Maturitní otázka z českého jazyka a literatury č. 8
A) Romantismus v literatuře a umění
Romantismus (z lat., angl. a fran. romantic = napínavý, často odchylný od skutečnosti, dobrodružný, nevšední, neobvyklý, citový, záhadný; původně od slova román = rozsáhlé výpravné dílo) vznikl jako reakce na osvícenství a jeho racionalismus, na první průmyslovou revoluci a na krizi civilizace po VFR a za napoleonských válek. Feudalismus padl nebo se volně přetvořil v osvícenský absolutismus. Nastolení kapitalismu. Romantismus není jen uměleckým směrem, ale i životním pocitem a postojem člověka ke společnosti a světu. Romantický postoj ke světu vychází z představy konfliktu, nacházíme zde vždy jen krajní polohy (rozpor mezi jedincem a společností, mezi snem a skutečností atd.). Vyznačuje se oblibou dávnověku, zálibou v mimořádných okolnostech lidského života, návratem k přírodě, volbou divokých přírodních scenérií, exotických krajin, návratem do minulosti, důrazem na fantazii a iracionalitu, prvky tajemnosti, osudovosti nebo hrůznosti, kultem lidové písně, vypjatým individualismem a subjektivismem, povýšením národní svobody a svobody jednotlivce na nejvyšší hodnotu.
Architektura - v zahradní architektuře oblíben anglický park (žádný řád = dojem volnosti přírody).
Malířství - Eugene Délacroix (Dantova bárka, Svoboda vede lid na barikády).
Hudba - Gioachin Rosini (Lazebník sevillský), Carl Maria von Weber (Čarostřelec), Giuseppe Verdi (Nabuco), Franz Schubert, Robert Schumann, Fryderyk Chopin, Ferenc Liszt, Richard Wagner, Petr Iljič Čajkovskij.
Literatura - bohatá metaforičnost, využití jazykových prostředků lidových i archaických, kontrastností, hudebností, vnímavostí pro barvu. Převládají lyrickoepické žánry (veršovaná povídka, poema, epos, dramatická báseň) a v próze historická povídka a román.
Romantický hrdina často splývá s autorem, opovrhuje společenskými pravidly, je výjimečný, a proto osamělý. Únik hledá v protispolečenském gestu nebo činu, nebo se zapojuje do nadosobního boje, který je v rozporu s dobou. Nemožnost uskutečnit své cíle ho vede ke spleenu (životní únava, nuda, těžkomyslnost). Zamilovává se nešťastně až tragicky. Jeho život je obestřen tajuplností.
Německo
Komplikovaná a nábožensky zabarvená literatura.
Novalis (vl. jm. Friedrich von Hardenberg)
Hymny noci
skládají se ze šesti zpěvů hymnického charakteru; častá metafora; prvky mysticismu; spousta protikladů; oslavuje Pannu Marii
Heinrich von Offterdingen
nedokončený román o potulném středověkém básníkovi hledajícím modrý květ (smysl života a poezie)
metafora = přenesení slova na představu, která se původní představě v něčem podobá, a to v něčem nikoli podstatném, ale nápadném; přenesení významu na základě vnější podobnosti
Friedrich Hölderlin
Hyperion
lyrický román v dopisech; tzv. vývojový román; oslava člověka, přírody, rozumu i citu
vývojový román = obměna didaktického románu 17. a 18. stol., v němž jsou potlačeny prvky pedagogické a poučné a má celistvější záběr dobového života sociálního a kulturního; jeho základ tvoří životní osudy hrdiny od dětství nebo jinošských let až k jistému stupni zralosti; hrdinova osobnost postupně dozrává v kontextu s vývojem společnosti; zpravidla ztělesňuje ideál doby a autora
Jakob a Wilhelm Grimmové
sbírali lidovou slovesnost; vydali soubor německých lidových pohádek; knihovníci a profesoři
Heinrich Heine
Kniha písní
lyrická sbírka složená z pěti oddílů; hlavním tématem je básníkova nešťastná láska, ale i romance, balady, sebeironie
Severní moře - poslední a nejlepší oddíl; živelnost a proměnlivost moře i subjektivní prožitky; otázky o smyslu života
Anglie
George Gordon Byron
měl obrovský vliv na rozvíjející se evropský romantismus; romantický bouřlivák hlásající osobní i národní svobodu; aristokrat, kterému se jako romantikovi nelíbí vlastní postavení, a proto se rozchází se svým okolím a zbytek života cestuje; chtěl navštívit místa se slavnou minulostí (Itálie, Francie, Řecko); zemřel na mor (nakazil se při pomoci Řekům proti Turkům)
Childe Haroldova pouť
autobiografické prvky; na svých cestách nalézá památky staré slávy, hledá v dávnověku poučení pro budoucnost, varuje nás před nimi a protestuje proti dobyvačným válkám, zneužití víry a tyranie
vytvoření hrdiny, osamoceného představitele v boji proti tyranii
Džaur
lyrickoepická povídka o mnichovi, který vstoupil do kláštera, protože ho zklamal svět
Korzár
lyrickoepická povídka
Manfréd
veršované filosofické drama; hlavní postavy revoltují proti útisku (kritika církve)
Kain
jako Manfréd
byronská povídka = veršovaná povídka s mnoha lyrickými prvky podkreslenými dějem, který slouží autorovi jako prostředek k vyjádření vlastní myšlenky; alegorie; hrdina splývá s autorem
apostrofa = oslovení osob, věcí, smyšlených postav nebo abstraktních pojmů
Percy Bysshe Shelley
Byronův přítel bojující proti společenským předsudkům a útlaku; musel opustit univerzitu a vlast; odešel do Itálie, kde za bouře zemřel
Odpoutaný Prométheus
lyrické drama; zpracovává báji o Prométheovi; inspiruje se hrdinovým bojem za lepší život lidí, za svobodu (titánský boj = boj, ve kterém musíme vynaložit nadlidské úsilí); Shelley věří ve šťastný konec tohoto boje; Prométheus není potrestán
Walter Scott
syn právníka; sám se také stal právníkem; sbíral staré skotské balady; nejprve psal veršované rytířské povídky a poté historická díla
Jezerní panna
povídka
Waverly
román vydán anonymně; čerpá ze skotských dějin
Ivanhoe
román se odehrává ve střední Anglii na sklonku 12. stol. v době bojů mezi normandskou a sasskou šlechtou; z křižácké výpravy se domů vrací Richard Lví srdce; mezitím jeho království spravuje jeho bratr princ Jan, který organizuje spiknutí proti Richardovi (je však zmařeno); Ivanhoe je členem družiny Richarda Lvího srdce; rytířské ctnosti vyvyšuje nade vše; román se rozvíjí ve dvou rovinách (v první je konflikt sasské a normandské kultury a zápas o moc v zemi; v druhé jsou milostné zápletky); v románu vystupují mnohé společenské vrstvy; je zde zmíněna osobnost Robina z Locksley (Robin Hood)
román má mnoho válečných scén, zápletek, tajemných postav; dovede přiblížit minulost; propaguje svět cti a hrdinství
Pirát
Talisman
historický román = zaměřený na děje dob minulých; základ a reálie tvoří historická fakta; směřuje k zobrazení dějin vzájemně se proplétajících osudů individuálních s národními nebo zachycuje ráz života dané etapy historického vývoje společnosti prostřednictvím fiktivního příběhu a fiktivních postav
Emily Brontëová
zpočátku psala verše; poté se proslavila svým jediným románem
Na větrné hůrce = Bouřlivé výšiny
román se odehrává na přelomu 18. a 19. století v Anglii; příběh vypráví nájemce panství Drozdov a tamní hospodyně; vlastníkem panství Větrná hůrka je pan Ernshaw; má dceru Kateřinu (krásná, citová), syna Hyndleyho a nalezence Heathcliffa, kterého má Kateřina ráda a Hyndley ho nesnáší; po smrti pana Ernshawa dává Hyndley Heathcliffovi najevo, že je nižšího původu a donutí ho, aby se začlenil mezi služebnictvo; Kateřina ho má stále ráda; Kateřina je dána na výchovu na sídlo Edgara Lintona na Drozdov; zde se do Edgara zamiluje (jeho postava je kladný hrdina, čtenář je ale proti němu zaujat, protože fandí lásce Kateřiny a Heathcliffa) a Edgar se zamiluje do Kateřiny; mají svatbu (Kateřina nemá Edgara opravdu ráda, jen si tak zajistila společenské postavení), načež Heathcliff odchází z Větrné hůrky; po nějakém čase se navrací už jako bohatý a uznávaný muž s plánem pomstít se všem, kteří mu ublížili; nejprve podvodně získá Větrnou hůrku, odkud vyžene Hyndleyho syna Haretona a ostatní členy rodiny; pak se seznámí a poté ožení s Isabelou, sestrou Edgara, kterou Kateřina varuje, aby to nedělala, neboť cítila Heathcliffovu pomstu; po svatbě se k Isabele Heathcliff chová jako ke služce a ponižuje ji, přesto spolu mají syna; Kateřina má s Edgarem dceru Kateřinu; pod návalem událostí se Kateřina starší zhroutí a později umírá; Heathcliff podporuje sňatek svého syna s Kateřinou mladší; oba se do sebe zamilují a vezmou se; po smrti Hethcliffova syna se Heathcliff podvodně zmocňuje i Drozdova; nakonec Heathcliff umírá; Kateřina mladší se zamiluje do Haretona a vezmou se (jejich láska nakonec vykoupí veškeré hříchy minulosti)
Drozdov - pohodové, poklidné sídlo vyrovnaných Lintonů; uhlazené prostředí připomíná Edgara; Větrná hůrka - sídlo vášní; špatné počasí připomíná Heathcliffa
Heathcliff - romantická postava; bouří se proti společnosti, která ho zavrhla; poté se mstí i těm, kteří mu neublížili; Kateřina - podřídila se konvencím; protiklad lásky k Heathcliffovi a Edgarovi
Francie
Zde romantismus začíná později než v Anglii. Více se zde prolíná romantismus s realismem.
Victor Hugo
syn Napoleonova generála; vychováván matkou s averzí vůči Napoleonovi; nakonec se z jejího vlivu vymanil a začal Napoleona obdivovat; nesnášel politický útlak; nesouhlasil s politikou Ludvíka Bonaparta a stal se jeho odpůrcem, načež 20 let žil ve vyhnanství na Normandských ostrovech
podle Huga na člověka doléhají pověry a dogmata (barva pleti, rodinný původ atd.), nespravedlivost zákonů, živly přírody
v jeho dramatech jsou hrdinové protikladní; častým motivem je láska lidí z rozdílných tříd
Cromwell
drama; vyjadřuje obdiv romantismu; úvod se stal manifestem romantismu
Legenda věků
třídílný básnický cyklus; pokusil se zobrazit vývoj lidstva (vědění, víra, sny); věřil v humanitu a pokrok
Chrám Matky boží v Paříži
sugestivní zachycení středověké společnosti 15. století; centrem děje je katedrála Notre Damme (symbol duchovní atmosféry)
Quasimodo - hrbatý, ohyzdný zvoník, nahluchlý, nalezenec, ujal se ho kněz Klaudius Frolo a vychoval ho; oddanost Quasimoda ke Klaudiovi; Esmeralda - krásná Cikánka, dobré srdce, nejasný původ
Klaudius se do Esmeraldy zamiloval a chce ji požádat o ruku; řekne Quasimodovi, aby ji unesl; Klaudius po neúspěchu Esmeraldu obviní z čarodějnictví a vydírá ji; Esmeralda odolá; v den popravy Quasimodo Esmeraldu unese, protože se do ní zamiloval, i když ví, že jeho láska není opětována; Esmeralda je nakonec popravena; Quasimodo odchází od Matky boží; po letech jsou nalezeny dvě kostry v objetí a jedna je hrbatá
Bídníci = Ubožáci
pozdně romantické dílo s realistickými prvky; děj se odehrává v 19. století (revoluce); hlavní hrdina Jean Valjean se dostává díky krádeži chleba na galeje; díky mnoha pokusům o útěk se jeho trest prodloužil až na 19 let; po propuštění se dopustil další krádeže u biskupa, který ho vzal k sobě; když je Valjean četníky odhalen, biskup řekne, že svícny Valjeanovi dal; v tomto okamžiku je zlomena jeho nedůvěřivost v lidi a stává se ušlechtilým; zbohatne a peníze dává chudým; ujme se osiřelé Cossetty; její chudá matka jí dala na výchovu k Thénardierovým (amorální, okrádají mrtvoly apod.) kvůli nedostatku peněz; posílá jim všechny svoje výdělky (nakonec se stává prostitutkou a umírá); u smrtelné postele Valjean slíbí Cossettině matce, že se o ní postará; Valjeana pronásleduje celou knihou policista Javert posedlý představou zavřít Valjeana na doživotí; jednou má Valjean možnost Javerta zabít, ale neudělá to; Javert nechává Valjeana jít svou cestou; sám spáchá sebevraždu; Valjean se do Cossetty zamiloval; dále se do ní zamiloval i chudý šlechtic Marius; Valjean se o Cossettu bojí; při revoluci zachrání Valjean Mariovi život; Marius si vezme Cossettu; Marius se dozví, že byl Valjean na galejích a zavrhne ho; když pozná, jak se změnil a že ho zachránil, smíří se; nakonec Valjean umírá
román je přelidněn osobami s vedlejšími dějovými liniemi; román je obžalobou lidského ponížení
Dělníci moře
báseň v próze; hrdinou je prostý rybář, samotář, nevzhledný, romantik; je podezříván z čarodějnictví; zamiluje se do dcery váženého občana; jednou ztroskotá jeho loď a slíbí ruku své dcery zachránci jeho přístroje z lodi; tento rybář se o to pokusí a podaří se mu to; když zjistí, že ho dívka nemiluje, utopí se
Devadesát tři
román o srážce revolučních a konzervativních sil na venkově v době revoluce
Muž, který se směje
příběh mladého lorda, který byl v dětství unesen španělskými piráty; zhyzdili ho, aby ho mohli ukazovat za peníze v cirkusu; později se dozví o svém původu a bohatství, je ale vyvržen vysokou společností; chce se vrátit, ale chudina ho odmítá; nakonec spáchá sebevraždu
Ruy Blas
Stendhal (vl. jm. Henri Beyle)
spisovatel romantismu a realismu; pocházel ze zámožné rodiny a nesnášel svého otce a kněze, kteří ho vychovávali; ve dvaceti letech se stal Napoleonovým úředníkem a později i důstojníkem; prodělal tažení do Ruska; nejdříve Napoleona obdivoval, poté zavrhoval; po pádu Napoleona se uchýlil do Itálie (umění); zde jako první vydal životopisy umělců a cestopisy; stal se členem karbonářů (tajná organizace); po objevení je pronásledován; byl vykázán z Itálie a vrátil se do Francie, kde napadá vládu; chtějí se ho zbavit, a tak ho jmenují konzulem v Terstu v Rakousku; zemřel v Paříži
Červený a černý
červená - barva revoluce, krve, boje, renesance, lásky; černá - barva útisku, tmářství, společenských intrik, církevního tmářství
hlavním hrdinou psychologického románu je Julián Sorel pohledný, mladě vypadající syn venkovského tesaře; chce dosáhnout významného postavení; později zjišťuje, že na vrchol vede cesta jen přes známé a intriky; sympatizuje s Napoleonem a chce se stát vojákem; tento sen mu díky době není umožněn, a tak se dává na kněžskou dráhu (pokrytecky se chová zbožně, i když tak nesmýšlí); jako vychovatel se dostal do rodiny starosty, kde si získal lásku jeho manželky, paní de Rênal; Julián odchází do kněžského semináře; odtud se jako sekretář dostává do rodiny markýze de la Mole do Paříže; zamiluje se do jeho dcery Matyldy; sňatek s ní je přerušen dopisem paní de Rênal, kde Juliána líčí jako vypočítavého chytráka neschopného citu k dámě z vyšší společnosti; Julián jí v návalu vzteku postřelí a dostává se k soudu; obě ženy ho stále milují a chtějí mu pomoci; Julián odmítá milost od společnosti, která mu zničila jeho ideály a dochází k vlastnímu poznání sama sebe; je gilotinován
román byl napsán podle skutečného soudního procesu; ohlasu se dočkal až později (v realismu u Balzaka)
Kartouza parmská = Věznice parmská = Parmský klášter
romanticko-realistický psychologický román; hlavním hrdinou je mladý a krásný Fabrizio del Dongo italský šlechtic plný ideálů a obdivu k Napoleonovi; utíká z domova; účastní se několika bitev; rozčarován se vrací domů do Itálie, kde je přivítán svou tetou Ginou, která se do něj zamiluje a radí Fabriziovi, aby se dal na kněžskou dráhu; jednou ve rvačce zabije člověka; jako vězeň se dostává do parmské citadely; zde se zamiluje do velitelovi dcery Klélie; Gina zorganizuje Fabriziův útěk, ten však miluje Klélii, která s ním čeká dítě, ale je provdána za jiného muže; Klélie s dítětem umírá a Fabrizio se uchyluje do kláštera, kde po delším žití umírá
Fabrizio a Gina jsou klasickými představiteli romantických hrdinů
psychologický román = je příznačný pro realistickou prózu 19. stol.; zaměřuje se na vykreslení duševního života; zobrazuje vnitřní reakce postav bez jasného motivu
Alfred de Musset
subjektivní díla; píše o lásce
Zpověď dítěte svého věku
zklamání společností; jediné východisko hledáno v lásce; hlavní hrdina je nejdříve v lásce zklamán a s dalšími ženami se rozchází díky vlastní žárlivosti
+
USA
Edgar Allan Poe
byl dítětem chudých herců; otec byl alkoholik, a tak se manželství jeho rodičů brzy rozpadlo; matka mu zemřela na tuberkulózu ve třech letech; byl vychováván bezdětnými Allanovými; nevlastní matku měl rád, ale s otcem si nerozuměl; chtěl studovat na univerzitě, ale díky způsobu života a malým finančním příspěvkům svého nevlastního otce upadá do finančních dluhů; opouští studia a chce se stát poddůstojníkem; opět díky způsobu života ze školy odchází; rozchází se s otcem, který ho odmítá podporovat; odchází ke svojí tetě; věnuje se literatuře; bere si za ženu mladinkou dceru své tety; stále se chová nepřístojně; byl obávaným kritikem; jeho žena Virginie umírá na souchotiny; zdrogovaný umírá; jeho přátelé se od něj distancovali (na pohřeb mu přišli jen čtyři lidé)
napsal 70 povídek a 70 básní
Detektivní povídky
Vraždy v ulici Morgue
vrahem dvou žen je uprchlý orangután
Ukradený dopis
Vrah jsi ty
Hororové povídky
cílem je u čtenáře vyvolat hrůzu pomocí nadpřirozena, psychologie, nečekaných zvratů, bestiálnosti...
Černý kocour
muž zabije svou ženu a omylem ji i s živým kocourem zazdí; kocour ho vydáváním zvuků prozradí
Maska Červené smrti
na rozmařilý bál se dostává postava s maskou červené smrti; později zjišťují, že se nejedná o masku, a tak umírají
Jáma a kyvadlo
hrdina vystaven teroru španělské inkvizice; nejdříve je zavřen do temné kobky s jámou uprostřed, poté je přivázán pod obrovité kyvadlo; krysy mu ale přežerou řemeny a před popravou je osvobozen spojenci
Poezie
tvoří ji v době, kdy opadává romantická vlna, přesto užití mnoha znaků romantismu v básních (protiklady, realita naproti ideálu); časté užití symbolů; předchůdce symbolismu a prokletých básníků; touha po kráse a lásce spojená s úzkostí ze smrti
Havran
baladická skladba v níž vystupuje osobní podstata rozpolcené postavy proti svědomí, které je ztělesněno havranem; dialog často dramatizován monologem; hlavním tématem je žal nad ztracenou milenkou; havran ztělesňuje nejen autorovo svědomí, ale i smrt milenky a smrt autorovu; užití refrénu (never more - víc už ne)
Filosofie básnické skladby
esej související s Havranem
horor = vyvolává u čtenáře pocity hrůzy a strachu; novodobá odrůda tzv. černého románu
černý román = románová forma objevující se v Anglii ve 2. pol. 18. stol. a poč. 19. stol.; vyvolává silné city dojetí až pocity hrůzy a děsu; dominuje v něm složka dějová s fantastickými i racionálními motivy
symbol = znak zastupující obecný pojem, konkrétní představa, jež slouží k označování nějakého abstraktního pojmu
refrén = část verše, verš nebo několik veršů, úsek textu, který se v básni nebo písni opakuje, a to buď beze změny nebo pozměněn; bývá umístěn na začátku nebo na konci strof a odstavců, ale může se objevovat i v nich; může být k textu připojen beze smyslu nebo může být jeho pointou nebo může zahrnovat celé resumé díla
Rusko
Prolínání s realismem.
Alexandr Sergejevič Puškin
pocházel ze staré šlechtické rodiny; silně prožíval národně osvobozenecká hnutí v Evropě; díky psaní svobodomyslných veršů se ocitl ve vyhnanství; po určitých letech se díky zrušení vyhnanství vrátil do Petrohradu, kde byl až do smrti pod policejním dohledem; zahynul v souboji
psal drobnější lyrickoepické skladby, ve kterých charakterizuje romantické hrdiny (rozervanci toužící po svobodě a střetávající se se společností), romány a povídky
Kavkazský zajatec
Cikáni
Evžen Oněgin
veršovaný román; děj se odehrává v první třetině 19. století v ruské společnosti; hlavním hrdinou je petrohradský bouřlivák Evžen Oněgin, který odjíždí na venkov za umírajícím strýcem; po jeho smrti se seznámí s tamním básníkem Lenským a statkářkou Larinovou; její starší dcera Taťána se do Oněgina zamiluje, ten ji však odmítá a obdivuje se její mladší sestře Olze; v souboji zabíjí Lenského a dává se na cesty; po návratu zjišťuje, že Taťánu miluje; ta se však mezitím vdala za jiného muže; přestože Taťána Oněgina stále miluje, odmítá ho
Taťána a Lenský jsou typickými romantickými hrdiny
Piková dáma
novela s fantastickými prvky
Kapitánská dcerka
povídka s historickým námětem
Boris Godunov
drama s historickým námětem
román ve verších = veršovaný lyrickoepický žánr; spojuje románové vyprávění s lyrickým principem; je silněji vázán básnickými formami; prostý příběh se dělí do epizod a situací volně spjatých a do popředí se dostává postava vypravěče, která zaujímá odstup vůči hlavnímu hrdinovi i ději, který je přerušován vypravěčovými komentáři
Michail Jurjevič Lermontov
velmi svobodomyslný, proto byl dvakrát vykázán na Kavkaz
Démon
poéma; hlavní postavou je démon - symbol zla, nenávisti, pohrdání, svobody (negativa převažují); byl Bohem za vzpouru zavržen a odsouzen k věčné samotě bez lásky; zatouží po štěstí a doufá ve zlomení kletby; zalíbí se mu krásná kněžna Tamara, kterou při polibku jeho smrtonosná ústa zabijí
myšlenky nesmrtelnosti, lásky, štěstí; zlo se rodí z bezmocnosti dobra
Hrdina naší doby
román v novelách; postava Pečorina - mladý ruský šlechtic intelektuál, odmítá dělat obyčejnou kariéru, a tak se z vlastní vůle stává vyděděncem společnosti; hledá smysl života, který nenalézá v lásce ani v přátelství, a tak se uzavírá do sebe; Pečorin rozumově rozebírá své city
poéma (básnická povídka) = původně synonymum pro báseň, později pro lyrickoepickou básnickou skladbu zpravidla středního rozsahu
Polsko
Literatura prostředkem revoluce.
Adam Mickiewicz
pocházel z chudé zemanské rodiny; smýšlel pokrokově, a tak byl vykázán do vyhnanství do Ruska, kde se seznámil s Puškinem; působil i na pařížské univerzitě; zemřel v Turecku na choleru
Dziady
jedná se o obřad vyvolávání duší zemřelých; volně komponovaná básnická skladba; vyvíjí se ve dvou liniích (nešťastná láska hlavního hrdiny - autora; osud národa - svým utrpením vykoupí svobodu ostatním národům)
Konrád Wallenrod
historická poéma o litevském šlechtici, který se stal křižákem, aby tak lépe pomohl svému národu; děj je přerušován lyrickými pasážemi
Pan Tadeáš
polský národní epos; příběh dvou zemanských znesvářených rodin, které smíří až láska nejmladší generace (Tadeáš a Zoška); líčení života venkovské šlechty
Juliusz Slowacki
básník a dramatik
Balladyna
tragédie; příběh zasazen na přelom doby pohanské a křesťanské; vystupují v něm nadpřirozené bytosti; prvky lidové, biblické, antické; narážky na současnost
rytíř Kirkor si chce vzít chudou Alinu; její sestra Balladyna jí zabije a stane se Kirkorovou ženou; její krutovláda je skončena, když ji zasáhne blesk
Uhry
Sándor Petöfi
revoluční básník toužící po národní svobodě; psal poezii revoluční i milostnou; dokázal se přiblížit lidové tvorbě (některé jeho básně zcela zlidověly)
Čechy
Karel Hynek Mácha
narodil se na Malé Straně; matka byla z hudební rodiny a otec byl mlynářským pomocníkem s krupařským krámkem na Dobytčím trhu; studoval gymnázium v Praze, kde se setkal s Jungmannem; dále studoval na vysoké škole filosofii a práva; miloval literaturu, historii, cestování a divadlo; díky ochotnickému divadlu se seznámil s Eleonorou Šonkovou (musela přestat s divadlem, neboť na ní Mácha žárlil); po studiích odchází jako advokátní koncipient do Litoměřic, kde žil ve finančním nedostatku; zemřel těsně před svatbou (na zápal plic nebo na choleru)
Próza
tendence prolínání žánrů
Obrazy ze života mého
zamýšlený soubor povídek ze současnosti, ale realizovány jen dvě povídky
Večer na Bezdězu - lyrizovaná próza; úvahy; příroda; spatření poutnice s dětskou rakví - život
Márinka - připomíná hudebně dramatickou skladbu; má intermezzo (Temná noci); v povídce vystupuje sám autor; děj se odehrává v chudinském prostředí Na Františku, kde se autor seznamuje s Márinkou (hraje na klavír); souzní s ní; autor odchází do Krkonoš; po jeho návratu z dlouhé pouti zjišťuje, že Márinka zemřela na souchotiny a její otec houslista se žalem utopil
Cikáni
román je tematicky podobný Máji; děj se odehrává na panství Valdemara z Borku, který je krutý a zapříčiňuje mnohá neštěstí; do kraje přichází mladý Cikán se svým starším opatrovníkem; Valdemar je otcem mladého Cikána; starý Cikán zabije Valdemara za to, že mu před lety svedl milou; mladý Cikán se stává majitelem panství, ale v touze po volnosti odchází
Kat
rozsáhlá prozaická skladba; ze zamýšlených čtyř částí realizována jen jedna; každá část nese jméno svého dějiště (Křivoklad, Valdek, Vyšehrad, Karlštejn)
Křivoklad - líčí život krále Václava IV. (zajatec českých odbojných pánů na Křivokladě, který byl osvobozen); romantická postava kata (slouží Václavu IV., je levobočkem z přemyslovského rodu; na rozdíl od Václava IV. se cítí být povolán ke královskému úřadu, ale je pouhým vykonavatelem tragických králových rozhodnutí; nositel tragického životního pocitu)
Poezie
zpočátku psal německy; nikdy však sám tyto básně neotiskl; stylizované postavy poutníků, poustevníků, vyděděnců, kteří utíkají do přírody hledat samotu (společnost jim nerozumí) a loupežníků, kteří proti společnosti revoltují násilnými činy; téma volnosti a svobody
Máj
naše nejslavnější romantická skladba; poprvé vyšla r. 1836; lyrickoepická báseň složená ze čtyř částí a dvou intermezz (meziher), která zpomalují děj, vysvětlují motivy a dokreslují atmosféru
dějištěm je kraj v okolí Bezdězu; příroda zde hraje velmi důležitou roli (je kulisou celému ději); děj je pouze nastíněn, slouží k vyjádření filosofických úvah autora; hlavní postavou je loupežník Vilém („strašný lesů pán“); zabije svůdce své milé Jarmily (netuší, že to byl jeho otec); je uvězněn; Jarmila spáchá sebevraždu; ve vězení Vilém přemýšlí o svém životě a o činu, ke kterému ho dohnala společnost (otec, který ho vykázal do lesů); sám ovlivňuje společnost, která se neptá po příčině jeho aktu a nežije v souladu s přírodou; je popraven; Viléma děsí pomyšlení na smrt (vidí v ní prázdnotu, nicotu), ale nakonec se přimyká k zemi (po smrti splyne s přírodou); ve třetím zpěvu posílá odsouzený pozdrav a vyznání lásky své rodné zemi; ve čtvrtém zpěvu splývá autor s Vilémem (1. osoba); dílo končí trojzvukem: „Hynku, Viléme, Jarmilo!“
myšlenky - oslava přírody, konflikt mezi snem a skutečností, odsouzení společnosti za všeobecné odsuzování, láska
proslavil se i krásou básnického slova; personifikace, epiteton, metafora, poetismy, barevnost, kontrast, oxymóron (např. živá mrtvola), eufonie (libozvuk), kakofonie (nelibozvuk)
dodržován určitý rytmus; verš se člení na stopy (úseky), které se opakují v řadě veršů a účastní se na tzv. metrickém impulsu (očekávání, že bude následovat úsek stejného zvukového schématu - metra); stopa se dělí na doby lehké () a doby těžké (-); stopami a zvukovou stránkou verše se zabývá prozódie; druhy stop:
1)trochej (- ) - Kle(-)sla() hvěz(-)da() z ne(-)bes() vý(-)še()
2)jamb ( -) - Byl() pozd(-)ní() ve(-)čer() - prv(-)ní() máj(-)
3)daktyl (- ) - Chlá(-)dek() by() stla(-)li() vů()kol(-)
dobové ohlasy - Tyl vyčítal Máchovi užití tragična v romantické skladbě; dále bylo vyčítáno malé vlastenecké cítění
Karel Jaromír Erben
sbíral lidové písně, říkadla a povídky
Kytice
sbírka národních balad
komponovanost = předem rozmyšlené rozvržení básní
etičnost = konflikt vzájemných vztahů, které jsou porušovány
Básně: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně
Písně národní v Čechách
Prostonárodní písně a říkadla
Josef Kajetán Tyl
dramatik, překladatel a redaktor
kutnohorský rodák
velký vlastenec a buditel, velký význam má jeho divadelní tvorba
Strakonický dudák aneb Hody divých žen
Fidlovačka aneb Žádná hněv a žádná rvačka
Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud
Dekret kutnohorský
Karel Sabina
libretista a básník