7136815495

NA KREV

NA KREV

KOSTRC

Vnimame ji vetśinou jen v pripade, że padneme na zadek. Pozusta-tek nasi hrde ohańky ma każdy z nas a v dobę, kdy jsme se jako embryo placali u mamy v briśe, jsme ji meli poradne dlouhou.

V prvm'ch zhruba ćtyrech tydnech vyvoje tela ji tvori kołem dvanacti obratlu, ktere ovśem evoluce u lidi avelkych lidoopu naprogramovala tak, aby postupne zakrnely. Misto chapaveho ohonu nam zbyła jen mała ćudla, na kterou se upinaji nektere ze svalu panevniho dna. Obcas se stanę, że misto beżnych tri obratlu nekomu zustanou ćtyri nebo i pet. Existuji i deti, u kterych evoluce nezafunguje a narodi se s vyvinutym ocasem a po narażeni musijit na kupirovani. Jde ale o supervzacne pripady, v odborne literaturę jich je popsanojen asi ćtyricet.

SVAL BOL

Kousek muskulatury, kterou evoluce nechala zakrnet, najdete kołem svych uśi. Konkretne jde o predni, zadni a svrchni sval boltcovy, ktery marne na hlave od dob, kdy jsme byli zviratko, co vylezalo jen v noci, aby na nej nahodou neślapl nejaky dinosaurus. Na rozdil od kolegu savcu je nedokażeme aktivne po-użivat k nataćeni slechu. Kdyż do techhle svah'ku zavedeme elektrody, dokażeme ale stale spolehlive detekovat jejich kontrakce, kdyż se neco kołem nas śustne. Re-flexu starych par milionu let se jen tak nezbavime.

OVY

APENDIX

Zakrnely organ, ktery dokaże natropit spoustu neprijemnosti, je ślepe strevo ćili apendix. U opić, lidoopu, hlodavcu a vaćnatcu jde o velky a duleżity organ, ve kterem jsou ulożeny zasoby bakterii po-mahajicich traveni rostlinne stra-vy (v pripade, że zvire chytne pru-jem a bakterie ze strev vyplachne hnaćka ven, ma porad v zaloze nahradni naplń v apendixu). U lidi organ zakrnel pravdepodobne kvuli zmene diety, hygienickym navykum a souvisejicim zmenam v imunitnim prostredi.

i-

r w

TRETI VICKO

Chrani citlivou rohovku. Celkem by se nam hodilo, ale na rozdil od śelem, ptaku a płazu nam z nej zbył jen kousek ukryty v koutku pobliż nosu. U zvirat tahle blanka vyztużena rohovinou dokaże chranit oko v nepnznivem klimatu nebo behem ohrożeni. Ptaci a płazi s nim dokonce umi hybat cilene. My marne jenom zbytećek.

MUSCULUS

PYRAMIDALIS

Pro kosmeticko-rekonstruktivni ućely se poużiva i dalsi nepotreb-ny sval musculus pyramidalis. Na-chazi se na briśe pribliżne v mis-tech, kde maji vaćnatci kapsu na mladata. Śikovny chirurg vam z nej dokaże preśit pośkozene chodidlo. Pokud ovśem nepatrite mezi 10-15% populace, ktera ho vubec nema.

PALMARIS LONGUS

Sval, jehoż upon vam vyskoći na zapesti, kdyż se palcem dotknete malicku a ohnete dlań smerem vzhuru. Anebo nevyskoći, protoże asi desetina populace tenhle sval nema vubec a 15% chybi na jedne ruce. Nic si z toho ale nedelejte, protoże je nam celkem k nićemu a zustal nam v tele jako dedictvi po opićich predcich, ktefi travili żivot v korunach stromil Ne-zvyśuje silu ani citlivost uchopu a k użitku prijde v podstate jen v pripade, że vam budou po neja-ke śkarede nehode rekonstruovat oblićej a plasticky chirurg budę potrebovat kus tkane, aby vam mohl spichnout novy nos.

Zbytećne

telesne

soućastky

Lidske teloje sluśne vyladene zarizeni a vetśina jeho soućastek se vam nekdy behem żivota budę hodit.

I presto v nem ale najdete par kousku, ktere jsou tak nejak... k nićemu.

*

ARRECTOR PILI

Podvedomou reakci zakrnelych svalu zażijete, kdyż vas znenadani ofoukne studeny vitr a nasko-ćivam husikCiże. Vyvolavaji kontrakce minivlakenek svalu zvanych arrector pili, ktere se upinaji na naśe telesne osrsteni. Savci a ptaci si timto zpusobem zvetśuji vrstvu teplotne izolujiciho chlupateho ći pernateho obalu, my marne smulu, protoże jsme se kdysi davno rozhodli, że nam to budę vic sluśet bez osrsteni. Po zvirecich predcich jsme zdedili i druhy reflex naprimovani chlupu vyvolany zvyśenou produkci adrenalinu. Zvirata se pri hrozicim nebezpeći najeżi a vypadaji tak vetśi. My se jeżime prede-vśim u neoćekavanych vykonCi v talentovych souteżich, także vypadame jako vetśi troubove.

Zmena stravovacich navyku ved k zakrneni żlućniku, ktery ukryva

żlući potrebne ktr tuku. Nasi predci ćasto trpel hlady, a kdyż se dostali k tućnemu dlabanci, nevstali, dokud ho cely nespraskli. Tim padem se jim za-sobarna traviciho enzymu hodila. Modernimu ćloveku je proti tomu żlućnik celkem k nićemu a vysta-ćime si s ćerstvou produkci żluće z jater.

Pr

Mi_L #.