi ho popadl za krk a zaŁal �krtit.
"KoneŁn� jsem t� dostal!" procedil nezn�mż skrz zuby. "Tentokr�t uś mi neuteŁe�, ty stra�idlo v sutan�!"
Adam strnul. Srdce mu sevłel panickż strach a v nejhlub��ch z�kout�ch du�e rezonovala touha po n�vratu kostlivce. Od prvn�ho okamśiku si v�ak byl jistż, śe se nesetkal s hrłzostra�nżm pł�zrakem smrti, ale s brut�ln�m kump�nem Łachtick� pan�! Jak se sem dostal? Bośe, v tebe jsem doufal, a� nejsem zahanbenż na v�ky! - dun�lo mu ve sp�nc�ch a śdery srdce se zm�nily v rachot hromu.
"Kdo jsi, ��bel, nebo pł�zrak?!" vyhrkl a vz�p�t� se ohnal lucernou, aby udełil śtoŁn�ka po hlav�. "Dokdy m� bude� pron�sledovat?"
"Dokud nezmiz� beze stopy i s t�m prokletżm hrab�tem!" zn�la chladnokrevn� odpov��.
KoŁ� Peter mu v posledn� sevłel ruku jako do kle�t� a udełil ho p�st� do obliŁeje. Adam vykłikl bolest� a cht�l se br�nit, ale kdosi jinż mu hodil na krk provaz a ut�hl smyŁku. Novic se zaŁal dusit a po chv�li ztratil v�dom�.
"Co s n�m ud�l�me?"
"Nech ho tu leśet, Ambrośi! Na zp�teŁn� cest� ho doraz�m!" rozk�zal panovaŁn� koŁ� Peter a opovrśliv� kopl nehybn�ho mlad�ka do śeber. "A te� uś poj�me, mus�me se dostat do cely Łachtick� pan�."

"D�j� se tu divn� v�ci," ozval se vystra�enżm hlasem jeden z palatinovżch voj�kł. "Sly�els to hromobit�?"
"A nikde kolem ani śiv� du�e," płikżvl druhż, up�raje oŁi do pł�tm� śal�łe. "Nechce se mi to l�bit!"
"Milostiv� vyv�d� jako ��len�, jdu rad�i pro kapit�na, neś bude"
"Nikam nepłjde�, ty �ulpasi!" okłikl ho neŁekan� n�kdo tłet�. "Ani se nehn�te a odho�te pistole na zem!"
Zahłm�l vżstłel a jednomu z voj�kł odlet�la Łepice z hlavy. Zmaten� s�hl po pistoli za opaskem, ale vtom mu nezn�mż chlap hodil na krk silnż provaz a ut�hl smyŁku.
�achtick� pan� se płestala nepł�Łetn� sm�t a vytłe�tila oŁi na pł�choz�. Byla si zcela jista, śe m� halucinace, i kdyś na prvn� pohled poznala sv�ho nepolapiteln�ho milence. Cht�la kłiŁet a kl�t, ale jazyk j� zdłev�n�l, v prvn� chv�li doŁista on�m�la.
"Vy svin�!" zajeŁel na n� druhż voj�k a cht�l se vrhnout proti nezn�mżm vetłelcłm. "Jak jste se sem"
NestaŁil domluvit, protośe koŁ� Peter ho zas�hl p�st� pł�mo do obliŁeje a vz�p�t� ho kopl. Voj�k załval bolest�, ohnul se v pase, a kdyś ho kump�n Łachtick� pan� dobłe m�łenżm śderem p�sti znovu udełil pod p�s, bezmocn� se zhroutil na zem.
"Dopadne� stejn�!" obołil se na vylekan�ho voj�ka Peterłv spoleŁn�k a bezcitn� ut�hl smyŁku. Ten se zaŁal dusit, div mu oŁi nevypadly z dłlkł, ale nebr�nil se.
"Svaś ho, Ambrośi!" rozk�zal koŁ� Peter a vyt�hl z kapsy n�kolik kl�Łł. "Jestli se mi podał� otevł�t celu, strŁ�me je dovnitł!"
Płistoupil k mł�ś�m a zasunul kl�Ł do z�mku. Ten v�ak nepovolil. Zkusil druhż, tłet� kl�Ł a zaklel. Vyzkou�el dal��, ale nic.
"Jsi to doopravdy ty, drahż Petere?" oslovila jej Łachtick� pan� a touśebn� k n�mu nat�hla ruku. "Ut�kej odtud, protośe m� uś nikdo"
"Pomohu ti z t�hle podzemn� kobky, Alśb�to!" płeru�il ji podr�śd�n� a zasunul do z�mku posledn� kl�Ł. "Nenech�m t� tu, i kdybych m�l ty mł�śe rozłezat!"
Zatajil dech a pootoŁil kl�Łem. Mechanismus povolil, śelezo zlehka zaskł�palo. S chladnżm śsm�vem otevłel dvełe a Łachtick� pan� mu padla do n�ruŁe.

Na chladn� zemi Adam po chv�li procitl a otevłel oŁi. Hned pochopil, co se stalo, protośe provaz ho na krku łezal a jen s n�mahou mohl dżchat. Uvolnil smyŁku, posb�ral se ze zem�, a kdyś ze skaln�ho vżklenku zpozoroval o kus d�l ob�van�ho kump�na Łachtick� pan� i s jeho spoleŁn�kem, vzal nohy na ramena.
Ut�kal naslepo sm�rem k z�mku a nołil se do pozemn�ho labyrintu. Zd�lo se mu, śe ho Łern� chapadla chodeb zhltnou, nic nevid�l. V�ude byla tma jako pytli, Adam v�ak znal kaśdż ohyb, kaśdż vżŁn�lek. Ohmat�val rukama st�ny i klenbu jako slepec a hnanż zoufalou touhou zachr�nit si śivot płed ��belskżm zabij�kem, uh�n�l, co mu s�ly staŁily.

"V�d�la jsem, Petere, śe na m� nezapomene�!" vykłikovala nad�en� Łachtick� pan� a zaŁala koŁ�ho n�ruśiv� l�bat.
Jeho spoleŁn�k na n� chv�li civ�l, ale dlouho se nerozmż�lel. Kopl sv�zan�ho voj�ka do zadku a ten se s n�mahou od�oural do cely. Provaz mu nedovoloval d�lat del�� kroky a n�hle ztratil rovnov�hu. KoŁ� Peter ho v posledn� chv�li zadrśel a vz�p�t� j�m mr�til na postel.
"Tam si odpoŁine�, ty �up�ku!" sm�l se �kodolib� a vzal B�thoryovou za ruku. "Dokud t� nepov�s�!"
"Nic jin�ho ho, pane, neŁek�!" płisv�dŁil podsaditż chlap�k a vr�til se pro druh�ho voj�ka. Chytil ho v podpaś� a dovlekl do cely. KoŁ� Peter zabouchl dvełe a zamkl. �achtick� pan� ho v opojen� znovu objala, ale on se vymanil z jej�ho sevłen�, chytil ji za ruku, sundal ze st�ny pochode� a zam�łil do podzem�. Jeho spoleŁn�k ut�kal s lucernou v ruce płed nimi.
"Nen� Łasu nazbyt, m� vz�cn� pan�!" zvolal stroze a nutil ji do b�hu. "Je�t� jsme nezv�t�zili!"
"Vśdycky jsi byl ke mn� odm�łenż, Petere!" zvolala rozjałen�. Sotva mu staŁila. "To m� k tob� nejv�c płitahuje!"
"Drś se m� pevn�, Alśb�to, se mnou jsi v bezpeŁ�!" uji��oval ji sebev�dom�, ale kdyś po chv�li zastavili na m�st�, kde zanechali novice, zbledl zlost�.
"Ten lotr zmizel beze stopy, pane!"
"M�ls ho płece jen sv�zat, Ambrośi!" zułil koŁ� Peter. Zvedl planouc� pochode� nad hlavu a rozhl�dl se kolem sebe.
"Nemłśe bżt daleko, mus�me ho polapit, dł�v neś"
"Ten ��belskż mnich n�s prozrad�, Ambrośi! Potom uś se z tohoto podzemn�ho pekla nedostaneme!"
"Co bude se mnou, młj drahż?!" zaśp�la Łachtick� pan� trpce.
"Dostanu ho a zakrout�m mu krkem!" odsekl koŁ� Peter se vzrłstaj�c�m hn�vem v hlase. "Złsta� tu s velkomośnou pan�, Ambrośi, j� uś si s n�m porad�m!"
"Nenech�vej m� tu, Petere," prosila Łachtick� pan�, "bez tebe jsem ztracen�!"
Jej� milenec a pomocn�k v�ak uś nic nesly�el. Uh�n�l kupłedu jako vichłice a v oŁ�ch mu pl�ly zlov�stn� plam�nky. V�d�l, śe kdyś se novic dostane na z�mek dł�v neś on, je v�echno ztracen� a pan�t� hajduci si s n�m nebudou hr�t.

Kdyś Adam s vyp�t�m posledn�ch sil dob�hl na m�sto, kde se podzemn� chodby spojovaly, ohl�dl se vypla�en� zp�t. V�ude byla tma tmouc� a nikde ani śiv� du�e. Zd�lo se mu v�ak, śe sly�� jak�si tlumen� dun�n�, kter� neust�le s�lilo. Znepokojen� se zahled�l tam, odkud płi�el, a vtom v d�lce zahl�dl planouc� pochode� a temnou siluetu muśe, kterż se hnal pł�mo k n�mu.
Vyd�en� couvl k hromad� kamen� a hl�ny, kterżmi dal kastel�n zasypat tajnż vchod pod hradem. C�til tlukot srdce, kter� se je�t� nestaŁilo uklidnit po zoufal�m b�hu, a n�val krve ve sp�nc�ch. Uv�domil si, śe na z�mek uś se nedostane, protośe ten satan s jizvou pod okem by ho uvid�l. V pudu sebez�chovy vylezl na hromadu hl�ny a kamenł a s n�mahou se prot�hl śzkżm otvorem pod klenbou chodby. Zachytil se rukama o skaln� płevis a zatajil dech, protośe złeteln� sly�el t�śk� kroky sv�ho pron�sledovatele.
Cht�l vyhl�dnout z śkrytu, ale v posledn� chv�li si to rozmyslel. Na tmav� j�lovit� klenb� uvid�l matnż odraz plamenł a zaslechl unavenż dech, ale vz�p�t� se v�e ponołilo do tmy. Vzdaluj�c� se kroky postupn� utichly a on se obratn� płesunul zp�t a spustil se dolł. Nech�pal, kde złstal ten druhż, ale necht�l ztratit ani chv�li. Sklonil hlavu na prsa a posp�chal k z�mku. Po chv�li zahl�dl ut�kaj�c�ho muśe v matn�m sv�tle plamene a zarazil se. Złstal st�t a civ�l na n�ho jako na zjeven�. Ten se v�ak neŁekan� ohl�dl a vyrazil zp�t.

"Uklidn�te se, milostiv� pan�!" chl�cholil Alśb�tu B�thoryovou Ambroś a sl�dil malżma oŁima kolem sebe. "V� ochr�nce se vr�t� a"
"ProŁ m� tu nechal napospas skliŁuj�c� pr�zdnot�?!" nenechala jej domluvit. "Vśdy� n�s tu mohou naj�t palatinovi voj�ci!"
"To je pravda, ale zat�m se v śal�łi nikdo neuk�zal, vid�te?" uk�zal prstem na v�zen�, kter� m�li za skaln�m płevisem jako na dlani. "UrŁit� se co nevid�t vr�t� a nenech� v�s tu."
"Poj�me za n�m!" nedala se odbżt, vzala mu lucernu z ruky a vykroŁila do temn� chodby. "Nesm�j� n�s tu naj�t, to by bylo je�t� hor�� neś te�!"
"Jak rozk�śete, urozen� pan�, ale nesp�chejte a d�vejte pozor, abychom se nedostali do pasti!"

Adam padl k zemi a doufal, śe ho lump s planouc� pochodn� nevid�l. Zvedl opatrn� hlavu a napr�zdno polkl.
"Tak jsem t� płece vysl�dil, ty m�toho v sutan�!" usly�el hlas, kterż nemohl patłit nikomu jin�mu neś koŁ�mu Peterovi. Kdyś vid�l, śe se k n�mu ł�t�, vyskoŁil, sevłel v ruce silnż provaz se smyŁkou, kterż m�l uv�zanż kolem pasu, a stłemhlav ut�kal na m�sto, kde se chodby kłiśovaly.
"Ani se nehni, nebo ti provrt�m kebuli!" usly�el vżhruśn� varov�n�. "Uś mi neunikne�, holobr�dku!"
Adam se ani neohl�dl, jen se je�t� v�c płikrŁil a rukou po pam�ti hledal tajnż mechanismus ve st�n� chodby. V neproniknuteln� tm� v�ak nic nevid�l, jen �m�tral po vlhkżch st�n�ch. Vtom zadun�l vżstłel a olovo mu zasvi�t�lo nad hlavou jako smrtonosnż netopżr.
"Stłj, obludo, nebo t� po�lu na onen sv�t!" varoval ho kump�n Łachtick� pan� a znovu vystłelil.
Ozv�na bur�cela podzem�m a novic strachy vykłikl. Jen z�zrakem se vyhnul pln�mu z�sahu a vz�p�t� nahmatal śeleznou rukoje� tajn�ho mechanismu.
"Slitujte se, pane!" zvolal zlomenżm hlasem, aby koŁ�ho zm�tl. "Nechte m� naśivu!"
Ohl�dl se za nel�tostnżm zabij�kem a pomalu zat�hl, aby padac� dvełe nenarazily na skaln� obrubu. Nevid�l nic, jen hnilobnż z�pach, kterż mu stoupal do nosu, ho utvrdil v płesv�dŁen�, śe propadli�t� se otevłelo.
"Tak se mi to l�b�!" łehtal se koŁ� Peter a byl od n�j uś jen p�r krokł. "Je�t� nev�, kdo jsem!"
"Jsi ��bel v lidsk� kłśi!" vmetl mu do tv�łe Adam a vykroŁil proti n�mu. "Za v�echny sv� zloŁiny"
NestaŁil domluvit, protośe jeho śhlavn� nepł�tel v posledn� chv�li zpozoroval roz�kleben� propadli�t� a duchapł�tomn� ho płeskoŁil.

Zr�dn� propadli�t� a pł�chod nejmlad��ho

"Sbohem, velebn� p�nov�," louŁil se kastel�n �achtick�ho hradu s ostłihomskżmi hodnost�łi. "Je mi l�to, śe tak posp�ch�te. Zde byste si odpoŁinuli"
"Je to prokletż hrad, urozenż pane!" skoŁil mu do łeŁi jeden z kanovn�kł. "ZloŁiny Łachtick� pan� poskvrnily nejen jeho pov�st, ale i dobr� jm�no Uherska!"
Na doln�m n�dvoł� hradu bylo ru�no. Hajduci, kteł� prov�zeli ostłihomsk� kanovn�ky na dlouh� cest�, sedlali kon� a u skladi�t� se stłelnżm prachem st�l płipravenż koŁ�r se Łtyłspłeś�m. Voj�ci z Temat�na, kteł� tvołili doprovod Stanislavu Thurzovi, Łekali jen na jeho pokyn, sed�ce na kon�ch. Pos�dka hradu otevłela se skł�p�n�m hlavn� br�nu a v pozoru Łekala u hradeb.
"Odpus�te, velkomośnż pane kastel�ne," zam�chal se do hovoru druhż z kanovn�kł a podal Michalu Horv�thovi ruku na usm�łenou. "Dłstojnż pan Albert je trochu pł�snż a pł�li� otevłenż. Pł�Łinou na�eho płedŁasn�ho odjezdu jsou neodkladn� z�leśitosti v Trnav�, ne ohavnosti t� magn�tky."
"Bezvżhradn� s v�mi souhlas�m, ctihodn� p�nov�!" usm�l se trpce kastel�n. "Spravuji tento hrad dlouh� l�ta a bł�m� krvav� potupy leś� i na mżch bedrech, v�łte mi."
"Nem� si co vyŁ�tat, Michale," povzbuzoval ho Stanislav Thurzo, kterż si Łachtick�ho kastel�na vysoce v�śil. "Osv�cen� p�nov� maj� pravdu. �achtickż hrad se stal symbolem hrłzy a ukrutnosti, ale ty jsi vśdy jednal Łestn� a stateŁn�."
"D�kuji ti, Stanislave," podal mu kastel�n ruku, "aspo� tys mohl złstat do z�tłka. ProŁ tak posp�ch�?"
"�ekaj� m� neodkladn� povinnosti na Temat�n� a mus�m doprovodit p�ny kanovn�ky k Vrbov�mu, protośe jsou zejm�na te� v l�t� pln� zbojn�kł."
"SrdeŁn� d�ky, pane hrab�," ozval se jeden z kanovn�kł, "ale nemusel jste se kvłli n�m"
"Je to m� stavovsk� povinnost," płeru�il jej Stanislav Thurzo a vyhoupl se do sedla. "Sbohem, Michale, d�kuji ti za v�echno."
Bodl kon� do slabin a s tuctem voj�kł vyrazil ke vstupn� br�n� hradu. Jeden z hajdukł otevłel dvełe koŁ�ru, poŁkal, aś kanovn�ci nastoup�, a płibouchl je. Kdyś se prłvod dal do pohybu, jeden z nich se vyklonil z ok�nka a pośehnal st�rnouc�mu kastel�novi, kterż tam st�l jako sk�la. Kastel�n zvedl ruku, zam�val na pozdrav, a br�n� si zrak płed ostrżm len�m sv�tlem, d�val se za odj�śd�j�c�mi.

"Vytłel jsem ti zrak, panskej �picle!" vykłikl koŁ� Peter a cht�l se zułiv� vrhnout na novice, kterż ho t�m�ł vl�kal do pasti.
"Je�t� jsi nevyhr�l, satanłv sluho!" odsekl Adam rozhołŁen� a v pudu sebez�chovy mu vrazil hlavou do błicha. Kump�n Łachtick� pan� vykłikl bolest� a pustil hoł�c� pochode� z ruky. Padl naznak a pistole, kterou sv�ral v druh� ruce, vylet�la velkżm obloukem a narazila do klenby. Zabur�cel ohlu�uj�c� vżstłel a koŁ� Peter se snaśil zachytit śeleznżch z�rubn� zr�dn�ho propadli�t�.
"Pomoz mi!" chropt�l zoufale, z posledn�ch sil se vzepłel na rukou a vy�vihl se nahoru.
"Ale na onen sv�t!" zvolal Adam, sevłel ruku v p�st a rozm�chl se. V�� silou srazil z�kełn�ho vraha na zem a v posledn� chv�li se setkal s jeho zoufalżm, nen�vistn� planouc�m pohledem. KoŁ� Peter on�m�l hrłzou a bezmocn� nat�hl ruce, hledaje n�co, co by mu zachr�nilo śivot
Byly to jen kr�tk� okamśiky, ale Adamovi se zd�lo, śe nemaj� konce. Kump�n Łachtick� pan� se s lomozem zł�til do podzemn� propasti a bylo sly�et jen n�razy a praskot kost�; za chv�li se v�echno ponołilo do smrtonosn�ho ticha.
Novic se duchapł�tomn� nat�hl za praskaj�c� pochodn�, kter� syŁela a Łoudila na vlhk� zemi. Naklonil se nad padac� dvełe a posv�til do zr�dn� propasti. Marn� v�ak nap�nal zrak a koulel oŁima ve snaze dohl�dnout na dno propadli�t�.
"A� je ti Błh milostivż, koŁ� Petere!" povzdychl si a odt�hl se z m�sta smrti. Cht�l se postavit, ale vtom uc�til na ��ji chladnou hlave� pistole. Ohl�dl se a strnul hrłzou. Z�kełnż spoleŁn�k koŁ�ho Petera se zaŁal sm�t a novic si aś te� v�iml Alśb�ty B�thoryov�, kter� rozpaŁit� st�la za n�m a tł�sla se bezmocnżm hn�vem.
"Vlastn�m śivotem zaplat� za svou bezohlednost, ty bastarde!" obołil se na n�j Ambroś a na okamśik se otoŁil k Łachtick� pan�. "Co s n�m m�m ud�lat, velkomośn� pan�?"
Adam vyuśil jeho chvilkov� nepozornosti a płejel mu hoł�c� pochodn� po obliŁeji. Ambroś zavyl bolest�, v panice odhodil pistoli a rukama si zakryl pop�lenou tv�ł. Novic mu neŁekan� podrazil nohy a uskoŁil stranou.
"Ty nedono�enej vej�krabku!" proklel ho naposledy Ambroś, neś se zł�til do smrtonosn�ho propadli�t�. Jeho zoufalż vżkłik zanikl v hloubce, ale Adam se nenechal opojit neŁekanżm v�t�zstv�m. Nat�hl se po pistoli, kter� leśela u nohou Łachtick� pan�. Alśb�ta ji odkopla a zułiv� se na n�ho vrhla . Zadun�l vżstłel a zbra� złstala leśet nad okrajem propadli�t�.

Kdyś Michal Horv�th vy�el do horn�ho pal�ce, zam�łil do sv� pracovny a posadil se k psac�mu stolu. NamoŁil brk do kalam�łe a śhlednżm p�smem zaŁal ps�t list palatinovi. Sotva v�ak podruh� nat�hl ruku ke kalam�łi, otevłenżm oknem zaslechl zvuk polnice. A znovu. Odlośil brk, vstal od stolu a płe�el k oknu.
"Co se to tu dnes d�je?" vzdychl nahlas a zv�dav� hled�l na n�dvoł�, kter� se rozprost�ralo pod hradn�m pal�cem jako na dlani. Kdyś uvid�l urostl�ho mlad�ka s rozpu�t�nżmi kuŁeravżmi vlasy, rozmrzela zamumlal s�m pro sebe: "Tys mi tu je�t� chyb�l!"
Nem�l nejmen�� chu� j�t nevychovan�mu mlad�kovi naproti, vśdy� byl, on, udatnż kastel�n Łachtick�ho hradu, o pades�t let star��. A krom� toho, proŁ płijel? Vśdy� ho sem nikdo nevolal! Je�t� �t�st�, śe se nestłetl s ostłihomskżmi kanovn�ky a se Stanislavem Thurzem, v�łilo mu hlavou, kdyś si znovu sedl za vyłez�vanż stłl a namoŁil brk do kalam�łe.
ZaŁal ps�t. Po chv�li v�ak zaslechl lomoz a dupot t�śkżch krokł na schodech. Kdosi zabouchal na dvełe pracovny, a kdyś ve�el udżchanż kapr�l, nestaŁil ani otevł�t śsta.
"V�m, co mi chce� pov�d�t, Matou�i," płedb�hl pł�choz�ho stroze. "Nejmlad�� syn Łachtick� pan� zav�tal na hrad akor�t te�, kdyś to nejm�n� potłebujeme. Tu��m, co ode m� chce!"
"Ano, urozenż pane," koktal zmatenż kapr�l, "mladż p�n N�dasdy v�s nechce obt�śovat, ale nal�hav� se chce setkat se svou matkou."
"Co si je�t� płeje ten potłe�t�nż v�troplach?!"
"D�v� v�s srdeŁn� pozdravovat a pros� o prominut�, śe płich�z� neohl�en."
"To je v�echno, Matou�i?"
"Prż se nemus�te obt�śovat, staŁ�, kdyś po�lete kapit�na"
"No, to jsem si mohl myslet! Za p�r let m� d� vyhnat z hradu, ale a� ho vezme Łert! Pov�z mu, śe m�m kopu povinnost�, a vzkaś kapit�novi palatinovżch voj�kł, aby s n�m za�el do v�zen�, otevłel celu a zał�dil ostatn�."
"Jak si płejete, pane," płisv�dŁil kapr�l, srazil podpatky a ode�el. Kastel�n namoŁil brk a pohrouśil se do psan�.

"Ach, ty bezcitnż hrdlołezi!" vykłikla Łachtick� pan� a zatnula Adamovi ostr� nehty do krku. "Sprovodil jsi ze sv�ta m�ho nejv�rn�j��ho ochr�nce a bude� draze pykat za"
Nedomluvila. Novic se vymr�til ze zem� a setł�sl ji ze sebe. �vala jako rozzułen� hyena, kopala, �kr�bala a ml�tila p�stmi na v�echny strany. On ji v�ak płisedl celou svou vahou a silnżm provazem sv�zal kostnat� ruce, kter� cel� l�ta prol�valy nevinnou krev. St�lo ho to dost n�mahy, protośe se urputn� br�nila. Nakonec si v�ak oddechl a v�t�zoslavn� se postavil.
"Prokl�n�m t�, niŁemn� ponravo!" zułila Łachtick� pan�. "Nebżt tebe, nikdy bych se sem nevr�tila!"
"Va�e m�sto je v podzemn�m śal�łi, velkomośn� pan�," odv�śil se nam�tnout, zat�mco si opra�oval vln�nż h�bit. "A tam v�s taky"
"MlŁ, ty lumpe!" okłikla ho jedovat�. "Jak se opovaśuje vzt�hnout ruku na m�, vysoce postavenou magn�tku?!"
Adam se jen trpce usm�l a st�l nad n� jako obr. Tato uboh�, zkaśen� śena, leś�c� v prachu, m� v sob� je�t� tolik drz� pżchy! Odvol�v� se na svłj vzne�enż płvod, i kdyś m� ruce, kterżmi zahubila tolik nevinnżch ob�t�, sv�zan� za z�dy. Lomcuje j� nekoneŁn� nen�vist, a kdyby mohla, vy�kr�bala by mu oŁi a vytrhla jazyk!
"Neubl�śil jsem v�m, milostiv�, jen jsem se br�nil," odpov�d�l pevnżm hlasem. Zvedl ze zem� Ład�c� pochode�, do�el k propadli�ti a schoval pistoli pod sutanu. S�hl do pukliny ve st�n�, zat�hl za rukoje� a padac� dvełe se s tłeskotem zavłely. Vtom zaslechl �ust�n� �atł a zrychlenż dech. OtoŁil se a uvid�l Łachtickou pan�, jak se s n�mahou płevr�tila na bok a s vyp�t�m v�ech sil se postavila, protośe nohy nem�la sv�zan�.
"Co chce� ud�lat?" promluvila zlomenżm hlasem a pomalżm krokem se k n�mu płibliśovala.
Jej� strhan�, zoufalstv�m znetvołen� tv�ł ho natolik vylekala, śe zaŁal ustupovat. Nikdy dł�v ji nevid�l z tak bezprostłedn� bl�zkosti jako te�. Jej� nelidskż pohled jej zcela deprimoval.
"Odvedu v�s do śal�łe, dokud nen� pozd�!"
"Jak ses sem dostal, pekelnż d�mone?" vmetla mu do oŁ�. "Nikdy jsem t� na sv�m panstv� nevid�la."
"Jsem duch tohoto podzemn�ho labyrintu. Potkal jsem v� smrtelnż płelud, kterż v�s płed chv�l� nav�t�vil ve v�zen�!"
"Tak płece jsi satanłv sluha!" zavł�skala a zbledla strachy.
"Vy jste slouśila satanovi celż śivot, urozen� pan�! Pł�zrak smrti v�s varoval, abyste se co nejdł�v dala na pok�n�, jinak na v�s Błh se�le v�Łn� zatracen�!"
"Ztichni, ohavnż netvore! Płi�el jsi m� zab�t? Uś v�m, kdo jsi!"
"Nic nev�te a niŁeho nelitujete, milostiv�!" zvż�il hlas a vżstraśn� zvedl ukazov�k. "Ten kostlivec v Łern� sutan� v�s varoval, śe v� Łas se co nevid�t napln�, a aś se znovu vr�t�, vezme v�s s sebou!"
"Prokl�n�m t� a zapł�sah�m sedmi zlżmi duchy"
"Zadrśte, pan�!" zastavil ji Adam. "Neur�śejte Boha a nenechte se ovl�dnout moc� ��bla, kter�mu jste slouśila celż śivot!"
�achtick� pan� se płi jeho posledn�ch slovech zastavila a skoro zkamen�la hrłzou. Studenż pot j� vystoupil na Łele a śzkost sevłela hrdlo jako kle�t�. Byla si jist�, śe pł�zrak smrti zahubil jej�ho milence i s jeho spoleŁn�kem a zabr�nil jim v śt�ku. Vzal na sebe podobu mnicha, aby zmałil pekelnż pl�n koŁ�ho Petera.
"V�ichni jste se proti mn� spikli!" zast�nala zlomenżm hlasem. "Płi�el jsi pł�li� brzy, ukrutnż netvore, tak tedy konej svou povinnost!"
"Nejsem płelud smrti ani satan! Na rozd�l od v�s slouś�m Bohu!"
"Ty slouś� Bohu, j� d�monovi. Ztratila jsem v�echny iluze i posledn� nad�ji na śt�k z podzemn�ho śal�łe."
"Nezoufejte, milostiv� pan�, a nerouhejte se! Pokud śijete, st�le m�te Łas na z�chranu płed v�Łnou smrt�."
"Nem�m uś proŁ ś�t," zavzlykala, płemośena beznad�j�. "Uvrhni m� do pekelnżch plamenł, do śal�łe se uś nechci"
NestaŁila dokonŁit svou łeŁ, nebo� ji płeru�il bur�cej�c� vżstłel, jehoś ozv�na dun�la podzemn�m labyrintem. To Adam s�hl pod h�bit a neŁekan� vystłelil, aby se Łachtick� pan� koneŁn� vzpamatovala.
"Nejsem ten, za kter�ho m� pokl�d�te," łekl, kdyś se setkal s jej�m otup�lżm pohledem, "ale mus�m se s v�mi vr�tit do śal�łe. Tam je va�e m�sto, milostiv�."
Pohl�dla na n�ho nepł�tomn� a k jeho velk�mu płekvapen� se vłbec nebr�nila. Kr�Łela płed n�m po śzk� chodb�, ale jej� krok byl t�śkż a nejistż. Zd�lo se mu, śe najednou zest�rla o tłicet let a jak�si neviditeln� błemeno ji zlomilo v pase, jak t�śilo jej� kdysi svłdnou ��ji. �li mlŁky, jen plamen pochodn�, osv�tluj�c� ponurż prostor płed nimi, obŁas zlov�stn� zapraskal. Adam nespustil pohled z Łachtick� pan� ani na chv�li a urputn� płemż�lel, jak se mu podał� otevł�t celu

Kapit�n palatinovżch voj�kł otevłel śelezem okovan� dvełe, vedouc� do podzemn�ho v�zen�, a spoleŁn� s Pavlem N�dasdym sestupovali dolł po strmżch schodech. Dva voj�ci s lucernami kr�Łeli za nimi a kapit�n s pochodn� v ruce nevych�zel z śdivu. U cely Alśb�ty B�thoryov� nebylo śiv� du�e a na st�n� dohoł�vala jedin� pochode�, płestośe obyŁejn� osv�covaly śal�ł alespo� tłi.
Zastavili se u mł�ś� a kapit�n strnul płekvapen�m. Jeho dva podł�zen� tam st�li jako płikovan� a vypla�en� civ�li na pł�choz�.
"Co se s v�mi stalo, vy dareb�ci?!" obołil se na n� kapit�n a bezmocn� zlost mu �kubala koutky śst. "Jak jste mohli poru�it"
"Kde je moje matka, pane kapit�ne?!" płeru�il ho mladż �lechtic podr�śd�n� a nech�pav� hled�l na zahanben� voj�ky.
"To bych taky r�d v�d�l!" odsekl mu kapit�n, kterż div nepukl zlost�. "Je�t� płed hodinou tu byla!"
"Trop�te si ze m� hloup� śerty!" osopil se na n�j Pavel N�dasdy a rozb�hl se ke schodłm. Najednou se zastavil, otoŁil se a se vzrłstaj�c�m hn�vem dodal: "To si vypro�uji!"
"PoŁkejte, mladż muśi!" chl�cholil ho kapit�n. "Kam se śenete?"
"Budu si na v�s st�śovat kastel�novi a poś�d�m ho, aby dal hledat mou matku!"
"Zatracen�! To nemysl�te v�śn�!" vybuchl kapit�n a cht�l je�t� n�co dodat. Mladż N�dasdy v�ak vyb�hl po schodech rychlost� blesku a nev�noval mu nejmen�� pozornost. Kdyś tł�skl t�śkżmi dvełmi, vedouc�mi na n�dvoł�, kapit�n se otoŁil k vyjevenżm voj�kłm za mł�śemi a obołil se na n�:
"Co to m� znamenat? Kde je ta ��len� hrab�nka?"
"Zmizela beze stopy, pane kapit�ne!" odpov�d�l jeden z nich, ale nejrad�ji by se byl propadl do zem�, kdyś vid�l rozŁert�n�ho velitele.
"Tak ty si ze m� bude� je�t� utahovat, ty dareb�ku?" zułil kapit�n a chv�j�c�ma se rukama odemkl celu. "Jestli ji hned nenajdeme, płijdeme v�ichni o hlavu! Kdo v�s dostal za mł�śe, vy korunovan� hlup�ci?!"
"N�jac� dva hulv�ti, pane," łekl ten druhż provinile, "a złejm� i unesli velkomośnou hrab�nku."
"Jak se sem mohli dostat, ty vozembouchu?!" załval kapit�n, otevłel dvełe a popadl voj�ka pod krkem. "Copak jste płi�li o rozum?"
"Br�nili jsme se ze v�ech sil," koktal Palo, "ale ti dva byli"
"V�, co t� Łek�, aś za chv�li płijde kastel�n s t�m �lechticem?"
"To bude n� konec, pane kapit�ne!" płiznal zkormoucen� Jano, ale na sv�ho velitele se ani nepod�val a rozpaŁit� si za z�dy mnul ruce.

Adam pochopil, śe jde do tuh�ho. Sledoval vżstup Pavla N�dasdyho i zoufalou situaci kapit�na a jeho voj�kł ze skaln�ho vżklenku. Alśb�ta B�thoryov� pozorovala nechutn� divadlo spoleŁn� s n�m; kdyś v�ak uvid�la sv�ho nejmlad��ho syna, cht�la se za n�m rozb�hnout. Novic j� musel płilośit nabitou zbra� k ��ji, aby zabr�nil nejhor��mu. Necht�l se prozradit, protośe rozŁilen� voj�ci by se s n�m urŁit� nemazlili a ud�lali by nepł�jemnosti i Revick�mu.
"Te� uś b�śte, milostiv�!" rozk�zal j� polohlasn�. "A ś�dn� nepłedlośen� kousky, nebo se ten smrtonosnż płelud"
"A ty jsi kdo?!" nenechala jej domluvit. "Nev�ł�m ti ani slovo!"
"Posp�te si, velkomośn� pan�," odv�til novic odm�łen�, "cela je otevłen�! Tam je va�e m�sto!"
"Uś mi nikdo nepomłśe," zast�nala a v hlubokżch oŁ�ch se j� zraŁila skleslost a beznad�j. "Ztratila jsem v�echno, i zdravż rozum."
Kr�Łela pomalu kupłedu a na novice se uś ani neohl�dla. Zd�lo se mu, śe je n�m�s�Łn�, protośe �m�trala rukama po vlhkżch st�n�ch chodby a sama pro sebe vyslovovala jak�si nesrozumiteln� slova. Adam s nap�t�m sledoval, jak se zachovaj� str�ści śal�łe, a v duchu se modlil, aby kastel�n s N�dasdym nepłi�li do v�zen� dł�v, neś bude B�thoryov� ve sv� cele.

"A zk�za je dovr�ena," povzdychl si �tefan Revickż a pohl�dl na Łachtick�ho far�łe. "Majetek je rozd�lenż a ta, co povraśdila stovky nevinnżch d�vek, se płed soud nikdy nedostane!"
"Błh je spravedlivż a v�echno v�, pane ofici�le. Jeho spravedlnosti nikdo neunikne a jen on pozn� zkaśen� srdce Łlov�ka."
Sed�li v pohodln�m koŁ�ru, kterż jim dal kastel�n k dispozici, a płidrśovali se pozlacenżch op�radel. Po letn�ch boułk�ch byla hradn� cesta pln� vżmolł a koŁ�r se natł�sal, nakl�n�l ze strany na stranu a rachotil po ostrżch kamenech. Revickż otevłel ok�nko, vystrŁil hlavu a pod�val se ven. Pohled na �achtickż hrad, vyp�naj�c� se nad zelenżm v�ncem lesł, ho zaujal. Za chv�li se v�ak z�płah zanołil do borov�ho lesa a on se znovu otoŁil k far�łi:
"To je v�echno pravda, ale kdo vynahrad� ztr�ty nevinnżch lidskżch śivotł płed pozemskżm soudem?"
"To młśe jen oktavi�ln� tabul�rn� soud. Vzne�en� soudci maj� dohl�śet na dodrśov�n� z�kona a trestat jeho poru�ov�n�."
"Vzne�en� soudci, dłstojnż otŁe?!" rozhodil rukama Revickż, ale rychle se zas chytil, protośe se vłz nebezpeŁn� naklonil. "Zkorumpovan� pokrytci a fale�n� kreatury! Palatin Thurzo si je v�echny koupil za jid�skż gro� a nikdo proti n�mu"
"Ti�eji, pane ofici�le," płeru�il ho duchovn� spr�vce �achtic. "Usly�� v�s a budete m�t zbyteŁn� nepł�jemnosti. V�te velmi dobłe, śe Boś� mlżny melou pomalu, ale jist�."
"To je pr�v� to! Nech�pu, jak mohl v�emohouc� Błh dopustit takov� krveprolit� a nechat zloŁiny proti lidskosti nepotrestan�. M�m siln� pochybnosti"
"Nerouhejte se, pane ofici�le!" skoŁil mu do łeŁi far�ł a vżstraśn� zdvihl pravici. "Boś� prozłetelnost je nevyzpytateln�. My nem�me pr�vo nikoho soudit."
"Jak� je to potom spravedlnost, dłstojnż pane?"
"Boś� cesty nejsou lidskżmi cestami a Boś� śmysly nejsou lidskżmi my�lenkami."
"Asi m�te pravdu," usm�l se trpce Revickż, "ale n� Adam by n�m jist� oponoval."
"Je je�t� mladż a plnż s�ly. M� v�ak pokorn� srdce a Błh jej zahrnuje zvl�tn�m pośehn�n�m, pokud jste si toho je�t� nev�iml, pane ofici�le."

"Dokdy v�s budu je�t� trp�t, vy hovada rohat�?!" rozŁiloval se kapit�n palatinovżch voj�kł a jednoho z nich nasupen� nakopl. "Co tu stoj�te a Łum�te na m� jako telata? B�śte ji hledat!"
"Tady jsem, ty ��ble!" ozval se znenad�n� śenskż hlas. "Nebżt m�ho syna, skonŁili byste v�ichni na �ibenici!"
Kapit�n ztuhl hrłzou, kdyś uvid�l Łachtickou pan�. Jako duch se vynołila z ponur� tmy, kter� halila vedlej�� cely. Oba voj�ci se z pov�rŁivosti pokłiśovali, kdyś ji spatłili. Zd�lo se jim, śe se naŁisto pom�tli nebo propadli halucinac�m. Kr�Łela pł�mo k nim a zaŁala se nepł�Łetn� sm�t.
"Ho�te sebou, chlapi!" vzpamatoval se kapit�n a vytasil �avli. "Chy�te tu bestii a dejte ji dovnitł, ale rychle, vy mamlasov�!"
Ti dva se v�ak ani nehnuli. Złstali zd�en� st�t jako soln� sloupy. Civ�li na Alśb�tu B�thoryovou i na klej�c�ho kapit�na, kterż ji v n�valu zlosti popadl a mr�til j� v�� silou na �irokou postel. �achtick� pan� se st�le sm�la, aś se zalykala. Kapit�n vyb�hl z cely, płibouchl dvełe a zamkl je. Udełil p�st� do obliŁeje jednoho z voj�kł a ten załval bolest�.
"Vy jste snad doŁista zpitom�li!" obołil se na n� a obliŁej mu zrudl zlost�. "M�te plnit rozkazy sv�ho kapit�na, nebo ne?!"
"Bezpochyby, pane," płisv�dŁil Palo, kterż unikl kapit�nov� p�sti, "ale velkomośn� pan� se zjevila jako blesk z Łist�ho nebe a to n�s zm�tlo. NeraŁte se rozŁilovat, d�jou se tu velmi divn�"
"Vy jste se pom�tli, hlup�ci!" skoŁil mu do łeŁi kapit�n a u�t�dłil mu ł�dnż pol�Łek. "Młśete d�kovat Bohu, śe ud�lal z�zrak. Jinak by n�s ten n�ladovż kastel�n nat�hl na skłipec!"
Sotva vyslovil posledn� slova, śelezn� dvełe se se skł�p�n�m otevłely a dolł po schodech se hnal kastel�n Łachtick�ho hradu a za n�m nejmlad�� potomek Alśb�ty B�thoryov�. Kdyś je kapit�n uvid�l, rychle jim vy�el naproti a uś uś cht�l promluvit, vtom v�ak kastel�n vytasil t�śkż meŁ a druhou rukou ho chytil pod krkem.
"��dn� vżmluvy, kapit�ne!" osopil se na n�j a jeho oŁi nev�stily nic dobr�ho. "Jestli Alśb�ta B�thoryov� skuteŁn� zmizela, prop�chnu v�s tu na m�st� a t�m va�im troubłm setnu hlavy, rozum�te?!"
"Nedotżkejte se m�!" ohradil se kapit�n rozzloben� a vytrhl se mu z rukou. "Jak se opovaśujete ur�śet m� a vyhrośovat mi bez nejmen��ho dłvodu?!"
"Kde je Alśb�ta B�thoryov�?" załval kapit�n rozŁilen� a aś v t�to chv�li zabloudil pohledem k cele, nad kterou pl�ly dv� pochodn�. "Prż zmizela beze stopy!"
Zarazil se a vytłe�til oŁi na Łachtickou pan�, kter� se pr�v� v t� chv�li zvedla z postele a vykroŁila k chladnżm mł�ś�m. Probod�vala jej pohrdavżm pohledem a koutky śst se j� zkłivily do nen�vistn�ho ś�klebku. Na smrt uraśenż kapit�n pochopil, śe se stal p�nem situace. Vzdorovit� srazil podpatky, vytasil �avli a zvż�il hlas:
"O Łem to mluv�te, pane kastel�ne?! Kam m�la zmizet na�e urozen� v�zenkyn�? Copak jste propadl"
"Uś ani slovo, ty na�krobenż pan�ku!" okłikl ho Michal Horv�th se vzrłstaj�c�m hn�vem. "Urozenż p�n mi s hrłzou ozn�mil, śe jeho matka zmizela ze śal�łe!"
"To je bohapustż nesmysl!" odsekl mu kapit�n zlostn�. "Copak jste nadobro oslepl? Jak młśete v�łit mlad�kovi, kterż nezn� zdej�� pom�ry?!"
"Tak to si od v�s vypro�uji, pane kapit�ne!" ohradil se Pavel N�dasdy, ale hlas se mu tł�sl, protośe neŁekal tak n�hlż obrat. "Je�t� płed chv�l� trŁeli v cele dva va�i voj�ci a po m� matce nebylo ani stopy!"
"Je mi to upł�mn� l�to, urozenż pane," nedal se kapit�n vyv�st z rovnov�hy, "ale v śal�łi je pł�tm� a złejm� jste dobłe nevid�l."
"D�l�te si z n�s bl�zny, kapit�ne!" zasyŁel kastel�n jako zmije. "Snad mi nechcete namluvit, śe si mladż p�n vymż�l�?!"
"To jsem, pane, nełekl," usm�l se kapit�n sebev�dom� a pod�val se kastel�novi opovrśliv� do oŁ�. "Urozen� pan� byla a je za mł�śemi, jak rozhodl osv�cenż palatin. Nem�te pr�vo k�rat m� jako usmrkan�ho kluka, to si vypro�uji!"
"Neh�dejte se!" vm�sila se mezi n� Łachtick� pan� panovaŁn�. "Uś nebudu poslouchat ty va�e hloup� łeŁi! Chci mluvit o samot� se svżm synem. Kastel�ne, ihned otevłete celu!"
Palatinovi voj�ci jen nech�pav� vyvalovali oŁi a obdivovali odv�śn�ho kapit�na, kterż jim zachr�nil kłśi. Kastel�n bez jedin�ho slova odemkl dvełe, vpustil Pavla N�dasdyho dovnitł a znovu zamkl. OtoŁil se ke kapit�novi a procedil skrz zuby:
"M�te z pekla �t�st�, śe je v�echno v nejlep��m poł�dku, jinak"
"Nevyhrośujte mi!" vmetl mu do tv�łe kapit�n. "Podl�h�m palatinov� pravomoci, ne va��, zapamatujte si to laskav�!"
"Za Łtyłi roky, co slouś�te na �achtick�m hrad�, jste ode m� nedostal poł�dn� za vyuŁenou, kapit�ne! Poj�te se mnou nahoru!"

Adam se zatajenżm dechem sledoval odch�zej�c� zpoza skaln�ho vżŁn�lku, odd�luj�c�ho tajnou chodbu od v�zen�. Aś te� si uv�domil, co se mu podałilo vykonat. V duchu d�koval Bohu, śe mu dal s�lu skoncovat s ob�vanżm milencem Łachtick� pan� a zabr�nit j� v śt�ku. Aś se to dozv� hrab� F�bry, nebude mu v�łit, a �tefan Revickż, jeho ochr�nce, se mu vysm�je!
Vyklonil se zpoza skaln�ho płevisu, pod�val se do nedalek� cely a poslouchal, jak se Łachtick� pan� zdrav� se svżm synem.
"Co se to tu d�je, drah� pan� matko?" vypt�val se poboułenż mlad�k. "Jak se ti lotłi dostali ven a odkud v�s płivlekli?"
"ProŁ se vypt�v�, młj synu? Myslela jsem, śe v� o v�em."
"Nev�m, co m�te na mysli. Kam v�s ti dva"
"Jestli jsi ho neposlal ty, tak kdo?" zeptala se v�c sama sebe a płi vzpom�nce na nepłemośiteln�ho koŁ�ho Petera płivłela oŁi a obliŁej se j� zkłivil bolest�.
"Koho jsem m�l poslat?" zavrt�l Pavel udiven� hlavou a pol�bil ji na vysok� Łelo. "Nech�pu, o Łem to mluv�te."
Neodpov�d�la. Zd�lo se mu, śe ho ani nevn�m�, jako by byla duchem n�kde jinde. Na chvilku pootevłela oŁi, ale vz�p�t� je znovu płivłela a on si v�iml, śe se j� po vyhublżch l�c�ch kut�lej� slzy. Sklonila hlavu a potichu se rozplakala.
"Maminko, co je v�m? ProŁ pl�Łete?"
Zvedla hlavu, pod�vala se na n�ho, ale vzpom�nka na koŁ�ho Petera j� sevłela hrdlo. Pohled m�la plnż beznad�je a z oŁ� se j� łinuly slzy trpkosti. Pavel vyt�hl kapesn�k a rozpaŁit� j� utłel obliŁej. Płivinula si ho na hru� a pł�la si, aby tak u n� złstal aś do smrti. Pochopila, śe syn nem� ani tu�en� o promarn�n� �anci na śt�k, płi n�ś tak neŁekan� zahynul jej� oddanż milenec. Bez jeho pomoci se uś z tohoto podzemn�ho pekla nedostane!
"Ach, młj synu," zavzlykala a utr�pen� tv�ł j� na chv�li ztvrdla, "je mi velmi t�śko u srdce a dnes jsem ztratila i posledn� nad�ji na z�chranu. Kdybys nepłi�el, byla bych si v zoufalstv� s�hla"
"Nesm�te na to ani pomyslet, natoś to vyslovit!" nenechal ji domluvit a pevnou paś� j� pohladil vr�sŁit� Łelo. "Ud�l�m pro va�e vysvobozen� v�echno, co budu moct, tak jako płed rokem!"
"V�echno je ztracen� a młj śivot vyhasne zde, v tom odporn�m śal�łi!"
"Neztr�cejte nad�ji, drah� pan� matko," ut�oval ji stateŁn�, ale ani on s�m nev�łil tomu, co ł�k�. "Płesv�dŁ�m Zr�nsk�ho a Drugetha, aby se za v�s płimluvili."
"Ti uś na m� d�vno zapomn�li!" oponovala mu rozmrzele. "A m� nevd�Łn� dcery, Anna a Katar�na, uś svou ubohou matku ani nenav�t�v�!"
"J� na v�s nikdy nezapomenu a dostanu v�s odtud za kaśdou cenu! To v�m slibuji!"
"Netrap se, Pavle, m� dny jsou seŁteny. Dlouho uś na t�to hł�n� zemi nepobudu, v�ł mi."
"ProŁ to ł�k�te, maminko? Copak m� chcete navśdy opustit?"
"Cht�la bych s tebou złstat, młj synu," odv�tila zm�n�nżm hlasem a v oŁ�ch se j� zablżskly plam�nky zoufalstv�, "ale c�t�m, śe m� pl�ny do budoucna zkł�ś� nel�tostn� smrt!"
"Tomu nev�ł�m!" protestoval mlad�k a vroucn� ji objal. "Vśdy� jste zdrav� a pln� s�ly. M�te pevnou vłli a ta płekon� v�echny n�strahy!"
"To se ti jen zd�, młj synu"
Praskaj�c� plamen płetrhl nit rozhovoru. Adam si aś te� v�iml, śe smolenice, kterou sv�r� v ruce, uś nebude dlouho hołet. Plamen se zaŁal �kv�łit, to jej mohlo prozradit. Hustż Łernż dżm se v oblac�ch plazil pod n�zkou klenbou, a proto se sviśnżm krokem vydal podzemn�mi chodbami k z�mku. Necht�l riskovat a złstat beze sv�tla jako płedt�m.

V płedveŁer smrti

"Velkomośn� pan� nen� ve sv� kłśi, pane kastel�ne."
"Jak jste na to płi�el, kapit�ne?" zeptal se Michal Horv�th velitele palatinovżch voj�kł, kdyś vy�li n�zkżmi dvełmi na doln� n�dvoł�. "Jste na �achtick�m hrad� uś Łtvrtż rok a nezn�te jej� n�turu?"
"Aś pł�li� dobłe ji zn�m, ale ubezpeŁuji v�s, śe uś tu dlouho nepobude. V�iml jste si, jak m� zakalenż zrak?"
"Nesmysl, kapit�ne! Ta bestie n�s v�echny płeśije a nakonec dostane od panovn�ka milost!"
"Tomu ani za m�k nev�ł�m, ale nebudu se s v�mi h�dat!"
"To bych v�m ani neradil, kapit�ne!" varoval ho Michal Horv�th odm�łen� a płejel po n�m pł�snżm pohledem. "Zn�m tu magn�tku dlouh� l�ta, ale jej� smrti se nedośiju!"
"�as uk�śe, kdo z n�s dvou se mżlil," odpov�d�l kapit�n sebev�dom� a dodal: "Dobrou noc a sbohem, pane kastel�ne."
"Dobrou noc, kapit�ne. Chci v�s upozornit, abyste po płlnoci znovu prov�łil situaci ve v�zen� a podal mi hl�en�."
Zastavili płed vysokżmi zdmi gotick� kaple a kastel�n se uctiv� pokłiśoval. Velitel na n�j vytłe�til oŁi a rozpaŁit� odv�til:
"Jak si płejete, urozenż pane!"
"Spol�h�m na v�s, kapit�ne," łekl Michal Horv�th o pozn�n� vl�dn�ji a jejich ostr� pohledy se zkł�śily. Pr�v� v t� chv�li vy�el zpoza mrakł stł�brnż m�s�c a zaplavil matnżm sv�tlem mohutnż hrad.
Kapit�n pochopil, śe nesmiłiteln� bari�ry mezi nimi se zł�tily, a staŁilo k tomu jedin� kastel�novo gesto! Hled�l s śśasem za kastel�nem, kterż se pevnżm krokem vzdaloval k pal�ci. C�til, śe mu po l�tech koneŁn� spadl k�men ze srdce. Płel�tl pohledem po n�dvoł� a zabloudil aś do hlubok�ho śdol� pod hradem, vrouben�ho ze severn� strany hlubokżmi lesy. Cvrlik�n� cvrŁkł a hukot drav�ho Vi��ovsk�ho potoka splżvaly s �um�n�m list�. Nad lesy se vzn�ela tepl� srpnov� noc a po tmav� obloze plula �edav� mraŁna jako nebesk� kor�by.

"Ach, p�nov�, m�m tak zkłehl� ruce!" łekla Łachtick� pan� str�ścłm śal�łe płed płlnoc�. "Jako by mi je v ledov� vod� m�Łeli"
Płekvapen� voj�ci rozpaŁit� pohl�dli na sebe, potom na ni. Nech�pali, co se d�je, protośe je�t� nikdy k nim takhle nemluvila. Nanejvż� se jim sm�la do oŁ� nebo v�echny prokl�nala. Te� płistoupila k mł�ś�m, u kterżch st�li, prostrŁila jimi p�st�n� dlan� a obliŁej se j� st�hl do bolestn�ho vżrazu.
"Zahłejte mn� je na chv�li, holoubkov�," zaśp�la zm�n�nżm hlasem, "mr�z m� �t�pe aś do morku kost�! M�jte slitov�n�!"
"A vy jste se nad kżm slitovala, milostiv�?!" vmetl j� do tv�łe ten vy��� a s odporem se odvr�til. Jeho spoleŁn�k v�ak m�l m�kŁ� srdce.
"Opravdu, m�te je studen� jako kus ledu, velkomośn� pan�," łekl a silnżma rukama uchopil jej� vyz�bl� dlan�. "Asi v�s obch�z� n�jak� choroba. Jdu za kastel�nem, aby zavolal l�kałe, jinak v�m neum�m"
"Nikam necho� a nikoho nevolej!" płeru�ila jej nal�hav� a z oŁ� j� vy�lehly zlov�stn� plam�nky. "Zahłej m� ty, jestli jsi poł�dnż chlap! Bohat� se ti odm�n�m za tvłj soucit. Nikdy jsem nikomu nic nezłstala dluśn�, to mi młśe� v�łit!"
"Podle toho jste dopadla, milostiv�!" osopil se na ni ten druhż a s odporem si odplivl. "A ty neboh� ne��astnice, kter� jste nechala muŁit"
"MlŁ, ty palatinłv sl�dile!" okłikla ho jedovat� a vytrhla dlan� z rukou toho, co ji zahł�val. "Jak se opovaśuje� pozdvihnout svłj nevd�Łnż poddanskż jazyk proti mn�, ne��astn�"
Nedomluvila. Do�la k odestlan� posteli a zaŁala vzlykat. Padla do pełin a sebel�tost ji płemohla natolik, śe se hystericky rozplakala. Usedavż pl�Ł j� sv�ral hru�, jako by se dusila, a chv�lemi sotva lapala po dechu. Kvłli tomu pobudovi płed mł�śemi se płed jej�m vnitłn�m zrakem vynołovaly nevinn� tv�łe d�vek, kter� nech�vala m�Łet v ledov� vod� a nelidsky trżznila nahotou na mrazu i na sn�hu.
Probod�valy ji utr�penżma oŁima, zapadlżma hluboko do lebky, pokryt� zkrvavenżmi chom�Łi vlasł. Ano, mus� se płiznat sama płed sebou, trhala jim kr�sn� vlasy v celżch chom�Ł�ch jen proto, śe jim z�vid�la jejich kr�su a płvab! MuŁila je, biŁovala, trhala zaśiva vlastn�mi zuby maso ze stehen a vkl�dala jim śhav� śeleza do genit�li�, na bradavky a do podpaś�.
Proś�vala tehdy neopakovateln� vzru�en�, ba rozko�, kter� ji zcela ovl�dla. Neznala soucit s ubohżmi stvołen�mi, nem�la ani nejmen�� slitov�n� s d�vkami, kter� ji na kolenou prosily, sp�naj�ce płitom zoufale ruce, aby je pro Kristovy r�ny płestala muŁit.
Ach, jak moc by cht�la v�echno vr�tit zp�tky a odŁinit ukrutn� zloŁiny, kter� sp�chala na bezbrannżch śen�ch! Jak stra�n� kłiŁely a mnoh� ji prokl�naly, kdyś je Ilona s Dorotou nołily do ledov� vody a na jej� pł�kaz �lehaly dlouhżmi pruty jako dobytek! Bylo jich hodn� a kaśd� z nich se j� uk�zala ve svatebn�m �at�. N�kter� ji poplivaly, jin� ji �lehaly karab�Łem a ostatn� jen mlŁky prol�valy krvav� slzy, kter� se rozp�jely jako vosk na jejich jemnżch �atech.
C�tila nesnesitelnou bolest v rukou i v loktech a najednou jimi nemohla ani pohnout, jako by j� zcela zdłev�n�ly. To ji zajist� trest� Błh za jej� zvr�cenosti, kterżch za dlouh� l�ta nelitovala a nikdy nikoho neprosila za odpu�t�n�. KłiŁela bezradn� do pł�tm� ponur� cely, ale nel�tostn� vidiny nezmizely. Vych�zely zpod vlhk� zem� a usv�dŁovaly ji z jej�ch ohavnost�. N�kter� k n� natahovaly ruce a cht�ly ji trestat, trvat vlasy, ale ona se celżm t�lem br�nila. �kubala sebou, trhala a padala na postel jako pomaten�, vykłikuj�c płitom nesrozumiteln� slova.
Ten, co s n� m�l soucit, se ze strachu pokłiśoval, ale jeho spoleŁn�k jen bohapust� zaklel, a zacp�vaje si u�i płed nesnesitelnżm łevem, zvolal:
"Poj�me odtud, Palo, dokud nen� pozd�! Ta bestie se naŁisto pom�tla!"
"Nev�m, co se s n� stalo, ale nemłśeme odej�t!"
"Neśva�, ty moulo! Poj�me na chv�li nahoru na n�dvoł�, neś se ta Łarod�jnice vyzuł�! Kdo to m� vydrśet?!"

�tefan P�lffy se vp�jel oŁima do modrav� hradby lesnatżch inoveckżch vrchł, kter� se vyp�naly v letn�m soumraku na vżchodn� stran� V�hu. Krvav� Łerv�nky na z�pad� uś pohasly, ale jejich śchvatn� Łerve� mu dod�vala nad�ji, śe se znovu setk� s ne��astnou Annou Rosinou Listiusovou.
Touśil po n� st�le v�c od chv�le, kdy ji naposledy nav�t�vil na Temat�n�. Płedstavoval si jej� svłdn� oŁi, płvabnou tv�ł a bujn� poprs�, kter� mu tehdy tak smysln� nab�zela.
Stanislav Thurzo, s n�mś se vŁera na �achtick�m hrad� dohodl, śe płivede jeho manśelku k Alśb�t� B�thoryov�, sotva tu�il, jak n�ruśivż vztah se mezi nimi vytvołil. Tehdy zav�tal na Temat�n jako vetłelec, ale dnes płijde jako vyslanec hradn�ho p�na a poś�d� kapit�na, aby propustil Annu Rosinu na �achtickż hrad. Nejdł�v v�ak bude aś do płlnoci s tou osam�lou venu�� cukrovat, vśdy� lep�� pł�leśitost se mu uś nikdy nenaskytne.
"Hn�te sebou, vy lotłi!" rozk�zal nazloben� �esti dr�błm, kteł� ho prov�zeli. "Mus�me se dostat na Temat�n, dł�v neś se setm�!"
Bodl kon� do slabin a cvalem vyrazil vpłed. Neodolateln� touha jej hnala za osam�lou milenkou a on j� nedok�zal odolat. �ediŁov� vrchy płed nimi se rozestupovaly a otv�raly cestu, vroubenou hustżmi lesy. Posledn� paprsky zapadaj�c�ho slunce se prod�raly v�tvemi stromł a dod�valy mu nezkrotnou nad�ji na v�t�zstv� nad rozko�nou manśelkou Stanislava Thurza.
Kdyś se koneŁn� dostali na śpat� hradn�ho vrchu a vynołili se z hust�ho lesa, byla uś tma. Płed nimi se vyp�naly mohutn� hradby Temat�na a v śzkżch oknech hranat� v�śe blikalo matn� sv�tlo. M�s�Łn� svit zaplavoval rozlehl� budovy pal�ce. �tefan P�lffy je porovn�val s obytnżmi trakty na �erven�m Kameni.
Jeden z dr�bł zabouchal śeleznżm klepadlem na vstupn� br�nu, protośe padac� most byl spu�t�nż. Str�ści hradu je m�li jako na dlani. Po chv�li se z okna v hradb� vyklonila tmav� silueta.
"Kdo jste a koho hled�te?" t�zal se pł�sn� jeden ze str�śnżch, ale P�lffy hned poznal, śe je to kapit�n hradn� pos�dky.
"Copak m� nepozn�v�, Imrichu?" łekl vl�dn� a pohl�dl na sv� ochr�nce, płipraven� zas�hnout.
"Jste to opravdu vy, �tefane?" necht�l v�łit Imrich BeŁch�dy a hned dal pł�kaz, aby otevłeli br�nu. "Kde se tu berete v tuto dobu, pane hrab�?"
"Pos�l� m� Stanislav Thurzo a nesu ti, Imrichu, od n�ho list. Otv�rejte br�nu a dej n�m płichystat nocleh!"
V t� chv�li se otevłelo prav� kł�dlo br�ny a vz�p�t� i lev�. Jezdci vjeli dovnitł a kapit�n jim vy�el v śstrety. Podal P�lffymu ruku a srdeŁn� se s n�m płiv�tal.
"V�tejte, �tefane, jsem velmi r�d, śe v�s po dlouh� dob� znovu vid�m!"
"I j�, Imrichu. Jak se ti vede?"
"Nest�śuji si, ale ani se nem�m Ł�m chlubit. Poj�te za mnou a odpoŁi�te si po nam�hav� cest�!"
"Kde je Anna Rosina?" zeptal se najednou P�lffy. "Jak se j� dał�? Płijel jsem si pro ni, Imrichu."
"Tomu dobłe nerozum�m," nam�tl Imrich BeŁch�dy płekvapen�. "Nesm� opustit hrad, dokud se hradn� p�n nevr�t�!"
"Tu m�, Łti!" vyzval jej P�lffy a podal mu zapeŁet�nż list od Stanislava Thurza.
Velitel hradn� pos�dky pochopil, odkud v�tr fouk�. Płem�łil si �lechtice z �erven�ho Kamene, v jehoś oŁ�ch se zraŁila neskrżvan� touha po smysln� Ann� Rosin� Listiusov�. Tady na Temat�n� ji v�ichni nen�vid�, a ten bl�zen śpln� propadl jej� svłdn� kr�se! Rozlomil peŁe�, rozvinul svitek pap�ru a płelet�l oŁima śhledn� napsan� ł�dky. Kdyś doŁetl, napr�zdno polkl a vyŁ�tav� pohl�dl na P�lffyho.
"Tak jste si pro ni płece jen płijel, �tefane!"
"Ano, pł�teli, je vłle samotn�ho Stanislava Thurza!"
"V�m, oŁ v�m jde, ale chci v�s upozornit, abyste nepodlehl ��belsk�mu m�men�."
"Snad, Imrichu, neś�rl�," usm�l se P�lffy ironicky. "St�śovala si na tebe a nejrad�ji by t�"
"D�lejte, jak uzn�te za vhodn�!" płeru�il ho kapit�n mrzut�. "V�m, co v�s k n� płitahuje, ale v�łte mi, uś mnoz� na to doplatili."
"Anna Rosina potłebuje svobodu a volnost, Imrichu! Je tu uv�zn�n� uprostłed lesł!"
"Nic jin�ho si nezaslouś�! Kdybyste znal jej� zloŁiny"
"Postarej se rad�i o m� muśe!" nenechal ho domluvit P�lffy. "A zave� m� co nejdł�v nahoru do pal�ce, chci si s n� promluvit!"

"Srpen se chżl� ke konci, Ad�mku," povzdychl si Łachtickż far�ł a rukou płejel po unaven�m obliŁeji. "Dnes je uś dvac�t�ho, vzpom�nali jsme svat�ho Bernarda, a za chv�li bude płlnoc."
"Ano, dłstojnż otŁe. Za p�r dn� se mus�m vr�tit do Beckova k na�emu płedstaven�mu, nebo� m� mise zde v podzem� �achtick�ho hradu se chżl� ke konci. Douf�m, śe do t� doby je�t� alespo� jednou uvid�m hrab�te F�bryho a jeho spoleŁn�ky. Mus�m jim ozn�mit, co jsem pov�d�l i v�m, jak jsem płipravil o śivot na�eho śhlavn�ho nepł�tele, koŁ�ho Petera.
"Nev�m, chlapŁe, co se s nimi stalo, ale sotva ti uv�ł�, śes zabr�nil osudn�mu śt�ku Alśb�ty B�thoryov� ze śal�łe. Te� v�ak pod�kuji za uplynulż den a odeberu se k odpoŁinku."
"J� se je�t� płedt�m mus�m vydat do podzemn�ho śal�łe a płesv�dŁit se, co se tam d�je. Kdov�, jestli se znovu nechyst�"
"Jsi velmi ob�tavż, Adame," nenechal jej domluvit far�ł a povzbudiv� se usm�l. "Dnes v noci se nemus� trm�cet podzemn�mi chodbami aś pod ten zlov�stnż hrad. Rad�i si odpoŁi�."
"Nemohu v�s poslechnout, dłstojnż pane," br�nil se novic tvrdohlav� a vstal z o�oupan�ho kłesla. "Pł�sahal jsem, śe sv� posl�n� nezrad�m a spln�m podle hlasu sv�dom� aś do krajnosti. Pomodleme se, mus�m uś j�t, je nejvy��� Łas."
"V�d�l jsem, śe t� nezlom�m, młj synu, ale płece jen bys nem�l riskovat svłj mladż śivot. Nevystavuj se zbyteŁn�mu nebezpeŁ�, nebo na to doplat� vlastn� krv�. A to od tebe nikdo neś�d�!"
"Nemohl bych si klidn� lehnout na lłśko, je to m� povinnost a mus�m ji plnit jako dosud!"

�achtick� pan� je�t� dlouho z�pasila s obludnżmi płeludy, kter� trżznily jej� bezcitn� srdce v�c neś vżŁitky sv�dom�. Adam, kterż jen płed chv�l� do�el ke skaln�mu płevisu, ji s hrłzou pozoroval a skoro mu vypadla z ruky blikaj�c� lucerna. Nech�pal, kam zmizely str�śe, kter� ji tu nechaly napospas jej�mu utrpen�.
Płemohl strach a popo�el n�kolik krokł, riskuje vlastn� śivot. Kdo by ho v�ak zpozoroval, kdyś palatinovi voj�ci zmizeli beze stopy? Nem�l ani zd�n�, jak� peklo zuł� v du�i Łachtick� pan�, ale nespustil z n� oŁi ani na chv�li. Leśela bezmocn� na posteli a vł�skala jako ��blem posedl�. Cht�l se płibl�śit k jej� cele a vystra�it ji, proto si nat�hl na hlavu �irokou kapuci. Zahalil si j� obliŁej, aby ho nepoznala, a kradl se k cele.
Vtom zaslechl skł�p�n� a vrz�n� dveł� nahołe nad schody. V okamśen� se otoŁil a ut�kal, co mu s�ly staŁily, nazp�t ke skaln�mu vżŁn�lku. Necht�l riskovat potupn� prozrazen�, vśdy� ho za cel� tłi roky, od chv�le, kdy ho płedstavenż kl�tera vyslal do �achtic, krom� koŁ�ho Petera v podzem� nikdo nepłistihl. Dob�hl ke skaln�mu płevisu, kterż mu dlouh� m�s�ce poskytoval bezpeŁnż azyl, a celż udżchanż se ohl�dl.
Kapit�n palatinovżch voj�kł pr�v� odemykal celu, coś nikdy płedt�m nem�l ve zvyku. Ve�el dovnitł a zastavil se u postele Alśb�ty B�thoryov�. Ta sebou trhla a vyskoŁila, jako by do n� hrom udełil. Cht�la ho okłiknout, ale on k n� vl�dn� promluvil:
"Co v�s tr�p�, velkomośn� pan�?"
"Samota a chlad," odv�tila skleslżm hlasem, protośe v prvn� chv�li złstala zaskoŁena jeho ot�zkou. "M�m śpln� zkłehl� ruce, jako bych si je m�Łela ve studen� vod�."
Oba voj�ci vykulili na sv�ho velitele oŁi a nech�pav� vrt�li hlavami nad jeho poŁ�n�n�m.
"Jak v�m młśu pomoci, milostiv�?"
"Zahłejte m� trochu, ti dva hrubi�ni"
"V�m, co se stalo," vzal ji za ruku, "v�echno mi łekli. Kdyś dovol�te, d�m zavolat l�kałe a kastel�na, pł�padn� i kn�ze."
"Nechci je ani vid�t, kapit�ne!" nam�tla rozhodn� a k jeho velk�mu płekvapen� se chladn� usm�la. "StaŁ� mi va�e bl�zkost a teplo, kter� z v�s vyzałuje."
"M�te opravdu studen� ruce, po�lu v�m pro rukavice, abyste se aspo� trochu zahł�la."
"Nechci rukavice, zahłejte m� vy, pane kapit�ne!"
"Velmi r�d, milostiv� pan�, ale mus�m se brzy vr�tit na hrad a podat kastel�novi hl�en� o situaci v śal�łi."
"Ten fale�nż zr�dce se nikdy nestaral o m� zdrav�!" vykłikla rozzloben� a vytrhla se mu z rukou. "Jd�te si za n�m a m� nechte na pokoji!"
Nech�pal n�hlou zm�nu v jej�m chov�n�, ale kdyś se zahled�l do jej�ch hlubokżch oŁ�, pochopil, śe uś nem� nejmen�� �anci. Byla znovu nepł�stupn� a odpuzuj�c�, obliŁej j� zvrdl jako mramor a zkłehl� ruce sevłela v p�st.
"Cht�l jsem v�m pomoci, milostiv�."
"Nestoj�m o va�i pomoc!" odsekla se vzrłstaj�c�m hn�vem. "Zmizte z m� cely a b�śte śalovat tomu podl�mu chlapovi!"
Kapit�n neoponoval. Beze slova se otoŁil, vy�el z cely a zamkl ji. Jeho podł�zen� mu ustoupili z cesty a prov�zeli jej zmatenżmi pohledy, dokud nevy�el n�zkżmi dvełmi na n�dvoł�.
�achtick� pan� si sedla za stłl, vzala do rukou v kłśi v�zanou bibli a zaŁala Ł�st. Adam necht�l v�łit vlastn�m oŁ�m. Za dlouh� m�s�ce, kdy sledoval kaśdż jej� pohyb, se posv�tn� knihy ani nedotkla! Olejov� lampa na stole a n�kolik sv�c� ve sv�cnu zvżraz�ovaly vżjimeŁnost t� chv�le, kterou postłehl jen on.
Palatinovi voj�ci zaŁali płech�zet płed celou, ale nepromluvili spolu ani slovo. Pochodn� zlov�stn� praskaly a vz�p�t� zavl�dlo tajemn�, ba, jak se mu zd�lo, jak�si posv�tn� ticho.
Voj�ci se zastavili u schodł a na chv�li se posadili, coś m�li ve zvyku vśdycky, kdyś jim nikdo ne�lapal na paty. Vym�nili si zpytav� pohledy, ale ani jeden z nich se neodv�śil płeru�it ticho, kter� po nepł�Łetn�m vł�sk�n� a kletb�ch zavl�dlo ve v�zen�.
Adam naposledy płel�tl zv�davżm pohledem po cele Łachtick� pan� a chystal se zp�tky na z�mek a na faru. Ud�lal prvn� kroky, ale vtom usly�el hlasitż zp�v. Vr�til se zp�tky a s śśasem hled�l na Alśb�tu B�thoryovou, kter� vstala od stolu a s rukama na prsou zp�vala n�bośnou p�se�.
Palatinovi voj�ci złstali jako opałen� a civ�li na ni vytłe�t�nżma oŁima. Ani Adam nech�pal, co se to s n� d�je, vśdy� ji nikdy do t�to chv�le nesly�el zp�vat! Natoś n�bośn� p�sn�! Vśdy� i płed pł�zrakem smrti prohl�sila, śe v Boha nev�ł�
�pln� ho v�ak vyvedlo z m�ry, kdyś poklekla płed velkżm vyłez�vanżm kł�śem, zav�enżm nad postel�, a pokorn� sklonila hlavu płed ukłiśovanżm Kristem. DokonŁila n�bośnż zp�v a złstala nehybn� kleŁet, jako by upadla do ext�ze a ztratila pojem o Łase i prostoru

"Proboha, kde se tu berete, młj drahż?" zalomila rukama Anna Rosina, kdyś uvid�la ve dveł�ch �tefana P�lffyho. "Ani ve snu by m� nenapadlo, śe v�s tady je�t� n�kdy uvid�m!"
"Neust�le jsem na v�s myslel, rozko�n� holubice," uji��oval ji zan�cen� v touśebn�m oŁek�v�n� milostn� hry, "a koneŁn� si v�s mohu płivinout na hru�!"
Padla mu do n�ruŁe a on ji sevłel v pevn�m objet�. Zasypala ho spaluj�c�mi polibky, kter� n�ruśiv� op�toval. Rty jim hołely v plamenech v�n� a Ann� Rosin� se zatoŁil sv�t pod nohama. Zd�lo se j�, śe shoł� v jeho objet�, a vżbuchy jeho ś�dostiv� touhy ji płiv�d�ly do sladk�ho opojen�.
Ani si nev�imli, śe ve dveł�ch stoj� kapit�n, kterż v rozpac�ch couvl do tmav� chodby a s odporem sledoval vżbuchy mileneck� v�n�. RoztrpŁenż a znechucenż prudce kopl do dveł� a ty se s r�musem zavłely.
"Co to bylo?" vzpamatoval se �tefan P�lffy a vymanil se z opojn�ho objet� sv� milenky.
"To byl jen prłvan, młj drahż, płibouchl"
Nedomluvila, nebo� ji płeru�ilo zaklep�n� na dvełe. S obavami na tv�łi hled�la na sv�ho svłdce, ale ten płistoupil ke dveł�m a rychle je otevłel. Kdyś uvid�l vżsm�nż ś�klebek na tv�łi Imricha BeŁ�dyho, dostal zlost.
"Co se stalo, śe za mnou jde� aś sem?!"
"VeŁełe je płipravena. Douf�m, śe neodm�tne� m� pozv�n�."
"Te� nemohu, Imrichu, ale za chv�li za tebou płijdu. D�kuji ti za starostlivou p�Łi a pohostinnost."
"Jak se opovaśuje� strkat sem nos, ty nulo?!" obołila se na kapit�na Anna Rosina. "Koukej zmizet tam, odkud jsi płi�el!"
"Uklidn�te se, mil� Anno," chl�cholil ji �tefan P�lffy, "pan kapit�n m� o n�s starost. Zanedlouho se uvid�me u veŁełe, Imrichu."
Ten se nejdł�v zamraŁil, ale potom se ironicky usm�l a vrhl nen�vistnż pohled na tu, kter� płed tłemi lety zavraśdila jeho milovanou Ester. Hradn� pan� postłehla jeho vżsm�ch a ostrou nevyslovenou vżŁitku, ale dł�v neś se na n�j staŁila vrhnout, dvełe se zavłely.
"Poj�te, bośsk� v�lo," v�bil ji P�lffy roztouśen�, "uś n�s nebude nikdo vyru�ovat."
"Zamkn�te dvełe, holoubku," za�eptala zastłenżm hlasem, "uś se nemohu doŁkat"
"Ani j�, rozko�n� Anno," płeru�il ji v�niv� a znovu ji zaŁal l�bat. Nebr�nila se, naopak se pł�mo vp�jela do jeho ś�dostivżch rtł, aś se j� zmocnila z�vra�.
Jen utichaj�c� zp�v pt�kł, kterż k nim dol�hal otevłenżm oknem, ru�il jejich hł�nou płitaślivost jako tich� vżŁitka Łistoty a panensk� pł�rody. NoŁn� v�tr rozvlnil z�v�s, jako by cht�l odhalit nezkrotnou lidskou v�e�, sr��c� ze zkaśen�ho srdce Łlov�ka.

Alśb�ta B�thoryov�, kleŁ�c na tvrd� zemi płed kł�śem, se vracela v duchu do d�tstv�, ke sv� pł�sn� matce, kter� j� projevovala tak m�lo matełsk� l�sky. Snad uś tehdy se projevily sklony k n�sil� a ukrutnosti? V�echno zaŁalo na rodn�m hrad�, kdyś ji matka, vys�len� a zesl�bl� po t�śk�m porodu, vlośila do rukou v�emi opovrhovan� Anny Darvolyov�.
Ta si ji płivinula k velkżm prsłm a kojila vlastn�m ml�kem, vśdy� uś płedt�m byla kojnou jej�ch tł� sourozencł. S jej�m sladkżm ml�kem do sebe Alśb�ta s�la z�rodky vzdoru a neposlu�nosti, nadłazenosti a opovrśen� t�mi nejbliś��mi. Jej� otec Juraj B�thory cht�l n�kolikr�t vyhnat Darvolyovou z hradu, ale kvłli milovan� manśelce a neduśivosti nejmlad�� dcery to nikdy nedok�zal ud�lat.
Anna Darvolyov� m�la velmi negativn� vliv na jej� citovż a psychickż vżvoj. Matka po smrti manśela nestaŁila na vżchovu nejmlad��, od pł�rody nespoutan� dcery, kter� se neust�le pohybovala ve st�nu sebev�dom�, ale sluśebnictvem i pł�buznżmi nen�vid�n� kojn�. Ta ji nauŁila v�em ohavnostem a ne��astn� d�vka se vzdalovala z dosahu matky. Jako d�t� c�tila nedostatek hłejiv�ho matełsk�ho citu, kterż by usm�rnil płel�tav� srdce a nen�vist� formovanou du�i.
Ano, pamatuje si to jako vŁera, śe ji matka pł�sn� k�rala a napom�nala za jej� nespoutanou povahu a panovaŁnost, kterou projevovala na kaśd�m kroku. Nemohla ani ve snu tu�it, śe Alśb�ta, jej� nejmlad�� dcera, kterou cht�l adoptovat bratr �tefan B�thory s manśelkou Annou Jagellonskou, se uś v d�tstv� oddala mocnostem zla!
Ó, Bośe, bu�ilo jej� zkaśen� srdce a vh�n�lo j� krev do sp�nkł, proŁ to tehdy uŁinila? Bylo j� tłin�ct let a ta Łarod�jnice, jak ł�kali Ann� Darvolyov�, ji oddala Luciferovi!
ProŁ to tehdy tak lehkomysln� płijala? Ze vzdoru k matce? Ta ji potom zasnoubila s Franti�kem N�dasdym a odvedli ji do �achtic, kde se musela uŁit zvykłm, kter� panovaly v rodu N�dasdył. Bylo j� teprve patn�ct, kdyś se musela vd�t za arogantn�ho manśela, k n�muś nec�tila ani nejmen�� n�klonnost.
Tak zaŁala trag�die m�ho śivota, Bośe! - obvi�ovala v�emohouc�ho Stvołitele Łachtick� pan�, vracej�c se ve vzpom�nk�ch k zaŁ�tkłm sv�ho zbloud�n�. Kdo v�ak usv�dŁ� Boha z nespravedlnosti a Alśb�tu B�thoryovou z jej� rozp�nav� panovaŁnosti a krutosti, kter� se projevovala rok od roku nal�hav�ji? Kdo je zodpov�dnż za jej� nedostateŁnou, ba nezvl�dnutou vżchovu? Kdo se j� zastal, kdyś je�t� jako nezral� śena pł�sahala płed olt�łem v�rnost nezkrotn�mu a n�ruśiv�mu Franti�ku N�dasdymu?
ProŁ se ani jednou za ta dlouh� l�ta neobr�tila k Bohu a neprosila jej o slitov�n�? Byla to neśprosn� kletba ��belsk� pł�sahy a osudovż vliv bezcitn� kojn� Anny Darvolyov�? Mluv, Bośe, anebo ty, vl�dce pekelnżch sv�tł! - dun�lo j� v srdci jako na poplach

Tureckż pa�a a sedmihradskż kn�śe

"Jsme tu tłi tżdny a uś toho zaŁ�n�m m�t dost!"
"Młśe� d�kovat Bohu, śe jsi śivż a zdravż," napom�nal nasupen�ho p�sałe hrab� F�bry. "Ani vlas na hlav� se n�m nezkłivil a pa�a s n�mi zach�z� velmi korektn�."
"Jeho hloupżch łeŁ� a nesouvisl�ho bl�bolen� uś m�m po krk!" nam�tl p�sał podr�śd�n�. "M�li bychom co nejdł�v zmizet, jinak tu za p�r dn� chc�pneme!"
"To je velice riskantn�!" oponoval doktor Sebasti�n a pohl�dl na hrab�te, kterż jedinż neztr�cel optimismus. "Nejhor�� je, śe nev�me, co n�s Łek� a co s n�mi pa�a zamż�l�."
Sed�li ve sv�m stanu a v oŁ�ch kaśd�ho z nich se zraŁila n�m� touha po svobod�. Byli jako pt�ci v kleci, kterżm spoutali kł�dla a zcela okle�tili śivotn� prostor. Sed�li na vy��vanżch koberc�ch a hled�li do Ład�c�ho plamene olejov� lampy.
Teplż srpnovż soumrak se snesl nad t�bor a brzy se zaŁalo stm�vat, protośe dny se uś zkracovaly. Płed vchodem do jejich stanu st�li dva polonaz� str�ści v �irokżch kalhot�ch se zkł�śenżmi halapartnami.
"Ten tureckż chytr�k vymyslel, p�nov�, ��belskż pl�n," ujal se slova hrab� F�bry. "Chce vyjedn�vat s kapit�nem kr�lovsk�ho vojska v Zadunaj� a n�s dva s Imrichem m�n� vyuś�t jako rukojm� a vyjedn�vaŁe z�rove�!"
"�ert aby vzal takovou pr�ci!" zaklel p�sał a zlostn� si odplivl. "Kdyś odm�tnete, d� v�s rozŁtvrtit, kdyś ne, vlastn� na v�s plivnou a s vżsm�chem v�s budou prokl�nat."
"To je�t� nen� v�echno! Poz�tł� m�me za jeho pł�tomnosti vyjedn�vat s vłdcem zadunajskżch vojsk a płesv�dŁit ho, aby płijal podm�nky Turkł. A v�te, p�nov�, kdo je t�m ob�vanżm kapit�nem?"
"Mikul� Zr�nskż, ze� Alśb�ty B�thoryov�!" prohl�sil Imrich Z�tureckż, kterż dosud sed�l jako hrom�dka ne�t�st�. "Aś v�s, urozenż pane, pozn�, tak"
"Bude to poniśuj�c� fiasko," płeru�il ho bez emoc� hrab� F�bry, "ohromn� satisfakce pro palatina Thurza! A nejen pro n�ho, ale pro v�echny jeho spojence. Aś se to dozv� Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo"
"Rad�i na to ani nemyslete a uś se, pane, netrapte," povzbuzoval ho doktor Sebasti�n s obavami v hlase a utłel si hłbetem ruky pot z Łela. "Dostali jsme se do pasti, ze kter� nen� śniku."
"D�le uś to nevydrś�m, z toho jejich j�dla m� tref� �lak!" st�śoval si nespokojenż p�sał. "Mus�me vyuś�t noc a pokusit se o śt�k!"
"To je nesmysl!" zrazoval jej hrab� a s pochopen�m pohl�dl na sv� znechucen� pł�tele. "Dostali jsme se do tureck�ho t�bora neŁekan� a je�t� hor�� je, śe n�s sedmihradskż kn�śe marn� oŁek�val. Navzdory tomu mus�me vz�t rozum do hrsti a vyŁkat na vhodnou pł�leśitost."

Nad Pre�purkem pov�val temnż pl᚝ letn� noci, posetż stł�błitżm prachem hv�zd. Ulice se vypr�zdnily, jen n�kolik śebr�kł posp�chalo k Dunaji do ubohżch dłev�nżch chatrŁ�. Po n�błeś� se proch�zely zamilovan� p�ry z vy���ch vrstev a drośk�łi Łekali na svou pł�leśitost.Thurzłv pal�c byl osv�tlenż. Palatin se sekret�łem sed�li v obl�ben�m salonu a pov�dali si. Sv�ce ve stł�brnżch sv�cnech pl�ly a jejich matn� sv�tlo dotv�łelo zvl�tn� atmosf�ru noci, kter� oded�vna inspirovala lidsk�ho ducha.
"Jsi płipravenż k odjezdu, Belo?" Thurzo odboŁil od pł�jemn�ho t�matu. "Do V�dn� mus� jet se mnou."
"Je�t� ne tak docela, ale nen� to probl�m."
"Vyraz�me Łasn� r�no, protośe po ob�d� n�s Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo oŁek�v�. Mus� bżt mou oporou i sv�dkem."
"Panovn�k bude ś�dat podrobnosti o procesu s Alśb�tou B�thoryovou, na kterż Łek� nejen on, ale i Ł�st �lechty uś n�kolik let. V tom ti, Juraji, nemohu pomoci."
"V�echno m�m promy�len� a płipraven�. VŁera jsem nav�t�vil Szigligetiho a nał�dil jsem mu, aby płipravil nevełejn� zased�n� tabul�rn�ho soudu v Pre�purku."
"Jeho VeliŁenstvo pośaduje vełejnż proces, ale i tak by to byl �ok zejm�na pro F�bryho a ostatn� kr�lovsk� spojence. Co ale ud�l�, kdyś t� kardin�l Forg�ch obvin� z śnosu na �ervenż K�men a Peter F�bry z pokusu o vraśdu?"
"Z toho si ned�l�m t�śkou hlavu, Belo. Nemaj� v ruce ś�dn� dłkazy a ś�dn�ho zjizven�ho koŁ�ho Petera jsem nikdy nevid�l."
"A co ud�l� v pł�pad�, śe hrab� F�bry spoleŁn� s kardin�lem budou sv�dŁit proti tob� a obvin� t� z podvodu?"
"To by mi tak chyb�lo!" zhrozil se palatin. "Jde płece o soukromou audienci a nev�ł�m, śe ti dva"
"Jak se ł�k�, Łert nikdy nesp�! Zd� se mi, śe jsi nalad�nż aś pł�li� optimisticky. Jeho VeliŁenstvo bude ś�dat satisfakci a ned� na tv� vzletn� slova. Na to nezapom�nej!"

"Poj�me ven, aspo� na chv�li," navrhl p�sał ��rskż, kterż nejhłłe sn�el tureck� zajet�. "Ty smradlav� stany uś mi"
Nedomluvil. Po t�bołe se zaŁal rozl�hat pronikavż zvuk trubek a p횝al, aś v�ichni strnuli.
"Bu� n�kdo płepadl t�bor, anebo je to povel k śtoku!" m�nil Imrich Z�tureckż a vyb�hl ze stanu. Hrab� posp�chal za n�m, aby ho str�ści nechytili jako zb�ha. Kdyś vy�li i doktor Sebasti�n s p�sałem, nad t�borem se uś vzn�ela noc. Up�rali zrak k pl�polaj�c�mu ohni, kolem kter�ho sed�lo n�kolik tureckżch bojovn�kł.
"Co se to d�je, młj pane?" zeptal se p�sał s nevol�, protośe trubky a p횝aly se znovu rozezvuŁely, ale polonaz� muśi v turbanech u ohn� se ani nepohnuli. Znepokojen� str�ści pł�snżmi pohledy a halapartnami donutili F�bryho a jeho spoleŁn�ky, aby se ihned vr�tili do sv�ho stanu. Pavel ��rskż by je byl nejrad�ji dv�ma śdery zne�kodnil, tak ho svrb�ly p�sti, ale v posledn� chv�li si to rozmyslel.
"Nech�pu, p�nov�, co to m� znamenat," łekl hrab� F�bry, kdyś se znovu usadili na mal� koberce. "St�le nerozum�me tureck� łeŁi. Budeme muset"
V t� chv�li vtrhli do stanu dva ozbrojen� Turci a jeden z nich t�śkop�dn� vykoktal:
"J�t rychle, pa�a Łekat!"
Nebylo tłeba nic dod�vat. VyskoŁili na nohy a posp�chali za dv�ma muśi s Łervenżmi �erpami. Zakłiven� �avle se jim houpaly u boku a tak sp�chali, śe jim turbany div nespadly z hlavy. Kdyś si toho v�iml nespokojenż p�sał, zaŁal se bl�zniv� sm�t.
Hrab� na n�ho vrhl vżhruśnż pohled, aby koneŁn� płestal, a rychle ve�el do hlavn�ho stanu. Pa�a je uś netrp�liv� oŁek�val a vedle n�ho na mal� stoliŁce sed�l sedmihradskż kn�śe G�bor Bethlen. Kdyś ho hrab� F�bry uvid�l, m�lem omdlel. St�li u n�j dva osobn� str�ści, vyzbrojen� pistolemi. Hrab� m�l dojem, śe se mu to zd�. Co hled� G�bor Bethlen v hlavn� stanu tureck�ho pa�i?
"Ty asi ztratila łeŁ!" probral jej pa�a z pochybnost�. "Poznala ty toho Łlov�ka?"
"To nemłśe bżt pravda!" zvolal hrab� F�bry, płistoupil k v�vodovi a srdeŁn� jej objal. "Jste to opravdu vy, vz�cnż kn�śe?!"
"�ekal jsem v�s płed tłemi tżdny, milż hrab�, podle na�� dohody," usm�l se trpce G�bor Bethlen a pohl�dl na jeho tłi spoleŁn�ky, kteł� tam st�li v rozpac�ch a nech�pali, co se stalo.
"Vydal jsem se na cestu, jak bylo ujedn�no, ale padl jsem"
"Te� uś ch�pu, proŁ jste nedorazil," płeru�il ho sedmihradskż kn�śe a s ostrou vżŁitkou v oŁ�ch se pod�val na pa�u. Ten se zavrt�l na trojnośce a l�manou łeŁ� se zaŁal vymlouvat:
"J� nemohla v�d�t, śe takovż hrab� bżt tvłj spojenec, mil� kn�śe! J� nemohla za nic!"
"Nic ti nevyŁ�t�m, Ahmede!" chl�cholil jej G�bor Bethlen dłv�rn� a s śśasem hled�l na obrovit�ho p�sałe a doktora Sebasti�na, kter� by tak r�d m�l u sebe. "Je v�ak nejvy��� Łas, abys hrab�te F�bryho a jeho spoleŁn�ky propustil na svobodu!"
"J� velice nerada souhlasit s tebou, kn�śe!" nam�tl pa�a a l�tostiv� pohl�dl na udatnou Łtvełici. "M�la s nimi velk� pl�ny, kdyś ty v�ak vyplatila vżkupn�, budou m�t svoboda!"
"Nezapom�nej, Ahmede, śe to jsou moji spojenci!" zdłraznil G�bor Bethlen slavnostn�m tónem a postavil se. "A tud�ś i tvoji spojenci!"
"Rozum�t, co ty hovołila. J� jim nezkłivila vlas na hlav� a velice dobłe s nimi jednala. Vr�tit jim zbran� i m�ec duk�tł, to ud�lat j�. A pustila je z t�bora ven, to je hotovo!"
Sedmihradskż kn�śe se pousm�l nad jeho vynal�zavost�, ale F�brymu a ostatn�m nebylo do sm�chu. Hrab� se nestaŁil divit, co vid�l a sly�el na vlastn� u�i. Płesv�dŁil s�m sebe, śe m� halucinace, ale G�bor Bethlen se znovu ujal slova:
"P�nov�, od t�to chv�le jste znovu voln� a svobodn�!"

"V�m, kam m�ł�, Belo!" łekl palatin a protłel si unaven� oŁi. "S Jeho kr�lovskżm VeliŁenstvem jsem se uś d�vno sm�łil, protośe nechce s�hnout na rozs�hlż majetek Alśb�ty B�thoryov�."
"O tom jsi aś do t�to chv�le necht�l ani sly�et, Juraji."
"�igmund a G�briel B�thoryovi ode�li na v�Łnost a Łachtick� pan� je mimo dosah justiŁn� moci."
"Co t�m chce� ł�ct? Vśdy� jsi trval na dośivotn�m trestu."
"�koda śe dvojnice Łachtick� pan� je uś mrtv�. Kdyby śila, nechal bych ji vyslżchat a popravit!" odhalil sv� tajn� pl�ny Thurzo. "A kdyby mi n�kdo z vlivnżch B�thorył vyhrośoval, nebo m� cht�l vyd�rat, poslal bych ho na hrad L�ka a"
"A vlk by byl sytż a koza cel�!" dokonŁil za n�j sekret�ł a nalil v�no. "Byl to vynikaj�c�, i kdyś, popravd� łeŁeno, trochu ��belskż pl�n! Co v�ak ud�l� s Alśb�tou B�thoryovou te�?"
"M�m jen dv� mośnosti. PoŁkat na jej� płirozenou smrt, nebo s n� zaŁ�t soudn� proces."
"A kterou z nich si vybere�?"
"Zlob� m�, śe m� voj�ci płivezli ty dv� ohyzdn� babizny mrtv�," odpov�d�l nepł�mo palatin. "Cht�l jsem jejich prostłednictv�m płedv�st panovn�kovi exempl�rn� soudn� proces a zaslepit oŁi t�m, co ś�daj� spravedlivż trest pro Alśb�tu B�thoryovou."
"Aspo� m� o jednu starost m��," chl�cholil jej RadenoviŁ a zdvihl v�no k śstłm. "Na tvoje zdrav�, Juraji."

Stł�brnż m�s�c osv�tloval matnżm sv�tlem vr�ky vroubenou cestu mezi Dunajem a luśn�mi lesy, po n�ś se pohyboval prłvod sedmihradsk�ho kn�śete. Vpłedu klusalo �est ozbrojenżch voj�kł a G�bor Bethlen se nesl v sedle jako jeden z nich. Kapit�na posadil do sv�ho koŁ�ru se Łtyłspłeś�m a na jeho koni klusal v Łele prłvodu.
"Je�t� jednou srdeŁn� d�kuji, vzne�enż v�vodo," płeru�il noŁn� ticho hrab� F�bry a zhluboka vdżchl pł�jemnou vłni. "Nebżt va�� intervence, nikdy bychom se uś nevid�li."
"Je tłeba m�t v�ude dobr� spojence, milż pł�teli."
"I mezi Turky, kn�śe?" zeptal se hrab� provokativn�.
"I mezi kalv�ny, luter�ny a katol�ky," odpov�d�l G�bor Bethlen sebev�dom� a jejich pohledy se setkaly. "PokraŁuji d�l do V�dn� a mus�m se zastavit v Pre�purku. Vy m�te kam nam�łeno?"
"Jedeme do �achtic, chrabrż v�vodo," odv�til F�bry dłv�rn�, ale v�iml si, śe jeho nar�śka na spojenectv� s Turky v�vodu płece jen zaskoŁila. "Mus�me se tedy rozlouŁit!" dodal Bethlen nal�havżm tónem a zastavil kon�. "Pozdravujte ode m� Łachtickou pan� a dot�hn�te zdlouhavż proces ke spravedliv�mu konci."
"D�kuji za v�echno, vz�cnż kn�śe. A jak se dał� rozko�n� sestłe nebośt�ka Gabriela B�thoryho?"
"Budeme ji soudit jako Łarod�jku, protośe se spł�hla se satanem!" łekl G�bor Bethlen, stiskl hrab�ti naposledy ruku a dodal: "Kdyby byla katoliŁka, pohnal bych ji płed inkvizitora. ��astnou cestu, p�nov�!"
Zam�val jim na rozlouŁenou a vyrazil na opaŁnou stranu. �tvełice z Pre�purku poŁkala, aś se d� prłvod do pohybu. D�vali se za Gem a voj�ky, dokud jim nezmizeli z dohledu.
"To, je z�zrak, p�nov�!" vykłikl hrab� F�bry, bodl kon� do slabin a cv�lal k lesu, kudy vedla cesta na �intavu.
"Błh se nad n�mi slitoval!" zvolal doktor Sebasti�n a popl�cal p�sałe po z�dech. "Tak poje�, kamar�de, neś n�s ti tureŁt� psi dohon�!"
"M� pravdu, zatracen�, poje�me do horouc�ch pekel!" zaklel Pavel ��rskż a zaŁal se bl�zniv� sm�t.
"Ne do pekel, ale do �achtic!" usm�l se Imrich Z�tureckż a cvalem vyrazil za ostatn�mi do hlubok� noci.

Płed nejvy���m soudem

Adam dlouho pozoroval kamennż vżraz Alśb�ty B�thoryov�, kleŁ�c� na kolenou s obliŁejem zabołenżm do dlan�. I str�ści śal�łe st�li jako płikovan� a śpln� ztratili łeŁ. Nikdy dł�v nekleŁela płed nikżm, natoś płed kł�śem! Napjat� ticho płeru�oval jen praskot pochodn� a Ład�c� dżm.
�achtick� pan� se s n�mahou zvedla z vlhk� zem� ve chv�li, kdy to nikdo neŁekal. Upłen� hled�la na kł�ś a po chv�li zaŁala zp�vat dal�� n�bośnou p�se�. Nejdł�ve potichu, ale postupn� j� hlas s�lil a s�lil. Zp�vala vysokżm tónem a zp�v se nesl podzemn�mi celami jako omamnż hlas legend�rn�ch sir�n.
Adam by byl pł�sahal, śe to nen� jej� płirozenż hlas! Bylo v n�m cosi tajemn�ho, ba odpuzuj�c�ho, ale nebyl to vżsm�ch. Rozt�hla ruce, jako by cht�la n�koho obejmout. Byla jako u vytrśen� a on si aś te� uv�domil, śe to jsou urŁit� jej� posledn� chv�le. Jak jinak by se dala vysv�tlit nepłirozen� zm�na v jej�m chov�n�!
Vtom Adam zaslechl n�jak� kroky, kter� se k n�mu płibliśovaly. S obavou se otoŁil t�m sm�rem a vz�p�t� on�m�l strachy. Podzemn� chodbou kr�Łel pł�zrak smrti v Łern� sutan�; po chv�li płe�el kolem n�j, ale nev�noval mu nejmen�� pozornost. Kostnat� prsty, kter� Łn�ly ze sutany, se v pł�tm� śal�łe hroziv� b�laly, aś se novic zachv�l. Cht�l ut�ct, ale nedok�zal ud�lat krok. St�l tam jako płikovanż a tłe�til oŁi na płelud, op�raj�c� se o sukovitou hłl.
Mezit�m Łachtick� pan� płestala zp�vat, sedla si op�t ke stolu a vzala do rukou bibli. Zaraśen� voj�ci nech�pav� kroutili hlavami, ale pł�zrak v Łern� sutan� nevid�li. Pro�el mezi nimi a jednoho ze str�ścł povalil na zem. Ten se s vżkłikem nat�hl jak �irokż tak dlouhż a l�tełil na sv�ho spoleŁn�ka. Kdyś to uvid�la Alśb�ta B�thoryov�, rozesm�la se z plna hrdla, ale po chv�li j� zmrzl śsm�v na tv�łi.
Adam si v�iml smrteln�ho vżrazu v jej�m obliŁeji a zdviśen� ruky. Cht�la hrłzou kłiŁet, ale płelud smrti promluvil z�hrobn�m hlasem:
"Chystej se, Alśb�to, płi�la jsem pro tebe!"
Nedok�zala otevł�t śsta a zapla�it dot�rnż płelud smrti, n�hle v�ak vytłe�tila oŁi a hlava j� bezmocn� klesla na otevłenou bibli. Adamovi b�hal mr�z po t�le a v obav� o svłj śivot se płeśehnal. V tom okamśiku se ozval zvuk, jako by se kosti l�maly, a sv�Łky ve sv�cnu zhasly. Knoty zapraskaly a �tiplavż dżm se plazil po cele jako had. Z plamenł pochodn� zaŁal stoupat zlov�stnż oblak dżmu a pł�zrak smrti zmizel beze stopy.
Jen nehybn� t�lo Alśb�ty B�thoryov� bylo jasnżm dłkazem jej� n�hl� smrti. Ruce m�la polośen� pod hlavou a ani jeden ze str�ścł śal�łe netu�il, śe pr�v� płed chv�l� vydechla naposledy.
"Ty jsi snad, Palo, nadobro ztratil rozum!" zlobil se rozŁert�nż voj�k a zvedl se ze zem�. "Co t� Łert bere?!"
"Nenad�vej, Jano! Ani jsem se t� nedotkl! Tłe�til jsem oŁi na velkomośnou paniŁku a na tebe jsem śpln� zapomn�l!"
"Nevymlouvej se, ty mamlasi!" okłikl ho a vlepil mu poł�dnż pohlavek. "Copak jsme spolu husy p�sli?"
"Jsi osel, Jano, osel s dlouhżma u�ima!" osekl Palo nazloben� a rukou si hladil tv�ł. "Kdov�, kolik jsi Łeho zas vypil! A m�, star�ho kamar�da, bude� obvi�ovat!"
"Fuj, śe se nestyd� lh�t mi do oŁ�! A bu� uś koneŁn� ticho, nevid�, śe milostiv� pr�v� usnula?"
"Pravda, dnes si zazp�vala, i se tu��m modlila, jako by se s ��blem rozkmotłila!" płikżvl Palo a dal druhovi herdu do zad. "A uś se, Janku, nezlob."
Podali si ruce a vykroŁili pod�l cel sm�rem k m�stu, kde za skaln�m płevisem Ł�hal Adam. Kdyś si jich v�iml, trhl sebou, protośe dosud jen nev�ł�cn� hled�l na nehybnou Alśb�tu B�thoryovou, kter� se płed chv�l� rozlouŁila s pozemskżm śivotem! Voj�ci nic nezpozorovali, nic nepostłehli, nic nevid�li!
Jak je mośn�, śe on, novic Beckovsk�ho kl�tera, uś podruh� spatłil pł�zrak smrti a vid�la ho i Łachtick� pan�, ale ti dva ne?! Dostal snad milost od Boha? Rozjasnil jeho duchovn� zrak, aby mohl vn�mat nadpłirozen� śkazy? Neodv�śil se płikl�dat takovou v�hu sv� osob� a posl�n�, kterżm ho pov�łil płedstavenż kl�tera, a on, pouhż novic, pł�sahal, śe je spln� beze zbytku.
Voj�ci se na�t�st� otoŁili a vraceli se pomalu ke schodi�ti, netu��ce, śe je Adam pozoruje. Naposledy pohl�dl na Łachtickou pan�, kter� nehybn� sed�la, podp�raj�c si rukou bradu, a na prvn� pohled se skuteŁn� zd�lo, śe sp�.
Ach Bośe, problesklo mu hlavou. Sp�, ale v�Łnżm sp�nkem t�la! Kde bloud� jej� du�e a co ji oŁek�v�? Zajist� stoj� płed spravedlivżm soudcem a zodpov�d� se za v�echny sv� zloŁiny. Znovu se pokłiśoval a rychle se vydal podzemn� chodbou k z�mku. UrŁit� se tu dnes zdrśel mnohem d�le neś jindy.

Juraj Mikula, far�ł ve Vel�kżch Kostol�anech, kleŁel płed vyłez�vanżm kł�śem ve sv�m skromn� zał�zen�m pokoji, pohrouśen do modlitby. Na stole dohoł�vala sv�Łka, ale vtom plam�nek zlov�stn� zapraskal. V�e kolem se ponołilo do tmy, ale far�ł si toho nev�iml. V modlitb� prosil Boha o odpu�t�n� stra�nżch zloŁinł, kterżch se dopustila Łachtick� pan�. �ebral o slitov�n� a milosrdenstv� za svou zbab�lou mlŁenlivost, kterou se do jist� m�ry i on pod�lel na ohavnostech, kter� p�chala.
V t� chv�li se rozezn�ly star� hodiny a odbily płlnoc. Nev�noval tomu pozornost a v duchu se soustłedil pouze na Stvołitele a pokraŁoval v rozj�m�n�. Po chv�li jako by upadl do ext�ze, anebo to byla d�siv� vize jeho utr�pen� du�e?
Vnitłn�m zrakem srdce uvid�l zamśenou postavu v Łern�m pl�ti, kter� se k n�mu neodbytn� płibliśovala z nekoneŁn� d�lky. Uś rozezn�val jej� ohyzdnou tv�ł, krv� podlit� oŁi a kostnat� ruce, kter� k n�mu natahovala. Vykłikl strachy, protośe v t� bytosti poznal Alśb�tu B�thoryovou. Jej� zjev byl odpuzuj�c� a zd�lo se mu, śe se ho dotkla.
Vz�p�t� usly�el tajemn� zvuky a kv�len�, kter� se nesnesiteln� stup�ovalo. Cht�l si zacpat u�i, ale nemohl se ani pohnout. �dy mu hrłzou zdłev�n�ly.
"Sbohem, dłstojnż pane!" zaslechl najednou stra�idelnż vżkłik Łachtick� pan�. "Modlete se za m�!"
Polil jej studenż pot a srdce se mu v panice rozbu�ilo jako kosteln� zvon. C�til, śe se propad� do jak�si bezedn� propasti a v pudu sebez�chovy se pokłiśoval. V tom okamśiku v�echno utichlo a d�sivż płelud zmizel beze stopy.
K smrti vyd�enż se zvedl z klekadla a kapesn�kem si utłel potem zalitou tv�ł. Byl rozru�enż, sotva lapal po dechu. Płistoupil k pootevłen�mu oknu a vyhl�dl do tmy. Zd�lo se mu, śe uvid�l zjizvenou tv�ł koŁ�ho Petera, a strnul. Zl� płedtucha mu spoutala nohy, protośe si uv�domil, śe i płed Łtyłmi roky ho takhle uvid�l za oknem. Nebo snad byl tak zniŁenż, śe podlehl chorobnżm viz�m?
Naposledy se pokłiśoval, poklekl płed kł�śem a znovu se vr�til k oknu. Nevid�l v�ak nikoho, jen stł�błitż svit m�s�ce osv�tloval v�ś kostela.

Kdyś Adam vy�el ze sklepł pod z�mkem, nepotkal nikde śivou du�i. Z�meck� n�dvoł� i pavlaŁe a sklady se stłelnżm prachem byly jako zaklet�. Jen n�kolik pochodn� pl�polalo na kamennżch sloupech a k jeho velk�mu płekvapen� blikaly sv�Łky i v okn� �tefana Revick�ho.
Vyb�hl po schodech a ve�el do tmav� chodby. Kr�Łel nesly�n� a zatajoval dech u pokojł, kde je�t� płed Łtyłmi lety hżłila nebośka Alśb�ta B�thoryov�, odd�vaj�c se nelidskżm zvr�cenostem.
Zaklepal na z�meck�ho spr�vce, kterż nejednou probd�l u knih v�t�� Ł�st noci. Dvełe se potichu otevłely, a kdyś ho �tefan Revickż uvid�l, płekvapen� łekl:
"V�tej, Adame! Co se stalo, śe płich�z� v tak pozdn� hodinu?"
"Ach, pane ofici�le," odv�til novic zahanben� a sklonil hlavu, "zdrśel jsem se v podzemn�m śal�łi. Kolik je hodin?"
"Płl tłet� r�no, chlapŁe," odv�til Revickż a n�sil�m ho usadil do pohodln�ho kłesla. "ProŁ nesp� a nedopłeje� t�lu to, co mu po nam�hav�m dni patł�?"
"Po płlnoci jsem ode�el z fary do podzem�, pane ofici�le. A płi�el jsem jen proto, abych v�m ozn�mil, śe Alśb�ta B�thoryov� asi płed płlhodinou vydechla naposledy!"
"To nemysl� v�śn�, Adame!" vyskoŁil spr�vce z�mku z pohovky. "Jak to młśe� dok�zat?!"
"Vid�l jsem to na vlastn� oŁi, płestośe palatinovi voj�ci nic nezpozorovali. Mysl� si, śe urozen� pan� usnula nad bibl�"
"UrŁit� m�, chlapŁe, hlad a ś�ze�," płeru�il ho �tefan Revickż a postavil płed n�j m�su s peŁenżm masem a chlebem. "Nejdł�v se najez a napij, potom płemż�lej a mluv, protośe jde do tuh�ho!"
Nalil si do Ł�e perliv� Łachtick� v�no a potom nalil je�t� do druh�. Tu postavil płed rozru�en�ho mlad�ka, svou vzal do ruky a zvedl ji.
"Na tv� zdrav�, Adame!" łekl dłv�rn� a v jeho hlase rezonoval v�t�znż tón. "Posilni se na t�le, protośe duch nepotłebuje t�lesnż pokrm!"
Adam se nenechal dvakr�t prosit. Byl vyhladov�lż a je�t� v�c rozru�enż z toho, co zaśil v podzemn�m śal�łi. Pokłiśoval se a potom jedl a pil jako nikdy płedt�m. Revickż ho s śsm�vem povzbuzoval, nebo� si jej obl�bil jako vlastn�ho syna. Byl to inteligentn� a odv�śnż mlad�k, kterż n�kolikr�t zabr�nil tomu, aby Łachtick� pan� utekla z podzemn�ho v�zen�! Nechal ho, aby se v klidu najedl, a kdyś mu znovu nalil Łerven� v�no, opatrn� zaŁal vyzv�dat:
"Tak co se ud�lo v śal�łi, chlapŁe?"
"Neuv�łiteln� v�ci, pane ofici�le!" odv�til novic s plnżmi śsty a pokraŁoval: "Velkomośn� pan� se v posledn�ch okamśic�ch płed smrt� dala na pok�n�! KleŁela płed kł�śem, rozj�mala, zp�vala n�bośn� p�sn� a Łetla bibli!"
"To je neuv�łiteln�, Ad�mku!" podivil se Revickż a płisedl si bl�ś k jeho kłeslu. "Ta bestie nikdy nepoklekla płed kł�śem ani ve v�zen�, ani na svobod�! To se ti jen zd�lo!"
"Kdepak, pane ofici�le!" br�nil se mlad�k urputn�. "Vid�l jsem to a sly�el na vlastn� u�i! Ani ve snu by m� nenapadlo, śe se stanu jedinżm sv�dkem jej� n�hl� smrti."
Vypr�v�l Revick�mu v�echno, co płedch�zelo jej� posledn� chvilce, a obliŁej mu hołel rozŁilen�m. Mladick� oŁi zan�cen� pl�ly, a co nemohl vyj�dłit slovy, snaśil se doplnit rukama. Jeho płesv�dŁiv� gesta a neoblomn� sebejistota nakonec nedłv�łiv�ho spr�vce z�mku zcela odzbrojily. KoneŁn� płipustil, śe novic byl jedinżm oŁitżm sv�dkem posledn�ch okamśikł pozemsk�ho śivota Alśb�ty B�thoryov�. Nemohl se v�ak sm�łit s my�lenkou, śe Łachtick� pan� tak neŁekan� ode�la na v�Łnost, vśdy� byla pln� śivota a nezlomn� touhy po svobod�!
"��k�, śe zemłela n�hle a złstala sed�t s hlavou polośenou na bibli?" zeptal se v�c pro sebe a unaven� płivłel oŁi. "Jestli je skuteŁn� pravda, co pov�d�, potom by to znamenalo"
"Poj�te se płesv�dŁit, pane ofici�le! Poj�me na hrad, vzbu�te kastel�na a pov�zte mu, co se stalo!"
"To by tak chyb�lo, Adame!" nam�tl Revickż dobrosrdeŁn�. "Bu� trp�livż, z�tra se v�echno dozv�me. Nen� tłeba chodit s bubnem na zaj�ce!"
"Ob�v�te se star�ho kastel�na, jej�ho nejv�t��ho odpłrce, pane ofici�le? Vśdy� by se jen zaradoval, spadl by mu k�men"
"Bu� trp�livż, Adame!" nenechal ho domluvit spr�vce z�mku. "To by ho musel o cel� z�leśitosti informovat kapit�n palatinovżch voj�kł, kterż urŁit� sladce sp�, a ne ty!"
"Dobłe tedy, a� je po va�em, pane ofici�le," souhlasil mlad�k pokorn� a sklonil hlavu. "D�kuji v�m za poho�t�n� i za dobr� v�no. Kdyby młj płedstavenż v�d�l, śe jsem se tak pozd� v noci"
"Ned�lej si, chlapŁe, zbyteŁn� vżŁitky," płeru�il ho Revickż. "Ud�lal jsi v pł�pad� Alśb�ty B�thoryov� mnohem v�c neś v�ichni jej� spojenci i śhlavn� nepł�tel�!"
"Jak to mysl�te, pane ofici�le?"
"Jak to ł�k�m! Netrap se vżŁitkami, co jsi poru�il a co jsi pokazil, uv�dom si, śe pr�v� ty ses stal sv�dkem posledn�ch okamśikł jej�ho promarn�n�ho śivota! Neum� si ani płedstavit, jakou odezvu vyvol� zpr�va o smrti Łachtick� pan�"
"Co z toho, kdyś se nedostala płed kr�lovskż soud?" oponoval novic a płetłel si dlan� vysok� Łelo. "V�echno śsil� hrab�te F�bryho i Jeho Eminence kardin�la Forg�che bylo marn�!"
"Nikdo z n�s nev�, kdy ho płepadne smrt, Adame. UrŁit� je to takhle lep��. �achtick� pan� ode�la na onen sv�t a za Łas se na ni i na jej� zloŁiny zapomene."
"To se nikdy nesm� st�t!" rozhołŁil se novic a jeho mladickż vzdor je�t� v�c imponoval �tefanu Revick�mu. "O jej�ch ukrutnżch skutc�ch se bude mluvit aś do konce sv�ta, o tom jsem płesv�dŁenż! A m�la odej�t z tohoto sv�ta płedŁasn�, na popravi�ti!"
"A kdo by ji, chlapŁe, odsoudil na smrt a dostal na �ibenici?"
"Oktavi�ln� kr�lovskż soud, płed kterżm se m�la zodpov�dat za sv� ohavnosti! Nezapom�nejte, pane ofici�le, śe hrab� F�bry a kardin�l Forg�ch se cel� roky snaśili jen o to. Bude to pro n� velk� r�na!"
"Nedostala se płed pozemskż soud, ale neodvolateln� bude st�t płed nejvy���m soudem na v�Łnosti!" prohl�sil �tefan Revickż rozhodn� a vstal z pohovky. "Na tv� zdrav�, Ad�mku, a na definitivn� v�t�zstv� nad Alśb�tou B�thoryovou!"
"Zv�t�zil palatin Thurzo a pł�buzn� Łachtick� pan�, ne my!" nedal se odbżt mlad�k a rovn�ś se postavil. "M�te v�ak pravdu, pane, Prozłetelnost rozhodla jinak."
"Pr�v� o tom jsem cht�l mluvit," usm�l se Revickż �ibalsky a objal jednou rukou zan�cen�ho novice. "Copak jsi zapomn�l? Lidsk� cesty nejsou Boś�mi cestami!"
"Ano, to je pravda. �achtick� pan� uś dobrou hodinu stoj� płed v�Łnżm soudcem a nikdo z n�s nev�, jak obst�la"
V t� chv�li se ozvaly pronikav� śdery vz�cnżch hodin. Odbily tłet� hodinu po płlnoci a Revickż płekvapen� povyt�hl oboŁ� a pohl�dl na tepanż zlatż cifern�k.
"Jestli opravdu zemłela, jak ł�k�, z�tra m� d� kastel�n sp�n� zavolat na hrad. Te� se v�ak mus�me rozlouŁit, Ad�mku, nebo� Łas pokroŁil. B�ś klidn� sp�t. Doprovod�m t� na faru, aby se hajduci nevypla�ili a pan far�ł o tebe nem�l strach."

NoŁn� sen, smutek a zklam�n�

Z�łiv� jitłenka zablżskla na vżchod� a jej� sv�tlo je�t� v�c rozjasnilo modravou hlubinu srpnov� noci. Mohutn� vrchy na lev� stran� zr�dn�ho V�hu splżvaly s noŁn� oblohou a na jednom z nich se hrd� vyp�nal majest�tn� hrad Beckov.
Anna Zr�nsk� se vytrhla ze sp�nku. Leśela na velk� manśelsk� posteli, ale najednou polekan� vykłikla a shodila pełinu na zem. Mikul� Zr�nskż se rovn�ś probudil a nech�pav� hled�l ospalżma oŁima na svou śenu, kter� sed�la na posteli a vzlykala.
"Co se stalo, Anno?" zeptal se mrzut� a unaven� zvedl pełinu. "ProŁ nesp�te a bud�te m� uprostłed noci?"
"M�la jsem stra�nż sen, Mikul�i!" otoŁila se a płitulila se mu na hru�. "Vid�la jsem svou ubohou matku v podzemn�m śal�łi, c�tila jsem jej� tr�pen� a vżŁitky sv�dom�"
"Klidn� sp�te, m� drah�, sny jsou zr�dn� a nen� dobr� jim v�łit!" płeru�il ji vl�dn�ji a pol�bil ji. "Z�tra odj�śd�me z Beckova a nav�t�v�me ji, jak jsem v�m sl�bil."
"Bude uś pozd�, Mikul�i!" vzlykala l�tostiv� a hork� slzy j� zalily tv�ł. "M� matka zemłela!"
"Nesmysl, Anno!" zarazil ji a posadil se na posteli. "Odkud berete tu jistotu?! Snad nechcete v�łit hloupżm snłm!"
"Vid�la jsem ve snu, jak si pro ni płi�el kostlivec v Łern� sutan�!" vyhrkla. "Sed�la za stolem a Łetla bibli. Kdyś se to stalo, v�echny sv�Łky ve sv�cnu v okamśen� zhasly."
"Jste velmi rozru�en�, moje mil�. Va�e matka urŁit� śije, vśdy� m� silnou n�turu. Płesv�dŁ�me se, jestli jste nepodlehla vidin�m."
"Nejrad�ji bych hned te� vyrazila na �achtickż hrad a ut�kala do podzemn�ho śal�łe, abych se"
"Uklidn�te se, Anno, a netrapte se zbyteŁn� nesmyslnżmi pocity. Lehn�te si a dopłejte si odpoŁinek."
"Ach młj drahż," płitiskla se k n�mu je�t� vroucn�ji, "m�m opravdovż strach o mou nehodnou matku. Jestli skuteŁn� zemłela, potom"
"Nemyslete uś na to, Anno, a nepodl�hejte panice," ut�oval ji, Pohladil ji po hebkżch vlasech a polośil na pol�t�ł. "V�te, śe jsem velmi unavenż po nebezpeŁn�m lovu. Dopłejte mn� i sob� je�t� n�kolik hodin sp�nku."
Znovu ji pol�bil, płikryl pełinou, obr�til se k n� z�dy a za chv�li usnul. Anna v�ak dlouho nemohla oka zamhoułit, tak ji rozru�il śivż sen o n�hl� matŁin� smrti. Płi vzpom�nce na posledn� setk�n� s n� j� srdce sevłel smutek a ohe� śalu zaplavil cel� t�lo.
Slzy l�tosti se j� łinuly z oŁ� jako dva horsk� pram�nky, i kdyś nikdy nesouhlasila s matŁinżm nelidskżm chov�n�m. Oplak�vala ji jako mrtvou, protośe bezvżhradn� v�łila sv�mu d�siv�mu snu. Neklidn� se płevalovala na posteli a sp�nek ji płemohl aś za sv�t�n�.

"Nikdy jsem nev�łil snłm!" prohl�sil kastel�n Beckovsk�ho hradu płi sn�dani s Mikul�em Zr�nskżm a jeho śenou. "Nev�ł�m tomu, o Łem jste płesv�dŁen�, vz�cn� pan�."
"Vy udatn� voj�ci nem�te smysl pro vnitłn� hlas," usm�la se trpce, "ale j� jsem vid�la a proc�tila posledn� okamśiky matŁina śivota."
"No dobłe, mil� Anno," chl�cholil ji manśel a omluvn� pohl�dl na hostitele. "Neobt�śujte na�eho pł�tele svżm tr�pen�m a klidn� se najezte. D�m zapł�hnout do koŁ�ru a pojedeme na �achtickż hrad, aby m�la du�iŁka pokoj."
"Nepust�m v�s samotn�, Mikul�i! Pojedu s v�mi spoleŁn� s vojenskżm doprovodem. M�l bych vżŁitky sv�dom�, kdyby se v�m cestou n�co stalo."
"Ó, to je od v�s velmi mil�!" zvolala Anna płekvapen� a pohladila ho dlan� po pevn� ruce. "To r�da sly��m."
"Neobt�śuj se, pł�teli," zavrt�l Mikul� Zr�nskż nespokojen� hlavou. "M� dost svżch starost�, a pokud Alśb�ta B�thoryov� skuteŁn� zamłela, d�m ti hned v�d�t."
"Poslechnu t� jen proto, śe se odpoledne mus�m zśŁastnit zased�n� trenŁ�nsk� stolice. Jinak bych jel s v�mi."
"M� ne��astn� matka t�to noci skuteŁn� zemłela," trvala na sv�m Anna, "ale velmi si v�ś�m va�� pozornosti a pohostinnosti."
"To m� nesm�rn� t��," odpov�d�l hostitel klidn� a galantn� j� pol�bil ruku. "Douf�m, śe jste se na Beckov� c�tili dobłe."

Slunce uś bylo vysoko, kdyś se z hlubokżch lesł, obep�naj�c�ch vysokż vrch s Temat�nem, vynołilo n�kolik dr�bł na kon�ch. Jejich meŁe a śelezem pobit� rukojeti pistol� se kł�śily s ostrżmi sluneŁn�mi paprsky, kter� se leskly na stł�brn� hladin� V�hu.
Za nimi se z lesa vynołilo Łtyłspłeś� s panskżm koŁ�rem, jehoś kola hrkala na hrbolat� cest�. Ve vrbin�ch �t�betali pt�ci a hrav� cvrlik�n� luŁn�ch kon�kł splżvalo s tlumenżm zurŁen�m drav� łeky.
"Miluji v�s, młj drahż vysvoboditeli," �eptala �tefanovi do ucha roztouśen� Anna Rosina. "D�ky v�m jsem znovu svobodn� a ��astn�! Nejrad�ji bych se vykoupala v prłzraŁnżch vod�ch V�hu!"
"To by n�m tak chyb�lo," nam�tl �tefan P�lffy, kterż s n� sed�l v pohodln�m koŁ�ru. Objal ji kolem śtl�ho pasu a dodal: "NestaŁil v�m snad noŁn� gejz�r v�n� na pochmurn�m Temat�n�?"
"V�echno mi to bylo m�lo a je to za n�mi. Dnes, kdyś jste m� vysvobodil z orl�ho hn�zda mezi lesy, chci je�t� v�c a do sytosti! Milujte m� tady v koŁ�łe!"
"V�te dobłe, Anno, śe v�s miluji, ale tady, v lłn� pł�rody a v pł�tomnosti dr�bł, to nedok�śu!"
"Jen to zkuste, młj milż!"
"Jste nenasytn� a okouzluj�c�!" rozohnil se a objal rukou jej� p�kn� formovan� ramena. "Kdo by odolal va�� płitaślivosti!"
"Tak uś nemluvte, �tefane, a"
Nedomluvila. KoŁ�r se znenad�n� prudce naklonil na levou stranu a boŁn� dv�łka se rozlet�la dokoł�n. Vykłikla strachy a byla by spadla do zŁełen� vody, kdyby ji v posledn� chv�li nezachytil. N�ruśiv� ji objal, pol�bil na roztouśen� rty, a kdyś se koŁ�r narovnal a zastavil, obratn� vyskoŁil na �t�rkovitż błeh V�hu.
"Co to vyv�d�, ty hovado?!" osopil se na koŁ�ho, sed�c�ho na kozl�ku. "Chce� n�m snad pol�mat kosti?"
"Bośe chra�, velkomośnż pane!" vymlouval se koŁ� vypla�en�, ale �tefan P�lffy skoŁil zp�tky do koŁ�ru a płibouchl dv�łka.
"Płej�śd�me płes brod a za chv�li mineme Nov� Mesto. V� manśel uś n�s netrp�liv� oŁek�v�."
"Nechci ho ani vid�t! ProŁ mi płipom�n�te toho tyrana, kterż se mnou nem� kapku soucitu?"
"Vśdy� v�s vol� na �achtickż hrad! Chce v�s znovu uv�znit, anebo"
"MlŁte, �tefane!" płeru�ila ho podr�śd�n�. "To se rad�i utop�m!"
"Nerozum�te śertu, temat�nsk� venu�e? Ochr�n�m v�s płed jeho surovżm zach�zen�m."
"ProŁ m� tedy vol� na �achtickż hrad?"
"Chce, abyste pot�ila Alśb�tu B�thoryovou, nebo� jej� pozemsk� dny jsou zd� se seŁteny."
"To nemłśe bżt pravda! �achtick� pan� je vit�ln�j�� neś my, v�echny n�s płeśije!"
"J� tomu nev�ł�m. Aś ji uvid�te, zajist� mi d�te za pravdu, drah� Anno. Koneckoncł, co si budeme namlouvat, v�ichni, i pł�buzn�, Łekaj� jen na jej� smrt!"

"Nem�l jsem tu�en�, śe urozen� pan� vydechla naposledy!"
"Nikdo v�m nic nevyŁ�t�, kapit�ne!" odsekl mu rozmrzele kastel�n �achtick�ho hradu a zlostn� si odplivl. "KoneŁn� bude na tomhle proklet�m hrad� klid!"
Płe�li płes sluncem zalit� n�dvoł� a vz�p�t� jako by oslepli, kdyś ve�li do tmy podzem�. Museli chv�li post�t, aś pot� se�li po schodech do śal�łe. V drś�c�ch na mł�ś�ch pl�ly dv� pochodn� a palatinovi voj�ci srazili podpatky a postavili se do pozoru, kdyś uvid�li pł�choz�.
"Otevłete celu, kapit�ne!" rozk�zal Michal Horv�th a pł�snżm pohledem si płem�łil str�śce v�zen�.
"Je odemŁen�, pane kastel�ne. Urozen� pan� uś z n� nikdy neuteŁe!"
"Navzdory va�im sil�ckżm łeŁem se j� to n�kolikr�t podałilo!" vmetl mu do obliŁeje Horv�th a ve�el dovnitł. Kdyś se rozhl�dl po cele a nev�ł�cn� se naklonil nad nehybnou Alśb�tu B�thoryovou, otł�sl se. Pod�val se nepł�tomn� na kapit�na, kterż mu byl v pat�ch, potom na velkż kł�ś nad rozestlanou postel� a pokłiśoval se. �achtick� pan� sed�la za stolem s hlavou sklon�nou na rozevłenou bibl� a rukama si podp�rala bradu. Jako kdyby usnula płi Łten� P�sma svat�ho a kaśdou chv�li se m�la probudit. Dotkl se rukou jej�ho ztuhl�ho z�p�st� a hlasit� si povzdechl:
"T� uś nikdo nepomłśe!"
"Ani ji nikdo nebude soudit!" doplnil ho kapit�n.
"Tady na zemi urŁit� ne," łekl Michal Horv�th, "ale tam płed nejvy���m soudem j� spravedlivż soudce nic neodpust�!"
"Młj Bośe, tak neŁekan� ode�la na onen sv�t! A kdyś jsem v�m vŁera ł�kal, śe se mi nezd�, nev�łil jste mi, pane kastel�ne."
"M�l jste pravdu, kapit�ne," płiznal s pohnut�m v hlase a pevn� mu sevłel ruku. "Aspo� jednou jste se nemżlil a na�e spory se koneŁn� urovnaj�."
"D�kuji za uzn�n�, pane," usm�l se po dlouh� dob� kapit�n a jejich pohledy se znovu vyjasnily. "V�echno m� svłj konec, ani my tu nebudeme v�Łn�."
Palatinovi voj�ci na n� hled�li jako vyjeven�, ale ani jeden z nich nepromluvil. Zvl�tn� ticho a ponur� �ero v�zen� byly v t� chv�li nejvżłeŁn�j��m vyj�dłen�m dramatu, kter� se pr�v� zde, v podzemn�m v�zen�, płed n�kolika hodinami zavr�ilo.

"Jak� n�dhern� cesta, �tefane!" povzdychla si Anna Rosina roztrpŁen�, tul�c se v uh�n�j�c�m koŁ�łe ke sv�mu milenci.
"Ano, drah�. Pł�li� rychle n�m ub�hl Łas. Tam na z�padn� stran� uś je vid�t mohutn� v�śe �achtick�ho hradu."
Vyklonila se z mal�ho ok�nka a s pośitkem hled�la na v�emi barvami hżł�c� str�n� a lesy, obklopuj�c� ob�vanż hrad. Obloha se śpln� vyjasnila a srpnov� horko zal�valo pł�rodu horouc�m dechem.
"Uś se nemohu doŁkat, aś znovu uvid�m Alśb�tu B�thoryovou, uv�zn�nou pod py�nżm hradem."
"A j� bych cht�l bżt s v�mi, rozko�n� holubice, alespo� n�kolik dnł a noc�!" vyzn�val se zamilovan� a prudce ji objal. "Kdov�, co s v�mi v� manśel ud�l�, aś płijedeme na hrad. Douf�m, śe v�s"
" zavłe do śal�łe spoleŁn� s Łachtickou pan�!" dokonŁila provokativn� a pol�bila ho na rty. "Ten netvor je toho schopen!"
"Zastanu se v�s, Anno, a nedovol�m, aby v�s nad�le poniśoval!"
"Nejrad�ji bych od n�ho utekla a nikdy v�c se k n�mu nevr�tila!"
"To je nesmysl, m� mil�. Je tłeba v�echno dobłe uv�śit a młśeme ho oklamat. Ale nesm�me se un�hlit."
KoŁ�r se Łtyłspłeś�m kodrcal po kamenit� cest� a dr�bov� na kon�ch cv�lali vpłedu.

Michal Horv�th s kapit�nem palatinovżch voj�kł pr�v� vy�li z podzemn�ho v�zen�, kdyś k nim dolehl pronikavż zvuk polnice. Pod�vali se jeden na druh�ho a v oŁ�ch si navz�jem vyŁetli, co oba c�tili. Kastel�n znechucen� zabruŁel:
"B�śte se pod�vat, pane kapit�ne, koho to sem Łerti nesou pr�v� te�!"
"I j� jsem zv�davż, jak� vz�cn� n�v�t�va to zav�tala na hrad."
OtoŁil se na pat� a cht�l odej�t, kdyś vtom płib�hl jeden ze str�ścł hlavn� br�ny a ozn�mil:
"Velkomośnż pan Mikul� Zr�nskż s manśelkou v�s ś�daj� o płijet�, pane kastel�ne!"
"Ti n�m tu je�t� chyb�li, k Łertu s nimi!" zaklel Michal Horv�th, ale vz�p�t� se ovl�dl: "Pov�z jim, śe je s radost� oŁek�v�m!"
Str�śce płikżvl a upaloval zp�t. Kapit�n se otoŁil ke kastel�novi a łekl:
"Jedou v pravż Łas, ale nen� to na �kodu ani v�m, ani jejich pł�buznżm."
"Kdyby płijeli o den dł�v, bylo by"
"Aspo� se na vlastn� oŁi płesv�dŁ�, co se s jejich matkou skuteŁn� stalo!" płeru�il ho kapit�n. "Zajist� jim nebude do sm�chu."
"Vyhnula se pozemsk�mu soudu, bestie," odv�til Michal Horv�th, "tomu na v�Łnosti v�ak neujde."
V t� chv�li se k nim płibl�śil prłvod. KoŁ�r zastavil nedaleko od nich a vystoupil z n�ho udatnż Mikul� Zr�nskż a za n�m jeho manśelka. Posp�chali ke kastel�novi a srdeŁn� se s n�m pozdravili.
"Jak se vede m� matce?" zeptala se Anna Zr�nsk� nedoŁkav�. "Nejrad�ji bych ji hned �la nav�t�vit, pane kastel�ne."
"Płirozen�, milostiv�," usm�l se kastel�n a galantn� j� pol�bil ruku. "Poj�te se mnou do śal�łe a uvid�te na vlastn� oŁi"
"Pov�zte mi, śije je�t� moje matka?" nenechala ho domluvit a se strachem pohl�dla na manśela. "V noci jsem m�la stra�nż sen!"
"No tak, mil� Anno," domlouval j� Zr�nskż. "Kastel�n nen� zv�davż na va�e sny."
"Jak by ne, Mikul�i?!" oponoval mu Michal Horv�th. "Tv� manśelka m�la zajist� śivż sen, protośe Alśb�ta B�thoryov� dnes v noci vydechla naposledy!"
"Bośe młj, j� jsem to v�d�la!" zalomila rukama a pevn� se chytila sv�ho manśela. "Bylo to okolo druh� po płlnoci? Zd�lo se mi"
"Ano, płesn� v tu dobu zemłela!" skoŁil j� do łeŁi kastel�n. "Potvrdili to dva palatinovi voj�ci, kteł� ji v noci hl�dali."
"A� j� Błh odpust� v�echny zloŁiny!" povzdychl si hlasit� Mikul� Zr�nskż a objal manśelku, kter� se usedav� rozplakala.
"Kam jste ji ulośili, pane kastel�ne?"
"Je v podzemn�m śal�łi tak, jak naposledy vydechla."
"Kdo jinż v� o jej� smrti?" vyzv�dal Zr�nskż a na chv�li svra�til Łelo. "Mośn� by bylo lep�� udrśet celou z�leśitost v tajnosti."
"V� o tom i Stanislav Thurzo," płiznal Michal Horv�th. "S�m palatin ho pov�łil dohledem nad va�� matkou."
"S t�m bychom se mohli dohodnout."
"D�lej, jak uzn� za vhodn�, Mikul�i, ale hradn� p�n z Temat�na sed� v m� pracovn�. Poj�me tedy hned za n�m."

Kostol�anskż far�ł Juraj Mikula płik�zal sluhovi, aby płichystal kon� na cestu. Potom si klekl płed kł�ś a pohrouśil se do modlitby.
Znovu m�l płed oŁima z�hrobn� vid�n� z t� noci a strach mu sevłel hrdlo płi my�lence, śe Łachtick� pan� doopravdy skonala. Zajist� to bylo jen ��belsk� poku�en� anebo halucinace, pramen�c� z vżŁitek sv�dom�. Po t�śk� noci, kdy ho neklidnż sp�nek płemohl aś k r�nu, si um�nil, śe pojede na �achtickż hrad a płesv�dŁ� se, co se tam stalo.
Vtom n�kdo prudce zabouchal na farskou br�nu. Neś se vzpamatoval, vb�hl do pokoje pacholek, celż udżchanż, a oznamoval:
"Poj�te rychle, dłstojnż pane! Urozenż hrab� F�bry se tłemi spoleŁn�ky stoj� płed na�� br�nou!"
"Tak je płive� a płichystej poutn�kłm n�co na posiln�n�!" płik�zal Juraj Mikula a rozru�en� vy�el na dvłr.
"Pochv�len bu� Jeś� Kristus!" pozdravil ho uctiv� Peter F�bry a podal mu ruku. "Po dlouh�m Łase potk�v�m na�eho spojence."
"Poj�te d�l, vz�cn� p�nov�!" v�tal je srdeŁn� far�ł a v�em pod�val ruku. "Jsem poct�n takovou vz�cnou n�v�t�vou. Odkud jedete?"
"Ani se neptejte," odpov�d�l hrab� upł�mn�, "protośe kdyś v�m pov�m, śe se vrac�me z tureck�ho zajet�, neuv�ł�te n�m."
"To v�m opravdu nemohu uv�łit, pane hrab�! Vśdy� se vrac�te śiv� a zdrav�! TureŁt� psi by v�s nepropustili tak lehko a bez śjmy!"
"Ano, je to skoro z�zrak, dłstojnosti, ale je to skuteŁn� pravda! Po tłech tżdnech t�śkżch zkou�ek se n�m podałilo vyv�znout z tureck�ho pekla!"
"To nen� mośn�, p�nov�!" pochyboval Juraj Mikula. "Poj�te v�ak dovnitł, aspo� si po nam�hav� cest� trochu odpoŁinete."
Nenechali se dvakr�t pob�zet. Ve�li do chladn�ho pokoje a posadili se kolem velk�ho stolu. Sluha płinesl ze sklepa dobłe vychlazen� v�no a nalil je do Ł��.
"Na va�e zdrav�, p�nov�!" ujal se slova hostitel a zvedl jednu z nich. "Dobrotivż Błh zajist� prov�z� va�e kroky a drś� nad v�mi ochrannou ruku, protośe jste se dali do nerovn�ho boje s Łachtickou hydrou."
"Na zdrav�, pane far�łi! Bylo by uś naŁase, abychom nekoneŁnż z�pas s Alśb�tou B�thoryovou zavr�ili v�t�zstv�m spravedlnosti!"
M�stnost naplnilo zvuŁnż cinkot, a kdyś ochutnali v�no, Juraj Mikula łekl:
"M�m siln� podezłen�, ba jistotu, śe Łachtick� pan� se uś nikdy nedostane płed tabul�rn� soud."
"To nez�leś� jen na v�s, dłstojnż otŁe," nam�tl F�bry znepokojen�. "Va�e p�semn� sv�dectv� zaujalo na�eho nejjasn�j��ho panovn�ka a protonot�łe natolik, śe nał�dili soud s Alśb�tou B�thoryovou!"
"Ob�v�m se, śe je uś pozd�. Alśb�ta B�thoryov� te� uś jist� stoj� płed Boś�m soudem!"
"Chcete ł�ci, śe umłela dł�v, neś ji stihl"
"Neun�hlete se, urozenż pane," upozornil ho Juraj Mikula a zachv�l se. "M�l jsem v noci śivż sen, Łachtick� pan� se płi�la se mnou rozlouŁit."
"Neuv�łiteln� a zar�śej�c�!" konstatoval F�bry. "Pokud by to byla skuteŁn� pravda, prohr�li jsme na cel� Ł�łe!"
"Ned�lejte płedŁasn� z�v�ry, pane hrab�. Pr�v� jsem se chystal do �achtic, abych zjistil, jak� je pravda, kdyś jste se tu objevili jako blesk z Łist�ho nebe!"
"V tom pł�pad� pojedeme spolu, protośe se je�t� dnes mus�me dostat na �achtickż hrad!" navrhl Peter F�bry a pleskl tlust�ho pacholka po z�dech. Ten polośil na stłl Łerstvż, vo�avż chl�b, kterż teprve płed hodinou płinesl na faru pekałskż tovary�.
"Nev�ł�m, śe by ta ukrutn� magn�tka ode�la na onen sv�t płirozenou smrt�," zapochyboval doktor Sebasti�n a upłel pohled na Juraje Mikulu. "Jestli skuteŁn� zemłela, tak j� płi tom n�kdo pomohl!"
"To je nesmysl, p�nov�!" nesouhlasil hrab� F�bry a dodal: "Mus�me se nejdł�v płesv�dŁit, co se vlastn� v podzemn�m śal�łi d�je!"

"Bośe młj," zalomila rukama nejstar�� dcera Alśb�ty B�thoryov�, kdyś spoleŁn� s kastel�nem se�li do podzemn�ho v�zen�. "Snad jste jen usnula, maminko, probu�te se!"
Vzala ji za ruku a cht�la pol�bit na Łelo, ale kdyś uc�tila mrtvolnż chlad ztuhlżch śdł, vykłikla hrłzou. ZatoŁila se j� hlava a uś uś klesala v mdlob�ch na zem, kdyby ji nezachytil Stanislav Thurzo.
"Opatrn�, milostiv� pan�," napom�nal ji dobrosrdeŁn�. "Va�e matka opravdu vypad�, jako by usnula, m�te pravdu."
"Je to v�ak v�Łnż sp�nek, Stanislave," dodal Mikul� Zr�nskż znechucen� a s odporem pohl�dl na mrtvolu Łachtick� pan�. Ruce m�la pod bradou, jako by dł�mala nad otevłenou bibl�. Płitom ji nikdy v śivot� nevzala do rukou, problesklo mu hlavou a objal svou manśelku.
"Uklidni se, drah� Anno, s tvou matkou se rozlouŁ�me s patłiŁnou śctou."
"Jak ł�k�, pł�teli," łekl Stanislav Thurzo velkodu�n�, "vśdy� je to na�e svat� povinnost."
"Je�t� chci poŁkat na Łachtick�ho far�łe," ozval se kastel�n znepokojen�, "a na ofici�la z�mku, abych uŁinil zadost z�konłm a tradici. Potom ji d�m vystavit v rakvi do hradn� kaple, jak se slu�� a patł�."
Vtom se po schodech płihnal jeden z palatinovżch voj�kł a nal�hav� se obr�til na kastel�na:
"Velkomośnż pan �tefan P�lffy pr�v� płijel s manśelkou osv�cen�ho pana Thurza a hled� v�s!"
"To teda, dnes se złejm� na �achtick�m hrad� setkaj� v�ichni pł�buzn� a zn�m�," odpov�d�l Michal Horv�th a otoŁil se k hradn�mu p�novi z Temat�na: "Poj�me nahoru, Stanislave, a nechme dceru s manśelem, aby se v klidu rozlouŁili s matkou."
"Moudr� łeŁ, Michale," płisv�dŁil Thurzo a r�znżm krokem zam�łil ke schodłm. "Złstane tu jen str�ś a vy, nejbliś�� pł�buzn�."
"Nenech�vejte n�s tu samotn�!" protestovala Anna Zr�nsk�. "m�m strach z bl�zkosti mrtv� matky!"
"Vśdy� jsem s tebou, drah�," domlouval j� manśel a posadil ji na velkou postel, na kter� posledn� l�ta sp�vala v�emi prokl�nan� Łachtick� pan�. "Nemus� se niŁeho b�t!"
"Za chv�li se sem vr�t�me, milostiv�," uji��oval ji Stanislav Thurzo. "Moje manśelka nem� tu�en�, śe va�e pan� matka zemłela."
"Nikdo z n�s s t�m nepoŁ�tal, ani se n�m nezd�lo, śe Alśb�ta"
"Mn� ano, pane kastel�ne!" nenechala ho domluvit jej� nejstar�� dcera a n�hle se rozplakala. Slzy se j� koulely po jemn�m obliŁeji a pozornż manśel j� ut�ral tv�łe kapesn�kem.
"Anna je velmi rozru�en�," ospravedl�oval ji płed pł�tomnżmi, "vśdy� to byla jej� matka!"
Kastel�n s Thurzem si mlŁky vym�nili pohledy a bez jedin�ho slova opustili ponur� prostłed� podzemn�ho śal�łe.

"Aspo� koncem l�ta je zem rozp�len� od slunce!" zvolal Juraj Mikula a pod�val se na hrab�te F�bryho, kterż klusal na koni vedle n�ho.
"D�ky Bohu, vśdy� l�to bylo mimoł�dn� de�tiv� a chladn�."
"Błh n�s trest� za na�e hł�chy a lhostejnost vłŁi n�mu!"
"To je pravda, otŁe. Zd� se mi v�ak, śe jeho spravedlivż hn�v se obr�t� proti n�m, jestli nepotrest�me sadistick� zloŁiny Alśb�ty B�thoryov� a nepostav�me ji płed tabul�rn� kr�lovskż soud!"
"Uś je pozd�, pane hrab�. �achtick� pan� złejm� unikla pozemsk� spravedlnosti, ale zodpov�d� se płed nejvy���m soudcem!"
"Nev�ł�m, śe zemłela!" zapochyboval F�bry, ale najednou zbystłil zrak. "Pozor, p�nov�, śenou se na n�s n�jac� lumpov�!"
Z nedalek� hou�tiny, kter� se t�hla pod�l obiln�ho pole k lesłm pod Ple�ivcem, se znenad�n� vył�tila smeŁka hul�kaj�c�ch lotrł s vytasenżmi meŁi. Hnali se na kon�ch proti nim a tmav� pl�t� jim zlov�stn� vl�ly ve v�tru.
"Pozor, dłstojnż pane!" varoval kostol�ansk�ho far�łe hrab� F�bry v posledn� chv�li. "Strhn�te kon� na OŁkov a bu�te opatrnż!"
Vz�p�t� s�hl rukou pod sedlo, vyt�hl pistoli, zam�łil a stiskl spou��. Zahłm�l vżstłel a jeden z rozjałenżch vagabundł padl mrtvż k zemi.
"Ty proklet� hovado!" załval jejich vłdce na p�sałe ��rsk�ho, kterż obratnżm vżpadem probodl meŁem dal��ho z nich. "Je�t� jsme spolu neskonŁili, ty svin�!"
"S takovżmi zdechlinami si lehce porad�me!" chechtal se p�sał a vyrazil mu meŁ z ruky. "B�ś ke v�em Łertłm!"
Nemilosrdn� mu prop�chl błicho a lump załval bolest�. Svalil se pod kopyta vlastn�ho kon�, ale na ��rsk�ho se uś vrhli dal�� dva. M�l co d�lat, aby odrazil z�kełn� vżpady.
"Pozor, kamar�de!" varoval ho hrab� F�bry a v okamśen� zas�hl zezadu toho, co se vrhl na p�sałe. "Nebojte se jich, p�nov�!"
Strhla se krvav� bitva a Imrich Z�tureckż, nezvyklż na boj muśe proti muśi, se drśel hrab�te, kterż mu kryl z�da. Zlosynov� nejdł�ve drav� śtoŁili, potom se jen zbab�le br�nili a s vżkłiky zoufalstv� se louŁili se śivotem.
"Uś ti nikdo nepomłśe!" osopil se doktor Sebasti�n na hul�kaj�c�ho śtoŁn�ka a nacviŁenżm śderem ho srazil z kon�. Ohl�dl se na sv�ho p�na, ale ten uś strŁil meŁ do pochvy a klidn� sledoval rozzułen�ho p�sałe, kterż pr�v� odr�śel śtok posledn�ho zabij�ka.
"Zdechne�, svin�!" załval vagabund zoufale a z posledn�ch sil se cht�l znovu vrhnout na Pavla ��rsk�ho. "Prokleje� i vlastn� matku, co t�"
Nedomluvil, protośe ho p�sał mocnżm śderem zas�hl do prsou a druhou rukou srazil z kon�. Jeho pł�tel� śasli nad obratnost� a nev�danou silou Pavla ��rsk�ho.
"Vynikaj�c� pr�ce, pł�teli!" pochv�lil ho Peter F�bry a płelet�l oŁima po pra�n� cest�. "Kolik jich proti n�m zaśtoŁilo?"
"Tłin�ct, młj pane!" odpov�d�l Imrich Z�tureckż pohotov�. "A nezłstal ani jeden jedinż!"
"Co to bylo za lumpy?" zeptal se p�sał v�t�zoslavn� a utłel si pot z obliŁeje. "�ert n�m je byl dluśen!"
V�ude kolem se povalovala nehybn� t�la zabij�kł v kaluś�ch krve. Spla�en� kon� utichli, jen dva z nich neklidn� frkali. Nikdo by nev�łil, śe ti, co płeśili, se museli urputn� br�nit a bojovat o holż śivot. Hrab� si aś płi pohledu na krv� postł�kan� obil� uv�domil, jak� d�lo zk�zy tu zanechali.
"Rychle pryŁ odtud, p�nov�!" burcoval sv� spoleŁn�ky. "Dł�v neś se sem vr�t� kostol�anskż far�ł. Ten by to urŁit� nepłeśil!"
Doktor Sebasti�n pochopil situaci a bodl kon� do slabin, protośe pr�v� v t� chv�li se Juraj Mikula vracel velkżm obloukem od hłbitova, na n�mś rostly mohutn� duby. Ostatn� vyrazili cvalem za n�m, jen Pavel ��rskż je�t� chv�li st�l a sebev�dom� hled�l na bezduch� t�la zbojn�kł, ke kterżm se sl�tl celż roj much.
"NebezpeŁ� je uś zaśehnan�, dłstojnż pane," ubezpeŁoval ho F�bry a ukazoval na opaŁnou stranu, jen aby far�łe nenapadlo vydat se na m�sto masakru. "Pojedeme tudy, do �achtic uś to nen� daleko!"
"Tamhle je vid�t v�ś kostela v Podol�!" ukazoval doktor Sebasti�n. "Je tam obstojnż hostinec, młśeme se trochu obŁerstvit."
"M�m ś�ze� jako kł�!" płiznal se p�sał upł�mn�. "Po takov� neśprosn�"
"UrŁit� se tam zastav�me, p�nov�!" płeru�il ho hrab� F�bry v posledn� chv�li a zamraŁil se na n�j. "Slunce je nemilosrdn� a m�me za sebou kus cesty. Poje�me, dokud n�m s�ly staŁ�!"

"Tak jsi ji płece płivezl, �tefane!" płiv�tal P�lffyho kastel�n �achtick�ho hradu. "V�tejte po dlouh�m Łase na na�em hrad�, milostiv� pan�!"
Pol�bil j� ruku, ale hned si v�iml pohrdav�ho vżrazu v jej�ch oŁ�ch. Pod�vala se chladn� na płich�zej�c�ho manśela, kterż se zdrśel s kapit�nem palatinovżch voj�kł, a nejrad�i by se byla v tom okamśiku do zem� propadla.
"KoneŁn� v�s zase vid�m, milovan� Anno Rosino," oslovil ji Stanislav Thurzo lichotiv� a pol�bil ji. Potom se otoŁil k P�lffymu a zdvołile se zeptal: "Jak� byla cesta, pł�teli?"
"Nic zvl�tn�ho se nepłihodilo," odpov�d�l klidn� P�lffy a nen�padn� hladil oŁima tv�ł sv� milenky. "Temat�n je jako orl� hn�zdo, m� skuteŁn� nenahraditelnou polohu."
"Je t�śko pł�stupnż a pł�li� osam�lż. Podstatn� je, �tefane, śes płivezl mou manśelku. SrdeŁn� ti d�kuji."
"Nechte uś t�ch zbyteŁnżch łeŁ�, Stanislave!" vm�sila se mezi n� Anna Rosina. "Chci co nejdł�ve nav�t�vit ubohou Alśb�tu B�thoryovou, s n�ś jsem prośila dlouh� m�s�ce v podzemn�m v�zen�!"
"Ob�v�m se, śe jste płijela pozd�, milostiv�" łekl kastel�n a �lehl pohledem po Stanislavu Thurzovi.
"Nerozum�m, o Łem hovoł�te, pane kastel�ne!" osopila se na n�ho. "Laskav� si ze m� ned�lejte legraci!"
"No dovolte, urozen� pan�!" ohradil se kastel�n. "�ekl jsem jasn�, śe jste na �achtickż hrad płijela pozd�!"
"NerozŁiluj se, Michale," chl�cholil ho Stanislav Thurzo a vzal mrzutou manśelku za ruku. "N� kastel�n v�, co mluv�, drah�. Poj�te se płesv�dŁit na vlastn� oŁi, abyste mu zbyteŁn� nekłivdila. Zd� se mi, śe nejste ve sv� kłśi."
"Nechte si ty moudr� łeŁi!" reagovala ironicky a rozk�zala Michalu Horv�thovi: "A vy m� ihned zave�te do v�zen�, pane kastel�ne!"
"Jak si płejete, milostiv�! Vid�m, śe se nemłśete doŁkat!" łekl kastel�n posm�n� a potm�ile se pod�val na jej�ho milence. "Kdybyste cht�la, d�m v�s zavł�t do jej� cely!"
Stanislav Thurzo se neudrśel a zaŁal se sm�t. �tefan P�lffy civ�l nech�pav� chv�li na n�ho, chv�li na kastel�na, kterż nehnul ani brvou. Kamennż vżraz na jeho tv�łi a pł�sn� drśen� t�la jej Łinily nedostupnżm a vzbuzovaly respekt. Anna Rosina na n�j vrhla nevraśivż pohled a v bezmocn� zlosti chytila za ruku �tefana P�lffyho.
"Zave�te m� do podzemn�ho śal�łe vy, pane hrab�," pronesla ślisn�, "protośe tito dva p�nov� se doŁista pom�tli!"

Kdyś Mikul� Zr�nskż s manśelkou osam�li v cele Łachtick� pan�, chv�li na sebe bezradn� hled�li. Voj�ci vy�li po schodech k śeleznżm vratłm, aby je neru�ili. Anna pohladila manśela po tv�łi a mlŁky vstala. Płistoupila se zatajenżm dechem k mrtv� matce a naklonila se nad ni. S tlukouc�m srdcem płelet�la Ł�st evangelia na zaśloutl�m pap�łe:
Kdyś neŁistż duch vyjde z Łlov�ka, bloud� po pustżch m�stech a hled� odpoŁinut�, ale nenal�z�. Tu łekne: "Vr�t�m se do sv�ho domu, odkud jsem vy�el." Płijde a nalezne jej pr�zdnż, vyŁi�t�nż a uklizenż. Tu jde a płivede s sebou sedm jinżch duchł, hor��ch, neś je s�m, vejdou a bydl� tam; a konce toho Łlov�ka jsou hor�� neś zaŁ�tky.
S hrłzou si znovu płeŁetla śryvek z bible, a kdyś si uv�domila osudnou souvislost s matkou, zd�en� vykłikla. Zakryla si rukou oŁi a cht�la se otoŁit k manśelovi. N�hle se j� zatoŁila hlava a ona jako by se ł�tila do hlubok� propasti. Zd�lo se j�, śe sly�� zoufalż n�łek matky a jak�si satansk� vżkłiky. Byla by spadla na vlhkou zem, nebżt Zr�nsk�ho. PłiskoŁil k n�, zachytil ji a odnesl k posteli.
"Co se v�m stalo, m� milovan� Anno?" promluvil k n� ustaran� a pohladil ji. "Nec�t�te se dobłe? D�m poslat pro l�kałe, anebo v�s odvedu z tohoto nehostinn�ho"
"Ne, Mikul�i, nic mi nen�," za�eptala vystra�en� a obliŁej m�la bledż. "Uś jsem v poł�dku. B�śte a płeŁt�te si śryvek z P�sma svat�ho, kterż Łetla m� matka płed smrt�!"
Lehla si na postel, kde je�t� vŁera spala jej� v�emi prokl�nan� matka, a płivłela oŁi. Mikul� Zr�nskż płistoupil ke stolu, naklonil se nad nehybnou Łachtickou pan� a Łetl ł�dky, psan� velkżm ozdobnżm p�smem.
"Netrap se zbyteŁn�, Anno. Tv� matka unikla pozemsk�mu soudu, ale Błh ji bude volat k zodpov�dnosti za jej� zloŁiny."
"V�m, młj drahż, v�m to dobłe," zavzlykala Anna. "Pr�v� proto m�m o svou matku takovż strach a obavy."
"To j� v�ak nepomłśe. Młśeme se za ni jen modlit."
"Ne młśeme, urozenż pane, ale mus�me!" ozval se mu za z�dy zn�mż hlas. Zr�nskż strnul. Kdyś se otoŁil, uvid�l Łachtick�ho far�łe a vedle n�j �tefana Revick�ho. Zr�nskż i Anna złstali zaraśen�, ale prvn� se vzpamatovala Anna.
"Jak jste se sem dostali, dłstojnż pane?"
"No, �lo to," odv�til Revickż a ve�el do cely. "Duch je sice ochotnż, ale t�lo je slab�."
"Ach, pane ofici�le, vy jste vśdy tak veselż," łekla Anna se smutkem v oŁ�ch a uk�zala na ztuhlou mrtvolu. "M� matka n�hle zemłela, ale zd� se, jako by jen usnula nad bibl�."
"SkuteŁn�, m�te pravdu," pronesl far�ł pohnutżm hlasem a s śśasem hled�l na Łachtickou pan�, sed�c� se zalośenżma rukama nad P�smem svatżm. "Alespo� płed smrt� dostala milost obr�cen�."
"Jste o tom skuteŁn� płesv�dŁenż, dłstojnosti?" zeptal se Mikul� Zr�nskż pochybovaŁn� a płiv�tal se nejprve s ofici�lem z�mku a potom s far�łem.
"Mus�me doufat, jinak by na�e v�ra byla marn�!" zdłraznil Łachtickż far�ł rozhodnżm hlasem a pol�bil ruku jeho manśelky. "A� je Błh milosrdnż k va�� ne��astn� matce, milostiv� pan�."
"D�kuji v�m," odv�tila zlomenżm hlasem a rozplakala se. Najednou j� bylo po matce smutno a c�tila stra�nou pr�zdnotu v srdci, kdyś si uv�domila, śe se s n� uś nikdy nebude moci mluvit.
"Adam m�l pravdu," po�eptal Revickż far�łi a s odporem hled�l na nehybn� t�lo Łachtick� pan�. "A j� mu to necht�l v�łit."
"Smrt si nevyb�r�, pane ofici�le. V�ichni j� dł�v nebo pozd�ji podlehneme, nebo� jsme hł�n� a zl�!"
"M�te pravdu, pane far�łi," uznal zamy�len� Zr�nskż a ut�ral kapesn�kem slzy rozru�en� manśelce. "NepoŁ�tali jsme v�ak s t�m, śe tak neŁekan�"
"Ani j� ne, vz�cnż pane," nenechal ho domluvit duchovn� spr�vce �achtic, płistoupil k nebośce a naklonil se nad bibli. "Błh je milosrdnż a spravedlivż, on jedinż zn� na�e zkaśen� srdce."
Vtom zaskł�paly dvełe nad schody a po chv�li po nich se�el kastel�n a ostatn� za n�m. Kdyś uvid�l Revick�ho a far�łe, t�m�ł omdlel.
"Jak jste se sem dostali, dłstojnż pane?" nevych�zel z śśasu a civ�l na n� jako na zjeven�. "�ek�me na v�s uś hodinu a vy jste ve v�zen� dł�v neś my!"
"Zvolili jsme podzemn� chodby, pane kastel�ne," odpov�d�l Revickż m�sto far�łe a podal mu ruku. "Venku je parno a v podzem� pł�jemnż chlad."
"Bośe młj, ona je opravdu mrtv�!" vykłikla zoufale Anna Rosina a ve strachu uskoŁila stranou. "ProŁ jste mi to nełekl, pane kastel�ne?"
"��kal jsem v�m, śe jste płi�la pozd�!" br�nil se Michal Horv�th.
"Kdy zemłela?" zeptal se �tefan Revickż a hled�l strnule płed sebe, jako by se b�l pohledu na mrtvolu za stolem.
"Dnes ve dv� hodiny r�no vydechla naposledy, jak mi hl�sili palatinovi voj�ci," odpov�d�l kastel�n a utłel si pot z Łela. "Proto jsem v�s v�echny zavolal, d�my a p�nov�!"
"M�li jste n�s zavolat dł�v!" osopila se na n�ho Anna Rosina. "Cht�la jsem ji pot�it a popov�dat si s n�, protośe tu byla"
"Dobłe, dobłe, mil� Anno!" nenechal ji domluvit Stanislav Thurzo. "Jsou tu dłleśit�j�� v�ci neś va�e plan� łeŁi!"
"Płesta�te, draz� moji!" vyzval je Łachtickż far�ł, "pomodleme se rad�ji za du�i zesnul� Alśb�ty B�thoryov�, aby j� Błh odpustil v�echna provin�n�!"
Pokłiśoval se a ostatn� po n�m. Nikdo se neodv�śil protestovat nebo n�co nam�tat. Jen k smrti uraśen� manśelka Stanislava Thurza tam st�la jako socha a vypla�en� hled�la na nehybnou Łachtickou pan�. Slova modlitby, kter� płen�el Łachtickż far�ł, ji pł�mo dr�śdily, ale je�t� v�c ji m�tla neŁekan� smrt Łachtick� pan�.
Obavy a śzkost z n�hl� smrti, kter� młśe zastihnout i ji, zcela paralyzovaly jej� t�lo. C�tila, jak j� ztuhly śdy a krev se nahrnula do obliŁeje. Zachytila se milencova siln�ho ramene a płitiskla se k n�mu. �tefan P�lffy se na ni svłdn� usm�l, ale j� se zd�lo, śe na ni cen� zuby ohyzdnż ��bel, s n�mś prośila tuto noc! Noc, v n�ś ode�la na v�Łnost j� obdivovan� Łachtick� pan�!

"KoneŁn� vid�m ob�vanż �achtickż hrad!" nadżchl se hrab� F�bry, ut�raje si kapky potu, kter� se mu łinuly z Łela. "Jsme u c�le na�� cesty!"
"Vivat Alśb�ta B�thoryov�! Vivat urozenż hrab� Peter F�bry!" vykłikoval Pavel ��rskż a zaŁal se bl�zniv� sm�t. "Po dlouh� dob� jsme na proklet�m hrad�, kterż n�s uś dlouh� l�ta płitahuje neodolatelnou silou!"
"N� pł�tel se vśdycky um� poł�dn� vś�t do situace, ve kter� se ocitneme!" vysv�tloval F�bry kostol�ansk�mu far�łi. "Je to nepłemośitelnż sil�k a miluje śivot."
"D�kuji v�m za pozornost, kterou jste mi cestou v�noval, pane hrab�!" łekl Juraj Mikula a drśel v rukou uzdu. "Douf�m, śe se na vlastn� oŁi płesv�dŁ�m, śe jsem v noci blouznil, anebo jsem m�l opravdu śivż sen."
"A my s v�mi, ctihodnż otŁe," płidal se doktor Sebasti�n, kterż klusal vedle nich. "Jestli hrab�nka opravdu zemłela, potom je cel� na�e dlouholet� n�maha obrovskżm fiaskem!"
"ProŁ tolik skepse, pł�teli?" vyŁ�tal mu Juraj Mikula. "V�echno, co jste s velkomośnżm hrab�tem podnikli proti Łachtick� pan�, złstane navśdy zachovan� v srdc�ch stateŁnżch a upł�mnżch lid�."
V t� chv�li se na hradb�ch rozezvuŁely polnice. Str�ści hradu je zpozorovali a v�tali, jak m�li ve zvyku. Peter F�bry si rukou zaclonil oŁi płed prudkżm sluncem a upłel zrak na mohutn� prłŁel� hradu.
"Palatin Juraj Thurzo dal kastel�novi pł�snż z�kaz, abych v�c nepłekroŁil za jeho nepł�tomnosti vstupn� br�nu �achtick�ho hradu," łekl hrab� a otoŁil se na Juraje Mikulu.
"To snad nen� pravda, pane hrab�!" nam�tl kostol�anskż far�ł a rozhodnżm gestem ruky projevil odhodl�n� Łelit kaśd� situaci. "Kdo jinż by potom mohl vstoupit na tento zlov�stnż hrad? Copak jsme se sem trm�celi nadarmo?"
"Odkud jedete a co v�s sem płiv�d�?!" kłikl na n� silnżm hlasem jeden ze str�ścł. "Koho m�m ohl�sit?"
"Kostol�ansk�ho far�łe Juraje Mikulu!" odv�til rozhodn� a vzpł�mil se v sedle.
"A ti hromotluci, co jsou zaŁ?"
"To jsou m� ochr�nci a pł�tel�!" odpov�d�l Juraj Mikula a spokojen� pohl�dl na F�bryho. "Mus�m mluvit s va��m kastel�nem!"
Str�śce zmizel z rozhledny a po chv�li se hlavn� br�na se skł�p�n�m otevłela. Kdyś m�jeli voj�ky, jeden z nich houkl a zvolal:
"Vśdy� to je hrab� F�bry a jeho ob�van� spoleŁn�ci! Jak jsme jen mohli"
"Nic se nestalo, kamar�de! Ned�lej zbyteŁnż rozruch!" płeru�il ho s�m F�bry a uk�zal na kostol�ansk�ho far�łe. "Dłstojnż p�n m� v tomto pł�pad� płednost. B�ś a zavolej kastel�na!"

�achtickż far�ł pr�v� dokonŁil modlitbu a cht�l se pokłiśovat, kdyś vtom do v�zen� vstoupil jeden z hradn�ch str�ścł. Srazil paty a hl�sil kastel�novi:
"Dłstojnż pan far�ł z Vel�kżch Kostol�an chce s v�mi hovołit, pane!"
"Płive� ho sem, Ka�pare!" rozk�zal Michal Horv�th. "On snad płijel s�m?"
"Doprov�z� ho urozenż hrab� F�bry a jeho ochr�nci. ��daj� v�s o płijet� na hrad�!"
"No sbohem!" ulevil si kastel�n płekvapen�. "Pr�v� te�! Płive� je sem do śal�łe! Aspo� uvid�, co je�t� nevid�li, a budou v�d�t, na Łem jsou."
"Peter F�bry m� zak�zanż vstup na �achtickż hrad od samotn�ho palatina!" protestoval Stanislav Thurzo. "Nezapome�, Michale, śe ten Łlov�k"
"Nezapomn�l jsem na nic!" skoŁil mu do łeŁi kastel�n. "V tomto pł�pad� se uś nic nemłśe st�t a hrab� odejde s pr�zdnżma rukama!"
"Hrab� F�bry nejv�c brojil proti m� matce!" zam�chala se do hovoru Anna Zr�nsk�. "Nebżt jeho, v�echno mohlo bżt śpln� jinak!"
"Posledn� slovo tu m� pan kastel�n!" napomenul ji manśel a pokynul str�ści, aby ode�el. "Hrab� F�bry ud�lal kus pr�ce płi odhalov�n� zloŁinł va�� uboh� matky, to v�ichni v�me. Av�ak od dne�n�ho dne uś nemłśe nikomu ubl�śit!"
"Odho�me star� sv�ry a intriky!" łekl Łachtickż far�ł rozhodn�. "Velkomośnż hrab� F�bry je pro n�s płinejmen��m stejn� vz�cnż host jako kostol�anskż far�ł. Nezapom�nejme, śe Błh je spravedlivż soudce. On jedinż v�, co se skrżv� v lidsk� du�i."

Kdyś Peter F�bry s trojic� pł�tel a kostol�anskżm far�łem se�el po schodech do v�zen�, takłka on�m�l. NeŁekal, śe se tu setk� s tak vybranou spoleŁnost�. Nejv�c ho płekvapila pł�tomnost Stanislava Thurza a �tefana P�lffyho. Okamśit� se v�ak płizpłsobil situaci a se v�emi se srdeŁn� płiv�tal, i kdyś v oŁ�ch n�kterżch zahl�dl nevyslovenou vżŁitku.
Jen �tefan Revickż a Łachtickż far�ł dali najevo sv� sympatie a p�n z �erven�ho Kamene jej dokonce objal. Kastel�n se choval odm�łen�, ale jeho pł�telskż pohled F�bryho płesv�dŁil, śe v dan� chv�li nem� jinou mośnost. Nejv�t��m płekvapen�m v�ak byla Łachtick� pan�, sed�c� za velkżm stolem jako mumie. Ani se neohl�dla!
"Tak jsem m�l płece pravdu, pane hrab�!" łekl Juraj Mikula po chv�li, ukazuje na mrtvoln� bledou tv�ł Alśb�ty B�thoryov�.
"Nemohu tomu uv�łit!" płiznal se upł�mn� Peter F�bry a vypr�v�l v�em, co zaśil kostol�anskż far�ł minul� noci. Kdyś to sly�ela nejstar�� dcera Alśb�ty B�thoryov�, s dojet�m zvolala:
"I j� jsem m�la śivż sen o m� matce, dłstojnż pane! Ach Bośe młj! Tak i s v�mi se płi�la naposledy rozlouŁit!"
"Ud�l�me nejl�pe, kdyś se odebereme do pal�ce, p�nov� a d�my!" navrhl kastel�n. "Bude mi ct� s v�mi stolovat, proto v�s v�echny zvu na ob�d!"
"A co bude s mou matkou?" zeptala se Anna Zr�nsk� rozpaŁit�. "Płece ji tu nenech�te, dokud nezaŁne"
"Ned�lejte si starosti, milostiv�," ujistil ji kastel�n, "v�e zał�d�m k va�� pln� spokojenosti." Potom se otoŁil k Revick�mu a dodal: "Pane ofici�le, ud�lejte v�e potłebn� a nechte ji vystavit v hradn� kapli."
"Jak si płejete, pane kastel�ne! Dovolte v�ak, aby doktor Sebasti�n ohledal t�lo zesnul� a mohl mi asistovat spoleŁn� se svżmi pł�teli płi płenesen� ostatkł."
"Souhlas�m, ale jsou to lid� urozen�ho hrab�te. On mus� d�t"
"Złstanu tu s nimi, pane kastel�ne!" nenechal ho domluvit Peter F�bry. "Pan ofici�l Łte m� my�lenky. Bu�te klidnż, dohl�dnu, aby v�e prob�hlo, jak se slu�� a patł�."
Michal Horv�th mlŁky płikżvl a vydal se za ostatn�mi, kteł� po schodech vych�zeli na hradn� n�dvoł�, Juraj Mikula naposledy płistoupil k Łachtick� pan� a s pohnut�m nad n� ud�lal velkż kł�ś. �achtickż far�ł sledoval jeho poŁ�n�n� a po chv�li k n�mu płistoupil se slovy:
"Poj�me do pal�ce, bratłe, po dlouh� cest� se mus�te posilnit. Alśb�t� B�thoryov� uś nemłśeme ani u�kodit, ani pomoct!"
Ten se na n�j płekvapen� pod�val a potom se otoŁil k hrab�ti:
"Snad si nemysl�te, śe ji n�kdo płedŁasn� poslal na onen sv�t!"
"To urŁit� ne, ale na to je nejkompetentn�j�� n� uŁenż doktor Sebasti�n. On łekne posledn� slovo."
�tefan Revickż poslal voj�ky, aby zavolali sluhy, a s�m si sedl na velkou postel Łachtick� pan�. F�bry s p�sałem si płisedli k n�mu a d�vali se, jak doktor Sebasti�n opatrn� zvedl mrtvolu, nat�hl ji na stłl a zaŁal prohl�śet.
"Ani ve snu by m� nenapadlo, śe kauza Alśb�ty B�thoryov� skonŁ� pr�v� takhle, pane ofici�le."
"To je fiasko n�s v�ech, pane hrab�. Vśdy� jsem v�m pł�l brzk� v�t�zstv� nad tou besti� a d�lal spoleŁn� s v�mi v�echno pro to, aby se koneŁn� dostala płed kr�lovskż tabul�rn� soud!"
"Prohr�li jsme na cel� Ł�łe!" płiznal Pavel ��rskż. "Na�e trestn� mise ztroskotala."
"Bojovali jsme Łestn� a stateŁn�, p�nov�!" snaśil se jim zvednout n�ladu F�bry, ale v obliŁeji se mu zraŁilo zklam�n�. "V�emohouc� Błh rozhodl jinak a jeho rozhodnut� nemłśeme ovlivnit."
"Mus�m zodpov�dn� konstatovat," prohl�sil doktor Sebasti�n, "śe Alśb�ta zemłela płirozenou smrt�. To znamen�, śe j� nikdo na onen sv�t nepomohl!"

Kastel�n Łachtick�ho hradu płistoupil k otevłen�mu oknu a vyhl�dl ven. Krvav� zbarven� Łerv�nky na z�pad� mu znovu płipomn�ly nelidsk� zloŁiny Alśb�ty B�thoryov�, kter� p�chala dvacet p�t let na tomto hrad�, na z�mku a v�ude tam, kde se pohybovala. Byl by je�t� dlouho hled�l do hlubok�ho śdol� pod hradem, ale musel se v�novat hradn�mu p�novi z Temat�na, kterż ho po ob�d� nav�t�vil v jeho pracovn�.
"Palatin si zajist� oddechne, aś se dozv�, co se stalo."
"M� pravdu, Stanislave, i mn� se ulevilo."
"Te� beze sv�dkł ti to mohu dłv�rn� ł�ct. Alśb�ta B�thoryov� byla krvelaŁn� bestie a za jej� zloŁiny n�s bude Błh je�t� dlouho trestat!"
"Jsem stejn�ho m�n�n�. Ta nenasytn� hyena uś ani nebyla lidskou bytost�! S trpkost� v srdci si mus�m płiznat, śe uś płed lety jsem mohl r�zn� zas�hnout a vydat ji do rukou spravedlnosti. Byl jsem v�ak zbab�lż a pł�li� serviln�, coś si budu do smrti vyŁ�tat!"
"Neobvi�uj se zbyteŁn�, Michale. Ty płece nemłśe� za jej� do nebo volaj�c� hł�chy a sadistick� zvr�cenosti!"
"V�ichni, co jsme v�d�li o jej�ch zloŁinech, se budeme zodpov�dat płed Boś�m soudem za svou lhostejnost k utrpen� nevinnżch d�vek, za mlŁen� a tichż souhlas!"
"Netrap se uś, palatin Thurzo v�d�l uś n�kolik let o vraśd�ch d�vek, kter� beztrestn� p�chala, a płece nehnul ani prstem, aby tomu zabr�nil!"
"Marn� m� ut�uje�!" nedal se płesv�dŁit kastel�n �achtick�ho hradu. "NeŁekan� smrt Alśb�ty B�thoryov� mi zat�śila sv�dom� stra�nżm błemenem spoluviny a zodpov�dnosti."
"Zachoval ses stateŁn� a Łestn�," uklid�oval ho Stanislav Thurzo a vstal od stolu. "Neobvi�uj se tak zatvrzele, rad�i bu� hrdż na svłj z�sadn� postoj k Łachtick� pan�."
"Jedinż z n�s, kterż nev�hal otevłen� pranżłovat jej� sadistick� ohavnosti, byl hrab� Peter F�bry!"
"Je to bl�zen!" odsekl Stanislav Thurzo. "Pracuje pro Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo, ale kdov�, co se skrżv� za jeho nesmiłitelnżm bojem proti t� nen�vid�n� magn�tce!"
"Ty to po tolika letech nev�?" zavrt�l nev�ł�cn� hlavou kastel�n. "Myslel jsem, śe v� o v�em!"
"O Łem to mluv�, Michale?"
"Peter F�bry m�l płvabnou snoubenku Veroniku a cht�l se s n� płed lety ośenit. Vzpom�n� si?"
"Ano, ale je to uś stra�n� d�vno," odv�til Thurzo a zahled�l se mu do oŁ�. "F�bry je płece starż ml�denec a podiv�n."
"PoŁkej, Stanislave, nekłivdi mu! Płed mnohżmi lety ji Łachtick� pan� dala un�st a po n�kolika dnech ji utżrala k smrti. Od t� doby sl�dil Peter F�bry po Alśb�t� B�thoryov� jako zlż duch. Mysli si o mn�, co chce�, ale j� jsem na jeho stran�."
Hradn� p�n z Temat�na zcela on�m�l. Vytłe�til oŁi na kastel�na a v śstech mu vyschlo. M�l śctu k tomuto st�rnouc�mu muśi, byli pł�tel�, ale tentokr�t mu nadobro vyrazil dech. Trvalo hodnou chv�li, neś se znovu zmohl na slovo.
"ProŁ jsi mi to nełekl uś tehdy?"
"Nem�l jsem ani tu�en�, śe ty, p�n ze �intavy a Temat�na, jsi o tom nev�d�l."
"Byla ta jeho Veronika alespo� tak okouzluj�c� jako Anna Rosina?" zeptal se Thurzo ś�rliv� a zvedl vżrazn� oboŁ�.
"��k�m ti, byla to śśasn� śena a m�la velmi dobr� srdce. Od t� doby jsem nepotkal kr�sn�j�� śenu, neś byla ona."
"M� pravdu, Michale, kr�sa ani t�lesn� płitaślivost nemohou nahradit dobr� srdce, to jsem uś pochopil. Anna Rosina je ukrutn� śena a vłbec m� nemiluje!"
"No jist�, vśdy� m� na kaśd�m kroku"
Kastel�n se v posledn� chv�li hryzl do jazyka, protośe skoro prozradil �tefana P�lffyho. Schv�ln� udełil p�st� do stolu a najednou zm�nil tón hlasu:
"Peter F�bry byl jedinż Łlov�k v Uhersku, kterż se sadistick� Łachtick� pan� neb�l! Nezapom�nej, śe u panovn�ka m� v�t�� slovo neś my v�ichni dohromady!"
"Nechme to rad�i bżt, Michale! Mus�m se s tebou rozlouŁit, protośe Anna Rosina m� śene na �intavu!"
"Chce�, aby se vr�tila na star� cestiŁky?"
"Po dlouhżch m�s�c�ch se zcela zm�nila. Mus�m j� koneŁn� dopł�t rozlet a svobodu, aby mi zaŁala dłv�łovat!"
"J� bych ji internoval na Temat�n�, Stanislave, ale ty s�m nejl�pe v�, co m� d�lat. D�kuji ti za p�Łi o B�thoryovou a ned�lej si t�śkou hlavu kvłli tomu, co jsem ti łekl."
"SrdeŁn� d�ky za tvou pohostinnost. Zn�m t� jako pł�m�ho Łlov�ka," usm�l se Thurzo a muśn� mu stiskl ruku. "kdyby mi to s mou śenou nevy�lo, płivedu ti ji sem, do cely nebośky Alśb�ty B�thoryov�!"

"Nikdy by m� nenapadlo, śe jednou budu ps�t list v kancel�łi �achtick�ho hradu!"
"�asy se m�n�, pł�teli!" śertoval hrab� F�bry a pohodln� se rozvalil na �irok� pohovce. "Upozor�uji t�, śe po smrti t� bestie se na �achtickż hrad jen tak lehce nedostaneme!"
"Je to prokletż hrad, młj pane!" povzdychl si Pavel ��rskż a płipravil si psac� potłeby. "M� v�ak svou zvl�tn� moc, kter� nedok�śe odolat nikdo z n�s!"
"M� pravdu, ty pis�lku!" płisv�dŁil hrab� a dal se do sm�chu. Kdyś płestal, s v�śnou tv�ł� dodal: "Nem�me Łas na hlouposti, pi�!"
Pavel ��rskż pohotov� namoŁil brk do kalam�łe, pod�val se na sv�ho p�na a śhlednżm p�smem kladl slovo za slovem, jak mu Peter F�bry diktoval:

Milż pł�teli,
tento list a s n�m i srdeŁnż pozdrav Ti do vlastn�ch rukou płed� młj nenahraditelnż p�sał. Vrac�m se do Pre�purku, ale neś płijedu, mus� se dozv�d�t, co se stalo na �achtick�m hrad�.
Pr�v� dnes ve dv� hodiny po płlnoci naposledy vydechla v podzemn�m śal�łi v�emi nen�vid�n� a prokl�nan� Łachtick� pan� Alśb�ta B�thoryov�. Zemłela płirozenou smrt�, jak n�m potvrdil uŁenż doktor Sebasti�n, kterż ji ohledal a vystavil pro palatina Juraje Thurza śmrtn� list.
Na �achtickż hrad jsem zav�tal spoleŁn� s kostol�anskżm far�łem Jurajem Mikulou. Krom� kastel�na Horv�tha tu byl i hrab� Stanislav Thurzo z Temat�na, nejstar�� dcera Łachtick� pan� Anna a jej� manśel Mikul� Zr�nskż. D�le je�t� Łachtickż far�ł a �tefan Revickż a �tefan P�lffy z �erven�ho Kamene spoleŁn� s Annou Rosinou, rozenou Listiusovou, kterou na pł�kaz jej�ho manśela dovezl z Temat�na.
Płizn�m se Ti upł�mn�, śe nikdo z n�s, ani jej� pł�buzn�, neoŁek�val takovż n�hlż odchod Łachtick� pan� na v�Łnost. O tom, śe Juraj Mikula a Anna Zr�nsk� m�li śiv� sny o neŁekan� smrti t� ��blem posedl� magn�tky, Ti pov�m v�c płi na�em osobn�m setk�n�.
Pros�m T�, co nejdł�ve informuj panovn�ka o t�to vżjimeŁn� ud�losti, protośe posel do Vel�k� BytŁe k palatinovi Thurzovi vyrazil aś pozd� odpoledne. S dal��mi podrobnostmi obezn�m�m Jeho kr�lovsk� VeliŁenstvo na soukrom� audienci 27. srpna ve V�dni.
Zd� se, śe n� dlouholetż boj s Łachtickou hyenou skonŁil neŁekanżm fiaskem, ale jsem płesv�dŁenż, śe mor�ln� v�t�zstv� v t�to ukrutn� af�łe patł� n�m. Jen my jsme poslechli panovn�ka a nekompromisn� shromaś�ovali stra�n� dłkazy o jej�ch sadistickżch zloŁinech.
Koneckoncł nejvy��� soudce odm�n� a potrest� kaśd�ho podle jeho skutkł, jak n�s uŁ� na�e katolick� v�ra.
Bylo by vhodn�, abychom se na zm�n�nou audienci k Jeho VeliŁenstvu dostali spolu, pokud s t�m souhlas�. T��m se na na�e spoleŁn� setk�n� v Pre�purku a do t� doby se s dłv�rou sv�łuji Tvżm modlitb�m.

Tvłj oddanż pł�tel Peter F�bry
V �achtic�ch 21. srpna l�ta P�n� 1614

"M�m nesm�rnou radost, pane," ozval se p�sał a nasypal na svitek pap�ru jemnż p�sek.
"Je to pro tebe skuteŁn� vżsada, pł�teli," povzbuzoval ho F�bry a vzal do ruky list, kterż mu ��rskż podal. "Hned se płichystej na cestu a nejpozd�ji z�tra ho mus� Ł�st kardin�l Forg�ch."
"To bych musel vyrazit ihned a płespat v Trnav�!"
"Rozumn� łeŁ," płisv�dŁil F�bry, zvedl se z kłesla a polośil psan� na stłl, "ud�l� to tak, jak jsi łekl, a to neodkladn�!"
"To mi je�t� tak chyb�lo," zabruŁel si ��rskż rozmrzele pod vousy, "ale poruŁeno P�nu Bohu, pojedu do Pre�purku s�m!"
"Tady m� pen�ze na cestu," łekl F�bry a podal mu m�ec s duk�ty. "Za tłi dny t� Łek�m v Pre�purku v kancel�łi m�ho pal�ce! Sbohem a bu� opatrnż!"
Pr�v� v t� chv�li kdosi zaklepal, dvełe se otevłely a v nich st�l kastel�n Michal Horv�th. Płel�tl pohledem po kancel�łi a oslovil F�bryho:
"Poj�te, pane hrab�. Obład v hradn� kapli za chv�li zaŁne, Łek�me jen na v�s."
"Zd� se mi, śe hrab� Thurzo se svou manśelkou odjel."
"Ano, porouŁeli se, a s nimi �tefan P�lffy. Posp�chali na �intavu."
"D�kuji za va�i ochotu, pane kastel�ne, s n�ś jste m� płijal navzdory vżslovn�mu z�kazu palatina Thurza."
"Koho jin�ho bych m�l płijmout na �achtick�m hrad�, kdyś ne v�s, urozenż pane? Krom� toho je to m� povinnost!"
Kdyś vy�li z pal�ce na n�dvoł�, kastel�n si v�iml hlubokżch lesł na z�pad�, kter� se majest�tn� vyp�naly v rud� z�łi zapadaj�c�ho slunce. Den se chżlil ke konci a horko ustupovalo pł�jemn�mu v�nku. Kr�Łeli k hradn� kapli a Peter F�bry si uv�domil, śe je to jeho posledn� cesta za Alśb�tou B�thoryovou. Ne v�ak za despotickou a v�emi nen�vid�nou Łachtickou vl�dkyn�, ale za jej� bezduchou mrtvolou.
I pt�ci utichli a jejich �t�betavż zp�v umlkal s prodluśuj�c�mi se st�ny. Na hradn�ch n�dvoł�ch zavl�dlo zlov�stn� ticho, jako by tudy pro�la smrt. Hrab� pohl�dl na kastel�na, ale jeho pł�sn� tv�ł a r�znż krok prozrazovaly, śe z jeho chrabr�ho srdce spadl po l�tech obrovskż k�men odpov�dnosti, ale i vżŁitek sv�dom�.
Kdyś ve�li do kaple, ov�la je omamn� vłn�. OŁi v�ech pł�tomnżch se k nim upłely. Płed olt�łem st�la na vysok�m katafalku otevłen� rakev a v n� leśela do drahżch, stł�brem protk�vanżch �atł obleŁen� Łachtick� pan�.
F�bry hled�l na jej� nehybnou bledou tv�ł, kter� i te�, n�kolik hodin po smrti, płsobila odpuzuj�c�m dojmem. Kolem rakve hżłilo sytżmi barvami mnośstv� kv�tł a jejich pronikav� vłn� se m�sila se �tiplavżm dżmem silnżch sv�c�, hoł�c�ch po obou stran�ch.
"Na�e pomoc ve jm�nu P�n�!" zanotoval Łachtickż far�ł a nasypal tymi�n do kadidelnice, kterou mu otevłel novic Beckovsk�ho kl�tera v hn�d�m h�bitu.
"Kterż stvołil nebe i zem!" zp�val Adam spoleŁn� s kostol�anskżm far�łem. Kastel�n se podivil, kde se tu Adam vzal, i kdyś v�d�l, śe nad n�m Łachtickż far�ł drś� ochrannou ruku.
Z�du�n� obład pokraŁoval a F�bry sledoval zarmoucenou Annu Zr�nskou s manśelem. Doktor Sebasti�n st�l vedle nich a F�brymu se zd�lo, jako płi�el z jin�ho sv�ta. Hrav� sv�tlo, kter� se prod�ralo dovnitł śzkżmi gotickżmi okny, zal�valo jeho tv�ł i ramena sv�t�lkuj�c�m ś�rem zapadaj�c�ho slunce.
I Michal Horv�th si v�iml neobyŁejn� hry sv�tla, kter� se rozl�valo po olt�łi a zanedlouho pozvolna vyhaslo. Za n�m se do svatyn� jako ślisnż had vpl�śilo ponur� �ero, a kdyś Łachtickż far�ł posv�til kropenkou rakev, plameny sv�c� zapraskaly.

Epilog

Kdyś kastel�n �achtick�ho hradu zav�tal po Łtyłech dnech od smrti Alśb�ty B�thoryov� do l�zn� v Pie��anech, Łekalo jej pł�jemn� płekvapen�. Pr�v� vch�zel do hork� koupele, kdyś k n�mu promluvil zn�mż hlas:
"Kde se tu bere tenhle neśprosnż turkobijec?"
"Płi�el jsem si nahł�t ztuhl� śdy a na chv�li zm�nit prostłed�," odv�til kastel�n a udiven� podal ruku hradn�mu p�novi z Temat�na. "Tys m�l bżt uś d�vno na �intav�, jestli se nemżl�m!"
"Zm�nil jsem pl�ny, protośe jsem tu musel vył�dit jist� neodkladn� z�leśitosti," łekl Stanislav Thurzo a znovu se usadil do hork� vody. "Mus� se po ob�d� zastavit u m� doma, Michale. M�m pro tebe psan� a dobr� v�no. Bude� mżm vz�cnżm hostem!"
"Takov� pozv�n� nemohu odm�tnout. Mus�m se v�ak je�t� dnes vr�tit na �achtickż hrad."
"Jen si dopłej v�c pł�jemn�ho oddechu po tolika letech v bl�zkosti ob�van� Łachtick� pan�."
"Ani mi ji nepłipom�nej, Stanislave, nebo odtud hned odejdu!"

"�achtick� pan� bude je�t� dlouho znepokojovat m� srdce."
"Aś te� po jej� smrti zaŁnou kolovat neuv�łiteln� łeŁi o jej�ch krvelaŁnżch skutc�ch, Michale. Alśb�ta B�thoryov� se stane noŁn�m pł�zrakem a bude stra�it v lidsk� płedstavivosti dlouh� stolet�!"
"Kde je tv� nezkrotn� manśelka?" zeptal se Michal Horv�th podezł�vav�. "Myslel jsem, śe je tu s tebou."
"Anna Rosina se uś nemohla doŁkat, aś znovu uvid� �intavskż hrad. Necht�la se mnou złstat v Pie��anech ani jedinż den."
"Tak tys ji płece pustil samotnou na �intavu?" nevych�zel z śśasu kastel�n �achtick�ho hradu, kterż płijal pozv�n� Stanislava Thurza. Sed�li v bohat� vyzdoben�m salonu a otevłenżmi okny k nim dol�hal ptaŁ� zp�v. NaŁervenal� paprsky slunce se l�maly na okenn�ch tabul�ch a zal�valy m�stnost pł�jemnżm jasem.
"Poś�dal jsem �tefana P�lffyho, aby na ni dal pozor, kdyś po dlouhżch m�s�c�ch znovu zav�tala na �intavskż hrad. Z�tra se tam chyst�m i j�. Nech�pu v�ak tv� obavy, Michale. Po tak dlouh� dob�, co jsem ji internoval"
"Nejsem si jistż," nenechal ho domluvit kastel�n, "jestli pr�v� po tak dlouh� dob� nevzplanou jej� dł�maj�c�, potlaŁen� v�n� je�t� n�ruśiv�ji!"
"K�ś m� milostivż Błh chr�n� płed takovou pohromou!" zvolal Stanislav Thurzo a upłen� se zahled�l sv�mu hostu do oŁ�. "V�m, śe m� rozhled, Michale, a obrovskou zku�enost s Łachtickou pan�. Navzdory tomu t� ubezpeŁuji, śe Anna Rosina nikdy neskonŁ� jako"
"Tot�ś ł�kal i nebośt�k Franti�ek N�dasdy a nakonec ode�el na v�Łnost jej�m płiŁin�n�m. M� kr�snou śenu, ale to, co p�chala do t�to chv�le, d�v� za pravdu mżm slovłm!"
"Tak na tv� zdrav�, Michale!" zvedl poh�r jeho hostitel, jako by uś necht�l poslouchat vżŁitky, kter� ho znepokojovaly.
"I na tvoje, Stanislave," usm�l se trpce kastel�n. "Rad�m ti v�ak, nespou�t�j z Anny Rosiny oŁi ani na chv�li!"
"Młśe� se spolehnout, śe ji uhl�d�m. Kdyby se vr�tila ke starżm zvykłm, trest ji nemine. Douf�m, śe b�hem dlouhżch m�s�cł v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu a tvrd� internace na Temat�n� dostala rozum."
"Cht�l jsi mi uk�zat n�jak� psan�," zamlouval nepł�jemn� t�ma Michal Horv�th.
"Ano, skoro jsem zapomn�l. Tady je list pro palatina, Łti!" łekl Stanislav Thurzo a podal ho kastel�novi. Ten ho vzal a Łetl:

N� nejvz�cn�j�� palatine,
srdeŁn� T� pozdravuji a z�rove� Ti oznamuji z�vaśnou zpr�vu. Dvac�t�ho prvn�ho srpna l�ta P�n� 1614 zemłela n�hle v podzemn�m śal�łi �achtick�ho hradu Alśb�ta B�thoryov�, kvłli n�ś ses dostal do sporu nejen s Jeho VeliŁenstvem, ale zejm�na s kardin�lem Forg�chem a Peterem F�brym.
VeŁer se zm�nila dr�bovi o tom, śe m� studen� ruce. Pol�t�ł, kterż m�vala v�t�inou pod hlavou, si polośila k noh�m. Prż se usilovn� modlila a zp�vala. Je mośn�, śe v hodin�ch płed smrt� se v n� probudila jiskłiŁka l�tosti nad sp�chanżmi zloŁiny. T� noci zemłela, r�no ji na�li mrtvou.
Jelikoś jsem byl pr�v� v t� dob� osobn� na �achtick�m hrad� a n� pł�tel kastel�n Michal Horv�th byl vłŁi mn� velmi pohostinnż a pł�telskż, obezn�m�m t� s dal��mi podrobnostmi płi na�em nejbliś��m setk�n� v Pre�purku.

Tvłj oddanż bratranec Stanislav Thurzo
V Pie��anech 25. srpna l�ta P�n� 1614

Historick� souvislosti

29. prosince 1610 palatin Juraj Thurzo płistihl Alśb�tu B�thoryovou v Łachtick�m z�mku płi muŁen� d�vŁat. Je�t� tentżś den ji uv�znil na �achtick�m hrad�.
7. ledna 1611 ve Vel�k� BytŁe prob�halo hlavn� soudn� jedn�n� s pomocn�ky Łachtick� pan�, kteł� byli popraveni.
14. ledna 1611 panovn�k Maty� II. pośadoval zah�jen� nov�ho vy�etłov�n� zloŁinł Alśb�ty B�thoryov�.
26. Łervence 1611 protonot�ł Andrej z Kereztśru płedlośil palatinovi Juraji Thurzovi vżsledky vy�etłov�n� zloŁinł Łachtick� pan�, płi kter�m byli vyslechnuti 224 sv�dci.
16. ledna 1612 kr�l Maty� II. dal v�de�sk� komołe dispozici, aby Alśb�tu B�thoryovou płece jen odsoudili k smrti a majetky płepsali na jej� d�ti.
31. Łervence 1614 Alśb�ta B�thoryov� ozn�mila dv�ma kanovn�kłm ostłihomsk� kapituly sv� rozhodnut� tżkaj�c� se jej�ch majetkł.
21. srpna 1614 ve dv� hodiny po płlnoci Alśb�ta B�thoryov� zemłela na �achtick�m z�mku.
25. listopadu 1614 B�thoryovou pochovali v krypt� Łachtick�ho kostela.

EdiŁn� pozn�mka

Rom�n �achtick� pan� płed Boś�m soudem je zavr�en�m historick� trilogie a t�maticky navazuje na Łten�łsky śsp�n� rom�ny V podzem� �achtick�ho hradu (2001, Łesky 2002) a �achtick� pan� ve v�zen� a na svobod� (2002, Łesky 2004).
Autor v n�m zachycuje posledn� m�s�ce pohnut�ho śivotn�ho dramatu Alśb�ty B�thoryov� od zimy 1613 aś po 21. srpen 1614, kdyś ve dv� hodiny po płlnoci ode�la na onen sv�t - bohuśel bez spravedliv�ho trestu za sv� do nebe volaj�c� zloŁiny, bez konfiskace majetkł a bez vełejn�ho tabul�rn�ho soudu, kterż pośadoval panovn�k Maty� II. uś od roku 1608. �achtick� pan� se nikdy nezodpov�dala za krveprol�van� p�chan� na nevinnżch ob�tech, vśdy� d�vek zavraśd�nżch jej� vlastn� rukou bylo v�ce neś tis�c! Tuto skuteŁnost autor prezentuje v cel� trilogii a Łasto i v m�di�ch, protośe se ned� popł�t ani vyvr�tit.
�ten�ł je prostłednictv�m psychoanalżzy kl�Łovżch postav a zejm�na d�ky jejich autentick�mu ztv�rn�n� vtaśen do poutav�ho, dramatick�ho d�je, kterż vrchol� smrt� ukrutn� Łachtick� pan�. Posledn� m�s�ce śivota Alśb�ty B�thoryov�, zachycen� na pozad� historicky precizn� zpracovan�ho a płsobiv�ho obrazu doby, jsou pln� neŁekanżch zvratł, zauzlen�, Łasto aś mysteriózn�ho nap�t�. Osudy �igmunda a Gabriela B�thoryho, sedmihradskżch kn�śat, ale zejm�na Anny Rosiny Listiusov�, souŁasnice Alśb�ty B�thoryov�, doslova strhnou Łten�łe śivżm, autentickżm zpracov�n�m, charakteristickżm pro autora.
Redaktor a publicista Andrej �tiavnickż (1963), autor śsp�nżch knih Milovat bez l�sky a sexu? (1996) a Evropan na kłiśovatce d�jin a śivota (1998), se dvacet p�t let intenzivn� v�noval studiu archivn�ch materi�lł souvisej�c�ch s Alśb�tou B�thoryovou, palatinem Jurajem Thurzem a panovn�ky 16. a 17. stolet�.
V cel� trilogii autor analyzuje posledn� Łtyłi roky śivota Łachtick� pan� od zatŁen� palatinem Thurzem 29. srpna 1610 aś po jej� płirozenou smrt, coś płedstavuje obrovskż pł�nos nejen z historick�ho, ale i z liter�rn�ho a um�leck�ho hlediska. Jeho novż pohled a origin�ln� zpracov�n� vyvolaly obrovskż ohlas mezi Łten�łi.
Andrej �tiavnickż klade historikłm, Łten�łłm a v�em, kteł� cht�j� v�d�t pravdu o Łachtick� pan�, nal�hav� ot�zky: proŁ palatin Thurzo oddaloval vełejnż proces s B�thoryovou, kdyś s�m panovn�k uś 16. ledna 1612 nał�dil soudn� komołe ve V�dni, aby ji za jej� zloŁiny odsoudila k smrti? Neparticipoval i Thurzo na jej�m tajn�m osvobozen� a nespolupracoval se sedmihradskżmi v�vody v jej� prosp�ch? Kdo m�l eminentn� z�jem na rehebilitaci a osvobozen� Alśb�ty B�thoryov�? ProŁ mlŁeli ti, kterżm z�leśelo na jej�m spravedliv�m potrest�n�?
Andrej �tiavnickż nezłst�v� v płli cesty. V�nuje se historick�mu studiu i nad�le a pro �irokż okruh Łten�łł płipravuje novż historickż rom�n o zavr�en� śivotn�ch osudł �intavsk� Łarod�jnice, jak ł�kali Ann� Rosin� Listiusov�, manśelce Stanislava Thurza.