21720 sejmout0018

dobć uplatftuje v różnych vice i menć vyspćlych statech. Dusledne vzato pravć republikańska forma statu odpovida nejlepe modemfm nazorum na fungovśni demokratickeho a prdvniho statu (viz niże), kde jsou si vśichni lide rovni. Monarchie je v tomto smćru pfeżitkem z dob feudalismu, pfipadnć z doby jeśte starsi, avśak pokud jsou pravomoci panovmka spisę formalni a rozhodujici podli moci ve State vykondvd demokraticky voleny parlament a dalSi, tomu odpovidajicim zpusobem ustavovanć, orgśny (vlada, soudy aj.), potom ani monarchie jako forma statu neni v zśsadnim rozporu se soudobymi predstavami o fungovani modemiho demokratickeho statu.

Preambule Ustavy zminuje tradice a zasady, ktere se zakonodamy organ snaźil zohlednit pfi prijeti Ustavy a jeż mohou nćkdy sloużit pfi vykladu norem naśeho ustavnlho prava, pripadne i dalsich pravnich norem. Samozrejme preambule v uvodu tohoto pravniho predpisu vyjadruje i jeho vyjimećny charakter a dokłada slavnostm okamźik jeho prijeti.

Ćeskś republika -zakladni znaky

Podle ćlanku 1 Ustavy je Ceska republika svrchovany, jednotny a demokraticky pravni stat zalożeny na uct£ k pravum a svobodam ćloveka a obcana. Svrchovany stat je nezavislym subjektem, ktery samostatne rozhoduje o svych zależitostech (zde je otazkou nikoli zcela nespomou, nakolik ztraceji samostatnost ćlenske staty Evropske unie vsouvislosti sjeji postupujici integraci). Jednotny (unitami) stat se nesklada z vice samostatnych ćśsti. Pravni stat stanovi pro svć obćany a dalsi osoby srozumitelna a prehledna pravidla chovani ve formę pravnich norem, zabezpecuje pinem techto norem a sam se iimi take ridi. Demokraticky charakter naśeho statu bliże vyjadruje ćlanek 2 Ustavy, kde je stanoveno, że veśkerym zdrojem statni moci je lid, ktery tuto moc vykonśva prostrednictvim organu moci zakonodame, vykonne a soudni. V pripadech stanovenych ustavnim zakonem muźe lid vykonśvat statni moc primo.

Ukoi urdeny k samostatnemu zpracovam:

V souvislosti s problematikou statni svrchovanosti se zkuste zamyslet nad otazkou platnosti Mnichovske dohody z roku 1938 a posoudit otazku ustavnosti odstoupeni tzv. Sudet Nemecku v temźe roce. Sve stanowisko se pokuste prawne oduwodnit. Starsi zneni prdwnich predpisu (ktere se w mnohem podobały tem dneśnim) muźete najit napf. v databazi ASPI, ktera je dostupna w knihowne Uniwerzity Pardubice._

ISI

Demokracie a jejf dopinani

Zakladni princip demokracie spoćiva jak znamo vtom, że vladne lid a pfi rozhodovani je rozhodujici vule v£tśiny, jeż se zjiśfuje hlasovanim. Protoże demokracie v takovem pojeti sama o sobS nezajiśfuje radne fungovani statu (i rozhodnuti vetśiny muzę byt z vScneho hlediska chybne), jsou v nasem ustavnim systemu obsażeny i dalśi duleżite principy (rozhodnuti vetśiny dba ochrany mensin -viz ćl. 6 Ustavy, nezruśitelnost zakladnich lidskych prav a svobod - viz ćl. 1 Listiny zakladnich prdv a svobod aj.).

Dćlba moci

V ćl. 2 odst. 1 Ustavy je zmineno rozliśovani statni moci na zakonodamou, vykonnou a soudni. Vykon tćchto typu statni moci raźnymi organy — tzv. delba moci - ma pfedejit możnemu zneuźiti pravomoci a usnadnit kontrolu statnich organu.

Moc

zakonoddmś

Zakonodśrnś moc v Ćeske republice nalezi Parlamentu, ktery je tvoren dvema komorami - Poslaneckou snemovnou a Senatem. Pri tvorbe novych zakonu Parlament ćasto spolupracuje s vladou, ktera patn mezi subjekty, jimż je svćfeno

19