Ukoi urćeny k samostatnemu zpracovdni:
Za pomoci odborne literatury objasnete vyznam latinsky yyjadfenych pravidel iura novti curia, audiatur et altera pars a nemo iudex in causa sua a za pomoci obćanskeho soudniho radu urćete, zda a jak se tyto zasady uplatnujl v dneśnim obcanskem soudnim rizenl (pokud możno odkazem na konkretni zakonna ustanoyenl).______
V prubehu fizeni (zejmena fizeni spomeho) se do znaćne miry uplatftuje tzv. Zśsada zśsada dispozićni, ktera spoćiva vtom, źe navrhovatel muźe tzv. disponovat dispozićni s predmetem fizeni, coż zejmena znamena, źe muzę se souhlasem soudu mćnit navrh na zahajem nzeni, dale muzę v prubehu fizem zcela nebo zćasti vzit zpćt svuj navrh.
Pokud dojdę k ćastećnemu nebo uplnemu zpćtvzeti navrhu na zahajem fizem (a tento ukon je pfi spinem zakonnych podminek ućinny) soud fizem zcela nebo zćasti zastavi.
O zastaveni fizeni a v dalsich pripadech, pokud zakon nestanovi jinak, rozhoduje soud usnesenun. Usnesenim take soud schvaluje pripadny soudni smir ućastniku, soudr|{ch ktery ućastnici, pokud to povaha vćci pfipouśti, mohou uzayfit, a ktery soud schvali, rozhodnuti pokud neni v rozporu s pravnuni pfedpisy. Schvaleny smir md ućinky pravomocneho rozsudku, tzn. zejmena muźe byt titulem pro vykon rozhodnuti (podrobnosti k tomu viz dalśi kapitola).
Kromę stanovenych vyjimek rozhoduje soud ve vćci same (tj. napf. o zapłaceni urćite ćastky, o urćeni, źe navrhovatel je vlastnikem nemovitosti, o rozvodu manźelstvi apod. ) rozsudkem. Zakladm yyznam rozsudku take ćasto spoćiva v tom, źe je exekućnun titulem (typicke pro rozsudky ukladajici splnćni povinnosti). Vedle rozhodnuti o vćci samć je v rozsudku zpravidla obsaźeno i rozhodnuti o nakladech fizeni. Zakladm' pravidlo, z nćhoż existuji yyjimky, nam fikd, źe strana, ktera nemela ve vćci uspćch, hradi ućelne vynaloźene nakłady fizeni druhć strany (napf. zaplaceny soudni poplatek, nakłady pravniho zastoupeni apod.). V obcanskem soudnim fadu jsou upraveny i nćktere zvlastni typy rozsudku - zejmena rozsudek pro ■znani a rozsudek pro zmeskanl. Rozsudek pro uznani vydd soud (za splnćni dalsich podminek) tehdy, pokud źalovany v prubehu fizeni uzna źalovany narok nebo jefao ćast, pfipadnć pokud plati zakonna domnenka, źe źalovany narok uznał (podrobnosti viz zejmćna §153a ve spojeni s §114b odst.5 obćanskćho soudniho fadu). Pokud źalovany bez omluvy zmeśka prvni jednam, ktere było ve vćci nafizeno, wmsże soud po ndvrhu źalobce a splnćni dalsich podminek vydat rozsudek pro (podrobnosti viz §153b obćanskeho soudniho fadu). Jakmile było o vćci pravomocnć rozhodnuto (podrobnosti k pojmu pravni moc viz dalśi kapitola), nemuźe kft tataź vćc v rozsahu zavaznosti vyroku rozsudku projednavana znovu — uvedene rrr.idlo vyjadfuje tzv. prekazku veci rozsouzene (vćc rozsouzena - latinsky res ■dkata).
Ziiśśtnimi formami rozhodnuti soudu o żalobć na zapłaceni penćźitć ćastky jsou |takii rozkaz, smćnećny platebnl rozkaz a sekovy platebnl rozkaz. Pro tato ■riuickiuti je ddle typicke, źe jimi soud rozhoduje bez jednani na zśkladć żałoby a JfiKazrubo materiału pfedloźeneho źalobcem. Źalovana strana ma samozfejme Hbnd opravne prostredky, o nichź budę podrobnćji pojednano v pfiśti kapitole.
5mmśm fizem v nćkterych vćcech ma urychlit v soućasne dobę zavadćny elektronicky ■Kśri rozkaz. Jde o rozhodnuti podobne dosud znamemu platebnimu rozkazu,
63