S5001864

lezy z odvśtvl metalurgie, hrn6IFstvl, emallśrsWi, sklśfstvl, kolśFstyf, bednśF-•tvl, mlncovnictvf. Nślezy velkśho mnoźstvl v^robkCi ióchto odvótv( społu s nślezy mincl svśdól zśroveń I o ob-chodnlm a trźnim poslśnl oppid.

Nejyyśśl poloha na Zśvisti — akropole była v óasnś latśnskśm obdobf yyhrazena kultu a i z pozdnó latśnskś-ho obdobl pochśzf nślezy objektu a pravdśpodobnś kultovnl funkcf.

Prudky ekonomicky v^voj latśnskś kultury zpOsobil hlubokś zmóny I v kelt-skś spolećnosti a projevil se mimo jinó i ztrśtou pozie puvodnl yojenskó aristo-kracie ve prospśch rodle! se oligarchie. Takś samotnś raź ba mincl se nut-nś musela oplrat o dostatećne silnou politickou moc, zarućujlci stabilitu min-covn(ho systśmu. Sidła tśchto novych vlśdcu budę archeologick^ vyzkum zś-konitś hledat uvnitr techto opevnśn^ch center.

Z prehledu zjiśtenych skuteónostl vy-plyva, że keltskó oppida plnila nejen obrannou funkci, ale i funkci sprśvnich, kultovnich, obchodnfch, yyrobnich a trźnich stredisek.

Vynikajicf uroven civi liżące oppid mOżeme dokumentovat nśkolika soubo-ry nalezu.

42/ Rekonstrukce hradby a brśoy D oppida na Zśvlstl. Podia K. Motykovó, P. Dray a A. Rybov6 — Zśvlst, keltskó hradlótó ve stfednfch Cechśch, Praha 1978, obr. 11.

43/ Celkovy plśn oppida ZśvlsL Podia F. Pro§-ka — Keltskó pevnost Hradlótó nad Zówlstf, Pamótnlky archeologlckć XUII, 1947-48, obr. 4.

ina vytvarela vlastne ovladanou zezhora :i a ze atran prileh- . /. To umoźńovalo i celśho pristupovś-

rniho prostoru oppid łbn6 stale obyvAna a nebezpeći jako Cito-3 okoli a jejich stóda, Dppida svou rozlohou stredov§kych mśst. \a oppidech była plś-§ óasti areślu były vy-kultovniho, femeslnś-skóho charakteru, kte-

re były rozlołeny podle sitś komunika-cf (obr. 43).

Ohromny rozsah stavebnich prąci, spojenych s vybudovan(m techto pev-nosti, jejich organizaćni uspofśdśni i charakter nftlezó jsou svśdectvlm to-ho, ie keltskś oppida nemohla vznik-nout v krśtkśm ćasovśm useku pouze z obrannych duvodCi. Vznik oppid Je yysledkem plynulśho vyvoje latśnskś kultury, jejich ekonomickych a sociśl-nfch taktorO. To doklśdś i poloha oppid na obchodnlch cestśch, blizkost nerostrv/ch lożisek (zlata, żeleza, grafitu). Na oppidech se koncentrovala remeslnś vyroba, jak o tom svedćl nś-

yyroba

malovane

keramiky

• e

Vrcholem vyvoje pravśkś keramiky je pozdnś latśnskś malovanś keramika m(sovitych, lahvovitych 61 vej6ltych tva-rd. Je zdobena pozitivn( nebo negatlvn( malbou v 6ervenś, hnśdś, bilś 61 ćernś barvś, yyjimećnś je zdobena rytlm vo-dorovnych ryh 61 vlnovek. Charakter malovanś vyzdoby Je geometricky. vy-zdobu tvoN Jednoduchó pśsy nebo pś-sy sloźenś z mrlźek, Sachovnlc a klika-tek.

u altanu

PR£OhR>

PROSe* I9±ł

•r ¹⁰.°° nETRU