skenování0084

Nervovy system 99

hluboko do okolni nervove tkane. Do postrannich komor j a ze stropu III. a IV. komory vybiha plexus choroideus. j Składa se z kratkych rozvćtvenych klku z velmi fidkeho, bohate prokrveneho vaziva. Na povrchu jsou klky pokryty jednovrstevnym kubickym az nizkym cylindrickym epitelem, ktety je derivatem ependymu a predstavuje soućśst fi ltraćnl bariery pro tvorbu mozkomiSniho moku |(obr. 9.4).

Mozećek

Kura (§eda hmota) mozećku {cerebellum) je sloźena ze tri vrstev (obr. 9.5). Jsou to smerem od povrchu:

11. vrstva molekularni (stratum moleculare — cinereum) |2. vrstva bunek Purkyńovych {stratum gangliosum)

3. vrstva zrnita {stratum granulosum)

Vrstva molekularni je chuda na buńky, prevl&daji tu ple-Rene nervovych a gliovych vlaken. Z nervovych bunćk tu jsou zastoupeny velmi małe buńky hvćzdicovitćho tvaru Is kratkymi, silne se vetvicimi vybćźky - dendrity - a buń-[ky kośićkove, ulożenć v hlubsich partilch molekul&rni ivrstvy. Kosićkove buńky maj i dlouhy neurit probihajici Iparalelne s povrchem kury a kolmo na prubeh zdvitu, Iktery vysila nekolik kratkych poboćek (kolaterdl) opfada-pdch jako axosomaticke synapsę perikarya Purkyńovych [bunek (obr. 9.7).

Vrstvu gangliovych bunek tvoff jedna rada velkych Purkyńovych bunek s vidlicovite vetvenymi dvema fhlavnimi dendrity, ktere se bohate rozvetvuji v rovine kolme na prubeh zavitu mozećku ve vrstve molekularni !(obr. 9.6). Vetveni dendritu pfipomina parożi u jele-nu. Dendrity jsou posazeny malićkymi tmy. Dlouhy neurit postupuje do pośledni vrstvy kury a smeruje do [bile hmoty. Mezi Purkynovymi bunkami se nachdzeji astrocyty - Bergmannova glie (kandelabrove buńky). Bergmannovy buńky maji dlouhe, nepoćetne vybćżky, ktere probihaji paralelne k povrchu molekularni vrstvy [(obr. 9.8) a lze je dobfe zndzornit imunohistochemic-kym prukazem gliovych fibrilarnich acidick^ch pro-teinu (GFAP) jejich cytoskeletu. Vybeżky se na konci rozśifuji v noźky (pedikly) skladajici hranićni gliovou barićru kołem cćv a podpia mater. Podćl dendritu Pur-kyńovych bunek se vinou z nucleus olivae aferentni drahy vzhuru skrze bilou hmotu i stratum granulosum jako §plhavś vlakna, kterd jiź na neurocytu vytvofila synaptićky kontakt, aby reprezentova\a axosomatoden-| driticky typ synapsę (obr. 9.7).

Vrstva zrnitś se skldda z huste nahromadenych, velmi małych (4-6 pm) multipolarnich zmkovitych neuronu s kratkymi dendrity, ktere se vćtvi v zmite vrstvć v krdtkć vetevky. Ve Skupinach techto drobnych neuronń, jejichz dendrity jsou synaptićky spojeny s mechovymi vlakny ve | sloźite komplexy (glomeruli cerebellares), jsou zastoupeny i neurony vetsi. Neurity tćchto bunćk jsou dlouhe l a smeruji do molekułami vrstvy, kde se vetvi na dvć ra-Imenka na zpusob pismeneT. Ramenka probihaji paralelne s osou zavitu (folii) mozećku a vstupuji do axodendritic-kych synaptickych kontaktu s dendrity Purkyńovych bunćk. Kromę techto bunek jsou v granulami vrstve buńky Golgiho, jeste o neco vetsi neż zmkovite buńky. Jejich dendrity se vetvi ve vśech vrstvach kury, kratky neurit se rozvćtvuje mezi bunkami granulami vrstvy. Z vlaken lze v granulami vrstve jeste prokazat jemne svazećky vlaken mechovych. Jde o konećna rozvćtveni neuritu jako afe-rentnich drah z mozkovćho kmene.

V bile hmotć mozećku jsou vćtśi skupiny multipolarnich bunek składajiclch jadra mozećku.

Hrbetni micha

Hfbetni michu {medulla spinalis) tvofi sloupce §ede hmoty obalene na povrchu hmotou bilou. Stfedem michy probiha centralni misni kanśl vystlany ependymem (obr. 9.9). Rozliśujeme sloupce predni {columnae ante-riores), postranni {columnae lateraleś) a zadni {columnae posteriores). Seda hmota se sklddd z multipoldmich ner-vovych bunek ruzne velikosti, uspofddanych ve sloupcich smerem odzadu dopredu do 10 zón (Rexedovy zony). Obecne lze rici, że predni sloupce miśni maji povahu mo-torickou, obsahuji multipolami neurony nejvćt§i velikosti (obr. 9.10). Zadni sloupce jsou senzitivni a postranni, vytvorene markantneji pouze v krćni, hmdni a bedemi miśe, maji vztah k vegetativnimu nervovemu systemu.

Bila hmota je vpredu rozdelena podelnym uzkym źlśb-kem (fissura mediana anterior), vzadu podelnou ryhou {sulcus medianus posterior), na niż navazuje aź k cent-ralnimu kanału septum medianum posterius, na pravou a levou polovinu. Dale se cleni na pfedni, zadni a postranni provazce. Provazce bilć hmoty tvofi myelinizovana nervova vlakna se silnou myelinovou pochvou, obalenou do vybeźku oligodendroglie.

Pen ferm nervovy system (PNS)

Perifemi nervovy system se dęli na spinalni a autonom-ni (vegetativni). Ke spinalnimu systemu patfi perifemi mozkomisni nervy a spinalni ganglia.

Perifemi nerv je slożen z ruzne silnych svazkó myeli-nizovanych nervovych vlaken. Povrch nervu i jednotlive svazky obaluje pochva z kolagenniho vaziva. Zcela na poyrchu j tepineurium, primami nervove svazky obaluje perineurium a jednotliva nervova vlakna pak endo-neurium (obr. 9.11, 9.12). Ve vazivu pochvy epineuria probihaji vetsi krevni a lymfaticke cevy a mohou tu byt i adipocyty. V perineuriu se rozliśuje zevni pars fibrosa s pfevahou kolagennich vlaken a vnilfni pars epitheloi-dea lamekmte stiuktury. V lamę lach se stfidaji płoche, epiteloidne premenene fibroblasty s lamelami slożeny-mi z kolagennich vlaken. Perineurium uzavira endone-uralni prostor, v nemz probihaji myelinizovana nervova vlakna, krevni a lymfaticke kapilary a tenka kolagenni vlakna. Z bunek tu jsou zastoupeny fibroblasty, makro-