TIPY NA VÝLETY

IC Benešov

Strana 1

Tip č. 4

Tip na výlet č. 4:

Benešov – zříceniny hradů Zlenice a Stará Dubá – Chocerady

Doprava :

VLAK, PĚŠKY

Benešov – Čtyřkoly (vlakem)

12 km

Čtyřkoly – Chocerady

9 km

Čtyřkoly – Hvězdonice

6 km

Chocerady – Benešov (vlakem)

20 km

Vzdálenosti:

Hvězdonice – Benešov (vlakem)

17 km

Zřícenina hradu Zlenice - Hláska

49°52'58.505"N

14°43'49.055"E

Zřícenina hradu Stará Dubá

49°52'30.31"N

14°45'4.767"E

GPS

souřadnice:

(www.Seznam.cz)

Kostel sv. Klimenta

49°52'0.32"N

14°43'35.653"E

Popis cesty:

1. možnost – délka trasy cca 9 km

Z Benešova pojedete osobním vlakem ve směru Praha do stanice Čtyřkoly. Zde vystoupíte a sejdete po
silnici do vsi k obecnímu úřadu Čtyřkoly. Odtud se dáte po červené turistické značce ve směru Dubsko,
Poddubí, Chocerady, která Vás dovede ke zřícenině hradu Zlenice. Od zříceniny se vrátíte na rozcestí a
dále pokračujte po červené značce podél řeky Sázavy až do Chocerad. Zde se můžete občerstvit a poté se
posázavským Pacifikem vrátit zpět přes Čerčany do Benešova.

2.možnost –délka trasy cca 6 km

Z Benešova pojedete osobním vlakem ve směru Praha do stanice Čtyřkoly. Zde vystoupíte a sejdete po
silnici do vsi k obecnímu úřadu. Odtud půjdete po červené značce směrem na Lštění. Přejdete most přes
řeku a na rozcestí se dáte po modré turistické značce, která vede zpočátku po silnici, poté lesem kolem
kostela sv.Klimenta. Na dalším rozcestí půjdete po žluté značce směrem na Hvězdonice. Cesta vede kolem
zříceniny hradu Stará Dubá, poté podél trati Posázavského pacifiku až do Hvězdonic.

Jízdní řád na www.cd.cz nebo www.idos.cz

TIPY NA VÝLETY

IC Benešov

Strana 2

Tip č. 4

KOSTEL SV. KLIMENTA NA HRADIŠTI

Na přelomu 9. a 10. století za vlády knížete Spytihněva vzniklo
na nepravidelné trojúhelníkové ostrožně nad řekou Sázavou, z
východní strany chráněno dodnes patrným valem, hradiště
Lštění, jedno z pěti hradišť,obklopujících přemyslovskou
mocenskou doménu ve středních Čechách. Plnilo jednak
vojenskou funkci a ochraňovalo významnou zemskou stezku z
Prahy do jižních Čech, jednak sloužilo jako světské a církevní
centrum. Již v této době zde vedle knížecího dvorce stál
pravděpodobně kostelík, zasvěcený svatému Klimentu.

Po vzniku jednotného českého státu význam hradiště ve Lštění postupně upadal. Poslední písemné
zprávy o jeho existenci pocházejí z roku 1055, kdy Lštění bylo vybráno Spytihněvem II. jako místo pro
uvěznění manželky jeho bratra Vratislava. Nejpozději ve 12. století hradiště ve Lštění zaniklo. Kostelík
svatého Klimenta však zřejmě přetrval, i když první písemná zmínka o něm je až z roku 1352. Kostel v
této době sloužil jako farní a obklopovala ho vesnička Hradišťko.

Jádro dnešní podoby kostela pochází z přelomu 14. a 15. století. Tehdy byl původní, románský kostelík
zbořen a svatyně nově vystavěna. O gotické fázi svědčí stavební prvky v apsidovém presbytáři, zejména
sanktuářový výklenek s orámováním z opukového kamene a gotický portál v severní zdi lodi, odhalený
při opravě v sedmdesátých letech 20. století. Další informace o kostelu máme až z roku 1730. Tehdy jej
dal barokně přestavět majitel konopišťského panství Jan Josef z Vrtby, jehož znak vidíme nad vchodem.
Vnější fasáda jednolodního kostela se segmentovou apsidou a západní hranolovou věží s cibulovitou
střechou a lucernou a se vstupním portálem je členěna lizénovými rámci. Presbytář je sklenut konchou.
Obdélníková loď má plochý strop na fabionu, kruchta valenou klenbu s lunetami. Okna jsou
obdélníková, segmentovitě zaklen zevně s barokní maltovou obrubou s klenákem nahoře. Oltářní mensa
je zděná, na oltáři je umístěna dřevěná barokní socha sv. Klimenta s andílky po stranách. V rohu lodi u
vítězného oblouku stojí kazatelna s barokní řezbou postav (alegorie Víry, Naděje a Lásky).

Kostel obklopuje hřbitov, na který se vchází barokní branou s letopočtem 1731. Na hřbitově při jižní
kostelní zdi se nachází náhrobek dr. Eduarda Grégra (1827-1907), lékaře, politika a novináře, který
poslední léta svého života strávil ve Lštění, kde také zemřel.

ZDROJ: www.posazavi.com

ZŘÍCENINA HRADU STARÁ DUBÁ

Hrad Dubá, johož zřícenina se dosud vypíná na zalesněném
skalnatém ostrohu nad levým břehem Sázavy proti vsi
Poddubí, byl založen ve 13. stol. některým z členů panského
rodu Benešoviců. Příslušníci zdejší větve se potom nazývali
podle nového sídla "z Dubé". Jejich předkem byl Matouš
(syn Beneše z Dubé), který se připomíná v l. 1218 - 1227.
Poprvé se podle Dubé psal r. 1283 Ondřej, jenž držel ještě
druhý hrad, Kavčí Horu u Leštna (nyní Líšno). Jeden z jeho
potomků téhož jména vystavěl kolem r. 1350 na hradě Dubé
kapli sv. Klimenta. Při dělení Ondřejových statků mezi jeho
tři syny dostal Dubou r. 1367 Vaněk.

TIPY NA VÝLETY

IC Benešov

Strana 3

Tip č. 4

Po něm držel hrad jeho syn Václav (někde též uváděn jako Vaněk), který se připomíná v zápisech krále
Václava IV. s panskou jednotou jako králův přívrženec. Se svými zbrojnoši se aktivně zúčastnil domácí
války r. 1339 a patřil mezi známé lapky. Zajatí a oloupení protivníci byli tehdy vězněni na Dubé.
Drobná válka s příslušníky panské jednoty trvala ve zdejší krajině až do r.1403, kdy se Václav IV. vrátil
ze zajetí do Čech. Dosavadní Vaňkův stoupenec, Jan Zůl z Ostředka, který v plenění pokračoval, se
tehdy zmocnil hradu Dubé a odtud stejně jako ze svého sousedního Hrádku ovládal celé okolí. Konec
jeho činnosti učinila teprve r. 1404 zemská hotovost, která dobyla i hrad Dubou.

Po smrti Vaňka z Dubé (naposledy se připomíná r. 1416) se majitelé zdejšího zboží častěji střídali. V
polovině 15. stol. držel hrad s podhradím Odrancem Kuneš Rozkoš z Dubé, který vlastnil ve zdejším
kraji ještě hrad Kostelec nad Sázavou (nyní Zbořený Kostelec). Po jeho smrti připadl hrad Dubá ke
Komornímu Hrádku. Zpustl patrně krátce potom, snad v nové domácí válce, kterou vyvolala r. 1467
jednota zelenohorská proti králi Jiřímu z Poděbrad. Už r. 1525 se uvádí hrad Dubá jako pustý. Z
vlastního hradu se dochovaly jen rozvaliny, ale i ty dávají tušit někdejší rozlohu a dispozici hradního
komplexu. Přístup do hradu byl možný zřejmě jenom po výšině cestou od jihu nebo západu předhradím;
na ostatních stranách to příkrý terén znemožňoval. Obdélníkové předhradí bylo uzavřeno brankou, u níž
stála ochranná válcová bašta. Vlastní hradní objekty byly opevněny na jižní straně valem a příkopem, na
severní a severozápadní straně mohutným příkopem vytesaným ve skále. Vpravo od vstupní brány, z níž
zbylo jen vysoké rumiště, stál hradní palác obdélníkového půdorysu. Asi v polovině úzkého nádvoří se
dlouho zachovaly zdi, které byly pozůstatkem hradní kaple sv. Klimenta.

Zbývající část hradního areálu vyplňovaly další palácové objekty (dnes většinou v sutinách). Od horního
hradu sbíhaly dolů k poříční rovince dvě mohutné hradby, zesílené čtvercovými věžemi. První hradba,
která je dosud zřetelně patrná, šla podél vytesaného příkopu kolmo na vrstevnice svahu; zadní hradba
směřovala nejprve k potoku vymezujícímu jihovýchodní svah hradiště, pak se lomila a sbíhala rovněž k
poříční rovince, kde obě hradby spojovala třetí, souběžná s tokem Sázavy. V nevelkém prostoru
zabezpečeném hradbami bylo podhradní sídliště, "městečko" Odranec. Přístup do něho střežila mohutná
hranolová věž s branou v jihozápadní hradbě na úpatí hradního kopce. Obvodové zdi jsou dne částečně
pobořeny, brána však stále stojí.

ZDROJ: www.posazavi.com

ZŘÍCENINA HLÁSKA – ZLENICE

Přestože historie zlenického hradu nepřesahuje ani dvě století, je
zajímavou a pro český středověk typickou ukázkou šlechtického života od
vlády Jana Lucemburského až po kališnického krále Jiřího z Poděbrad.
Hrad Zlenice byl založen po r. 1300 na skalnatém ostrohu, pod nímž ústí
Mnichovický potok do Sázavy. Jméno Zlenice se poprvé připomíná r.
1318, kdy se uvádí Oldřich ze Zlenic. Hrad dostal název podle zaniklé
osady Zlenice, která ležela na druhém břehu Sázavy. Vznik hradu dnešní
podoby lze však s určitostí zařadit do 1. pol. 14. století. Podle hradu se
psal až v r. 1351 Jan ze Zlenic. Téhož roku dal svůj hrad do zástavy za
půjčku bratrům Štěpánovi a Ješkovi z Tetína. Zdejší úsek Posázaví patřil
na poč. 2. pol. 14. stol. k majetku pánů z Dubé, jimž také připadl hrad
Zlenice. Ondřej IV. z Dubé a ze Zlenic, který zlenické statky držel v
letech 1361 - 1412, je dodnes považován za jednoho z nejvýznamnějších
členů českého panstva za Karla IV. Ondřej IV. zastával míst nejvyššího
sudího českého království a je autorem díla "Výklad na právo zemské
české". V r. 1377 se staly Zlenice královským panstvím.

TIPY NA VÝLETY

IC Benešov

Strana 4

Tip č. 4

Proto po smrti Ondřeje IV. z Dubé a na Zlenicích (r.1412) připadl hrad jako léno králi. Získali je Boček
starší z Poděbrad a Půta z Častolovic. R. 1415 prodal Půta zlenický hrad Kunešovi z Konojed, který
koupil rovněž právo Bočkovo. V Kunešově rodu zůstalo panství až do r. 1444, kdy je jeho dcera Běta
dala do zástavy Zdeňku Kostkovi z Postupic a zmiňovanému Kunešovi Rozkošovi z Dubé. Mezi oběma
zástavními držiteli vznikl o Zlenice dlouhý spor, až se po Kostkově smrti ujali správy statků páni z
Postupic ( jeho strýc Zdeněk Kostka z Postupic,o rok později Mikeš z Postupic). R. 1456 prodal Mikeš z
Postupic celé panství bratrům Burianovi, Zdeňkovi a Mikulášovi Trčkům z Lípy. Od nich znovu
odkoupil Zlenice v r. 1463 Zdeněk Kostka z Postupic. K úplnému zániku hradu dochází v letech 1464-
66 právě za jeho vlády. Z manského závazku byl hrad propuštěn v r. 1465 výměnou za Kostkův hrad
Myšlín. Při této příležitosti se už Zlenice uvádějí jako zbořené a opuštěné. Pusté Zlenice potom byly
součástí Kostkova panství Komorní Hrádek. V r. 1648 byly od Hrádku odděleny ke statku Mrači a s
ním v r. 1725 koupeny ke Konopišti.

ZDROJ: www.posazavi.com