skenování0082

9 Nervovy system

Nervovatkań

Organy nervove soustavy jsou pfevażne tvofeny nervo-vou tk&ni. Jejimi zakladmmi slożkami jsou nervove buń-ky (neurony) a buńky podpumć (neuroglie), a proto je tfeba se s jejich popisem a vlastnostmi seznamit, aby se stavba nervoveho systemu stała pochopitelnejśi.

Nervovd bunka se skldda z tćla (neurocyt, perikaryon, pyrenofor), ktere obsahuje zpravidla mćchyrkovite jadro s yyrazn^m nukleolem (vzhledem k yysokć urovni trans-kripćnich procesu), a z yybeżku. Ty delime podle smeru vedeni yzruchu na dendrity, kterychje obvykle vice a ve-dou vzruch k neurocytu (celulipetalnć), a nejyyse jeden neurit (axon), po nćmż vzruch postupuje od tela buńky (celulifugślnć). Koncova rozvćtveni dendritu mohou mit na povrchu patme maić tmovitć yybćżky. Nervove buń-ky se rozlisuji podle tvaru na hvezdicovite, zmkovite, pyramidovite, vfetenovite a radu dalśich variant a jejich tvar je do znaćne miry definovśn poćtem a usporadanim yybćżku. Podle poćtu yybeżku rozeznavame buńky multi-polarni s vice dendrity, u nichź lze podle tvaru neurocytu rozlisit neurony pyramidovite (v kurę mozku), Puikyńovy (v kurę mozećku) a hvezdicovitć (v śede hmote miśni) apod. Dalsi jsou neurony bipolarni s jednim dendritem i axonem (v sitnici a rade ganglii mozkoyych nervu) a buńky pseudounipolarni s jednim spolećnym vybeż-kem, ktery se po ruzne dlouhem prubehu od perikarya rozvćtvuje v dendrit a neurit (axon). Poślednim typem jsou unipolarni neurony opatrenć jen rozvćtvenym dendritem (buńky amakrinni a horizontalni v sitnici). Cyto-plazma nervove buńky je bohata na organely, zejmena granulami endoplazmatickć retikulum, viditelne ve sve-telnćm mikroskopu jako bazofilni granula - Nisslova (tig-roidni) substance, a bohatć rozvinuty Golgiho komplex. Obś uvedene organely hraji vyznamnou roli v synteze proteinu a posttranslaćni upravć produktu (neurosekrece -neurokrinie). V cytoplazmć nćkterych bunćk se mohou hromadit granula pigmentu, zvlaśtć pak je tu kvuli dlou-hemu biologickemu poloćasu bohate zastoupen 1 ipofuscin (pigment z opotfebovani - „age pigment").

Nervova ylakna je tradićni nazev svćtelne mikroskopie pro vybćżky nervovych bunćk. Jde o rftzne dlouhe bunećnć vybeźky s cytoskeletem, viditelnym v elektro-novćm mikroskopu (neurofilamenta a neurotubuly). Po impregnaci solemi stribra se struktury s redukujicimi vlastnostmi slevaji a vybeżky sejevi jako hnede aż ćeme zbarvena vlakna. Podle vyskytuje lze rozliSovat na vlak-na v CNS a PNS. Podle obalu je dĆlime na vzścna vlśk-na bez obalu (holś - intraepitelova nervova zakonćeni) a s neurogliovou pochvou. Ta dale delime na vldkna bez myelinovć pochvy (nemyelinizovana) a s myelinovou pochvou (myelinizovana).

Nemyelinizovana ylakna CNS jsou velmi tenka a probihaji jednotliye v siti gliovych bunćk, nebo tvori svazecky mezi zahyby yybćźku gliovych bunćk. Ne-myelinizovana ylakna PNS jsou po nekolika zavzata do zahybu cytoplazmaticke membrany Schwannovych bunek, ktere na sebe tesne navazuji. Ve svetelnem mikroskopu se gliova pochva jevi jako tenky, stćźi roze-znatelny lem, v nemz jsou dobre patma ovalna, chro-matinem bohata jddra Schwannoyych bunćk.

Myelinizoyanś ylakna PNS maji ruzne silnou pochvu myelinovou a zevne pochvu Schwannovu. Myelinova po-chva ma lamelovou struktura, znazornitelnou metodami barveni myelinu ći prukazu fosfolipidu. Schwannova pochva na povrchu vlaken se opet jevi jako tenky lem, v nemż jsou ulożena jadra Schwannoyych bunek. Mye-linova pochva je v pravidelnych intervalech preruśovana Ranvierovymi zafezy (incisurami). Jsou to mista, kde na sebe po delce ylakna nayazuji Schwannovy buńky. Misty se mohou yyskytnout po dćlce myelinove pochvy Sikmo k osovemu ylaknu probihajici linie pfipominajici rybi pd-tef, ktere se nazyyąji Schmidt-Lantermannovy segmenty (obr. 9.11 a 9.12). Jde o śterbinovite prostory mezi lametami myelinu, v nichż zustaly zbytky cytoplazmy Schwannoyych bunćk po jej i rotaci kołem osoveho ylakna a pfe-mćnć v intemoddlni segment myelinove pochvy.

Myelinovd pochva vldken v CNS se lisi od vldken PNS tim, że buńky oligodendroglie se podileji na vzniku myelinovć pochyy pouze svymi yybćżky, pfićemź jeden oligodendrocyt vytvdfi segmenty myelinove pochvy kołem nekolika nervovych vlaken.

Neuroglie tvori druhou hlavni slożku nervove tkane. Deli se na glii centralni a periferni.

Centralm glie je stavebni sloźkou nervove tkane v CNS. Rozliśuje se podle yelikosti a puvodu bunek na makroglii, oligodendroglii a mikroglii.

Makroglie zahmuje vćtśi buńky hvezdicovitóho tvam s yybćżky - astrocyty (obr. 9.3), predstavujici samostat-nou podskupinu makroglie zyanou astroglie. Podle struk-