OPĚRNÁ SOUSTAVA

Kostra:

• vazivo

• chrupavky

• kosti

Vazivo

1. buňky:

• fixní: tukové, retikulární (fagocytují bakterie a viry), fibrocyty (starší) a fibroblasty (mladší, aktivnější); fibrocyty a fibroblasty produkují mezibuněčnou hmotu

• volné: mění se jejich počet, "cestují" z místa na místo

• žírné: uvolňují různé látky, např. heparin (snižuje srážlivost krve), histamin (uvolňuje se při alergických reakcích

• plazmatické: imunitní, produkují protilátky

mezibuněčný prostor:

• vláknitý: kolagen, elastin

• amorfní: glykoaminoglykany

Funkce vaziv:

• vnitřní ochrana orgánů (játra, ledviny)

• šlachy: upevňují sval ke kosti

• vazy: upevňují kosti k sobě

• zásoba energie (tukové buňky v podkožním vazivu)

• hlasové vazy

• ochrustavice: obal chrupavek

• okostice: obal kosti

• součást svalů

Chrupavka

1. buňky: chondrocyty a chondroblasty produkují mezibuněčnou hmotu, jsou uzavřeny v komůrkách (lakunách) zvápenatělé mezibuněčné hmoty

2. mezibuněčná hmota: stejné složení jako u vaziva

Funkce:

• kloubní spojení

• nos, uši

• stěny dýchacích cest

• meziobratlové ploténky

• části žeber

• stydká spona

• embryonální kostra

Kost (os)

Kosti obaluje kromě kloubů okostice (periost), v níž jsou cévy a nervy a umožňuje růst kosti do šířky. Ke kosti je připojena Sharpeovými vlákny.

Kostní tkáň

• buňky:

• osteocyty a osteoblasty: uzavřeny v lakunách, produkují mezibuněčnou hmotu

• osteoklasty: mnohojaderné, velké, při přestavbě kostí odbourávají kostní hmotu

• mezibuněčná hmota:

• organická:

• vláknitá: kolagen

• amorfní: glykoaminoglykany

• anorganická: nabaluje se na organickou, hydroxyapatit - Ca₅OH(PO₄)₃, CaCO₃, ukládají se v podobě krytalů na povrchu kolagenních vláken, tvoří asi 65 % hmotnosti a kosti a způsobuje její tvrdost

V dětství převládá v kosti kolagen, proto je kost pražná, ve stráří převažují minerální látky (kosti jsou tvrdší, ale křehčí). Často se objevuje osteoporóza (řídnutí kostí), kdy jsou kopsti náchylnější ke zlomeninám. Prevencí je dstatek vápníku a pohyb.

Stavba kosti

Dlouhé kosti se skládají z diafýzy (uprostřed) a rozšířených konců (epifýzy).
Základní stavební jednotkou kosti je Haversův systém (osteon). Je tvořen Haversovým kanálkem (prochází jím nervy a cévy) okolo nějž jsou buňky uspořádané do soustředných kruhů. Haversovy kanálky probíhají souběžně s delší osou kosti.

• houbovitá tkáň (spongiosa): v epifýzách dlouhých kostí a v dutinách dlouhých a plochých kostí, má zjednodušenou stavbu, vytváří tzv. trámce orientované ve směru největšího namáhání kosti

• kompaktní neboli hutná tkáň (compacta): tvoří věší část kostní tkáně než kost houbovitá, v diafýzách dlouhých kostí a na povrchu plochých a krátkých kostí

Kostní dřeň

Nachází se v diafýzách dlouhých kostí a v kostech plochých. Vazivo tvoří prostorovou síť, v níž jsou uchyceny buňky, dření prochází také bohatě větvené cévy.

• červená kostní dřeň: v mládí (do 20. roku), tvoří se zde krevní buňky - bílé (1.10¹¹ denně) a červené krvinky (2.10¹¹ denně), krevní destičky (4.10¹¹ denně), je nahrazována tukovou tkání a vzniká žlutá kostní dřeň, červená dřeň zůstává pouze v plochých (lebka, lopatky, pánev, žebra) a krátkých (obratle) kostech

• žlutá kostní dřeň (morek): nemá krvetvornou funkci

Funkce:

• opora

• pohyb

• krvetvorba

• zásoba iontů (Ca²⁺) a energie (tukové vazivo)

• ochrana orgánů (hrudní koš, lebka)

Spojení kostí

1. pevné:

• vazivo: švy na lebce

• chrupavky: stydká spona, žebra

• kost: pánev, kost křížová

• volné kloubní spojení (articulacio)

Kloub

Kloubní hlavice a jamka jsou pokryty chrupavkou a uzavřeny v kloubním pouzdru. Kloub může obsahovat meniskus nebo chrupavčité disky. Rozlišujeme vnitřní a vnější kloubní pouzdro. Vniřní (synoviální) produkuje kloubní (synoviální) tekutinu, která snižuje tření, vyživuje chrupavky a obsahuje kyselinu hyaluronovou. Vnější je tvořeno vazivem a má mechanickou funkci.

Druhy kloubů podle tvaru kloubních ploch

• kulovité: nejpohyblivější, kloubní pouzdro je nejvolnější (rameno, kyčel)

• válcové (prsty)

• sedlové (mezi palcem a metakarpem)

• kladkové (mezi kostí hlezenní a bércovými kostmi

• elipsoidní

• ploché

Pohyby v kloubech

flexe (ohyb) a extenze (natažení)
abdukce (odtažení vzhledem ke střední rovině) a addukce (přitažení)
supinace (rotace palec nahoru, dlaň dopředu) a pronace (palec dolů, dlaň dozadu)

Ramenní kloub: nejpohyblivější, kloubní pouzdro je volné, proto snadno dochází k vykloubení
antaverze (předpažení), retroverze (zapažení), flexe, extenze, rotace
Loketní kloub: flexe, extenze, rotace
Kyčelní kloub: okolo acetabula je mohutný chrupavčitý val - zmenšuje pohyblivost, abdukce, addukce, flexe, extenze, rotace
Kolenní kloub: největší kloub v těle, tvoří ho kost stehenní a holenní, 2 menisky (vnitřní a vnější), čéška, hodně zkřížených vazů, flexe, extenze

Růst kosti

Pomocí okostice roste do šířky, pomocí chrupavek do délky. V dlouhých kostech se nacházejí dvě růstové chrupavky (fýzy), v krátkých kostech jen jedna. Kolem 20. roku věku se uzavírají (kostnatějí = osifikují) a člověk přestává růst. Činnost buněk fýz ovlivňuje somatotropin.

Kostra

Onemocnění kostí

Artritida

Rozlišujeme několik typů artritid.

1. Dna: vzniká při nadměrném přísunu potravy bohaté na puriny (maso, vnitřnosti). Krystalky kyseliny močové se hromadí u kloubů a způsobují jejich záněty a bolesti. Léčí se dietou.

2. Osteoartritida: vzniká opotřebováním kostí věkem, postihuje hlavně velmi namáhané klouby (kyčelní, kolenní, ramenní a krční a bederní páteř). Rozpadají se chrupavky, které tlumí nárazy. Kosti se třou o sebe, což způsobuje bolest a omezení pohyblivosti.

3. Revmatická artritida: začíná zánětem synoviální tekutiny, tím se uvolňují enzymy, které poškozují kloub. Mezi kostmi vzniká zjizvená tkáň, která posléze tcrdne a srůstá s kloubem.

---