25499 skenování0043

5 Soustava dychaci

Dychaci soustava se składa z dychacich cest a plic. Dychaci cesty rozdćlujeme na homi, sahajici aż po kfizeni s travici trubici (epiglottis, pharymć), a dolni, vetvlci se bohate uvnitf plic. Homi dychaci cesty na rozdil od dolnich jsou trvale osidleny mikroorganismy, ktere se vśak mohou za mimoradnych okolnosti presunout i do dolnich dychacich cest. Stena dychacich cest je pro za-jiśtćni pruchodnosti yyztużena kostenou (v dutine nośni) nebo chrupavćitou (ve yetsine ostatnich useku dychacich cest) kostrou. Sliznici (tunica mucosa) pokiyva yicefady cylindricky epitel s fasinkami (kinociliemi) a poharko-yymi buńkami (obr. 5.1,5.3 a 5.7), ktery se ke konci dolnich dychacich cest sniźuje v iednovrstevnv cylindricky bez fasinek, pak kubicky az nakonec dlaźdicoyy. Ćetne pohdrkovć buńky yylućuji hien, ktery je na povrchu hlenoveho povlaku sliznice. Hien md charakter znać-ne husteho, lepkaveho gelu, ktery zachycuje ydechnutó prachove ćastice. Społu se sekretem smisenych źldzek, ktery je pod nim a ma fidsi konzistenci, je tento hleno-vy povlak posouvan cinnosti kinociliarniho apardtu ke kfizeni s travicimi cestami, odkud je plynule polykdn. To je yyznamna samoćistici role dychacich cest, kterd hraje duleżitou roli v obrane organismu.

Pod epitelem je vrstva sliznićniho vaziva (lamina propria mucosae) slożena z fidkeho kolagenniho va-ziva s pocetnejsimi elastickymi vlakny. Subepitelova zona vaziva je ćasto infiltroyana mononukledry, a to predevśim lymfocyty, ktere pri aktivovane obranś organismu mohou vytvaret jednotliye lymfaticke folikuly se svetlymi germinativnimi centry. O tom, że jde o aktivni obrannou reakci, svedći take ćetne plazmaticke buńky. V lamina propria mucosae jsou dale drobne smisene seromucinózni żlazky. Pod sliznici trachey a yelkych bronchu nalezame podsliznićni vazivo (tunica submu-cosa), ktere je take z ridkeho kolagenniho vaziva, ale ma mene bunek a vice mezibunećne hmoty. Take v sub-mukóze jsou zastoupeny smisene slinne żlazky. Hlad-kou svalovinu (tunica muscularis) nalezame tam, kde neni zastoupen skelet dychacich cest (kost nebo chru-pavka) a ma cirkulami (spiralovity) prubeh. Vyjimku tvori mekke patro iyelum palatinum) a hrtan (larymc), kde je potomno prićne pruhovane kosterni svalstvo (obr. 5.1 a 5.5). Pośledni vazivova vrstva (tunica ad-ventitid) je slożena z ridkeho kolagenniho vaziva, ktere prechazi do vaziva okoli (mediastinum, intersticialni vazivo plic).

Dutina nośni

Dutina nośni (cavum nasi) je yystldna sliznici. Dćli se podle yystelky na regio cutanea, respiratoria a olfacto-ria. Sliznice je svou lamina propria mucosae spojena primo s perichondriem nebo periostem nośni kostry.

Regio cutanea je yystldno tenkou kużi s drobnymi apo-krinnimi, ale predevśim mazoyymi żlazkami yazanymi na vlasove folikuly mohutnych chlupu. Tenka pokożka pfe-chazi zónou nerohovejiciho vrstevnatóho dlażdicoveho a cylindrickeho epitelu v regio respiratoria, reprezentu-jici nejyetsi ćast nośni dutiny. Povrch sliznice tu pokryya yicefady epitel cylindricky s fasinkami a poharkovymi buńkami. Nezfidka je tento epitel nazyydn nespravnć jako respiraćni, pfipadnejśim terminem je epitel fasinkovy. Lamina propria mucosae je rozśifena a jsou tu smisene seromucinózni źldzky, ćetne tenkostenne yenózni plexy a hustd subepitelova kapildmi sif. V mekkem patru je lamina propria mucosae infiltroyana lymfocyty (obr. 5.1), ćasto organizovanymi v sekunddmi lymfaticke folikuly (tonsilla nasalis). Rozsahem nejmenśi regio olfactoria, zaujimajici nejhofejSi ćdsti dutiny nośni, je kryto yicera-dym epitelem cylindrickym se zastoupenim vice druhu bunek: aż k povrchu dosahuji cylindricke buńky s kinociliemi (tzv. podpume buńky) a ćivć yybćżky primdmich smysloyych bunćk ćichovych (obr. 5.2). Spodni partie epitelu je tvofena tćly bunćk ćichoyych s jadry a konećnć nejbliźe kbazdlni membrdnś se nalezaji buńky „kmeno-ve“ (bazdlni ći rezervni buńky). V zónó bazdlni jsou take vodiva yldkna ćichovych bunśk (fila olfactoria), obalend pod epitelem buńkami ćichovó oligodendroglie. Ve vazi-vu lamina propria mucosae jsou ćetnć drobnć tuboalveo-lami serózni źldzky (Bowmannovy).

Hltan

Sliznice hltanu (pharymć) md općt ruznou epitelovou vy-stelku. V epifaryngu (pars nasalis pharyngis) je epitel yicefady cylindricky s fasinkami, v mezofaryngu (pars oralis pharyngis) a v hypofaryngu (pars laryngea pharyngis) je yystfiddn nerohovćjicim vrstevnatym epitelem dlażdico\tym. V lamina propria mucosae jsou zastoupeny drobne mucinózni tubulózni źldzky. Tunica muscularis je slożena z pfićnć pruhovaneho svalstva, jehoź snopce se ve ynitfni podvrstve orientuji cirkuldmć a v zevni podel-