S5001850

kratśl tzv. pseudoantropomorfnl mećfky, nalezenś ve stfednlch Cechśch v Klu-ćov6 (obr. 7), Kśelfch a Nesuchyni. Na-zvśny jsou podle Waru rukojeti, ktery pripomlnś lldskś tślo a u rady nślezó z okolnlch oblastf Je stfedovy trn za-konfien lidskou hlavićkou;

—    opasek vyrśbśny puvodnś z kuże nebo textilu, byl v mladśfm obdobl celo kovovy;

—    ovślny nebo 4—6 uhelnfkovy śtft byl yyroben z drevśnych desek. Stfedovś ćśst była zpevnśna podślnym żebrem a śtftovou puklicf, kterś społu s okra-jovym kovśnlm je dokladem prltomnosti śtftu v pohrbu.

Dalśl ochrannou vyzbrojl jsou pfilby, kterś ale v naśich nślezech zatlm chybi. Z vyzkumu opplda Zśvlst u Zbrasla-vi pochśzl I ziomek kroużkovśho bmś-nf.

Podle antickych zprśv patrily do vy-zbroje keltskych vojsk i dalśl predmś-ty, poużWanś v boji:

—    dechovy nśstroj carnyx — vertikal-nl trubka s trychtyrovitym ukonćenlm ve Waru kanćl hlavy,

—    polni znameni. standarty, Worenś sośkou posvatnśho zvlrete (naprlklad kance), nesenou na dlouhś tyći. Nślez kanćlka ze Sśrky (obr. 8) mOże pochś-zet prśvś z takovśhoto polnlho znameni. Tato znameni mśme zobrazena społu s dechovymi nśstroji a celkovymi Wary śtltu na rlmskych trophelch (pa-mśtniclch vltśznych bitev vytvorenych z ukoristenych zbranl — obr. 9) nebo na antickó architekturę (obr. 10).

Takto uniformś vyzbrojenś skupiny KeltCi pfevrstvily pfl svśm pr Ich od u pO-vodnl obyvatelstvo. Bohatś vybavene pohrby tohoto puvodnlho obyvatelstva z końce halśtatskśho a poćśtku latśn-skśho obdobl se soustrecfujl prevśżne v jihozśpadnl ćśsti Cech (obr. 11). Oje-dinślś nślezy ze stfednlch Cech na-znaćujl poużWśnl odliśnś vyzbroje a ^stroje — tśźkych vślećnych nożu (se-kśćO) a boi na dvoukolovych vozech.

Dalśl vyraznou skupinou pohrbO na keltskych pohrebiśtlch jsou bohatś vy-bavenś pohrby dospśiych żen. Bohatś vybava tśchto pohrbO, sestśvaj(cf z funkćnlch a ozdobnych śperkO, pod-Iśhś nejvlce módnlm zmśnśm. Proto vedle urćenl sociślnl funkce pohfbe-nych nśm tyto pohfby umożfiujl na zś-kladś tvarovych zmśn śperkO i cel kem | snadno urfilt stśrf nślezu v rśmcl tzv. i relatlvnl chronologie.

Vedle pohrbO bojovn(kCi a pohrbO bo-hatś vybavenych dospśiych żen se na keltskych pohrebiśtlch vyskytujl I pofiet-nś skupiny pohrbO muźO, żen a dśtl s minimńlnl vybavou nebo bez vybavy. Tato skutećnost svśdćl o diferencova-nś keltskó spolećnostl, kterś se pravdś-podobnś nachśzela ve stadłu vojenskś demokracie.

V souvislostl s ukonćenlm vojenskś expanze, prechodem na 8tablllzovany hospodśrsky żivot a postupnym vzni-kem oppid — opevnśnych sideł 8 vy-robnl, trźnl, sprśvnl a kultovn( funkcl, dochśzl ke zmśnśm i ve slożeni keltskó spolećnosti. Vedoucl roli pfejlmś na ukor dr(vśjśl vojenskś aristokracie nove Yznikajfcf oligarchie. Dosavadnl yysledky archeologickśho y^zkumu nśm vśak nedovolujl zjistit povahu vztah0 mezi jednotlivymi sociślnlmi vrstvami a Skupinami tohoto obdobl, jejlchź existenci neprlmo doklśdś specializa-ce vyrobnlch odvśtvl, obchodu a kultu. Z uzemI stfednlch Cech nemśme pflmś doklady existence sociślnlch in-stitucf, dołożonych pro zśpadnl Evro-pu, jakou jsou napflklad funkce krśle. existence skupiny knśżi s pedagogic-kou a prśvn( funkcl — druidu, prorokO — vató nebo zpśvśk0 — bardO.

e • e

sidliśte

Keltu

Dalślm zśkladnlm pramenem pro studium kultury KeltO jsou sldliśtś. Nślezy ze sldliśt dokumentuj! plynulost v osldlenl urćltśho Ozem! nebo jeho pferuśenl a zśrovefi nśs seznamujl 8 charakterem ekonomiky urćltśho spo-lećensWI. Galus Julius Caesar v Zśpls-clch o vślce galskś popisuje tfi hlavn( typy keltskych sldliśt:

— opplda a urbes — opevnśnś sldiiśt-

i

*

nf aglomerace, kterś patff a ż pozdś latśnskómu obdobl

—    aedificia — izolovanś sldliśtś, sklś-daj(c( se z nókollka hospodśfskych bu-dov

—    vlci — seskupenl aedificłf, obyyanó jiź vśtślm poćtem rodin.

V rozłożeni sfdllftf v terśnu existuj( urćltś zśkonitosti. Zatfmco poloha sfd-liśf v bllzkosti vodn(ch toku nebo ji-nych vodnlch zdrojó odpovldó zóklad-nfm źivotnlm potfebśm, souvis( rozłożeni sfdliśf v pravidelnych vzdślenos-tech se systśmem zemśdślskś vyroby. To je dCileżitó zejmóna v pozdnś latśn-skśm obdobl. kdy venkovskś sldliśtś była zemódślsk^m zśzemlm rozsśhlych oppfd.

Po cełś obdobl latśnskś kultury se na sfdliśtlch aetkóvóme s dvema hlavnf-mi typy 8taveb. Prvnl typ pfedstavuj( drevśnś stavby sroubene z kłód, zpra-vidla ćtyruhelnfkovśho pudorysu, po-stavenś na urovni povrchu. Do pudy były zahloubeny pouze zóklady kon-strukce, także pri archeologickśm vy-zkumu jsou tyto 8tavby doloźeny systśmem kulovych jamek (obr. 12 a 13). Druhem typem jsou tzv. polozemnice, stavby zapuśtenś zćósti pod povrch. Latśnskś polozemnice maj i obdólnfko-vy tvar. Uprostfed kratSIch stran były zasazeny nosnś ktily, na kter^ch spo-6fvala konstrukce sedlovś strechy (obr. 14 a 15). Podól jednś z delSfch sten 7/ Pseudoantropomorfnl meć z Klucova — vy-zkum J. Kudrnśće, archfv Archeologlckeho ustavu CSAV.

8/ Bronzovy kanćfk ze Sśrky — sbfrka N4-rodnlho muzea.

9/ Detali z yltśznśho oblouku v Orange (Francie). Na Jeho prućelf Jsou znizorneny uko-rlstśnś keltskć zbranś, polni znameni s kan-cem a carnyzy — dechovś nśstroje s ukonćenlm ve Waru zvIFecI hlavy.

10/ Zobrazenl keltskśho śtltu. piliby a jha na rellófech z obłożeni sloupoW svatyn* Atheny Pollas Nlkephoros v Pergamonu (Ma-Iś Asie) podle H. Polenze (Gedanken zu elner Flbel vom Mlttellatśneschema aus Kśyserl In Anatollen, Bonner JahrbOcher 178, 1978, obr. 12/1.

11/ Rozśirenl ćasnś latśnskych nślezu v Ce-chich podle V. Kruty — L’art celtlque en Bohime, Parls 1975, mapa 1. Z tśto price były ćerpiny udaje o vyvoJI latśnskśho umi-nf v Cechścn.

12/ POdorys dvorcovś zistavby, zjlitśny prl archeologlckim vyzkumu hrazanskśho opplda. Podle L. Jansovś —- Hrazany, str. 48.

13/ Rekonstrukce dvorcu, zjiśtśnych na hra-zanskim oppldu. Podle L. Jansovś — Hrazany, str. 49.

14/ Pddorys latśnskś polozemnice, zjlłtini pfl yyzkumu hrazanskśho opplda. Podle L. Jan-sovś — Hrazany, str. 53.

15/ Rekonstrukce polozemnice z Mieckych 2ehrovIc podle J. Brenś — Cernś (Śvartnovś) nśramky v ćeskim latśnu, Sbornfk Nśrodnlho muzea IX A — Historia 1, Praha 1955, obr. 5.