35896 scan0049

Ućebnice obsahuje

-    mluvnicke jevy nezbytne pro aktivm zvladnuti italstiny,

-    3500 nejfrekventovanejśfch vyrazu soućasneho jazyka,

-    nejbeżnejsi frazeologii a typicka slovm spojeni.

Prvnich deset lelccf je rozdeleno na dve ćasti, zbyvajici lekce na tri ćasti:

obsahuje

kratsf text s novymi mluvnickymi jevy a minimem neznamych slov, mluvnicky vyklad dolożeny pffklady a doplneny tabulkami, cvićem vetsinou driloveho typu, ktera na zname slovnf zasobe automa-tizuji a nacvićuji novou mluvnickou latku; tento typ cvićeni je urćen k ustnfmu nacviku pfi zavfenych knihach - stimuly a obmeny napovida studentum vyućujfci; obsahuje

-    delsf text, ve kterem se jiż nacviceny a zautomatizovany mluvnicky jev uvadi s novou slovni zasobou a frazeologii,

-    oddil ATTENZIONE, v nemż jsou pfeloźeny frazeologicke obraty a vazby z textu liśicf se od ćestiny,

-    naroćnejsi typy cvicenf, ktera znovu procvićuji a upevńuji mIuvnickou latku, frazeologii i lexikalm materiał a vedou k samostatnemu projevu v italstine a k jednoduche konverzaci;

C oddil LETTURA zafazeny od II. lekce obsahuje autenticke italske

texty (literami i publicisticke), ktere jsou pnpravou k cetbe.

HiHI - tri lekce s autentickymi texty poskytuji mnożstvf cviće-nf pro zopakovam mluvnicke a frazeologicke latky z predchozfch lekcf.

Ucebnici uzavfra prehled yedlejsich vet, seznam nepravidelnych sloves, ital-sko-ćesky slovnfk, ktery zahrnuje vyrazy obsażene v ucebnici, klić k pfekla-dovym cvićenim a rejstnk. Soućasti publikace jsou i dve audio CD, na nichż jsou nahrana prvni dve cvićeni z kapitoly o vyslovnosti, devate cvićem z prvnf opakovacf lekce a vetsina uvodnich textu.

10

1 TA LŚTIN A

INTRODUZIONE

'IRONUNCIA ITALIANA    ITALSKA VfSLOVNOST

\ \ slovnost italstiny nem' obtiz.nd. Nejdulezitejsi je zvyknout si na jeji pnzvuk ,i uyedomit si odlisnou vyslovnost souhldsek c, g, s, z a souhldsek zdvoje-n vi li.

|A 1’nzYuk

Ncjcastejsi je prt'zvuk na predposledni slabice:

l<>i7no, Palermo, Savona, Novara, San Mar/no, Livorno, Dolom/ti, Mik/no Mene ćasty je pri'zvuk na tretf slabice od końce:

Nr/poli, Rimini, Modena, P«dova, Bergamo, (Alinę, Stromboli, Tevere*/

\ \jiinecne je pnzvuk na ćtvrte (eventudlne i pat ej slabice od końce: iclelonano

l'nvuk na pośledni slabice je vz.dy znaćen graficky:

ł oili, maturita, formalita, caffe, popularita, universita, rarita, realta,

inentalita

HI Vyslovnost

<    t a, o, u, souhldska —► [k]

( alr/nia, Capri, Cak/bria, San Marco, Toscana, Cremona, Cwneo, cultura, banca, documento, cliente

<    t i\ i —* [c]

Sic/lia, Cesare, Cicerone, Cec/lia, Leonardo da Vinci, concerto, circo, mcdicina, San Francesco Cła, o, u -► [gj Praga, lago, Augusto (. i e, i -► [dż]

< icnova, Agrigento, Lu/gi, tragedia, gigante, magico, geniede, gęsto, geologo

I'i i. \’iik na 3., pnpadne 4. slabice od końce a tam, kde by mohlo dojit k chybne vyslovnos-n /<■ r te to ucebnici znaćen odlisnym typem pisma.

11