02 Literatura stredoveku


Pojem středověk je užívám pro období od 5. století (rozpad západořímské říše). Celému období vládne jednoznačně křesťanství. Již ve 4. století jsou formulována první dogmata, tedy základní pravdy křesťanství. Středověk rozdělil společnost na trojí lid (duchovní, panstvo a poddané). Z filozofického hlediska vládne středověku scholastika. V umění jsou dva styly: románský (rotundy) a gotický (lomený oblouk, žebrová klenba).

Jedná se především o milostnou lyriku. Hrdina usiloval o přízeň nějaké dámy. Trubadúři byli básníci ve Francii, kteří psali a přednášeli dvorskou lyriku. Byli to často chudí rytíři, kteří putovali hrad od hradu někdy doprovázeni hudebníkem žakéřem. Obdobou trubadúrů v severských zemích byli truvéři a v germánských minisengři. Mezi básnické útvary můžeme zařadit: pastorely (pastýřské milostné písně), epistoly (milostné listy) a alba (jitřní píseň; loučení milenců za svítání).

Tato literatura byla psána měšťany. Mezi hlavní žánry můžeme zařadit letopisy (Nestorův letopis), zvířecí eposy (Pověst o Lišákovi), cestopisy (Marco Polo - Milión; Mandeville). V této literatuře také vzniká slavná postava šibala Enšpígla, která se rozšířila do všech evropských literatur.

Roku 863 přišli na Velkou Moravu dva bratři ze Soluně Konstantin (Cyril) a Metoděj. Přinesli s sebou již hotové překlady některých náboženských textů a některých bohoslužebných textů. Pro tyto potřeby upravili z řecké abecedy první slovanské písmo - hlaholici (později bylo vytvořeno zjednodušené písmo - cyrilice/kyrilice, které se stalo základem azbuky). Jazyk, do něhož překládali, označujeme dnes jako staroslověnština.

legenda = veršovaná nebo prozaická epická skladba; vypráví o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti církevních světců; vedle historicko-životopisných údajů je propletena fantazií autora

Po Metodějově smrti nabývala převahy latina a vlivy západní kultury. Metodějovi žáci byli pronásledováni, a tak odcházeli do sousedních zemích, především do přemyslovských Čech. Ve velké konkurenci latiny se posledním útočištěm staroslověnštiny stal Sázavský klášter včele s opatem Prokopem.

kronika = původně jen stručné záznamy o úmrtí člena kláštera (nekrologia) a zprávy o významných událostech; později se těmto záznamům říkalo letopisy, které se postupně rozšiřovaly až na ucelená vyprávění - kroniky; autor si příliš neověřoval hodnověrnost příběhů; bohatě zdobené iniciálami (počáteční písmena odstavců) a iluminacemi (miniaturní kresby)

Ve 13. století dochází k tzv. laicizaci literatury. Literatura je vytvářena laiky pro laické publikum (osoby necírkevní, světské). Řadíme sem především epos Alexandreis a Dalimilovu kroniku. Za vlády Karla IV. označujeme trend literatury jako tzv. demokratizaci.

gnómy = průpovědi obsahující mravní poučení

Rozkvět v různých oborech - právnictví, slovníkářství (Klaretův slovník) a dějepisectví.

autobiografie = vlastní životopis vylíčený prózou nebo veršem

Je obdobou západoevropské trubadúrské poezie. V českém prostředí vznikala často tzv. alba (svítáníčka) a milostné písně.

Jako žáci se označovali studenti vysokých škol, jako vaganti takoví studenti, kteří chodili od města k městu a vydělávali si příspěvky na svá studia. Bývá psána latinsky, česky i česko-latinsky (tzv. makarónská).

satira = ve středověku je často stavovská; navzájem se dobírají měšťané, sedláci a rytíři

Původně náboženské drama (latinské texty evangelií se často v klášterech dramatizovaly), v průběhu 12. století přidávány satirické prvky. Nejprve předváděné knězi, postupně i světskými osobami. Nejoblíbenější scénou byly tři Marie hledající Ježíšovo tělo, aby ho pomazaly vonnými mastmi. Komické prvky, na rozdíl od celého díla, v češtině. Díky převládajícím komickým prvkům bylo drama vypuzeno z kláštera.

fraška = druh komedie s obhroublou komikou, těžící z nějaké vnější skutečnosti (ošklivost, hloupost, koktání apod.); nejdříve se vyvíjela v rámci církevní hry jako komická výplň vážné tematiky a později se osamostatnila

Nesmírná moc církve vrcholí koncem 13. stol. (papež se považuje za vládce světa)  nevůle lidu, který tvoří nové lidové proudy (sekty), které kritizují církev a žádají její reformu (návrat k prvokřesťanským ideálům = chudoba; zrušení odpustků a desátků). Sekty pronásledovány, mnozí stoupenci upáleni na hranici za kacířství. Univerzity vychovávají učence vystupující proti církvi. Anglický reformátor profesor John Wycliffe.

traktát = učené pojednání nebo rozprava o některé náboženské otázce, později širší okruh; zevrubný a důkladný

Dovršení procesu počešťování literatury, zvedá se její význam (vedle češtiny ale stále existuje latina). Přiblížení literatury lidu. Z literatury mizí žánry jako legenda, rytířský epos a drama. Rozvíjejí se především následující žánry:

kancionál = zpěvník, sborník duchovních zpěvů, v dnešním užším smyslu sbírka duchovních zpěvů při bohoslužbách

polemika = veřejné názorové střetnutí, vědecký nebo umělecký spor, v němž si protivníci navzájem vyvracejí názory a přesvědčují jeden druhého o správnosti vlastního stanoviska

(asi 1371 - 1415)

kázání = výklad biblického textu po četbě výňatku z evangelia a epištoly; na tento text kazatel navazuje ve svém následném projevu, myšlenky tam obsažené vykládá, rozvádí a zaměřuje k mravnímu ponaučení

postila = sbírka kázání a výkladů na čtení z evangelia uspořádaná v časové posloupnosti podle církevního roku

list (dopis) = písemné sdělení, výzva nebo dotaz, text určený většinou jednomu adresátovi; pisatelem a adresátem může být jednotlivá osoba, skupina osob nebo instituce; má ustálenou formu - začíná oslovením adresáta a končí podpisem odesilatele

Význam HRH: lid se dokázal sjednotit a postavit proti církvi, zlidovění kultury, větší význam češtiny (přeložení Bible, zpřístupnění lidu). Ohlas na Slovensku: v 15. stol. se objevují skupiny pod vedením Jana Jiskry z Brandýsa. Objevuje se literatura v češtině. Čeština se stává úředním jazykem (slovenština brána jako nářečí).

Negativa HRH: ničení katolických památek, kulturní útlum, ztráta kontinuity s evropským uměním.

Myšlenky Chelčického vedly roku 1458 ke vzniku Jednoty bratrské (členové bratři a sestry). Všichni tělesně pracovali, nejvyšší pravdou byla Bible, odmítali násilí a světské zábavy, nedbali na vyšší vzdělání, sami si volili kněze do svého středu. Byli pronásledováni katolíky i kališníky. Později do jejich řad přišla městská inteligence, což vedlo ke změně názoru na vzdělání (podpora a zakládání škol). V 16. stol. se Jednota bratrská stala nositelkou kultury a vzdělanosti.

cestopis = popisuje něčí cestu; první již v antice; liší se vzájemnou mírou fakt a poznatků na straně jedné a počtem vybájených příhod na straně druhé



Wyszukiwarka

Podobne podstrony:
02 Literatura dodatkowa
II (02) Sławiński - Semantyka wypowiedzi narracyjnej, STUDIA, FILOLOGIA POLSKA, Teoria dzieła litera
III (02) Sławiński - Synchronia i diachronia, STUDIA, FILOLOGIA POLSKA, Teoria dzieła literackiego
Stredoveká literatúra, matura
Literaturoznawstwo wykład ! 02 2012
Rodziewiczówna Maria Klasyki literatury kobiecej 02 Dewajtis
literatura perska 02 03
kalkulatorU 02 07 Obliczanie wsp przenikania ciepła Uk wg PN EN ISO 6946 z 2004 oraz literatury fach
TECHNIKA ROLNICZA literatura
Wyk 02 Pneumatyczne elementy
02 OperowanieDanymiid 3913 ppt
02 Boża radość Ne MSZA ŚWIĘTAid 3583 ppt
OC 02

więcej podobnych podstron