scan# (5)

9.    Pohovorte o slovesne-jmennem prisudku. Zamerte se zejmena na formu a yyznamy jeho jmenne ćasti.

10.    Nasledujici souvetl zmeńte ve vetu jednoduchou tak, że z vety s prisud-kem slovesne-jmennym utvonte pmlastek nebo pfistavek k podmetu vety zbyvajicL

1. Hana je pećliva a vżdy se zodpovedne pripravuje na vyućovani. 2. Architekt Jiri Sovak je autorem projektu noveho hotelu, a proto budę spolupracovat take s hlavnim stavbyvedoucim. 3. Jeho matka byvala sólistkou Narodniho divadla v Praze a ćasto zpivala i na za-hranićnich scenach. 4. Jejich predni utoćnik je mimoradne rychły a dovede stnlet na branku obema nohama. 5. Tento vyrobek je nad oćekavani spolehlivy, a proto je mezi spotrebiteli velmi oblfben. 6. Tento vynalezje bezesporu zajimayy, protoźe mimo jine hodne ovliv-nil mladśi generaci leteckych konstrukteru.

B, Podmet

1. Urćete, ktere vyrazy jsou ve funkci podmetu a v jakem jsou tvaru.

A. 1. Kdo souhlasi? 2. Co proti ni vaśi maji? 3. Usilovnym patranim pribyvalo dukazu o trestne ćinnosti zadrżeneho. 4. Jedni pujdou pres Ćastonice, druzi pres Piska, vśichni se sejdeme na hrade Kfivoklate. 5. Ve smiśene ćtyrhre nas reprezentovali Novy se se-strou. 6. Do souteże było zasłano na tri sta pisnićek. 7. Od reky se ozvało buracive ahóoój. 8. Nekteri zustali, jini odeśli uż o pre-stavce. 9. Do rana nezustalo po snehu ani pamatky. 9. Syty hla-dovemu neveri. 10. Ćiń certu dobre, peklem se ti odslouźi. 11. Tys mu nic nerekla? 12. Noyych vam vzkazuji, że tento vikend neprijedou. 13. Libilo by se vam stravit jeden mesie na pustem

ostrove? 14. Jeśte v osmdesatych letech minuleho stoleti mnoho divek uzavreło behem sveho vysokośkolskeho studia manźelstvi. 15. Omluvil se.

i16. Zdało se, że draha posila prvni etapu zavodu vubec nedo-konći. 17. Kdo śetri, ma piy za tri. 18. Kdyź je spojka podradici. 19. Kolik je n ? 20. AIDS predstavuje nejvetśi hrozbu lidstvu.

21. Na zaćatku druheho taktuje prece be. 22. Trojka stavi primo pred divadlem. 23. Nekolik pratel se rozhodlo navśtivit Nepal a Tibet. 24. Udrźet v zimę silnice sjizdne je fmanćne velmi naroć-ne. 25. Skrz je predlożka nebo prislovce? 26. X ma dvoji vyslov-nost. 27. Prvnich pet nejlepśich studentu obdrżi mimoradne sti-pendium. 28. Stovky priznivcu prisly na namesti, aby privitali sve idoly. 29. Moci byt prospeśna potrebnym lidem naplńovalo radovou sestru uspokojenim, źe neżije nadarmo. 30. Prestat byt zavisly na droze se mu jeśte nikdy nepodarilo.

NnhracTte podmet vety jednoduche vedlejśi vetou podmetnou a naopak.

I Ospeśni reśitele budou odmeneni knihami a kompaktnimi disky. 2. Je marne mu każdy den domlouvat, aby si daval na sve veci po-/.or. 3. Je bezpodminećne nutne, abyś prijelajiż zitra. 4. Zustat v lakovych chvilich stranou je pro vetśinu z nas nesmime teźke. 5. Kdo vyrabi automobily, mel by dobre znat pożadavky zakazniku. 6. Vćasne zavadeni vysledku vedeckeho vyzkumu do praxe je pro nas rd ale jeśte spojeno s mnoha problemy. 7. Ti, kdoż byli podvedeni, se ti|)ravedlnosti zrejme nedoćkaji. 8. Uchazeći o studium ćeśtiny obdrżi vćas pożadavky k pfijimacim zkouśkam. 9. Tenkrat me nena-padlo, abych se ho na tu zależitost preptal. 10. Byt predmetem tr-vale pozomosti je leckdy velmi neprijemne. 11. Kdo vlastni menu żerni EU (kromę britske libry), mel by ji do końce roku smenit za euro.

43