difusionismus
- podle evolucionismu se společnosti vyvíjí k dokonalosti paralelně, ale každá jinak rychle -> sociální ráj
- na konci 19.století přichází difusionismus =
historická teorie
nezabývá se dosaženu vyspělostí kultur, ale tím, jak mezi sebou společnosti komunikují, reagují
(migrace, prolínání…)
vývoj je podmíněný migrací myšlenek, samovolným pronikáním prvků
začínají objasňovat vzájemné kontakty mezi společnostmi
britská škola
- existuje jedno centrum, odkud se šíří znalosti, kultura
- zanikla v první čtvrtině 20.století
- opírali se o archeologii (starověké civilizace)
W.J.Perry - Manchester, Londýn, Oxford
zkoumal starověký Egypt a Indonésii (2 centra)
d: Megalitická kultura Indonésie, Bohové a lidé
německá škola
- několik center komunikujících mezi sebou v rámci světa nebo v rámci kontinentu
- škola postavená na etnografických a antropologických výzkumech (terénní)
L.Frobenius - Afrika (Belgické Kongo, Senegal - Mali -Togo, Alžír, Tunisko, Súdán, Eritrea, Lybie…)
nejdřív vytvořil teorii, kterou následně ověřoval sběrem dat (opačný postup)
studie o válečnictví ve světě, víře v božstva apod.
zabýval se materiální kulturou, náboženstvím, skalními malbami -> rekonstrukce afr.dějin
vlastní terénní výzkum začíná r.1905: Kongo-Mali, Togo-Alžír, Tunisko-Nigérie, Kamerun-Súdán-
Alžír, Eritrea-Libye
celkem 8 velkých expedic => mnoho publikací (data z výzkumu, malby, fotografie)
jeho hlavním zájmem bylo rekonstruovat dějiny nepísemnických společností (Oceánie, Afrika, Austrál.)
d: Kulturní dějiny Afrikys - v této práci necituje! (nelze na ni odkazovat)
- snažili se stanovit, v jakých časových rovinách se prvky jedné kultury dostaly do druhé - srovnávali 2 kultury a
chronologii (=>lze studovat procesy výpůjček, ovlivnění)
Fr.Boas - zabýval se materiální kulturou, mytologií
Richard Thurnwald - zabýval se právem, otázkami státu a politických systémů
vídeňská škola
- odnož německé
- W.Schmidt, P.J.Schebesta, W.Koppers
- zabývali se náboženstvím - v rámci světa či kontinentu je několik center
- množství encyklopedií a prací (1.pol.20.stol.)
- teorie nikdy nedosáhla cílů, protože jsou nedosažitelné (rekonstrukce, chronologie nejdou)
- prováděli důkladné výzkumy, srovnávali data z výzkumů
G.P.Murdock - působil na univerzitě v Yale (výzkumy pro vytvoření antropologického archivu)
- tyto teorie byly umožněny velkým pokrokem ve výzkumnictví
- změna v metodologii, přispěl k ní:
W.H.R.Rivers - přednášel na Cambridgi, expedice do Toresovi úžiny, Nová Guinea, Šalamounovy ostrovy
prováděl výzkumy až do 2.sv.v.
závěry: sedět na jednom místě a zkoumat, pozorovat skupinu
při větší skupině je lepší mít více pozorovatelů
tlumočníci jsou neefektivní, lepší je naučit se jazyk (být v komunitách min. půl roku)
je-li více badatelů pohromadě, zjistí méně informací (povídají si spolu apod.)
data od žen a od mužů se mohou lišit
snaha o maximální dokumentaci (foto, film, psaní)
vymyslel grafické znázornění rodinných vztahů:
dříve - otec + matka poté - A + b
↓ ↓
děti - Josef - Petr cdeF
zavedl - velké písmeno pro muže, malé pro ženy; + postupně nahradil =
z jeho znázornění se vyvinulo - Δ = Ο
│
│¯¯¯¯¯│
Ο Δ
d: Příbuzenský a společenský systém (1914)
Fr.Boas - sponzor expedice Jessup
výzkumy na pobřeží S Ameriky, Sibiři…
podobné závěry jako Revers
na poslední chvíli se jim podařilo zachytit obraz zanikajících kultur (indiánské kultury)
Robert Lowie - v Kalifornii
vymyslel záchranný archeologický výzkum - dokumentace zanikajících kultur am.indiánů
proslul výzkumem s indiánem Ishi (poslední z kmene Jana, ostatní pomřeli hlady nebo byli vystříleni,
Ishi zavřen jako pobuda, Lowie ho zaměstnal v muzeu a on mu
vyprávěl o životě svého kmene)
přelom 19. a 20.století
- doba velkých výzkumů
- mnoho dat, ale trochu povrchních (o Francouzích, Němcích, Angličanech…)
- všichni badatelé jsou přesvědčeni, že získaná data jsou věrohodná z pohledu evropského nacionalismu