P1110562

47

Archeologicke rozhledy LVIII-2006

dobre kontakty s mistnuni elitami, aby meli zajisten volny pruchod cizim uzemim ći aby meli zajistenou ochrami po cestach, pffpadne i pnmou podporu transportu: lode, vozy, zvi-rata, lodivody, pruvodce, nosiće, odstranovani prekażek z cest apod. K logistice dopravy a obchodu, byf ne bezprostfedni, patri i vymena unavenych ci casem opotrebovanych sou-maru a taźnych zvifat. V fimskem Imperiu byvalo napf. zvykem, źe se rocne obmenila ćtvrtina zvifat (Bender 1978).

Vsechny vyse u vedene ćinnosti a vztahy sice nelze pomoci archeologickych nalezu po-znavat, na druhou stranu je vsak nutne musime pfedpokladat. Tvon totiż nedflnou soucast obchodu Ci dopravy i u daleko primitivnejsich spolecnosti, neź była keltska v dobę laten-ske, jak nam dokładaj! pisemne prameny prakticky ze vsech obdobi a oblasti, stejnejako etnograf] cka pozorovani (srov. Pospisil 1963; 1997; Renfrew 1975; Kohler 1985; Eggert 1991a; 1991b).

5.5. Napojeni sidliśtnich jednotek na dalkovy obchod

Chceme-li si ucinit predstavu o obchodni siti i o cełkovem dopadu obchodu na laten-skou spolecnost, musime obratit pozomost k dalsirn predmetum, ktere se pravidelne a v ne-malem rozsahu smeńovaly. V tomto smeru se nase poznani v poślednich desetiletich znaC-ne rozsifilo. Ukazało se totiz, źe predmety dffve povaźovane za mimoradne a vzacne se yyskytuji prakticky v każde bliźe prozkoumane sidliStni jednotce. Jednim z takovych pred-metu jsou sklenene naramky a korale. Nove vyzkumy prokazaly, źe se s nimi setkavame na vsech sidliStich, vcetne małych osad v okrajovych oblastech. Pritom je zrejme, że sklo było ve stfedni Evrope vyrabeno pouze v nCkolika mało dilnach (napf. Stradonice, Stare Hradisko, Manching, Etzersdorf, Roseldorf). Vyrobky se tedy jistC distribuovaly na velke vzdalenosti (srov. Gebhard 1989; Venclova 1990; Karwowski 2004; Seidel 2005).

Podobnć je tomu napf. s kruhovym Sperkem ze sapropelitu, ktery se ve 3. stoi. pf. Kr. z oblasti zdroje suroviny v okoli mesta Msec dostayal opCt prakticky do vsęch sidelnich jednotek v Cechach (Venclova 2001). Należy sapropelitovych ozdob vsak daleko pfekraćuji i ramec Ceske kotliny a lze je pozorovat aź do vzddlenosti nCkolika set kilometru od mista v^roby. PodobnC je tomu u pfedmCtu z bronzu, ktere rovnCź shledavame na vSech sidelnich jednotkach, ac naleziste mCdi a pfedev§im ci nu jsou vzścna.

Samostatnou kapitolu v archeologickych uvahach o obchodu vźdy pfedstavuje kerami-ka. Na tomto miste se spokojme s konstatovanim, źe ve stfedni EvropC muźeme prokazat v mladsi a pozdni dobę latenske ojedinCle importy exotickych nśdob z velkych vzdalenosti (napf. Salać- Camap-Bomheim 1994) i rozsahly obchod s urćitym typem keramickćho zboźi, ktery z nCkolika mało oblasti zasoboval Sirokś stredoevropska uzemi. Vhodny pfi-klad v tomto smeru poskytuje napf. tuhova keramika (srov. Kappel 1969; Waldhauser 1992; Trebsche 2003). PodrobnCjSi zkoumani na menSich teritoriich ukazało, źe obchod s kera-mikou zasahoval rovnCź do każde osady. Napf. v sz. Cechach było zjiStCno, źe na kaźdćm sidliSti je zastoupena cizi keramika. Ve vSech sidliStnich keramickych souborech se vysky-tuje jemna na kruhu toćenś keramika, kterd se ovśem v sz. Cechach vyrabCla pouze v jed-nom aź dvou vyrobnich centrech, a musela byt tedy do osad dovaźena. Vzhledem k jejimu mnoźstvi (v prfimCru v pozdni dobC latćnskć około 10 %) i pravidelnćmu yyskytu se rau-selo jednat i v tomto pfipadC o vicemćnC stabilni zasobovanf. Zajimavć je, źe vySSi pod i I jemnć keramiky je shleddvan pravC na sidlifitich nachazejicich se na pfedpokiadanych