13360 skenování0070

8 Źenske pohlavm ustroji

Żenske pohlavni organy se skladaji z parove pohlavni żld-zy - vajećmku (ovarium) - a vyvodnych cest pohlavnich. Mohou se delit na organy vnitmi a zevni. K vnitfnim pohlavnim organum patfi vajecniky, vejcovody, dćloha a pochva, k zevnim pak vulva s postevaĆkem, małymi a velkymi stydkymi pysky.

Vajećnik

Vajećnik (ovarium) pokryva specializovana peritoneova vystelka v podobe jedne vrstvy kubickych bunćk, tradićne nazyvana „zarodećny“ epitel (obr. 8.1). Podkładem ovaria je vazivovć stroma, delici se na kuru a dreń. Kuru ovaria tvori ridke kolagenni vazivo bohate nabunććnou slożku. Vazivo dfenć md objemnejśi mezibunećnou hmotu, pre-vlada tu vlaknita słożka a poćetnć cćvy, jakoż i ostróvky endokrinnich intersticialnich bunćk. Ve vazivu kury ova-ria fertilni żeny jsou obvykle ćetnć ovarialm folikuly. Nej-bliże k povrchu se nachazeji skupiny primarnich fołikulu. Jsou nejmenśi (kołem 40 pm) a je jich nejvice. Sklddaji se z vajicka (primarm oocyt) obaleneho jednou vrstvou zcela płochych folikulamich bunek (obr. 8.1 a 8.2). Nektere primami folikuly (4-10), schopne pfijmout svymi aktualne vytvofenymi membrśnoyymi receptory signal FSH, jsou o neco vćtsi (60-100 pm), jejich folilculami buń-ky nabyvaji kubickeho aż nlzce cylindrickeho vzhledu, ale stale jen v jedne vrstve. Oznacujeme je jako folikuly stimulovane (obr. 8.3). Dalsi vyvojova stadia fołikulu lze zastihnout v mnohem mensim poćtu a jsou to folikuly sekunddmi a terciami.

Sekundami folikuly, zvanć też preantralni, se zvćtsuji diky masivnimu mnożeni folikulamich bunek, ale jejich oocyt je jen o mało vćtsi (60-80 pm) a stdle zustdva na hrovni primarniho v zastavene meióze. Folikuldr-ni bunky tvori ruzne silny mnohovrstevny obal kołem vajićka slożeny prevażne z polyedrickych bunćk. Mezi prvni vrstvou folikulśmich bunek a oocytem se tvon opticky temćr homogenni silnć svćtlolomna vrstva slo-źend z glykoproteinu (ZP I-III), zvand zona pellucida. Pośledni vrstva folikulamich bunćk naseda na tenkou bazdlni membrdnu. Nad ni se bufiky stromatu diferencuji v polyedrickć bunky vnitfniho obalu fołikulu (thecafol-liculi interna), produkujici steroidni prekurzory. Zevnć leżi zahuStene fibroblasty vaziva kury skladajici theca folliculi extema.

Terciami folikuly (antrdlni) jsou ruznć velikosti (obr. 8.4 a 8.5), dominantni folikul pfed ovulaci muzę dosdhnout prumeru 20-25 mm. Mezi folikularnimi buhkami se nej-prve rozsiraji intercelulami prostory, lctere pak postupne splyvaji v rozmćmou dutinu fołikulu (anthrum folliculi) vyplnćnou tekutinou (liguor folliculi). Zraly folikul s roz-sahlou dutinou ma folikulami bunky zatlaćeny k membrana vitrea, a protoże jsou to bunky drobne s kulatymi jadry, dostała tato vrstva historickć oznaćeni zmitd membrana -membrana granulosa. Na pólu fołikulu, obvykle proti po-vrchu ovaria, je hrbolek z nakupenych folikulamich bunek, v nemź leżi oocyt (cumulus oophorus — cumulus oviger), dosahujici velikosti aż 120 pm a obaleny zona pellucida (obr. 8.5). Mezi membrana granulosa a theca folliculi interna je zfetelnć patmd bazdlni membrana - membrana vitrea, zvana też Slayjanskeho.

Protoże u cloveka ovuluje obvykle jen jeden „domi-nantni“ folikul, ostatni zrajici folikuly zanikaji procesem apoptózy, kterd była v ovariu jiż davno oznaćovana jako atrezie fołikulu (obr. 8.6). Atrezie muźe postihnout jakćkoliv v^vojove stadium fołikulu (obr. 8.2). O jeji frekvenci svćdći skutecnost, że u novorozenć divky je v)dvofeno nejmćne kołem 250 000 folikulń, kołem 450 jich dozraje a projde ovulaci ve fertilnim obdobi żeny (13—45 let), a jelikoź v menopauze je jejich poćet za-nedbatelny, musi ostatni podstoupit prdve apoptoticky proces. Predćasna a vystupftovand atrezie muże vyćerpat zasobu primdmich fołikulu jeśte pfed pubertou a dochazi pak k tzv. primamimu ovarialnimu selhdni („primary ovarian failure" - POF). Mladśi vyvojova stadia zanikaji beze stopy, u pokroćilejsich sekundamich a terciarnich se oocyt i bunky membrana granulosa rychle rozpad-nou, kdeżto perzistuje a hlavne sili membrana vitrea, ktera zustavd zachovana jako zvlnćnd, silnć se barvici (jako kolagen) pentlice v kurę ovaria - corpus albicans (obr. 8.6). Zvldśtć po atretickych terciarnich folikulech pretrvdva ćasto i rozsifeny pds hypertrofickych bunćk theca folliculi interna, zvanych nekdy sekundami inter-sticialni bufiky.

Ziutę tćllsko ((corpus luteum) je sloźeno ze Sirokeho zvlnćneho pasu luteinnich bunek, kterć pochazeji ze dvou zdrojfi. Jednak vznikaji premćnou bunćk membrana granulosa - granulóza-luteinni bunky, jednak theca folliculi interna - theka-luteinni bunky (obr. 8.7). Jsou organizovany v tramce opfedene jen retikuldrnimi vlakny