Muźske pohlavni organy zahmuji muźskou pohlavni źld-zu - varle, vyvodnó cesty pohlavni a ddle pfidatne źldzy, jako prostata a semenne vdćky.
Varle (testis) je parovy organ vejćiteho tvaru ułożeń^ v śourku (s ero tum). Histologicky ma stavbu sloźenć tubulózni złazy. Povrch varlete je obaleń tuhou vazi-vovou blanou, zvanou tunica albuginea, od niź dovnitf varlete vybihaji jemna vazivovd septa (septula testis). Ta rozdeluji varle na lalućky (lobuli testis). Każdy lalu-cek obsahuje nekolik (2-5) stoćenych semenoplodnych kanalku (tubuli seminiferi contorti), v nichź se vyvijeji muźske pohlavni bunky - spermie (obr. 7.1). Mezi ka-nalky je velmi fidlte kolagenni vazivo (intersticialni), ktereje zahuśtćno pri bazdlni membrdnś kandlku, a na-chdzeji se tu ćastćji i myofibroblasty. V intersticialnim vazivu jsou poćetne krevni cóvy a ostrńvky intersticidl-nich bunSk Leydigovych s endokrinm funkci (obr. 7.3). Leydigovy bunky jsou vet§i bunky polyedrickeho tvaru s eozinofilnl, nekdy penovitou cytoplazmou, v niż se mohou vyskytovat parakrystalicke (proteinove) inkluze (Reinkeho krystaly).
Vystelku semenoplodnych kanalku tvofi zarodećny (germinativni) epitel, ktery naseda na bazalni membrd-nu. Je sloźen ze dvou zakladnich bunććn^ch linii, a to ze somatick^ch podpumych bunćk Sertoliho a z bunśk zarodećnych („germ linę cells“), ktere predstavuji vyvo-jova stadia spermatocytogeneze. Sertoliho bunky jsou vysokć pyramidove bunky s ćetnymi vybśźky a zahyby. Nasedaji na bazalni membrdnu a apikdlnim koncern dosa-huji lumina kanalku. Sertoliho bunky se svymi yybeźky dostavaji navzdjem do kontaktu a tvofi tak prostorovou kostru, do niź jsou zavzata vyvojovd stadia zdrodećnych bunśk. V bazdlni zóne kandlku, tćsnć nad prvni vrstvou zdrodećnych bunćk (kmenovć embryondlni bunky a sper-matogonie), jsou vybeżky Sertoliho bunśk mezi sebou spojeny tesnymi kontakty (tight junctions), viditelnymi v elektronovem mikroskopu a prokazatelny mi rovneż po-stupem imunohistochemicke detekce napr. 8-kadherinu i ve svćtelnćm mikroskopu. Tćsnd spojeni dćli kanalek na adlumindlni (luminalni) a ablumindlni (bazdlni) kompart-ment. Pfi bazdlni membrdnś kandlku (bazdlni kompart-ment) jsou uloźeny kmenovć embryondlni bunky, ktere pochazeji z tzv. gonocytu neboli prvopohlavnich bunek, a spermatogonie. Ty se od kmenovych bunćk liśi o nćco vćt§i velikosti a jemnćjSi chromatinovou strukturou jddra. Pod vlivem FSH nekteró spermatogonie zahaji bunśćny cyklus (stadium mnożeni) vstupem do asymetrickćho mitotickeho deleni, coź znamena, źe jedna z dcerinych bunśk zustava na cytologickem stupni spermatogonie, druhd pak pronikne skrze „tight junction“ do adlumi-ndlniho prostoru kandlku a vstupuje do stadia rustu, aby se pfemenila ve spermatoc^ (spermatocyt I. radu). Spermatocyty jsou velke bunky, velke jddro md vldknitou strukturu chromatinu, coź je podminćno prubehem sloźi-tó profaze redukćniho deleni (obr. 7.3). Po uskutećneni meiotickeho dćleni (stadium zrdni) vznikaji presperma-tidy (spermatocyty II. radu). Jsou to jiż małe bunky s ha-ploidnim poćtem chromozomu, s homogenni strukturou jademćho chromatinu. V histologickych fezech se najdou zridka, a to vzhledem ke kratkę interfdzi (asi jen 2 hod), v niź chybi S-fdze (replikace DNA). Mitotickym dśle-nim z nich vznikaji małe spermatidy, obsahujici v jddru haploidni poćet chromatid. iy se pfemenuji ve spermie procesem spermiogeneze (dfive spermatohistogeneze). Spermatidy jsou nejmenśi bunky z fady zrajicich zdrodec-nych bunek s małym, silne barvitelnym jądrem. Vśtsina z nich jevi zndmky premeny ve spermie. Jddro se prota-huje, nabyva ovoidniho a pozdeji aź trojbokeho Waru, soućasne se cela buńka oplosfuje a od śirsi bdze jadra, kam se pfesunul centriolovy par, vyr£istd bićik. Spermatidy a jejich transformaćni stadia jsou seskupeny smerem k luminu kandlku, zanoreny do zahybń Sertoliho bunek. Po dokonceni premćny ve spermii se uvolńuji a hromadi v luminu kandlku. Pfebytećna cytoplazma se odśkrti za soućinnosti manźety mikrotubulu a jeji zbytky se stavaji soućasti testikuldmi tekutiny v luminu kandlku.
Spermie je dlouhd (60 pm) bićikata buńka, składa se z hlavićky, krćku, tćla a bićiku. Podle ultrastruktury lze jeśtć rozliśit stfedni, hlavni a koncovy oddil. Hlavićka ma ovdlny tvar, je zpredu tómćf ovalna, v boćnim pohledu md tvar hruśkovity. Jejim hlavnim obsahem je jddro, je-hoź chromatin je kondenzovany, homogenni a silne bar-vitelny. Na apikdlnim povrchu je z Golgiho komplexu premeneny akrozomovy vaćek vyplnćny enzymovymi proteiny s proteazovou a hyaluroniddzovou aktivitou. V tćle (stfednim oddilu) jsou kołem osoveho axonemo-vćho komplexu seskupeny mitochondrie jako spiralovitd pochva.