Zenske poMavm ustroji 87
I matae), yyhlazene u zen, ktere rodily. Povrch sliznice I se v delożmm hrdle prohlubuje v hlubśi, rozvetvenć I krypty, ktere pokraćuji ve vetvici se tubulózni złazy I (obr. 8.14). Krypty jsou yystlany jednovrstevnym cy-I lindrickym epitelem, i zde nektere bunky mohou mit K rasinky. Pri bazalni membranę se vyskytuji ćasto ve i Skupinach bazalni (rezervni) bunky. Po uzaveru krypt I yznikaji ze źlazek ćasto i rozmeme kulovite az ovoidni utvary yystlane oplostelymi bunkami a yyplnene sekre-[ tern (ovulae Nabothi).
Myometrium se składa ze snopcu hladkeho svalstva, ktere jsou uspoFadany ve dve spiraly, yychazejici z rohu deloźnich a splyyajici v prevażne cirkulami uspoFóda-ni v cervix uteri. Jde o svalovinu, jejiz bunky v priłbehu tehotenstvi se az 10x zvetsi (z 50 na 500 lim). Svalstvo v dolnim deloźnim segmentu (isthmus uteri) je menć kompaktni s vetsim zastoupenim intersticialniho vaziva.
Cipek (portio vaginalis uteri, portio vaginalis ceryiciś) zevne pokryya vrstevnaty dlazdicoyy epitel nerohovejici. Vazivova lamina propria mucosae yybiha proti epitelu v kuźelovitó papily. V ni se pod epitelem ćasto vysky-tuje mononuklearni infiltrat. Rozhrani dvou epitelu -jednovrstevneho cylindrickeho epitelu deloźmho hrdla a vrstevnateho dlazdicoveho epitelu ćipku - predstavuje kritickou cytologickou zónu, ktera ma tendenci k meta-plazii. U fertilnich zen po opakovanych porodech mftźe epitel hrdla prerustat na cipek (ectropium).
Pochva (yagina) je svalovd trubice vystlana sliznici. Stena se składa ze sliznice, svalove vrstvy a adventicie. Sliznice je kryta vrstevnatym dlazdicovym epitelem ne-rohovejicim (obr. 8.15). Sliznićni vazivo vybiha proti epitelu v papily, v nichź se mohou nachazet senzitivni nervova zakonćeni (obr. 8.16). Ve sliznici chybi żlazky, sekret se do pochvy dostav£ z dćloźniho hrdla. Charakter dlażdicoveho epitelu se meni v zavislosti na menstru-aćnim cyklu, coż je diagnosticky vyuzivano v pośevni cytologii. V povrchovć vrstvć bunek epitelu se pod vli-vem estrogenu v proliferaćni fazi syntetizuje a hromadi keratin, także postupnć vyplńuje cytoplazmu dlazdico-vych bunek, v nichź vsak na rozdil od keratinizace epi-dermoveho typu perzistuji jśdra. Po ovulaci tato vrstva deskvamuje a v sekrećni fazi se pak pod vlivem progesteronu v polyedrickych buókach strednich vrstev epitelu hromadi glykogen. Z odloupanych a rozpadlych bunek je glykogen pusobenim Lactobacillus bifidus śtepen az na kyselinu mlećnou, kteró dodava posevnimu prostredi kyselou reakci s antibakterialnim ućinkem. Mezi epite-lovymi bunkami se yyskytuji dendriticke Langerhansovy
bunky jako antigen-prezentujici bunky. Rovnez pritom-nost intraepitelovych volnych nervovych zakc»ćeni,jako dendritó multipolśmich neuronu, ktere leźi v lamina propria mucosae, je ćasta (obr. 8.16). Kromę toho se pri povrchu vazivovych papil yyskytuji i specialni genitalni Krauseho teliska (obr. 8.15). V hlubsich vrstvach lamina propria mucosae probihaji ćetne tenkostenne yenózni plexy. Tunica muscularis se składa ze silnejsich ciiku-lamich i longitudindlnich snopcu hladkeho svalu, v dolni ćasti pochvy se zevne pFiklśdaji snopce prićne pruhova-nćho svalstva hraze.
Zevni pohlavm organy źeny {yulva, pudendum femini-num) zahmuji labia maiora, labia minora, vestibulum vaginae a clitoris.
Labia maiora jsou velke koźni Fasy podlożene tukoyym polśtśFem (obr. 8.17). Kuze je na zevni strane vice pig-mentovana, opalfena silnymi chlupy s mazoyymi, potni-mi a apokrinmmi złazami. Podkoźni vazivo je bohate na źilni pletenć. Pod pokoźkou probihaji souvislejśi snopce hladkeho svalu, na ynilrni strane chlupy chybi, pokoźka je tenći, słabe zrohovatela. Ve vazivu jsou mazove złazy, kterć nejsou vazany na vlasove folikuly. Pod spodinou labia maiora)sou ćetae kavemózni yenózni pletenć skla-dajici bulbus \estibuli.
Labia minora jsou hole koźni Fasy bez tukoveho vaziva. Na zevni strane je kryje tenky typ epidermis, na ynitrni strane je vrstevnaty epitel dlaźdicoyy slabeji zrohovely. Podkoźni vazivo je velmi Fidkć, nachazeji se tu clenitó yenózni pletenć, velke mazove złazy a senzitivni nervova teliska Krauseho a Meissnerova.
Vesńbulum vaginae yystyla vrstevnaty epitel dlazdico-vy, ve vazivove lamina propria mucosae jsou drobne mucinózni tubulózni źlazky (glandulae vestibulares). Za bulbus vestibuli nad pFićne pruhovanym svalem (m. trans-versus perinei profundus) jsou ulożeny glandulae vestibu-lares maiores (glandulae Bartholini). Jsou to rozvetvene tubulózni mucinózni złazy, jejich vyvody usti do yestibula na ynilrni strane labia minora.
Postevaćek (clitoris), hlavni zenske toporive teleso, je slożeno z yenóznich lakun tvoricich corpus cavemosum clitoridis. Lakuny jsou oddeleny vazivovymi septy se snopci hladkeho svalu. V glans clitoridis jsou lakuny mensi, uloźenć ve velmi Fidkem vazivu. Proto ztopoFeni clitoris nedosahuje takoveho stupne, jako je tomu u pe-nisu. V Fidkem vazivu se nalezaji bohate nervove plexy a ćetna senzitiyni nervova tćliska.