skenování0097

Smyslove organy 113

l&mi serózni źlazy, pripominajici glandula parotis. Na rozdil od priuśni złazy tu vśak chybi vsunute a żihanć vyvody, koncova alveolarni rozsireni jsou śirsi, adipocy-ty zpravidla nejsou pfitomny (obr. 10.10 a 10.11). Tzv. akcesom! slzne źlazky se mohou vyskytovat pfi uponu homiho vlćka.

Organ słuchu a rovnovahy

Ucho se składa ze tri ćasti: jś zevnihoucha

2.    stfedniho ucha

3.    vnitfniho ucha

Zevnf ucho tvofi boltec, zevni zvukovod a bubinek. Podkładem boltce je elastickś chrupavka pokryta ten-kou kużi s jemnymi chloupky, s drobnymi potnimi a ma-zovymi żlazkami. Zevni zvukovod ma v perifemim useku jako skelet elastickou chrupavkou, v cen trał nim kost. Zvukovod je vystlan tenkou lcuźi s chloupky a vel-kymi mazovymi a apokrinnimi złazami (glandulae ce-ruminosae), produkuj icimi uSni maz (cerumen). Zevni zvukovod uzavird bubinek. Podkład bubinku tvori tuhe vazivo s cirkularne a radialne probihajicimi, huste uspo-fadanymi kolagennimi a elastickymi vlakny. Na strane obracene do zvukovodu je kryt tenkou kużi, na vnitfni stranś sliznici stfedniho ucha. Ve vazivove vrstve pro-bihś pleted krevnich kapilar a senzitivnich nervovych vldken.

Stredni ucho: dutina stfedniho ucha (ccmim tympani) je vystldna sliznici pevne srostlou s okostici kostni steny. Sliznice se składa z vrstvićky vaziva pokryteho jednou vrstvou kubickych epitelovych bunśk. V miste vyustSni Eustachovy trubice prechazi kubicky epitel v cylindricky se zastoupenim mucinóznich bunek. Tenka sliznice pokryvś tóź sluchove kustky.

Vnitrni ucho zahmuje kosteny labyrint ulożeny ve span-kove kosti. Jeho hlavnimi ćastmi jsou predsin, tfi polokm-hovitó kanalky a kosteny hlernyzd* (cochlea). V kostenem labyrintu je ułożeń blanity labyrint slożeny z kanał ku a vśćku, ktere nevyplnuji dutiny uplne, jsou k jejich stene zavśSeny pomoci vazivovych tramećku. Prostory blanitó-ho labyrintu vyplnuje endolymfa, prostory kołem kanalku a vśćkń perilymfa. Jsou to tekutiny charaktem elektrolytu a liśi se od sebe zastoupenim K⁺ a Na⁺ kationtu. K blanite-mu labyrintu patfi kanalek hlemyźdś (ductus cochlearis) ulożeny v kostenem hlemyzdi a dva vaćky—menśi utricu-lus, vetsi sacculus—uloźene v predsini a tfi polokruhovitć kanalky (ductus semicirculareś).

Polokruhovite kanalky vyusfuji svymi konci do utri-kulu. Jeden konec je pred vyustenim vretenovite rozśiren v ampu lu. Do każde ampuly vyćnivś prićna hrana - krista (crista ampullariś). Stena polokruhovitych kanalku se składa z vrstvićky vaziva pokryteho na dutinove strane płochym jednovrstevnym epitelem nasedajicim nabazal-ni membranu. V ampulach se epitel zvyśuje v kubicky a pri pfechodu v kristy aż v cylindricky. Na povrchu krist je vysoky epitel cylindricky, v nemż se stfidaji sekundami bunky smyslovć, zvane vlaskove, uloźene mezi budkami podpumymi. Vlaskove bunky maji po jedne dlouhć cilii a ćetne stereocilie. Vlasky jsou zanoreny do homogenni rosolovite hmoty, ktera kupovite naseda na povrch kristy (cupula ampullariś). Pri rotacich hlavy je po zastaveni ći zmSnach rychlosti registrovan odklon kupuly drażdśnim smyslovych bunek.

Utrikulus a sakulus maji podobnou stavbu. Vaćky jsou vystlany jednovrstevnym płochym epitelem nasedajicim na bazalni membranu. Vyjimkou jsou vyvyśeniny ovalneho tvam, zvanć staticke skvmy (maculae staticae) v kaźdem z nich (obr. 10.15). Epitel makul je sloźen z vysokych cylindrickych bunek, mezi nimiź jsou općt sekundami smyslovć buńky — bunky vlaskovć. Vlas-ky jsou tentokrat zanofeny do vrstvy rosolovite hmoty, zvane otolitova membrana. V povrchovych vrstvach rosolovite hmoty jsou krystalky hydroxyapatitu - oto-lithy. Kiystalky vystavene pdsobeni zemske pfitażlivosti, pripadne odstfedivemu zrychleni, drażdi pri zmenach polohy hlavy cive vybeżky smyslovych bunek. Cristae ampullares społu s macula saculi et utriculi slouźi kom-plexni prostorove orientaci.

Ustrój i słuchu: vlastnim ustrójim słuchu je Cortiho organ ulożeny v ductus cochlearis. Ductus cochlearis je uzavren v kostenem hlemyźdi (obr. 10.13). Ten se składa z kostenćho kuźeliku (modiolus) tvoficiho osu hlemyżde. Kołem kosteneho kuźeliku se spiralovite vine kostena chodbićka tvorici dva a pul zavitu, ślepe konćici ve vrcholu hlemyżde. Od kosteneho kuźeliku vybiha dovnitr kanalku tenka kostena plotenka (lamina spiralis ossea), ktera se spiralovite vine kołem kuźeliku. Plotenka je pokryta ztluśtelou okostici a vyćniva do chodbićky. V kostSnem kanalku je ułożeń blanity kanalek. PrdbS-hem ductus cochlearis je kosteny kanalek rozdelen na cast horni, predsińovou (scala vestibuli), privracenou k vrcholu hlemyżdS, a na ćast dolni, bubinkovou {scala tympani).

Ductus cochlearis ma na prurezu trojuhelnikovy tvar. Zevni stenu (smerem k modiolu) tvori huste, fibrózni vazivo {ligamentum spirale) pokryte na dutinove strane vrstvou vaskularizovaneho epitelu (stria vascularis). Ligamentum spirale vybiha ve tfi rovnobeżne hrany -kristy: homi, stredni a dolni. K homi hrane se upina vestibulśmi membrana Reissnerova {membrana vestibu-laris), tvofici homi stćnu ductus cochlearis. Reissnerova membrśna je velmi tenka, sklśdś se z bazalni membrany pokryte na strane ductus cochlearis jednovrstevnym płochym epitelem, na strane scala vestibuli endotelem. Stredni hrana (prominentia spiralis) je kratsi a zaoblena, bliźe dolni hrany. Mezi obćma hranami probiha sulcus spiralis extemus. Zevni stenu ductus cochlearis pokry-va od homi hrany aż po stfedni hranu vaskularizovany epitel. Do vrstvy epitelovych bunek tu pronikaji z vaziva klićky krevnich kapilar. Sulcus spiralis extemus je vy-stlan od prominentia spiralis aż po crista spiralis budkami kubickymi (Bdtcherovymi), postupnć se zvy§uj icimi v bunky cylindricke (Claudiusovy). Odlisuji se od sebe kromę velikosti i zbarvenim a vnitfni strukturou. Rada