- Dobry den. Ja bych se chtela objednat.
- Ke komu?
- To je jedno.
- Na kdy?
- Na pnśti pondeli.
- V kolik hodin?
- Nekdy odpoledne.
- V jednu, v pul treti nebo ve ćtyfi?
- Ve tri by to neślo? Ja to asi dfiv nestihnu?
- Tak v pul ćtvrte u pani Hany.
- Dekuji. Na shledanou.
- Poćkejte! Va§e jmeno!
- Naglova.
- Vajglova?
- Ne, en jako Novak.
- Co budete chtit?
- Ostnhat a vyfoukat.
- Tak priśti pondeli v pul ćtvrte u pani Hany.
- Na shledanou.
- Na shledanou.
2. V uvedenych vypovedich oznaćte hranice taktovych skupin (vetnych use-ku) a taktu.
1. Spisovna norma^otfebuje pro beźnou komunika^predeyśim prostfedky neutralni, a proto se pohyby stylistickych charakteristik^ deji tak,yaby pro vśećhny vyznam^byla na stylisticke ose stale ob-
sazena bozice neutralni/ 2. V dobeTkdy predkove dneśnich narodu
bydleli v chyśich 4- rozbijeli si hlavy sekeromlaty, byl uź Egypt zemi s nadhemymi palaci a chramy^ s pevnou statni organizaci a plano-vitym zemedelstvim, s vedecky podlożenou astronomii a medicinou.
i V k nżde vete je obsażen jisty vyraz, ktery ma pri usouvztażńova-ni |k>jinenovacich jednotek vetotvomym aktem rozhodujici ulohu.
I I ’i v n i pfirodozpytci dospeli k zaveru' że jmeli musi byt obdafeno iimiI|h Irozenymi silami, protoże nejenom zustava zelene po celou
inni, ale nema prakticky żądny kontakt s pudou. 5. Kdyż se treti-iu > 111 ic Vesuv uklidnil, vitr rozehnal tmave mraky :ę. nad krajem v;villo slunce, leżelajako rubaś na meste ajeho okoli petimetrova
II / o.'imimetrova vrstva bileho popela.
i i c >nrstc nasledujici vypovedi nahlas a pohovorte o jejich zvukove strance.
i ('o vlastne vyjadruje stylisticka charakteristika jazykoveho pro-I irdku? 2. Je to udaj limitujici rećove uplatneni jazykovych prvku. i I ech jahod, co jsme u babićky vżdycky sporadali! 4. Tak rodino, lu nn pro zmenu vyrazime zitra? 5. Takoveho draka umel tenkrat m mbit każdy kluk, a dokonce i lecktera holka, ale dnes... 6. At ne-vvvedeś zase ńakou hloupost! 7. Jenom at’ se mu nic nestane! 8.
.i:;taviś se zitra u nas? 9. Ślo se dal a v§ichni se vśemu stale divili.
I li omadne. 10. Jestlipak vas jeśte porad picha v zadech, pani Dvo-uikova? 11. Vraceli se domu većer a byli; musim to rict na rovinu,
U ncpoznani. 12. Nesouhlasim, i kdyż ... ale ...vlastne jsem chtel radśi ne. Można nekdy jindy.
i ()l>jasnete tyto pójmy a jejich vzajemne vztahy:
iin/,ovani, takt, taktova Skupina, pauza, vetny usek, usekoyy pre-i lei nekoncoyy, usekovy predel koncovy, slovni prizvuk, vetny pri-.•vuk, intonaćni centrum, duraz, intonace, melodie, konkluzivni Uudence klesava, konkluzivni kadence stoupave klesava, antika-<lence, polokadence.
7