Historie a instituce EU

EUROPEUM

14. listopadu 2003

David Král, Ivo Šlosarčík

•Důsledky válek v Evropě

•Winston Churchill a Spojené státy evropské

(1946)

•Marshallův plán obnovy poválečné Evropy

(1947)

•Organizace pro evropskou hospodářskou

spolupráci (1948)

•Severoatlantická aliance – NATO (1949)

•Rada Evropy (1949)

•Evropská úmluva o ochraně lidských práv

a základních svobod (1950)

•Jean Monnet a jeho návrhy (1950)

•Schumanova deklarace (1950)

Historie a instituce

Příčiny evropské integrace

Začátky Společenství

• Pařížská smlouva (1951, 27/7/1952)

Smlouva o založení Evropského

společenství uhlí a oceli (Montánní

unie, ESUO) do 2002
F, D, I, B, LUX, NL

• Římské smlouvy (1957, 1/1/1958)

Smlouva o založení Evropského

hospodářského společenství (EHS)
Smlouva o založení Evropského

společenství atomové energie

(Euratom)

Francie (F)

Belgie (B)

Lucembursko (LUX)

Nizozemsko

(NL)

Itálie (I)

SR Německo (D)

Obr. 1

ESUO (1951) od 27/7/1952 do

26/7/2002

EHS, EURATOM (1957) od

1/1/1958

6 zakládajících zemí

Složité začátky,

konkurence a první

rozšíření

•

Společná zemědělská politika EHS (1958)

•

Stockholmská úmluva –konkurenční
Evropské sdružení volného obchodu

(1960)
A, CH, DK, IRL, N, P, S, UK,

•

Francouzský bojkot (1965) a Lucemburský

kompromis (1966)

•

Slučovací smlouva (1967)

•

Dohoda o samostatném financování (1970)

•

První rozšíření o DK, IRL, UK (1973)

Spojení království
Velké Británie a
Severního Irska (GB)

Irsko (IRE)

Dánsko (DK)

Obr. 2

První rozšíření ES v roce 1973

Období stabilizace

• Smlouva o finančním hospodaření (1975)

• Evropský účetní dvůr (1977)

• Evropský měnový systém (1979)

• Evropský parlament – přímé volby (1979)

• Druhé rozšíření - GR (1981)

• Schengenské dohody (1985, 1990 -

implementační)

• Třetí rozšíření – P, E (1986)

• Jednotný evropský akt (1986, 1/7/1987)

Řecko (GR)
(1981)

Španělsko (E)
(1986)

Portugalsko (P)
(1986)

Obr. 3

Druhé (1981) a třetí (1986)

rozšíření EU

Směřování k Evropské

unii

•

Program PHARE pro Polsko a Maďarsko

(1989)

•

Pád berlínské zdi (9/11/1989)

•

Akční program pro střední a východní

Evropu (1990)

•

Hospodářská a měnová unie (HMU) – 1.

fáze(1990)

•

Smlouva o spolupráci mezi ES a ČSFR (1990)

•

Asociační smlouvy s H, PL a CS (1991)

•

Smlouva o Evropské unii – podpis v

Maastrichtu 7/2/1992

Maastrichtská smlouva

Evropská unie

1. pilíř

Jednotný vnitřní

trh

Společné

politiky

Hospodářská a

měnová

unie

Občanství Unie

nařízení,

směrnice,

rozhodnutí,

doporučení

2. pilíř

Společná

bezpečnostní

a zahraniční

politika

Západoevropská

unie

Evropská

obranná

iniciativa

společná

strategie

společný postoj

společná akce

3. pilíř

Spolupráce v

oblasti

justice a vnitra

Kontrola

vnějších hranic

(Schengen)

Víza, azyl,

imigrace

Policejní

spolupráce

v trestních

věcech

(EUROPOL)

Prosazení Evropské unie

• Jednotný vnitřní trh je skutečností (1993)

• Smlouva o Evropské unii nabývá

účinnosti (25/10/1993)

• Kodaňská kritéria Evropské rady pro

vstup zemí střední a východní Evropy do

EU (1993)

• Dohoda o ustavení Evropského

hospodářského prostoru mezi EU a EFTA

(1994)

• Hospodářská a měnová unie (HMU) – 2.

fáze (1994)

• Čtvrté rozšíření - A, F, S (1995)

Německé východní země (1990)

Švédsko (S)

Finsko (FIN)

Rakousko (A)

Obr. 5

Čtvrté rozšíření EU 1995

Od Maastrichtu po

Amsterdam

• Evropská smlouva mezi EU a ČR (1/2/1995)

• Schengenská úmluva (B, D, E, F, LUX, NL, P)

(1995)

• ČR žádá o členství v EU (17/1/1996)

• Amsterdamská novela SEU (17/6/1997)

• Agenda 2000 (1997)

• ER v Lucemburku - zahájení rozhovorů o

vstupu do EU s EST, CY, CZ, H, PL, SL

(13/12/1997)

• HMU – 3. Fáze: euro pro 11 zemí (1999)

• Amsterdamská SEU nabývá účinnosti

(1/5/1999)

Amsterdamská smlouva

Evropská unie

1. pilíř

Jednotný vnitřní

trh

Společné

politiky

Víza, azyl,

imigrace

Schengen

Hospodářská a

měnová

unie

Občanství Unie

nařízení,

směrnice,

rozhodnutí,

doporučení

2. pilíř

Společná

bezpečnostní

a zahraniční

politika

Vysoký

zmocněnec pro

SBZP

Západoevropská

unie

společná

strategie

společný postoj

společná akce

3. pilíř

Policejní a

justiční

spolupráce v

trestních

věcech

EUROPOL,

terorismus,

drogy, extradice

společné postoje

rámcová

rozhodnutí

opatření, úmluvy

Současná Evropská unie

• Evropská komise Romano Prodiho (15/9/1999)

• Zahájena mezivládní konference k reformě institucí

EU (14/2/2000) - ukončena Evropskou radou v Nice

• Lisabonská agenda (březen 2000), Společná

zahraniční, bezpečnostní a obranná politika a

Charta základních práv EU – nové cíle EU – Santa

Maria de Feira (20/6/2000)

• Smlouva z Nice (prosinec 2000)

• Referendum o Smlouvě o EU z Nice v Irsku podruhé -

Smlouva vstoupila v platnost 1. února 2003

• Ukončení rozhovorů s EST, LIT, LOT, PL, ČR, SK, SL,

H,CYP, MT (prosinec 2002 - Kodaň)

• Vstup ČR do EU – 1. května 2004

Historie a instituce EU

Institucionální struktura ES

Hlavní orgány ES/EU
 Rada ministrů + Evropská rada
 Evropská komise

 Evropský parlament

 Evropský soudní dvůr

 Evropský účetní dvůr

Další orgány
 Hospodářský a sociální výbor

 Výbor regionů

 Evropská investiční banka

 Evropská centrální banka + Evropský systém

centrálních bank
 Evropský ombudsman

Historie a instituce EU

Evropská rada

• v užším smyslu vyčleněná z Rady minstrů

• předsedové vlád a hlavy států (FRA) + předseda EK

• od r. 1974 pravidelná setkání, zmínka v JEA, legislativní uznání
v Maastrichtské smlouvě - článek D společných ustanovení

• nepevné postavení ve smlouvách  silný politický význam a vliv

• nejdůležitější strategická a koncepční rozhodnutí (EMU, vých. rozš.)

• summity ER 2x za předsednictví každého členského státu

projednávané oblasti

 stálá horká témata

 nové směry politiky (vých.rozš., posilování ZBP)

 nedořešené otázky z minulého předsednictví

 aktuální mezinárodní problémy (Irák)

Historie a instituce EU

Rada ministrů

 složena z ministrů vlád 15 členských zemí

 formálně existuje 1 Rada, reálně funguje asi 9

resortních rad

 fce - zastupování zájmů ČS na úrovni EU

- rozhodování a schvalování právních aktů

Historie a instituce EU

Evropská rada

Rady odborných

ministrů, GAC

COREPER (Výbor

stálých zástupců)

Pracovní skupiny

Rady

(Working Groups)

Rada ministrů + Evropská rada

Hierarchická vnitřní struktura

Historie a instituce EU

Předsednictví v Radě

 střídá se každých 6 měsíců (leden - červen, červenec - prosinec)

 PS předsedá a organizuje jednání Rady

 PS podporuje kontinuitu jednání a konsensus mezi čl. státy

 PS presentuje Radu před Evropským parlamentem

rok

1. pololetí

2. pololetí

2000

Portugalsko

Francie

2001

Švédsko

Belgie

2002

Španělsko

Dánsko

2003

Řecko

Itálie

2004

Irsko

Nizozemí

COREPER

Výbor stálých představitelů při EU

• COmité de REPrésentants PERmanents
• COREPER 2 - velvyslanci
• COREPER 1 - zastupující velvyslanců
• zajišťuje jednání Rady
• hierarchický postup projednávání podkladů
• podporován pracovními skupinami
• spolupracuje s výbory a dalšími orgány

ES/EU

Historie a instituce EU

10 10 10 10

8

5

5

5

5

4

4

3

3

3

2

0

2

4

6

8

10

12

Fr

an

cie

Itá

lie

Ně

me

ck

o

Ve

lká

B

ritá

nie

Šp

an

ěls

ko

Be

lgi

e

Niz

oz

em

í

Po

rtu

ga

lsk

o

Ře

ck

o

Ra

ko

us

ko

Šv

éd

sk

o

Dá

ns

ko

Fin

sk

o

Irs

ko

Lu

ce

mb

ur

sk

o

Historie a instituce EU

Rozhodování v Radě

nejčastěji kvalifikovanou většinou - JVT

jednomyslně - 2. a 3. pilíř

jednoduchou většinou - procedurální otázky

87 

62

Historie a instituce EU

Evropská komise

 výkonný orgán zastupující zájmy EU + zákonodárná iniciativa

 „motor i dílna evropské integrace“ (zejména 1. pilíř)

fce EK:
1.

„Guardian of the Treaties“

- dozírání nad aplikací primárního

a sekundárního práva, možnost žaloby na ČS u ESD
2.

zákonodárná iniciativa

3.

výkonné pravomoci

- podílí se na schvalování sekundární

legislativy
4.

činí návrh rozpočtu

, spravuje 97% výdajů rozpočtu

5.

provádí vnější kompetence EU

-negociace se zmocněním Rady

(mezinárodní smlouvy, mezinárodní organizace, státy SVE)

Historie a instituce EU

Evropská komise - struktura

•

20 komisařů - jmenováni členskými státy na 5 let

velké státy (FRA, NĚM, ITA, ŠPA, BRIT) - 2 komisaři, ostatní - 1

• Kabinety komisařů

• Generální sekretariát, právní služby

• Generální ředitelství (Directorat General, DG)

Prodiho komise 1999 - 2004

Předseda EK
Romano Prodi
Itálie , 60 let

Regionální politika
Michel Barnier
Francie, 48 let

JVT, daně a cla
Frits Bolkestein
Nizozemí, 66 let

Výzkum
Philippe Busquin
Belgie, 58 let

Ochrana spotřeb.
zdravotnictví
David Byrne
Irsko, 52 let

Zaměstnanost
sociální záležitosti
Anna Diamantopulus
Řecko, 40 let

Zemědělství
a rybolov
Franz Fischler
Rakousko, 53 let

Místopředseda
pro reformu
Neil Kinnock
Vel.Brit., 57 let

Obchod
Pascal Larmy
Francie, 52 let

Průmysl,
informační společnost
Erkki Liikanem
Finsko, 49 let

Rozvoj
a human.pomoc
Poul Nielson
Dánsko, 56 let

Vztahy s EP,
doprava
a energetika
Lyola de Palacio
Španělsko, 49

Zahraniční vztahy
Chris Patten
Vel. Brit., 55 let

Školství a kultura
Viviane Reding
Lucembursko,48 let

Rozpočet
Michael Schreyer
Německo, 48 let

Hospodářské
a měn. záležitosti
Pedro Solbes
Španělsko, 57 let

Soutěž
Mario Monti
Itálie, 56 let

Rozšíření
Günter Verheugen
Německo,55 let

Justice a vnitro
António Vitorino
Portugalsko, 42 let

Životní prostředí
Margot Wallström
Švédsko, 45 let

Historie a instituce EU

Evropský parlament

• od roku 1979 - poslanci EP volení přímým
hlasováním

• tendence  role EP - JEA, Maastrichtská a

Amsterdamská smlouva

Fce EP:
1. kontrolní funkce - hlasování o důvěře EK,
dotazovací právo
poslanců, podání žaloby pro
nečinnost
2. funkce v legislativním procesu - v závislosti na
proceduře
3. funkce při schvalování rozpočtu

Složení EP:

• 626 poslanců volených na 5 let

• v čele předsednictvo (předseda a 14
místopředsedů)

• zasedání pléna EP ve Štrasburku, jednání výborů v
Bruselu

Evropský parlament

- role

•

účast v legislativním procesu spolu s Radou

•

interpelace Rady a Komise

•

hlasování o důvěře Komisi a schvalování
předsedy

•

projednávání výročních zpráv Komise

•

účast na přípravě a schválení rozpočtu

•

právo žaloby u ESD

•

přijímání členů a mezinárodních závazků EU

•

volba Evropského ombudsmana

Právní systém, institucionální struktura a rozhodování

Historie a instituce EU

PSE 181

ELDR 52

UEN 21

Green 46

GUE-NGL

42

EDD 19 TDI 19

N 14

PPE - DE

236

Členský stát
mandáty

Německo
99
Itálie
87
Velká Británie
87
Francie
87
Španělsko
64
Nizozemí
31
Belgie
25
Portugalsko
25
Řecko
25
Švédsko
22
Rakousko
21
Finsko
16
Dánsko
16
Irsko
15
Lucembursko
6

PPE - DE - Evropská lidová strana a Evropští
demokraté
PSE - Strana evropských socialistů
ELDR - Evropská strana liberálů, demokratů a
reformátorů
Green - Zelení
GUE-NGL - Jednotná evropská levice + Nordická
zelení levice
EDD - Evropa demokracie a diversity
UEN - Unie pro Evropu národů
TDI - Technická skupina nezávislých
N - nezařazení