• Souvětí

Jan Vlachý

• Obecně

souvětí - spojení několika vět ve vyšší větný celek

věta

• hlavní - nezávisí na jiné větě

• vedlejší - závisí na jiné větě

• spojková - připojená podřadící konjunkcí

• vztažná - připojená vztažným pronomenem nebo adverbiem

věta

• řídící - řídí nějakou závislou větu (hlavní i vedlejší)

• závislá - závisí na řídící (vedlejší)

souvětí

• jednoduché (2 věty) x složité (více vět)

• hypotaktické (jen 1 hlavní věta) x parataktické (aspoň 2 hlavní věty)

• Souvětí parataktické

• koordinace vyjádřená parataxí

poměry

• kopulativní - věty jsou prostě přiřazovány, obsahy výpovědí jsou sobě rovné (a, i, ani, nebo, či; ani - ani, jednak - jednak, zčásti - zčásti, hned - hned, chvíli - chvíli)

• gradační - obsah druhé věty je závažnější než obsah první věty (ba, dokonce, ba dokonce, ba i, ale i; nejen - ale i, nejen - nýbrž i)

• adverzativní - obsah druhé věty popírá obsah první věty, je s ním v nesouladu, nebo ho omezuje (ale, avšak, však, leč, nýbrž, nicméně, ale zato, a, sice - ale)

• disjunktivní - obsahy vět nemohou platit současně, platí kterákoli, ale jen jedna z nich, vzájemně se vylučují (nebo, anebo; buď - buď, buď - nebo)

• kauzální - poměr mezi větami, z nichž druhá svým obsahem přináší informaci důležitou pro pochopení obsahu věty první (neboť, vždyť, totiž)

• konkluzivní - poměr mezi větami, z nichž druhá obsahově vyplývá z prvé (proto, a proto, tedy, tudíž, tak, a tak)

• explikativní - druhá věta je vysvětlením věty prvé (tj., a to, totiž, vždyť, však, to)

• Souvětí hypotaktické

• determinace vyjádřená hypotaxí

• konjunkce se ve větách nechovají jako větné členy, vztažná adverbia a pronomina ano

• odkazovací slova se neberou jako větný člen (Koupil jsem to, co se mu líbilo.)

druhy vedlejších vět

• podmětná

• přisudková - vyjadřuje jmennou část atributu verbonominálního

• přívlastková

• předmětná

• příslovečná

• místní

• časová

• způsobová

• způsobu

• míry (Jezte, co hrdlo ráčí.)

• prostředku (Stroj se uvede do pohybu tak, že se otočí pákou.)

• zřetele (Pokud šlo o pořádek, mohli být spokojeni.)

• přirovnávací (Spěchal, jako by hořelo.)

• účinková (Měla tak zmrzlé ruce, že necítila ani prsty.)

• omezovací (Žádný lékař mu už nepomůže, ledaže by se stal zázrak.)

• příčinná

• účelová

• podmínková

• přípustková

• doplňková - závisí na verbu a zároveň na subjektu/objektu věty řídící; zpravidla závisí na slovese smyslového vnímaní

• todo

---