10410 skenování0095

10 Smyslove organy

Organ zraku - oko

Oko (oculus) se składa z koule oćni (bulbus oculi) a z podatnych organu, k nfmż patfi pfedevśim zrakovy sva-zek (fasciculus opticus), vićka, spojivka, ustrój i slzne a okohybnć oćni svaly. Stćna koule oćni se składa ze tri vrstev: zevm vrstva (tunica externa - fibrosa) zahmuje belimu a rohovku; stfedni vrstva (tunica media - vascu-losa, uvea) se skladś z duhovky, rasnateho telesa a cćv-natky; vnitmi vrstva (tunica interna - retina) predstavuje sitnici. Vnitfek oćni koule vyplńuje sklivec, pfed nim je do opticke osy oka zarazena ćoćka, kteraje ohraniĆenim zadni komory oćni a ta pfes zomici {pupilu) pokraćuje k rohovce komorou pfedni. Obe komory oćni jsou vypl-nćny komorovym mokem, jehoż cirkulace je duleżitś pro fadnou funkci oka.

Oćni koule

Bćlima {selera) je slożena ze silnejsich svazku (lamel) plst’ovite uspofśdanych kolagennich vlśken, mezi nim iż se nachśzeji plochć vazivovć buńky fibrocyty a jemnś sit⁵ elastickych i retikulamich vlśken (obr. 10.2 a 10.8). V blizkosti cćvnatky jsou ve sklćre pigmentove bunky -melanocyty {lamina fusca sclerae).

Rohovka {comea)je na povrchu pokryta pśti- aź sedmi-vrstevnym epitelem dlażdicovym nerohovśjicim, na-sedajicim na silnou bazalni (Bowmannovu) membrśnu. Stroma rohovky {substantia propria comae) je sloźeno z płochach kolagennich lamel. Lamely tvofi hustS na-kupene, paralelne usporadane kolagenni fibrily, jejichz prubśh se v sousedicich lamelach krlżi. Mezi lamelami se nachazeji vazivovś buńky - keratocyty - oplostele hvez-dicoveho tvaru a jemna pleteń elastickych fibril. Amorfni slożka extraceluldmi matrix je bohata na proteoglykany. Vnitfm povrch rohovky pokryv& jedna vrstva płochych endotelovych bunek (mezenchymoveho puvodu) na-sedajicich na tenkou bazdlni membrśnu (Descemetova membrana), ktere vystylaji celou predni komom oćni (obr. 10.1). Rohovka je bohatś inervovśna senzitivnimi nervovymi vlakny rozvetvujicimi se paprsćitć od okraju rohovky a pronikajicimi jako volna intraepitelova nervo-vś zakonćeni mezi epitelove buńky.

Cevnatka {chorioidea, uvea) je sloźena z ridkeho kola-genniho vaziva, ktere na hranici se sklerou obsahuje po-ćetne melanocyty {lamina suprachorioided). Toto vazivo je bohate na pletenć krevnich cev (obr. 10.2). Cevy tvori jednak hrubśi pleteń, uloźenou ve stfedni vrstve cevnatky {lamina vasculosa\ jednak jemnou sit’ krevnich kapilar somatickeho typu {lamina choriocapillaris), rozkladajici se ve vnitfni plose cevnatky na hranici se sitnici. Cev-natku od sitnice oddćluje dobre patma bazalni membrana {lamina vitrea — Bruchova membrana). Cevnatka vpredu pokraćuje v rasnató tćleso.

Rasnate tćleso {corpus eiliare) ma podobu kruhoviteho valu, jehoź podkładem je hladky sval - musculus cilia-ris (obr. 10.6). Składa se ze snopećku svalovych bunek uspofadanych meridionalne (m. Briickei), radiślnć a cir-kulame (m. Miilleri). Rasnate tćleso vybiha do koule oćni v Ćetne radialne usporadane vybeżky {processus eiliares breves et longi). Vybeźky jsou pokryty dvema vrstvami epitelovych bunek, ktere patfi k slepć ćśsti sitnice (pars caeca retinaś). Zevni vrstva je slożena z kubickych bunćk silnś pigmentovanych, vnitfni z cylindrickych bunćk bez pigmentu (obr. 10.2 a 10.6), jeż jsou derivśtem makroglie optickć ćśsti sitnice (Mullerovy buńky). Do zahybu mezi vybeżky jsou zakotvena jemnś vlśkna zśvćsnćho aparśtu ćoćky {zonula eiliaris - Zinni).

Duhovka {iris): predni okraj corpus eiliare vybihś v km-hovitou plotćnku - duhovku (obr. 10.4) - opatrenou upro-stfed zomici (pupilla). Stroma duhovky se sklśdś z tenke vrstvy velmi fidkćho kolagenniho vaziva, v nćmż pro-bihaji sitć krevnich vlśsećnic (obr. 10.5). Z bunćk jsou v nem zastoupeny fibroblasty, melanocyty a makrofśgy. Na pfedni stranć je duhovka kryta jednou vrstvou płochach endoteloyych bunćk, ktere sem pokraćuji ze zadni płochy rohovky. Pod endotelem je pfedni hranićni vrst-va, v niż se nachśzeji fibroblasty a melanocyty. Na zadni stranć je duhovka pokryta dvema vrstvami. Nejzadnćjśi vrstvu, obrścenou smerem dovnitf koule oćni, tvofi silnć pigmentovane cylindricke buńky. Pfed nimi je zadni hranićni vrstva slożenś z protśhlych myoepitelovych bunek. Radiślnć usporśdanć vybeżky techto bunćk sklśdaji roz-virać zomice {m. dilatatorpupillae). Mezi pfedni a zadni hranićni vrstvou leźi substantia propria iridis - vazivovć stroma duhovky s naznacenym radiślnim uspofśdśnim