Wyniki wyszukiwana dla hasla Struik 084 Struik 066 rozvoje jako zśkladu sve teorie funkci. Taylor sśm poużil sve rady k integraci ndkterych Struik 067 A£koliv se ukśzalo, źe tato „algebraickd" metoda „zduvodneni“ infinitesimślniho poćtStruik 068 drśhu objevem jedne chyby v Laplaceove Mecaniąue celeste. Green priiel pri studiu LaplaceStruik 069 ©runtOttmj^oćdteE Mathematitfe&oStruik 070 matematiku. Zda se, że zde neblaze pusobil yzriłstajici prakticismus, ktery neprśl a nepoStruik 071 KAPITOLA 8. deyatenActE STOLETl 1. Francouzskś revoluce a napoleonskź doba vytvorily Struik 072 stadtu. Od roku 1807 aż do sve smrti 1855 pracoval klidne a nerusen jako reditel astronomStruik 073 kracovśm novymi metodami teorie komplexnich ćisel. Pojednśni z roku 1831 nepodav4 jen algStruik 074 1832) jsou standardnim dllem jeśte i dnes. Ve svych Ele-ments de geomśtrie (1794) skoncovStruik 075 . ments de geometrie (1813) a Applications de geometrie (1825) obsahuji velke mnożstvi poStruik 076 lenek, jako explicitni użiti souradnic impulsu pt = —— 3ói ktere pozdeji podnitily prśce Struik 077 jsou to ylastne „funkce“ jedne realne promenne, kdyź maj! tak rozdllnś chovdni, jako naprStruik 078 pokojen, że pospichal domu, aby prezkouiel rady ve sve Mecaniąue celeste. Nenalezl vsak, Struik 079 vine 19. stoleti. Svou ulohu sehrśly i żivotni osudy Bol-zanovy. Bolzano totiż nikdy oficStruik 080 za nepresny). Abel nyni obdrżel stipendium, ktere mu umożfiovalo, aby jel do Berlina, ItSStruik 081 Sęki Kowa je idea determinantu jiź pred rokem 16831. Zde mużeme znovu vzpomenout „maticovStruik 082 nost, kterou by drivejsi matematici ve sve definici funkce nepripustili. Pojem funkce se Struik 083 po strance metodicke, tak i po strdnce logicke. Jinym pnkladem jeho uzkostne presnśho zpuStruik 085 plexnim. To dovolilo Ponceletovi tvrdit, ze vśechny kruż-nice v rovine maji „dva myślene Struik 086 że tyto souradnice docela dobre umożm zachytit projek-tivni a afinni vlastnosti roviny. OWybierz strone: [
7 ] [
9 ]
