sejmout0043

takto zpusobenou Skodu odpovida provozovatel restaurace (podle §433 odst. 2 obćanskeho zakoniku), i kdyż on sśm śkodu nezpusobil (kabat neodnesl).

Liberaćni

duvod

Objektivni odpovćdnosti je ve stanovenych pripadech moźnć zprostit se z tzv. liberaćniho duvodu. Napriklad pokud jde o odpovednost za śkodu zpusobenou provozem dopravmch prostredku je liberaćni duvod upraven v § 428 obćanskćho zakoniku, kde je stano veno, źe provozovatel dopravniho prostredku se zprosti odpovćdnosti, jestliźe prokaźe, źe śkodć nemohlo byt zabrśnćno ani pfi vynaloźeni veśkereho usili, ktere lze pożadovat (jeśte predtim ovśem zakon stanovi, źe odpovćdnosti se provozovatel nemuźe zprostit, jestliźe Skoda była zpusobena okolnostmi, ktere maj i puvod v provozu).

S vyśe uvedenym souvisi ustanoveni § 441 obćanskeho zśkoniku, podle nćhoź plati, źe pokud była Skoda zpusobena takć zavinenim pośkozeneho, nese pośkozeny Skodu pomćmć, pokud była Skoda zpusobena vylućnć zavinćnim pośkozenćho, nese ji pośkozeny sam. Toto ustanoveni se nćkdy oznaćuje jako tzv. obecny liberaćni dftvod. Uplatnit se muźe nejen v różnych typech objektivni odpovćdnosti, ale take v pripadech odpovćdnosti subjektivni.

Subjektivni odpovćdnost za Skodu

Subjektivni odpovednost (za Skodu) je takovy typ odpovćdnosti, k jehoź vzniku je nezbytnć zavinćni odpovćdne osoby. Take do tóto kategorie patri vice druhń odpovćdnosti. Napf. sem spadd tzv. obecnd odpovćdnost podle §420 obćanskćho zakoniku. Podle odst. 1 tohoto ustanoveni każdy odpovidś za Skodu, kterou zpusobil poruSemm pravni povinnosti. Odst 3    §420 pak v nśvaznosti na to stanovi, źe

odpovćdnosti se zprosti ten, kdo prokaźe, źe Skodu nezavinil (prave z tohoto pravidla je zfejme, źe jde o odpovednost subjektivm - zaloźenou na zavinćni).

Zavinćnf -yymezenf pojmu a zśkladni formy

Zavineni je psychicky vztah pachatele k navenek projevenemu jednani (konam ći opomenuti) a ke zpusobenemu nasledku. V praxi i teorii se uplatńuje rozliśovani różnych forem zavinćni. Nejbćźnćjśi (a nejduleżitćjśi) je rozdeleni zavineni na zavinćni umyślne a zavineni nedbalostni. Obćansky zakonik defmici zavineni ani jeho jednotlivych forem neobsahuje. V praxi se i pri aplikaci norem obćanskćho prava vychazi z definice jednotlivych forem zavineni, ktera je obsaźena v zakone Ć. 140/1961 Sb., trestni zakon, ve zneni pozdćjśich predpisu. Jde o defmici velice logickou a dobre promyślenou. Zneni zminćnych ustanoveni trestmho zakona je ndsledujici:

Ȥ4

Trestny ćin je spachan umyślne, jestliźe pachatel

a)    chtćl zpusobem v tomto zakone uvedenym poruśit nebo ohrozit zajem chr&nćny timto zakonem, nebo

b)    vćdćl, źe svym jednanim muźe takovć poruśeni nebo ohroźeni zpusobit, a pro pripad, że je zpusobi, byl s tim srozumen.

§5

Trestny ćin je spachśn z nedbalosti, jestliźe pachatel

a)    vćdćl, źe muźe zpusobem v tomto zakonć uvedenym poruśit nebo ohrozit zśjem chraneny timto zśkonem, ale bez pfimćfenych duvodu spolehal, źe takovć poruśeni nebo ohroźeni nezpusobi, nebo

b)    nevćdćl, źe svym jednanim muźe takovć poruśeni ći ohroźeni zpusobit, ać o tom vzhledem k okolnostem a k svym osobnim pomćróm vćdćt mćl a mohl.“

44