S5004485

a 3. stolcu' pf. Kr.²* §v6 dalSf fazenf zlatć keltskć raźby opfra Po.cnz, po iobnć jako starSf autofi, o postupnć sniźovdnf hmotnosti statóró; poknd jde o nęjstarSf a nejtóźSf napodobcniny statórfl Filipa II. a AIexandra III., nevyluć«je moźnost jejich \7.niku jeStó v dpbS źivota obou makedonskych viadciY** a diile y prńbćhu 1. poIoviny 3. stolcu'. Ve 3. stoi. vśak Polenz pfedpoklócld ve stfednf E\ ropć snf-źenf hmotnosti statćri) z pihodnfch 8,6 - 8,45 g asi na 8 g.²⁴

StarSf datovńni zaćdtku kełtskć zlatć raźby, kterd vyplyvd z v^skytu keltskych statóriY v latenskych hrobech, je pravd6podobnćj§f tdź vzhledem k obi izov<? nś-plni nejstarźfch minci a ndsledujicimu vyvoji mincovanf v naSich zemfch. Nejvći-si rozśirenf Filipovych a Alexandrovych statćriY lze oćekdvat zdhy po jc jich vydś-ru, zaumco pozdćji se jejich mnoźstvf v obehu pfirozenou cestou sni/.< >valo a tyto makedonske mince były nahrazovśny jinymi typy. V dobę, kd; Filipovy a Alexandrovy statćry były v obehu aktualni, zaćal jiź v naśich zemfch ; jodle no-vych archeologickych vyzkumtl vśestranny hospoddrsky rozvoj. Vyroba v jednot-livych na sobć nez&vislych regionech se patrne neomezovala pouze - la vlastnf spotfebu, ale dochdzelo ke smene zbożf.²⁵ Należy hlin£nych destićck s dulky na 0diev£nf strfźku na mnohych evropskych neopevnćnych sfdliśtfch - v Ćechach napr. v Tuchloyicfch²⁶ - sv£dćf tez o mincovnf vyrobe. V ćeskych zemfcl: vSak mały poćet naieztY mincf v areału neopevnćnych sidlisf naznaćuje, źe min< e zde ne-były obecnć uźfvśny jako smenny prostredek a smena mela jeste pred nincovnf charakter. Vyhradnć zlatć mince, kjejichź razbe pffleźitostnć jiz ve 3. stoi. do-chazelo, nebyly vzhledem ke svć łiodnote ani vhodnć pro bdźnou srru nu; mely v$ak velmi duleźitou funkci prestiżnf, było jich uzivano k płaceni klientu a tfm k moccnskemu posileni majitele, dale jakodiplomatickych daru a daru v oblas-ti kultu a naboźenstyi.²⁷ Majetek, ktery zlató mince pfedstavovaly, był pak zakładem k sociainimu povzneseni svych drźitelu.

Nelze vśak predpokladat, źe by raźba primych napodobenin antickych mincf probihala nepferuśenć od svćho zahajenf aź do doby, kdy doslo k zasad-nim zmenam v obrazovćm ztvarnćni keltskych zlatych minci. Razba była patrne zavisia na surovinovych zdrojfch a okamźitć potfebć mincf.

Mince v udobi oppid - Roz&feni jejich yyroby a pronikani do smennych styku -Transformace raźby ze zlała

Ekonomicky rozvoj naSich zemi, ktery probihal ve tfetim a v prvnf polovin£ 2. stoi. pf. Kr., dospćl k vrcholu v druhć polovinS 2. stoi. pf. Kr., kdy była postup-nć budovana velka sfdelnf a vyrobnf opevnena centra - oppida. O] - pi da pf« stavova'!H duleźite stanice podćl daikovych cest²⁸ a ućast na obchodu je nć mi aut< • y povaźovana za jejich hlavnf funkci.²⁹ S velkym rozvojem vyroby a ny, kter tyto novć utvary v keltskć spolećnosti umoźnovaly, souvisel< rozSffen * mincovnf produkce, o nfź svfdć( ćetne należy destićek s du!ky na lćv£nf stffzku,³⁰ a vedle zlatych zadały byt raźeny i mince ze strfbra a jinych nć hodnotnych kovu. Podle dosavadnfch nllezu lze soudit, źe soućasr tern vyroby minci doślo k jejich intenzivnćjśfmu pronikńni do smen i <

Na oppidech se yyskytujf nejen mince domńcfho puvodu. ale tez ćetn zi raźebnf provenience, napr. na Hradiśti vc Stradonicfch,⁵¹ ktere poro zuj dńlkovć obchodnf styky.

V udobf nejintenzivnćjśf raźebnf ćinnosti na oppidech - v posledi nć 2. a v prvnf polovinć 1. stoi. pf. Kr. - dosud postradkrne prime svćri bć urćitćho mincovnfho typu na urćite lokalitć a jsme proto, podob V otózce relativnf chronologie jednodhych lypu, nejvćtśf rnerou odkazi povćd, kterou poskytujf sann mince. Touto ■-'po-■ edf ie . oubor muźe poskytnout mincovm obraz, hmotnost min. ■- a s!ożeni mi

pdinconm obraz

Na keltskych zlatych mincfch z naSich zemf muźe mincovnich obrazu od zcela realis.ickych, verne zachycujfcfch lou postavu, zvffe apod., aż po o!

jjiesrozumitelny. Z hlediska vyvojoveho je tfeba povazovat za zakludni

udobf, kdy skonćilo prfme napoi

nć mincovnf obrazy. Tato vyvojova

kde puvodnf obraz Athćny Alkis

doby pfedevśfm nasledkem opon

mfnal spisę ćtyrnohe zvffe. Pra\ dćpodobnć jedna z poślednich minci tohoto pu je soućdsti starokolinskeho pokładu. Aćkoliv v dobć, kdy tento typ był jeśte v obćhu, doślo k velkćmu rozsffenf mincovni produkce, typ s puvodnfm c żem bojovnfka obnoven nebyl, nybrż unikały nove mincovni obrazy, mąjfcf jiny obsah a vyznam. Tyź vyvoj je patrny i v obrazovć naplni stateru, a to predevsfm lii maskoviteho typu. Puvodnf obraz, ktery je na nćkterych mincfch ćastećne pa-trny — stojfcf postava — byl prepracovan, avsak nikoliv do puvodnf podoby, nybrz ppatrnć z technickych duvodu byl opatfen stfedovou jamkou a dalśńn relićfem,