skenování0017

3 Złazy s vnitrm sekreci

Złazy s vnitfni sekreci j sou prevażnś tvofeny żlazovym epitelem, nemaji vyvody a svuj produkt (hormon) vylu-cuji do krevnich kapilar (endocrinie), v pripade rozpty-leneho endokrinniho systemu bunek jen mezi okolnf epitetowe buńky s jinou funkci (paracrinie). Krevni kapilśry żlaz s vnitfni sekreci jsou śiroke, fenestrovaneho typu, tedy s endotelem spory a fenestracemi mezi sousednimi budkami, coż usnadńuje transport hormonu do krve. Pro jejich kolisajici prarner se take nazyvaji sinusoidy. Kromę velkych żlśz s vnitmi sekreci, k nimź patri hypofyza, epifyza, stitna źlaza, pffśtitna teliska, nadledvina, existuj i skupiny bunśk nebo i iednotliye buńky s ynitfni sekreci, jeż jsou rozptyleny mezi budkami s jinou funkci. Patri mezi nS Langerhansoyy ostruvky v zevn£ sekretoricke sloźce pankreatu, Leydigovy^_5udEy varlete, disemino-van^ neuroendokrinnf systóm bunek v epitelu żaludku, stfeva, ve vyvodech jater, pankreatu a ve sliznici bronchu. Existuji vśak i dalsi systemy bunek a tkani, ktere vedle svć zakladni funkce vylućuji hormony (v sirśim pojeti cytokiny), jako je endotel, kardiomyocyty, hepatocyty, juxtaglomerulami aparat ledviny, bunky nervove, neu-rógliovć aj.

Hypofyza

Hypofyza (glandula pituitaria)je spojena stopkou (infun-dibulum) s hypotalamem. Md dva laloky, predni adeno-hypofyzu a zadni neurohypofyzu. Adenohypofyza se dśli na pars distalis, tuberalis a intermedia.

Zadni lalok- neurohypofyza (pars nervosa) - se składa z bunek makroglie a nemyelinizovanych axonu nervo-vych bunek, ktere sem k sinusoidnim kapi lararn prichaze-ji z hypotalamu. Jejich neurocyty vytvafeji v hypotalamu dve parova neurosekrećni jadra: nucleus paraventricula-ris a nucleus supraopticus. Bunky makroglie jsou modifi-kovane astrocyty, zvane ^pituicyty^maji typickd yybśżky s kyjovitymi zakonćenimi a vytvareji nosnou prostorovou sit?. Stopka hypofyzy (infundibulum) se sklddd z astro-glie a z axonu nervovych bunśk neurosekrećnich jader (obr. 3.1), tvoricich tractus hypothalamohypophysialis. Kromę axonu probihaji v siti gliovych bunek sinusoidni kapilary portalniho obehu krevniho zasobeni hypofyzy (prvni kapilarni rećiśtS arteria hypophysialis superior, z nśhoż se venózni krev dostdvd do adenohypofyzy, aby se rozlila do sinusoidnich kapilar druhe kapilarni sitś).

V prubehu axonu se mohou vyskytovat vetSi nahro-madeni neurosekretu jako bazofilni teliska Herringova. Cilove rećiśte sinusoidnich kapilar v infundibulu je roz-hodujici pro fungovdni systómu neurohumoralni regula-ce, protoże ze synapsi uvolnovany neurosekret obsahuje liberiny (releasing factors) a statiny (inhibiting factors) regulujici produkci hypofyzarnich hormonu.

Pfedni lalok (pars distalis) je sloźen z trśmćitćho epitelu, tramce jsou opredeny małym mnoźstyim ridkeho vaziva a krevnimi sinusoidami. [Zldzovel)udKy] se ddli podle barvitelnosti cytoplazmy, nebo spisę granul, na bunky chromofobni a chromofilni, skupina chromofil-nich bunek ma pak jeStś jako podskupiny bunky aci-dofilni, bazofilni (obr. J.2). Bunky acidofilni pfeyaźuji a maji v cytoplazme granula barvitelna kyselymi barvivy a je jim pripisovana produkce somatotropniho hormonu (STH) a prolaktinu (drive nazyvaneho luteotropni hormon - LTH), bazofilni buńky maji granula barvitel-na bazickymi barvivy, a protoże jejich produkty maji vetśinou povahu glykoproteinu, jsou tćż PAS-pozitivni. Z hormonń uvolńovanych tśmito buńkami pfipomeń-me thyreostimulaćni (THS), folikulostimulaćni (FSH), luteinizaćni (LH - u muże nazyvany intersticidlni buńky stimulujici hormon - ICSH) a adrenokortikotropni (ACTH). Posledne jmenovany je take pripisovan buń-kam chromofobnim, protoże jeho sekrećni granula jsou tak mała, że nedosahuji rozliśovaci schopnosti svćtel-neho mikroskopu. Cytoplazma chromofobnich bunek se nebarvi, jde jednak o buńky nediferencovanć, jednak o buńky v postsekrećni fazi.

Pars tuberalis je sloźena prevażne z chromofobnich bunek seskupenych v mały utvar prilożeny k infundibulu. Pars intermedia u ćloveka zaujima uzkou zónu pfi rozhrani adenohypofyzy s neurohypofyzou. Vyskytuji se tu ruznś velike uzavrene vdćky (folikuly) vystlanć jednovrstevnym epitelem a vyplnśnó sekretem (koloidem). Z pfedniho laloku sem mohou zasahovat skupiny chromofobnich bunek, ale i trdmce s prevahou bunśk bazofilnich.